(16.20 hodin)
(pokračuje Mládek)
Evidovaní provozovatelé poštovních služeb jsou pak za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách rovněž potenciálními plátci takzvaného kompenzačního fondu, jehož prostřednictvím mají být podle současné právní úpravy hrazeny čisté náklady spojené s poskytováním základních poštovních služeb. A právě tato možnost, chcete-li hrozba, je důvodem, pro který řada provozovatelů služeb deklaruje, že své služby zajišťuje jako zasilatelské, případně jako služby podle smlouvy o přepravě apod.
Pro řešení těchto situací byl pro případy pochybností o charakteru té které služby v zákoně o poštovních službách zřízen zcela nový institut, na základě kterého ČTÚ z vlastní iniciativy nebo na žádost vede správní řízení, jehož výsledkem je správní rozhodnutí o tom, zda daný subjekt poskytuje poštovní služby, či nikoliv. Podle veřejně dostupných informací vedl a vede ČTÚ v rozmezí 2013 až 2015 již několik správních řízení o určení charakteru poskytované služby, a to jak na žádost, tak z vlastní iniciativy. Ve většině případů soud potvrdil, že se jedná o poštovní služby, a vyvrátil tak argumenty jednotlivých provozovatelů, že jejich služby nejsou službami poštovními. Existují však i případy, kdy podle definice poštovních služeb obsažené v zákoně o poštovních službách konstatoval, že se o poštovní služby nejedná. V současné době byly tyto rozpory některými provozovateli předány k řešení soudní cestou, příslušné soudy však podle dostupných informací rozhodnutí dosud nevydaly.
Dosavadní praxe nepotvrzuje argumenty některých provozovatelů o nesprávné nebo nejasné definici poštovních služeb v zákoně o poštovních službách, resp. o nesprávném postupu ČTÚ. To mimo jiné potvrzuje skutečnost, že Evropská komise s Českou republikou nezahájila řízení o porušení smlouvy z důvodu chybné transpozice takzvané třetí poštovní směrnice. Je zřejmé, že posouzení poštovních a jim příbuzných služeb vyžaduje odborné rozhodování, které zajišťuje ve správním řízení ČTÚ jako nezávislý regulační orgán pro oblast poštovních služeb, přičemž rozhodnutí ČTÚ je soudně přezkoumatelné. Potvrzuje se rovněž, že obdobná řízení s účelem účelově zpochybnit charakter poskytovaných služeb jsou vedena i v jiných členských státech EU, například v Rakousku se řeší případ společnosti DHL.
Právě včera proběhlo zde v Poslanecké sněmovně první čtení návrhu novely zákona o poštovních službách, jejímž hlavním obsahem je změna způsobu financování takzvaných čistých nákladů ze stávajícího kompenzačního fondu, do kterého přispívají provozovatelé poštovních služeb na úhradu těchto nákladů ze státního rozpočtu. Dá se tedy reálně předpokládat, že přijetím této novely pominou i důvody jednotlivých provozovatelů zpochybňování charakteru jejich služeb.
Chtěl bych vás ujistit, že MPO je samozřejmě připraveno a deklarovalo, že i při zmiňovaném jednání asociací bude i nadále tuto problematiku sledovat a reagovat například v kontextu možných rozhodnutí Soudního dvora EU v těchto případech.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec si přeje položit doplňující dotaz. Máte slovo.
Poslanec Radim Holeček: Jenom krátká doplňující - jestli vy osobně si myslíte, že se ČTÚ chová nad rámec svých pravomocí nebo jestli si zákon nevykládá trochu dle svého uvážení. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr si přeje reagovat. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já bych chtěl především sdělit to, co jsem říkal takovými zaobalenými slovy, že v zásadě, pokud projde ten zákon, který zítra má projít, tak to bude irelevantní, protože liberalizaci bohužel zaplatí daňoví poplatníci, protože v teorii je to jasné - pustí se soukromé subjekty na dosud monopolní trh, máme liberalizaci, ale za to, aby pošta nebo některý jiný subjekt zajistil základní služby, mu mají ti, kteří mají benefity z liberalizace, něco platit. To je pěkná teorie. Bohužel v české praxi to funguje tak, a to je zkušenost nikoliv z poštovního fondu, ale z fondu elektronických komunikací, že se tam soudí o příspěvky, které měli platit v letech 2005, 2006, 2007 atd. Prostě reálně nejsou vybratelné. Je navrhováno řešení, že to zaplatí daňoví poplatníci, což není úplně optimální, ale asi jediné možné řešení v této oblasti, a to také bude znamenat, že pokud se to stane, tak veškeré stížnosti někoho, jak je evidován, spadnou pod stůl. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla interpelace pana poslance Holečka. Další interpelující bude paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat pana ministra financí. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, moje interpelace měla původně nést název svazky Andreje Babiše, ale nedopatřením se z nich staly závazky Andreje Babiše. Je to ale docela jedno, protože použitím kompromitujících svazků došlo k porušení závazků. Těch předvolebních, které slibovaly, že současná vláda bude politiku dělat úplně jinak. Ukazuje se, že dělat něco jiného jinak neznamená dělat to lépe.
