Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

38.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb.,
o poštovních službách a o změně některých zákonů
(zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 509/ - prvé čtení

Prosím pana ministra vnitra Milana Chovance, aby nám předložený návrh z pověření vlády odůvodnil. Prosím, pane ministře. (V sále je silný hluk.)

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh zákona považuji za nezbytný a velmi důležitý, neboť má pomoci reagovat na problémy při financování činnosti držitele poštovní licence, kterým je v současné době státní podnik Česká pošta. Tomu je ze zákona uložena řada povinností při zajišťování dostupné péče o zákazníky poštovních služeb v předepsané kvalitě na celém území České republiky. Splněním těchto povinností, zejména s udržováním rozsáhlé pobočkové sítě, jsou spojeny nemalé náklady. Tyto náklady se stávají součástí započítání v rámci -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane ministře, ale já musím zjednat pořádek ve Sněmovně, poprosit vás o klid. A prosím, pane ministře, abyste pokračoval, až ve sněmovně bude klid.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Tyto fondy nebo tyto náklady měly být v současné době hrazeny z tzv. kompenzačního fondu. Po debatě a po zkušenostech s tímto institutem jsme shledali, že tento institut je vadný a neplní svoji roli. Česká pošta má podíl na tomto trhu zřetelně největší, a proto nynější znění zákona mění výplatu kompenzace ze stávajícího kompenzačního fondu na přímou platbu ze státního rozpočtu. O výši úhrady a o jejím prokázání bude muset Česká pošta jako držitel poštovní licence, případně nový držitel poštovní licence, jednat s Českým telekomunikačním úřadem a bude muset samozřejmě doložit své náklady, prokázat své náklady a tyto náklady řádně zdůvodnit předtím, než dojde k výplatě.

Za účelem zajištění kontroly nad výší výdajů ze státního rozpočtu je mechanismus úhrady čistých nákladů doplněn o limit, tedy tzv. strop, který pro období roku 2015 s výplatou v roce 2016 je stanoven na částku 700 mil. korun, o rok později na částku 600 mil. korun a od roku 2017 na částku 500 mil. korun s tím, že tento maximální přípustný limit bude zachován i pro další roky. Přitom v roce 2017 by mělo být Českým telekomunikačním úřadem rozhodnuto, kdo bude držitelem poštovní licence na další období. Český telekomunikační úřad v té době stanoví i podmínky pro držitele licence, které mohou být odlišné od stávajícího stavu a mohou případně veřejnou službu v této oblasti zlevňovat.

Dále návrh obsahuje některé změny vycházející zejména z praktických poznatků ČTÚ, z nichž je především možné zmínit dílčí změny právní úpravy v přístupu k infrastruktuře držitele poštovní licence, které by měly přispět k vyšší transparentnosti vztahů mezi jednotlivými subjekty na poštovním trhu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra. Nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Valentu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, dámy a pánové, zástupce navrhovatele nám tuto novelu objasnil poměrně vyčerpávajícím způsobem, tudíž se mohu omezit pouze na stručnou rekapitulaci a také na několik relevantních postřehů. Vlastní komentář připojím později v rozpravě.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 509, včetně jeho odůvodnění by mohly působit pro nezainteresovaného člověka nadmíru složitým dojmem, ale ve skutečnosti se podle mého názoru jedná sice o technicky jednoduchou záležitost, paradoxně však s eventuálními systémově závažnými dopady, protože nejde o nic menšího, než je kompenzace čistých nákladů, tedy o způsob kofinancování České pošty, jednoho z posledních státních podniků v České republice.

Hlavním cílem této novely by mělo být, jak již bylo zmíněno, nastavení dlouhodobě udržitelného mechanismu financování čistých nákladů České pošty. Tento mechanismus by měl našim občanům zajistit do budoucna poskytování základních poštovních služeb v optimalizované kvalitě, a to prostřednictvím pro každého dostupné sítě poštovních provozoven. V samotném vládním návrhu jsou představeny, jak již možná také uvedl předkladatel, čtyři varianty možného financování úhrady tzv. univerzální služby od nulového řešení, tedy zachování stávajícího stavu, přes dvě jistým způsobem podobné alternativy společné úhrady univerzální služby státem a také kompenzačním fondem až po variantu úhrady čistých nákladů pouze ze státního rozpočtu. A právě varianta pod bodem IV zmíněná ve sněmovním tisku 509, by měla být podle navrhovatele, tedy Ministerstva vnitra, tou pro státní aparát, Českou poštu i naše občany nejvýhodnější, a to i přesto, že náklady na státní rozpočet by nově činily maximálně 1 650 milionů korun.

Projednání předložené novely a poté zejména naše závěrečné hlasování napoví, kudy se bude způsob úhrady univerzální služby České poště a dost možná i samotný její osud do budoucna ubírat. Připomínám také, že v této souvislosti se jedná kromě zmíněného naplňování primárního cíle, tedy dalšího zabezpečení poskytovaných služeb občanům, o osudu skoro 32 tisíc zaměstnanců České pošty a existenci 3 200 poštovních poboček.

Kolegyně a kolegové, děkuji za vaši pozornost a dovoluji si navrhnout Sněmovně přikázání této novely ještě také výboru rozpočtovému, neboť se může jednat o poměrně významný zásah do státního rozpočtu. Současně bych si vás dovolil, pane předsedající, požádat o možnost vystoupení v následné rozpravě, tedy poté, až ji otevřete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které - pokud pan zpravodaj má zájem, tak má přednostní právo. Prosím, po něm pan poslanec Pilný, pak pan poslanec Horáček a Kučera. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. (V sále je trvale rušno.)

