(18.10 hodin)
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Hezké odpoledne. Já jenom vaším prostřednictvím, pane předsedající, kolegovi Stanjurovi. Já jsem si teď ověřoval, jak to vlastně konkrétně bylo, když Evropský parlament rozhodl o tom, kolik z těch 10 procent má být biopaliv první generace, protože do té doby, než to on rozhodl, tak to vlastně vůbec nebylo určeno. Bylo 10 procent celkem, povinnost pro všechny státy. Parlament navrhoval 6, Rada navrhovala 7, proběhla tam nějaká diskuse a výsledkem té debaty a následného hlasování bylo, že teprve 28. 4. 2015 Evropský parlament rozhodl, že potvrdil 10 % a z těch 10 procent 7 procent první generace a indikativně 0,5 % druhé generace. Čili tak to přesně bylo. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Faltýnkovi i za dodržení času. Svého stranického kolegu předběhne ještě s faktickou poznámkou předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. On pan předseda Faltýnek vlastně zopakoval to samé. Když to nebylo určeno, tak mohlo být plněno až 10 % z biopaliv první generace. A já jsem zopakoval, že jsme neúspěšně prosazovali 6 a bylo prosazeno 7. Kdybyste to takhle řekl neutrálně, tak jako nevystupuji. Nicméně... (Poslanec Faltýnek hovoří z lavice.) Ne, ne. ne. Vy jste tady nás obvinil, že v Evropském parlamentu podporujeme jinou politiku než v českém parlamentu. A to není pravda. Proto jsem se ohradil a nevolal jsem hned k tomu přítele na telefonu, fakt jsem si dal se svými kolegy europoslanci schůzku a (nesrozumitelné) jsme to podrobně, abych pochopil ten proces přípravy toho materiálu (nesrozumitelné). A já jsem se ohradil a ohrazuji se proti tomu, že jste řekl, že v Bruselu podporujeme biopaliva. No, nepodporujeme. Nepodporujeme.
Vy jste ve frakci, která chce federální Evropu, my ne. Vždycky tak jako hrdě říkáte: my jsme v té europoslanecké frakci s těmi liberály. Ale neřekli jste v České republice, že podporujete federativní uspořádání Evropy, jak to prosazuje vaše frakce, nebo frakce, jíž jste členem v Bruselu. To tady tak jako cudně zamlžujete.
A já jsem přiznal, že naší frakci se nepodařilo prosadit. To je jediný rozpor. Ten fakt je stejný. Já jsem ho ani nezpochybnil v té své první faktické připomínce. Jenom jsem připomněl, že to není pravda, že máme konzistentní politiku na úrovni Bruselu i tady v českém parlamentu. To, že jsme občas přehlasováni, to se prostě stane. Ale nemůžete říkat - nebo můžete, ale my se budeme ohrazovat, samozřejmě máte právo říci, co chcete, a vůbec v Poslanecké sněmovně, to je naprosto v pořádku, ale my se samozřejmě budeme ohrazovat, když nás budete obviňovat z toho, že v Bruselu podporujeme biopaliva a tady možná z účelových důvodů ne.
Já jsem dneska ještě ani jednou neřekl Agrofert v tomto bodě a ani to slovo nepoužiju. Ty dotazy - a pan ministr se zase nehlásí. Tak pak je to složité. (Předsedající mimo mikrofon: Je přihlášen.)
Omlouvám se, pane ministře. Ale kdybyste měl přednostní právo, tak už jste tady byl, že? A jsem se už nehlásil. Protože bylo řečeno příštím přihlášeným je pan kolega Bendl a přednostní právo... Už jdu, už jdu, vidím, už tam červeného nic není, už jdu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ano, nyní pan poslanec Petr Bendl a potom pan ministr Jurečka, který se přihlásil řádně do rozpravy bez využití přednostního práva. Takže panu kolegovi Bendlovi udělím okamžitě slovo. Aspoň pan ministr Jurečka bude moci odpovědět na vaše otázky, pane poslanče. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Pan ministr Jurečka má přítele na telefonu, tak potřebuje ještě nějaký čas, než mu někdo zatelefonuje či napíše návrhy odpovědí na otázky, které zde byly položeny už před dvěma nebo třemi měsíci. Ale to je normální. To je v pořádku, prostě nemá argument hned, tak někdo napíše a ono se to potom jako nějak dozvíme. (Směje se.)
