(11.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Martinu Novotnému. Nyní zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své schůzi 10. června 2014 přijal usnesení, které máte ve sněmovním tisku číslo 42/8. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po vyjádření zástupce předkladatelů Mgr. Jana Farského a po zpravodajské zprávě mé a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk číslo 42 zamítnout. Dále mě pak samozřejmě pověřil, abych vás s tímto seznámil.
Dovolil bych si ještě také trošku nastínit část toho, proč došlo k tomu zamítnutí. Bylo tam samozřejmě mnoho výhrad, ale základní výhrady vycházejí hodně také z podkladu, který je v elektronické evidenci uveden 0042/P ke kompatibilitě návrhu zákona o Registru smluv s právem Evropské unie. (V sále se zvedá hladina hluku.)
Rád bych vás informoval, že směrnice 2004/17/ES obsahuje ve svém článku 13 a také ve směrnici 2004/18/ES článku 6 ustanovení, které stanoví, že veřejný zadavatel nezveřejňuje informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a byly jimi označeny za důvěrné. Takové informace zahrnují zejména technická nebo obchodní tajemství a důvěrná hlediska nabídek.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším, pane poslanče, a požádám vás o klid. Rozumím tomu, že diskutujete i jiné věci. Prosím, diskutujte je mimo jednací sál.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Z výše uvedeného je tedy patrné, že právní předpisy Evropské unie poskytují důvěrným informacím větší míru ochrany než návrh zákona o Registru smluv, který v této věci odkazuje na zákon o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon sice zaručuje ochranu obchodního tajemství, jež povinnosti zveřejnění nepodléhá, avšak nikoli již informacím, které byly hospodářskými subjekty označeny za důvěrné a které zpravidla, nikoli však pouze a výlučně, zahrnují obchodní tajemství. Vzhledem k výše uvedenému by bylo žádoucí návrh zákona o Registru smluv upravit tak, aby odpovídal zmíněné právní úpravě Evropské unie.
Druhá část výhrad tohoto podkladu hovoří o tom, že jako problematické je třeba také v § 7 návrhu zákona vyhodnotit automatické zrušení smlouvy v případě jejího nezveřejnění ani ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, lze vyhodnotit jako příliš rigidní a formalistický následek tohoto opomenutí. Takový přístup je v rozporu i se základními principy občanského zákoníku, který vychází z presumpce, že právní jednání, byť trpí nějakou vadou, je třeba vždy vykládat spíš jako platné než neplatné. Je-li neplatnost přeci jen dána, musíme dát přednost neplatnosti relevantní před absolutní. Relevantní neplatnosti se pak oprávněný subjekt musí včas dovolat, jinak bude jeho jednání považováno za platné. Bude-li smlouva bez dalšího zrušení pouze na základě nesplnění povinnosti k jejímu zveřejnění na straně nežádoucí situace spočívající ve zrušení právního jednání na soukromoprávní úrovni, jež si ani jedna smluvní strana nepřála a jež bude mít nepříznivý právní následek spočívající v nutnosti vypořádat bezdůvodné obohacení vzešlé z této zrušené smlouvy. Je tedy vhodné doporučit řešení otázky nedodržení povinnosti ke zveřejnění smlouvy spíše stanovením vhodných, dostatečně přísných sankcí na úrovni správního práva. Závěr z tohoto podkladu je potom takový, že navrhovaná právní úprava je proto částečně pouze slučitelná s právem Evropské unie. Myslím, že je to nad rámec požadavků Evropské unie.
Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. To byla poslední zpravodajská zpráva. Otevírám rozpravu, do které mám dvě přihlášky s přednostním právem - pana poslance Vondráčka a pana ministra Chovance. Registruji faktickou poznámku, a tam se reaguje na průběh rozpravy, takže jedině po prvním vystoupení s přednostním právem pana poslance Vondráčka. Eviduji, že pan kolega Urban se hlásí k této věci faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, registr smluv... Já si to musím trošku vychutnat, protože jsme čekali dlouho, než to tady budu moct říct. Ve vlastním zájmu budu stručný, protože času tolik není. Naštěstí můžu plynule navázat na své kolegy, kteří tu genezi říkali, jak to bylo.
