Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

37.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb.,
o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů
(zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 498/ - prvé čtení

I tento návrh prosím, aby uvedl pan ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o evidenci obyvatel...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, o evidenci obyvatel. Prosím, chvilku se nedívejte (na tabuli).

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Na té tabuli, pane předsedající, to bylo před chviličkou jako následující bod, tak jsem se šel radši podívat, jestli mám správný materiál. (Předsedající: Máte to správně.) Už to mám dobře. Děkuji.

Dovolte mi tedy, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech, zákon o cestovních dokladech a další související zákony. Hlavním cílem této novely je provedení některých technických změn stávající právní úpravy a sjednocení terminologie v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku.

Návrh části, který obsahuje novelu zákona o evidenci obyvatel, rozšiřuje a zpřesňuje údaje uvedené v informačním systému evidence obyvatel a v registru rodných čísel.

Nově má být ohlašovnám stanovena povinnost umožnit fyzickým osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese a sídle ohlašovny převzít oznámení o uložení zásilky s výzvou a s poučením. Toto ustanovení umožní využít fikci doručení a pomůže zefektivnit doručování podle všech procesních a právních předpisů České republiky.

V částech návrhů týkajících se novel zákonů o občanských průkazech a cestovních dokladech se kromě úpravy přístupu k údajům v jednotlivých evidencích navrhuje sjednotit právní úpravu pro podání žádosti o vydání těchto osobních dokladů. Podat žádost bude možné na kterémkoliv úřadě obce s rozšířenou působností a převzít doklad pak bude možné na tomtéž úřadě. V zákoně o cestovních dokladech se navrhuje ukončit vydávání cestovních pasů bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji a naopak umožnit vydání plnohodnotného cestovního pasu přednostně ve zkrácené lhůtě šesti pracovních dnů za zvýšený správní poplatek.

Na výše uvedené změny reaguje novela zákona o správních poplatcích, kterou se kromě zvýšeného správního poplatku za vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě navrhuje zavést nové správní poplatky za podání návrhu na zrušení údajů o místu trvalého pobytu, za odhlášení ukončení trvalého pobytu na území České republiky a rovněž správní poplatek za neprovedenou výměnu občanského průkazu, a to s ohledem na náklady, které obcím v souvislosti s touto agendou vznikají.

Návrh obsahuje kromě výše zmíněných novel zákonů i novely dalších zákonů, u nichž se především rozšiřuje okruh subjektů využívajících údaje z jednotlivých informačních systémů.

Je nezbytné, aby návrh zákona byl přijat co nejdříve vzhledem k ukončení výroby osobních dokladů podle stávající smlouvy do konce roku 2015, odstávky jejich výroby a přechody na výrobu osobních dokladů v souvislosti s novelou, kterou předkládáme. Dovoluji si vás proto požádat, Poslaneckou sněmovnu, o zkrácení lhůty ze 60 na 30 dní, což ještě uvedu v rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo a nyní prosím pana zpravodaje pro první čtení, jímž je pan poslanec Jan Klán, aby uvedl tento návrh zákona. Prosím, pane poslanče. (V sále je stálý hluk.)

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se svou zpravodajskou zprávou ke sněmovnímu tisku 498, což je vládní návrh, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, zákon o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. A teď to tady vyčistíme. Prosím zejména ten růžek nalevo, aby se odebral do předsálí. Děkuji pánům poslancům. Prosím i debatující napravo. Děkuji. A teď můžete, pane poslanče, pokračovat.

 

Poslanec Jan Klán: Pan ministr zde obšírně přednesl své úvodní slovo, ve kterém shrnul řadu věcí, kterým se tato novela věnuje. Já jako zpravodaj jeho slova potvrdím a ještě rozšířím o další náležitosti, které jsou v tomto návrhu zákona uvedeny. Rovněž se pana ministra zeptám na určité nesrovnalosti, a to ve všeobecné rozpravě.

Nejpodstatnější změny nás čekají v zákoně o evidenci obyvatel, zákoně o občanských průkazech a cestovních dokladech. Rovněž dojde ke změnám v oblasti správních poplatků, jak již zde řekl pan ministr.

Nyní k jednotlivým změnám podrobněji. Výslovně bude zakotveno, že spolu s nabytím či pozbytím státního občanství České republiky se do informačního systému evidence obyvatel zapisuje rovněž datum nabytí či pozbytí státního občanství České republiky, čímž dojde ke zpřesnění současné právní úpravy. Dále pak bude i v případě českých státních občanů, kteří vedle českého státního občanství disponují či disponovali i dalšími státními občanstvími, vysloveně uvedeno, že se zapisuje datum nabytí a pozbytí i těchto jiných státních občanství. Protože však v těchto případech není vždy možné z dokladů doložených takovou osobou prokázat přesné datum, ke kterému k nabytí či pozbytí jiného státního občanství došlo, bude výslovně stanoveno, že se tento údaj zapíše do informačního systému pouze v případě, kdy je toto datum známo.

Nově se navrhuje vést v agendovém informačním systému evidence obyvatel údaj o rodném příjmení u fyzických osob, které jsou matkou, otcem, partnerem, partnerkou, dítětem, manželem nebo manželkou občana. Na základě rodného příjmení dochází ke ztotožňování fyzických osob a je tak umožněno odstraňování nesouladů, které mohou vzniknout v případě, že se ve zmíněném systému tento údaj nepovede. Důvodem je skutečnost, že na rozdíl od příjmení se rodné příjmení nemění.

Navrhuje se, aby občanovi, který podal žádost o zprostředkování kontaktu s jiným občanem, a tento kontaktovaný občan zemřel, popřípadě byl prohlášen rozhodnutím soudu za nezvěstného nebo mrtvého, byla oznámena také tato skutečnost. Dosud bylo možné uvedenou skutečnost sdělit pouze osobě blízké. Rovněž se navrhuje umožnit občanovi napsat důvod, proč chce zprostředkovat kontakt, a tento důvod se sdělí osobě kontaktované.

Navrhuje se rozšíření pojmu místo trvalého pobytu. Návrh směřuje k eliminaci případů přihlášených dětí na ohlašovnách. Jednoznačně se stanoví postup při ukončení trvalého pobytu na území České republiky, na zastupitelském úřadě České republiky v zahraničí, případně na základě zvláštní plné moci s úředně ověřenými podpisy zmocněncem. Jedná se o plnou moc, která slouží ke konkrétnímu právnímu úkonu a podpisy na ní jsou úředně ověřené.

Nově se stanovuje povinnost ohlašovnám, aby umožnily fyzickým osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny převzít oznámení o uložení zásilky a výzvu s poučením. Toto ustanovení umožní využít při doručování podle všech procesních předpisů fikci doručení a zefektivnit tím tato řízení.

Zpřesňuje se dikce zákona, kde se uvádějí všechny možnosti týkající se využívání rodných čísel. Vzhledem k tomu, že registr rodných čísel v elektronické podobě je budován od 1. ledna 2003, tedy ode dne převzetí problematiky rodných čísel do působnosti Ministerstva vnitra, není v současné době zejména z ekonomických důvodů reálný předpoklad zpětného zpracování údajů před tímto datem. Navržené zjednodušení však nevylučuje, aby i údaje o rodných číslech určených před 1. lednem 2003 byly v případě příznivých finančních poměrů editovány. Dříve určená rodná čísla se navrhuje umožnit vést pouze v listinné podobě. V tomto případě je vypracována analýza, kolik finančních nákladů by převod listinných záznamů stál.

