Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

67.
Návrh Zastupitelstva Středočeského kraje na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně
a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 367/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že návrh je předložen podle § 90 odst. 2, tak abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 367/1.

Eviduji přednostní právo pana poslance Kalouska, předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jistě vás nepřekvapí, když si jménem dvou klubů, TOP 09 a ODS, dovolím říct zdvořilé veto proti projednávání podle § 90. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Eviduji tedy veto podle § 90 odst. 2, budeme se tedy zabývat návrhem zákona ve standardním režimu.

Z pověření zastupitelstva předložený návrh zákona uvede hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, kterého mezi námi vítám a prosím ho, aby se ujal slova. Vítejte, pane hejtmane.

 

Hejtman Středočeského kraje Miloš Petera Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jménem Zastupitelstva Středočeského kraje vám předkládám novelu lesního zákona týkající se úpravy vlastnických práv státu na území lesů v České republice. Vláda na své schůzi dne 22. prosince 2014 zaujala k návrhu zákona stanovisko neutrální. Návrh byl doručen poslancům dne 5. prosince 2014 jako sněmovní tisk 367/0.

Lesní pozemky ve vlastnictví státu tvoří 59,8 % všech lesů v České republice. Rozloha státních lesů se však postupně stále snižuje. Soukromí vlastníci lesních pozemků a podnikatelé v lesnicko-dřevařském sektoru již delší dobu požadují snižování rozlohy státních lesů ve prospěch nestátních subjektů. Nedávno tento jejich požadavek tlumočil pan ministr financí s návrhem rozprodeje státních lesů ve správě Lesů České republiky. Přitom jenom Lesy České republiky jsou trvalým přínosem několika miliard korun ročně do státní pokladny. Soukromí vlastníci naopak požadují od státu vyplácení finančních náhrad nejen za ekologické přínosy lesů pro společnost, například vodohospodářskou, půdoochrannou, klimatickou, sociální a zdravotní, ale i za pouhé respektování lesního zákona, jehož dodržování jim snižuje dosahování okamžitých maximálních zisků z těžby dříví.

Nestátní vlastníci vytvářejí lobbistické tlaky a požadují výrazná uvolnění zákonných ustanovení zákona o lesích a také zákona o ochraně přírody a krajiny. Dokonce otevřeně požadují legalizaci poplatků za vstup do soukromých lesů, za sběr hub a lesních plodů, za estetické vjemy z přírody či za zdravotní požitek čistého vzduchu. Tyto drsné asociační požadavky si můžeme vyposlechnout téměř na všech lesnicko-dřevařských shromážděních a konferencích a jsou již delší dobu publikovány v lesnických i jiných časopisech. Zprvu to mohlo rozesmát, později šokovalo a nyní je zcela jednoznačně jasné, že proti rozprodeji lesních pozemků v majetku státu je nutné se účinně bránit.

Lesy ve vlastnictví státu jsou posledním významným národním bohatstvím, které dosud nebylo zprivatizováno. Státní lesy jsou rozsáhlé materiální bohatství a při řádném a kontrolovaném hospodaření každým rokem přinášejí státní pokladně několik miliard do rozpočtu. Tento jejich nezanedbatelný ekonomický význam je však vysoce převyšován jejich významem celospolečenským. V období klimatické změny spojené s extrémními srážkami a teplotními výkyvy počasí nabývají funkce lesních ekosystémů v naší krajině tím větší důležitosti a ekologického zájmu. Ochrana státního vlastnictví lesů v současné výměře se tak stává nejvyšším veřejným zájmem. Bylo by tedy zcela zásadní politickou chybou, kdyby se připustily kroky, které by mohly směřovat k další privatizaci lesů ve vlastnictví státu.

Základní právní úpravou pro hospodaření v lesích je zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, který upravuje pravidla pro hospodaření v lesích a nakládání s lesy bez ohledu na vlastnické právo. Z dosavadní aplikace uvedeného zákona se však v praxi ukázalo, že daná zákonná ustanovení nejsou dostatečná. Jistě jste ještě nezapomněli na mediální proklamace představitelů minulých vlád o jejich záměru privatizovat státní lesy. Trvalé tlaky lobbistů a podnikatelských subjektů, které usilují o privatizaci lesů ve vlastnictví státu, v tom pokračují.

Vážené dámy a pánové, dovoluji si vám připomenout, že návrh Zastupitelstva Středočeského kraje je v souladu s opatřením národního lesnického programu schváleného usnesením vlády č. 1221 z roku 2008, které stanovuje - cituji - "zachovávat dosavadní podíl státních lesů při respektování výsledků restitučního procesu a vytvořit podmínky pro jejich arondace, tj. zcelování a prodej drobného lesního majetku". Tento vládou přijatý závěr národního lesnického programu zůstal však i po sedmi letech pouhou proklamací nenaplněnou zákonným ustanovením.

Jak je doložitelné z materiálů Ministerstva zemědělství, resp. státního podniku Lesy České republiky, lesy ve vlastnictví státu každoročně přinášejí státu miliardové zisky. Návrh Zastupitelstva Středočeského kraje na legislativní zakotvení nezcizitelnosti lesů v majetku státu garantuje, že při transparentním hospodaření a jeho důsledné kontrole budou lesy trvalým zdrojem pravidelných významných příjmů státního rozpočtu v řádu několika miliard ročně. Přijetím novely zákona o nezcizitelnosti státních lesů bude v zákoně o lesích zakotveno zachování vysokého podílu státních lesů v souladu s již přijatými, ale dosud nenaplněnými zásadami státní lesnické politiky.

Koaliční smlouva politických stran a hnutí nynější vlády obsahuje závazek o nezcizitelnosti lesů v majetku státu. Byla podepsána dne 6. ledna 2014. Koaliční vláda byla prezidentem republiky jmenována 29. ledna 2014. Tato vláda se v koaliční smlouvě výslovně zavázala k tomu, že nebude privatizovat státní lesy a že do zákona prosadí ustanovení o nezcizitelnosti státních lesů. Dosud se tak nestalo. (Velký hluk v sále.)

