Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

18.
Návrh poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších
na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 42/ - druhé čtení

Žádám pana poslance Farského, aby za skupinu poslanců uvedl tento návrh.

Já bych ještě, pane kolego, konstatoval ty závěry, které jsou zatím z těch jednání. Dne 21. ledna 2014 na 5. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, hospodářskému výboru, kontrolnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Vzhledem k tomu, že to bylo před novelou zákona o jednacím řádu, musíme se řídit přechodnými ustanoveními novely našeho jednacího řádu s tím, že když není zřejmé při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně, který výbor je výborem garančním, musí určit garanční výbor Poslanecká sněmovna. Navrhuji tedy, abychom určili garančním výborem výbor ústavněprávní. Má někdo jiný návrh z těch přikázaných výborů? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat určení garančního výboru, aby jím byl ústavněprávní výbor.

Rozhodneme v hlasování 81, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro ustavení garančního výboru, aby jím byl ústavněprávní výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 81 z přítomných 141 poslance pro 113, proti nikdo. Garanční výbor byl schválen.

 

Usnesení výborů byla doručena Poslanecké sněmovně jako tisky 42/2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8. Budeme tedy projednávat jednotlivé zpravodajské zprávy a já budu jednotlivé zpravodaje vyvolávat. Ptám se ale, jestli se před zahájením jednání chce vyjádřit navrhovatel kolega Farský. Ano. Takže nyní žádám pana poslance Jana Farského, aby se ujal slova za skupinu navrhovatelů.

Ale ještě vás, pane kolego, požádám o strpení, přečtu jenom dvě omluvy, a to do 13 hodin se omlouvá pan kolega Benešík a od 18 hodin se z důvodu diplomatického jednání omlouvá předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch z dnešního jednání.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, asi bych nemusel tady dlouze představovat zákon o Registru smluv, protože to je zákon, který je tu už dlouho, často je zmiňován, mnohokrát jsme ho už měli na té tabuli jako jeden z těch, který bude následovat, a mnohokrát se také na něj nedostalo. Ale právě proto, že od prvního čtení k dnešního dni uplynulo takřka rekordních 521 dní a my jsme si jako Sněmovna určili, že to chceme vrátit do 90 dnů na naše jednání, tak si dovolím připomenout dlouhou genezi krátkou řečí tohoto tisku a připomenout jeho podstatu.

Myšlenka není originální, je v podstatě opsaná ze slovenského modelu, kde v srpnu roku 2010 tehdejší premiérka paní Iveta Radičová přišla s myšlenkou, že pokud se hospodaří s veřejnými prostředky, tak se s nimi má hospodařit veřejně. Vypadá to jako naprosto jednoduchá myšlenka a na Slovensku také jako jednoduchá myšlenka se ujala, takže byl v rychlosti připraven zákon, zákon byl nakonec 9. prosince roku 2010 schválen, mluvím tedy o slovenské verzi, s účinností od 1. ledna 2011. Od nápadu po schválení uběhly nějaké čtyři měsíce, legisvakance byla třítýdenní a zákon ve své pionýrské podobě a ve své, řekl bych, i daleko přísnější podobě, než která je aktuálně navrhovaná v České republice, začal platit a byl účinný.

Proč ten slovenský příklad vůbec zmiňuji. Protože po roce fungování jsme se s tehdejšími kolegy vydali na Slovensko za ministryní spravedlnosti, za lidmi na Úřad vlády, kteří ho měli na Slovensku na starosti, za poslanci, kteří ho prosazovali, byl to březen roku 2012, a s jejich pomocí a v debatách toho, co se v zákoně na Slovensku osvědčilo, co se neosvědčilo, jsme připravili takovou, řekněme, třetí verzi slovenského návrhu zákona a ten po debatě s mnoha neziskovkami, s mnoha odborníky na transparentnost vložili do Sněmovny v červnu roku 2012. V listopadu roku 2012 pak proběhlo první čtení a v srpnu byla rozpuštěna Sněmovna. To byl 292. den od prvního čtení. Teď jsme už v rekordním čase, ale pevně věřím, že to není na překážku toho, aby zákon byl nakonec schválen.

Zákon se stal předvolebním tématem. Asi jste se mu málokdo mohl vyhnout a také jste se málokdo vyhnul tomu, abyste se podepsali pod závazek, že zákon budete podporovat a nakonec ho schválíme. Myslím, že podpisů se snad našlo mezi poslanci asi 160. Ale samozřejmě víme, že je ďábel vždy skryt v detailu a v tom, jak je výsledné znění.

V prosinci roku 2013 byl zákon předložen znovu, v lednu proběhlo první čtení, lhůtu, protože jsme si byli vědomi jako poslanci, že jde o složitou materii, jsme ze standardních 60 dnů prodloužili k projednání ve výborech na 90 dnů, a jak už jsem zmínil, dnes je to 521. den a my se dostáváme ke druhému čtení.

V květnu a v červnu projednal hospodářský výbor, kontrolní výbor, oba přerušily, a ústavněprávní výbor pak některé z jeho pohledu komplikované nebo problematické věci definoval a vrátil předkladatelům k tomu, aby v debatě s vládou tento zákon upravili, aby byl stravitelný pro všechny zúčastněné.

V červenci 2014 proběhlo zadání od pana premiéra na Ministerstvo vnitra, v srpnu proběhla trochu nešťastná epizoda, která ze zákona o zveřejňování smluv udělala spíše zákon o začerňování smluv, a potom od září do dubna letošního roku se scházela koaliční skupina, která tento návrh zákona postupně upravovala. Desetiparagrafový návrh zákona zůstal zákonem o Registru smluv, ale samozřejmě tak jak vždycky kompromisy přinášejí nějaké úpravy, tak i v tomto případě ke kompromisům došlo.

Podle zákona o registru smluv se už neuvažuje podle koaliční verze o zveřejňování faktur a objednávek, neuvažuje se o povinnosti zveřejňování pro ČEZ, u smluv je to o hodnotě nad 50 tisíc korun, je vložena výjimka pro menší obce. Menší obce, tím myslím přes šest tisíc obcí z celkového počtu 6250, ale to byla dohoda, která už byla předtím, než koalice převzala všechny obce pod velikost obcí s rozšířenou působností. Ale podstata je v tom, že základní samovykonatelná, samovymahatelná sankce je to, že smlouva, která není zveřejněna, jako by neexistovala, je smluvně neúčinná, tak to v návrhu zůstalo. To je totiž celé gros, ten šém zákona o registru smluv, který podmiňuje jeho funkčnost. To, že smlouvu nejprve je nutno zveřejnit předtím, než nad ní lze provést jakékoli plnění. To je totiž opatření, které nevede k tomu, že je potřeba přijmout desítky nebo stovky úředníků, kteří budou kontrolovat obce. Já mluvím o obcích, protože jsem dlouho fungoval jako starosta a v debatách o registru smluv jsem strávil mnoho času právě se starosty, ale týká se to samozřejmě celého veřejného sektoru a alespoň, co jsme počítali, tak objem financí, který teče přes obecní rozpočty, je cca pět procent objemu, na který se registr smluv bude a měl by se vztahovat.

Těch jednoduchých deset paragrafů z původního návrhu zůstalo, původní šém neplatnosti smluv zůstal také. Částečně byl registr smluv osekán, já se pokusím pak pozměňovacími návrhy, ke kterým se přihlásím, tu osekanou část do něho vložit.

To, co považuji za největší slabinu, je odsunutí účinnosti sankce v koaličním návrhu, protože ten v podstatě znehybňuje zákon. Víceméně navrhuje to, že tato vláda má zákon schválit, ale platit účinně má až pro příští vládu, což si nemyslím, že je úplně ten správný postup.

Jen krátce. Zákon samozřejmě vyvolal velkou kontroverzi, vyvolal ji vcelku pochopitelně, protože jde trochu jiným směrem, než jak jsme za této, ale i mnohých minulých vlád zvyklí. On se totiž obrací dovnitř. On, když si představíme rozpočet jako sud, do kterého přitékají finance prostřednictvím daní, tak on neřeší to, že se snaží daní z povinných subjektů vypumpovat víc různými způsoby, dalším hlídáním, další evidencí tržeb, dalšími komplikacemi a překážkami pro podnikatele. On říká, že ten sud je nejdříve potřeba ucpat, aby z něho ty finance neutíkaly, aby se s nimi nakládalo efektivně. A až když jednou budeme moci jako představitelé státu prohlásit, že s vybranými daněmi nakládáme hospodárně, transparentně a kdokoli si to může zkontrolovat, tak pak teprve podle mého názoru je možný čas na to debatovat o tom, jakým způsobem přistoupíme k úpravám daní a případným zpřísňujícím systémům.

Není také samozřejmě žádným tajemstvím, že zákon svým způsobem jde i proti podstatě politiky, protože my se jím připravujeme o část své moci, o část informační moci, protože informace, které náležely jen nám politikům, tak najednou budou veřejné. Přesto myslím, že tento krok máme udělat, protože zákon v deseti paragrafech v té své jednoduchosti, a dovolím si to říci jen proto, že nejsem tím původním autorem myšlenky, ale protože jsem to opsal ze Slovenska, tak si myslím, že v tom konceptu je skutečně geniální. On je totiž samovymahatelný. Nemusíte přijímat úředníky, dokonce ten systém na Slovensku, zveřejňovací, tam vyšel na nějakých 600 tisíc korun, u nás už je funkční, od roku 2013 na stránkách Ministerstva vnitra na portálu veřejné správy registr smluv existuje, mnoho subjektů tam své smlouvy zveřejňuje. Takže ani náklady s jeho zavedením by neměly být tím, co nás od schválení tohoto zákona odradí.

To, co poslední bych k tomu chtěl říct, samozřejmě to vypadá, že když nepřijmeme další úředníky, nebudeme mít kontrolní orgány, tak k čemu to je, když někde budou viset nějaká data. A kdo se na ně bude dívat. Já jsem přesvědčen, že se na ně bude dívat hodně subjektů a hlavně těch, které to zajímá. Asi nemůžeme čekat od běžného daňového poplatníka, že on svým způsobem bude procházet jednu smlouvu za druhou a bude kontrolovat jednotkové ceny a říkat, jestli odpovídají průměru, nebo neodpovídají. Ten, od koho to ale můžeme jednoznačně čekat a kde si myslím, že ten tlak bude naprosto přirozený, jsou samozřejmě konkurenční subjekty. A když bude zřejmé, a byl to zmiňovaný příklad, použiji ho i teď, že někde v rámci České republiky jsou území, kde se staví metr čtvereční chodníku za sedmi-, osminásobek cen v jiném regionu, tak očekávám, že firmy, které se v této oblasti pohybují, tak si zaplatí to, aby někdo vytáhl data ze systému a řekl jim, kde je ještě pro jejich podnikání prostor a na které území se mají soustředit. To, k čemu to povede, že budou vítězit efektivní, budou vítězit ti, kteří se k práci dostanou za nejlepších podmínek, a bude ve finále i vítězit daňový poplatník a státní rozpočet, protože buď dojde k úsporám, anebo se toho opraví řádově více za stejné prostředky. Z toho pohledu si myslím, že ten zákon je určitě dobré, když bude schválen.

