(12.00 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Přeložíme-li to tedy z politické řeči, pak nám vyplyne, že předkládaný vládní návrh zákona je v rozporu s principy práva Evropské unie. Přes výslovné upozornění Legislativní rady vlády na tuto skutečnost vláda nebrala na tyto připomínky a na tyto zásadní výhrady jakýkoliv zřetel. A to není všechno. Legislativní rada této vlády rovněž poukázala na diskriminační charakter výjimek z povinnosti evidence tržeb, mající negativní dopad na hospodářskou soutěž, přičemž některé výjimky lze považovat, opět cituji, jako podporu státu i zneužití dominantního postavení na trhu. Jedná se o další neomluvitelné legislativní selhání, kdy vláda vědomě prosazuje diskriminační normu omezující volnou hospodářskou soutěž. Lze se důvodně domnívat, že Evropská komise, případně Soudní dvůr Evropské unie takto benevolentní nebudou. Bohužel, Českou republiku může toto vládní pochybení přijít draho v podobě finančních sankcí právě z důvodu porušení práva Evropské unie.
Skutečnost, že vláda naprosto zřetelně odmítá doporučení a stanoviska své Legislativní rady, může založit velice nebezpečný precedens. Legislativní rada vlády je ryze odborným orgánem, který má za úkol především péči o legislativní kvalitu předkládaných vládních návrhů zákonů. Ignorování jejích doporučení nutně povede ještě k větší legislativní džungli, která je přitom už dnes oprávněným předmětem kritiky široké veřejnosti.
Předkládaný návrh zákona je však systémově špatný i bez ohledu na zásadní připomínky a nedostatky vytýkané Legislativní radou vlády. Zavádí zcela zbytečná byrokratická opatření, díky nimž ovšem bude mít Ministerstvo financí dokonalý přehled a monitoring o vnitrostátním pohybu zboží a služeb a ministr financí se při výkonu své funkce ministra dostane k informacím, které může využít ve prospěch svého podnikání.
Zákon dále ambiciózně předpokládá, že elektronický systém, který bude muset zvládat obrovské množství dat, bude bezproblémově fungovat již za několik měsíců. Tato představa je nejen v českých reáliích skutečně úsměvná, nehledě na enormní pořizovací a udržovací náklady, které však důvodová zpráva udává značně podhodnoceně.
Pouhou perličkou pak může být státem předpokládaný zájem bdělých občanů o to, zda jim vydaná účtenka bude řádně zaevidovaná, o čemž se budou moci jednoduše přesvědčit. Zavádí se zde jakýsi státem organizovaný systém udávání, který má ovšem v českých podmínkách bohužel již tradici, a lze tedy jen konstatovat, že v tomto ohledu se nejedná o nic nového pod sluncem.
Dovolím si tedy v závěru shrnutí svého vystoupení. Předkládaná norma je podle vyjádření Legislativní rady této vlády v rozporu se zásadami práva Evropské unie i zásadami práva České republiky. Zavádí regulérního Velkého bratra, přičemž naplnění účelu, tedy nárůst příjmů státního rozpočtu, je sporné a pochybné. Náklady na zavedení systému budou značně vysoké a očekávané příjmy oproti tomu značně nejisté. Principiálně právně ani legislativně tedy nelze s navrhovaným zákonem souhlasit, a já se připojuji k návrhům na jeho zamítnutí již v prvém čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přeji vám pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v řádné rozpravě. Dalším přihlášeným je pan poslanec Tomio Okamura. Máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, chybně provedené dobré úmysly vedou do pekla. Tak můžeme shrnout vládní nápad na výběr daní tím, že zavede v hospodách a obchodech on-line registrační pokladny. A za sebe i za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD na rovinu říkám, že živnostníky, drobné a střední podnikatele nezradíme.
