(15.30 hodin)
(pokračuje Lank)
Jenom pro příklad, abyste věděli, o čem mluvím, cituji ze zmíněného webu: Pokud budete žádat o azyl, tak první věc, kterou budou policisté zjišťovat, je, zda jste byli předtím v jiné zemi Evropské unie. Proto pokud vám již dříve nebyly sejmuty otisky prstů, nemějte u sebe mince, jízdenky na vlak z jiné země, aby to nebylo použito jako důkaz pro neudělení azylu. Nebo dále: Rakousko nezastavilo deportace do Řecka a ohroženi jsou zejména svobodní muži starší 18 let. Pokud vám hrozí deportace do Řecka, musíte okamžitě podat odvolání u Evropského soudu pro lidská práva. To je jediný způsob, jak můžete zastavit deportaci.
Pane premiére, už dlouho se spekuluje o tom, že současná vlna uprchlíků především ze severní Afriky je někým řízena. A tento server těmto spekulacím, řekněme, dává jistou důvěryhodnost a ukazuje, že příval tisíců imigrantů možná je podporovaný přímo některými organizacemi v rámci Evropské unie.
S tím souvisí moje otázka. Rád bych se vás zeptal, pokud to můžete sdělit, zda mají české bezpečnostní složky informace o tom, že je nelegální imigrace do Evropské unie centrálně řízena, nebo nemají, abychom spekulace rozptýlili. A případně druhá otázka, jestli existují i v České republice nějaké organizace, které podávají informace, jak získat azyl v České republice a jak obcházet český azylový zákon. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby odpověděl na vaši interpelaci.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane poslanče. Samozřejmě že existují převaděčské sítě. Ty převaděčské sítě jsou dneska nejvíce rozvinuty v zemích, jako je např. Libye, přes kterou dnes přechází velká uprchlická vlna, která končí zejména v Itálii a na Maltě. Samozřejmě že existuje převaděčská síť v zemích, jako je Turecko. Ta je propojena do území Sýrie, na území Iráku. Samozřejmě že může mít své kontakty také v některých albánských zemích a to je ten druhý velký uprchlický proud, který dneska směřuje do zemí Evropské unie. Jak už jsem zmínil, tak mezi migranty jsou dnes nejčastěji občané zemí, jako je Sýrie, jako je Afghánistán, jako je Pákistán, ale také z některých zemí afrických.
My jsme se dohodli na jednání Evropské rady, a je to také priorita pro ministry zahraničí a ministry spravedlnosti jednotlivých zemí Evropské unie, že výrazně posílí spolupráci v podobě výměny informací o těchto mezinárodních pašeráckých sítích. Jedním ze závěrů, který přijala Evropská rada, je také snaha zasáhnout důrazněji směrem k jejich rozbití. On je to výhodný byznys i pro řadu podnikatelů v těch zemích, které dneska jsou zaplaveny uprchlíky. Řada z nich prostě na tom vydělává, na tom zprostředkování v rámci převaděčských sítí, takže dneska je to skutečně výhodný byznys. Týká se to - při tom počtu uprchlíků jsou to dneska už stovky milionů dolarů, které se pohybují v rámci tohoto byznysu. Možná dokonce řádově několik miliard. A samozřejmě existuje poptávka po zprostředkování po těchto službách a existuje také nabídka, která té poptávce vychází vstříc.
Určitě migrační vlny nejsou vyvolány těmito pašeráky lidí. Nejsou vyvolány, ale oni parazitují na sociální a bezpečnostní situaci v těch zemích, odkud utíká do Evropy nejvíce lidí. Je to organizovaný zločin. Organizovanému zločinu je potřeba se bránit a předpokládám, že i Policie České republiky a bezpečnostní složky, bezpečnostní služby v České republice věnují této oblasti svoji pozornost. To znamená, aby se nám tady nevytvořily struktury organizovaného zločinu, které by se soustředily na nějakou svoji účast v převaděčských sítích.
Česká republika není cílovou zemí, o tom určitě ještě budeme mluvit večer. My můžeme být ovšem zemí, přes kterou mohou také uprchlíci přecházet, a je důležité, aby tady neexistovala infrastruktura v podobě organizovaného zločinu, která by při fungování těchto převaděčských sítí pomáhala v rámci Evropy.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Není tomu tak, děkuji. V tom případě další v pořadí je se svou interpelací pan poslanec Kolovratník a připraví se pan poslanec Stanjura. Máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za prostor a přeji pěkné odpoledne, vážený pane předsedající a vážený pane premiére.