Pozměňovacích návrhů samozřejmě máme hrozně moc, některé ho zpřísňují, některé ho vylepšují, některé ho spíše oslabují, ale to je standard pozměňovacích návrhů a ty tady samozřejmě budou představeny a o nich budeme hlasovat až ve třetím čtení.

To je v tuto chvíli ode mě vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů a budeme nyní pokračovat, a to slovy zpravodajů. Nemohu dát faktické poznámky, protože není možné reagovat na průběh rozpravy. Nejdřív musíme zahájit náš projednávací proces. Garančním výborem byl stanoven ústavněprávní výbor, proto prvním zpravodajem bude pan poslanec Chvojka jako zpravodaj ústavněprávního výboru. Připraví se zpravodaj hospodářského výboru Jan Birke. Prosím, pane poslanče, zpravodaj ústavněprávního výboru. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl krátce promluvit k tomuto tisku nejenom jako zpravodaj ústavněprávního výboru, ale jako zpravodaj, který už tento tisk měl na starosti v rámci prvního čtení a teď ho bude mít nejspíše na starosti i ve finálním třetím čtení. Některé věci bych asi zopakoval, některé bych asi řekl nově.

Geneze zákona. Jak říkal kolega Farský, předkladatel, první čtení bylo už docela dlouho. Je to dlouhá doba. Důvody, proč druhé čtení je až dnes, určitě nejsou toho typu, že by někdo nechtěl, jak nám to nějakým způsobem podsouváno různými občanskými sdruženími či některými novináři, tento zákon, ale spíše z toho důvodu, že byť je to návrh zákona, který má cca deset paragrafů, tak jde o velmi složitou materii. Materie se podle mě nějakým způsobem, respektive nejenom podle mě, musela projednat, musela se najít nějaká politická shoda, musely se ze zákona vyčistit případná rizika a věci, které by nějakým způsobem ohrožovaly i třeba českou ekonomiku.

Tou věcí se zabýval ústavněprávní výbor, který se minulý rok k této věci nějak vyjádřil. Pak ale pozměňovací návrhy, které byly ústavněprávním výborem přijaty, nějakým způsobem padly díky tomu, že se hledala politická dohoda na půdě zejména koalice, proběhlo několik jednání koaliční rady a několik jednání takzvané pracovní skupiny k tomuto tisku, kde jsem byl členem této skupiny já, kolega Vondráček z ANO a kolegové od lidovců, ti se tam střídali. Výsledkem jednání pracovní koaliční skupiny plus jednání koaliční rady je komplexní pozměňovací návrh, který jsme podali s kolegou Vondráčkem a kolegou Bartoškem. Komplexní pozměňovací návrh je určitým kompromisem mezi všemi různými názory, náměty, riziky a věcmi, které se prostě řešit musely. (V sále je silný ruch.)

Chtěl bych říct, byť někteří tvrdí, že zákon je jednoduchý, že má deset paragrafů, že je to nejkrásnější zákon, který by měl být schválen za jeden měsíc, že tomu tak nemůže být. Ten zákon řeší spoustu věcí. Zavádí například znovu do právního řádu absolutní neplatnost, od které se nový občanský zákoník účinný od minulého roku úplně odklonil. Například to vzbudilo určité pochybnosti tak vážených institucí, jako je Nejvyšší správní soud nebo Ústavní soud. Tudíž já jsem nechápal někdy výtky různých subjektů, co na tom komu vadí, proč absolutní neplatnost vadí. Vadí proto, že jsme od ní minulý rok upustili a nyní ji do právního řádu znovu vracíme a podle mě je to samozřejmě nesmysl. Nicméně chápu, že je to určitý princip, gros zákona, takže s tím nemůžeme nic dělat.

Další věc, která se musela řešit, a já jsem rád, že se na půdě koaliční pracovní skupiny a na půdě koaliční rady našlo řešení, je obava nejmenších obcí, zejména prvního a druhého stupně, z možné administrativní náročnosti. To se vyřešilo. V návrhu zákona je koncipováno dvouleté přechodné období pro obce menší, než jsou obce s rozšířenou působností. Víme, mnozí z nás děláme komunální politiku, že jsou obce v našich obvodech, kde je neuvolněný starosta, který do práce chodí například každou středu na dvě hodiny a je tam v podstatě sám, a tohle by mu opravdu způsobilo spoustu potíží a problémů.

To byla určitá krátká geneze. Já jsem rád, že zákon už konečně máme ve druhém čtení, protože se přiznám, trošku mě už otravují různé aktivismy různých rekonstrukcí státu, které čekají na to, kdy to schválíme, a podsouvají nám to, že to brzdíme, a u služebního zákona říkají, že jsme diskutovali málo a že je to paskvil. Nyní nám zase říkají, že diskutujeme dlouho a kdy už to schválíme. Takže tam vidím určitý rozpor.

Prosím, dneska už druhé čtení nějak ukončeme. Koukají na nás celebrity typu Vilém Čok nebo Ota Černý. Čekají na to, že to bude jednou schváleno. Takže já myslím, že bychom jim měli udělat prostě radost a ten zákon už nějakým způsobem shodit ze stolu, aby i pan kolega Farský si taky našel jiné téma. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji ústavněprávního výboru Janu Chvojkovi. Nyní zpravodajská zpráva Jana Birkeho za hospodářský výbor. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se tím zabýval na svém zasedání pod sněmovním tiskem 42. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením, které bylo označeno číslem 42/5. Hospodářský výbor po vyslechnutí úvodního slova zástupce předkladatelů poslance Jana Farského a zpravodajské zprávě pana poslance Jana Birkeho, po obecné rozpravě a podrobné rozpravě přerušuje a přerušil projednání sněmovního tisku 42 a přijal usnesení pod římskou dvě, že žádá Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, aby projednávání tohoto návrhu zákona přerušila a doporučila vládě České republiky, aby tento návrh zákona předložila jako návrh vládní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nyní zpravodaj kontrolního výboru pan poslanec Martin Novotný.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, ještě jednou pěkné dopoledne. Moje zpravodajská zpráva bude ještě kratší než mého předřečníka.

Kontrolní výbor na své 5. schůzi dne 10. dubna 2014 přijal dvoubodové usnesení, jímž přerušil projednávání sněmovního tisku 42 a zmocnil mě, abych vás o tom informoval. Jakékoliv další vyjádření by bylo nad rámec tohoto velmi stručného usnesení kontrolního výboru, což by bylo z mé strany jako zpravodaje nepřípustné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Martinu Novotnému. Nyní zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své schůzi 10. června 2014 přijal usnesení, které máte ve sněmovním tisku číslo 42/8. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po vyjádření zástupce předkladatelů Mgr. Jana Farského a po zpravodajské zprávě mé a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk číslo 42 zamítnout. Dále mě pak samozřejmě pověřil, abych vás s tímto seznámil.

Dovolil bych si ještě také trošku nastínit část toho, proč došlo k tomu zamítnutí. Bylo tam samozřejmě mnoho výhrad, ale základní výhrady vycházejí hodně také z podkladu, který je v elektronické evidenci uveden 0042/P ke kompatibilitě návrhu zákona o Registru smluv s právem Evropské unie. (V sále se zvedá hladina hluku.)

Rád bych vás informoval, že směrnice 2004/17/ES obsahuje ve svém článku 13 a také ve směrnici 2004/18/ES článku 6 ustanovení, které stanoví, že veřejný zadavatel nezveřejňuje informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a byly jimi označeny za důvěrné. Takové informace zahrnují zejména technická nebo obchodní tajemství a důvěrná hlediska nabídek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším, pane poslanče, a požádám vás o klid. Rozumím tomu, že diskutujete i jiné věci. Prosím, diskutujte je mimo jednací sál.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Z výše uvedeného je tedy patrné, že právní předpisy Evropské unie poskytují důvěrným informacím větší míru ochrany než návrh zákona o Registru smluv, který v této věci odkazuje na zákon o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon sice zaručuje ochranu obchodního tajemství, jež povinnosti zveřejnění nepodléhá, avšak nikoli již informacím, které byly hospodářskými subjekty označeny za důvěrné a které zpravidla, nikoli však pouze a výlučně, zahrnují obchodní tajemství. Vzhledem k výše uvedenému by bylo žádoucí návrh zákona o Registru smluv upravit tak, aby odpovídal zmíněné právní úpravě Evropské unie.

Druhá část výhrad tohoto podkladu hovoří o tom, že jako problematické je třeba také v § 7 návrhu zákona vyhodnotit automatické zrušení smlouvy v případě jejího nezveřejnění ani ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, lze vyhodnotit jako příliš rigidní a formalistický následek tohoto opomenutí. Takový přístup je v rozporu i se základními principy občanského zákoníku, který vychází z presumpce, že právní jednání, byť trpí nějakou vadou, je třeba vždy vykládat spíš jako platné než neplatné. Je-li neplatnost přeci jen dána, musíme dát přednost neplatnosti relevantní před absolutní. Relevantní neplatnosti se pak oprávněný subjekt musí včas dovolat, jinak bude jeho jednání považováno za platné. Bude-li smlouva bez dalšího zrušení pouze na základě nesplnění povinnosti k jejímu zveřejnění na straně nežádoucí situace spočívající ve zrušení právního jednání na soukromoprávní úrovni, jež si ani jedna smluvní strana nepřála a jež bude mít nepříznivý právní následek spočívající v nutnosti vypořádat bezdůvodné obohacení vzešlé z této zrušené smlouvy. Je tedy vhodné doporučit řešení otázky nedodržení povinnosti ke zveřejnění smlouvy spíše stanovením vhodných, dostatečně přísných sankcí na úrovni správního práva. Závěr z tohoto podkladu je potom takový, že navrhovaná právní úprava je proto částečně pouze slučitelná s právem Evropské unie. Myslím, že je to nad rámec požadavků Evropské unie.

Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. To byla poslední zpravodajská zpráva. Otevírám rozpravu, do které mám dvě přihlášky s přednostním právem - pana poslance Vondráčka a pana ministra Chovance. Registruji faktickou poznámku, a tam se reaguje na průběh rozpravy, takže jedině po prvním vystoupení s přednostním právem pana poslance Vondráčka. Eviduji, že pan kolega Urban se hlásí k této věci faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, registr smluv... Já si to musím trošku vychutnat, protože jsme čekali dlouho, než to tady budu moct říct. Ve vlastním zájmu budu stručný, protože času tolik není. Naštěstí můžu plynule navázat na své kolegy, kteří tu genezi říkali, jak to bylo.

Krátce bych se vrátil k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který byl předložen pod mým jménem do systému. Cesta k němu byla, tak jak říkal kolega Farský. Původní návrh vzbudil bouřlivé reakce, širokou diskusi. Myslím si, že do značné míry to bylo nepochopením a špatnou komunikací a chybnými zprávami a úvahami nad tímto zákonem.

Jediný ústavněprávní výbor dokázal při svém jednání tu věc uchopit. Přijal podněty například Sdružení měst a obcí a tento tisk doporučil do dalšího legislativního procesu. Na základě těchto výsledků diskuse v ústavněprávním výboru následně začala fungovat pracovní skupina koaličních poslanců, která si dala za cíl vyslyšet veškeré podněty a připomínky, které zazněly jak na ústavněprávním výboru, tak v diskusi, která následovala po tomto jednání. Jak už tady bylo řečeno, byly vyslyšeny připomínky malých obcí a tak dále. Byly vyslyšeny podněty veřejnosti, které přišly až následně. Ono si to samozřejmě vyžádalo nějaký čas. A je otázka, jestli jsme zvolili správný postup, že jsme skutečně vyslechli všechny a tu diskusi pojali tak široce. Myslím si, že to byla správná cesta, protože to téma není jednoduché. Bylo nadstandardně umožněno iniciativě Rekonstrukce státu, aby se účastnila koaliční rady, aby se její zástupci osobně účastnili prací na textu zákona spolu s legislativci Ministerstva vnitra, což si myslím, že se v minulosti ještě snad nestalo. Takže bylo jim vyjito vstříc, jak nejlépe to šlo. Dokonce byla na Ministerstvu vnitra zpracována dopadová studie, kdy byla oslovena připomínková místa, měla možnost se vyjádřit, měla možnost vznést své obavy z ekonomických dopadů této právní úpravy. A na základě této dopadové studie bylo dále pracováno s textem zákona. Mimo jiné je výsledkem této práce, že tam byl zaveden limit 50 tisíc korun na smlouvu a byly vypuštěny objednávky a faktury, protože se tím dramaticky zjednodušila a snížila administrativní zátěž spojená s tímto zákonem.

Jsem rád, že jsem si vyslechl ze strany předkladatele pana poslance Farského, že duch zákona byl zachován přes všechny tyto úpravy, protože o to jsme se především snažili.

Jak jsem řekl, byl zde dán odklad malým obcím na dva roky, aby měly možnost se připravit do praxe, případně se dovybavit zařízením. Následně tady byla připravena možnost zkušebního provozu, když to tak nazvu, protože zákon bude účinný, bude platný, nicméně samotná sankce absolutní neplatnosti smlouvy, která nebude uveřejněna, je odložena o jeden další rok. Můžeme diskutovat o délce toho zkušebního provozu. Principem je, aby se každý naučil do registru smlouvu vložit, aby praxe měla možnost najít třeba nějaké sporné momenty, aby se vyzkoušel systém jako takový samotný, aby se případně vyzkoušelo i to, když někdo bude chtít takzvaně začernit nebo znečitelnit text, jestli tak činí správně, či nikoli. Prostě bude se vést veřejná debata, jestli ten registr funguje správně.

Text byl dle mého názoru vycizelován, aby bylo možné bez nějakých fatálních následků zápis opravit v případě, že se stane chyba, administrativní chyba. Bude možné ten zápis opravit, jestliže v dobré víře nebyl učiněn správně. Bude možné ho opravit v případě, že na základě soudního rozhodnutí bude stanoveno, že byla třeba část textu neoprávněně začerněna nebo některá metadata byla neoprávněně nezveřejněna.

Za podstatné a nejdůležitější považuji to, a to byly možná ty nejtěžší práce, zachovat obchodní tajemství u státních podniků a společností. Každý státní podnik a společnost má možnost chránit své obchodní tajemství, má možnost nezveřejnit tu část smlouvy, která se týká obchodního tajemství, a to dokonce i v případě, když samotná smlouva nepředstavuje obchodní tajemství, ale když celý souhrn obchodně dodavatelských vztahů může ve svém konečném důsledku představovat určitou chráněnou hodnotu, představovat obchodní tajemství, což byla největší obava, a považuji to i pro svou osobu za to nestěžejnější, co jsme pro to dělali.

Nyní s tímto textem přicházíme před vás, předkládáme ho a samozřejmě jsme připraveni odpovídat na jednotlivé dotazy. Mám zkušenost s několika debatami se starosty, kdy samozřejmě počáteční reakce byla velmi negativní, ale když se vysvětlí jednotlivé prvky, tak námitky se výrazně sníží a opravdu je možnost dosáhnout určité shody. Byl jsem nejvíc napadán starosty, že budou muset skenovat všechny smlouvy. Tak se jim musí vysvětlit, že se se skenováním nepočítá, protože naskenovaný dokument je v podstatě k ničemu pro další elektronickou práci, takže texty smluv budou ukládány ve strojově čitelném kódu a umožní například to, co říkal kolega Farský, že se bude moci pracovat celoplošně s cenami a bude možné vytvářet nějakou řekněme alespoň přibližnou jednotkovou celostátní cenu.

Tento komplexní návrh je tedy předložen pod číslem 2240 a jistě se jménem svým, jménem kolegy Chvojky a kolegy Bartoška k němu následně přihlásíme.

Na závěr svého příspěvku bych krátce pohovořil o svých dalších dvou pozměňovacích návrzích. Především je to pozměňovací návrh číslo 2363, který oproti komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který počítá, že registr bude spravován Ministerstvem pro místní rozvoj, tak tento návrh počítá s tím, že registr bude spravován Ministerstvem vnitra. To byl řekněme jeden z větších koaličních rozporů, které ministerstvo tu správu převezme. Pan ministr vnitra je přítomen a já bych mu rád poděkoval, že nakonec vyřešil tyto rozpory jednoduše tím, že přijal registr za svůj a bude nadále tímto ministerstvem Ministerstvo vnitra.

A pak je tu pozměňovací návrh, který byl koaličně vyjednáván a v podstatě bylo vybídnuto hnutí ANO, aby si ho předložilo samostatně, a to je pozměňovací návrh, který se týká již existujících smluv, dle kterých je stále plněno na jednotlivých ministerstvech, nebo na základě kterých může být plněno a bude plněno. Registr smluv jako takový je systém nastavený do budoucna, který bude fungovat až s účinností zákona. Ale abychom mohli efektivně řídit veřejnou správu, aby se zjistilo aktuálně, co se na jednotlivých ministerstvech děje, aby se našly případné úspory, aby zde byla nějaká veřejná kontrola, přichází hnutí ANO s návrhem, aby v rámci tohoto návrhu zákona byla přijata právní úprava, že jednotlivá ministerstva jsou povinna zveřejňovat už od přijetí zákona všechny tzv. živé smlouvy, to znamená, na základě kterých je plněno nebo bude plněno. A požádám tedy kolegy o podporu i tohoto pozměňovacího návrhu.

Prozatím vše, jsem připraven na případné dotazy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi, který s přednostním právem místopředsedy klubu vystoupil k tomuto tisku. S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban a poté pan ministr vnitra. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, základní motto, které tady říkal předkladatel, že s veřejnými prostředky se má hospodařit veřejně, je jistě bohulibé a lze s ním absolutně souhlasit. Proto s podivem nevidím v tom návrhu zákona princip, který by hlídal veřejné prostředky, a to dotace, které jdou do privátního sektoru. A dotací ze státního rozpočtu je jistě v řádech, myslím, asi šesti desítek miliard korun ročně, a tedy připravil jsem samozřejmě poznávací návrh, který to napravuje, s tím, že ovšem musím tady konstatovat, že ještě než jsem se k němu přihlásil, tak jsem velmi silně kritizován tzv. Rekonstrukcí státu, co jsem si to dovolil, jaksi ukládat tady privátním firmám. Já myslím, jestli máme opravdu hlídat veřejné prostředky, tak jde o dotace.

Tedy pozměňovací návrh, který jsem podal, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím, říká, že ten, kdo dostane dotaci v daném roce vyšší než 20 mil. Kč, a je zapsán v obchodním rejstříku, abyste mě nenařkli, že tady chci do toho zapojit bůhvíkoho, nějaké včelaře a podobně, tak je povinen také zveřejňovat smlouvy. Budete jistě namítat, že to ohrožuje jakousi konkurenceschopnost privátních firem. A těch státních to neohrožuje, tam, kde mají přímou konkurenci, která dostává dotaci? Já myslím, že zákon měl dobrý záměr, ale je napsán účelově, takže pokud se ho nepodaří opravit, tak nelze pro něj hlasovat.

Děkuji za pozornost. (Potlesk některých poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Urbanovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem pan ministr vnitra Milan Chovanec. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme v průběhu projednávání toho zákona byli mnohdy konfrontováni s mediálními výstupy o tom, že Ministerstvo vnitra brzdí nebo nechce spolupracovat nebo je tou žábou na prameni. Já jsem se k tomu nevyjadřoval, protože si nemyslím, že je dobré si vzkazovat s některými partnery přes média, ale tady mi dovolte, aby se vyjádřil.

Chtěl bych tady poděkovat jak třem poslancům, tak především zaměstnancům Ministerstva vnitra...

Pane předsedo prostřednictvím předsedajícího! (K posl. Stanjurovi.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych skutečně požádal kolegy o klid. Chápu, že registr smluv už delší dobu, jak tady říkal jeden z předkladatelů, irituje tuto Sněmovnu, ale prosím, pokud diskutujete něco jiného, tak mimo sál. Prosím, pokračujte, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Chtěl bych tady říci, že to je norma, která se v současné době praktikuje pouze na Slovensku, a bylo potřeba dodefinovat, dodebatovat a jasně vyjasnit parametry tohoto zákona, abychom si takzvaně s vaničkou nevylili dítě.

