(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Současně ale platí, že by se měla také posílit informační povinnost ze strany politických stran, pokud se týče nákladů vydávaných na volební kampaně, a za klíčové pokládám i to, co je uvedeno v koaliční smlouvě, to jest, že zastropujeme dary pro politické strany. Určitě je také důležité, aby se upravily půjčky pro politické strany, aby ty půjčky byly poskytovány transparentně, aby byly poskytovány subjekty, které k tomu mají oprávnění půjčovat finanční prostředky. A také je myslím důležité, aby pokud jde o zastropování darů, byl stanoven takový limit, který by znemožnil, aby politická strana byla zcela závislá například pouze na jediném ekonomickém subjektu. Tam totiž hrozí v situaci, kdy strana je spojena velmi těsně s jediným ekonomickým subjektem, riziko, že tato politická strana může být samozřejmě ve střetu zájmu.
Čili naše snaha je vyhovět doporučení GRECO. Naše snaha je posílit transparentnost financování politických stran, nastavit limity pro sponzoring. Koalice zatím nedošla ke shodě, že by bylo možné úplně zakázat sponzoring ze strany právnických osob, čili kompromis, který je zatím připravován a navrhován je, že tedy bude stanoven limit, maximální limit pro dary od fyzických, ale i od právnických osob z hlediska fungování politické strany. Bude také zakotvena povinnost měnit auditora politické strany po určitém časovém období. To znamená, aby docházelo k rotaci auditorů, aby nedocházelo k tomu, že hospodaření politické strany dlouhodobě kontroluje a hodnotí pouze jedna auditorská společnost.
Tolik alespoň několik konkrétních příkladů toho, čím se zabývá novela zákona o financování politických stran, kterou připravuje Ministerstvo vnitra.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec bude mít ještě doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Z pohledu sociální demokracie jsou zásadní otázkou dary právnických osob. Vy jste to tady zmínil. Aby si řekněme firmy nebo podnikající subjekty nemohly takzvaně kupovat politické strany. Já jsem měl ještě takovou otázku kolem harmonogramu předložení legislativy, jestli má vláda už představu kolem předkládání tohoto zákona. Chtěl jsem se ještě zeptat kolem transparentnosti těch půjček, jestli byste mohl říci něco detailněji kolem toho. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane premiére, o odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já doufám, že se podaří projednat ten návrh tak, aby mohl být ještě před vládními prázdninami na vládě schválen. Ale bude teď záležet na tom, jak se bude dařit Ministerstvu vnitra práce dokončit. Každopádně by bylo dobře, abychom ten návrh zákona na půdě Parlamentu projednali ještě v letošním roce.
Pokud jde o otázku transparentnosti půjček, to, co je navrženo v nové úpravě je, že by půjčky politickým stranám nad limit, který je tuším stanoven pro členský příspěvek, mohly poskytovat pouze subjekty, které k tomu mají oprávnění od České národní banky. To znamená, že strany by si mohly půjčovat pouze od bank, eventuálně tuším od družstevních záložen a od subjektů, které jsou licencovány a dozorovány Českou národní bankou. Nemohly by si brát vysoké úvěry od firem nebo od fyzických osob. Čili snahou je skutečně nastavit financování tak, aby to mělo standardy v rámci bankovního sektoru.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu dvě omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes se od 17 hodin z neodkladných pracovních důvodů omlouvá pan ministr Jan Mládek, dále dnes od 15.15 hodin do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Šánová.
Nyní požádám paní poslankyni Fischerovou o její interpelaci, připraví se pan poslanec Radim Holeček. Máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vím z médií, že diplomaté členských zemí EU se právě včera shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku a shodli se na termínu do konce ledna 2016. Tento krok v pondělí 22. 6. údajně formálně potvrdí ministři zahraničí osmadvacítky na své schůzce v Lucemburku. Prodloužit sankce a odhodlání dali na politické úrovni najevo lídři států a vlád členských zemí Unie už na svém summitu v březnu tohoto roku. Evropské hospodářské sankce, které zakazují export určitých technologií Ruska a omezují ruský přístup na finanční trhy, spustila Evropská unie loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jako všechna evropská opatření tohoto typu mají časově omezenou platnost a bez prodloužení by skončila na konci července tohoto roku. Také v březnu diplomaté diskutovali o možnosti uvolňovat případně hospodářská opatření v souvislosti s tím, jak se budou na místě prosazovat a dodržovat Minské dohody. Po nedávném zostření trvajících bojů se naopak začaly ozývat úvahy o možném přitvrzení přijatých opatření. Koncem příštího týdne se potvrzení zřejmě nevyhnou ani prezidenti a premiéři osmadvacítky na bruselském summitu EU. A já se vás nyní, pane premiére ptám, jaká bude vyjednávací pozice České republiky a zda budete požadovat zpřísnění sankcí.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pokud jde o otázku sankcí, za prvé za sankce platíme jako Česká republika. Čili není to opatření, které by mělo neutrální nebo pozitivní dopad na naši ekonomiku. Je to opatření, které má negativní dopad na naši ekonomiku. V loňském roce došlo k poklesu vzájemného obchodu s Ruskem a došlo ke snížení našeho exportu do Ruska. Došlo koneckonců také k poklesu cestovního ruchu, ale to tak úplně přímo nesouvisí se sankcemi, ale souvisí to s celkovým napětím v této části Evropy. Čili sankce mají negativní dopad na českou ekonomiku. Naštěstí řada firem se se sankcemi nebo protisankcemi ze strany Ruska dokázala vyrovnat. To znamená, hledají odbytiště na jiných trzích. Na druhou stranu v případě, že by došlo k prohloubení sektorových sankcí, tak je potřeba počítat s tím, že to bude mít další negativní dopady jak na ekonomiku firem, které jsou orientovány na export na východní trhy, tak samozřejmě na jejich zaměstnanost.
Za druhé sankce souvisí s plněním Minských dohod. To je závěr ze všech uplynulých jednání Evropské rady, protože jasně zaznělo, že sankce musí sledovat plnění Minských dohod a v případě, že Minské dohody budou plněny, nebo splněny, tak může být důvod pro snížení sankcí. V případě, že Minské dohody plněny nebudou, tak je to důvod pro prodloužení nebo zvýšení sankcí. To je myslím také shoda v rámci EU.
Zdá se také, že je shoda mezi evropskými zeměmi na tom, že sektorové sankce, které by měly automaticky vypršet v polovině letošního roku, by měly být prodlouženy do konce tohoto roku, respektive do ledna 2016. Na tom je také shoda. Nejedná se ovšem o zvýšení sankcí, ale jedná se o prodloužení stávajících sankcí v sektorových oblastech, které zavedla EU. Diplomaté se na tom shodli. Předpokládám tedy, že toto potvrdí na svém zasedání Rada za účasti ministrů zahraničí. Pokud tam bude shoda, pak v zásadě dojde k prodloužení sankcí do ledna ve stávající úrovni.
Česká republika nebude navrhovat zvýšení sankcí, ani to nenavrhovala v té debatě, která byla vedena. Domníváme se, že postačuje prodloužení stávajících sankcí v období do konce ledna příštího roku, tak aby bylo zřejmé, že Evropské unii záleží na tom, zda budou dodržovány Minské dohody, a že Evropská unie bude sledovat dodržování Minských dohod, a je zde šance na snížení sankcí nebo jejich zpřísnění v případě, že by se situace na východě Ukrajiny dramaticky zkomplikovala. ***