Proto se Zastupitelstvo Středočeského kraje ujalo své zákonné iniciativy k prosazení nezcizitelnosti lesů v majetku státu a navrhuje malou novelu, která by zabránila převodu lesů v majetku státu v současné výměře na jiné osoby, a v závěru podává návrh malé novely lesnického zákona č. 289/1995 Sb., který by tento požadavek zajistil.

Vážené dámy a pánové, zdůrazňuji, že návrh Zastupitelstva Středočeského kraje se nijak nedotýká nezpochybnitelně prokázaných restitučních nároků, které nebyly z různých důvodů až dosud vypořádány ani jiným ustanovením platného lesního zákona č. 289/1995 Sb. Protože návrh Zastupitelstva Středočeského kraje obsahuje pouze naléhavou novelizaci jednoho paragrafu, a to § 4 Nakládání s lesy ve vlastnictví státu zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, lze podle názoru předkladatele řešit všechny případné připomínky k návrhu zákona formou pozměňovacích návrhů schválených Poslaneckou sněmovnou.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, závěrem svého vystoupení chci zdůraznit, že účelem návrhu novely zákona je zabezpečit lesy ve vlastnictví státu před dalšími nežádoucími privatizacemi s výjimkou oprávněných restitucí, které ještě nebyly vypořádány. Pokud si stát udrží ve vlastnictví většinu rozlohy lesů, bude to on, kdo i v budoucích náročných podmínkách bude rozhodovat a určovat lesnickou, ekologickou a sociální politiku v lesích ve prospěch všech občanů České republiky.

Obracím se proto na vás s důvěrou ve vaši podporu návrhu novely lesního zákona předloženého Zastupitelstvem Středočeského kraje. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu hejtmanovi. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych vám přednesl zpravodajskou zprávu k této předkládané novele, kterou se mění a doplňuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, takzvaný lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl předložen na základě, jak jste slyšeli, zákonodárné iniciativy Zastupitelstva Středočeského kraje, které navrhovalo jeho projednání podle § 90 odst. 2, což bylo zamítnuto dvěma kluby.

Hlavním cílem novely je podle předkladatele zabránění zcizování lesů. Předkladatel novely opírá nutnost přijetí zákona o zkušenost z praxe, kdy současná pravidla hodnotí jako nedostatečná. Poukazuje také na množství tlaků ze strany podnikatelských subjektů prosazujících privatizaci lesů ve vlastnictví státu či usilování o dlouhodobý pronájem těchto lesů k hospodaření.

Navržené úpravy jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh přímo neimplementuje právo Evropské unie a nebude mít žádné negativní dopady na státní rozpočet.

Ustanovení týkající se zcizování státních lesů je obsaženo jak v programovém prohlášení vlády, tak i v koaliční smlouvě, jak již tady bylo řečeno. Vláda však k návrhu novely na své schůzi dne 22. prosince 2014 vyjádřila neutrální stanovisko.

Dovolím si nyní ale upozornit na některé formulační a legislativní nedostatky, které by v budoucnu mohly vést k interpretačním a aplikačním problémům při schválení této novely zákona o lesích. V prvé řadě je zapotřebí říci, že autoři novely již v samotné formulaci východiska v bodě 1.2 důvodové zprávy tvrdí, že zcizováním lesů ve vlastnictví státu dochází k výraznému snižování celospolečenských funkcí lesa. Tady je třeba upozornit, že rozsah, v němž les plní své funkce, je zcela nezávislý na tom, zda je vlastníkem stát, obec, kraj, veřejná škola, církev nebo soukromá osoba. Tvrzení z důvodové zprávy se neopírá o žádné přezkoumatelné zjištění či výsledky relevantního výzkumu. Považuje je tedy čistě za účelové, které dehonestuje tisíce nestátních vlastníků lesů jako jsou obce, kraje, veřejné školy, církve a soukromé osoby.

Druhým podstatným problémem vycházejícím z formulace bodu 1.3 důvodové zprávy je, že návrh není možno považovat za zpřesnění pravidel, jelikož jeho podstatou je úplný zákaz zcizování státního lesa, aniž by byly zcela jasně definovány nějaké výjimky. To se týká především do budoucna žádoucích arondačních převodů lesů do vlastnictví vyšších územních samosprávných celků pro potřeby například výuky žáků středních lesnických škol. Dovoluji si také upozornit na usnesení vlády č. 710 z 18. září 2013, které reflektuje právě nutnost těchto převodů a na jehož tvorbě se podílely mimo jiné i Střední lesnická škola a Střední odborné učiliště Křivoklát, Písky, což je součást Středočeského kraje. Nelze také pominout téměř nevyhnutelné problémy, které by nastaly v rámci dosud probíhajících restitučních převodů.

Argument, že novela je předkládána z důvodu možných tlaků vlivných podnikatelských subjektů na dlouhodobý pronájem státních lesů k hospodaření, považuji opět za mylný či účelově formulovaný. Navrhovatel v tomto totiž opomenul skutečnost, že nájem a podnájem státního lesa za účelem hospodaření je dle platného § 5 odst. 1 zákona č. 289/1999 Sb. bez výjimky vyloučen. Z novely by také vyplynuly mnohé legislativní nepřesnosti, které jsou popsány ve stanovisku vlády, pod které se také přihlašuji.

Celkově považuji tento návrh zákona za zcela zbytečný. Současná právní úprava dovoluje převod lesa ve vlastnictví státu na jiné osoby pouze za předpokladu předchozího souhlasu Ministerstva zemědělství České republiky, což považuji za dostatečnou záruku. Z těchto důvodů budu v rámci rozpravy navrhovat zamítnutí tohoto návrhu v prvém čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otvírám tedy obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, předložený návrh sice nechci zcela zavrhovat, nicméně některé jeho nedostatky pokládám za tolik závažné, že bychom tento návrh měli projednávat velmi pozorně. Jak se uvádí i ve vládním stanovisku, předloha není natolik dokonalá, za jakou ji předkladatelé v důvodové zprávě považují. Mezi vládními výtkami najdeme upozornění na nedostatečné rozpracování výjimek ze zákazu zcizení státních lesů. Ten by se tak mohl dotknout zcela legitimních procesů, například restitucí, a to včetně církevních.