Dneska máme před sebou text, který bude projednán, budeme samozřejmě debatovat o různých pozměňovacích návrzích a já bych se rád vyjádřil k jednomu pozměňovacímu návrhu pana kolegy Vondráčka a to je, kdo bude věcně příslušný registr spravovat. My jsme o tomto vedli dlouhou debatu a já jsem přesvědčen o tom, že by registr mělo primárně spravovat Ministerstvo financí, případně Ministerstvo pro místní rozvoj. I tak jsme byli ujišťováni tehdejší paní ministryní Jourovou, že to v gesci Ministerstva pro místní rozvoj zůstane, nakonec jsme se prostě a jednoduše nedohodli a při dalších koaličních debatách jsme se posouvali k variantě, že by tento registr spravovalo Ministerstvo spravedlnosti. Z našeho pohledu a podle našeho názoru by to znamenalo změnu kompetenčního zákona a to je hlavní důvod, proč se Ministerstvo vnitra rozhodlo, že se přihlásí k zodpovědnosti, abychom tento zákon posunuli, a že je připraveno převzít zodpovědnost za vytvoření a správu tohoto registru. Vytvoření a správa tohoto registru, kolegové a kolegyně, vytvoření a provoz na první tři roky bude stát zhruba 50 mil. Kč.

Závěrem ještě jednou bych chtěl poděkovat zaměstnancům Ministerstva vnitra, kteří odvedli při přípravě této normy velmi dobrou práci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra a budeme pokračovat. Ještě než se pustíme do další rozpravy, mám přihlášeného předsedu klubu sociální demokracie a místopředsedu klubu ANO, tak bych nejdřív dal slovo panu předsedovi klubu sociální demokracie, protože půjde o procedurální návrh, tak jak jsem vyslechl ze dvou vystoupení včetně kolegy Schwarze. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jsem avizoval panu předsedajícímu, že bych rád vystoupil ve 12 hodin. Jak víte, Sněmovna zařadila na tuto hodinu informaci ministra zdravotnictví k financování léčby roztroušené sklerózy, zjednodušeně řečeno, a bohužel ten návrh nebyl konzultován s panem ministrem, který právě v tuto chvíli hovoří v Senátu a předkládá a obhajuje tam své návrhy, tudíž samozřejmě nemůže být zde. Je zde přítomen pan poslanec Běhounek, který je také předsedou správní rady VZP, který by případně určité informace v této věci podat mohl, ale zdá se, že dohoda by byla spíše na tom tento bod přerušit. Takže jestli tomu tak je, tak bychom mohli procedurálně odhlasovat ve 12 hodin přerušení toho bodu a pokračovat projednávání registru smluv.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Eviduji váš návrh. S faktickou a procedurálním návrhem také pan kolega Kalousek, předseda klubu TOP 09. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já chápu, že se tohle může stát, nicméně bych prosil, kdyby si mohli ministři vlády České republiky uvědomit své priority. Vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně, nikoliv Parlamentu jako celku. Poslanecké sněmovně. To znamená, že když nám tady, pane předsedo poslaneckého klubu ČSSD prostřednictvím pana předsedajícího, řeknete, že ministr vlády je v Senátu, a proto nemůže být tady, tak je to úplně stejné, jako kdybyste říkal své manželce "promiň, nemohl jsem být doma, byl jsem u milenky".

Prostě já bych si opravdu přál, kdybyste si uvědomili priority pilíře demokratické moci navzájem na sobě nezávisle, kdybyste si uvědomili, že Sněmovna je suverénem nad vládou, a nedávali tady tyhle trapné výmluvy. Vláda se nezodpovídá Parlamentu jako celku, Senátu už vůbec, zodpovídá se Poslanecké sněmovně. A tady měl být ministr zdravotnictví, protože Poslanecká sněmovna jako suverén řekla, že tady ve 12 hodin ministr zdravotnictví něco bude obhajovat. Žádná jiná ústavní instituce nemá právo Poslanecké sněmovně ministra zdravotnictví sebrat. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tomu rozumím. Nemám k tomu co dodat. Abychom se uklidnili, tak jenom říkám, že paní kolegyně Zelienková se omlouvá od 12.45 hodin do 21 hodin z pracovních důvodů, tedy konstatuji další došlou omluvu z dnešního jednání.

Nyní pan kolega Sklenák.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Nemohu přijmout tu argumentaci, kterou zde přednesl kolega Kalousek. Pan ministr Němeček byl na dnešní den zde v Poslanecké sněmovně omluven, protože přislíbil účast v Senátu, kde předkládá a obhajuje své návrhy. Já si myslím, že to je postup, který je běžný co parlament vznikl. Pan ministr Němeček velmi rád k tomu tématu podá informace, je na to připraven. Ale vyčítat mu, že je v horní komoře, to si myslím, že není korektní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No, pane předsedo, já to nechci komentovat. Já jen odcituji - hned dám slovo předsedovi klubu TOP 09 - ale pan ministr Svatopluk Němeček je omluven od 14.35 z pracovních důvodů. To je omluva došlá předsedovi Poslanecké sněmovny. Musím konstatovat, že souhlasím s argumentací předsedy klubu TOP 09, což nečiním úplně často.

Prosím, pan předseda klubu TOP 09.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Oba dva víme, pane předsedající, že nám to nepomůže, když spolu souhlasíme, ani jednomu, ani druhému. Ale ona je to pravda. On totiž každý z nás v tom životě má jenom jednoho šéfa. A já tu současnou situaci nevyčítám panu ministru Němečkovi. Já ji vyčítám vám, pane předsedo poslaneckého klubu ČSSD prostřednictvím pana předsedajícího. Vy totiž máte vědět, že tím jediným šéfem vlády je Poslanecká sněmovna, a že když já si s vámi dohodnu rande jako předseda klubu TOP 09 a budeme mít to rande na osmou večerní, ale v šest večer vám zavolá premiér, že vás v osm chce mít v Kramářově vile, že pravděpodobně v 6.15 mi zazvoní telefon a vy se mi omluvíte, že musíte k premiérovi do Kramářovy vily, a já to pochopím. Já tady jenom chci říci, že není větší autorita nad vládou České republiky, než je Poslanecká sněmovna. To znamená, omluva, že ministr vlády České republiky je kdekoli jinde než v nemocnici na ARO, nemůže fungovat. Dokonce i kdyby byl u prezidenta.

Prosím vás, mohli byste si, kolegové ze sociální demokracie, uvědomit ústavní systém České republiky?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Já to zjednoduším. Já chápu přihlášku s přednostním právem předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie. Rád bych, než předám řízení schůze, dokončil tento procedurální spor. Vnímám návrh předsedy klubu sociální demokracie jako návrh, o kterém mám dát hlasovat, že změníme program schůze, přestože byl schválen. K tomu je třeba dvou kroků. To znamená, že nastala situace, kterou Poslanecká sněmovna vnímá jako situaci, která je tak vážná, že mimo dobu, po kterou se mění program schůze, to znamená od 9 do 9.30, ve čtvrtek od 11 do 11.30 maximálně, že tedy budeme hlasovat o tom, že nastala taková situace, s tím, že omluvu přednesl předseda klubu sociální demokracie, že pan kolega Němeček je v Senátu. To je jedno hlasování. Pokud to neodhlasujeme, nezbývá mi nic jiného než okamžitě přerušit bod, který projednáváme, tedy registr smluv, a zahájit bod číslo 172, který byl řádně zařazen.

Protože teď se pohybujeme mimo body, mluví jenom ti, kteří mají přednostní práva. To je můj postup.

Pokud s tím nesouhlasíte, podejte námitku proti postupu předsedajícího, protože nyní bych dal hlasovat o tom, že nastala situace, ve které musíme rozhodnout, že budeme měnit program schůze mimo ty doby. Souhlasíte s tím, nebo někdo dává námitku proti postupu předsedajícího? Nikdo nic nenamítá.

 

Zahájím hlasování pořadové číslo 82, ve kterém se ptám, jestli Poslanecká sněmovna souhlasí s tím, že nastala situace, kdy budeme měnit program mimo určené časy.

Nejdříve vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Jakmile se ustálí počet přihlášených, zahájím hlasování.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 82. Ptám se, zda Poslanecká sněmovna považuje situaci, že ministr zdravotnictví je v Senátu, za tak závažnou, abychom změnili program schůze. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 82, z přítomných 125 pro 70, proti 28. Návrh byl přijat.

 

Můžeme tedy hlasovat o tom, že změníme program schůze a nebudeme projednávat pevně zařazený bod 172 a budeme pokračovat v bodě číslo 18, Registr smluv.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 83 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 83, z přítomných 126 pro 68, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat v rozpravě nad registrem smluv. Ptám se, jestli platí faktické poznámky, které mám elektronicky, to znamená pana poslance Svobody. Není tomu tak. Pana poslance Kováčika? Není tomu tak. V tom případě přednostní právo předsedy klubu TOP 09. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Opravdu vás nezdržím dlouho. Jenom si myslím, že by bylo záhodno, aby v zápise Poslanecké sněmovny, který je archivován, pokud si dobře pamatuji, padesát let, bylo zaznamenáno, že vláda opovrhuje Poslaneckou sněmovnou, že její přání ministři ignorují a že poslanci současné vládní koalice si to nechají líbit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě před pokračováním rozpravy pan předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já nemám ve zvyku rekonstruovat z tohoto místa rozhovory, které vedu mimo oficiální místa. Ale dnes jsme se jak s klubem TOP 09 tak ODS dohodli na tomto postupu, tedy že ve 12 hodin přerušíme bod. Jestli to uděláme tím způsobem, že ho otevřeme a přerušíme, nebo tak, jak jsme to právě provedli, to už nebylo to podstatné, ale že ten bod prostě nebudeme projednávat a budeme pokračovat v projednávání zákonu o Registru smluv.

To, co tady předvádí pan kolega Kalousek, prostě není korektní.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne. Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ČSSD. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, jednak to tak nebylo, ale já z toho nechci dělat bramboračku, abychom říkali, co bylo nebo nebylo. Ale jestli Poslanecká sněmovna si odsouhlasila většinou svých hlasů, že ve 12.00 tady má být pan ministr Němeček, tak tady ve 12.00 měl být pan ministr Němeček, i kdyby to ve 12.05 mělo být přerušeno. Prostě tak jak se chováte, kolegové předsedové poslaneckých klubů z vládní koalice, jak servilně se chováte k vládě, tak sbíráte autoritu Poslanecké sněmovny jako nejvyššího suveréna, který má legitimitu z voleb a tu legitimitu přenáší na vládu. Vy se tváříte, že má pravdu pan Andrej Babiš, který tenhle systém nikdy nepochopil a který si myslí, že tu legitimitu má jenom vláda, on a vám ji občas propůjčí. Vy tímhle způsobem matete veřejnost. Buď vám bude stát vážnost této instituce za to, že na té vážnosti budete trvat, anebo od ní budete ustupovat, a pak prostě tady holt budou vládnout Babišové.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Miroslavu Kalouskovi a my budeme pokračovat v přerušeném bodě číslo 18. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Úsvit Marek Černoch. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové, já bych se chtěl jenom zeptat vaším prostřednictvím pana předsedy poslaneckého klubu ČSSD. Vy jste říkal, že jste se domlouval s klubem ODS a TOP 09 a nepamatuji si, že bychom se domlouvali i my spolu. (Hlas z lavic ANO: To je jedno.) Není to jedno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Černochovi budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Dalším řádně přihlášeným do přerušené obecné rozpravy, pokud se nikdo nehlásí s přednostním právem, je pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo k registru smluv. (V sále je rušno.)