Pane premiére, já se na vás obracím ve věci podle mého názoru bezprecedentního porušení usnesení Poslanecké sněmovny, které se týká letošní volby členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, je to ona tzv. velká mediální rada. V úvodu vystoupení chci podotknout, že interpelaci podávám z pozice předsedy volební komise Sněmovny, který je ze zákona odpovědný za dodržení zákonných ustanovení při všech volbách a nominacích ze strany Sněmovny.
Při jedné takové volbě letos v květnu došlo podle mého názoru z vaší strany k přímému porušení platného usnesení Poslanecké sněmovny. Je to usnesení č. 732 ze dne 29. 4. 2015. A korektně nabídnu krátkou rekapitulaci, jak jsem k tomuto názoru dospěl. Podle zákona č. 231/2001 Sb. § 7 členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny. V průběhu letošního jara a léta končily a končí mandáty jednotlivým členům. Jedno místo bylo neobsazené, čtyři místa se uvolnila 16. května, další dvě 23. května a teprve jedno místo se uvolní, je to skončením mandátu paní Ireny Ondrové, dne 26. července 2015, tedy zhruba za měsíc a půl. Jaký byl proces ve Sněmovně? Volební komise oslovila Poslaneckou sněmovnu, aby do 27. března předložila návrhy na kandidáty. Poté se volební komise 31. března sešla a přijala své usnesení č. 105, kde přijala nominace kandidátů. A tady je ten klíčový moment.
Volební komise v usnesení č. 105 také za účasti zástupců všech politických stran jasně stanovila klíč k tomu, kdy jednotlivým zvoleným členům RRTV může začít volební období. Zjednodušeně řečeno, ten klíč byl nastaven a odsouhlasen tak, že ta volební období budou započínat podle úspěchu těch kandidátů v jednotlivých -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale bohužel, čas vám vypršel. Požádal bych vás, abyste položil otázku,.
Poslanec Martin Kolovratník: Aha, tak to se omlouvám, tak velmi stručně. Podle mého názoru člen rady a současný předseda pan Ivan Krejčí byl zvolen v rozporu s usnesením Sněmovny č. 732, kdy vy, pane premiére, jste ho jmenoval ke dni 24. 5., ale on může být jmenován až ke dni 27. 7. 2015. Moje otázka je, proč k tomu došlo a jaké bude vaše řešení této situace. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, velmi obecně, dovolil bych si vás odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2006, ve kterém Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, zda je v rámci správního soudnictví přezkoumatelné rozhodnutí předsedy vlády o odvolání členů rady. Jenom chci připomenout, že v rámci tohoto rozhodnutí se Nejvyšší správní soud vyjádřil i k otázce vázanosti předsedy vlády návrhem Poslanecké sněmovny. Z toho rozhodnutí Nejvyššího soudu lze vyvodit, že konečné rozhodnutí při jmenování člena rady je na straně předsedy vlády. To je první poznámka. Čili vycházím z právního stanoviska, které jsem si nechal zpracovat Úřadem vlády. Postupoval jsem v souladu s tímto právním stanoviskem.
Obdržel jsem návrh předsedy Poslanecké sněmovny dopisem předsedy Poslanecké sněmovny, kde tito navržení zvolení kandidáti byli uvedeni v abecedním pořadí. Já jsem se rozhodl jmenovat tyto kandidáty v abecedním pořadí a rozhodl jsem se je jmenovat způsobem, aby nikdo z nich nemohl být zvýhodněn nebo aby mezi nimi nenastala nějaká nerovnost z hlediska termínu a lhůty, ve které byli jmenováni. To znamená, jmenoval jsem tyto kandidáty v abecedním pořadí k jednomu datu 24. května letošního roku. Pouze poslední kandidát, který byl v abecedním pořadí uveden na posledním místě, tak tento kandidát nemohl být jmenován, protože k 24. 5. pro něj nebylo volné místo, a proto jsem tohoto kandidáta jmenoval až k 27. červenci letošního roku. ***