 

Poslanec Jiří Valenta: Ještě jednou děkuji za slovo, pane předsedající. Jak jsem již zmínil ve své zpravodajské zprávě, kterou jsem se snažil oficiálně odlišit od tohoto svého osobního názoru, tak předkládaná novela může napovědět mnohé nejen o další existenci České pošty jako státního podniku -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane zpravodaji. Také vyjádřím svůj osobní názor a poprosím Sněmovnu a poslance o klid. A protože tu opravdu klid není, začnu rušiče jmenovat. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Valenta: - o další existenci České pošty jako státního podniku, o výši kvality poskytovaných služeb, ale i o dalším osudu tisíců poboček a desetitisíců poštovních zaměstnanců.

Chtěl bych říci, že já se také, a to v souladu se stanoviskem navrhovatele, přikláním k variantě pod bodem IV, tedy k plnému hrazení z kapitoly státního rozpočtu, neboť z logiky věci mi jasně vyplývá, že základní služby u České pošty objednává stát, a proto také on by měl tyto čisté náklady uhradit a nepřenášet je nespravedlivě dále na jiné soukromoprávní subjekty. Odlišný způsob tedy úhradu základní služby prostřednictvím tzv. kompenzačního fondu, jak o něm hovořil pan předkladatel, využívá ze států Evropské unie snad jen Estonsko, Kypr, Slovensko a částečně také Itálie, a ta samozřejmě pouze v kombinované verzi.

Problém s kompenzačním fondem u nás můžeme hledat ale i v tom, že do něj nechce přispívat ani Česká pošta, ani její konkurence. I z tohoto důvodu přišlo Ministerstvo vnitra s návrhem této novely.

V mnou doporučované variantě úhrady čistě z kapitoly veřejného rozpočtu také spatřuji, a to asi možná nadmíru naivně a přehnaně optimisticky, jakýsi vyšší stupeň nezbytné ochrany před eventuální privatizací České pošty. Ta nám reálně hrozí, neboť již i takovéto úvahy jsme mohli z různých kanálů zaznamenat. On v tomto smyslu ale bolí již pouhý rozprodej obrovského majetku České pošty, mám nyní na mysli především nemovitostí, a tento prodej se již rozbíhá na plné obrátky. (V sále je velmi hlučno.)

Na margo procesu tvorby této vládní novely musím ale nejen ke své lítosti bohužel poznamenat, že je známo, že ministr financí pan Andrej Babiš dlouhodobě veřejně tvrdil, možná i tvrdí, že Česká pošta generuje zisk a účtech má přes dvě miliardy korun a také disponuje celou řadou dalších rezerv, a proto by neměla dostávat peníze ze státního rozpočtu, a to alespoň pro rok 2015. Ano, to je sice pravda, ale jde však pouze o jakousi pomyslnou polovinu ekonomické reality, neboť tu druhou polovinu ilustrují také nesporná fakta a těmi jsou například, že České poště klesl loni zisk před zdaněním o pětinu, a to o 241 milionů korun, a tržby se snížily o půl miliardy, což může i průměrnému ekonomovi naznačit neudržitelnost současného stavu financování České pošty do budoucna.

Působení kompenzačního fondu se jeví ve stávajících konturách jako zcela nespravedlivé, a to z důvodu, že Česká pošta sama do něj vkládá celých 75 %, a navíc také že ještě 1 % čistých nákladů držitele poštovní licence je považováno stávající právní úpravou za takzvaně spravedlivé a již dávno kompenzováno takto není. Názor ministra financí byl, jak jsem řekl, a to ještě před necelým měsícem, v poměrně zásadním rozporu s deklarovaným stanoviskem předkladatele, Ministerstva vnitra. Věřím však, že tento závažný a nebezpečný rozdíl v názorech na hospodaření nejen státního podniku, a tak potažmo i na ekonomiku státu byl již překonán a vyřešen a že dnes, když nám vláda předkládá tuto novelu, je ve svém postoji již jednotná a konzistentní. I když musím konstatovat, že si nejsem bohužel v tomto ohledu osobně vůbec jistý a obávám se, že v této souvislosti eventuálních kompromisů a ústupků mezi ministerstvy, které by samotný princip této novely mohly posléze částečně či plně zatemnit.

Proto se raději ještě jednou ptám zástupce předkladatele a také nepřítomného pana ministra financí, zda tomu tak skutečně je, či není, neboť právě odpověď na tuto otázku je nejen pro mé rozhodování kardinální a tiskové zprávy nepovažuji za vždy relevantní zdroj informací. V případě potvrzené vládní shody se čistě osobně domnívám, že ani poslanci KSČM, ani také například poslanci TOP 09, a to v jednotě se slovy svého místopředsedy kolegy poslance Kalouska ze 14. ledna v České televizi, nebudou mít problém s dalším financováním univerzální služby přímo ze státního rozpočtu, a tudíž přijetí této potřebné novely by nemělo již prakticky nic stát v cestě.

Takže vám děkuji, těm, co poslouchali, za pozornost a těším se na další proces schvalování této novely.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Valentovi. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, je nesporné, že když stát poskytuje službu svým občanům prostřednictvím organizace, která je stoprocentně vlastněná státem, že by ji také měl zaplatit. O tom nejsou žádné pochybnosti. Není také pochybnost o tom, že kompenzační fond, kterým se má tato služba financovat -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se strašně omlouvám, ale pane poslanče, já vás vůbec neslyším, proto prosím třeba pana poslance Jandáka, aby se ztišil, pana poslance Svobodu a další, aby přestali hovořit. Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji. Takže je jasné také, že kompenzační fond, který byl pro tyto účely vytvořen, nefunguje. Potud tedy žádná.

Na druhou stranu tato novela, tak jak je předkládána, nepočítá s celou řadou změn a problémů, které nastanou až do roku 2018, kde je přímo v zákoně projektován maximální příspěvek státu do fondu, kterým by měla být financována univerzální služba. To, co se do té doby...