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, hezké poledne. Vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, já jsem konečně rád, že se dostáváme k registru smluv po té estrádě, která trvá už myslím druhé volební období Poslanecké sněmovny, protože -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, pane předsedo. Chápu, že nepříjemná debata před chvílí vyvolala značné ohlasy, ale prosím kolegy, aby své debaty přenesli do kuloárů Poslanecké sněmovny a vás nechali diskutovat o registru smluv. Děkuji.

 

Poslanec Jan Klán: Ano, děkuji, vážený pane místopředsedo. Takže jak jsem řekl, už druhé volební období. Teď se konečně dostává na řadu ve druhém čtení, a to po estrádě, která proběhla v prvém čtení a ve výborech, kdy jsme to i ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj dokonce zamítli. Pod tlakem Rekonstrukce státu a dalších se připravil komplexní pozměňovací návrh, který určitým způsobem kopíruje slovenský model, a ten přišel momentálně do Poslanecké sněmovny. Já teď řeknu několik zásadních připomínek, které k tomu jako poslanecký klub KSČM máme, ale samozřejmě i své připomínky a argumenty, které mám připraveny. (Ruch v sále trvá.)

Já chápu, že registr smluv by měl být asi potřebný a nějakým způsobem snížit míru korupce, ale mně spíš přijde, že když se zavede, tak to bude znamenat větší zátěž pro malé obce nebo i města nebo půjde o problém na úrovni státních firem. Zároveň musím poznamenat jednu důležitou věc, že takto důležitý návrh měl být vládním návrhem, a ne návrhem poslaneckým. Zde si vzpomenu na jednu estrádu, a to služebního zákona, kde také se šlo tímhle postupem, kdy ani nebyla řádně vypracovaná analýza dopadu regulací, což ani tento návrh zákona nemá. Zároveň ten návrh měl projít řádným vnějším i vnitřním připomínkovým řízením. Namísto toho jsme se opět dostali do takové situace, kdy se připravil k poslaneckému návrhu komplexní pozměňovací návrh a pořádaly se různé semináře a seance, jak jsem vždycky říkal, ale ty nikdy nedokážou pořádně nahradit ta připomínková řízení. Nikdy. A místo toho jsme se mnohokrát setkávali tady ve Státních aktech a vždycky jsme tam řešili tyto věci, jednou i na -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Poprosím pana předsedu Kalouska a kroužek kolem něho, aby přenesl své diskuse do kuloárů. Děkuji. Pokračujte prosím.

 

Poslanec Jan Klán: A volali jsme i na Slovensko, jak se to u nich vede a jaké problémy tam mají, takže jsme nějakým způsobem byli trošku v obraze.

Nicméně se teď ukazuje, že Rekonstrukce státu je podle mého názoru jeden velký lobbista. Opravdu, a to tady říkám zodpovědně, protože i já jsem byl mnohokrát osočován za to, že nechci registr smluv. Ale to není pravda, já se k němu klidně přihlásím, ale musí být řádně a dobře udělán. Proto jsem podal několik pozměňovacích návrhů, o kterých budu mluvit, ale zároveň budu mluvit o tom, co v tom návrhu je špatně.

Nyní tedy sdělím několik základních výtek, které k registru smluv máme. Pokud se registr smluv bude vztahovat i na malé obce, tak to podle našeho názoru povede jen k nárůstu zatížení jejich vedení, a tedy i k samotnému nárůstu byrokracie. Někteří starostové jsou dokonce i proti zavedení registru smluv. Moje kolegyně Zuzka Bebarová-Rujbrová bude k tomuto problému mluvit, protože má jednu petici, která je proti zavedení registru smluv. Řada starostů registr smluv vnímá jako nadbytečný instrument, protože řadu smluv uveřejňují sami, jak už tady bylo řečeno, dokonce ten registr určitým způsobem existuje na portále Ministerstva vnitra, a navíc, když zadávají veřejnou zakázku, tak ji stejně musejí uveřejnit. Navíc občan dané obce, pokud má zájem nahlížet do hospodaření své obce, tak se může dotazovat příslušného obecního úřadu anebo i zastupitelstva.

Další velkou neznámou je, zda se zákon bude vztahovat na státní firmy. To už tady také bylo řečeno ústy pana poslance Urbana. Podle posledních informací, co já vím, se vláda dohodla na tom, že státním a polostátním firmám bude udělena výjimka. Pokud by totiž nedošlo k vyjmutí těchto firem z tohoto zákona, znamenalo by to podle našeho názoru prozrazení jejich obchodního tajemství a zveřejněné údaje by mohla zneužít konkurence a to by znamenalo likvidaci těchto firem. Může se potom stát, že registrem smluv vědomě či nevědomě zlikvidujeme státní podniky typu ČEZ, Budvar, Lesy České republiky a další.

Zásadní problém shledávám v tom, kdo vlastně bude správcem registru smluv, jak tady řekl už pan poslanec Vondráček. Zda to bude Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí anebo Ministerstvo pro místní rozvoj. Já jsem slyšel, že jste se na koaliční radě, nebo co jste to měli, nedohodli, kdo tím správcem bude. Já samozřejmě se kloním i trošku částečně k tomu, aby to bylo Ministerstvo vnitra, protože má určitou zkušenost se správou základních registrů a registrů jako celku, nicméně musím poznamenat, že pokud by k tomuto došlo, tak by to bylo už takové superministerstvo, protože pan ministr vnitra má už pod sebou služební zákon, kdy by měl registr smluv a ještě mnoho dalších věcí, které spadají do jeho agendy. Takže já bych to klidně nechal Ministerstvu pro místní rozvoj, protože to byl koneckonců jejich nápad. To byl jejich nápad zavést registr smluv. To začalo u bývalé poslankyně, dnes eurokomisařky Jourové, tak klidně ať to má Ministerstvo pro místní rozvoj. Rozhodně se stavím proti tomu, aby správcem registru smluv bylo Ministerstvo financí. Jak říkám, buď Ministerstvo vnitra, anebo Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud nebude vyřešen tento zásadní spor, tak mi přijde schvalování zákona jako irelevantní. Je tam podán pozměňovací návrh, kdy se tam jasně navrhuje, že jednou to bude vnitro, pak že to bude Ministerstvo pro místní rozvoj, takže tady rozhodneme hlasováním a uvidíme, kdo to vlastně bude.

Na tomto místě musím říci, že náklady na provoz tohoto registru budou podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo vnitra, poměrně obrovské. Budou se pohybovat od řádu několik desítek milionů, až je tam ta hraniční částka 1,5 mld., což mi přijde přímo obludné. Rekonstrukce státu nebo někdo z Rekonstrukce státu mi psal, že tu částku považuje za říši snů. Tam jsem na to jaksi odpověděl, komu mám tedy věřit, jestli analýzám, které si nechává vypracovat Rekonstrukce státu, anebo analýze, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo vnitra. Já tedy více věřím Ministerstvu vnitra, protože má za sebou celý aparát, takže tu analýzu dokáže vypracovat mnohem lépe než kdokoli, kdo si ji zadá někde externě. A musíme si taky položit otázku, zda ta částka, která tam bude, těch třeba 1,5 mld., zda to povede skutečně ke snížení korupce.

A teď se vás, dámy a pánové, zeptám, kdo z občanů bude do registru nahlížet. Protože jsem se ptal mnohých lidí a říkal: Budete se dívat do registru smluv, bude vás to zajímat, co je tam napsáno, co je tam za smlouvy? Kdo v tom bude listovat, kolik to bude lidí? Ze začátku to bude někoho sem tam zajímat, ale ke konci už to nikoho zajímat nebude. Ty lidi bude zajímat, zda funguje státní správa pořádně a efektivně. A to registr smluv určitě nezachrání jako jediný. Samozřejmě, je to jedna z možností, ale ptám se, kolik lidí, koho to bude zajímat. Já si nakonec myslím, že to bude zajímat pouze nějaké ty podvodníky na konci, kteří budou do toho registru smluv nahlížet.

Máme navíc obavu, že data, která budou veřejně přístupná v tomto registru, může někdo zneužít ve svůj prospěch. Jako odstrašující příklad nám může sloužit případ z letošního ledna, kdy podle některých internetových médií podvodníci zaslali Správě železniční a dopravní cesty dopis o změně bankovního účtu pro platbu faktur napsaný výbornou češtinou a obsahující veškeré náležitosti včetně správných podpisů, hlavičky i čísel faktur oficiálního dodavatele. Po povrchní kontrole SŽDC následně odeslala na falešný účet desítky milionů korun, které obratem odešly do zahraničí. Jak předcházet zneužití těchto dat a nenechat se oklamat bude dle našeho názoru velký problém registru smluv. Nárůst kyberzločinů, a to jsme tady o tom diskutovali už včera u evidence obyvatel, kdy se zavádí registr obyvatel, je poměrně značný. Takže jak toto ošetřit.

Jako jeden z posledních problémů vidím také v tom, že mají být v registru smluv uveřejněny i smlouvy, které jsou v současné době platné, tedy živé. To podle mne povede k tomu, že většina smluv by se musela oskenovat a určitým způsobem převést do upravitelného formátu, například typu PDF. To by znamenalo další náklady na software a výpočetní techniku a to by vedlo i k nárůstu dalších výdajů na úrovni například malých obcí. Protože ten software na převod do formátu PDF je poměrně drahý a jedná se o například o software typu OCR, a navíc, pokud bychom ty smlouvy, ty co jsou živé, v současné době skenovali a uveřejňovali v registru smluv, tak by to znamenalo jistou retroaktivitu a ta je v našich podmínkách zakázána. Takže pokud by taková smlouva byla uveřejněna, tak by ten dotyčný si mohl stěžovat a hrozilo by podávání žalob například na stát, resp. na samotného správce registru smluv.

Nyní se zeptám pana předkladatele, aby mě poslouchal, abyste si ten debatní kroužek řešili někde jinde, kolik zemí Evropské unie má zavedený registr smluv. Mě by to osobně zajímalo, kolik je to zemí v Evropské unii. Vím pouze o jedné a to je Slovensko. Ale mě by zajímalo, kolik ještě dalších zemí má registr smluv a jak to u nich funguje.

