(16.40 hodin)
(pokračuje Adam)
Návrh je o to aktuálnější, že v nejbližších dnech přejdou české rafinérie pod plnou kontrolu jednoho jediného subjektu a tím je Unipetrol, což bude mít v některých komoditách za následek omezení konkurence.
Jednou z těchto komodit je i LPG. Pro trh a tím pádem pro konečné zákazníky je potom výhodou, bude-li moci na trhu působit více daňových skladů. To totiž znamená vyšší konkurenci a tlak na nižší cenu. Mimochodem, trh LPG činí asi dvě procenta z prodejů všech pohonných hmot. Přestože prodávané objemy jsou proti klasických palivům jen zlomkové, jeho cena je nižší, a tím i riziko daňových úniků je proti klasickým pohonným hmotám velmi malé. Jsou na distributory uplatňována stejná a v některých případech dokonce přísnější opatření než na distributory klasických paliv. Například kauce, které Sněmovna schválila před dvěma lety, kryje u středního distributora LPG jeho daňovou povinnost na DPH na několik let dopředu. A toto je jedna ze snah, jak distributorům LPG částečně ulevit.
Ministerstvo ví od konce prosince o snaze prosadit tuto změnu. V půli ledna návrh odmítlo s tím, že je třeba jej diskutovat s účastníky trhu. V půli dubna, tedy o tři měsíce později, říká oficiálně opět, že je třeba návrh nejprve diskutovat s účastníky trhu. V období těchto tří měsíců skutečně proběhlo dotazování, a to s těmito výsledky: Česká asociace LPG je proti, Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu je proti, Asociace malého a středního podnikání, hájící zájmy těch menších, je pro. Přímo středních firem se, pokud vím, nikdo neptal. Vysvětlení je prosté. V ČAPPO a ČALPG mají rozhodující slovo velké firmy, kterým by snížením limitu přineslo konkurenci, a té se této firmy pochopitelně brání. Nemá proto smysl dále zjišťovat, postoje jsou jasné. Velké firmy budou proti, střední, které zatím na sklad nedosáhly, ale po změně dosáhnou, budou pro a těm nejmenším to bude vlastně fuk.
Proto by ministerstvo mělo jasně definovat svůj postoj. Může tato změna na trhu působit negativně? Zvýší se riziko daňových úniků? Ministerstvo si už v obou výše uvedených dokumentech odpovědělo. Od doby, kdy bylo zvýšení minimální velikosti daňového skladu LPG do zákona vloženo, se událo mnoho změn. I ministerstvo je přesvědčeno, že daňové úniky přijetím tohoto pozměňovacího návrhu nehrozí.
A efekty na trh? Snížení minimální kapacity pustí na trh nové hráče, což bude mít za následek vyšší konkurenci. O jejím pozitivním vlivu mluví i Ministerstvo financí ČR ve výše uvedeném dokumentu. Ale chce to od ministerstva odvahu. Chce to, aby se ministerstvo nebálo obhajovat názor, který je sice rozumný, ale je rozporu se zájmy největších firem.
Mohu vás, vážení páni poslanci a kolegové ubezpečit, že tento návrh podpoří střední firmy na trhu s LPG, zvýší konkurenci, a tím zajistí pro spotřebitele výhodnější a lepší cenu. A rozhodně nezvýší riziko daňových úniků. Já vás velice prosím, abyste tento návrh zvážili a ve třetím čtení hlasovali pro. Já se v podrobné rozpravě k tomuto svému pozměňovacímu návrhu ještě přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní faktická poznámka pana poslance Plzáka. Máte slovo.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Já mám technický pozměňující návrh k návrhu pana poslance Kalouska. Tam by mělo být ne "mastných kyselin", ale "nenasycených mastných kyselin", jestli se nemýlím.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Bohužel pan zpravodaj není v sále, tak mu to budete muset říci, až přijde, osobně.
Budeme pokračovat v rozpravě. Nyní vystoupí pan poslanec Herbert Pavera a připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Máte slovo.
Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády.
Dovolte, abych vám zdůvodnil pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 2176 a který pojednává o tom, že v § 43g se stávající odstavec označuje jako odstavec 1. Dále se do toho § 43g doplňuje odstavec 2, který zní: Za ekonomicky stabilního se pro účely tohoto zákona považuje provozovatel daňového skladu minerálních olejů uvedený v § 49 odst. 13 a 14, který poskytuje zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem. Pro provozovatele daňového skladu uvedeného v předchozí větě neplatí povinnost stanovená v § 43g odst. 2.
Nyní mi dovolte zdůvodnění. Stávající stav je takový: Zákon č. 331/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, upravil v § 43c odst. 1 písmeno c) ekonomickou stabilitu jako obecnou podmínku pro vydání a trvání příslušného povolení. Tím má být umožněno správci daně v rámci povolovacího řízení provádět analýzu a tuto zohlednit při rozhodnutí o návrhu na vydání povolení. Správce daně může sledovat ekonomickou stabilitu subjektu v průběhu trvání povolení a v případě zhoršení ekonomické kondice subjektu může do povolení vstoupit a stanovit další podmínky, za kterých subjekt může s vybranými výrobky nakládat. Cílem této úpravy bylo zabránit, aby rizikové osoby do budoucna nemohly způsobit daňové nedoplatky, resp. úniky na spotřební dani, neboť zjištění daně u některých subjektů neznamená stoprocentní krytí budoucí úhrady daně. V případě této úpravy jsou přímo dotčeny subjekty, zejména provozovatelé daňových skladů.
Jaký by měl být budoucí stav? Tento pozměňovací návrh zakládá fikci splnění podmínky ekonomické stability pro provozovatele daňového skladu minerálních olejů uvedených v § 49 odst. 13 a 14 zákona o spotřebních daních, který poskytuje zajištění daně způsobem a ve výši stanovené zákonem o spotřebních daních. Zároveň zbavuje provozovatele daňového skladu uvedeného v předchozího větě povinnosti stanovené v § 43 odst. 2, tj. ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmu oznamovat správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability.
Důvodem tohoto pozměňovacího návrhu je skutečnost, že pro předmětné rostlinné oleje a metylestery a etylestery mastných kyselin uvedené v § 49 odst. 13 a 14 zákona o spotřebních daních, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, je stanovena obdobná výše zajištění daně jako u jiných tradičních fosilních substitutů. Je tomu tak přesto, že tyto oleje jsou podle § 19 odst. 13 a 14 uvedeného zákona osvobozeny od spotřební daně. U provozovatelů daňových skladů minerálních olejů uvedených v § 49 odst. 13 a 14 zákona o spotřebních daních je tedy spotřební daň zajišťována ve výši, která neodpovídá následné daňové povinnosti, a nejedná se proto o rizikové subjekty, které by do budoucna mohly způsobit daňové nedoplatky, resp. úniky na spotřební dani. Tato zajištění skýtají dostatečné záruky, že dotčené subjekty budou činnost provádět v souladu s platnými právními předpisy. Původní znění zákona totiž neúměrně dopadalo i na tyto subjekty, které řádně a včas plnily své povinnosti vůči správci spotřební daně, a přinášelo to pro ty poctivé subjekty dodatečné náklady.
Předmětný pozměňovací návrh nepochybně povede ke snížení finančních nákladů dotčených subjektů, k poklesu nákladů z důvodu snížení administrativní zátěže a dále k odstranění možnosti vzniku nových povinností uložených správcem daně, což povede ke zvýšení právní jistoty uvedených osob. Přínosem tohoto návrhu je i podpora udržitelných biopaliv, což vede v souladu s cíli Evropské unie i ke zlepšení životního prostředí.
Tento pozměňovací návrh nedává žádný prostor pro korupční jednání, neboť nastavuje u dotčených subjektů jasná pravidla.***