(12.20 hodin)
(pokračuje Klán)
Máme navíc obavu, že data, která budou veřejně přístupná v tomto registru, může někdo zneužít ve svůj prospěch. Jako odstrašující příklad nám může sloužit případ z letošního ledna, kdy podle některých internetových médií podvodníci zaslali Správě železniční a dopravní cesty dopis o změně bankovního účtu pro platbu faktur napsaný výbornou češtinou a obsahující veškeré náležitosti včetně správných podpisů, hlavičky i čísel faktur oficiálního dodavatele. Po povrchní kontrole SŽDC následně odeslala na falešný účet desítky milionů korun, které obratem odešly do zahraničí. Jak předcházet zneužití těchto dat a nenechat se oklamat bude dle našeho názoru velký problém registru smluv. Nárůst kyberzločinů, a to jsme tady o tom diskutovali už včera u evidence obyvatel, kdy se zavádí registr obyvatel, je poměrně značný. Takže jak toto ošetřit.
Jako jeden z posledních problémů vidím také v tom, že mají být v registru smluv uveřejněny i smlouvy, které jsou v současné době platné, tedy živé. To podle mne povede k tomu, že většina smluv by se musela oskenovat a určitým způsobem převést do upravitelného formátu, například typu PDF. To by znamenalo další náklady na software a výpočetní techniku a to by vedlo i k nárůstu dalších výdajů na úrovni například malých obcí. Protože ten software na převod do formátu PDF je poměrně drahý a jedná se o například o software typu OCR, a navíc, pokud bychom ty smlouvy, ty co jsou živé, v současné době skenovali a uveřejňovali v registru smluv, tak by to znamenalo jistou retroaktivitu a ta je v našich podmínkách zakázána. Takže pokud by taková smlouva byla uveřejněna, tak by ten dotyčný si mohl stěžovat a hrozilo by podávání žalob například na stát, resp. na samotného správce registru smluv.
Nyní se zeptám pana předkladatele, aby mě poslouchal, abyste si ten debatní kroužek řešili někde jinde, kolik zemí Evropské unie má zavedený registr smluv. Mě by to osobně zajímalo, kolik je to zemí v Evropské unii. Vím pouze o jedné a to je Slovensko. Ale mě by zajímalo, kolik ještě dalších zemí má registr smluv a jak to u nich funguje.
Nyní přesněji, jaké máme konkrétní připomínky k samotnému zákonu. Připomínka první se týká § 3. V odst. h) je specifikována částka 50 tisíc korun bez daně. Jakým způsobem se identifikuje částka smlouvy, která je sepsána v cizí měně. Podle jakého kurzu aktuálního nebo kurzu z doby uzavření dané smlouvy, jak se bude v tomto případě postupovat. To by mě také opravdu zajímalo.
Další připomínka se týká § 5. Požadavek není jednoznačně určen a neopírá se o terminologii platné legislativy zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, a prováděcí vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby. Vyhláška definuje v § 23 výstupní datové formáty dokumentů v digitální podobě, které musí splňovat i veřejné smlouvy prostřednictvím registru smluv. Pokládat na původce případné další požadavky nad rámec uvedené legislativy, kterou původce je zatížen, by znamenalo další finanční náklady, které by musel vynaložit výhradně v důsledku této legislativy. Rekognifikace textové vrstvy listinných dokumentů nebo prostých skenů, validace a manuální oprava textové vrstvy oproti původnímu dokumentu a tak podobně. Dokumenty jsou vedeny v souladu metodiky spisové služby.
Stále se budeme pohybovat v § 5, kde v odstavci 3 chybí údaj o identifikaci veřejné zakázky, případně veřejné finanční podpory a odprodeje v návaznosti na § 8 odst. 5, kde se říká, pokud je smlouva zveřejněna v registru smluv, poté musí být následně zveřejněna podle zákona o uvedených zakázkách? Nebo, jaký je přesný výklad.
Nyní si položme další stěžejní otázku o registru smluv. Jak bude řešena situace, kdy se omylem zveřejní smlouva nebo metadata, která mají být správně dle odst. 4 vyloučena ze zveřejnění. Uchování původní smlouvy nebo metadat je v takovém případě velice problematické.
