(Jednání pokračovalo ve 14.31 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji vám pěkné odpoledne. Zavolám ještě poslankyně a poslance z předsálí (gong). Dalším bodem našeho pořadu jsou
171.
Ústní interpelace
které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Než budeme pokračovat, tak ještě přečtu omluvy před začátkem dnešního jednání: dnes od 14.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Schwarz a dále dnes od 17 hodin z osobních rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Lubomír Toufar.
Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.
Nyní tedy dám slovo panu poslanci Simeonu Karamazovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, a připraví se poslanec Marek Ženíšek. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane premiére, jistě víte, že zákon o veřejných zakázkách nepřináší jenom dobro, ale řadu úskalí, jež mnohdy absurdně zatěžují zadavatele. Nechci se věnovat celé problematice, ale jen tomu, s čím se denně setkávám. Dlouhá léta působím na univerzitní půdě, zmíním tedy jeden problém, se kterým se univerzity potýkají. Tímto problémem je skutečnost, že pro účely zákona o veřejných zakázkách se za veřejného zadavatele považuje vysoká škola jako celek, a nikoli její jednotlivé fakulty. To s sebou přináší několik nepříjemných konsekvencí. Samozřejmě, že to platí obecněji pro instituce, které se podobně jako univerzity dělí na samostatné celky.
Prvním problémem je sčítání hodnoty předmětu veřejné zakázky. Chce-li vysoká škola pořídit například počítače, musí sečíst hodnoty všech poptávaných počítačů z jednotlivých fakult za rok. Výsledná hodnota může překročit zákonný limit, a zboží je tak nutno soutěžit administrativně mnohem náročnějším způsobem. Druhým úskalím je výsledek soutěže. Fakulty musí sladit pro účely veřejné zakázky své zadávací dokumentace. Na první pohled logický postup. Ovšem jen do doby, než si uvědomíme, jak mohou být fakulty téže vysoké školy rozmanité. Počítače pro například fakultu elektrotechnickou budou velmi odlišné od těch pro fakultu filozofickou. Výsledkem takového postupu bývá rámcová smlouva, výhodná samozřejmě hlavně pro dodavatele, která všechny nutí nakoupit zboží jiné, než chceme - v tom lepším případě, v horším vůbec žádné, zboží, které nakonec nevyhovuje nikomu a navíc je předražené. To je zcela absurdní situace.
Rád bych připomněl diskusi na plénu v prosinci minulého roku. Všichni jsme se shodli na tom, že stávající úprava je pro fakulty univerzit a obdobné subjekty podobných institucí nevyhovující. Tento názor podpořila i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, ovšem s dovětkem, že změna zákona je nadbytečná, neboť v této věci vydalo Ministerstvo jasné stanovisko, které můžeme nalézt na webu. Ač jsem za podporu paní ministryně rád, musím připomenout, že závazný výklad zákonů mohou v České republice činit pouze soudy. A jakákoliv stanoviska ministerstev či jiných úřadů žádnou právní závaznost nemají. Nemůžeme se tedy divit rektorům univerzit, že se nevystavují přílišnému riziku, a to i v trestněprávní rovině.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se obávám, pane poslanče, že už jste vyčerpal čas určený na interpelaci, a požádám vás, abyste položil otázku.
Poslanec Simeon Karamazov: Z těchto důvodů bych se vás, pane premiére, chtěl zeptat, zda zastáváte podobný názor jako já a mnozí z nás, že fakulty vysokých škol mají být veřejným zadavatelem, a podpořil byste v tomto smyslu změnu zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Máte slovo, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké odpoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci.
K tomu problému, který zmínil pan poslanec Karamazov. Já vím, že on toto téma tady nezmiňuje poprvé na plénu Poslanecké sněmovny, to téma z jeho strany již bylo opakovaně otevřeno. My jsme tady v loňském roce projednávali technickou novelu zákona o zadávání zakázek. V době, kdy jsme ji projednávali - já jsem rád, že jsme ji schválili, protože se v řadě případů ukazuje, že to byl krok správným směrem - tak současně vláda slíbila, že připraví nový zákon o veřejných zakázkách. Ty práce v tuto chvíli intenzivně probíhají. Není to samozřejmě vůbec jednoduché, já se pak k tomu ještě vrátím. Ale předpokládám, že by to mělo přinést i pozitivní posun v té problematice, která zde panem poslancem byla zmíněna. Čili pokud jde o ten nový zákon o veřejných zakázkách, věcný záměr vláda schválila 16. března letošního roku, návrh by měl být předložen na vládu do konce tohoto měsíce. Účinnost se zatím předpokládá, že by byla v dubnu roku 2016. V tuto chvíli je zákon v meziresortním připomínkovém řízení a to, že je to ostře sledovaný zákon, o tom vypovídá i fakt, že bylo uplatněno více než tři a půl tisíce připomínek všemi připomínkovými místy. Tak přirozeně je to určitá daň za to, že legislativní proces už je dneska v České republice transparentní, že dává možnost velkému rozsahu subjektů, aby se k návrhům zákonů v okamžiku, kdy je připravuje vláda, vyjádřily. Takže tři a půl tisíce připomínek, které se v tuto chvíli vypořádávají a budou vypořádávat z pohledu Ministerstva pro místní rozvoj.
Pokud jde o to téma, které zde zmínil pan poslanec, které by mělo být nově uchopeno, počítá se s tím, že bude zakotveno pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty v případě zadávání zakázek jednotlivými provozními jednotkami. Čili tady chci ocitovat to nově navržené znění, které by mělo být v § 16 Provozní jednotky, kde by se mělo tedy uvádět "zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za všechny své provozní jednotky". Současně ale "jde-li však o provozní jednotku, která vykazuje funkční samostatnost při zadávání veřejných zakázek nebo některých jejích kategorií, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit na úrovni této jednotky". V případě České republiky se má za to, že organizační složky státu mají funkční samostatnost. Čili to je návrh, který je obsažen v tom zákonu, který v tuto chvíli prochází legislativním procesem a měl by být projednáván na vládě.
Musím také zmínit, že expertní komise Ministerstva pro místní rozvoj v té dané věci potvrdila možnost realizovat zadávání veřejných zakázek jednotlivými samostatně hospodařícími jednotkami už dle stávající právní úpravy. Čili tady bych si dovolil ocitovat z toho stanoviska: Pro účely posuzování věcné souvislosti při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze zohlednit i organizační strukturu zadavatele, pokud ji tvoří samostatně hospodařící jednotky. Skládá-li se veřejný zadavatel z více oddělených provozních jednotek, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit samostatně za takové jednotky, avšak pouze tehdy, pokud je taková jednotka samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky. Příkladem mohou být městské části statutárních měst, fakulty univerzit, školy a školská zařízení bez právní subjektivity, nejedná se však o oddělení či odbory ministerstev nebo samosprávných úřadů. ***