Tak první věc, kterou můžeme zpochybnit, je výpočet ztráty České pošty vyplývající z univerzálního fondu. Vyčíslena je asi na 1,77 mil. korun. To nebylo nikdy kontrolováno a auditováno, nevíme moc dobře, co tam je zahrnuto za náklady, a víme, že Česká pošta už si teď tu univerzální službu nějakým způsobem kompenzuje nebo se s ní snaží vypořádat. To je první pochybná záležitost.

Druhá věc. Mluvíme o horizontu dalších nejbližších tří let a v tom se poštovní trh radikálně změní. Už od příštího roku bude platit v Evropské unii pravidlo, že elektronická komunikace je postavena na úroveň písemné, a to i u soudu. Toho samozřejmě budou využívat jak státní a veřejné orgány. Už teď víme, že se daňová podání, pokud má někdo datovou schránku, budou muset podávat elektronicky pod penalizací, stejně jako třeba hromadné kontrolní hlášení DPH. Využívají to i komerční služby, které službu přímo zasílání písemností buď zpoplatňují, anebo ji přímo likvidují. Ze své zkušenosti vím, že třeba takové to hlášení o penzijním připojištění, které mi vždycky chodilo poštou, dnes už si na to ten poskytovatel zřídil webovou stránku, dal mi heslo a přístup k tomu, abych si ho mohl vytisknout. To znamená, že objem doručované pošty se tímto způsobem dramaticky zmenší. Už teď máme vlastně poštovní schránky přeplněné většinou reklamními materiály nebo sděleními, která pocházejí od úřadů, a zřídkakdy je tam nějaká jiná korespondence. Máme na to esemesky, máme na to e-maily, máme na to telefony, takže objem této komunikace se dramaticky změní.

Odhadnout, jaké budou náklady na univerzální službu, je v tomto okamžiku velmi obtížné. Je pravda, že v zákoně je stanovena maximální částka, která má být nějakým způsobem limitovaná. Je samozřejmé, že Česká pošta bude stát před tím, že se stane organizací, která se bude propadat, pokud bude respektovat současný byznys model, neustále do větší a větší ztráty. Její byznys byl financován hromadnými zásilkami faktur za elektřinu, vodu, telekomunikace apod., které postupně mizí. Česká pošta se s tím bude muset nějak vypořádat. Vytváří to obrovský tlak na její financování. Je tedy zřejmé, že se bude snažit zcela logicky vyčerpat maximálně tu částku na univerzální službu.

Další komplikace, která nastává, protože je tady plán na to, aby se některé pobočky staly franšízami, případně dokonce zrušily, což vytvoří problém, protože na toho franšízanta se musí nutně přenést povinnost univerzální služby a nastane tam další vyjednávání o tom, kolik se vlastně za to má zaplatit.

Tohle všechno mě vedlo k závěru, že tak jak je ten zákon v tomto okamžiku navrhován, určitě bude muset být předmětem velké diskuse. Já osobně jsem uvažoval o několika variantách, jak se k této novele postavit. Nemá smysl zákon zamítat, protože univerzální služba ještě je a bude muset být nějak financována. Nějaké přepracování zákona a vrácení k přepracování nemá moc smysl. Co se tam může změnit - ta novela je poměrně jednoduchá. Uvažoval jsem o přerušení do okamžiku, než bude vyjasněno, kam Česká pošta směřuje, jakým způsobem bude provádět svůj byznys a jakým způsobem se stát postaví například k datovým schránkám, kterými lze velmi efektivně komunikovat s občany, ale zatím jsou u nás využívány velmi mizerně a jsme snad jedinou zemí na světě, kde podání do datové schránky stojí více než dopis. Tyto základní věci by asi měly být vyřešeny do té doby, než zvážíme, jak bude ta novela vypadat a jaké by měla mít parametry.

Já jsem teď dopoledně absolvoval jednání s panem ministrem vnitra, který mě ujistil, že tyto dokumenty jsou připraveny a budou potenciálnímu garančnímu výboru, kterým nepochybně bude hospodářský výbor, dodány. Stejně tak si vyžádáme zprávu od Českého telekomunikačního úřadu, jakým způsobem hodlá řešit financování této univerzální služby, jak bude postupovat, podle jakých pravidel, abychom věděli, na čem jsme.

Naštěstí, nebo naneštěstí, protože máme před sebou snad parlamentní prázdniny, takže výbory to budou projednávat až začátkem září, to znamená, že máme v tomto okamžiku téměř tři měsíce na to, abychom data, která dostaneme a která by se měla stát podkladem pro rozhodnutí výboru, samozřejmě výboru hospodářského, potažmo tedy rozpočtového, protože to je zásah do státního rozpočtu, abychom na základě této analýzy se mohli k té novele zodpovědně vyjádřit.

To znamená, že námitky jsem tady zesumarizoval, ale přerušení tohoto bodu a novely tohoto zákona nebudu navrhovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému za jeho vystoupení. Přeji mu, aby mu jeho optimismus s parlamentními prázdninami dlouho vydržel.

Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Horáček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, o kompenzačním fondu tady bylo řečeno dost. Pan zpravodaj tady deklaroval, jak málo států se do toho připojilo. Já bych to chtěl vzít trošku z jiné stránky.

Za prvé tady padl údaj 700 milionů, 600 milionů, 500 milionů. Já jsem si ověřoval, z jakého kmene to vlastně vycházelo, a našel jsem v důvodové zprávě jediné souvětí, kde bylo napsáno, že rozhodnutím předsedy Českého telekomunikačního úřadu bylo rozhodnuto, že to, co se má vyčíslit, je v hodnotě 751 milionů, to jsou ty čisté náklady, a ty tedy byly brány za základ roku 2015. Na to bych se chtěl zeptat pana ministra.

