Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

139.
Ústní interpelace

První písemnou interpelaci na pana premiéra Bohuslava Sobotku, který je bohužel nepřítomen, přednese paní poslankyně Marta Semelová. Bude to ve věci Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane premiére, 8. dubna proběhla v Praze ustavující valná hromada Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zúčastnil se jí i předseda Witikobundu, nejradikálnější organizace sudetolandsmanšaftu, která je i v Německu považována za extremistickou. To, že byl spolek po několikaletém odmítání registrace Ministerstvem vnitra nyní na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zaregistrován, považuji za facku účastníkům protifašistického odboje i českým rodinám vyhnaným ze svých domovů v pohraničí. Po otevření sudetolandsmanšaftské kanceláře v Praze je to další skandální událost, která vyvolala zvlášť v letošním roce, kdy si připomínáme 70. výročí ukončení druhé světové války, oprávněně rozhořčení občanů. Ve stanovách zmíněného sdružení je odsuzováno - cituji - vyhnání, genocidium a etnické čistky po druhé světové válce na území střední a východní Evropy, přičemž osoby, které to dopustily, jsou pokládány za válečné zločince a patří před soud. Osoby, jež se podle výkladu těchto stanov staly oběťmi, mají právo na náhradu škody a na satisfakci, dále na to, aby jim nebo jejich dědicům bylo uděleno státní občanství České republiky a obnoveno vlastnické právo prý neprávem zkonfiskovaného majetku. Dekrety prezidenta republiky z roku 1945 byly podle spolku legalizací zjevného bezpráví a požadují jejich zrušení. Zamýšlí také založit vlastní vydavatelství, stavět pomníky apod. Upozorňuji i na obavy našich občanů v pohraničí, kam si bezostyšně chodí potomci sudetských Němců prohlížet a fotografovat domky, kde lidé žijí. Je zarážející, že rozvášnění kritici prezidentovy cesty do Moskvy, ale i média, která by měla objektivně informovat o událostech u nás i v zahraničí, k této události mlčí. (Upozornění na čas.)

Chci se zeptat, jaké stanovisko k tomu zaujme česká vláda, zda se dočkáme toho, že veřejně odsoudí tyto aktivity, a jaké další kroky podnikne. Děkuji. (Potlesk několika poslanců z levé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. Na její interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším interpelujícím je pan poslanec František Laudát, který pana premiéra bude interpelovat ve věci financování projektu ESA. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, premiér tady není, tak je to trochu problém. Nicméně tak to řeknu aspoň vám. Předmětem mé interpelace bylo financování projektu ESA, což je kosmická agentura, ve které jsme přijali členství. A jde o to, že tam je povinná část, která obnáší roční příspěvek 300 milionů korun, a potom jsou volitelné programy, tam si můžeme vybírat. Sice byla schválena povinná část, ale nevím, zda již, a to jsem se chtěl zeptat, byly doplaceny všechny peníze, protože ještě nedávno byla situace, že kvůli Ministerstvu školství, které nepřeposlalo nějakým způsobem 100 milionů, protože se skládá těch 300 milionů, ta kvóta, tak vypukla ostuda, že to ještě nemáme uhrazeno. A pokud se týká nevolitelné části, tak tam nebyl schválen pozměňovací návrh, který zazněl, a byl to společný pozměňovací návrh napříč koalice - opozice, přesto v rámci projednávání rozpočtu na letošní rok nebyl schválen, i když tedy české firmy velice prahnou po tom účastnit se celé řady těchto programů, je to asi 9 volitelných programů.

Zároveň jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jak pokračuje příprava a práce na založení samostatné kosmické agentury, kde by to byl samostatný subjekt, který by potom do budoucna integroval do sebe všechny činnosti, kterému nedat žádné peníze by bylo velice obtížné.

Takže asi nevím, zda pan premiér na to odpoví písemně, anebo příště to zopakuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. I na kosmickou agenturu odpoví pan premiér písemně.

