(10.40 hodin)
(pokračuje Jakubčík)
Největší báze ODS a ČSSD v Plzeňském kraji nikdy nebyla koalice či báze ODS či ČSSD. Vždy tam vládla pouze ODS v koalici s někým, eventuálně ČSSD buď sama, či v koalici, ale nikdy ne s ODS. A udělat si ten nejlepší koeficient - nevím, nevím, jak lze, aby si kraj udělal svůj nejlepší koeficient.
Proto si myslím, že to, co jste nám tady teď přečetl o zdravotnictví, a ty vaše úvahy o zdravotnictví, pokud máte stejné poradce, jako jste měl k tomuto návrhu zákona, myslím si, že byste si je měl vyměnit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jakubčíkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Svoboda, po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Marková. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Leoš Heger: Zase to vrátím z depa v Plzni do zdravotnictví. Už vystupuji naposledy, ale musím se zeptat pana poslance Jandáka prostřednictvím řídícího schůze: Pane poslanče, až budete mít v ČSSD v plánu mít jenom jednu pojišťovnu, předpokládám, že to bude VZP, protože je největší. Jenom bych se chtěl zeptat, jestli budete mít tu VZP, která nakupovala IZIP a byla ve velkých potížích, anebo jestli budete mít tu VZP, která teď funguje docela v pořádku. Kterou z těch dvou do toho vládního prohlášení dáte, abychom v tom měli jasno, na co máme být připraveni. Děkuji. (Poslanec Jandák ze sálu: To je těžká otázka, pane poslanče, ani bych na ni nemohl odpovědět okamžitě. Velmi těžká. Potlesk několika poslanců.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a prosím pány poslance, aby na sebe nepokřikovali.
Nyní pan poslanec Bohuslav Svoboda, po něm paní poslankyně Marková s faktickou poznámkou, po ní pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Vždycky rád poslouchám poslance Jandáka, protože se vždycky dobře pobavím.
Chtěl bych říct jednu věc, která je ale vážná, není zábavná. My tady pořád v tuto chvíli řešíme zástupné problémy. Řešíme, zda bude jedna pojišťovna, nebo šest. Neřešíme to, že pojišťovna není pojišťovna, že to je parafiskální daň, která funguje, tak jak funguje od dob Bismarcka, který tento způsob pojištění zavedl. Nediskutujeme o principiálních věcech. Jestli otevřeme prostor pro pravé soukromé pojištění. Nediskutujeme o tom, jestli přestaneme řešit otázky přesčasové práce nějakým trikem nebo nějakou křivou dohodou a pokusíme se to vyřešit doopravdy, protože pokud nebudeme řešit zásadní věci, tak se o prkotinách můžeme hádat pořád dokola. A to je se zdravotnictvím pořád. V okamžiku, kdy se začne něco řešit, tak se uhne k malému problému, na ten se všichni rozhádají, nakonec ho nevyřeší, nebo se něco změní, a na tom výsledku to neudělá nic.
Jestli tady nebude někdo, kdo bude řešit princip zdravotnictví zgruntu, tak se nikam nedostaneme. Všechno toto povídání, které tady zaznívá, já slyším už dvacet let. Pořád je to o stejných prkotinách a nikdo nemá odvahu sáhnout na princip a začít zdravotnictví budovat zgruntu a to je to, co by nároďák v jakékoli podobě měl dělat. Ne se hádat o to, jestli je výhodnější hrát levou nohou, nebo pravou nohou. Umět hrát oběma.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi, který to chce vzít zgruntu. Nyní paní poslankyně Soňa Marková se svou faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Ještě jedna poznámka. Moc mě těší, že se tady otevírá otázka jedné zdravotní pojišťovny, protože KSČM má v programu jednu zdravotní pojišťovnu už od roku 2006, tak jsem ráda, že se tady o tom začíná mluvit.
Druhá věc je, jenom bych malinko připomněla, proč ve zdravotnictví chybí finanční prostředky. Proč také chybí. Kromě toho, co tady říkal pan vicepremiér. Chybí také proto, že předchozí vlády, Topolánkova a Nečasova, v podstatě ušetřily na zdravotnictví tím, že zmrazily platby za státní pojištěnce. Že zastropovaly nejbohatší příjmy. Že navýšily DPH, takže zdravotnictví přišlo o miliardy. Udělaly všechno pro to, aby vyvolaly dojem, že ve zdravotnictví nejsou finanční prostředky, a aby tak umožnily to, aby si lidé co nejvíce za zdravotní, za potřebnou zdravotní péči dopláceli.