Drobné odbočení: Když jsem se na toto nebezpečí ptala jako středočeská zastupitelka, odpověděl mně pan náměstek Semerád, že toto nebezpečí nehrozí. Což měla dokázat jakási právní expertiza. Požádala jsem proto o ni. Ovšem ani po téměř půl roce jsem nedostala možnost se s ní seznámit. I to mě vede k přesvědčení, že bude nutné tuto předlohu když ne rovnou odmítnout, tak důkladně projednat ve výborech Poslanecké sněmovny. Mezi nimi i ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj kvůli dopadu tohoto zákona na malé obce, o kterém předkladatelé hovoří. Ve výborech se také snad konečně bude možné seznámit s právní expertizou, kterou si pan náměstek Semerád zatím nechává pro sebe.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Nyní s přednostním právem pan ministr kultury. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Návrh Zastupitelstva Středočeského kraje na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán na základě usnesení Zastupitelstva Středočeského kraje z 15. září 2014. Jeho cílem je zabránit zcizování lesních pozemků ve vlastnictví státu. Jakkoliv lze s předkladateli sdílet snahu o zachování lesů pro národní bohatství i zajištění zvýšené ochrany přírody a krajiny, nutno upozornit, že předložený návrh zákona má zásadní formulační nedostatky, neboť například neobsahuje výjimky ze zcizování lesních pozemků ve vlastnictví státu, což by v budoucnu mohlo vyvolávat vážné interpretační a aplikační problémy. V návrhu zákona zejména chybí ustanovení, že se navrhovaný zákaz zcizování lesních pozemků nebude vztahovat na restituční převody nebo na převod lesních pozemků ve vlastnictví státu do vlastnictví vyšších územních samosprávních celků pro účely výuky na středních lesnických školách v souladu s usnesením vlády ze dne 18. ledna 2013 číslo 710.

Ministerstvo zemědělství ve svém stanovisku na tyto problémy a nedostatky poukázalo, přičemž vláda na své schůzi ze dne 22. prosince 2014 návrh zákona projednala a zaujala k němu neutrální stanovisko. Nicméně výhrady uplatněné Ministerstvem zemědělství se do něj promítly.

Na závěr si proto dovoluji uvést, že za opodstatněnou je možno považovat pouze takovou úpravu, která by zohledňovala všechny zmíněné připomínky. Na základě uvedených informací navrhuji proto zamítnutí v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Zdeněk Syblík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dámy a pánové, vláda na své schůzi 22. prosince 2014 zaujala neutrální stanovisko k výše uvedenému návrhu zákona Zastupitelstva Středočeského kraje s tím, že upřednostňuje předložení vlastního vládního návrhu. Přitom však v plánu legislativních prací vlády návrh novelizace zákona o lesích uveden není.

Vláda spatřuje v návrhu, který předložilo Zastupitelstvo Středočeského kraje, určité nedostatky. Za prvé, že v návrhu Středočeského kraje absentují přesně stanovené výjimky ze zákazu zcizování lesních pozemků ve vlastnictví státu, respektive že zákaz zcizování by se neměl vztahovat na restituční převody. Oprávněné a dosud nevypořádané restituční nároky řeší platný lesní zákon v § 4 v odst. 2 až 10, v této novele označených jako 3 až 11. Zejména tedy v odstavcích 3, resp. 4. Předkládaná novela lesního zákona se nijak nedotýká těchto odstavců.

Dále vláda ve svém stanovisku uvádí, že zákaz zcizování by se neměl vztahovat na převod lesních pozemků ve vlastnictví státu do vlastnictví vyšších územně samosprávních celků pro účely výuky na středních lesnických školách.

Pokud jde o potřeby lesnických škol provádět výuku v dalších nových školních polesích, navrhovaná novela tomu nijak nezabraňuje, neboť se tak může stát podle § 8 odst. 2 zákona o lesích po převodu hospodářských lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle písm. d), které zní: Sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce.

Dále vláda namítá, že v návrhu novelizace zákona není řešen vztah k ustanovením zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje zákaz zcizení lesů na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje tuto nezcizitelnost lesů v majetku státu v paragrafech 23, 29 a 35. Zastupitelstvem Středočeského kraje navržené znění novely zákona o lesích je tedy v naprostém souladu se zněním zákona o ochraně přírody a krajiny.

Vzhledem k tomu, že návrh Zastupitelstva Středočeského kraje obsahuje pouze novelizaci jednoho paragrafu, a to § 4 zákona, lze podle názoru předkladatele řešit připomínky vlády v návrhu zákona formou pozměňovacích návrhů schválených Poslaneckou sněmovnou. Není proto nutné celý návrh zákona zamítnout a zastavit tak celý legislativní proces.

Lesní pozemky ve vlastnictví státu o současné rozloze 1 milion 533 tisíc hektarů, což je cca 60 % všech lesů v České republice, jsou posledním významným národním bohatstvím, které dosud nebylo zprivatizováno. Počítáme-li průměrnou zásobu dřeva 264 kubických metrů na hektar a jeho průměrnou cenu nastojato cca 1 072 korun, což je údaj ze zprávy o stavu lesa z Ministerstva zemědělství, pak pouze v ceně zásob dříví nastojato hodnota lesů ve vlastnictví státu činí cca 440 miliard korun. Přidanou hodnotou při těžbě, sortimentací a poptávkou na trhu se cena kulatiny může zvýšit až na dvojnásobek.