Nyní přesněji, jaké máme konkrétní připomínky k samotnému zákonu. Připomínka první se týká § 3. V odst. h) je specifikována částka 50 tisíc korun bez daně. Jakým způsobem se identifikuje částka smlouvy, která je sepsána v cizí měně. Podle jakého kurzu aktuálního nebo kurzu z doby uzavření dané smlouvy, jak se bude v tomto případě postupovat. To by mě také opravdu zajímalo.

Další připomínka se týká § 5. Požadavek není jednoznačně určen a neopírá se o terminologii platné legislativy zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, a prováděcí vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby. Vyhláška definuje v § 23 výstupní datové formáty dokumentů v digitální podobě, které musí splňovat i veřejné smlouvy prostřednictvím registru smluv. Pokládat na původce případné další požadavky nad rámec uvedené legislativy, kterou původce je zatížen, by znamenalo další finanční náklady, které by musel vynaložit výhradně v důsledku této legislativy. Rekognifikace textové vrstvy listinných dokumentů nebo prostých skenů, validace a manuální oprava textové vrstvy oproti původnímu dokumentu a tak podobně. Dokumenty jsou vedeny v souladu metodiky spisové služby.

Stále se budeme pohybovat v § 5, kde v odstavci 3 chybí údaj o identifikaci veřejné zakázky, případně veřejné finanční podpory a odprodeje v návaznosti na § 8 odst. 5, kde se říká, pokud je smlouva zveřejněna v registru smluv, poté musí být následně zveřejněna podle zákona o uvedených zakázkách? Nebo, jaký je přesný výklad.

Nyní si položme další stěžejní otázku o registru smluv. Jak bude řešena situace, kdy se omylem zveřejní smlouva nebo metadata, která mají být správně dle odst. 4 vyloučena ze zveřejnění. Uchování původní smlouvy nebo metadat je v takovém případě velice problematické.

Nyní přejdu k § 7. Co znamená oprava metadat? Vyvěšením nebo zveřejněním a původní se ukončí, nebo provedením aktualizace, přepsáním původních metadat? Není řešen případ, kdy se zveřejní smlouva či metadata, která zveřejněna být nemají, což dikce zákona opravit neumožňuje. Umožňuje pouze doplnit nezveřejněná metadata či část smlouvy? Proč není v § 8 definováno jako další písm. i), zákon o veřejných zakázkách, a jaký význam má tedy odstavec pátý tohoto paragrafu. A pokračujeme dále.

Na závěr si ještě řekněme dvě velice zásadní připomínky Svazu měst a obcí, se kterými se částečně ztotožňuji a jistě jste si je mohli všichni přečíst ve svých emailových schránkách.

V § 5 odst. 4. Svaz měst a obcí požaduje za nezbytné rozšířit výjimku i na osoby uvedené v § 2 odst. prvním písm. b), h) a f), neboť i obce, příspěvkové organizace územního samosprávného celku či dobrovolných svazů obcí mohou vykonávat činnosti na vysoce konkurenčním trhu, například technické služby, svoz a nakládání s odpady, vodovody a kanalizace a mnohé další.

V § 6 odst. 2. považuje Svaz měst a obcí za nezbytné doplnit výjimku na situace, kdy nebude registr smluv, resp. s ním spojená infrastruktura funkční, neboť je dle jejich názoru nepřípustné, aby účinnost smlouvy soukromoprávního úkonu závislá na tom, zda dojde k uveřejnění, na což nemají smluvní strany stoprocentní vliv. Zkušenost z posledních let ukázala, že stát není schopen stoprocentně garantovat funkčnost jím provozovaných systémů, což se jedná zde o nechvalně proslulý registr vozidel. Doufám, že se to registru smluv třeba nestane, ale nikdy nevíte. V případě, že vinou Ministerstva vnitra nebo jiného správce registru smluv nedojde k uveřejnění smlouvy nebo dojde k uveřejnění opožděnému, a povinnému subjektu tak vznikne škoda, bude ji vymáhat na státu? To by mě také zajímalo. Každopádně náhrada této škody půjde na vrub veřejných rozpočtů. Tedy paradoxně dojde k újmě, které se mělo přijetím tohoto zákona zabránit. Další problém je i to, že pro mnohé povinné subjekty bude administrativně velmi náročné takovou škodu vymáhat.

Jak je, dámy a pánové, z uvedených věcí patrno, tak se stále vyskytuje mnoho zásadních problémů, které je nutné vyřešit. A já se ptám pana předkladatele, proč se tohle to neřešilo, když se připravoval komplexní pozměňovací návrh. Chápu, že jste tam byli zástupci koalice, sociální demokracie, hnutí ANO, lidovců, ale já nevím, proč jste nepřizvali i zástupce opozice. Ať už je to levicová opozice KSČM, nebo i pravicové opozice. Já nevím, proč jste ty lidi nepřizvali. Já jsem ani jednou nedostal nějakou pozvánku na tato jednání. Já bych vám tyto připomínky tam řekl a nemuseli jsme to řešit tady ve druhém čtení. Na to druhé čtení čekáme už skoro rok, nebo já nevím, jak dlouho, ale už je to nějaký ten pátek. To jsem mohli vyřešit všechno na těch jednáních podobně jako u služebního zákona, i když to martyrium bylo poměrně dlouhé, tak tohle se také mohlo vyřešit. Ale jak jsem řekl na začátku, mě opravdu zajímá, kolik států má funkční registr smluv a jaké s tím má zkušenosti. To bych chtěl slyšet od pana předkladatele. Stejně bych chtěl slyšet, co když ta smlouva bude sepsána v cizí měně? Protože to pak je jednoduché. Všechno se bude sepisovat v cizí měně a nemusíme to uveřejňovat. Bude to v dolarech, eurech - jak tomu mám správně rozumět?

Já si myslím, že nejideálnější by to bylo vrátit zpátky výboru k novému projednání, ale já to navrhovat nebudu. Já jenom říkám, že by to bylo nejčistší, a sejít se fakt i s dalšími opozičními stranami a jejich experty, kteří se zabývají registrem smluv už nějakou dobu.

A já teď tady - on tady pan zpravodaj garančního výboru nikde není, mě pobavil s tím Vilémem Čokem. Že se prý na nás dívá Vilda Čok. Já jsem si říkal, ať Vilém Čok radši zpívá, ono to možná bude lepší. Když si pamatuju, když zpíval ještě s Jiřím Kornem písničku Karel nese asi čaj, tak by mohli zpívat stále spolu a myslím, že Vilém Čok by nemusel mluvit do Registru smluv a my bychom si to tady mohli normálně vyřídit a vyříkat jako politici bez žádných nátlaků. A mohli bychom tady předkládat různé argumenty pro a proti.

A jak říkám, Registr smluv v této podobě, jak je tady teď předložen, i ten komplexní pozměňovací návrh, i ten původní, i když má nějakých deset nebo dvanáct paragrafů, jak říkal pan předkladatel, tak má stále řadu chyb. A ty zásadní jsem tady teď řekl. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. Jeho vystoupení zjevně vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Vondráčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já jsem to zmáčkl na začátku projevu. Mě už to do značné míry přešlo, než to dořekl kolega celé. Navíc budu stručný.

Myslím si, že tady se asi neshodneme. Že tady asi nějaká věcná konstruktivní debata, to tady asi nevyřešíme. Chtěl jsem jenom říct, že mě mrzí, že pan kolega Klán trošku neaktualizoval svůj projev poté, co si tady vyslechl předkladatele, zpravodaje ÚPV a mě, protože pak by musel škrtnout asi třetinu toho, co říkal. Protože jak už jsme řekli, ano, bude to vnitro. Prostě jsme se dohodli, bude to vnitro. Ministerstvo financí ani není v pozměňovacích návrzích. Já nevím, jak bychom to teď ještě dělali.

Ano, obchodní tajemství bude chráněno. Je tam ta možnost ochrany obchodního tajemství. Jsem rád, že kolegovi leží na srdci osud státních podniků, mně také. Pokusili jsme se to napsat tak, abychom skutečně s vaničkou nevylili i dítě.

Není mi jasné, jak si kolega představuje, nebo že už slyšel, že vláda vyjme státní firmy. A jak by to dělala, když přijmeme zákon? Ten zákon bude platit přece i pro vládu. Tam není možnost nějakým vládním nařízením to vyjmout. Takže tomu jsem nerozuměl.

Pak jsem nerozuměl ani tomu, že si myslí, že se do toho nikdo nebude dívat. Já mám s lidmi naprosto opačnou zkušenost a lidskou psychologii znám poměrně myslím dobře. Lidi to zajímat bude a ta samokontrola a samostatné působení registru, tu vám můžu zaručit. Prostě lidi to bude zajímat a každý si třikrát rozmyslí, než zveřejní něco, co po něm potom někdo bude číst. Jsou prostě lidé, kteří chodí po městských serverech a dívají se, co je kde uzavřeno.

A co se týče zveřejňování smluv na internetu, těch živých, prosím vás, Ministerstvo financí už to prostě udělalo. Prostě to zveřejnili. A žádné nějaké větší problémy jsme nezaznamenali. (Upozornění na čas.) Tak to je asi k tomu všechno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuju pane poslanče. Jestli vás potěším, ani já jako předsedající jsem některým věcem nerozuměl. Ale pan poslanec Klán se hlásí s faktickou poznámkou a jistě nám to teď vysvětlí. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Klán: To jste mě, pane místopředsedo, potěšil, že jste tomu taky nerozuměl. Pokud jde o tu jednu třetinu věcí, co jsem tady říkal. Já jsem mluvil i k původnímu návrhu. Zároveň. To abychom si jenom rozuměli. K původnímu i k současnému. Tyhle dvě věci. To jenom na upřesnění.

Dále, kolik lidí se na ten registr bude dívat? Já mám zase opačné zprávy od lidí, že prostě je to nebude nějakým způsobem zajímat, co tam bude za smlouvy. Je bude zajímat, jestli státní správa bude fungovat efektivně. Efektivně a pořádně. Ale nemyslím si zrovna, že uveřejňování smluv v tom registru povede ke snížení korupce. Víme, že korupce je všude možně. Služební zákon měl odpolitizovat státní správu a zamezit korupci, protože největší korupce byla na ústředních orgánech státní správy. A myslím si, což je můj názor, že na úrovni obcí se tolik peněz přece jenom neztrácí. A registr smluv, co já mám názory od starostů, bude pro ně zátěž. Protože pokud budeme zase klikat a Manfred... jeden spisovatel nebo odborník, napsal knihu Digitální demence. My budeme zase klikat všude a uveřejňovat a klikat, až si vyklikáme mozek z hlavy? To tam je taková otázka. Proč budeme pořád zatěžovat nějaké obce zveřejňováním a pořád dokolečka? Nebo i někoho jiného.