Další věc, která mě zajímá už velice dlouho, je to, že velmi krátce, stručně, řekněme v jedné větě, na straně 31 bylo zdůvodněno, že se uvažuje, jak tady pan kolega Pilný říkal, o franšízách, což znamená, že jsou to i pošty, které by byly na obcích, v obchodech, ale zároveň tam už není věta, jak se to bude realizovat, to znamená, co to ty obce nebo obchodníky bude stát, jak budou vyškoleni, jak budou kontrolováni. To v tomto zákoně vůbec není, nikdo to neřeší. Jenom je tam odkaz na to, že tím pádem vlastně klesnou náklady, budou 600 milionů, pak 500 milionů. To je jedna z věcí, na kterou bych se chtěl zeptat pana ministra, jak to bylo myšleno.

Další věc, která tam je - že některé další služby, které budou poskytovány, sníží také platbu státu. Mě by zajímalo, jestli je to myšleno tak, že bude docházet stále k takovým absurditám, jako že paní poštmistrová musí splnit x bodů, je na to dokonce i formulář, a pokud to nesplní, tak jde dolů s platem třeba o 500 korun a více. Já jsem sám byl svědkem, že si koupila ještě na okně dvě zvířátka, taková skákací, a říkala: mám splněno, dostanu plnou výplatu. Jestli toto je i v tomto zákoně, tak je to samozřejmě naprosto špatně.

Já si myslím, že ano, je skutečně velké jednání v tomto duchu o tom, jak naše pošta bude vypadat. Na jedné straně jsem rád, že se panu ministrovi podařilo, nebo že se mu podaří, a věřím tomu, ze státního rozpočtu dostat do České pošty, kde je 32 tisíc lidí, peníze, tak aby se nemuselo propouštět. Vím, že na druhou stranu se říká, že franšíza funguje třeba v Německu absolutně stoprocentně. Jenom je potřeba si uvědomit, že v devadesátých letech tam nejdříve naplnil právě pro franšízy pokladnu německý stát, kde se to rozběhlo, a pak teprve franšízy mohly být pokrytím na sto procent.

Některé údaje, které tam jsou, jsou zavádějící, protože je tam vyjmenována spousta států Evropské unie, jenže to není v souvislosti s tím, jaká je hustota obyvatel, takže někde může být pošt méně, a přesto pošta je blíže k občanovi, než je tomu u nás.

Já se moc přimlouvám - a nevyplynulo to z tohoto zákona - za to, že se pošty rušit nebudou. Není tam o tom zmínka. Jenom bych byl rád, aby státní fond, který tam přispěje, skutečně zaručil všem občanům dostupnost pošty i to, aby to řekněme obce a města, ale i soukromé podnikatele nestálo tak, že systém partner bude o tom: buď zaplatíš 50 %, budeš se podílet, nebo řekneme: občané, my jsme tady poštu zachovat chtěli, ale pan starosta řekl, že nezaplatí ze svého rozpočtu, a proto ji zrušíme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Horáčkovi. Než dám slovo panu poslanci Kučerovi, s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Ivan Adam. Adamec, pardon. Omlouvám se panu poslanci, že mu nemohu přijít na jméno. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Přijímám, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, pane ministře.

Já bych hrozně nerad, kdyby tady zapadlo, co tady říkal pan předseda hospodářského výboru. Já s tím naprosto souhlasím, že vzhledem k tomu, že je vysoká pravděpodobnost parlamentních prázdnin, je dostatek času na analýzy. Také si myslím, že poštovní trh se musí výrazně změnit. Otázka počtu zaměstnanců České pošty - víte, ono to bude souviset s tím, co Česká pošta všechno kromě univerzální služby bude dělat, za jakých podmínek, a tam si myslím, že je velký prostor.

Nicméně chtěl jsem říct, že pokud ty analýzy nebudou, tak na to mám ten samý názor, pravděpodobně, jako pan předseda, že pak tento návrh zákona je potřeba zastavit, vrátit do prvního čtení v případě, že ho přijmeme dneska do výboru, a znovu se tím začít seriózně zabývat, protože bez analýz a bez těch předpokladů, které nás v nejbližší době čekají, si myslím, že takto návrh zákona schvalovat bychom neměli.

Nemám nic proti principu toho zákona, vůbec ne. To si myslím, že tam bych to asi příliš nerozporoval. Znovu připomínám, že by to mělo mít tento průběh, a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, mnohé z toho, co už jsem tady chtěl říct, řekl předseda našeho hospodářského výboru pan Pilný, s kterým se v mnohém shoduji v tomto směru. Já bych tady i přesto ještě zmínil některé věci a i připomenul, že cílem této novely je zavést dotaci ze státního rozpočtu pro Českou poštu, a to ve výši pro rok 2015 do 700 mil. korun, pro rok 2016 do 600 mil. korun a v letech následujících nejvýše do 500 mil. korun. Dosavadní systém, kdy se na vzájemné vyrovnání nákladů povinně poskytovaných nerentabilních služeb, tedy zajištění služeb poštovní sítě, skládají všichni poskytovatelé poštovních služeb, označuje vláda za nevyhovující. Jinými slovy, nedostatečně dotující Českou poštu.

Proto chce státní poště přisypat ještě -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče, znovu prosím sněmovnu o klid. Děkuji.

 

Poslanec Michal Kučera: Tudíž se vláda rozhodla přisypat státní poště ještě ze státního rozpočtu. Argumentuje tím, že to je tak i v jiných zemích EU, kde stát rovněž na zajištění poštovních služeb ze státního rozpočtu přispívá. Zmínil bych jenom to, že novela zavádí povinnost poskytovatele poštovních služeb mít na svém webu návrh smlouvy o zajištění poštovních služeb a stát může ve správním řízení zveřejněný návrh napadnout a nařídit jeho úpravu.