V období globální klimatické změny spojené s extrémními výkyvy počasí nabývají funkce lesních ekosystémů v naší krajině ještě vyšší důležitosti ve veřejném zájmu. Ochrana státního vlastnictví lesů v současné výměře se tak stává nejvyšším veřejným zájmem. Novela zákona č. 219/2013 Sb. s platností od 1. ledna 2014, o majetku České republiky, v odst. 6 § 60a ruší závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí ke zcizování státních pozemků a staveb majetků ve zvláště chráněných územích s výjimkou národních parků, národních přírodních rezervací a národních památek výslovně chráněných paragrafy 23, 32 a 35 zákona o ochraně přírody a krajiny. Touto novelou byla otevřena možnost ke zcizování státních lesů na území chráněné krajinné oblasti, přírodních rezervací a přírodních památek. Celkem jde o rozlohu 600 tisíc hektarů státních pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Jak je dokladovatelné z materiálu Ministerstva zemědělství, resp. podniku Lesy České republiky, lesy ve vlastnictví státu každoročně přinášejí státu miliardové zisky. Proto z výše uvedených důvodů Středočeský kraj chápe tuto iniciativu k ochraně nezcizitelnosti lesů v majetku státu a navrhuje tuto malou novelu. Zdůrazňuji, že tento návrh se nijak nedotýká nezpochybnitelně prokázaných restitučních nároků, které nebyly z různých důvodů až dosud vypořádány, ani jiných ustanovení platného lesního zákona ani se nedotýká ustanovení o lesích ve zvláště chráněných částí přírody podle platného zákona o ochraně přírody a krajiny. Děkuji vám za pozornost a žádám vás o propuštění tohoto návrhu do výborů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Syblíkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, pane hejtmane, dovolte i mně se vyjádřit k tomuto návrhu zákona. A jen podotýkám, že za nepřítomnosti ministra, který má Lesy České republiky v gesci, ale na to už jsme si v podstatě zvykli, že ministr zemědělství se neúčastní problematiky projednávání zákonů, které se tohoto resortu týkají. Tak jen taková poznámka, už spíše povzdechnutí nad tím, že pan ministr má zřejmě něco důležitějšího na práci než se věnovat problematice Lesů České republiky na půdě Parlamentu.

Panu hejtmanovi bych chtěl vzkázat, nevím, jestli musím prostřednictvím předsedajícího, že ministr zemědělství výrazně plánuje v oficiálním materiálu, který nedávno představil, snižovat zisky Lesů České republiky v řádu miliard. To jen poznámka k tomu, když říkáme, kolik bychom z Lesů České republiky do budoucna mohli mít. Když se podíváte na to, že chce více jak zdvojnásobit počet zaměstnanců a do budoucna snižovat zisky, což mi přijde líto, ale je to vládní koncepce a vládní návrh a vládní představa o tom, jak si Lesy České republiky do budoucna představujeme. Myslím si, že to je škoda a bylo by dobře, kdyby se tu měl možnost pan ministr zemědělství k tomuto případně vyjádřit, stejně jako k problematice, která se týká nakládání s prodejem dřeva, neboť jsem pana ministra tady interpeloval v záležitosti právě Lesů České republiky, kde dochází ke zprostředkovávání prodeje státního dřeva firmou, která neprošla výběrovým řízením a která inkasuje řádově miliony korun ročně za to, že může prodávat státní dřevo. To jen abyste si také udělali představu o tom, že v lesích ne vždy je úplně všechno v pořádku.

Souhlasím s jedním z předřečníků, který říkal, že je nadbytečné povyšování správy státních lesů nad správu soukromníků v oblasti hospodaření s lesy či obecních lesů, kterých také nemáme v České republice málo. Já tuto právní úpravu, byť jednoho paragrafu, považuji za nadbytečnou. Dnes je to tak, že vláda rozhoduje o tom, jestli se lesy budou privatizovat, nebudou privatizovat, a pomíjím zmínku prvního místopředsedy vlády pana Andreje Babiše, který se nedávno zmínil o tom, že by i tudy mohla vést cesta, jak vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Tohle absolutně pomíjím, jen říkám, že si myslím, že vláda má dostatečné kompetence na to, aby takovýto paragraf pokryla.

Pak chci také zdůraznit skutečnost, že z praxe vím, že nejenom soukromníci, ale také obce často usilují o území, která dnes patří Lesům České republiky, a v územních plánech jsou charakterizována území jako území lesní, chcete-li, ale už se třeba změnil charaktery lesů z hospodářského na rekreační a obce chtějí využít tento rekreační les k tomu, aby se v lese mohla pohybovat veřejnost a aby tam mohly případně nainstalovat různá odpočívací zařízení apod. V případě, že bychom tento návrh paragrafu aplikovali důsledně, znamenalo by to, že bychom obcím nebyli v tomto ohledu schopni vyjít vstříc.

Proto se velmi přikláním k tomu, co tu říkal ministr kultury, a podporuji jeho návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení a učiním tak, pokud tak neučiní on v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s faktickou poznámkou pan vicepremiér. Prosím, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pokud mě paměť neklame, tak pan ministr Jurečka je na zasedání ministrů zemědělství V4, takže to není skutečně nic bezvýznamného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, děkuji panu vicepremiérovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já se mimořádně budu vyjadřovat k tématu, na které určitě nejsem odborník, ale myslím si, že je to věc, která je do značné míry principiální a týká se toho, jak zacházet s majetkem státu. Zda bychom jej do budoucna měli spíše předávat do soukromých rukou, anebo naopak bychom se měli snažit udržet jej v rukou státu. Já jsem pro to, abychom se snažili o to druhé. Podle mého názoru tento návrh zákona je řešením, které je správné a které zabrání tomu, aby jakákoli vláda bez toho, aniž by se tím zabývala Sněmovna, rozhodla o privatizaci nebo o prodeji části takto významného majetku. A o tom významu už tady kolegové hovořili. Myslím si, že ekonomický přínos je natolik značný, že podle mého názoru bychom neměli připustit, aby z toho zisku, který tady nepochybně z lesů je a bude, profitoval někdo jiný, když může profitovat stát.