Další interpelace. Paní poslankyně Chalánková bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci aktuální situace odebraných dětí v Norsku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane premiére, nerozumím tomu, proč někteří poslanci včera nepodpořili ani návrh, aby česká strana zjistila aktuální stav dětí Michalákových v norských pěstounských rodinách. Takový požadavek považuji za naprosto samozřejmý. Jedná se výhradně o české občany a o jejich životě vlastní rodina ani český stát nic neví. Přímý kontakt zástupce českého státu s dětmi je důležitý zejména s ohledem na staršího z chlapců Denise, protože ten byl naposledy viděn před více než rokem a rodina má odůvodněné obavy o jeho zdraví.

Vážený pane premiére, chci vás proto veřejně požádat, abyste sám osobně inicioval ověření, zda se dětem v pěstounských rodinách dostává potřebné péče. Takový krok lze podniknout prostřednictvím českého konzulátu v Oslu s odvoláním na článek 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích.

A na závěr bych chtěla ještě uvést na pravou míru jistou nepravdu, která zde včera zazněla. Z úst pana ministra Zaorálka jsme slyšeli, že budou konat, až matka dá souhlas se vstupem Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí do všech spisů. Takovýto souhlas matka již podepsala dne 14. března 2015 a tento dokument mám zde pro pana premiéra k dispozici.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Chalánkové. Další interpelaci přednese pan poslanec Igor Nykl, který pana premiéra bude interpelovat ve věci radnice ve Frýdku-Místku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, ve své interpelaci navazuji na interpelaci, jež mnou byla přednesena na podzim roku 2014, kde jsem se podivoval, že vám nevadí, že čtyři trestně stíhaní členové sociální demokracie jsou na úplně prvních místech kandidátky do komunálních voleb ve Frýdku-Místku, což jsem považoval pro občany za nepřijatelné. Lidé to viděli, ve volbách to dopadlo tak, že po mnoha letech sociální demokracie ve městě, kde vždy suverénně vyhrávala, prohrála. Prohrála s hnutím ANO. Co se pak stalo? Sociální demokracie se nesmířila s prohrou a následně pracovala s mnoha až amorálními postupy, například pomocí různých tajných nahrávek soukromých telefonů apod., s cílem podrazit vítěze voleb. To se jim povedlo. Byla vytvořena nová koalice mezi sociální demokracií a takzvaným hnutím Naše město. Ale to vedlo k tomu, že například exsenátorka sociální demokracie paní Richtrová vystoupila z klubu sociální demokracie a řekla, že nechce vládnout ve městě spolu s veksláky. Máme tam v radě města dva členy trestně stíhané, z nichž jeden je primátor. Sociální demokracie se snaží, aby ve městě byla hlasování na zastupitelstvu tajná, což je absurdita a nemá to obdobu v České republice. A když jsem chtěl na to upozornit na zastupitelstvu, tak primátorem Frýdku-Místku mi nebylo umožněno coby poslanci Parlamentu vystoupit na tomto zastupitelstvu, byl mi vypnut mikrofon zcela v rozporu se zákonem o obcích a jednacím řádu.

Žádám vás tedy coby nejvyššího představitele socdem o vyjádření a řešení této situace, která poškozuje v očích občanů vnímání politiky jako takové, protože Frýdek-Místek je nyní symbolem velmi zvláštní politiky představované vaší stranou.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Nyklovi. Poslední interpelaci na pana premiéra, který je bohužel nepřítomen, přednese paní poslankyně Věra Kovářová a bude to interpelace ve věci interpelací. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, ve své dnešní interpelaci o interpelacích jsem se vás chtěla zeptat na problém, který představuje nepřítomnost členů vlády právě během interpelací. (Smích v jednací síni.) Vaše nepřítomnost je, obávám se, také určitým druhem odpovědi. Svoji otázku ráda zopakuji při nejbližší příležitosti. Děkuji. (Smích a slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, děkujeme paní poslankyni Kovářové. Tím jsme se vypořádali se všemi ústními interpelacemi na pana premiéra a přejdeme k ústním interpelacím dle vylosovaného pořadí na jednotlivé členy vlády.

