Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Bartošek)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 296/ - druhé čtení

Mám zde napsáno, že z pověření vlády návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí, ale zastoupí ji pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobré dopoledne. Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem byl požádán paní ministryní o přednesení tohoto tisku ve druhém čtení, protože se omlouvala z dnešního jednání, tak mi věnujte chvilku pozornosti.

Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, důvody pro předložení vládního návrhu zákona -

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale požádám kolegyně a kolegy tak jako v předešlých dnech, abyste v případě, že máte něco nutného k řešení, šli do předsálí, abychom mohli dobře rozumět tomu, co se zde přednáší. Já vám děkuji za to, že to budete respektovat.

Prosím, pane ministře, pokračujte.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Důvody pro předložení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, paní ministryně podrobně uvedla v prvním čtení.

Vládní návrh zákona byl projednán ve výboru pro sociální politiku, který jej doporučil schválit ve znění několika poslaneckých pozměňovacích návrhů konzultovaných s Ministerstvem práce a sociálních věcí. S výše uvedenými pozměňovacími návrhy obsaženými v usnesení výboru pro sociální politiku paní ministryně souhlasí. V této souvislosti by chtěla paní ministryně výboru pro sociální politiku poděkovat, tak takto činím.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás požádat o propuštění tohoto vládního návrhu zákona do třetího čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo předkladatele.

Dne 11. února 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a v přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je garančním výborem, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. V daném případě byl návrh zákona přikázán pouze výboru pro sociální politiku jako jedinému výboru, a proto je zřejmé, že tento výbor je výborem garančním. Nemusíme tedy o určení garančního výboru hlasovat.

Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 296/1. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro sociální politiku pan Jaroslav Zavadil a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo.

Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezké dobré dopoledne, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, vážená vládo, já bych jenom chtěl potvrdit to, co tady vlastně už zaznělo, že náš výbor, čili výbor pro sociální politiku, se touto problematikou zabýval 15. dubna a 15. dubna na této naší schůzi byly schváleny a doporučeny Sněmovně pozměňovací návrhy, které jsou součástí materiálu, sněmovního tisku 296. Mimo jiné je tam kurzarbeit, mimo jiné jsou tam modré karty, jsou tam karty, které by měly zvýhodnit, resp. vylepšit situaci u cizinců, je tam snížená sankce z 250 tisíc na 50 tisíc. Myslím, že to jsou ty nejdůležitější změny, které provedl výbor pro sociální politiku.

Nezbývá mi nic jiného než požádat, abyste propustili tento materiál do třetího čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám vás, abyste zaujal místo zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První je paní poslankyně Pecková, připraví se paní poslankyně Maxová.

Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré dopoledne, dámy a pánové. V bodě 5 tohoto návrhu se navrhuje, aby dočasná pracovní neschopnost a doba nařízené karantény byly považovány za náhradní dobu zaměstnání, jestliže dočasná pracovní neschopnost či karanténa vznikly v době trvání zaměstnání či jiné výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě sedmi dnů. Přestože návrh explicitně stanoví, že o náhradní dobu nejde v případě, že si fyzická osoba přivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně, účelové jednání tím není nijak významně omezeno a zneužití znemožněno.

Mnoho lékařů se ozývá, že byli ve své praxi opakovaně pokusům o takové jednání vystaveni, a někdy i pod silným tlakem. Důvodem bývalo hrozící propuštění ze zaměstnání, přesun na jiné pracoviště a podobně. Jako lékař jsem i já opakovaně byla tomuto jednání vystavena, a proto mohu uvést, že mnoho onemocnění, především těch, kde převažují subjektivní symptomy, jakým je například bolest, únava, poruchy paměti, nelze v podstatě objektivně prokázat. Ale stejně je tomu tak u některých objektivních projevů. Přitom nemusí jít o několikadenní trvání pracovní neschopnosti, ale v krajním případě až o 380 dnů, kdy je vlastně naplněna i základní podmínka pro vznik nároku, tedy 12 měsíců za poslední dva roky. Takové účelové jednání ve výsledku nejen do určité míry komplikuje situaci zaměstnavatelů, ale zatěžuje jak sociální, tak zdravotní systém. Prokázat neexistující onemocnění, pokud jsou lékaři pečliví a nechtějí vystavit pacienta riziku opomenutí závažné choroby a nakonec i sebe postihu, znamená celou řadu velmi náročných, drahých a často kapacitně velmi přetížených vyšetření. Vezmeme-li například jen bolesti hlavy, začnou zpravidla u praktického lékaře, dále pak přes komplexní interní vyšetření, oftalmologii, neurologii, angiologii a spoustu dalších a mohou končit až nukleární magnetickou rezonancí, a přesto výsledek může znít, že bolesti trvají a příčina ani původ není znám.

Proto si dovolím přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, který znemožňuje takové zneužívání a bod 5 vypouští. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a požádám vás, abyste poté návrh přečetla v podrobné rozpravě. Děkuji.