To ale není úplně podstatné. Půjdu rovnou k věci. Současná kauza vyvolává kromě jiného pochybnosti také o dodržování zákona o ochraně osobních údajů. Ano, kromě toho, že tento případ vrhá velmi špatné světlo na to, jakým způsobem zákony současné vlády vznikají, jejich obsah je zřejmě určen tím, kdo na koho co ví. Otevírá také otázku, zda si jako místopředseda vlády můžete dovolit ignorovat ustanovení zákona o ochraně osobních údajů, která pro shromažďování citlivých osobních údajů stanoví přísné podmínky. V kauze, která se dotýká kolegy Šincla, k takovému protiprávnímu shromažďování velmi pravděpodobně došlo.
Vede mě to k množství otázek. Pane ministře, uvědomujete si, že v této zemi stále platí zákony, a to i zákony o ochraně osobních údajů?
Dále bych se ráda zeptala, kdo vám takový neortodoxní postup poradil, kým jste se inspiroval, kdo údaje o kolegovi Šinclovi shromáždil. Pracovníci Ministerstva financí, nebo jiné osoby? Jsou podobné svazky vedeny i na ostatní kolegy a kolegyně? Kolikrát jste už tyto svazky použil? A pokud mají být informace o panu Šinclovi pravdivé, kladu si otázku, proč jste se neobrátil na orgány činné v trestním řízení, ale využil jejich znalost až v okamžiku, kdy jste s panem kolegou Šinclem vedl politický spor.
Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr odpoví písemně. Dalším interpelujícím je pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví ve věci léčby kmenovými buňkami. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku uspořádal 11. listopadu 2014 seminář k léčbě kmenovými buňkami. Konkrétně se to týkalo tří diagnóz - léčby ischemické choroby dolní končetiny, dále léčby ALS a také léčby kolenních a kyčelních kloubů pomocí injekcí aplikace kmenových buněk do kloubů. Pro to posouzení, zda daný druh léčby je legální poskytovat, je nutno rozhodnout podle zákonných pravidel, která jsou různá pro různé druhy léčebných intervencí, jestli se jedná o novou metodu, nebo o lék, nebo o zdravotnický prostředek. Bohužel do dnešního dne, přestože jsme přijali usnesení, kde jsme žádali Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv, jsme nedostali odpovědi na naše usnesení, které jsme si tehdy vyžádali.
Podvýbor žádá Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby sdělily, podle jaké právní úpravy se řídí jednotlivé druhy léčby kmenovými buňkami a nakládání s nimi, zda podle zákona o léčivech, zda podle zákona o specifických zdravotních službách, nebo podle zákona o lidských tkáních a buňkách. Současně žádáme Ministerstvo zdravotnictví, aby v souladu s právní regulací a zásadami medicíny založené na důkazech vydalo stanovisko, které druhy léčby kmenovými buňkami je možno v současnosti považovat za vědecky uznané, které jsou teprve ve fázi klinických studií a které jsou postupem, který není lege artis; aby vyhodnotilo přípustnost nabízení jednotlivých druhů léčby kmenovými buňkami pacientům za peníze, za přímou úhradu pacientem (upozornění na čas) a vydalo metodický pokyn k výkladu zákona za účelem postihu nelegálních praktik.
Já vás prosím, pane ministře, abyste nám na tyto otázky a na toto usnesení dal jednoznačnou odpověď. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Miroslav Kalousek, který bude interpelovat pana ministra financí ve věci tisku 417. Prosím, máte slovo. ***