Novela má vstoupit v účinnost, a to je už prosím zásadní, k 1. 1. 2016, přitom upravuje dotaci i za poskytování poštovních služeb v roce 2015, a tím je podle mě nepřípustně retroaktivní. Tady bych se chtěl skutečně velmi ohradit proti dalšímu vládnímu záměru na rozhazování peněz daňových poplatníků. Je to cca půl miliardy ročně. Doufám, že v tom se ke mně připojí i pan ministr financí Babiš.

Nebudu tolik vstřícný, jako byl předseda hospodářského výboru. Chtěl bych navrhnout i vzhledem k tomu, co všechno už zaznělo, a vzhledem k tomu, co jsem tady řekl já, zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Eviduji jeho návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Ptám se, kdo další se hlásí. Pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče. Po něm pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tady je třeba říct, že poměrně nejvíc se problematika pošt a jejich poboček a poboček České pošty týká obcí a jejich problematiky. Venkovských poboček je u nás 3 314, a otázka jejich rušení se velmi dotýkala Sdružení místních samospráv. Petice proti rušení venkovských poboček obsahuje 100 tisíc podpisů. Čili snaha obcí zachovat poštovní pobočky je evidentní. A otázka, do jaké míry to stát ekonomicky zvládá, to je věc další. Jak je vidět, zákon se snaží tuto věc řešit. Já si myslím, že vláda se k tomu staví podle mě pozitivně, akorát je třeba zvážit, do jaké míry skutečně bude dána obcím jistota v perspektivě zachování pošt. Obce z velké části pronajímají prostory pro provozování pošt a chtějí vědět, jak tomu bude i v budoucnosti.

Přimlouvám se za to, aby financování pošty bylo vyřešeno za prvé co nejdřív, ale za druhé také co nejjasněji, tak aby to skutečně obcím a jejich samosprávám přineslo do budoucnosti jistotu, že pošty u nich budou pro občany provozovány nadále, jako tomu je dosud.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já na rozdíl od mnoha předřečníků, a je jedno, z které politické strany vystupovali, si nemyslím, že by státní rozpočet měl dotovat činnost státní pošty. A to, že je to 700, 600, 500, neznamená, že bych to podpořil. Možná je to tím, že žiji v obci, která má přes 1 800 obyvatel, a pošta tam nikdy nebyla. A bezesporu jestli se řekne, že mají 3 300 poboček, tak určitě není 3 300 větších obcí, než je zrovna tato.

Ale to není důležité. Důležité je, a o tom bychom se měli bavit, jaká je provozní doba na venkovských pobočkách. Velmi často lidé, kteří dojíždějí za prací, nejsou schopni si vyzvednout doporučenou poštu, protože otevírací doba není přizpůsobena pro pracující. Velmi často, aby si mohli vyzvednout dopis, si musí vzít dovolenou. To vám bezesporu přijde, stejně jako mně, absurdní. Mně v té debatě vadí i tento aspekt, a to má v rukou stát a Česká pošta, k tomu nepotřebuje zákon, aby otevírací doba byla přizpůsobena nejenom těm, kteří nepracují, protože pro seniory to je taky důležité, ale i těm, kteří pracují. Myslím si, že v každém okrese každý z vás najde poštu, o které mluvím, která končí v 15.30, v 16 hodin. Pak přijdete domů, máte doporučený dopis, a kdy si to máte vyzvednout, když dojíždíte za prací? Velmi často v té malé obci pracovní příležitosti nejsou. A to mi v té debatě chybí. To je podle mě důležitější, než jestli to bude 700, 600 nebo 500 milionů, protože to nepovažuji za správný princip. A to bychom měli debatovat a to je věc exekutivy. To není věc nás jako legislativců nebo moci zákonodárné.

Mě by zajímalo, pane ministře, jestli v tom něco podniknete, v debatě s vedením České pošty. Protože nejde o to, aby to bylo otevřeno 12 hodin denně, po tom nevolám, vím, že to není ekonomické, ale aby otevírací doba byla přizpůsobena tomu, že lidé také dojíždějí za prací a vracejí se domů v nějakou většinou pozdější odpolední hodinu. Takové to klasické 9 až 12, 13 až 15.30 je fajn pro ty, kteří nedojíždějí za prací, ale ti, kteří dojíždějí, nemají šanci. Samozřejmě nemluvím o velkých městech, tam je situace úplně jiná a pobočková síť je hustší a velmi často fungují poštovní přepážky i v sobotu, v neděli, což je mimochodem případ i pro poslance. Pokud jste celý týden v Praze a nemáte ve svém městě poštu, která má otevřeno v sobotu i v neděli, tak nemáte šanci si vyzvednout doporučenou poštu, protože nejste doma a fyzicky si pro to zajít nemůžete.

Dotaz na pana ministra, jestli tento problém nějakým způsobem budete řešit s vedením České pošty, protože to by k dostupnosti té služby přispělo mnohem více než to, jestli budeme zákonem určovat minimální počet poboček. To nic neřeší vzhledem k dostupnosti služby zejména pro naše aktivní občany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. První poznámka je, jestliže stát zřizuje nějakou službu pro občany, která je by definition ztrátová, na to nemusíme dělat žádné rozbory, tak by ji také měl financovat, pokud se k této povinnosti zaváže. Diskuse o tom, jestli se to má platit z rozpočtu, nebo ne, mi připadá irelevantní. Jestliže tuto službu stát poskytuje, tak se k ní musí nějak vyjádřit. Právě to, že pokud budeme návrhy projednávat na výborech a otevřeme tenhle zákon, nám umožní parametrizovat univerzální službu. Protože zatím je nějak parametrizována, jsou tam stanoveny nějaké podmínky, ale ty můžeme samozřejmě změnit. To je věc, kterou potom nějakým způsobem bude vykonávat ČTÚ. Takže se můžeme potom naprosto jednoznačně bavit o tom, kdy má být pošta otevřena a jak mají být upraveny poštovní služby, protože to je podstata té univerzální služby a můžeme ji nějakým způsobem parametrizovat.