To jsou základní změny v oblasti evidence obyvatel.

Nyní přejdu ke změnám v zákoně o občanských průkazech. Nově již nebude vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů vázáno na trvalý pobyt žadatele, ale občan bude moci podat žádost u kteréhokoli obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nově se doplňuje další zákonný důvod pro skončení platnosti občanského průkazu, kterým je ukončení pobytu na území České republiky. Občané ve většině případů totiž neplní zákonnou povinnost do 15 dnů po ukončení trvalého pobytu na našem území odevzdat občanský průkaz.

Jednoznačně se stanoví lhůta pro podání žádosti o vydání prvního občanského průkazu v patnácti letech. Aby občan splnil zákonnou povinnost mít občanský průkaz v patnácti letech, pokud má na území České republiky trvalý pobyt a nedopustil se přestupku, musí požádat o vydání občanského průkazu nejdříve v den dovršení svých patnácti let a nejpozději do 30 dnů od dovršení patnácti let věku. Dále se navrhuje doplnit přestupek za porušení povinnosti dostavit se ve stanovené lhůtě ke správnímu úřadu z důvodu provedení úkonů souvisejících s vydáním občanského průkazu.

Zavádí se nová možnost požádat o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti na jeden měsíc v souvislosti se zrušením údaje o místu trvalého pobytu. Občanský průkaz pozbývá platnosti právní mocí rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu a dotčení občané se v současnosti ocitají bez platného občanského průkazu do doby, než je jim vydán nový občanský průkaz se strojově čitelnými údaji.

Nyní ještě stručně ke změnám v zákoně o cestovních dokladech. V souvislosti s používáním cestovních dokladů se navrhuje obdobně jako u občanských průkazů stanovit, že cestovní doklad je zakázáno požadovat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektu nebo na pozemky, na rozdíl od současné úpravy, která zakazovala cestovní doklad v uvedených případech ponechávat. Zrušuje se vydávání cestovních pasů bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji.

Zavádí se vydávání cestovních pasů ve zkrácené lhůtě 6 pracovních dnů s tím, že den podání žádosti o jeho vydání se do lhůty nezapočítává. Jedná se o minimální lhůtu, v níž je technologicky proveditelné vydání cestovního pasu. Nově se mění výše poplatku při vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě, a to občanům mladším 15 let na 2 000 korun a občanům starším 15 let se nově stanovuje výše tohoto poplatku na 4 000.

To jsou ve stručnosti základní věci, které tento návrh přináší.

Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně rozsáhlou materii, která se prolíná i do dalších oblastí, navrhuji, aby se tímto tiskem zabýval rovněž ústavněprávní výbor. Tento požadavek zopakuji ještě při přikazování výborům. Zároveň se tímto hlásím s přednostním právem do všeobecné rozpravy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nejprve s faktickou poznámkou... (Zpravodaj připomíná nejprve otevřít rozpravu.) Děkuji panu zpravodaji. Otevírám nejprve obecnou rozpravu, do které se nejprve s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Pilný, po něm s přednostním právem pan poslanec Stanjura a pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám dotaz, protože tady je uvedeno, že k zákonu o občanských průkazech bude Ministerstvem vnitra vydána také vyhláška o náležitostech kryptografických klíčů a autentizačního certifikátu a bezpečnostních zásadách pro užití autentizačního certifikátu. To jsou věci, které souvisejí s kybernetickou bezpečností. Nevím, jestli tedy mají být předmětem vyhlášky, nebo jestli mají být předmětem novely zákona o kybernetické bezpečnosti.

Takže můj dotaz je: Co to je za vyhlášku? A proč je vůbec obsažena v tomto zákoně? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému za jeho otázku. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, po něm pan zpravodaj. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já budu mít dva dotazy na pana ministra. První: Pro rozpočtové určení daní bude klíčový který údaj o počtu obyvatel? Z evidence obyvatel, nebo z Českého statistického úřadu? Bohužel se s tím nevyrovnáváme v tomto návrhu zákona. Myslím si, že je ještě čas. Myslím si, že když budu mluvit za komunální politiky, že přivítají, že to bude z evidence obyvatel. Ta je podle našich zkušeností přesnější a aktuálnější než údaje, které čerpá Český statistický úřad. Ono to není jedno. To není řečnická otázka, protože výše sdílených daní se velmi, řekl bych v převážné většině procenta, týká počtu obyvatel. Takže bych byl rád, kdybychom se v rámci projednávání tohoto zákona shodli na tom, a doufám, že na tom bude shoda, že toto je klíčový údaj pro to, jak se vyplácí rozpočtové určení daní.

A pak mám konkrétní dotaz. Opravdu jsem nepochopil článek I bod 4, že se bude vést rodné příjmení u vyjmenovaných osob. Do dneška jsem se domníval, že klíčovým údajem k identifikaci je rodné číslo. Teď říkáme, že pokud je někdo partner, partnerkou, manžel, manželkou... A co rozvedení, kteří si nechají jiné než rodné příjmení? Ale připadá mi to další zbytečný údaj. Myslím si, že jsme posedlí registry a sbíráním informací.

K čemu to potřebujeme? A proč ne u všech, když už to chceme? Říkám vám jako programátor, není to úplně jednoduché. Kdo to bude aktualizovat? Když se někdo rozvede, tak se vymaže rodné příjmení toho člověka, pokud si ponechá příjmení, které získal sňatkem, ať už muž, nebo v převážné většině případů žena? Kdo to bude kontrolovat? Kdo to bude zapisovat? Budou to aktuální údaje? Budou věrohodné? A k čemu to potřebujeme? Ztotožnění osoby? Tak pak zrušme rodná čísla. Mně by to nevadilo. Mám datum narození, rodné příjmení, stávající příjmení, adresa trvalého pobytu. Nerozumím tomu, proč chceme další údaje. Možná mi to pan ministr vysvětlí. Já jsem to nepochopil. A skutečně, co budeme dělat s těmi, kteří se rozvedou? A že to není úplně teoretická otázka, tak to získáte z počtu rozvodovosti v České republice, která se v zásadě rovná počtu nově uzavřených sňatků, kdy se velmi často mění příjmení.

Takže dva dotazy. Jestli se povede, já bych byl pro prosadit, že pro rozpočtové určení daní bude klíčový údaj v evidenci obyvatel. A za druhé, proč zavádět do databází tento nový údaj, který já považuji za zbytečný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji. Po něm pan poslanec Ludvík Hovorka.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Částečně navážu na svého předřečníka pana poslance Stanjuru a zeptám se pana ministra, jak do budoucna ministerstvo uvažuje o rodných číslech, protože předchozí vláda Petra Nečase si to vzala do vínku a nejprve z občanských průkazů měl zmizet rodinný stav, což se dneska děje, že máte na výběr, že si můžete zapsat rodný stav. Poté mělo myslím k 1. 1. 2016 zmizet místo trvalého pobytu. Tak to si myslím, že s tím ministerstvo asi stále počítá, jak jsem dobře pochopil. A pokud jde o rodná čísla, tak tehdejší ministr vnitra Radek John nám tvrdil, že někdy v roce 2020 by mělo dojít k tomu, že rodné číslo bude nahrazeno bezvýznamovým identifikátorem.

Zajímá mě, jestli ministerstvo pořád plánuje tento postup, nebo jakým způsobem se bude postupovat, protože pokud rodná čísla později nebudou, po tom roce 2020, tak v tom případě bych pochopil i to rodné příjmení, že bychom podle toho identifikovali určitou osobu. S tím bych ani moc problém také neměl.