Další v pořadí je paní poslankyně Maxová. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Přestože považuji tuto novelu za přínosnou, musím se vyhradit proti nově navrhovanému písmenu g) v § 41, souvisí to s tím, co tady přede mnou hovořila paní poslankyně Pecková. Týká se to započítání nemoci coby náhradní doby zaměstnání. Důvodů, proč bych nechtěla, aby toto písmeno zůstalo v navrhované novele, je myslím dostatek.

Myslím si, že většina pamětníků, a je pravda, že i zaměstnanci úřadu práce to potvrzují, že v minulosti se tento institut, tedy náhradní doba, velmi zpřísnil právě z toho důvodu, že u některých takto zvýhodněných skupin potlačoval snahu pracovat. Například absolventi. Do roku 2004 se jim studium počítalo jako náhradní doba zaměstnání. Takže skončili školu a šli si hned do evidence pro podporu. Svého času, rok 1999, byl každý třetí nezaměstnaný právě absolvent. Ve chvíli, kdy se studium přestalo počítat jako náhradní doba zaměstnání, byla patrná zvýšená snaha absolventů a především i tlak jejich rodičů na to, aby si hledali práci. Není tedy divu, že při započítání doby nemoci coby náhradní doby zaměstnání se velmi obávám preference pracovní neschopnosti před prací některými jedinci. Má-li být podpora v nezaměstnanosti zásluhová, tedy pojistná dávka, pak by se z hlediska nároku na ni měla podle mého názoru počítat skutečně jen práce jako taková. A dále bych akceptovala také společensky žádoucí chování, jako je například péče o dítě třeba do čtyř let věku nebo o jinou osobu, jejíž stav to vyžaduje. Samozřejmě toto souvisí s vazbou na příspěvek na péči, což teď v zákoně je. Nahradit práci nemocí je dnes relativně snadné a bojím se, aby to v tomto případě nebylo i motivující. Vždyť sociální systém České republiky má řadu alternativních dávek, na které může člověk po delší nemoci a v nepříznivé sociální situaci dosáhnout. Řídila bych se heslem: Pracoval jsi? Máš nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nepracoval jsi? Máš nárok na jinou sociální dávku. To přece není asociální, ale má to jakýsi řád a je to spravedlivé a přehledné.

Ponechme tedy pouze karanténu jako náhradní dobu zaměstnání, ta je člověku nařízena, i když neříkám, že nemůže být zneužita, jako kompromis navrhované právní úpravy, ale nenahrazujme v legislativním smyslu práci nemocí. V reálné praxi mají totiž podobná opatření zpravidla daleko větší negativní dopad, než se mnohdy legislativci domnívají. Řekla bych to asi takto: podle mého názoru zde bude daleko větší počet těch, kteří to nějak zneužijí, než těch, kterým to pomůže.

Při diskusi na sociálním výboru jsem kladla pracovníkům Ministerstva práce a sociálních věcí dotazy, zdali někde vedle tohoto nového písmena v novele mají připravený metodický pokyn, vyhlášku na to, kterých nemocí by se to týkalo. Řekli mi, že nemají. Nemají ani pádné důvody na to, aby toto písmeno bylo zařazeno do této novely. Takže já říkám, buďme opatrní a písmeno g) v § 41 vyškrtněme. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. I vás požádám, abyste poté v podrobné rozpravě tento návrh přednesla. Eviduji jednu faktickou poznámku pana poslance Janulíka. Máte slovo.

Poslanec Miloslav Janulík: Dobrý den, pane předsedající, děkuji vám za slovo. Kolegyně, kolegové, není nás tady mnoho, kteří fakticky takzvané neschopenky vystavujeme. Já jsem jeden z poslanců, který opravdu denně nebo skoro denně ve své praxi vystavují legitimace práce neschopného, a řeknu vám, že máloco je tak masivně zneužíváno jako neschopenky.

Abyste měli představu. Po úpravě například třeba vycházek, kdy ještě donedávna, myslím že do loňského roku, existoval takzvaný institut neomezených vycházek v pracovní neschopnosti, dneska jsou vycházky vyhláškou stanoveny mezi sedmou a 19. hodinou, maximálně však šest hodin denně. Divili byste se, kolik "pojištěnců" to prostě nechápe a řeknou: Proč se mi pletou do toho, kdy já budu chodit ven? To je prostě masivně zneužívané. A nikdo si neuvědomuje, že když je práce neschopný, my všichni mu platíme tu dobu takzvaně ze solidárního pojištění, aby se mohl doma léčit, ale pojištěnci si to pletou s tím, že můžou v sobotu večer chodit po zábavách a o víkendu se opíjet a že se budou léčit jenom od pondělí do pátku. A dokonce jsem zažil případ, že prostě pojištěnka v pracovní neschopnosti odletěla na dovolenou do Řecka. To je masivně zneužívaný institut.