Z toho důvodu se také domnívám, že návrh na zamítnutí zákona postrádá logiku, protože když ten zákon zamítneme, tak vůbec nic nevyřešíme a bude to fungovat stále stejně se ztrátou a kvalita služeb tomu bude odpovídat. Takže ten problém bychom řešit měli jako poslanci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tentokrát musím nesouhlasit s panem kolegou Pilným, a to z následujícího důvodu. Já jsem osobně přesvědčen, že vláda a předkladatelé mají do Sněmovny předkládat natolik kvalitní zákony, které by neměly být přetvářeny zásadně ve výborech. A to, že ten zvyk tady je a že to je čím dál tím častěji, že ve výborech se dotvářejí, že tam chodí obrovské pozměňovací návrhy, dneska jsme toho byli svědky, kdy tam jsou pozměňovací návrhy, vládní pozměňovací návrhy, které jsou přes poslance potom tady postrkovány, oni tady recitují u tohoto stolečku, ani pořádně možná kolikrát nevědí, o co se tam jedná, protože to je zpracováno v tom příslušném ministerstvu. Může se to stát, já to nevylučuji, může se to stát. Ale my už dneska víme, že do této situace se dostaneme. A já proto říkám, nechť předkladatel, tudíž ministerstvo, ten zákon připraví pořádně. Ať hovoří o té parametrizaci, o které jste hovořil vy, ať ji tam skutečně pořádně udělá a ať s tím zákonem sem přijde znova tak, aby ve výborech diskuse mohla proběhnout nad dobře legislativně připraveným zákonem. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Kdyby to bylo tak jednoduché, jak říká pan předseda hospodářského výboru, tak možná by bylo fajn, že by stát něco neobjednával, co neplatí. Ale v duchu toho, co říkáte, se vás chci zeptat, jestli když připravíme novelu zákona o obcích, kde bude jednoduchá změna, že stát dává příspěvek na výkon státní správy, a změníme jednoduchou dikci, že stát platí výkon státní správy, to je přesně ten princip, o kterém jste hovořil, já budu první pro. Už jsem jednou říkal, že jsem nepřesvědčil ani ve vlastní vládě tehdejšího ministra financí, aby to tak bylo. Není to vůbec jednoduché a všichni ministři financí se tomu bránili. Možná že bude poprvé výjimka. Protože obce a města doplácejí na výkon státní správy. A nevedeme tu debatu o tom, že (nesrozumitelné) stát si objednává, že to nezaplatí. Vždycky jsem argumentoval, když si objednám jako obec nějakou akci u stavební firmy, jako opravu chodníků, tak těžko jim můžu dát příspěvek na to, co udělala, ale budou to chtít po mně všechno. Ale stát se takhle k obcím a městům nechová.

Druhý příklad: kusové zásilky v železniční nákladní dopravě, které dělá jenom ČD Cargo, protože jsou ekonomicky nevýhodné. Nemůžeme je dotovat. Nedovolují to pravidla hospodářské soutěže. Tak buďto bude univerzální princip, a já jsem pro, protože si myslím, že v tom okamžiku stát si rozmyslí, co všechno objedná a pak to bude hradit. Dokud budou různé příspěvky a ponese ty náklady někdo jiný, tak ten stát bude, a je to bez ohledu na to, která je konkrétní vláda, bude objednávat další a další služby. Protože neplatí všechno, tak proč by to neobjednával, když to zaplatí někdo jiný? Já jsem říkal takové jednoduché řešení, že letos 700, za rok 600 a pak 500 a máme vyřešeno. Já to prostě takhle jednoduše nevnímám a chtěl bych o tom vést podrobnější debatu. S tím bezesporu souvisí provoz těch poboček. A je to státní podnik. A já si myslím, že lepší cesta, a tato vláda to zastavila, například transformovat Českou poštu na akciovou společnost, menšinový podíl privatizovat přes burzu, zavést do toho jiné principy řízení. Vstup soukromého kapitálu v menšinovém podílu by bezesporu zlepšil výkonnost České pošty jako státního podniku, případně akciové společnosti. (Upozornění na čas.) To jsou věci, které bych já určitě podporoval. Ne automaticky. Když to stát chce, tak ať to zaplatí. Když tak vždycky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Zahradník po něm s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedající, děkuji. Ono by si to chtělo připomenout, jak se to všechno vyvíjelo v čase. Ztrátovost České posty je evidentní, to je jasné, že v posledních letech ta služba je ztrátová. Vláda se to snažila řešit tím, že bude snižovat počet poboček. A tedy nejprve snaha vyústila v návrh vyhlášky, která měla stanovit minimální počet poboček zhruba na počet kolem 2 000. A to byla ta akce, která vyvolala petiční aktivitu spočívající zhruba ve stech tisíců podpisů. Další snaha byla vydat nařízení vlády. Povýšit to z úrovně vyhlášky na nařízení vlády jakožto vládního výnosu. No ale to také je evidentní, že řešit to jenom regulací počtu poboček prostě nejde. Proti tomu se ty obce reprezentované ať už Svazem měst a obcí České republiky, anebo Sdružením místních samospráv prostě jednoznačně staví. Tak teď tady je snaha najít způsob, jak dotovat ze státního rozpočtu nebo z nějakého jiného zdroje činnost pošt finančně.