Samozřejmě to má své podmínky. Myslím si, že to není automatické; to, že někdo má vlastnictví, tedy to, že stát něco vlastní, ještě neznamená, že to je vždy ziskové, přestože to ziskové být může. Já jsem přesvědčen, že Lesy je třeba lépe řídit. Bohužel neprůhledná výběrová řízení nebo např. výdaje na marketing, naprosto nehorázné výdaje, které se objevovaly nejen v Lesích ČR, podle mého názoru jednoznačně nesvědčily pro to, že by se Lesy řídily správným způsobem. A myslím si, že bychom také měli uvažovat o tom, jak pomoci české ekonomice tím, že budou Lesy ČR nejen peníze dávat do státního rozpočtu, ale také je investovat. Je trošku zvláštní, když ten, který vydělává na dřevozpracujícím průmyslu, na zpracování dřeva, které tady máme, je mnohdy ten, který je hned za hranicemi, využívá toho, že dřevo se v České republice vytěží, on vydělá za hranicemi na tom, že to dřevo zpracuje velmi jednoduše, a to dřevo je zase přivezeno zpět a tady se s ním pracuje. Myslím si, že ideální by bylo - a je to návod pro ministra zemědělství na to, aby se zamyslel, zda by např. právě investice do dřevozpracujícího průmyslu nemohly být financovány právě přes Lesy ČR, což by nepochybně mohlo vést ke zvýšení počtu pracovních míst. Ale věřím, že to bude odpovídat oné koncepci.

Myslím si, že jsou dvě možnosti. Buď necháme ty věci tak, jak jsou, a v budoucnu může vláda rozhodnout za pět, deset, dvacet let o tom, že část lesů prodá. Nebo řekneme přijmeme tento zákon - pak bude vždy potřeba alespoň většina Poslanecké sněmovny, která může přehlasovat Senát. Nebo řekneme, že přijmeme ústavní zákon nejen o Lesích, ale možná o jiných podnicích, o kterých se na tom shodneme, bude to široká shoda a pro případný prodej bude potřeba souhlasu tří pětin Sněmovny a tří pětin Senátu nebo jiného mechanismu, který by ten ústavní zákon nastavil.

Jsem rád, že zákon byl vetován. Ne proto, že bych si nepřál jeho schválení v co nejkratší době, ale myslím si, že i předkladatelé uznávají, že je třeba jej upravit. To znamená, pokud bude postoupen do výborů, a to bych chtěl podpořit, tak si myslím, že jsme schopni velmi rychle najít znění těch paragrafů tak, aby vyhovělo námitkám, které tady zaznívaly, např. které se týkaly směn a dalších. To znamená, technické řešení je připraveno, je napsáno, já jsem s ním seznámen a rád ho každému dám k dispozici, pokud návrh projde do výborů. Myslím si, že není důvod, abychom návrh zamítali a vraceli se k němu za několik měsíců. Koneckonců několik měsíců na schválení čekal a myslím si, že by si debatu ve výborech, ať už tedy nakonec plénum rozhodne jakkoli, zasloužil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji panu poslanci Tejcovi. Mám tady faktickou přihlášku ještě pana kolegy Bendla. Než mu dám slovo, budu konstatovat došlé omluvy - pana poslance Františka Adámka od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, ze zdravotních důvodů se omlouvá od 15 do 16.30 pan poslanec Matěj Fichtner a také se omlouvá z dnešního jednání od 15.30 do 17 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Igor Jakubčík.

Nyní bych požádal pana poslance Bendla, aby se ujal slova ve své faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych prostřednictvím vás chtěl vzkázat panu místopředsedovi vlády Bělobrádkovi, že tohle není zákon, který by trpěl nějakým prodlením, a že určitě ministr zemědělství mohl požádat o to, abychom tento materiál projednali jindy. To za prvé. A za druhé. Kdyby to bylo poprvé, tak bych řekl ano, rozumím, pan ministr musel ne náhle, najednou odjet na jednání V4, které je plánované minimálně půl roku dopředu. To opravdu na margo pana ministra zemědělství není obhajitelné, pane místopředsedo vlády prostřednictvím předsedajícího.

Ano, rozumím tomu, co říkal pan poslanec Tejc. Velmi s tím souhlasím. Škoda, že výdaje na marketing byly vždycky největší za ministrů vlády sociální demokracie. Ale jinak souhlasím s tím, abychom tohle hlídali, to je v pořádku. A pan ministr zemědělství měl možnost se tady k tomu případně vyjádřit a dělo se tak v minulosti, že jsme dokonce rukou společnou, neboť zástupci opozice tehdy byli v dozorčí radě Lesů, takže jsme o tomto vždycky diskutovali a snižovali jsme v této oblasti výdaje. Stejně jako jsme se zabývali systémem prodeje dřeva v Lesích ČR.