Ale nyní ještě k jednomu většímu problému a to je vydávání občanských průkazů osobám například starším 70 let. Mně přijde poměrně scestné, abychom tyto staré lidi tahali na úřady například po deseti letech, protože máte lhůtu deset let platnosti občanského průkazu, a ti lidé musí nějakým způsobem na ten úřad dojít, když platnost občanského průkazu končí. Já jsem s tím měl nedávno problém osobně doma, když jsem musel babičku odvézt na úřad, mělo to určité problémy a později jsme museli využít tzv. režimu off-line. Čekali jsme tři měsíce, než nám úřednice z nejmenovaného městského úřadu převezly domů občanský průkaz, s tím, že docházelo k různým tahanicím, že si to úřednice spletly atd. Mně přijde opravdu scestné, aby osobám starším například 70 let, které nejsou třeba pohyblivé, ale to nemusí být jenom vysloveně osoby starší 70 let, ale mohou to být například hendikepovaní lidé, nebo kteří trvale leží, tak mně přijde scestné, abychom jim dávali občanský průkaz na dobu určitou. V tomto případě bychom se mohli vrátit k instrumentu, kdy by občanský průkaz u těchto lidí mohl být vydáván na dobu neurčitou nebo na dožití, jak se říkalo kdysi před několika lety. Jestli se nevrátit v tomto instrumentu. Mně to přijde jednodušší. Ušetří to peníze jednak úřadům, i starosti úřadům a starosti rodinám. A lidé, kteří by se například někam stěhovali jinam nebo by si změnili rodinný stav, protože rodné číslo jim zůstane vždycky stejné, tak že by se měnily jenom tyto dva identifikátory, tak by na ten úřad zcela jistě došli. Proč jim to opravdu ale takto striktně nařizovat zákonem po deseti letech?

Takže mě by zajímal názor pana ministra a nebo názor samotného ministerstva, jak to udělat s těmito lidmi, protože pokud zákon budeme otevírat, bylo by dobré se i nad tímto zamyslet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní tu mám faktické poznámky - nejprve paní poslankyně Jana Fischerová, po ní pan poslanec Leo Luzar. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem poslouchala obecnou rozpravu, a tak jak jsem si původně počítala důvodovou zprávu, tak jsem si četla, že vše bylo konzultováno s krajskými úřady. A já jsem toto zase konzultovala tedy s úřady s rozšířenou působností, a protože mám zpětnou vazbou nejenom z jednoho úřadu, čili tzv. zpětnou vazbu od státní správy na obecních úřadech, tak jsem narazila na to, co teď říkal pan zpravodaj, že opravdu letošní rok je pro ně hodně kritický, protože dělají třeba na 300 procent oproti loňskému roku. Jsou ochotní, všechno se snaží stihnout, ale nestačí jim každopádně už vybavení, které mají. Vím, že pan ministr mi na to určitě odpoví, že nemá finanční prostředky, a já zase budu říkat, to říkal pan Zbyněk Stanjura, že výkon státní správy je podfinancován, a točí se to pořád kolem dokola. Chci na to upozornit, protože si myslím, že až bude jednání výboru pro veřejnou správu, tak pan ministr tam nejspíš nebude, i když bych byla ráda, kdyby tam byl, a tak mu to chci říct tady, aby o tom věděl, tu zpětnou vazbu, a to je na všech úřadech, na obcích s rozšířenou působností, letos se s tím potýkají. Je to po deseti letech, příští rok tuší, že to bude zase v rámci výměny cestovních pasů.

Jinak legislativní změny beru tak, že mnohé vycházejí z praxe, zkušeností, což je dobře, ale vidím tam také ještě řadu otázek, které by se měly ve výborech projednat. Zastavím se ještě krátce u způsobu off-line, kdy úředníci navštěvují starší lidi nebo nemocné zejména v domácnostech, a ten systém je naprosto, když to řeknu, zdrcující, protože ti lidé tam vlastně jenom mají možnost pořídit fotografii a na to ostatní nemají software, nejsou vybaveni počítači. Takže to tady zdůrazňuji, abychom o tom věděli, jak to prakticky chodí. Pan ministr to možná ví, tuší. Pan ministr financí tedy teď právě už zase nesedí, že bych se podívala bývala i na něj, aby o tom věděl. (Předsedající: Čas!) To je opravdu bolestné! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S další faktickou poznámkou pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, já jenom dva krátké dotazy. První dotaz na pana ministra ohledně dost výrazného problému zneužívání institutu trvalého pobytu na úřadech. A teď nemyslím zneužívání obvyklé, kterého jsme svědky, ale zneužívání, kterého jsem byl svědkem v rámci komunálních voleb, kdy občané nemající osobnostní souvislost s místem voleb v obci nebo v městských částech, aniž by si pořídili nemovitost, popřípadě byt, na který by mohli napsat svůj trvalý pobyt, tak učinili na úřadě a zapsali se s adresou trvalého pobytu na úřadě a čile kandidovali, popřípadě byli zvoleni v rámci komunálních voleb. Toto považuji za obcházení zákona a dost výrazné zneužívání institutu trvalého pobytu na úřadě.

A druhá věc, která míří spíše do řad státní správy. Občanské průkazy se strojově čitelnou částí jsou souběžným standardem a dle mého názoru už většina občanů takovýto doklad má. O to víc mě mrzí, že státní orgány a úřady při evidenčních kontrolách nemají čtečky tohoto strojového kódu. Vzorným příkladem je parlament, kde takováto jednoduchá aplikace této strojové čtečky by urychlila hromadu odbavování a ztráty času občanů vyřizujících na státní správě své činnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Václav Horáček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji za slovo. Já bych navázal na svoji milou kolegyni Janu Fischerovou. To, co se týká samozřejmě obcí třetího stupně, kde v tomto zákoně se navrhuje, aby ohlašovny převzaly oznámení o uložení zásilky a výzvy s oznámením, to znamená, že nám přibývá, respektive úředníkům přibývá další práce. Já bych chtěl vědět, jestli za tím také půjdou peníze, protože už teď mnoho obcí třetího stupně s tímto bojuje.