Krátce bych se vrátil k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který byl předložen pod mým jménem do systému. Cesta k němu byla, tak jak říkal kolega Farský. Původní návrh vzbudil bouřlivé reakce, širokou diskusi. Myslím si, že do značné míry to bylo nepochopením a špatnou komunikací a chybnými zprávami a úvahami nad tímto zákonem.
Jediný ústavněprávní výbor dokázal při svém jednání tu věc uchopit. Přijal podněty například Sdružení měst a obcí a tento tisk doporučil do dalšího legislativního procesu. Na základě těchto výsledků diskuse v ústavněprávním výboru následně začala fungovat pracovní skupina koaličních poslanců, která si dala za cíl vyslyšet veškeré podněty a připomínky, které zazněly jak na ústavněprávním výboru, tak v diskusi, která následovala po tomto jednání. Jak už tady bylo řečeno, byly vyslyšeny připomínky malých obcí a tak dále. Byly vyslyšeny podněty veřejnosti, které přišly až následně. Ono si to samozřejmě vyžádalo nějaký čas. A je otázka, jestli jsme zvolili správný postup, že jsme skutečně vyslechli všechny a tu diskusi pojali tak široce. Myslím si, že to byla správná cesta, protože to téma není jednoduché. Bylo nadstandardně umožněno iniciativě Rekonstrukce státu, aby se účastnila koaliční rady, aby se její zástupci osobně účastnili prací na textu zákona spolu s legislativci Ministerstva vnitra, což si myslím, že se v minulosti ještě snad nestalo. Takže bylo jim vyjito vstříc, jak nejlépe to šlo. Dokonce byla na Ministerstvu vnitra zpracována dopadová studie, kdy byla oslovena připomínková místa, měla možnost se vyjádřit, měla možnost vznést své obavy z ekonomických dopadů této právní úpravy. A na základě této dopadové studie bylo dále pracováno s textem zákona. Mimo jiné je výsledkem této práce, že tam byl zaveden limit 50 tisíc korun na smlouvu a byly vypuštěny objednávky a faktury, protože se tím dramaticky zjednodušila a snížila administrativní zátěž spojená s tímto zákonem.
Jsem rád, že jsem si vyslechl ze strany předkladatele pana poslance Farského, že duch zákona byl zachován přes všechny tyto úpravy, protože o to jsme se především snažili.
Jak jsem řekl, byl zde dán odklad malým obcím na dva roky, aby měly možnost se připravit do praxe, případně se dovybavit zařízením. Následně tady byla připravena možnost zkušebního provozu, když to tak nazvu, protože zákon bude účinný, bude platný, nicméně samotná sankce absolutní neplatnosti smlouvy, která nebude uveřejněna, je odložena o jeden další rok. Můžeme diskutovat o délce toho zkušebního provozu. Principem je, aby se každý naučil do registru smlouvu vložit, aby praxe měla možnost najít třeba nějaké sporné momenty, aby se vyzkoušel systém jako takový samotný, aby se případně vyzkoušelo i to, když někdo bude chtít takzvaně začernit nebo znečitelnit text, jestli tak činí správně, či nikoli. Prostě bude se vést veřejná debata, jestli ten registr funguje správně.
Text byl dle mého názoru vycizelován, aby bylo možné bez nějakých fatálních následků zápis opravit v případě, že se stane chyba, administrativní chyba. Bude možné ten zápis opravit, jestliže v dobré víře nebyl učiněn správně. Bude možné ho opravit v případě, že na základě soudního rozhodnutí bude stanoveno, že byla třeba část textu neoprávněně začerněna nebo některá metadata byla neoprávněně nezveřejněna. ***