Mimochodem by mě zajímalo, kolikrát byl pan ministr zemědělství na jednání DG AGRI, a krom toho, že by mě samozřejmě zajímalo i to stanovisko, s jakým tam jel, protože to si myslím, že by nás mohlo také asi všechny zajímat, resp. kolikrát chyběl, doufám, že nechyběl nikdy, protože tady skoro nebyl, tak by třeba v Evropské unii a na DG AGRI tu záležitost měl mít poměrně dobře načtenou.
Mne inspiroval pan kolega Šrámek - říkám to správně? - když tady, a já s ním v tom souhlasím, když tady říkal, že je třeba podpořit živočišnou výrobu, že živočišná výroba byla dlouhodobě v krizi a že se to v podstatě nejenom datuje od toho roku 1989, ono už to bylo hluboko před rokem 1989, protože jsme byli naprosto nekonkurenceschopní už tehdy, třeba v tom vepřovém zcela bezpečně, a dlouhou dobu nám trvalo a až teprve teď poslední rok a půl dva se dostáváme k číslům, která jsou srovnatelná například při odchovu selat s vyspělou Evropou. Teprve poslední léta. Dříve jsme byli absolutně nekonkurenceschopní. Někteří chovatelé tady na mě - mně tady napovídá pan předseda Faltýnek, ale je to tak. Prostě teprve poslední dva tři roky se dostávají někteří chovatelé na úroveň srovnatelnou s Evropou a hluboko ještě před rokem 1989 to tak nebylo. Spíše to odhalilo některá slabá místa po tom roce 1989 a teprve to jakoby vyvřelo.
V okamžiku, kdy jsme vstoupili do Evropské unie po tom roce 2004, dostali jsme velkou šanci napsat si pravidla a pokusit se ve svých prioritách na léta 2007 až 2013 stanovit, co je pro Českou republiku opravdu to důležité. Musím připomenout, že hlavním konstruktérem těch pravidel, operačních programů a podobně byla stávající Evropská komise, dnes paní Jourová, a že - a to musíte potvrdit - nebylo mezi prioritami evidentně řečeno, že to je živočišná výroba. Je to předmětem kritiky dnes napříč zemědělským spektrem v celé Evropě, že ze zemědělců děláme nepotravináře místo toho, abychom podporovali v maximální možné míře zemědělce jako producenty potravin. To nás koneckonců dostalo do situace, ve které dnes jsme. Teprve poslední dva roky možná, a dílem také proto, že jsme nemohli měnit ten systém podpory, protože jsme ho měli nastavený na léta 2007 až 2013 a nebylo možné prostě otáčet ty výhybky úplně ze strany na stranu, ale teď jsme si to takto mohli udělat. Mohli, ale zatím jsem to tedy nezaznamenal. Pan ministr Jurečka tu možnost měl a má, ale že bychom nějak hýbali tou pákou od podpory produkce nepotravin k produkci potravin, to jsem si tedy nevšiml. Vyjma receptů, které vymyslela už minulá vláda, tady nic nového zásadního není.
Silným argumentem je nákazový fond, který udržujete, a je to dobře, protože ten se řekněme přímo opírá o podporu živočišné produkce. Ano, ještě bývalá vláda nastavila takovou tu podporu zatížení tak, aby se více vyplatilo chovat dobytek, tak aby tím pádem bylo více pracovních příležitostí na venkově, protože tady byly - a v tom s vámi také souhlasím - jednoznačné tendence, že není možné se zlobit na zemědělce, že produkuje to, co mu nejvíce vynáší. Jestliže stát nastaví, že mu nejvíce vynáší řepka, no tak logicky prostě nemůžeme říci: milý zemědělče, pojď od řepky pryč, pojď ke krmné pšenici. Vy jste tady sám popsal, že zkrátka se tomu zemědělci příliš nevyplatí.
Ale je teď na vás, a my vás v tom podpoříme, abychom nefixovali na léta budoucí výhodnost pěstování řepky v České republice, ale abychom naopak fixovali výhodnost pro zemědělce, aby pěstoval krmnou pšenici, zjednodušeně řečeno. A to se neděje. V tuhle chvíli naopak my fixujeme pro Českou republiku to, aby té řepky bylo čím dál tím více pro zpracovatele a čím dál tím stejně pro zemědělce, protože je potřeba říct zemědělcům, že na tom nic nevydělají.
To, co zemědělci kritizují, je takové to stoprocentní přilévání do celého paliva jako takového, to rozšíření. To jim extrémně vadí. ***