A druhý dotaz mám, co se týká občanských průkazů. Je napsáno, že ztráta, zničení, poškození je špatně oceněna stokorunou. Ale pane ministře, chybí tam, jak to chcete řešit. Protože v dalším odstavci je napsáno, že pokud někdo chce titul, tak to bude zpoplatněno 200 korunami, ale v tom prvním není napsáno nic. Tak nevím, jestli se těch 200 korun vztahuje i na to odcizení, že půjdete o 100 procent nahoru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Horáčkovi. Další faktickou poznámku má pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych měl pro pana ministra a pro nás všechny podnět pro projednávání ve výborech. Myslím, že dlouhodobý a zvětšující se problém jsou lidé, kteří mají trvalý pobyt na radnici neboli na ohlašovně. A v duchu tohoto zákona, že pokud chcete mít trvalý pobyt na nějaké adrese, tak musíte mít buď vlastnictví, anebo nájemní smlouvu, tak já bych doporučoval souhlas obce. Obec umí posoudit, jestli je to opravdu mimořádný případ, a udělí souhlas, anebo si řekne, že to je člověk, který se vyhýbá svým povinnostem, nechce, aby doběhla pošta, a souhlas mu neudělí. Já myslím, že to bude užitečné, protože v okresních městech to jsou tisíce, v jednotlivých okresních městech. Ve větších krajských a v metropoli Praze, nemám přesné informace, ale myslím, že to bude řádově stejné. A převážným důvodem není to, že ti lidé nemají kde bydlet, ale velmi často se vyhýbají svým povinnostem. A můžeme se bavit o věci, jestli ten, kdo podniká, má mít adresu na radnici. Já si myslím, že ne. To přece není možné! Fyzická osoba, která podniká, že má adresu na radnici. To jsou všechno věci, které by obecním úřadům pomohly, a věřím, že tohle budeme bez předsudků a bez toho, kdo je z vlády a kdo je z opozice, debatovat, protože to je užitečná věc. To číslo je obrovské. Když požádáte starosty, tak oni vám to vyčíslí. To není prostě normální. A určitě bych našel jiné případy, nejen podnikání, i jiné, kdy bychom mohli říct: když tedy budeš hlášen na úřadě, tak prostě nemáš kvalifikační předpoklad pro nějaký výkon. Byl bych rád, kdybychom tu debatu vedli, otevřeli. Třeba ji neuzavřeme, ale nemusíme hledat ideální řešení, aspoň něco, ať ten nárůst lidí zastavíme a pokud možno snižujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Bendla, tak jej požádám, aby vystoupil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Když jsem se hlásil, tak jsem chtěl říct něco podobného jako kolega Zbyněk Stanjura, tak to nebudu opakovat a otevřu tady ještě jiné téma, protože to, o čem se bavíme, je, že v okamžiku, kdy k nám přichází někdo, kdo má trvalé bydliště na radnici, a my pro něj máme dělat nějaké služby. Nebo se chci podělit ještě o jeden dlouhodobý problém, na který se snažíme poukazovat, a to je situace, kdy naopak tam někdo nemá trvalé bydliště a přitom tam trvale žije. A to jsou v případě Středočechů - teď budu mluvit za střední Čechy, protože jsem Středočechem - ne tisíce, ani ne desítky tisíc, ale je to určitě více než sto tisíc lidí, kteří trvale žijí ve středních Čechách, ale trvalé bydliště mají jinde. A byť je to evidenční záležitost, tak obce a kraj dostávají finance podle toho, kolik mají obyvatel. To už jsou poměrně zásadní peníze v okamžiku, kdy ta obec má plnit nějaké služby a má je poskytovat všem občanům, ale dostává finanční prostředky vlastně jenom na ty, které má evidovány nebo u kterých má trvalé bydliště. Tohle je podle mě otázka, kterou máme taky diskutovat. Jestli je to zrovna v tomto zákoně, či v jiném, v zákoně o rozpočtovém určení daní, to je v podstatě jedno, nicméně je to obrovský problém a dochází tady k velké disproporci v poskytování veřejných služeb. Myslím si, že je to věc, o které bychom měli diskutovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Už velmi krátce. Náš kolega Petr Gazdík mi sdělil, že to zjišťovali z úrovně starostů a to číslo je 360 tisíc lidí v České republice. 360 tisíc lidí má trvalý pobyt na některé ohlašovně. To je podle mě vážná věc a je to důvod k tomu, abychom se tím vážně zabývali v debatách v jednotlivých výborech. 360 tisíc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní neeviduji nikoho, kdo se hlásí s faktickou poznámkou, takže s přednostním právem pan zpravodaj. (Stálý hluk v sále.)

 

Poslanec Jan Klán: Já zde ještě řeknu další připomínky, které zde v rozpravě nepadly. Bavili jsme se tady o tom, když zmizí z občanského průkazu rodné číslo někdy v roce 2020, jak je plánováno Ministerstvem vnitra, tak vlastně zmizí veškeré identifikátory z občanského průkazu, pokud tomu dobře rozumím. Tak pak si položím takovou jednoduchou otázku, k čemu nám ten občanský průkaz vlastně bude, když na něm nebude uvedeno nic. Nebo resp. my si budeme moci vybrat, zda na té občance, lidově řečeno, budeme mít tyto údaje uvedeny. V tom případě pak ztrácí i smysl mít občanský průkaz na dobu určitou. Pak už je jedno, protože v tom systému, v tom registru evidence obyvatel a v těch základních registrech, jak elektronizace jde kupředu, tak tam budeme mít veškeré změny uvedeny, takže ten občanský průkaz bude jakoby čipová karta, na které bude uvedeno všechno. V tom případě pak ztrácí i smysl vydávání řidičských průkazů, protože to můžeme mít i na té kartě. Takhle tímto způsobem šla minulá vláda Petra Nečase. Tím, že budeme mít jednu kartu na všechno. Tomu pořád ještě dobře rozumím, nebo aspoň to tak chápu, jak se tady bavím s panem ministrem vnitra, že k tomu asi dojde někdy v roce 2020. Ale jak říkám, v tom případě mi přijde irelevantní, aby občanské průkazy byly vydávány na dobu určitou. Pak ušetříme plno peněz, že dáme všechno na dobu neurčitou a pouze při změně nějakého toho údaje přijdeme -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane zpravodaji, ale požádám kolegyně a kolegy, aby se ztišili, případně šli věci řešit do předsálí, protože míra hluku je tady opravdu vysoká. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jan Klán: - na určitý obecní úřad. Navíc třeba nechápu komunikaci mezi občanskými průkazy a řidičskými průkazy na daném městském úřadě. Když si přijdete nechat udělat nový občanský průkaz nebo pas, tak vás vyfotí. Když si jdete žádat o řidičský průkaz, tak musíte přinést svoji fotku. To jsem trochu nikdy nepochopil, protože když tam mám fotku uloženou nebo když vás tam přímo vyfotí, tak proč by si to občanské průkazy nemohly předat s řidičskými průkazy anebo nezřídit přímo na řidičských průkazech fotky? Je to tak, opravdu, já jsem to tak zažil, že po mně chtěli ještě fotografii. Proč to tedy v tomhle případě nezjednodušit?

Nyní tady ještě navážu na pana poslance Bendla. Je opravdu faktem, že ve středních Čechách - já jsem taky Středočech - bydlí plno lidí např. na obcích, kteří tam nemají trvalý pobyt a jsou vedeni třeba jako chataři nebo nějak jinak, nebo chalupáři, a mají trvalý pobyt jinde. Většinou to je v Praze, protože střední Čechy jsou periférií Prahy a hodně lidí z Prahy tam vyjíždí. Takže nad tím je opravdu třeba se také zamyslet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má paní poslankyně Černochová a po ní se připraví pan poslanec Koskuba. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Krásné odpoledne, dámy a pánové. Děkuji, pane místopředsedo. Nevím, kde bydlí Středočeši, ale myslím si, že bydlí i u nás na Praze 2 a využívají tam celou řadu služeb. Souhlasím s Petrem Bendlem, že tím, že nemají přihlášku k trvalému pobytu, odvíjí se od toho celá řada komplikací, ať už je to svoz odpadu, ať už to je umisťování dětí do mateřských školek, do jeslí, do základních škol. Takže bych se velmi přimlouvala za to, abychom tuto věc řešili nějak systematicky.