Ale říkám, je to váš návrh, je to návrh poslanecký, my tam připodepsáni nejsme. Takže nejsme ani vázáni žádnými dohodami.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. Pořád nic. Pan poslanec Chvojka se hlásí s přednostním právem, nebo s faktickou poznámkou? (Je mu to jedno.) No to je důležité, jestli s přednostním právem nebo... (Poslanec Chvojka chce tedy s přednostním právem.) Tak s přednostním právem počkáte, až s faktickou poznámkou vystoupí přihlášený... (Pobavení v sále.) Tak s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Já jsem si to rozmyslel, tak nebude přednostní právo, ale faktická. Chtěl bych reagovat na pana poslance Klána, kterého mám rád, je to mladý aktivní kluk. A on v zásadě některé věci, které tady říká, říká dobře, ale asi o rok a půl později, než by měl. Protože my jsme tu genezi tady s kolegou Vondráčkem už říkali. Ten zákon prošel v prvním čtení tuším někdy v zimě 2013 nebo na začátku roku 2014. O spoustě těch věcí, které tady kolega Klán zmiňoval, se debatovalo na různých jednáních. Jenom ve Sněmovně jsem byl asi na třech nebo čtyřech seminářích, které byly otevřeny pro širokou veřejnost i samozřejmě pro poslance. Tam jsem kolegu Klána moc neviděl.

A mě jakoby překvapuje a udivuje, že všecky podstatné věci dneska, které se řešily už před rokem a půl, a spousta z nich se vyčistila, takže ta forma nebo obsah, který tady říká, není úplně aktualizovaný. Prostě že to řeší dneska. Já si myslím, že pláče relativně dobře, ale asi rok a půl po pohřbu.

Takže kolego Kláne prostřednictvím pana předsedajícího, je to už prostě trošku pasé. Ty věci se v zásadě, ty nejhorší, se vyřešily, některé jsou prostě takové, které vyřešit nejdou, protože by se ztratilo gros toho zákona, jako např. ta absolutní neplatnost, kterou já považuji za určitý návrat zpět před nový občanský zákoník, ale ta politická dohoda je jasná. Vyčistily se ty největší problémové věci a já myslím, že kritizovat něco, co se řešilo před rokem a půl, už nemá cenu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Dalším řádně přihlášeným je paní poslankyně Zuzka Bebarová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Dobrý den, už jsem nevěřila, že na mě dojde. Já se vejdu, kolegové a kolegyně, do dvou minut.

Tak jako při podobných příležitostech, kdy petice, kterou Sněmovna obdrží, souvisí s některým z projednávaných bodů, vás i nyní chci informovat o petici, kterou podali starostové a zastupitelé v počtu 978, předpokládám, že i z vašich politických stran, ve které sdělují:

"Žádáme, aby nebyl přijat právní předpis zavádějící povinnost obcí registrovat všechny smlouvy v tzv. registru smluv. Obáváme se, že zavedení této povinnosti bude především pro představitele malých obcí natolik náročné, že může v krajním případě ohrozit i samotné fungování místní samosprávy. Je smutným faktem posledních let, že všem obcím neustále přibývají povinnosti a neustále se zvyšuje administrativní zátěž. Myslíme si, že úroveň této zátěže již dávno přesáhla únosnou míru. Považujeme stávající zákonné možnosti k získání informací o smlouvách minimálně u obcí za dostatečné. Nemyslíme si, že stávající nepříznivý stav naší společnosti vyřeší neustálé přijímání nových povinností.

Se zavedením povinnosti zveřejňovat každou smlouvu se pojí další problémy a rizika. Jako naprosto nepřijatelná se nám jeví povinnost zveřejnění textu smlouvy jako podmínky platnosti tohoto právního úkonu. Obáváme se problémů, které mohou vyvstat v případě, kdy bude text smlouvy zveřejněn špatně, či vůbec.

Problémy vzniknou hlavně malým obcím, které budou provádět úkony spojené se zveřejněním smlouvy ve velkém časovém intervalu. Právě v těchto případech lze očekávat nejčastěji chyby. Starosta malé obce bude muset pokaždé znovu hledat způsob, jak daný úkon správně provést. Chyby, které vzniknou při těchto nerutinních aktivitách, mohou být draze vykoupeny při úhradách škod způsobených starostou v obci.

Z těchto důvodů požadujeme, aby právní předpis zavádějící povinnost obcí registrovat všechny smlouvy v tzv. registru smluv nebyl přijat."

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Bebarové. Nyní faktickou poznámku pan poslanec Radek Vondráček, po něm pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já jsem dal přednost kolegu Chvojkovi a vy jste mě pak vymazal úplně, tak jak jsem se hlásil předtím.

Já bych ještě reagoval na kolegu Klána. Napřed se ho zastanu, na těch seminářích byl, já jsem ho tam viděl. Takže byl tam. Druhá věc už je samozřejmě ten čas. Byl bych proti sobě jako místostarosta Kroměříže, města, vzali jsme tu část zákona, tak jak je, celý ten text o těch smlouvách a usnesením městské rady jsme uložili, že bude povinnost zveřejňovat tyto údaje. Naše oddělení IT na náš dotaz řeklo, že navýšení nákladů nula, že jsou na to připraveni, protože už to stejně dělají.

To je konkrétní příklad z praxe, co vám na to můžu říct. A že se tam ti lidé dívají, to je prostě fakt. Normálně se tam člověk asi nepodívá, ale jsou prostě typy, co se tam budou dívat pravidelně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Vondráčkovi za příklad dobré praxe. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek, po něm pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo. Já si dovolím zareagovat na paní Bebarovou. Tedy ani ne přímo na ni, ale na petici, kterou přečetla. Já jsem se samozřejmě zajímal o to, zda to skutečně starosty malých obcí zatíží, protože jsem absolutně proti byrokratizaci. Navštívil jsem mimo jiné krásnou obec v Libereckém kraji nedaleko Jablonce s poetickým názvem Rádlo, ta má asi 900 obyvatel, tedy je to malá obec. Ptal jsem se pana starosty a místostarosty, kolik takových smluv nad 50 tisíc mají měsíčně. On říkal, že maximálně čtyři. Maximálně čtyři! Přitom všichni víme, že pro starostu, který je IT šikovnější, trvá zveřejnění přibližně 10 minut. Pro toho, kdo je IT nešikovnější, jako já, maximálně půl hodiny. Čili podle mě skutečně nelze mluvit o nějaké přílišné byrokratizaci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Komárkovi i za přiznání. Dalším řádně přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Já poděkuji vaším prostřednictvím panu poslanci Vondráčkovi, že se mě zastal. Já jsem skutečně na těch seminářích byl, já jsem to už chtěl říci předtím - pan zpravodaj mi tady říká, že jsem nic neříkal, to jsem neříkal, ale poslouchal jsem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan zpravodaj nebude pokřikovat prosím. Děkuji.

 

Poslanec Jan Klán: Abych to mohl říci poté tady. Ještě jedno upřesnění. Já jsem tady mluvil k původnímu návrhu, který jsme měli na výboru. Já jsem mluvil zároveň ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Musíme si uvědomit, že pokud není schválen komplexní pozměňovací návrh za základ, tady, plénem Poslanecké sněmovny, tak se vyjadřuji k oboum dvoum. To si jenom ujasněme. Je to k oboum dvoum. Takže pokud nebude tady na plénu Sněmovny vzat za základ komplexní pozměňovací návrh, tak aby se to celé změnilo, tak se můžu vyjadřovat k oboum dvoum. (Poznámka z pléna: K oběma dvěma.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím oběma dvěma, abychom mluvili správně česky. (Pobavení v sále.) Děkuji.

S další faktickou poznámkou pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já si právě myslím, že se jedná o byrokratizaci. A to z toho důvodu, že tady existuje uplatňovaný princip subsidiarity. Mně ještě dneska nikdo doposud nevysvětlil, proč například těm obcím a samosprávám není povinnost zveřejnění uložena na jejich úředních deskách. Já bych to považoval v rámci sledovaného cíle právě za správné, přiměřené opatření v rámci existujícího a deklarovaného principu subsidiarity, který sdílíme napříč Evropskou unií. Takže pokud nutíme ty obce a pokud nutíme obecně samosprávy k tomu, aby toto zveřejňování činily v nějakém ústředním registru, tak já to považuji za nesprávné, pokud tady existuje úřední deska, která je mimoto nejblíže těm občanům v daném místě, kde žijí, a kterou mimo jiné sledují i z různých jiných důvodů, ať už to jsou dražební vyhlášky a spousta jiných věcí, kde budou kdy kontejnery a podobně.

Takže já bych poprosil předkladatele, aby mi vysvětlil, proč tady má docházet k takovéto centralizaci ve vztahu právě k existujícím samosprávám a proč není právě uplatňován princip subsidiarity při té existující možnosti provádět takovéto zveřejňování prostřednictvím úředních desek, které vedou jednotlivé subjekty samosprávy.

Já jsem se ještě přihlásil do obecné diskuse, rozpravy, takže samozřejmě mám ještě další komentáře k tomu návrhu a podrobně se vyjádřím k obecné rozpravě. Pro tuto chvíli bych požádal o zodpovězení tohoto dotazu předkladatele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Stupčukovi. Nyní prosím pan předkladatel.

 

Poslanec Jan Farský: Ta odpověď je jednoduchá. Práce by těm, kteří ty informace zveřejňují, neubylo, ale efekt toho zveřejnění by se výrazně snížil. Pokud by se data měla vyhledávat na 6 250 serverech, tak je to samozřejmě daleko složitější, než je vyhledávat na jednom serveru. Odpověď je tedy jednoduchá - práce by neubylo, ale byla by zbytečná.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Štěpán Stupčuk. Po něm pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Z mého pohledu - já to považuji za absurdní argumentaci. Protože přece mi nechcete tvrdit, že ten centrální registr je k tomu občanovi blíže než úřední deska v té dané obci. Přece podstata je v tom, že občana v dané obci nebo v kraji budou zajímat smlouvy, které uzavírá kraj, alespoň v naprosté většině případů tomu tak bude. Právě proto si myslím, že ta úřední deska je logicky blíž, a nevidím důvod pro to, abychom to centralizovali. Já ten argument prostě nemůžu akceptovat, pokud nejste schopen ho tady nějakým věrohodným způsobem verifikovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Já souhlasím s předřečníkem, ale navíc se chci zeptat pana předkladatele na ty věci, na co jsem se tady ptal. V kolika zemích je ten registr smluv a je funkční. Pokud tady odpovídáte kolegovi předřečníkovi, tak proč jste neodpověděl mně. Můžu pochopit to, že se bude odpovídat až v závěrečných slovech nebo na konci. Ale to pak může být zase třeba i za půl roku tímto tempem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Adamec. Zjevně je rozradostněný, že se na něj dostalo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ano, chce se mi říct hurá, jsem tady, už jsem se bál, že mě kolegové odfaktizují. Ale tak to je.

