(15.10 hodin)
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. První poznámka je, jestliže stát zřizuje nějakou službu pro občany, která je by definition ztrátová, na to nemusíme dělat žádné rozbory, tak by ji také měl financovat, pokud se k této povinnosti zaváže. Diskuse o tom, jestli se to má platit z rozpočtu, nebo ne, mi připadá irelevantní. Jestliže tuto službu stát poskytuje, tak se k ní musí nějak vyjádřit. Právě to, že pokud budeme návrhy projednávat na výborech a otevřeme tenhle zákon, nám umožní parametrizovat univerzální službu. Protože zatím je nějak parametrizována, jsou tam stanoveny nějaké podmínky, ale ty můžeme samozřejmě změnit. To je věc, kterou potom nějakým způsobem bude vykonávat ČTÚ. Takže se můžeme potom naprosto jednoznačně bavit o tom, kdy má být pošta otevřena a jak mají být upraveny poštovní služby, protože to je podstata té univerzální služby a můžeme ji nějakým způsobem parametrizovat.
Z toho důvodu se také domnívám, že návrh na zamítnutí zákona postrádá logiku, protože když ten zákon zamítneme, tak vůbec nic nevyřešíme a bude to fungovat stále stejně se ztrátou a kvalita služeb tomu bude odpovídat. Takže ten problém bychom řešit měli jako poslanci. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tentokrát musím nesouhlasit s panem kolegou Pilným, a to z následujícího důvodu. Já jsem osobně přesvědčen, že vláda a předkladatelé mají do Sněmovny předkládat natolik kvalitní zákony, které by neměly být přetvářeny zásadně ve výborech. A to, že ten zvyk tady je a že to je čím dál tím častěji, že ve výborech se dotvářejí, že tam chodí obrovské pozměňovací návrhy, dneska jsme toho byli svědky, kdy tam jsou pozměňovací návrhy, vládní pozměňovací návrhy, které jsou přes poslance potom tady postrkovány, oni tady recitují u tohoto stolečku, ani pořádně možná kolikrát nevědí, o co se tam jedná, protože to je zpracováno v tom příslušném ministerstvu. Může se to stát, já to nevylučuji, může se to stát. Ale my už dneska víme, že do této situace se dostaneme. A já proto říkám, nechť předkladatel, tudíž ministerstvo, ten zákon připraví pořádně. Ať hovoří o té parametrizaci, o které jste hovořil vy, ať ji tam skutečně pořádně udělá a ať s tím zákonem sem přijde znova tak, aby ve výborech diskuse mohla proběhnout nad dobře legislativně připraveným zákonem. Děkuju.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Kdyby to bylo tak jednoduché, jak říká pan předseda hospodářského výboru, tak možná by bylo fajn, že by stát něco neobjednával, co neplatí. Ale v duchu toho, co říkáte, se vás chci zeptat, jestli když připravíme novelu zákona o obcích, kde bude jednoduchá změna, že stát dává příspěvek na výkon státní správy, a změníme jednoduchou dikci, že stát platí výkon státní správy, to je přesně ten princip, o kterém jste hovořil, já budu první pro. Už jsem jednou říkal, že jsem nepřesvědčil ani ve vlastní vládě tehdejšího ministra financí, aby to tak bylo. Není to vůbec jednoduché a všichni ministři financí se tomu bránili. Možná že bude poprvé výjimka. Protože obce a města doplácejí na výkon státní správy. A nevedeme tu debatu o tom, že (nesrozumitelné) stát si objednává, že to nezaplatí. Vždycky jsem argumentoval, když si objednám jako obec nějakou akci u stavební firmy, jako opravu chodníků, tak těžko jim můžu dát příspěvek na to, co udělala, ale budou to chtít po mně všechno. Ale stát se takhle k obcím a městům nechová.
Druhý příklad: kusové zásilky v železniční nákladní dopravě, které dělá jenom ČD Cargo, protože jsou ekonomicky nevýhodné. Nemůžeme je dotovat. Nedovolují to pravidla hospodářské soutěže. Tak buďto bude univerzální princip, a já jsem pro, protože si myslím, že v tom okamžiku stát si rozmyslí, co všechno objedná a pak to bude hradit. Dokud budou různé příspěvky a ponese ty náklady někdo jiný, tak ten stát bude, a je to bez ohledu na to, která je konkrétní vláda, bude objednávat další a další služby. Protože neplatí všechno, tak proč by to neobjednával, když to zaplatí někdo jiný? Já jsem říkal takové jednoduché řešení, že letos 700, za rok 600 a pak 500 a máme vyřešeno. Já to prostě takhle jednoduše nevnímám a chtěl bych o tom vést podrobnější debatu. S tím bezesporu souvisí provoz těch poboček. A je to státní podnik. A já si myslím, že lepší cesta, a tato vláda to zastavila, například transformovat Českou poštu na akciovou společnost, menšinový podíl privatizovat přes burzu, zavést do toho jiné principy řízení. Vstup soukromého kapitálu v menšinovém podílu by bezesporu zlepšil výkonnost České pošty jako státního podniku, případně akciové společnosti. (Upozornění na čas.) To jsou věci, které bych já určitě podporoval. Ne automaticky. Když to stát chce, tak ať to zaplatí. Když tak vždycky. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Zahradník po něm s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedající, děkuji. Ono by si to chtělo připomenout, jak se to všechno vyvíjelo v čase. Ztrátovost České posty je evidentní, to je jasné, že v posledních letech ta služba je ztrátová. Vláda se to snažila řešit tím, že bude snižovat počet poboček. A tedy nejprve snaha vyústila v návrh vyhlášky, která měla stanovit minimální počet poboček zhruba na počet kolem 2 000. A to byla ta akce, která vyvolala petiční aktivitu spočívající zhruba ve stech tisíců podpisů. Další snaha byla vydat nařízení vlády. Povýšit to z úrovně vyhlášky na nařízení vlády jakožto vládního výnosu. No ale to také je evidentní, že řešit to jenom regulací počtu poboček prostě nejde. Proti tomu se ty obce reprezentované ať už Svazem měst a obcí České republiky, anebo Sdružením místních samospráv prostě jednoznačně staví. Tak teď tady je snaha najít způsob, jak dotovat ze státního rozpočtu nebo z nějakého jiného zdroje činnost pošt finančně.