A když už jsme u toho upozorňování na ty různé systémové chyby, tak bych ráda upozornila na jednu věc, že se pro příspěvek na občana té příslušné v Praze městské části, jinak obce, posuzuje statistický údaj ze statistické ročenky a nezapočítávají se do toho lidé z Evropské unie, kteří však mají volební právo volit své komunální politiky v komunálních volbách. Takže tohle je zase věc, kterou bychom mohli v rámci projednávání tohoto zákona vyřešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana poslance Koskubu o jeho faktickou poznámku. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem hluboce dojat debatou, která zde probíhá, a tím nedeklasuji vaše vystoupení, zvláště vystoupení členů současné opozice. Připomenu vám jemně jako lékař diskusi před čtyřmi lety, kdy jsme byli na opačných stranách bariéry a kdy jsme zde krom jiného projednávali změny v občanských průkazech. Já se zde naprosto shoduji s panem zpravodajem, když jsem vás jako lékař - a na věci mám osobní zájem - upozorňoval, že jestliže se z občanského průkazu stane to, pro co většina v této Sněmovně zvedla ruku, tak skutečně si tu kartičku strčte za klobouk, protože nám v nemocnici není absolutně k ničemu. A jestli nyní ještě zrušíme - a tím je pan ministr vázán, protože to pokračuje - rodné číslo, tak když já dostanu do ruky kartičku s identifikačním číslem, kde bude napsáno - protože máme novou módu, že dámy si nechávají mužská jména - a bude tam René Smetana a nebude tam ani rodné číslo, tak já budu muset sundat kalhotky, abych poznal v určitých případech, kdo tam vůbec je.

Dámy a pánové, ano, mluvíte zde hezky. Pojďme o tom vést debatu. Ale to není žádný policejní stát, když někde budu mít napsáno, jak se jmenuji, jak jsem stár, zda jsem ženat, či nikoli a kde bydlím. Pak si ušetříme tyto zbytečné řeči, které zde vedeme. Ale vraťme se ty čtyři roky zpátky, kdy jsme to s velkým humbukem začali. A mě do toho netahejte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Já ještě navážu na svého předřečníka. Já si tu diskusi také pamatuji a tenkrát minulá vláda šla rétorikou "ochrana soukromí". To znamená zmizí veškeré identifikátory z občanského průkazu, aby např. kdyby se mi ztratil, aby to nikdo nemohl přečíst, pokud nebude mít čtečku. Touto cestou šla minulá vláda.

Nevím, jakou cestou půjde tato vláda, zda tam opravdu ponechá ty identifikátory nějaké, aby jak říkal pan poslanec Koskuba vaším prostřednictvím, mohl třeba někoho identifikovat přesně v lékařské praxi. Tak se pojďme o tom bavit. Já s touto novelou nemám problém, ale upozorňuji na tyto věci. Už jsem na to upozorňoval v minulém volebním období. Vracíme se zpátky do této problematiky. Opravdu se nebráním tomu, aby některé identifikátory z občanského průkazu zmizely, jako např. ten rodinný stav, což dneska si může ten člověk vybrat, místo trvalého pobytu, protože ten člověk, jak už tady bylo mnohokrát řečeno, se nachází kdekoli jinde, trvalý pobyt má také jinde.

Ale rodné číslo je identifikátor, který nás identifikuje v oblasti státní správy a veřejné správy jako člověka. Tak to by v občanském průkazu mělo zůstat. Samozřejmě neseme riziko, že když občanský průkaz ztratíme nebo nám byl ukraden, někdo rodné číslo zneužije. To tak je, ale pokud na kartičce nebudu mít napsáno vůbec nic a nebudu mít čtečku pro čtení občanských průkazů, tak je nám to také k ničemu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak pro pana zpravodaje, ochrana soukromí je pro nás důležitý princip. To není žádná cesta něčeho. Důležitý princip. Ale buďme - držme se reality. Máme tady Úřad pro ochranu osobních údajů, který vymýšlí jedno stanovisko za druhým. Pak zastavíte večer v některém českém či moravském městě, jdete se ubytovat a máte dvě možnosti. Buď si občanku s rodným číslem necháte ofotit na recepci, anebo se svobodně rozhodnete, že jim občanku nedáte, a neubytujete se. Tohle je prostě realita. Stejně s tím, jak odevzdáváte pasy a dostáváte je ráno a podobně a nikdy nevíme, co se s tím děje, s těmi údaji. Takže cesta k tomu, k větší anonymizaci, je podle mě cesta správná. Nesmí být ovšem nákladná, musí být dobře promyšlená a nemůže to být jeden rok tam a druhý rok zpátky.

K tomu, co říkal můj ctěný kolega pan doktor Koskuba. Tak přece zdravotní pojišťovny mají svoje kartičky. A měly by mít identifikovány své klienty. Já jako pacient, který pokud možno nekonzumuje nějaké služby ve zdravotnických zařízeních, nemám přesné informace a přesné zkušenosti. Ale pojišťovna by o nás měla vědět všechno. A tím pádem by o nich měli vědět i jejich smluvní partneři, ke kterým já přijdu s nějakým problémem. Možná to tak není, tak udělejme něco, aby to tak bylo. Já neříkám, že to takhle je, že nemáme nic dělat. Bavme se o tom. Ale takhle si myslím, že to přece je. Každý z nás má tu možnost, já si můžu taky dvakrát (nesrozumitelné) nechat udělat roční sjetinu. Jaké výkony byly na toho pojištěnce vykázány pojišťovnou a podobně. Je to kontrola. Ale ochrana soukromí prostě není jednoduchý princip nebo (nesrozumitelné) to je nějaká ochrana osobních... Měli bychom na tom trvat. A pokud možno mít údaje, které nejsou jednoduše zneužitelné. To je prostě pravda. Tak jako jestli... Já nevím, jestli to byla kritika, nebo pochvala. My jsme se skutečně snažili o to, aby ty údaje, identifikátory, byly více anonymní, a myslím si, že to je správná cesta.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má pan poslanec Koskuba. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nechtěl jsem tím zdržovat. Ale vraťme se tedy k principu věcí. Znovu zdůrazňuji, mám na věci osobní zájem, protože mě medicína živí 35 let.

Prostřednictvím pana místopředsedy pro pana předsedu Stanjuru: Zbyňku, je to velice prosté. VZP zatím čerpá kartičky, na kterých jsou údaje převzaté z občanky. To znamená zcela na férovku, já dostávám kartičku, kterou ne vždy pojištěnec má, ale my tu máme zákony, že ať ji má, nebo ne, my mu musíme poskytnout péči. Ale v optimálním případě ji má a má na ní rodné číslo. Já zde upozornil na situaci, kdy nebude mít vůbec nic. Takto konkrétní případ, když si představím těžké trauma, skutečně René Smetana bez rodného čísla, já už vůbec nebudu vědět, kdo to je, jenom čeho je pojištěncem. A navíc, já jsem to tu říkal před těmi čtyřmi lety - vám to připadá, kdo v tom nepracuje, možná zásah do soukromí. Ale je-li přijat člověk v bezvědomí, tak mám povinnost poskytnout někomu informace, s kým on dá souhlas. Bezvědomý člověk kupodivu s ničím souhlas nedá. Ale když přijde, promiň, že prostřednictvím pana místopředsedy použiji tebe, přijde paní Stanjurová, kouknu se na občanku, máte stejnou adresu, vidím, že je to manželka, tak s ní musím komunikovat, protože já v tu chvíli skutečně nemám čas, abych se obracel na jakékoliv další instituce.

Vážení, když uvažujeme o ochraně osobních dat, my bychom pak museli zrušit poštu, protože každý den dostávám, kde je napsáno Jiří Koskuba, Jordánská, 198 00 Praha. Nezlobte se, jestli půjdeme takhle daleko a je to zásah do soukromí, tak už zrušme poštu a zrušme všecko. Probůh, snad jsme normální lidi a někde se zastavme!

Promiňte, že jsem přetáhl, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Kasal.