Já se přihlašuji k předřečnicím. Prosím vás, toto vypusťme, protože už takto jsme úplně pozbyli smyslu. To se jmenuje pojištění, ale to ztratilo smysl toho pojištění. Prostě naši spoluobčané si to vysvětlují, že nejdou do práce, zajdou si takzvaně jak do sámošky za doktorem pro neschopenku, a ten lékař, než by se vystavoval jakýmkoli rizikům, tak to prostě vystaví. A ten systém, kdybyste viděli, ta kapitola v rozpočtu, která je na to vyčleněná, několik posledních let končí v hlubokém minusu, protože ten systém je prostě zneužívaný. Ta drobná náprava nastala v tom, že první tři dny se neplatí. Teď to zase změkčujeme a máme ten systém byzantský, rozhazovačný. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Kaňkovský. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, já bych se rád připojil ke svým předřečníkům, jak ke kolegyni Maxové, kolegovi Janulíkovi a kolegyni Peckové, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Toto není žádná bitva proti tomu, abychom chtěli naše občany nějakým způsobem perzekvovat, ale skutečně ve své lékařské praxi se velmi často setkávám s pacienty, kteří chtějí zneužívat institut, o kterém je zde hovořeno. Už tady bylo zmíněno, že existuje celá řada nozologických jednotek, tedy celá řada onemocnění, která ať už praktický lékař, nebo specialista nemůže jednoduchým způsobem vyloučit.

Já bych se zmínil, protože je to z mého oboru, dneska jedním z nejčastějších důvodů pro vystavení pracovní neschopnosti jsou bolesti zad. Je to věc, která trápí možná tady nás všechny. Pro lékaře není vždycky úplně jednoduché odlišit, zda pacient skutečně potíže má, nebo nemá, resp. je k tomu mnohdy potřeba udělat celou řadu vyšetření.

Takže já bych se velmi přimlouval za to, abychom toto dobře zvážili a sporný bod 5 z novely zákona o zaměstnanosti vypustili.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další faktickou poznámku má pan zpravodaj, takže prosím pana poslance Zavadila.

Poslanec Jaroslav Zavadil: Moje faktická poznámka bude krátká. Jenom když se tady hovoří o zneužívání systému, a věřte mi, že v době, kdy jsme debatovali s Ministerstvem zdravotnictví, a teď mluvím ještě ve své odborové části, kdy jsme se bavili o karenční lhůtě a o tom, jakým způsobem se zneužívají jakékoliv systémy, tak prosím vás, jenom chci podotknout, že jsou tři skupiny, které zneužívají systém. Ano, jsou to pacienti, ano, jsou to lékaři, promiňte, a ano, jsou to i pojišťovny a další. Takže jenom aby bylo zřetelné, že tady to zneužívání je rozprostřeno do více skupin. To je všechno, děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Maxová.

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já bych přece jen ještě chtěla upozornit na jedno riziko, protože v podstatě se tam jedná o rok náhradní doby zaměstnání, a když se bavíte s odborníky, tak je to velice lehce zneužitelné. Po tomto roce můžu jít na úřad práce si zažádat o podporu v nezaměstnanosti, a budu-li mít hodného a dobrého kamaráda, který mi napíše velkou výplatu, tak v podstatě potom můžu dostat i velkou podporu v nezaměstnanosti. Takže opravdu bych velice zvážila podporu tohoto nového bodu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. A ještě jednou se tedy táži, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si chce vzít pan předkladatel nebo zpravodaj závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. V podrobné rozpravě zatím eviduji dvě přihlášky. První je paní poslankyně Pecková a druhá v pořadí je paní poslankyně Nohavová. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Gabriela Pecková: Děkuji mnohokrát. Ještě jednou dobré dopoledne. Já bych se tedy teď formálně přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 2242. A ještě bych si dovolila poznamenat pro stenozáznam víceméně, že v návrhu tak jak ho máte, jak byl zadán do systému, je chyba ve větě "vypouští se bod 5 vládního návrhu", je tam bohužel "vládního pozměňovacího", takže to slovo "pozměňovacího" bych prosila škrtnout. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Další v pořadí je paní poslankyně Alena Nohavová. Máte slovo.

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Přeji vám všem hezké dopoledne. Já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému zanesen pod číslem 2225. Krátce bych si ho dovolila zde okomentovat.

Novela zákona 435/2004, tak jak je navrhovaná, staví na stejnou úroveň členy orgánů obchodních společností, kteří za svou činnost pobírají mzdu nebo odměnu, a členy bytových družstev, kteří jsou ohodnoceni jen řádově několika sty korun. A to vlastně za služby, které vykonávají pro sebe i pro své spoluobčany. Předkládám tedy pozměňovací návrh, který se týká článku 1 bod 4, 6, 7 a 9. Tento pozměňovací návrh řeší to, aby tito členové bytových družstev mohli vykonávat činnost pro družstvo, a to bez obavy, že v případě ztráty zaměstnání nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože odměna od bytového družstva je řádově několik set korun. Pozměňovací návrh také eliminuje nerovné postavení mezi členy bytových družstev a srovnatelného společenství vlastníků. Představitelé společenství vlastníků nárok na podporu v nezaměstnanosti neztrácejí právě na rozdíl od představitelů bytových družstev.

Já vás žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, paní poslankyně, a táži se, zda se ještě někdo hlásí o slovo v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu a opět se táži pana navrhovatele a zpravodaje, jestli si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Žádný návrh na vrácení nebo zkrácení lhůty nezazněl, v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji jak panu zpravodaji, tak panu předkladateli.

Dalším bodem dnešního jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.