Populismus této vlády totiž opravdu přesahuje všechny meze. Ono totiž výběr či nevýběr daní nespočívá v absenci on-line registračních pokladen, ale spočívá v tom, že občané nemají důvěru v tento stát, že jejich daně využívá účelně. Místo aby si tato vláda dala práci s tím, aby důvěru občanů zvýšila, tak v podstatě zavádí jenom nějakou restrikci. Kdyby to tato vláda myslela opravdu upřímně, tak by hlasovala pro můj návrh zákona v loňském roce, kdy jsem chtěl zavést povinnost takzvané péče řádného hospodáře i pro hejtmany a pro ministry, to znamená jasnou osobní hmotnou a trestní odpovědnost také pro ministry a pro hejtmany. Vláda ovšem hlasovala proti. To znamená na jednu stranu sama vláda, sami ministři a hejtmani této vlády, odmítají být kontrolováni, odmítají mít hmotnou a trestní odpovědnost, a na druhou stranu to samé chtějí uložit někomu jinému, nějaké restrikce, které nejsou vůbec systémovým návrhem. Takže v tom je ten populismus, že místo aby si vláda dala práci a skutečně systémově se snažila zvyšovat důvěru občanů ve stát, což je práce na roky, na léta, a chce to, aby vláda měla určitou vizi, která jí chybí, tak tady předvádí takové podivné návrhy.
Ano, hospodští bezesporu neodvádějí daně ze všech tržeb. Ale ptejme se proč. Většina z nich, hlavně v chudších oblastech České republiky, se snaží udržet co nejnižší ceny a platit daně v současné výši prostě nezvládne. Česká republika má totiž jedny z nejvyšších daní na světě, a přitom se tento fakt na životě občanů nijak neprojevuje. Například ve Švýcarsku či v Japonsku je DPH pouze 8 % a u nás 21 %. A vláda nám také jaksi zapomněla říci, že když Chorvati on-line registraci tržeb zavedli, tak živnostníkům současně snížili daně o desítky procent. A nejpozoruhodnější je, že se vláda inspiruje v ekonomicky krachujícím Chorvatsku, místo abychom se inspirovali daňovými systémy nejvyspělejších západních zemí, jako je třeba právě Švýcarsko. Vláda zapomněla také říci, že chorvatští hospodští mají díky masové turistice absolutně jiné tržby než například hospodský u nás v Bystřici pod Hostýnem nebo v Otrokovicích za Zlínsku. A samozřejmě mají v Chorvatsku také daleko vyšší ceny.
Zavádění on-line registrace je zbytečnost a navíc hloupost. Čtyři miliardy, které zinkasují výrobci pokladen a softwaru, zaplatíme ve skutečnosti my všichni ve vyšších cenách v restauracích a v podporách pro pracovníky zhruba třetiny podniků, jejichž podniky následně zkrachují.
Řešení je přitom prosté. Stačí třeba zavést paušální daň, kdy živnostník podle oboru jednou za rok zaplatí státem určenou pevnou částku, a pak ať si podniká jak chce. Takto to funguje v určitých oborech i ve vyspělých západních zemích. Ulevilo by se nejen živnostníkům, ale také stát by ušetřil miliardy za obrovský aparát, který dnes daně kontroluje a který ještě naroste po zavedení on-line registrací. Ostatně v tom je princip fungování této vlády. Místo aby hledala úspory ve svém vlastním aparátu, tak jenom přihazuje další a další břemena na občany této republiky. Jim samým se šetřit nechce, ale druhým to ztěžují. Jinými slovy, stát by nemusel vybírat tak velké daně, protože by měl i nižší výdaje. Tohle námi navrhované řešení má však jedno velké minus. Žádní lobbisté ani dodavatelé se při něm nenapakují. Získají pouze živnostníci a my, občané. A kdo by o to přece z vlády stál, že?
Za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD vám svým jménem i jménem mého kolegy Radima Fialy slibuji, že my živnostníky, drobné a střední podnikatele nikdy nezradíme a tento vládní návrh zákona nepodpoříme, jelikož jsme oba dva také již dvacet let živnostníky a víme, jak je těžké se sám v těchto byrokratických podmínkách uživit a zároveň ručit celým svým majetkem, na rozdíl od této vlády, kde někteří dosud nikdy v soukromé sféře ani nepracovali.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní dalším přihlášeným v rozpravě je pan poslanec Adolf Beznoska, připraví se pan poslanec Radim Holeček. Máte slovo, pane poslanče. ***