 

Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já bych navázal na svého předřečníka a ještě upozornil na jednu věc a to se týká v zásadě dětí. Protože děti do 15 let občanku nemají, nicméně jediným identifikátorem pro nás je rodné číslo. A můžu vás ubezpečit, že se nám bohužel i několikrát stalo, a proto jsme to vyžadovali, tu identifikaci, že některá uskupení sociálně slabších občanů byla klidně schopná na jednu kartičku přivést na ošetření dvě nebo tři děti. A tam je to samozřejmě velmi nebezpečné. Pokud tomu dítěti odoperujete slepé střevo a ono ho znovu bolí břicho a přitom máme záznam, že už je odoperováno, tak může být obrovský problém. Takže je to velká skupina lidí od nula do 15 let, kteří nemají občanku, ale potřebujeme je mít nějak identifikovány. Takže i to je velký problém. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další faktická poznámka pana předsedy Stanjury.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak tentokrát na jiné téma. Já bych chtěl pana ministra požádat, aby zvážil zkrácení lhůty. Za prvé se ukazuje, že diskuse může být bohatá a nebude možná úplně krátká. A za druhé, když budu mírný optimista, tak lhůta skončí 17. července, pokud projde návrh, jak to řekl pan ministr. A pokud vím, poslední týden, a ten je variabilní, končí také 17. července. Tak já nevím, jestli kvůli druhému čtení tohoto zákona máme svolat mimořádnou schůzi v červenci nebo v srpnu. Já to nepovažuji za příliš šťastné. A ne kvůli tomu termínu, ale že si myslím, že tu debatu můžeme využít po těch podnětech, které tady zazněly, a bezesporu k tomu budeme potřebovat i spolupráci s Ministerstvem vnitra, s příslušnými legislativci, pokud některý z těch námětů má být zapracován do forem pozměňovacích návrhů. Tak samozřejmě pokud se většina rozhodne, že tu lhůtu zkrátíme, tak to tak prostě bude, já to budu respektovat, ale bylo by podle mě lepší, kdybychom nechali standardní 60 denní lhůtu a zkusili některé z těch podnětů přetavit v konkrétní pozměňovací návrhy, ať o nich můžeme hlasovat v třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. V tento moment s přednostním právem pan ministr.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, děkuji za velmi bohatou a podnětnou debatu. Začnu tím, co říkal pan kolega Stanjura prostřednictvím pana předsedajícího. Po té debatě a po penzu problémů, které tady zazněly, žádost o zkrácení lhůty podávat nebudu. To je první věc.

Druhá věc. Myslím si, že nás čeká velmi bohatá debata. My se na to na Ministerstvu vnitra připravíme a dorazíme tedy v plné sestavě do gesčních výborů, abychom věc projednali se vší vážností.

Některé poznámky, které tady zazněly, nebo dovolte mi odpovědět na některé otázky, které zazněly. Asi neodpovím na všechny, byť jsem si tedy poctivě znamenal.

K otázce pana kolegy Pilného, prostřednictvím pana předsedajícího, ohledně kybernetické bezpečnosti. Vyhláška je součástí sněmovního tisku a obsahuje technické náležitosti včetně algoritmů a dalších potřebných čísel. Potvrzuji tady, že návrh opravdu počítá s tím, že po roce 2020 zmizí z občanek rodná čísla. My se domníváme, že identifikace bude číslo občanského průkazu. Můžeme dojít v rámci diskuse a debaty ve výborech k jinému názoru, ale to nechme na debatu.

Ministerstvo vnitra připravilo, a to je v otázce trvalých pobytů a ohlašoven, věcný záměr zákona o evidenci obyvatel, který to právě řeší. A v odpovědi například na pana kolegu Bendla, prostřednictvím pana předsedajícího, ten věcný záměr počítá s tím, že člověk musí být hlášen tam, kde opravdu bydlí. To znamená, pokud dojdeme k této novele zákona o evidenci obyvatel, nebude možné se tedy hlásit jinde než tam, kde fyzicky bydlíte.

Ztráta a odcizení - stále zůstává sto korun.

K otázce pana zpravodaje. My se budeme klonit k názoru, a teď ho zkoumáme, já jsem tady odpovídal na jednu interpelaci, tuším, před měsícem, a to je ta otázka věku. Klonil bych se k tomu, aby u určité věkové kategorie obyvatel byl občanský průkaz vydán tak, jak je to u našich sousedů, například na dvacet let. To znamená u těch lidí v 70 letech, aby tam dostali omezení ne na deset, ale na dvacet let, protože předpokládáme, že - nechci předjímat, ale měl by to být dostatečný limit pro to, abychom toho občana neobtěžovali znovu chodit si vyřizovat občanský průkaz, nebo alespoň s delší časovou prodlevou.

Řidičské průkazy se řídí vlastní legislativou. Jsou v gesci Ministerstva dopravy. Je otázkou, jestli je možné tyto dva systémy nějak racionálně provázat.

Ještě jednou říkám, ta debata byla pro mě velmi podnětná a myslím, že nás čeká ještě hodně práce ve výborech. Ministerstvo vnitra se na to připraví a jsme připraveni na debatu. Díky za ni.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Neeviduji žádnou faktickou poznámku ani přednostní právo. V tom případě dostane slovo - omlouvám se, v tom případě faktická poznámka pana poslance Vondráčka. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Chtěl jsem využít faktické poznámky a navázat na vystoupení pana ministra, který poděkoval za podněty. Já jsem už vůči ministerstvu jeden podnět vznesl. Je ještě jedna věc, která trápí starosty menších obcí, a to jsou případy, které skutečně existují, kdy dotyčný má bydliště na ohlašovně a přitom prokazatelně vlastní nemovitost určenou k bydlení. A není na světě síla, která by ho z toho obecního úřadu dostala, protože obec nemá takové oprávnění, není aktivně legitimovaná zrušit mu trvalý pobyt a zřídit mu ho někde jinde. Ty důvody jsou různé, většinou je to nějaká prevence, aby k němu domů nepřišla třeba exekuce. Takže jestli se můžu přidat s podněty, tak se ještě přidávám s tímto drobným podnětem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy dostane slovo pan poslanec Ludvík Hovorka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych jenom pár slov také k záležitosti ohlašoven, respektive přihlášených občanů na ohlašovnách, kdy skutečně došlo k obrovskému nárůstu občanů, kteří mají trvalé bydliště na ohlašovně obecního úřadu.

Je třeba tento problém řešit ve spolupráci se samosprávami, se starosty obcí, protože občané se skutečně vyhýbají řadě svých povinností, mimo jiné i placení za odpad. Často se vyhýbají problémům s exekucemi apod. Nastává tady ale obrovský problém s tím, že to, co tady řekl kolega Stanjura, že nastává problém pro partnery, pro obchodní partnery těchto lidí, kteří jsou evidováni s trvalým bydlištěm na ohlašovně, kdy protistrana, která uzavřela smluvní vztah, neví, že tento člověk je řekněme, když to řeknu v uvozovkách, problémový, protože má bydliště na ohlašovně obecního úřadu. Není tato záležitost promítnuta do živnostenského listu, případně do jiných dokumentů. To si myslím, že je naprosto špatně, protože v řadě případů se stalo, že firma, která měla působiště na ohlašovně, si nechala dodat stavební práce nebo materiál, za který potom nezaplatila, a bohužel nikdo neví jenom z čísla popisného, pokud si to neprolustruje, že dotyčná adresa je vlastně ohlašovna, že se jedná o obecní úřad.

