(Jednání pokračovalo v 9.20 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 9.20, uplynulo deset minut pro přestávku klubu TOP 09. Prosím, abyste zaujali svá místa, snížili hladinu hluku v sále, abychom mohli pokračovat v jednání... (Neklid a šum v sále.)
Poprosím k mikrofonu pana poslance Kalouska, aby pokračoval ve svém projevu. Dříve ještě, než začne, poprosím, bohužel musím jmenovat už kolegu Volného, aby se posadil na své místo, popřípadě jestli si má co vyřídit, aby tak učinil v předsálí. Děkuji. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Tak, děkuji za pochopení i za pozornost, paní předsedající. Dámy a pánové, protože tady byl skutečně mimořádný hluk, navíc tady běhali nějací demonstranti s cedulemi, tak já si to s dovolením radši vezmu ještě jednou od začátku. Koneckonců pro takový případ mám ještě jedenáct pokusů a pevně doufám, že už nebudu muset žádný použít. Tedy dovoluji si připomenout, že jsem tady upozornil ve své minulé řeči na mimořádné technické problémy, které to může přinést vzhledem k tomu, že na celém území České republiky není k dispozici vysokorychlostní internet, na celé řadě území vysokorychlostní internet vypadává, jak všichni známe z vlastní zkušenosti, a jaké obrovské administrativní a technické problémy a vícepráce to přinese českým podnikatelům.
Dovolil jsem si tady také upozornit před těmi 14 dny na velmi problematickou věc digitálního udávání. Nedomnívám se, že to prospěje společenské atmosféře v České republice, a myslím si, že by to mělo být velmi zváženo, aby jeden udával druhého a stát k tomu pobízel na speciálních webových stránkách a říkal tomu digitální forma udávání. To si myslím, že si tahle společnost nezaslouží.
Za třetí jsem si dovolil upozornit na mimořádný rozdíl mezi náklady, které uvádí interní studie BDO, kterou tedy dnes pan ministr - já mu děkuji - uvolnil, takže si to všichni budeme moci zkonfrontovat, mimořádný rozdíl mezi náklady, které uvádí studie Ministerstva financí, a náklady, které jsou nám předkládány v důvodové zprávě. Pokud by skutečně mělo dojít k tomu, že by bylo připojeno všech 600 tisíc podnikatelů v odvětvích zabývajících se cashovými hotovostními platbami, pak by se na straně státu jednalo včetně vyvolané investice nového centra, které tady rovněž není započítáno, o zhruba 10 miliard nákladů na zavedení celého systému, což je částka, za kterou lze postavit 20 středně velkých škol, 70 mateřských školek, 5 okresních nemocnic či cokoliv dalšího si vzpomenete pro veřejný prospěch namísto 10 miliard, které budou vynaloženy nikoliv pro veřejný prospěch, ale pro prospěch určité části soukromých osob na úkor jiných soukromých osob, kterým tím vzniknou náklady, problémy, ba budou dokonce i likvidační.
Vedeme ve veřejném prostoru řadu měsíců už diskusi, zda ten systém, který opravdu funguje jenom v Bulharsku a Chorvatsku - a jistě se ještě dostaneme k tomu, proč pouze v těchto zemích a proč naopak západoevropské demokracie ho odmítají -, vedeme diskusi o tom, zda vedl, či nevedl v Chorvatsku k úbytku živnostníků a k zvýšení nezaměstnanosti. Máme dvě možnosti. Buď že budeme věřit propagandě chorvatského a českého Ministerstva financí, anebo budeme věřit jediné nezávislé autoritě pro celou Evropskou unii a to je Eurostat. Já doporučuji to druhé. A dovolte, abych ocitoval několik ověřených a otevřených údajů z Eurostatu, které Eurostat certifikovaně vydal pro celou Evropskou unii.
Tedy: V roce 2013, když se připojovali, začali připojovat v Chorvatsku k on-line pokladnám, ubylo 15 tisíc živností a loni v roce 2014, když se staly pokladny povinné pro všechny, ubylo dalších 22 tisíc živností. Pan ministr financí proti tomu argumentuje, že tito živnostníci si zakládali právnické osoby, eseróčka. To je do určité míry pravda, nicméně těchto firem přibylo pouze 12 tisíc. To znamená, na 37 tisíc zaniklých živností přibylo 12 tisíc eseróček, což je stále desetitisíce zaniklých živností a zvýšení nezaměstnanosti. Přestože ekonomika rostla, tak nezaměstnanost se zvýšila během zavádění elektronických pokladen o jeden a půl bodu v Chorvatsku. Cituji data z Eurostatu.
Rovněž tak je problematické tvrzení, že to vedlo k vyššímu výběru DPH. Podíváme-li se na inkaso daně z DPH, a opět se odkazuji na údaje Eurostatu, za ty dva roky došlo naopak k výpadku ve výši zhruba 2 miliard korun. Argument propagandy ministerstev financí České republiky i Chorvatska je, že došlo ke snížení DPH u hotelů a restaurací na 10 %. To je sice pravda, ovšem současně, a to už ministerstva neuvádějí, v Chorvatsku se snížením této snížené sazby pro hotely a restaurace se zvýšila základní sazba na ostatní zboží a služby z 23 na 25 %. To znamená, tam došlo legislativně k fiskálně neutrálnímu pohybu sazeb, kdy se snížila snížená sazba, ale zvýšila se zvýšená, celkový dopad měl být neutrální, mělo se vybrat víc peněz díky elektronické evidenci tržeb, ale ono se vybralo méně.
Prostě někdo tady nemluví pravdu, buď chorvatské, potažmo české Ministerstvo financí, protože přebírá jeho údaje a jeho propagandu - já naprosto chápu chorvatskou vládu, která když to zavedla, tak nemůže teď říkat, že se to nepovedlo -, anebo nemluví pravdu Eurostat. Já doporučuji věřit Eurostatu. A z dat Eurostatu zjistíme, že prokazatelně došlo k úbytku živnostníků v řádu 10 tisíc a prokazatelně nedošlo k lepšímu výběru DPH vlivem on-line pokladen. Leč i kdyby ano, jako že ne, ale i kdyby ano, i kdyby to vedlo k nějakému zvýšení DPH u živnostníků, pak dovolte, abych řekl, že jdeme s kanonem na vrabce, že i ty studie, které mluví o úniku DPH vzhledem ke krácení tržeb v maloobchodě, i tyto studie uznávají, že z celkového objemu daňových úniků tvoří krácení tržeb v maloobchodě 5 %. To znamená z toho celkového problému boje proti daňovým únikům jsou tržby v maloobchodě pětiprocentní problém. A na ten pětiprocentní problém jdeme s miliardovým projektem, s miliardovými náklady a s obrovskými technickými a administrativními problémy pro podnikatele a živnostníky.***