Já tady znovu zdůrazňuji, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že jsme přišli s novinkou. Nebo tato vláda nebo Ministerstvo zemědělství přišlo s novinkou, že prodává dřevo státních lesů prostřednictvím firmy, která neprošla výběrovým řízením, v jejíž orgánech byl ještě 14 dní nebo tři týdny předtím, než nastoupil za náměstka generálního ředitele, člověk, který pak podepisoval tuto smlouvu s firmou, ve které dříve pracoval a pracoval v jejích statutárních orgánech, a kde jim dohodili milionové zakázky ročně. V loňském roce pět a půl, v letošním roce zhruba jedenáct. (Upozornění na vypršení časového limitu k faktické poznámce.) To jenom na okraj.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní k faktické poznámce se přihlásil ještě pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Já se nechci přít s panem poslancem Bendlem o tom, kdy byly ty náklady největší. To si možná ještě řekneme, příp. on to může říct konkrétně. Ale našel jsem si číslo. V roce 2010 - a sociální demokracie od roku 2006 nebyla u vlády - byly ty náklady ročně u Lesů 100 mil. korun na vlastní propagaci a sponzoring. Myslím si, že jsou to částky, které skutečně nejsou přiměřené. Já teď nechci obviňovat ODS, která v té době měla rezort zemědělství, tuším, že to byl pan ministr Fuksa, že ty částky plynuly někam, kam neměly. Ale nepochybně je to věc, na kterou jsme se zaměřili. A já jsem rád, že za této vlády dochází ke snížení položek na marketing, a to razantním způsobem nejen u Lesů ČR, ale u České pošty a dalších. Bohužel, ať už to byly jakékoli vlády, já jsem nabyl dojmu, že tak jak se postupně měnil způsob vyvádění prostředků ze státních podniků, tak jednou to byly právní služby, pak se to změnilo na marketingové služby a nakonec se to změnilo na IT služby, protože u všech těch tří typů bohužel velmi složitě se prokazuje, zda cena je odpovídající té hodnotě, která je předána, protože když se kupují auta, když se kupují tužky, tak ta cena je vždy srovnatelná. U těchto věcí to není. A já jsem rád, že se shodujeme na tom, že výdaje na marketing pro Lesy ČR by neměly být prioritou. To si myslím, že je to nejpodstatnější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jeronýmu Tejcovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska, poté řádná přihláška pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já jenom velmi stručně vaším prostřednictvím k panu poslanci Tejcovi. Já nemám detailní přehled a nikdy jsem neměl o hospodaření Lesů ČR. Je to státní podnik, zakladatel byl ministr zemědělství. Nechci se přít o vašich slovech. Ale jedno vím zcela jistě. Za naší vlády žádný člen naší vlády, tím méně její první místopředseda, u tohohle podniku nevyhrával miliardové tendry. Tím jsem si jist, pane poslanče. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi za dodržení času. Nyní řádná přihláška pana poslance Petra Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Protože jsem měl čas krátký, tak teď to ještě dopovím. A za naší vlády také nikdo nenavrhoval privatizaci Lesů ČR. Takže tím jakoby nějak strašit, že snad něco takového hrozí a podobně - nehrozí! Nikdo nechce žádnou plošnou privatizaci Lesů ČR. Spíš upozorňujeme na fakt, že se opravdu mění kategorie hospodaření lesů a že občas v okamžiku, jak se obce rozvíjejí, města rozvíjejí, se z hospodářského lesa, který už je neefektivní z hlediska hospodaření lesního, stává rekreační les či nějaký jiný a obce stojí o to jej využívat, a je zbytečné zbavovat vládu možnosti, aby na to v nějakém pidiprocentu z hlediska objemu, množství lesů, které v ČR jsou, nemohla rozhodnout o tom, že ta či ona obec či město získá do svého majetku část lesa, který už není k hospodaření vhodný. To za prvé.

A za druhé. Bylo tady několikrát zdůrazňováno, že se paragraf zákazu jakéhokoliv převodu - jakéhokoliv převodu! - netýká církevních restitucí. Tam je potřeba říci, že se prostě může stát, že se některé hospodářské celky ukážou jako naprosto nevýhodné a bude potřeba docházet ke směnám apod., což bude mít, a je to tak správně, a měla by mít vláda zcela pod kontrolou a měla by v souladu s tím, aby mohly Lesy ČR kvalitně hospodařit, mít možnost v tomto zasáhnout. Je zbytečné, abychom kvůli tomu pak měnili zákon, abychom dali vládě možnost udělat nějakou takovouto transakci. To považuji za zbytečně byrokratické a nadbytečné, protože tato vláda, aspoň to tak říkáte, privatizovat Lesy ČR nechce a minulé vlády o to žádný zájem neprojevily. Neznám nikoho, kdo by o něco takového tady, řeknu, supervýznamně usiloval.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se pana kolegy Stanjury, jestli to je s přednostním právem, nebo faktická. S přednostním. V tom případě nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem chtěl jenom, vážené kolegyně a kolegové, říci, že předložený návrh zákona, který tady je, vnímám tak, jak je napsán, že rozměr hospodaření Lesů ČR samozřejmě je vážným problémem, ale tady principiálně jde o to, aby si stát uchoval svůj podíl na lesním půdním fondu, a z tohoto pohledu ustanovení, které je navrhováno - státní lesy nelze zcizit; za zcizení se nepovažují odůvodněné směny pozemků, za zcizení se dále nepovažuje scelování nebo zarovnávání odloučených lesních pozemků nebo prodej odloučených lesních pozemků, jejichž rozsah je vymezen v odst. 5, a potom to posunutí paragrafovaného textu stávajícího, které je v platné právní úpravě, z tohoto pohledu vidím za bezproblémové a návrh, který tady je předložen, vidím jako vysoce odůvodněný a má mou podporu, protože si myslím, že uchová právě onu celospolečenskou vážnost a význam funkce lesů pro vliv na životní prostředí i z hlediska právě ovlivňování zájmů třeba dotčených soukromých vlastníků lesů, potažmo samozřejmě i obcí, protože regulátor v tom bude tím pádem zachován.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grospičovi i za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Pavla Kováčika. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, tady jsem slyšel a slyšíme to všichni - jako jakápak privatizace? Nikdy nikdo nechtěl, ani žádný krok k tomu nespustil! Ale byla období, kdy sice oficiálně se říkalo, že nikdy nikdo nechce privatizovat, a to ani kousek, ale povídalo se, že se cosi chystá, a protože nebyla společenská atmosféra, tak se to raději nespustilo. Ale to nebezpečí tady vždycky bylo. Jenom chci poznamenat, že odjakživa jsme jako klub KSČM drželi, že lesy v držení státu nelze zcizit, a to ani tak, že by se to transformovalo například do akciové společnosti se stoprocentním vlastnictvím státu, že tedy s výjimkou odůvodněné arondace, čili zarovnání, směny ve smyslu výměny nelogicky uložených celků za jiné, logičtěji uložené celky a tak podobně, že tedy podporovat nebudeme, protože předložený návrh je zcela v souladu s tímto dlouhodobým přístupem KSČM a dává jistou záruku, že chuť na privatizaci si alespoň na delší dobu kdokoliv může nechat zajít, tak tento návrh budeme podporovat. To je vše, co jsem k tomu chtěl říci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a ještě jedna faktická... (Stažena.) A nyní tedy řádná přihláška pana poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Není to poprvé, kdy se na vás, kolegyně a kolegové, obracím s tím, že chceme projednávat a schvalovat zákon, který je zcela zbytečný. A to je jeden z nich. V našem ústavním systému vláda odpovídá Poslanecké sněmovně, a aby vláda mohla fungovat, je předpoklad, že bude mít většinu v Poslanecké sněmovně. Já si myslím, že rozhodnutí o privatizaci má dělat exekutiva, vláda. I když jsem opoziční poslanec, nemyslím si, že by o tom měla rozhodovat Poslanecká sněmovna a moc zákonodárná, ale moc výkonná. Ale i kdyby, tak pokud se kterákoliv vláda, tato nebo nějaká příští, rozhodne, že chce privatizovat jeden hektar nebo sto hektarů, a teď si dosaďte nějaké číslo, které jsou dneska v majetku České republiky, tak si to prosadí, a protože má většinu, tak si klidně tento zbytečný zákon zruší. To je vlamování. Pokud vím, tak se to nechystá, a pokud to vláda nachystá, tato či jakákoliv jiná, tak bude mít sílu, aby tento návrh zákona zrušila nebo změnila k tomu, aby prosadila svůj politický program. Tak nevím, k čemu nám takový zákon je. To není zákon, že to bude na věčné časy a nikdy jinak, i když ho náhodou přijmeme. Bude platit tak dlouho, než se nějaká vládní většina rozhodne, že jí ten zákon nevyhovuje, že chce prodat část nebo všechno tohoto či jiného majetku státu.