První interpelaci na pana ministra financí Andreje Babiše přednese pan poslanec Jiří Koubek. Bude to interpelace ve věci snídaně s Mafrou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající.

Vážený pane ministře, na webových stránkách koncernu Mafra se dočítám, že dne 24. 3. 2015 se v hotelu InterContinental konala akce Mafra - snídaně s Andrejem Babišem, neboli dopolední setkání předních zástupců vrcholné české politické scény s nejvyššími zástupci významných firem, podniků působících na území České republiky i mimo ni. Tolik oficiální avízo k této události na webových stránkách.

Vy jste, pane ministře, při minulých interpelacích přiznal, že akci snídani s Andrejem Babišem, kterou pořádala společnost Mafra vlastněná Andrejem Babišem, sponzorovala společnost ČEZ, v níž Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem vykonává akcionářská práva České republiky. Ve čtvrtek 9. dubna jste, pane ministře, na půdě Poslanecké sněmovny zde u tohoto pultu prohlásil, že společnost ČEZ zaplatila za tuto akci 200 tisíc korun. Dovolte mi to odcitovat: Údajně se jedná, moment - teď jste listoval tady podklady, které jste měl u sebe - o 200 tisíc korun, takže pokud je třeba, dám vám je dneska večer a můžeme je spolu odnést na ČEZ. Pokud Beneš otevře kasu, můžete ho vzít do pokladny. Tolik citace vašich přesných slov.

Moje tedy otázka, vážený pane ministře, zní: Pane ministře, vrátil jste jako majitel firmy Mafra polostátní společnosti, ČEZ oněch 200 tisíc korun? Prosím, kdy tomu tak bylo? Neptám se, zdali Beneš otevřel kasu. Tento výrok považuji z úst ministra české vlády vůči generálnímu řediteli společnosti ČEZ za mimořádně nekorektní. Předpokládám, že platba proběhla bezhotovostně a že tedy máte písemný doklad, kterým jste schopen svá slova doložit. Berte prosím moji interpelaci jako informační, neboť jsem se nikde na webových stránkách nedočetl a ušetřil bych si tuto interpelaci, kdyby tam tato informace byla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koubkovi. Poprosím pana ministra financí o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já jsem rád, že nám tu roste nová generace mladých politiků, ambiciózních, kteří se snaží a nahradí tu generaci porevoluční.

K té interpelaci. Já vás musím zklamat, pane poslanče, ale já jsem měl špatnou informaci. Já jsem tedy za prvé nevěděl, že tu snídani sponzoruje ČEZ, a také informace o 200 tisících korunách nebyla správná, protože snídaně, kterých jsem se zúčastnil, stály 25 tisíc a bylo to 8 snídaní, takže 8 x 25 je 200 tisíc. Je pravda, že jsem tady slíbil 200 tisíc, ale bylo to 25 tisíc, ale to není podstatné.

Já jsem hned začal konat a bohužel, všichni účastníci toho vztahu odmítli, protože říkali: No děláme to deset patnáct let, tak proč bychom to teď měli řešit? Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem těch 200 tisíc poslal nadaci ČEZ. Jiným způsobem to nešlo řešit. Dal jsem ČEZu darovací smlouvou 200 tisíc korun. Chvilku to trvalo, než jsem to celé dořešil, protože všichni účastníci odmítli tuto interpelaci jako nesmyslnou, protože to bychom potom museli jít do extrémů a asi by si nikdo neměl ani kupovat noviny, které vlastní, nebo poslouchat rádio, které vlastní.