Já samozřejmě bych tady nechtěl mluvit o tom, co jsem říkal už někdy před rokem. Myslím si, že můj postoj, ačkoliv mám kolegu bývalého starostu Semil osobně velmi rád, tak ten můj postoj je diametrálně odlišný. Já návrh tohoto zákona považuji, že patří do skupiny těch zákonů, které by Sněmovna neměla schvalovat, protože jsou nadbytečné. Ale je to můj názor, nechci tady vyvolat nějakou diskusi.

Musím ale tady reagovat na něco, co tu padlo. Když pan místopředseda Filip řekne, že tento návrh zákona irituje tuto Sněmovnu, pak tady řekne kolega Klán, že to je estráda, tak pak mě překvapuje, že se tady doslýchám, že jacísi lobbisté se zúčastní koaličních jednání ohledně návrhu tohoto zákona. (S důrazem:) My tady jednáme veřejně s lobbisty? Zcela legálně si je zveme na jednání! Kdo to je - Rekonstrukce státu? Já to opravdu nevím. Já to fakt nevím, kdo to je. Ale vím, co jsou zač! Protože nevím, jak vám, ale mně před volbami přišel do schránky letáček, ať podepíšu jakýsi materiál, jinak že mi to u mých voličů pěkně osolí. Což také udělali, protože já zásadně vyděračům nikdy neustupuji a neměla by jim ustupovat ani současná koalice! Já si myslím, že prostě vyděračům se neustupuje a s vyděrači se nejedná! A pokud toto nevíte, tak pak to vypadá, jak to vypadá.

Já si myslím, že to je zbytečný zákon. A já možná budu mluvit trošku o něčem jiném. Jistě si všichni vzpomínáte, když jsme tady schvalovali před lety zákon pro politiky, že musí dávat majetková přiznání. Je to v pořádku. Myslím si, že veřejnost má právo vědět. Ale jaké byly důsledky! Když se podíváte do těch náhledů na ten také registr, tak zjistíte, že většinou řadoví občané se tam nedívají. A kdo se tam dívá určitě, to jsou novináři. Já nevím jak vy se těšíte na červenec, až bude tzv. novinářská okurková sezóna - já se zase dovím, jaký jsem zločinec, kde všude pracuji, za co všechno dostávám peníze a co jsem si koupil nebo nekoupil. Ale víte, co je kouzelná pointa těchto záležitostí? Že si nevzpomínám na příklad, že by byl jakýsi politik, kdokoliv, někdy odsouzen za to, co našla policie v tomto registru, natož aby byl jen obviněn.

Co mi to říká o tomto zákonu? No že tento zákon je naprosto nadbytečný. A my teď děláme další zákon, který podle mě je ve stejném principu. Aby to tak nebylo, když už je tu snaha prohlasovat tento návrh zákona, tak se domnívám, že tato ctihodná Sněmovna by měla mít možnost kontroly, jak to na tom registru vypadá. A já se přiznám, že jsem si to hodně rozmýšlel, a nakonec jsem podal pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, pod číslem 25, 26, který zavádí to, že správce registru bude Sněmovně předkládat výroční zprávu.

Já si myslím, že je potřeba zjistit, jestli zákon je účinný, jestli opravdu na základě tohoto zákona se něco děje, nebo zase jestli to bude jenom pro někoho sloužit k vydírání, zveřejňování a takové věci. Myslím si, že je potřeba tu kontrolu mít. Myslím si, že je potřeba opravdu výroční zprávu, aby sem jednou kontrola přišla. To nás, dámy a pánové, tolik nezatíží. Domnívám se, že opravdu to bude zajímavé čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi za jeho příspěvek. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se panu kolegovi Adamcovi pokusím nějak pomoci s odpovědí na jeho otázku, kterou tu předložil, co to vlastně je ta Rekonstrukce státu. Já vím, že hlavním garantem Rekonstrukce státu je sdružení Frank Bold. Sdružení Frank Bold je mimikry, které na sebe přijímá dřívější právnická kancelář Ekologický právní servis, což je poměrně nechvalně známé právnické sdružení, které realizovalo a realizuje docela dobrý byznys na základě různých ekologických problémů, které nejprve samo vytváří, a pak je nebohým postiženým pomáhá řešit. Takže Rekonstrukce státu, to je vlastně Frank Bold. A já lituji všechny z vás, kteří jste podepsali výzvu Rekonstrukce státu, protože to jste tedy dělat neměli a ještě se vám to škaredě v budoucnosti nevyplatí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si na rozdíl od některých předřečníků stejně jako pan předkladatel myslím, že tento zákon je potřebný. Chtěl bych ho trošičku upravit, a sice předložil jsem pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pod číslem 2352, který jsem vložil do systému. Teď vás jen v krátkosti seznámím, o čem jsou vlastně mé pozměňovací návrhy.

Podle mého názoru by registr měl obsahovat smlouvy co nejširšího spektra osob, institucí a organizací. Proto je třeba povinnost zveřejňovat smlouvy vztáhnout na co nejširší množství subjektů. Účelem zákona má být zajištění transparentnosti výdajů veřejných prostředků, tzn. že by registr smluv neměl být koncipován jen extenzivně pouze ve vztahu k povinným subjektům, ale také k obsahové složce. Snahou je tedy zavázat povinné subjekty k uveřejňování co největšího počtu uzavíraných smluv, jestliže je jejich uveřejnění v souladu s dalšími právními předpisy a není to zjevně neúčelné, např. s ohledem na nízkou výši smluvního plnění.

Pozměňovací návrh je rovněž navržen tak, aby bylo možno v rámci povinného subjektu dohledat konkrétní odpovědnou osobu, která je pověřena reálným výkonem uveřejnění smlouvy v souladu se zákonem o registru smluv. Tato jasná specifikace odpovědného pracovníka nebo orgánu má vést ke snazšímu určení odpovědné osoby v případě postihu uvnitř povinného subjektu. To je dáno pro případ porušení povinnosti povinného subjektu podle tohoto zákona.

Registr smluv by měl být veden jako komplexní systém, který bude i strukturálně transparentní, a jednotlivé smlouvy nebo jejich dodatky a přílohy by měly vždy tvořit jeden neodlučitelný celek, aby bylo možné vždy dohledat celé souvislosti k danému smluvnímu dokumentu. Proto je potřeba zakomponovat do zákona neodlučitelnost některých částí smluv i v rámci elektronického registru. Mělo by tak být zamezeno i případnému vzniku dezinformací o dané smlouvě. V souvislosti s tím se zpřesňuje v jednotlivých částech okruh osob, na něž se výjimka vztahuje. Dále vkládám ustanovení, jehož cílem by mělo být vztažení výjimky pouze na smlouvy, u nichž je celková výše plnění ohraničena limitní částkou. Zároveň by neměla platit výjimka pro bezúplatné převody zejména nemovitých věcí, které mohou mít i přes formální bezplatnost vysokou reálnou hodnotu.

Současně v § 3 odst. 2 písm. i) se zrušuje. Odůvodnění by bylo takové: Zde by mělo být dosaženo transparentnosti při objednávání uměleckých děl pro povinné subjekty. Tato problematika financování uměleckých děl z veřejných prostředků je obecně v zájmu veřejnosti, a proto by mělo být i v této oblasti dosahováno co možná nejvyšší transparentnosti.

Potom věc, která se týká § 5 odst. 4. Osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo m) se nahrazují slovy "osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. k) nebo písm. m)". Odůvodnění: Není účelné, aby zejména zdravotní pojišťovny, které hospodaří s velkým množstvím veřejných prostředků, měly výjimku, jelikož zpravidla nevyvíjejí podnikatelskou činnost, a proto je těžko zdůvodnitelná výjimka plynoucí z obchodního tajemství. Podobně to platí i u výzkumných institucí a u vysokých škol.

Potom je tu ještě jeden pozměňovací návrh, který se týká opravy registru. Pro zpřehlednění registru by mělo být jasně vymezeno, že jak opravy, tak původní znění by měly být v registru neodlučitelně svázány do jednoho celku.

Potom ještě s ohledem na to, že se uvažuje o zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení v zákoně o veřejném zdraví, tak mám ještě jeden pozměňovací návrh, který bych si potom také dovolil načíst v podrobné rozpravě. Pokud byla v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. To platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.

Čili toto jen k vysvětlení pozměňovacích návrhů, které předkládám ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu k návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Už nemám pocit, že bych zdržoval, protože už to asi nezvládneme všechno. Já jen v reakci na předřečníka. Byla to snaha u zdravotních pojišťoven opravdu nevylít s vaničkou i dítě, protože v nějakých marginálních rozsazích pojišťovny hospodaří i s neveřejnými prostředky a jsou tam nějaké smlouvy, kde by se dalo uvažovat o obchodním tajemství, ačkoliv obecně se jich dovolat nemohou podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ale vyjasnili jsme si to s kolegou Hovorkou, že to je věc řešitelná, že tady to riziko nehrozí, a hnutí ANO zřejmě podpoří tento pozměňovací návrh, tudíž aby i zdravotní pojišťovny zveřejnily veškeré své smlouvy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi za jeho faktickou poznámku. Ještě přečtu, než přeruším jednání na obědovou pauzu, omluvy. Dnes se paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová omlouvá od 18 hodin do konce dnešního jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Radka Maxová se omlouvá od 18 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Marian Jurečka se omlouvá po 18. hodině z pracovních důvodů, pan poslanec Josef Vozdecký se omlouvá od 14.30 do 17 z pracovních důvodů, pan ministr spravedlnosti Robert Pelikán se omlouvá z dnešního jednání dopoledne a na mimořádnou schůzi z pracovních důvodů, na celý dnešní den a od 12.30 se omlouvá také pan poslanec Jiří Koskuba.

Je 12.59 hodin, blíží se 13. hodina, takže pokud souhlasíte s mým postupem, přeruším jednání Sněmovny - je 13. hodina - do 14.30 hodin, kdy budeme pokračovat ústními interpelacemi na premiéra. Přeji vám dobrou chuť k obědu. Přerušuji tento bod i jednání Sněmovny do 14.30.

 

(Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.31 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji vám pěkné odpoledne. Zavolám ještě poslankyně a poslance z předsálí (gong). Dalším bodem našeho pořadu jsou

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.