Rozumím, že to podporují komunisté. Ti by nejraději přijali zákon, že všechno patří socialistické vlasti. To oni si myslí odjakživa, nejraději by to vzali i soukromým vlastníkům a je to jejich politický program, se kterým já nesouhlasím, proti kterému vystupuji. To mě nepřekvapuje. Překvapuje mě to, že to je návrh, který podporují vládní poslanci. Někteří, abych byl přesný. Někteří vládní poslanci. Přitom je to vaše vláda, která o tom rozhodne, nebo nerozhodne. Není to opoziční návrh, kdy by se opozice obávala, ale i kdyby se obávala, tak já navrhuji, abychom se drželi standardního rozdělení rolí - o privatizaci rozhoduje exekutiva, moc výkonná, a moc zákonná schvaluje legislativní prostředí. Nehrajme si na vládu, nehrajme si na to, že tento návrh zákona, i když bude schválen, že něco vyřeší. Vyřeší to do té doby, než se kterákoliv vláda rozhodne, že například prodá část majetku Lesů ČR. Takže ten návrh je úplně zbytečný.

Padly tady návrhy na zamítnutí. Já to podpořím z těchto důvodů. Ne proto, že bych navrhoval privatizaci Lesů ČR či jejich majetku, ale proto, že to patří vládě a ne Poslanecké sněmovně, takové rozhodnutí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou Pavel Kováčik, poté pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Stanjuro, nestrašte! Kdybyste si přečetl náš program, tak víte, že jsme pro smíšenou ekonomiku, kde je místo i pro tržní ekonomiku, pravda se sociálními a ekologickými rozměry. Smíšená ekonomika tam, kde samozřejmě se to řekněme státu a občanům vyplatí, ale jsou různé věci, a ty strategické zejména, kdy by přece jenom stát na tom měl mít položen ten prst více. O socialistické vlasti si myslím, že teď v této chvíli nemůže být ani řeč, protože tady socialismus nemáme, vládne nám tady tvrdý kapitalismus, někdy s rysy spíše 19. století. Ale s tím se holt musí občané vypořádat postupně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Kott: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Já chci ubezpečit vaším prostřednictvím pana předsedu Stanjuru, že i poslanecký klub ANO bude hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu, protože stejně jako vy to vnímáme tak a cítíme, že to je naprosto zbytečné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kottovi i za dodržení času. Nyní ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Když jsem říkal někteří vládní poslanci, tak jsem se díval tím správným směrem. Tak aby to bylo jasné. Proto jsem říkal někteří a mluvil jsem o těch, kteří vystupovali v debatě a kteří to podporovali.

Mně to nedá, abych nezareagoval na slova pana předsedy Kováčika. Je pravda, že nečtu program komunistické strany. To fakt jako po mně nikdo nemůže chtít a já ho číst ani nebudu. A já nestraším. Já vycházím ze zkušeností. To není planá obava, ale to je realita od roku 1948 do roku 1989, jak když vy jste mohli rozhodovat o tom, jak jste mohli mít smíšenou ekonomiku, tak nevím, co jste smíchali, jestli sovětské vlastnictví a naše vlastnictví, ale žádná smíšená ekonomika nebyla. Takže já tím nestraším. Naštěstí nemáte takovou sílu, abyste to mohli zavést. Já jsem jenom říkal, že rozumím vašemu postoji politickému, že to zastáváte dlouhodobě, a já to respektuji, i když s tím opravdu v zásadě nesouhlasím a udělám vždycky všechno pro to, aby vaše návrhy neprošly, protože v tomto případě je to zbytečné.

A přiznám se k tomu, že program komunistické strany fakt nečtu ani číst nebudu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Pan poslanec Pavel Kováčik bude reagovat také ve faktické poznámce. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Prostřednictvím vás, pane předsedající. To je ale škoda, pane kolego, protože já třeba váš program čtu. A možná i díky tomu, že máte program, jaký máte, a postupovali jste v nedávné minulosti, nedávnější než ta dávná, o které jste mluvil, tak, jak postupujete, tak při poměření vašich sil a našich sil jsme na tom naštěstí lépe - o něco, pardon.