Tady je třeba připomenout, že je tady meritorní připomínka Sdružení místních samospráv, která spočívá v tom, že jejich snahou je, aby ta minimální síť obsahovala 3 300 poboček. Na tom oni trvají a myslím, že jejich nárok má smysl. A bude-li tohle vyřešeno, pak je třeba se podívat na to, jak ta pošta funguje, aby opravdu to, že člověk dostane doporučený dopis, nebyl pro něj velký problém, aby si čas na vyzvednutí nemusel hledat v době své dovolené. To je podle mě druhá věc. Čili nejprve stanovit minimální počet, dohodnout to s obcemi, najít finanční zdroje, a pak samozřejmě řešit způsob fungování pošty tak, aby vyhovoval občanům.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi a nyní poprosím pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já začnu od konce a vaším prostřednictvím k panu poslanci Zahradníkovi. Neznám starostu, který by chtěl zavřít poštu. Nenašel jsem takového zatím. Ač jsem šel světa kraj, tak jsem žádného starostu, který by řekl "zavřete mi poštu, je mi to jedno", nenašel. Vláda tady jasně deklaruje, že chce udržet počet poboček na stávající úrovni, což je 3 200 poboček. ČTÚ v minulosti svou vyhláškou - a je to Český telekomunikační úřad, který stanoví podmínky pro držitele poštovní licence, a v této licenci jsou přesně vyjmenovány i podmínky licence. Například podmínkou té licence je počet kamenných poboček, podmínkou té licence je třeba doručení, tzn. den podání plus jedna. Držitel licence musí do druhého dne prostě dopis dodat. A je tam spousta dalších podmínek, které stanovuje stát prostřednictvím svého regulátora, nezávislého, a to je Český telekomunikační úřad. To znamená, nechtějte po mně, aby v zákoně bylo vyjmenováno, co držitel licence má dělat, když to dělá Český telekomunikační úřad. To prostě není možné. Tam je možné se odkázat pouze na vyhlášku ČTÚ. V současné době vyhláška ČTÚ prochází debatou ve vládě a já předpokládám... Vášnivá debata v levém rohu, asi o poště. (Dívá se na v lavici debatující poslance ČSSD.)

Regulátor musí stanovovat podmínky, tak jsme si ten zákon stanovili, takové jsou podmínky.

Zazněla tady slova jako přisypat poště peníze. Pošta od roku 2013 čeká na to - od roku 2013 čeká na to, až ten institut, který zavedly minulé vlády, tedy ten kompenzační fond, zafunguje. Od roku 2013 čeká na peníze, zatím je nemá. Podobný kompenzační fond v telekomunikacích naprosto selhal. To znamená, my pouze chceme, aby institut kompenzačního fondu, do nějž mají přispívat konkurenti na trhu, a není tam například stanoveno dokdy, není tam sankce, pokud nepřispějí, a oni sami už dneska hovoří o tom, že přispívat prostě nebudou, tak můžeme nechat ten státní podnik vykrvácet.

Jenom bych poprosil kolegy, jestli by mně mohli vysvětli, jaký je rozdíl mezi dotovanou jízdenkou v autobuse, dotovanou jízdenkou ve vlaku a dotovanou známkou na dopis. Vždyť to je úplně stejný princip.

To, že budeme muset notifikovat ten zákon a dohodnout se s Evropskou komisí, s tím samozřejmě počítáme. S panem předsedou Pilným jsem hovořil, jsme dohodnuti. Já jsem okamžitě požádal generálního ředitele. Již dnes na e-mail pana kolegy Pilného budou zaslány veškeré dokumenty, které jsou dostupné. Jsou to postupně materiály, které jsme vám dávali i v rámci debaty v Poslanecké sněmovně. Je to strategie rozvoje České pošty a je to projekt Pošta Partner. Projekt Pošta Partner byl také zaslán všem poslancům Parlamentu, alespoň doufám. Pokud ne, tak to napravím. V rámci tohoto projektu Pošta Partner je výhled České pošty, která směřuje k tomu, aby z 3 200 poboček v letošním roce během deseti let zůstalo poště 700 poboček, které bude sama provozovat, a pro zbytek našla partnery, franšízanty. Ať už to bude obchodník, ať už to bude obec, ať už to bude řetězec, tak se budeme snažit, abychom nemuseli zavírat žádnou z poboček. Záměrem vlády není zavírat pobočky. Záměrem vlády je, aby Česká pošta byla efektivní.

V otázce toho, jak se má Česká pošta modernizovat, tak já myslím, že některé příklady tady jsou. Česká pošta se zbavuje neefektivního majetku. Česká pošta konečně po letech začne akceptovat všechny platební karty a nejenom platební karty ČSOB od Nového roku, nebo spíše od třetího čtvrtletí letošního roku. Česká pošta začíná debatu se Svazem měst a obcí a s jednotlivými starosty nad provozní dobou jednotlivých poboček.

Já s vámi, pane kolego Stanjuro prostřednictvím pane předsedajícího, naprosto souhlasím v tom, že je nezbytné, aby pošta začala dělat své služby na míru. Obcím, občanům, aby občan, když pracuje do večera, měl šanci minimálně jeden den v týdnu si v nějakých podvečerních hodinách vyřídit své věci. Jinak ta pošta neplní roli tak, jak si představujeme. Tam naprosto s vámi souhlasím a tam ten trend a ten tlak Ministerstva vnitra jako zřizovatele bude samozřejmě pokračovat. To znamená, chci tu jasně říci, že nad rámec stávajícího kompenzačního mechanismu... (Odmlka pro hluk v sále.) Nad rámec stávajícího kompenzačního mechanismu nechceme České poště dávat žádné peníze. My chceme nahradit stávající nefunkční kompenzační fond kompenzací ze státního rozpočtu.

Poslední věc, kterou bych si... (Další odmlka. Předsedající gongem žádá o klid.) Děkuji. Nechci říkat vyprosil, ale poprosil - neříkejme tomu dotace. My si platíme za službu, kterou jsme si objednali a která z povahy věci je ztrátová. Nebudeme dotovat Českou poštu za to, že prodává pojistky, za to, že prodává snad už ne plyšáky, ale dejme tomu losy. Chceme kompenzovat ztrátu České pošty z provozu ztrátových poboček, které potřebuje k univerzální službě ve veřejném zájmu. Tak to je kontext toho zákona.