Já rozumím tomu, že opozice je dnes zoufalá, že kromě Babiše nemá nic, takže interpeluje různé nesmysly a neustále lže. Dnes už je jasné, že Kalousek lhal, když říkal, že dostávám 5 miliard. Nic nedostávám a jsem strašně rád, že konečně skončí ta podpora. A také jsem strašně rád, že díky vám těch 1,5 miliardy, co stát dával spotřebitelům biopaliv, zaplatí občané. Takže když skončí ta podpora, zvýší se ceny pohonných hmot a bude to díky Kalouskovi a vaší straně. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. Ponechám na uvážení diváků a občanů České republiky, zdali mezi 25 tisíci a 200 tisíci je rozdíl, je to jedno, jak jste tady řekl. Já si osobně myslím, že to jedno není.

Oceňuji, pokud jste těchto 200 tisíc korun dal. Děkuji za tuto informaci. Omlouvám se, ale vzhledem k tomu, kolikrát už tady zazněl různý slib i z vašich úst, tak bych byl rád, kdyby na to existoval písemný doklad, a jistě to není problém. Pokud říkáte, že to nikdo nechce vrátit, Mafru vlastníte vy, tak jako vy jste snad ten manažer, vy jste říkal, že tady budete řídit stát jako firmu, tak předpokládám, že svoji firmu řídíte tak, že ten doklad jste schopen přinést a dokázat svoje slova. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr se svou doplňující odpovědí. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vypadá to, že mladý nadějný politik si založil kariéru na atakování Babiše. Já tomu rozumím, že vy politici nedržíte slovo. Já ho držím, protože já jsem dělal byznys podáním ruky. Takže tady je ta darovací smlouva. Jo? A v podstatě vám dám ještě výpis z banky. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tím jsme se vypořádali s první interpelací na pana ministra financí. Nyní pan poslanec Petr Kudela bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci pomoci zemím Afriky a Blízkého východu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, pane ministře, vážení kolegové. Přicházím s interpelací na ministra zahraničí.

Všichni sledujeme situaci, která kulminuje v zemích jižní části Evropy, zejména v Itálii. Hrozí nové stěhování národů. V zemích severní Afriky a Blízkého východu byly zničeny nebo se zhroutily struktury udržující funkčnost těchto zemí. Logicky v nich nastalo bezvládí, chaos a teror. Do jaké míry a jak cíleně to bylo ovlivněno jinými zeměmi, můžeme jen spekulovat. Bezvládí, chaos a teror spojené s vidinou bezpečného a bezstarostného života v Evropě zvedají masy lidí. Ty opouštějí místa, kde žijí, a putují do sběrných táborů a dále do Evropy. Pro Evropu je to dosud neznámá situace a Evropa to nemůže zvládnout. Směsice kulturně odlišných lidí, ve velké míře negramotných, na život v Evropě zcela nepřipravených.

Jaké se nabízí řešení? Zablokovat možnost ilegálního vstupu do Evropy, budovat záchytná centra na pobřeží Afriky a ve stabilních zemích Blízkého východu, na televizích a internetu nevytvářet jen obraz lákající Evropy pro lidi bez perspektivy, kteří často už nemají co ztratit, vyzvat bohaté arabské země, aby se podílely na řešení situace, a sami pomoci stabilizovat země, odkud lidé utíkají.

Ptám se, jak se v tomto směru angažuje Česká republika. Zdá se vám dotace 73 milionů korun v roce 2014 na pomoc třetím zemím dostatečná? Je to téměř částka, kterou byla schopna mobilizovat díky tříkrálové sbírce Charita Česká republika. Jak Česká republika pomáhá budovat funkční státní struktury v zemích severní Afriky a Blízkého východu? Jak působí Česká republika na bohaté arabské státy, aby se do řešení situace zapojily? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kudelovi a poprosím pana ministra zahraničí o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji dobrý den. Tak kolik na to mám? Pět minut.

Ten problém je samozřejmě obrovský. Máte pravdu ve svém vystoupení, když jste řekl, že to je docela bezprecedentní situace, protože rozsah migrace je skutečně mimořádný a samozřejmě souvisí s rozpadem struktur států v oblasti subsaharské Afriky, s děním ve státech, jako je Sýrie, Irák, Jemen a další.