Ale opět vás prosím, nestrašte. Pravda, udělaly se mnohé chyby a dovolím si poznamenat, třeba díky těmto chybám a díky tomu, že jsme se z nich poučili, tak současný a budoucí program KSČM nepočítá s žádným znárodněním, protože - řečeno slovy klasika - jen vůl opakuje stejnou chybu dvakrát. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. Nyní pan poslanec Petr Bendl v řádné přihlášce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já už budu stručný, protože si myslím, že tady pan hejtman spíš trošku trpí, že sem přišel s návrhem, který není typickou krajskou problematikou. Spíše byl vynucen nějakými politickými okolnostmi v zastupitelstvu, ale určitě to není něco, co by jakékoliv krajské zastupitelstvo opravdu vážně trápilo. Myslím, že to všichni cítíme, kdo se nad tím zamyslí, že to není něco, co by Středočeský kraj opravdu vážně trápilo. To, že stát, potažmo vláda, by do budoucna, budoucí vlády, že by chtěly prodat 100 ha nebo dát nějaké obci 50 ha lesa a podobně. Myslím si, že v tom to není.

Ta situace je jiná. V zastupitelstvu Středočeského kraje prostě vládnou komunisté a sociální demokraté a pan hejtman se v tom musí prostě vždycky nějak zorientovat. Přinesl sem problém, který je ale typicky vládním, nikoliv typicky krajským problémem.

A já bych chtěl konstruktivně říci k tomu návrhu, proč jsem i pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, že by bylo dobře, aby poté, co církevní restituce proběhnou, Lesy České republiky zpracovaly nějaký návrh konceptu, která území už jsou hospodářsky neefektivní, o těch ať se vláda pobaví, přijme k nim nějaké koncepční stanovisko do budoucna, protože se tu bavíme o tom - a v tom s vámi paradoxně souhlasím, i s levou částí spektra - že zkrátka se máme věnovat ekonomice Lesů České republiky, a vzniknou-li nějaké celky, které nebudou ekonomicky v pořádku, nebudou hospodářsky udržitelné, proč je třeba nezměnit a pak se bavit o tom, jak koncepčně dál má vypadat území Lesů České republiky, případně státních lesů vlastněných státem. Do té doby bych si tuhle cestu tímhle nadbytečným zákonem opravdu neuzavíral.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ještě než uzavřu rozpravu, tak konstatuji, že došla další omluva z dnešního odpoledního jednání. Od 16.30 hodin se omlouvá pan poslanec Petr Kořenek.

Protože se nikdo nehlásí, nikoho nevidím se hlásit z místa, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane hejtmane? Ano. Za navrhující Středočeský kraj hejtman Miloš Petera. Prosím, pane hejtmane, máte slovo.

 

Hejtman Středočeského kraje Miloš Petera Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem strašně rád, že jsem tady zažil diskusi takovou trošku bohatou. Je dobře, že vás problematika státních lesů zajímá.

Víte, také si už něco pamatuji od roku 1990. Jsem svou profesí vodohospodář. Tam jsme také slyšeli, že nejde privatizovat voda a další věci, ale to se stalo. Byla tam zlatá akcie, bylo to ze zákona a zlatá akcie měla vykonávat přes Ministerstvo zemědělství a nekonala. Proto si myslím, že je dobře mít zákon a ztížit to. Já vím, že to může vláda změnit a navrhnout, ale můžeme jí to ztížit a můžeme o tom vést další diskusi. To si myslím, že velmi ti, kteří jsou proti tomu zákonu, podceňují. Protože lesy, to není jenom výroba dřeva. To jsou i vodní zdroje, to jsou další komodity, které se v lese nacházejí. A už za starého Říma a Řecka se říkalo - vzduch, voda, světlo by měly zůstat státu a neměly by se za ně vybírat daně a poplatky. Na ty daně už jsme rezignovali. Tam už vybíráme.

Tak prosím vás, chtěl jsem požádat, abyste zvážili, jestli by nebylo dobře, aby parlament, ve kterém zastupujete všech deset milionů obyvatel, deklaroval, že lesy jsou pro vás důležité a že zůstanou v majetku státu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu hejtmanovi Středočeského kraje Miloši Peterovi. Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom na závěr bych chtěl říci, že si samozřejmě také myslím, že lesy mají velmi významnou funkci jak ve vodohospodářské oblasti, tak celospolečenskou a jinou. Dávají příležitost pro zaměstnání stovek tisíců lidí v každém regionu. Já věřím, že i když neschválíme tuto novelu, tak stejně stát si ponechá les ve svém vlastnictví co nejdéle, protože to vlastně je, jak jsme zjistili v minulých letech, výborný přísun financí do státní pokladny.

Jenom shrnu, že v rozpravě vystoupilo celkem osm diskutujících, někteří opakovaně, a s faktickou poznámkou vystoupilo celkem deset poslanců, někteří zase opakovaně. Bavili jsme se s panem předkladatelem Peterou, že jsme si mysleli, že ta novela je tak jednoduchá, že to rychle projde, ale je vidět, že zemědělství i lesy jsou velmi zajímavé téma pro mnohé z nás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi za jeho zpravodajskou zprávu. Ještě než se budeme zabývat návrhy na rozhodnutí, které padly v rozpravě, případně dalšími návrhy, konstatuji další omluvenku z dnešního odpoledního jednání. Od 17.30 hodin se omlouvá pan ministr vnitra Milan Chovanec.

Žádám pana zpravodaje, aby mě kontroloval. Jestli jsou správné moje poznámky, tak v rozpravě padl návrh na zamítnutí od pana kolegy, ministra Daniela Hermana, o kterém budeme muset rozhodnout hlasováním, které zahájím. Zatím jsem spustil gong, aby kolegové, kteří jsou v předsálí, mohli dojít na hlasování. O návrhu na zamítnutí budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo sto jedna. Já vás nejdříve odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Až se počet přítomných ustálí - to je právě teď - budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 101 a ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 101, z přítomných 146 pro 74, proti 69. Návrh byl přijat.

 

Pokud nikdo nenamítne proti zápisu, tak budeme považovat návrh za přijatý a ukončíme projednávání tohoto bodu, tedy bodu 67. Děkuji panu hejtmanovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 67.

Podle schváleného pořadu schůze se budeme zabývat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.