Myslím si, že to jsou věci vážné, které zasahují do podnikání, a je třeba se tím skutečně odpovědně zabývat. Proto prosím pana ministra vnitra, aby se pokusil najít řešení ve spolupráci se samosprávami, aby i obec, tak jak řekl pan kolega Stanjura, se mohla k umístění občana na ohlašovně řádně vyjádřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Než budeme pokračovat, přečtu jednu omluvenku. Do konce jednacího dne se dnes omlouvá ze zdravotních důvodů pan poslanec Andrle.

S přednostním právem ještě ne - mám jednu faktickou poznámku, s tou se hlásí pan poslanec Bendl. Poté dostanete slovo, pane ministře. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. K těm podnětům, k debatám na výboru. My totiž máme dobrý systém, jak člověka instalovat, nebo to jeho trvalé bydliště instalovat na radnici, to umíme, ale neumíme ho už z té radnice dostat. A to platí obecně, že se nám tam propadají a my vlastně nejsme schopni najít způsob, co s tím dál. Radnice se stává opravdu domovem se vším všudy a je toho zneužíváno v řadě případů. Bylo by dobře, aby Ministerstvo vnitra přišlo s nějakým variantním řešením, jak ty lidi začít, pokud mají nemovitost či jiný způsob, jak jim začít pomáhat možná i někdy dostat se do normálního způsobu existence a evidence.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy s přednostním právem pan ministr Chovanec. Máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, jak jsem tady hovořil o jistém záměru zákona o evidenci obyvatel, tak ten počítá s tím, že pokud někdo vlastní nemovitost, která je kolaudovaná za účelem bydlení, tak se musí přihlásit tam. Nemůže využívat status ohlašovny. To je v tom věcném záměru, takže tady reagujeme na mnohé oprávněné stesky starostů a starostek v České republice. Předpokládám, že se velice brzy potkám s novým vedením Svazu měst a obcí a že projednáme mimo jiné tuto otázku, ale samozřejmě i otázku dejme tomu podfinancování přenesené státní správy, kterou obce dělají. Podle údajů, které jsem získal, tak obce zhruba vyčíslují podfinancovanost na 200 korun na jednoho občana a rok. Určitě povedeme debatu nejenom o ohlašovnách, ale i o zvýšení RUD a peněz, které měly jít za obcemi. Když přichází nová práce, nové úkoly, měly by přicházet i nové peníze. Samozřejmě je to otázka debaty v rámci rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj Klán.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vrátím se tady ještě k té době vydávání občanských průkazů. Jak už tady řekl pan ministr, tak on se nebrání tomu, aby se stanovila doba u lidí třeba starších sedmdesáti let na dvacet let. Rozumím tomu, přece jenom naše populace stárne, určitě toto navýšení by bylo nejlepší. Ale já se kloním k tomu na dobu neurčitou. Jak říkám, populace bude stárnout, tak se budeme dožívat stále více, tak jaksi tahat staré občany na úřady nebo využívat režim off-line mi přijde potom opravdu scestný.

K otázce dětí, jak tady říkal pan poslanec Kasal, si vzpomínám, že někdy před rokem 1990 byly v občanských průkazech uvedeny i děti. Kdybychom měli teď občanské průkazy elektronické, tak pokud budou s čipem, tak nevidím problém, aby tam byly nahrány i děti. V tom případě by ale musely mít nemocnice čtečky, aby přečetly veškeré údaje. To také stojí za úvahu, zda tohoto nevyužít, ale například i krevní skupinu. Tam může být téměř cokoliv, protože pokud je nehoda, tak jak člověku pomoct, když třeba například nevíme, jakou má krevní skupinu?

Ale to nejsou jenom tyto věci, můžeme o tom diskutovat na výborech. Je tady mnohem více věcí, jak tady už zaznělo v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment nevidím nikoho přihlášeného do rozpravy, takže se chci zeptat, zda tomu tak je. Skutečně se nikdo nehlásí. Končím obecnou rozpravu. Táži se pana navrhovatele a zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Návrh na vrácení nebo zamítnutí předloženého návrhu nepadl. V tom případě budeme hlasovat.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Táži se, zda má někdo jiný návrh na jiný výbor jako garanční. Není tomu tak. Než dám hlasovat, tak vás všechny odhlásím na žádost z pléna a požádám vás, abyste se znovu přihlásili.

Zopakuji, o čem hlasujeme. Přikazujeme tento materiál výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto předložený návrh. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 66, přihlášených poslankyň a poslanců je 130, pro návrh 129, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

 

Pan zpravodaj dal návrh na to, aby byl tento materiál projednán ještě v ústavněprávním výboru.

 

Poslanec Jan Klán: Já to ještě zopakuji. Abych byl přesný - aby byl přikázán také ústavněprávnímu výboru. Byla tady hodně jmenována otázka zdravotní, takže zdravotnímu výboru a také hospodářskému výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan poslanec Pilný se hlásí. Eviduji tedy v tento moment výbor zdravotní, hospodářský a ústavněprávní.

 

Poslanec Ivan Pilný: Já jsem tedy rozhodně nechtěl navrhovat hospodářský výbor. Nevím, co by s tím dělal. Ale vzhledem k tomu, že část 2 odst. 3 mluví o záznamu kryptografických klíčů s certifikátem, který má sloužit k autentizaci blíže nespecifikovaných informačních systémů, tak navrhuji přikázání bezpečnostnímu výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Bezpečnostní výbor, jestli jsem vám dobře rozuměl.

 

Poslanec Jan Klán: Když tak hospodářský výbor stahuji, já jsem si to spletl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Takže pouze pro pořádek zopakuji - bezpečnostní výbor, zdravotní výbor a ústavněprávní výbor. Je ještě nějaký jiný návrh? Jiný návrh nevidím. V tom případě budeme hlasovat o jednotlivých výborech.

 

Dávám hlasovat o tom, kdo je pro, aby tento předložený návrh byl dán k projednání bezpečnostnímu výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 67, přítomných poslankyň a poslanců 144, pro návrh 84, proti 51. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání bezpečnostnímu výboru.

 

Dále budeme hlasovat o tom, že tento návrh dáme k projednání zdravotnímu výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání zdravotnímu výboru, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 68, přihlášených poslankyň a poslanců je 146, pro návrh 63, proti návrhu 54. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dále budeme hlasovat o tom, že předložený návrh bude dán k projednání ústavněprávnímu výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 69, přihlášených poslankyň a poslanců je 147, pro návrh 144, proti nikdo. Konstatuji, že byl vysloven souhlas.

 

Já tedy dále konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání bezpečnostnímu výboru a ústavně právnímu výboru. Vzhledem k tomu, že pan předkladatel stáhl svůj návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů, tak o tom nebudeme hlasovat. Ukončím jednání o tomto bodu.

S přednostním právem se hlásí pan předseda Mihola. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážení kolegové, dávám procedurální návrh, aby dnes Poslanecká sněmovna jednala meritorně i procedurálně po 19. i po 21. hodině. (Zesiluje hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chci se pouze zeptat, zda myslíte, aby pouze jednala, nebo i hlasovala.

 

Poslanec Jiří Mihola: Jednala i hlasovala po 19. i po 21. hodině.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je to procedurální návrh. (Protestní hlasy v sále, velký hluk.) Je to procedurální návrh, dám o něm hlasovat.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, ten návrh může podat jménem dvou klubů, ne jako Mihola.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dává to jako předseda jednoho klubu. Chcete to upřesnit, pane předsedo?