Ty, které jsem vyjmenoval, jsou pravděpodobně ty nejhůře postižené, u kterých si klademe otázku, jaká je vůbec šance, aby se tyto státy obnovily v původních hranicích, když mluvíme třeba o Sýrii, Iráku apod. A samozřejmě to, že tam vlády dnes nekontrolují celé území, že se zvýšil počet rozpadlých států, to je jeden významný faktor a ten, který mi připadá, že je mimořádně silný, kromě toho, že ta území, která jsou obětí občanské války, tak tam často řada uprchlíků bojuje o život. Oni se octli se svými rodinami často v situacích, které nedávají šanci ani na práci, ani na život, ani na obydlí, a proto je opouštějí, protože nevidí ve své zemi šanci.

Ale podobně zásadní je i uprchlická vlna třeba z prostoru subsaharské Afriky, která nemá třeba takovéto jednoznačné důvody, jako třeba vlna uprchlíků ze Sýrie, nicméně i ta vlna je poměrně velmi intenzivní a je dána spíš pocitem bezperspektivnosti, protože v těch státech často vládnou vlády, které nedávají mladým perspektivu, rodinám nedávají šanci na slušný život, a oni dokonce často i ti, kteří vystudovali, mají pocit, že jejich země nedává žádnou budoucnost. Ale jejich odhodlání a jejich energie je také poměrně velká. Nedávno mi řekl na konferenci v Barceloně jeden z ministrů, že jejich energie je desetkrát větší než ta, kterou jsme schopni postavit proti tomu jako nějakou zábranu.

Nelze pochybovat ani o tom, že vlna uprchlíků ekonomických, sociálních je zásadní a je něco, co není krátkodobé a je to dlouhodobý proces. Máte samozřejmě pravdu v tom, že je to dnes výzva pro státy Evropské unie včetně České republiky. V posledních deseti dnech se konala celá řada jednání na úrovni nejvyšších orgánů a boardů, nebo nejvyšších sezení Evropské rady, Rady ministrů a dalších. Klíčové téma, které tam bylo několikahodinové, bylo právě téma reakce na situaci ve Středozemním moři a vlastně reakce na migrační vlnu.

V čase, který mám, kterého moc není, snad mohu teď jenom říci, že pokud jde o naši reakci, speciálně České republiky, nástrojů je několik. My jsme se samozřejmě teď na jednání poslední Evropské rady zavázali k tomu, že podpoříme zvýšené financování akcí, jako je Triton, Poseidon ve Středozemním moři. Zavázali jsme se k tomu, že uvolníme 10 milionů korun, zavázali jsme se k celé řadě kroků, které Česká republika nabízí jako konkrétní pomoc k velmi urgentní situaci, která vznikla ve Středozemním moři. A samozřejmě že kdybychom měli mluvit o celkovém přístupu České republiky, tak je třeba si uvědomit, že to není jenom věc Ministerstva zahraničí, to má na starosti humanitární pomoc, zejména pomáháme lidem, vnitřně vysídleným uprchlíkům v základní reakci. Samozřejmě naším nástrojem je také rozvojová pomoc, která je dlouhodobější a možná velmi důležitá právě proto, abychom byli podobným situacím schopni dopředu předcházet. Ale je tu veliká role také Ministerstva vnitra, které přímo řídí proces legální migrace, nelegální migrace. Ten je přímo v gesci Ministerstva vnitra, které má na starosti program na asistenci uprchlíků v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů. Toto není jenom věc čistě Ministerstva zahraničí, to říkám pro přesnost, aby bylo zřejmé, že ten úkol je tak velký, že to není jenom věc, která by se týkala jednoho ministerstva. My tady třeba s Ministerstvem vnitra poměrně těsně spolupracujeme.

Kdybyste chtěl vědět o humanitární pomoci, tak bych vám řekl, že jí dáváme asi 73 milionů za rok, rozsah rozvojové pomoci je samozřejmě ještě výrazně větší.