Tady je třeba připomenout, že je tady meritorní připomínka Sdružení místních samospráv, která spočívá v tom, že jejich snahou je, aby ta minimální síť obsahovala 3 300 poboček. Na tom oni trvají a myslím, že jejich nárok má smysl. A bude-li tohle vyřešeno, pak je třeba se podívat na to, jak ta pošta funguje, aby opravdu to, že člověk dostane doporučený dopis, nebyl pro něj velký problém, aby si čas na vyzvednutí nemusel hledat v době své dovolené. To je podle mě druhá věc. Čili nejprve stanovit minimální počet, dohodnout to s obcemi, najít finanční zdroje, a pak samozřejmě řešit způsob fungování pošty tak, aby vyhovoval občanům.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi a nyní poprosím pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já začnu od konce a vaším prostřednictvím k panu poslanci Zahradníkovi. Neznám starostu, který by chtěl zavřít poštu. Nenašel jsem takového zatím. Ač jsem šel světa kraj, tak jsem žádného starostu, který by řekl "zavřete mi poštu, je mi to jedno", nenašel. Vláda tady jasně deklaruje, že chce udržet počet poboček na stávající úrovni, což je 3 200 poboček. ČTÚ v minulosti svou vyhláškou - a je to Český telekomunikační úřad, který stanoví podmínky pro držitele poštovní licence, a v této licenci jsou přesně vyjmenovány i podmínky licence. Například podmínkou té licence je počet kamenných poboček, podmínkou té licence je třeba doručení, tzn. den podání plus jedna. Držitel licence musí do druhého dne prostě dopis dodat. A je tam spousta dalších podmínek, které stanovuje stát prostřednictvím svého regulátora, nezávislého, a to je Český telekomunikační úřad. To znamená, nechtějte po mně, aby v zákoně bylo vyjmenováno, co držitel licence má dělat, když to dělá Český telekomunikační úřad. To prostě není možné. Tam je možné se odkázat pouze na vyhlášku ČTÚ. V současné době vyhláška ČTÚ prochází debatou ve vládě a já předpokládám... Vášnivá debata v levém rohu, asi o poště. (Dívá se na v lavici debatující poslance ČSSD.)
Regulátor musí stanovovat podmínky, tak jsme si ten zákon stanovili, takové jsou podmínky.
Zazněla tady slova jako přisypat poště peníze. Pošta od roku 2013 čeká na to - od roku 2013 čeká na to, až ten institut, který zavedly minulé vlády, tedy ten kompenzační fond, zafunguje. Od roku 2013 čeká na peníze, zatím je nemá. Podobný kompenzační fond v telekomunikacích naprosto selhal. To znamená, my pouze chceme, aby institut kompenzačního fondu, do nějž mají přispívat konkurenti na trhu, a není tam například stanoveno dokdy, není tam sankce, pokud nepřispějí, a oni sami už dneska hovoří o tom, že přispívat prostě nebudou, tak můžeme nechat ten státní podnik vykrvácet.
Jenom bych poprosil kolegy, jestli by mně mohli vysvětli, jaký je rozdíl mezi dotovanou jízdenkou v autobuse, dotovanou jízdenkou ve vlaku a dotovanou známkou na dopis. Vždyť to je úplně stejný princip.
To, že budeme muset notifikovat ten zákon a dohodnout se s Evropskou komisí, s tím samozřejmě počítáme. S panem předsedou Pilným jsem hovořil, jsme dohodnuti. Já jsem okamžitě požádal generálního ředitele. Již dnes na e-mail pana kolegy Pilného budou zaslány veškeré dokumenty, které jsou dostupné. Jsou to postupně materiály, které jsme vám dávali i v rámci debaty v Poslanecké sněmovně. Je to strategie rozvoje České pošty a je to projekt Pošta Partner. Projekt Pošta Partner byl také zaslán všem poslancům Parlamentu, alespoň doufám. Pokud ne, tak to napravím. V rámci tohoto projektu Pošta Partner je výhled České pošty, která směřuje k tomu, aby z 3 200 poboček v letošním roce během deseti let zůstalo poště 700 poboček, které bude sama provozovat, a pro zbytek našla partnery, franšízanty. Ať už to bude obchodník, ať už to bude obec, ať už to bude řetězec, tak se budeme snažit, abychom nemuseli zavírat žádnou z poboček. Záměrem vlády není zavírat pobočky. Záměrem vlády je, aby Česká pošta byla efektivní.***