To je to, vážený pane vicepremiére, jedna z věcí, proč je třeba v tuto chvíli vrátit stav třeba v oblasti navyšování plateb za státní pojištěnce. Tím nezpochybňuji, že je potřeba šetřit, ale na druhou stranu tyto věci jsou prostě pravda. Za ty roky, kdy vládla pravicová koalice, zdravotnictví přišlo o 30 až 40 mld. korun a ty je třeba do systému prostě jenom vrátit. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. Nyní pan místopředseda Bartošek, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přihlásil jsem se s faktickou poznámkou, protože jsem předtím nemohl reagovat z důvodu toho, že jsem řídil schůzi. Každopádně chci reagovat ne na oblast zdravotnictví, ale na to, že zde bylo zpochybněno, nebo položen dotaz, proč vlastně pan poslanec Seďa interpeluje ministra, byť koaličního.
Pane vicepremiére, prostě proto, že je to jeho právo. Prostě proto, že žijeme v demokracii a můžeme diskutovat, o čemkoli chceme. Ale odmítám to, abychom si brali právo zeptat se na to, co nás zajímá, ministrů, byť jsou koaliční. Prostě odmítám, abychom zpochybňovali tyto demokratické principy zde ve Sněmovně. Pro mě osobně je toto naprosto nepřijatelné. Prostě to odmítám a stojím na straně pana poslance Sedi, protože je to jeho plné právo a patří to do Sněmovny. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Bartoškovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Jandák, po něm pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, dámy a pánové, budu poněkud přízemní. Nepůjde mi o demokracii. Ale prostřednictvím předsedajícího směrem k panu poslanci Svobodovi. Pane poslanče, já bych všechno podepsal, co jste tady řekl. Jenom mě zajímá jedna věc. Osm let jste byli u vlády, ODS, topka, pravice. Proč jste tu diskusi nezačali? Doteď jste mlčeli. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jandákovi. Pan poslanec Svoboda s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Hovorka a pan poslanec Vyzula. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Vaším prostřednictvím nejdříve k poslanci Jandákovi. Já jsem nebyl ani v ODS ani ve vládě a můj hlas zní stále stejně. Musím říct, že není pravda, že by se ODS nesnažila o nějaké změny. A je to to, co - proto jsem se opravdu přihlásil, to je ke kolegyni Markové prostřednictvím pana předsedajícího. Pokud budeme hovořit o tak zástupných problémech, jako je jedna pojišťovna nebo pět pojišťoven, a nepůjdeme k principu, tak dopadneme, jako dopadla teď Amerika s Obamovou reformou. Podívejte se, jak tam vypadají nyní náklady na státní pojištěnce, že tam ceny vyskočily raketově nahoru a že to prostě nefunguje. Jejich systém, který měl řadu chyb a nedostatků, najednou začal být skutečně nákladný. Stojí stonásobně víc v oblasti pojištěnců, kteří šli do pojištění, do Medicare a Medicaidu, než stojí normálně. Léky se tam dávají ty nejdražší, všechno je tam dražší. A to je to, co říkám. Pokud nesáhneme na princip a nebudeme to řešit systémově, tak se nic nezmění. A jedna pojišťovna, nebo patnáct pojišťoven, to jsou možná větší náklady na provoz, ale nic jiného. Nic jiného. A to není rozhodující. Jsou to tři procenta z celku. Tři procenta. (Poslanec Jandák: Čtyři.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ludvík Hovorka, po něm pan poslanec Vyzula, po něm pan poslanec Kořenek, po něm paní poslankyně Marková. Pak už se bude blížit 11. hodina. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom ohledně amerického systému byl v hodnocení malinko opatrnější, protože když začínala Poslanecká sněmovna 2006, tak náklady amerického zdravotního systému před Obamovou reformou byly 13 % HDP a postupně do roku 2010, kdy se tady snažila prosadit transformace zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, jejich privatizace a také privatizace zdravotnických zařízení, tak vlastně náklady narostly v Americe na 16 % a ukázalo se, že systém je neudržitelný. Proto se prezident Obama snažil ten systém řešit. Systém 800 zdravotních pojišťoven, který je v Americe. Všichni víme, jak to funguje. Kdy revizní lékaři zdravotních pojišťoven jsou motivováni k tomu, aby nepropláceli zdravotní péči. ***