A poslední, co řeknu v posledních sekundách, je, že bych si přál, abychom se možná i tady v parlamentu dohodli na tom, že je třeba právě z důvodu prevence rozvojovou pomoc do budoucna ještě výrazně zvýšit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď v jemu vyměřeném čase. S doplňující otázkou pan poslanec Kudela?

 

Poslanec Petr Kudela: Zeptám se, pane ministře, zda v letošním roce navýšíme dotaci na rozvojovou a humanitární pomoc, zda se do rozpočtu příštího roku plánuje s vyšší částkou než v letošním roce, a ptám se, co uděláme, nebo co Česká republika může udělat se Saúdskou Arábií, která buduje zeď proto, aby k ní utečenci, zejména muslimové, nemohli, které my potom lovíme z vody a zabezpečujeme v Evropě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím odpovědi zásadně na mikrofon, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano. Já jsem jenom, protože všechno nejde říct na mikrofon, tak jsem něco řekl panu poslanci přímo, ale tady řeknu jenom, že samozřejmě ho mohu ujistit a doložit, že skutečně vedeme rozhovory i s těmi, řekl bych, bohatými státy Zálivu, protože o těch je tady zřejmě řeč, a že je upozorňujeme na to, že samozřejmě i Česká republika, Evropa má odpovědnost za to, co se děje v regionu stíhaném občanskými válkami, ale cítíme, že zásadní odpovědnost musí také cítit ti, kteří v tom regionu přímo žijí.

A samozřejmě ti, u kterých víme, že mají poměrně značné prostředky, tak by měli výrazně pomoci řešení. Já si také myslím, že stavění zdi není v této chvíli ideální. Mohu vás pouze ujistit, že tohle je věc, kterou si nenechávám pro sebe, a že to je skutečně i předmětem debat s těmito státy, když mám možnost, a tu mám poměrně často. Mluvíme o tom poměrně často i v posledních 14 dnech.

Co se týče prostředků, já samozřejmě velice vítám to, že vy říkáte, a já mám dojem, že to chápete velmi správně, že jestliže chceme předcházet, musíme dávat peníze do těch míst ještě dříve, než tam k těm kolizím dochází. Já s vámi absolutně souhlasím. Přál bych si, abychom dokázali i ve vládě najít shodu v tom, že třeba rozvojová pomoc je něco, co vyžaduje posílení, jestli to s prevencí myslíme vážně. A mě samozřejmě velice těší, že za mnou sedí pan ministr financí, protože mě čekají rozhovory o kapitole rozpočtu Ministerstva zahraničí a já bych si přál, aby co nejsilněji znělo, že chceme-li předcházet, musíme na to mít peníze. Rozvojová pomoc je na finanční možnosti vázaná. Já bych je rád rozšířil, jsme v souhlasu a jenom mě takto interpelujte častěji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je jistě výzva i pro ostatní kolegy. Děkuji, pane ministře.

Třetí interpelaci přednese paní poslankyně Jitka Chalánková na paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci inspekce poskytování sociálních služeb. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní ministryně, zajímalo by mě, jak je možné, že Ministerstvo práce a sociálních věcí neprovádí inspekce poskytování sociálních služeb, které na ně od ledna 2015 přešly. Bylo delimitováno x pracovníků z Úřadu práce, odhaduji asi 30, ale Ministerstvo práce a sociálních věcí nebylo naprosto připraveno, přestože samo změnilo návrh zákona, aby inspekce přešly na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Takže tito zaměstnanci nedělají nic. Nemají podmínky, místo, počítače, není jim přidělována práce, mají tzv. home working.