 

Poslanec Jiří Mihola: Omlouvám se za zmatek. Upravuji. Dávám to prostřednictvím klubu KDU-ČSL a klubu hnutí ANO.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za upřesnění. Jedná se o procedurální návrh. V tom případě já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Omlouvám se, registruji žádost o odhlášení. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Všechny vás odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení. (Sílí hluk z levé strany sálu.) Počkám, až se počet ustálí.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh tak, jak byl předložen, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 71, přihlášeno 151 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti návrhu 60. Tento návrh byl zamítnut.

 

Hlásí se pan ministr kultury.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Já chci zpochybnit hlasování. Nefungovalo mi hlasovací zařízení. Děkuji. (Poslanci se smějí a ještě více hlučí.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě pan předseda Mihola.

 

Poslanec Jiří Mihola: Já se moc omlouvám. Já jsem udělal takovou komplikaci. Jak jsem tu kartu tam zandával tak důrazně, že jsem ji zalomil a nerozsvítilo se mi to, opravdu se můžete na to jít podívat, takže to je asi rarita, moc se omlouvám, ale teď nevím ani jak to vyndat, protože mám tady takovýhle kousek. (Ukazuje kousek karty. Poslanci se smějí a tleskají.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tom případě se omlouvám, ale vzhledem k tomu, že není možné hlasovat a pan poslanec Mihola nemá kartu, tak než si vezme náhradní kartu a dojde k opravě hlasovacího zařízení, přeruším jednání na pět minut s tím, že pak budeme pokračovat. Děkuji.

 

(Jednání bylo přerušeno v 16.38 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.42 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, čas určený pro přestávku vypršel. Problém s hlasovacím zařízením pana předsedy Miholy jsme vyřešili. Tímto hlásím, že má náhradní kartu číslo - pan předseda Mihola už náhradní kartu vrátil a dostal přímo svou kartu.

Hlásí se pan ministr s přednostním právem.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, kontroloval jsem si sjetinu, kde moje hlasování zaznamenáno bylo, to znamená, to byl nějaký technický problém v elektronice. Stahuji svoji námitku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Každopádně námitka pana Miholy, předsedy klubu KDU-ČSL, byla zaznamenána, takže nejdříve dám hlasovat o té námitce. V případě, že bude přijata, tak budeme hlasovat o návrhu. S přednostním právem se hlásí ještě pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dvě poznámky. Musíme být přesní. Všichni jsme dostali mail od legislativy, jak se má hlásit zpochybňování. Pan předseda Mihola nepodal žádnou námitku. On nám něco oznámil. Žádnou námitku nepodal, za prvé.

A za druhé, nebudeme jednat po 19. hodině, já jsem vám to říkal dopředu. Jsme tu od devíti do 19. hodiny, a já vám to prostě říkám dopředu. Nezkoušejte to. (Smích, potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nejdříve poprosím pana předsedu Miholu, aby upřesnil své vyjádření, zda se jedná o námitku proti hlasování, aby to bylo procedurálně v pořádku.

 

Poslanec Jiří Mihola: Já bych pana předsedu klubu ODS rád požádal, abychom ta slovíčka až takto - myslím si, že ta věc byla úplně jednoznačná. Reagoval jsem po panu ministrovi ve věci, kdy skutečně problém tady byl, a tak explicitně říkám, nemohl jsem hlasovat, zpochybňuji hlasování, všichni jste to viděli. Omlouvám se, budu cvičit, aby už se mi to nikdy nestalo a karta se už nikdy nezlomila. Ještě jednou omluva.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že není otevřena rozprava, tak pouze poslanci s přednostním právem. Hlásil se pan předseda Kováčik, pak pan poslanec Laudát.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, to je přesně to, na čem v uplynulých obdobích, když přišlo potom na lámání chleba, tak to zdánlivé slovíčkaření rozhodovalo o tom, jak ta slova zněla např. u Ústavního soudu. Nehrajme si s tímto. Oči nám neupadnou, když si přečteme, nevíme-li, jak má ta formule znít. A huba nám, s odpuštěním, neupadne, když to taky tak řekneme. Je to jediná, řekněme, i když relativně, ale přece jenom přijatelná formulace na to, aby - a je ustálená letitými zkušenostmi, kterými vy možná někteří tak trošku pohrdáte, ale věřte, že potom za nějaký čas se ukáže, že ty letité zkušenosti nejsou jenom o nějaké vůli části Sněmovny, ale že jsou o tom, že ta kumulovaná zkušenost přichází tak, aby to dopadlo doopravdy dobře, a ne jako vždycky.

Chápu pana kolegu Miholu, rozumím, co chtěl říci. Nestane se nic, když to teď ještě jednou přijde upřesnit, tak jak to pan doktor z legislativy Kymlička napsal, že to máme říkat. Není to doopravdy žádná maličkost.

A druhá věc. Je dobře, když než jdu zpochybňovat hlasování, tak se na tu sjetinu buď já, nebo některý z mých kolegů alespoň fyzicky podíváme. Protože byly tady také situace, a byly, pravda, vypjatější, než je tato, kdy tato zdánlivá maličkost, zdánlivá prkotina vedla i ke ztrátě mandátu, k odstupování z mandátu. Prosím pěkně, pojďme vždycky za mikrofon, zvláště v těchto situacích, jenom s ověřenou skutečností, a ne s tím, jaký mám dojem. Já rozumím, že bylo potřeba tady něco procedurálně zařídit, ale když už se to takovýmto způsobem děje, tak alespoň ať to má nějakou úroveň. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo. Nyní s přednostním právem pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říci totéž. Zaznamenal jsem, že pan předseda oznámil, že procpal tu kartu, ale neslyšel jsem tu druhou formu. Nebudu žádný troškař a tady ho kvůli tomu popohánět, ale vzpomeňte si, jak pan Jurečka tady např. řekl, jak má certifikovanou záležitost s biopalivy, pak to začal shánět, a pak - vystavuje vás to trapným situacím. Něco jiného říkáte a něco jiného potom byla pravda, dohledatelná pravda.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě s přednostním právem pan předseda Mihola.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážení kolegové, ještě jednou s hlubokou pokorou a omluvou. Můžete si dohledat, že jsem ani jednou nezpochybňoval hlasování, a teď to bylo v návaznosti na vzniklou situaci, kdy skutečně mi tam prokazatelně nic nesvítilo, karta byla zlomená, tak ne tu formulaci nezpochybňuji hlasování, ale abych řekl přesně formulaci, protože ji řeším poprvé. (Poslanec Opálka podává poslanci Miholovi papír.) Dávám námitku proti hlasování, poněvadž jsem nemohl hlasovat z technických důvodů zalomení hlasovací karty. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy přistoupíme k hlasování o námitce. Nyní přistoupíme k tomu, zda Poslanecká sněmovna akceptuje námitku poslance Jiřího Miholy proti hlasování.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tuto námitku, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 72, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 143, proti 4. Takže námitka byla přijata.

 

V tom případě budeme opakovat hlasování a já zopakuji, že Poslanecká sněmovna schvaluje, že bude jednat dnes po 19. a 21. hodině meritorně i procedurálně a bude hlasovat. Takže bude hlasovat a jednat meritorně i procedurálně po 19. a 21. hodině.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 73, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 87, proti 67. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Budeme v tom případě pokračovat dalším bodem, který je zařazen předtím, než v 17 hodin otevřeme pevně zařazený bod. A já tedy otvírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.