Nyní přejdu k § 7. Co znamená oprava metadat? Vyvěšením nebo zveřejněním a původní se ukončí, nebo provedením aktualizace, přepsáním původních metadat? Není řešen případ, kdy se zveřejní smlouva či metadata, která zveřejněna být nemají, což dikce zákona opravit neumožňuje. Umožňuje pouze doplnit nezveřejněná metadata či část smlouvy? Proč není v § 8 definováno jako další písm. i), zákon o veřejných zakázkách, a jaký význam má tedy odstavec pátý tohoto paragrafu. A pokračujeme dále.
Na závěr si ještě řekněme dvě velice zásadní připomínky Svazu měst a obcí, se kterými se částečně ztotožňuji a jistě jste si je mohli všichni přečíst ve svých emailových schránkách.
V § 5 odst. 4. Svaz měst a obcí požaduje za nezbytné rozšířit výjimku i na osoby uvedené v § 2 odst. prvním písm. b), h) a f), neboť i obce, příspěvkové organizace územního samosprávného celku či dobrovolných svazů obcí mohou vykonávat činnosti na vysoce konkurenčním trhu, například technické služby, svoz a nakládání s odpady, vodovody a kanalizace a mnohé další.
V § 6 odst. 2. považuje Svaz měst a obcí za nezbytné doplnit výjimku na situace, kdy nebude registr smluv, resp. s ním spojená infrastruktura funkční, neboť je dle jejich názoru nepřípustné, aby účinnost smlouvy soukromoprávního úkonu závislá na tom, zda dojde k uveřejnění, na což nemají smluvní strany stoprocentní vliv. Zkušenost z posledních let ukázala, že stát není schopen stoprocentně garantovat funkčnost jím provozovaných systémů, což se jedná zde o nechvalně proslulý registr vozidel. Doufám, že se to registru smluv třeba nestane, ale nikdy nevíte. V případě, že vinou Ministerstva vnitra nebo jiného správce registru smluv nedojde k uveřejnění smlouvy nebo dojde k uveřejnění opožděnému, a povinnému subjektu tak vznikne škoda, bude ji vymáhat na státu? To by mě také zajímalo. Každopádně náhrada této škody půjde na vrub veřejných rozpočtů. Tedy paradoxně dojde k újmě, které se mělo přijetím tohoto zákona zabránit. Další problém je i to, že pro mnohé povinné subjekty bude administrativně velmi náročné takovou škodu vymáhat.
Jak je, dámy a pánové, z uvedených věcí patrno, tak se stále vyskytuje mnoho zásadních problémů, které je nutné vyřešit. A já se ptám pana předkladatele, proč se tohle to neřešilo, když se připravoval komplexní pozměňovací návrh. Chápu, že jste tam byli zástupci koalice, sociální demokracie, hnutí ANO, lidovců, ale já nevím, proč jste nepřizvali i zástupce opozice. Ať už je to levicová opozice KSČM, nebo i pravicové opozice. Já nevím, proč jste ty lidi nepřizvali. Já jsem ani jednou nedostal nějakou pozvánku na tato jednání. Já bych vám tyto připomínky tam řekl a nemuseli jsme to řešit tady ve druhém čtení. Na to druhé čtení čekáme už skoro rok, nebo já nevím, jak dlouho, ale už je to nějaký ten pátek. To jsem mohli vyřešit všechno na těch jednáních podobně jako u služebního zákona, i když to martyrium bylo poměrně dlouhé, tak tohle se také mohlo vyřešit. Ale jak jsem řekl na začátku, mě opravdu zajímá, kolik států má funkční registr smluv a jaké s tím má zkušenosti. To bych chtěl slyšet od pana předkladatele. Stejně bych chtěl slyšet, co když ta smlouva bude sepsána v cizí měně? Protože to pak je jednoduché. Všechno se bude sepisovat v cizí měně a nemusíme to uveřejňovat. Bude to v dolarech, eurech - jak tomu mám správně rozumět?
Já si myslím, že nejideálnější by to bylo vrátit zpátky výboru k novému projednání, ale já to navrhovat nebudu. Já jenom říkám, že by to bylo nejčistší, a sejít se fakt i s dalšími opozičními stranami a jejich experty, kteří se zabývají registrem smluv už nějakou dobu. ***