Na otázku pana zpravodaje prostřednictvím pana předsedajícího, jestli bychom se dohodli s ministrem financí. Ano, dohodli. Toto je předmět toho kompromisu a ten kompromis primárně znamená v těch stropech, které tam máte, a to je maximum možného. Česká pošta stejně bude muset přinést svůj výkaz, dá to ČTÚ, ČTÚ posoudí oprávněnost nákladů, a i kdyby to byla miliarda, tak dostane pouze výši stropu. Výše stropu je stanovena pro letošní rok 700 milionů korun. Proč je to možné pro letošní rok. Součástí toho budou přechodná ustanovení, která umožní, aby se tento institut ne retroaktivně, ale na základě přechodných ustanovení využil už pro letošní rok. Takhle je konstrukce toho zákona.

Jinak jsem připraven na debatu a velmi se těším na debatu v hospodářském výboru, případně jiných výborech, Česká pošta je připravena, generální ředitel je připraven do Sněmovny přijít a obhájit své požadavky a svou pozici. Já přijdu s ním. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi vnitra. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Pan zpravodaj nemá zájem o závěrečné slovo ani pan navrhovatel. Budeme tedy hlasovat o návrzích, které byly předloženy.

Nejprve byl předložen návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona, předložil jej pan poslanec Kučera. Mám tu žádost o odhlášení, odhlašuji vás tedy všechny, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu tak, jak to navrhl pan poslanec Michal Kučera.

Zahajuji hlasování o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 62, přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 27, proti 118. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

 

Zahajuji hlasování o tom, kdo chce přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 63, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 150, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, ale pan zpravodaj navrhl přikázat výboru rozpočtovému. Ptám se, jestli ještě má někdo jiný návrh. Prosím, pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Navrhuji, aby se tímto tiskem zabýval také výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o přikázání dalším výborům k projednání. Nejprve o přikázání rozpočtovému výboru tak, jak to navrhl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 64, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 125, proti 4, návrh jsme přikázali rozpočtovému výboru.

 

Posledním návrhem je návrh pana poslance Klána na přikázání tohoto návrhu zákona výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahájil jsem hlasování o přikázání tomuto výboru. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 65, přihlášeno 158 poslankyň a poslanců, pro 145, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalším výborům.

 

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Pan poslanec Koníček? Prosím.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, chtěl bych vznést jeden procedurální dotaz. My jsme dnes ráno odhlasovali, že bod číslo 97, poštovní unie, bude po bodě 114. Já ale vidím před bodem poštovní unie 36, tak se chci zeptat, na základě jakého usnesení je bod 97 zařazen na té tabuli. To samé se chci zeptat u registru smluv, kde včera už jsme odhlasovali, že to bude jako první bod po bloku třetích čtení. Buď to mělo být po bloku třetích čtení vymezených, to znamená do 14.30 hodin, ale my jsme blok třetích čtení nedokončili, takže podle mne to nesplňuje podmínky, které jsme si včera odhlasovali. Chtěl bych k tomu stanovisko legislativy, jak se tam ty dva body dostaly.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koníčkovi za tento dotaz, paní místopředsedkyně Jermanová vám jej ráda osvětlí. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Přeji všem krásné odpoledne. Chci jen upřesnit, že body 37, 39, 36 jsou pevně zařazeny od 14.30 a podle v minulosti přijatého usnesení organizačního výboru jsme odhlasovali, že nebudeme rozbíjet program a budeme pokračovat podle zařazených bodů, tudíž proto je bod 97 a 18 zařazen po pevných bodech. Je to zkonzultováno s legislativním oddělením.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, děkuji. Stačí panu poslanci Koníčkovi tato odpověď? Nestačí, ale co s tím naděláme víc. Pan předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já si nemyslím, že můžeme říct, že se porušuje jednací řád, a když na to někdo upozorní, tak že to stačí. Nestačí to. Podle mě pokud měl být bod registr smluv po třetích čteních, měl být zahájen ve 14.30, měl být přerušen. (Nesrozumitelné.) Evidentně předtím nejsou body z bloku třetích čtení a stejně tak je to u té poštovní unie. To není možné. Nejde o obsah těch bodů, ale příště to budeme přehazovat v průběhu dne, ty body se budou zařazovat, jak někdo... Mně je jedno, že to nějací legislativci doporučili. Kdy je blok třetích čtení, po kterých má přijít bod 18, a kde je bod, teď nevím přesně číslo (poslanec Koníček napovídá: 114), 114, když před bodem 97 nesvítí 114, ale 36, a 114 navíc dneska nebyl. Jestli platí, že to bude po bodě 114, v pořádku. 114 bude možná v pátek, to asi ne, to bude pan prezident, možná příští středu a po 114 má svítit 97, jinak to prostě není možné. Ke 114 jsme se vůbec nedostali, tak jak to, že budeme projednávat bod, který měl být po 114, když 114 ještě nebylo a visí to na tabuli? To by mě zajímalo, kdo to vedení Sněmovny poradil, a pokud to někdo byl, tak nevím, měl by si najít jinou práci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Podle mých informací a podle aktuální sjetiny pokračujeme po poštovních službách bodem 37, to je evidence obyvatel, bodem 39, právo shromažďovací, bodem 36 a v 17 hodin se budeme zabývat spotřebními daněmi. Takhle je to v pořádku? Dobře. Děkuji. Poprosím legislativu, aby upravila informační tabuli, a tím snad bude i pan poslanec Stanjura i pan poslanec Koníček spokojen. V případě, že by ne, prosím, ozvěte se znovu. Děkuji.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.