(14.40 hodin)
(pokračuje Němeček)
Co se týče ochrany před hlukem a vibracemi, výbor pro zdravotnictví přijal usnesení, v němž navrhuje provést určité úpravy. (Velký hluk v sále.) Tyto změny mohu za předkladatele podpořit. Jsem rovněž rád, že v průběhu času, kdy byl tento návrh znovu projednáván, došlo k vytvoření základního konsenzu mezi Ministerstvem zdravotnictví jako předkladatelem, Ministerstvem dopravy i Hospodářskou komorou a tento návrh je předkládán v rámci pozměňovacího návrhu pana -
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, já prosím o klid.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček - pana poslance Birkeho. Já už opravdu jen poslední větu, protože vidím, že již na začátku je trpělivost ctěné Sněmovny vyčerpána. Proto věřím, že se Poslanecká sněmovna ztotožní s takto navrženým zákonem i s těmi konsenzuálními úpravami a umožní propuštění návrhu novely zákona do třetího čtení, a já vám za to děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodaje tohoto tisku, kterým je pan poslanec Kasal, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče a pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Já bych jenom krátce shrnul činnost zdravotního výboru, který se opakovaně zaobíral těmito tématy na svých zasedáních a ve svém posledním usnesení č. 75 výboru pro zdravotnictví projednával naposledy nejen celý zákon, ale i všechny pozměňující návrhy. A jinak bych odkázal na úvodní slovo pana ministra, který shrnul všechno to projednávání tak, jak probíhalo. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A ještě před otevřením rozpravy se s přednostním právem hlásí pan místopředseda Gazdík.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se přiznám, že tomuto návrhu zákona příliš nerozumím. Pokud očkování funguje, proč takovýmto způsobem perzekvujeme ty děti, které nejsou očkované, a to mnohdy ze zjevných důvodů. Já jako rodič jsem příznivcem očkování, moje všechny čtyři děti jsou očkované. Nicméně znám ze svého okolí celou řadu dětí, které na první očkování měly alergickou reakci. Po této alergické reakci, pokud nejsou přeočkovány, tak nemohou jet se skauty na výlet, nemohou jet na školní výlet, nemohou je vzít do mateřské školky. Ano, pan ministr mi bude argumentovat, že pokuta se tady snižuje ze tří milionů na milion, což je skutečně pro tato zařízení velmi, velmi výrazné, ona určitě ten milion mají, aby jej zaplatila.
A kde je tedy očkování? Pokud děti, které jsou očkovány a očkování funguje, tak proč nemohou být zároveň s dětmi, které měly alergickou reakci a nejsou očkovány? Ony jsou přece očkovány a očkování funguje, ony jsou imunní. Nerozumím tomu a poprosil bych pana ministra o vysvětlení. Mám trochu dojem, že je to spíše tlak farmaceutické lobby, než nějaký skutečný problém.
Předseda PSP Jan Hamáček: Teď otevírám obecnou rozpravu. Přihlášku mám od paní poslankyně Novákové, připraví se pan poslanec Vácha.
Poslankyně Nina Nováková: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, před několika lety ministr zdravotnictví dr. Leoš Heger začal s mravenčí prací. Ta spočívala v tom, že chtěl přesvědčit občany, že kvalitu života v podstatné míře ovlivňuje samozřejmě jejich zdraví, ale že na vlastní zdraví máme v podstatné míře vliv také my sami. My se v současné době v souvislosti s debatou o novele zákona o ochraně veřejného zdraví pokoušíme pokračovat v této mravenčí práci, a jestli bude mravenčí, tzn. může dojít k nějakému cíli, anebo sisyfovský, tzn. bude to úplně zbytečné, o tom budeme rozhodovat v následujících hodinách a pravděpodobně dnech.
Dámy a pánové, chránit sebe je přirozené, a přesto to mnozí děláme velmi, velmi málo. Chránit své blízké kupodivu dokážeme trošku líp. Tam jsme z nějakých důvodů trošku více motivováni. A vždycky jsou motivováni rodiče, když chrání své děti. Řekneme-li ale, že máme chránit společnost, tak to je takový velmi abstraktní pojem. A my máme úkol přesvědčit všechny občany, co největší počet občanů, že chránit sebe znamená zároveň chránit společnost, resp. chránit společnost znamená zároveň sebe. Já ovšem vždycky musím vědět, jaké riziko přitom podstupuji.
Nejúčinnější, nejpracnější, ale zároveň nejnáročnější způsob je přesvědčit, že preventivní ochrana má smysl. Bohužel tohle se zatím nedaří. Motivování totiž nemůže být postaveno na diskreditování, podceňování např. neziskových organizací - pravděpodobně mnozí z nás víme, o které jde. Motivování nemůže být postaveno ani na osobní diskreditaci osobností z akademického světa. Pak tedy nevím, jak může někdo být profesorem přírodních věd, když my z něj jsme ochotni udělat hlupáka, a dokonce ho vysloveně perzekvovat. My tedy nějak selháváme.
Očkování od svého počátku, kdy vyškrabával kravám jakýsi moudrý člověk a pomocí toho ty puchýřky, když měly neštovice atd., tak to očkování prochází a musí procházet velikým vývojem. Ten spočívá v tom, co je schopen pochopit každý laik. Na to nemusí být člověk lékař. Spočívá v tom, že stále budeme vyhodnocovat počet a typ onemocnění, proti kterým je nutné očkovat. A dámy a pánové, my jsme teď v situaci v souvislosti s obrovskou migrací, že tohle bude veliký úkol.
Dál musíme zlepšovat kvalitu. Laik si to představuje pod těmito třemi zornými úhly pohledu - očkování má být účinné, očkování má být zároveň bezpečné a v případě dětí, především v případě dětí, musí být minimalizovaná zátěž pro organismus. Toho nedosáhneme, když nebudeme otevřeni k zachycování a k poctivému podchycování všech případných možných nežádoucích účinků. Jestliže mysl všech institucí, které mají na starost chránit zdraví občanů, nebude k tomuto otevřená, tak ten proces nemůže prostě proběhnout dobře. Zase, na to nemusím být bůhvíjaký odborník - lékař. A neexistuje, promiňte, ale nemůže existovat v pediatrických ambulancích odpověď - tohle nemůžete mít po očkování. Tato odpověď nemůže existovat. Ta by měla zmizet z repertoáru. Zato ale vždycky může následovat rozhovor.
Teď bych si dovolila obrátit se k rodičům a zákonným zástupcům dětí resp. spíš k té jejich roli v tom složitém procesu. Člověk se má, chce-li se rozhodovat správně, rozhodnout svobodně a odpovědně. A my navíc chceme, aby tihle rodiče mysleli zároveň i na ty druhé. Tady bych prosím velmi zdůraznila, že považuji za opravdu zlomyslné a zlovolné říkat, že neodpovědní rodiče, kteří váhají, chtějí diskutovat kolem očkování dětí, že tihle neodpovědní rodiče zneužívají všeobecné proočkovanosti a vlastně oni svoje neočkované dítě chtějí strčit mezi ta očkovaná a tam bude chráněno. To je prostě nesmysl. Děti se nepohybují pouze v dětských kolektivech. Takže toto podezírání, si myslím, že je naprosto nesmyslné. ***