Za první tři měsíce roku provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí šest inspekcí poskytování sociálních služeb. Jak je možné, že Ministerstvo práce a sociálních věcí, potažmo stát, může být takto nepřipraveno, nevytvořit podmínky pro realizaci tak důležité agendy a navíc platit několik desítek zaměstnanců, aniž by odváděli práci? Za to by přece na Ministerstvu práce a sociálních věcí měl někdo nést zodpovědnost. Proč by to měli platit daňoví poplatníci?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, poprosím paní ministryni. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, ano, od 1. ledna 2015 přešli inspektoři a inspektorky sociálních služeb na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ti lidé přešli z úřadu práce ČR, kam je strčila předchozí vláda, která nejen že rozvrátila úřady práce, ale zatížila je také agendou, která na úřady práce nepatří. My se s tím vypořádáváme dodnes, protože co se rozvrátí, tak potom trvá opravdu několik let to dát dohromady. A jestli jste si všimli, tak za pana ministra Koníčka se vracelo 700 lidí na úřady práce na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti, protože to je to, co úřady práce mají dělat. Když jsem přišla já, vracelo se 600 plus 300 lidí na dávky hmotné nouze, což je agenda, která byla přidána úřadům práce za pana bývalého ministra Drábka z vaší strany. Takže se nedivte, že možná ten rozjezd je trochu pomalejší, než byste čekali.

Nicméně inspektoři například kontrolovali dvě velice závažné kauzy, které proběhly, a to byla vlastně dvě úmrtí, jedno v pečovatelském domě v Karviné a jedno v azylovém domě v Praze. Tyto oba případy jsou zavřeny s určitými zjištěními, kde v Karviné opravdu sociální služby byly naprosto v pořádku, protože ta paní bydlela sice v domě s pečovatelskou službou, ale ona nebyla odběratelkou žádné sociální služby, takže tam nedošlo k žádnému porušení. V případě azylového domu byla přijata určitá opatření, například to, že v azylovém domě byly zrušeny jednolůžkové pokoje, protože se ukázalo, že ten personál se domníval, že klient leží v nemocnici, a nevěděl, že leží mrtvý v pokoji.

Takže já bych chtěla ujistit všechny přítomné, že samozřejmě inspekcí bude mnohem více. Musíte si také uvědomit, že každá provedená inspekce není jedna návštěva nějakého zařízení, ale to je spousta další agendy okolo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já nemám ani tak doplňující otázku jako spíše poznámku, že jsme se dozvěděli mnohé, ale odpověď na mou interpelaci v podstatě ne. Takže znovu upozorňuji, že máme asi 30 pracovníků, kdy ministerstvo samo si žádalo, aby přešly tyto inspekce na Ministerstvo práce a sociálních věcí, přesto agendu nemají zatím možnost vykonávat. Upozorňuji na to, že budeme celý tento problém sledovat, aby tito pracovníci skutečně svou práci vykonávali a nebyli placeni zbytečně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Čtvrtou interpelaci přednese pan poslanec Zdeněk Ondráček na pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci výroku diplomata Bartušky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové, na portálu www.neovlivni.cz byl dne 24. 4. 2015 zveřejněn článek s názvem "Diplomat Bartuška: nemějte iluze, Putin se na Ukrajině nezastaví". V tomto článku Václav Bartuška při popisu událostí na východě Ukrajiny v Doněcku, Luhansku a dalších městech, doslova uvedl - cituji: Skupina civilistů obsadí budovy administrativy. Muži, ženy, děti. Do dvou dnů se tam začínají nosit zbraně, ženy a děti odcházejí, zůstávají ozbrojenci. Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid. Když to neuděláte, tak máte válku. To je celé. Konec citace.

V médiích jsem zaregistroval jakési vaše zhodnocení tohoto výroku vašeho podřízeného, ale můžete nás zde, na půdě Sněmovny, informovat, zda máte u vás na Ministerstvu zahraničí nějaký morální kodex úředníka diplomata? A můžete zde veřejně zhodnotit tyto výše uvedené výroky jmenovaného diplomata a vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost? Děkuji, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já děkuji. Vážení kolegové, to byl opravdu mimořádně hloupý rozhovor, který tady byl citován. Já bych řekl nejdřív to, že pokud by někdo někoho na Ukrajině upálil, tak by spáchal podle našeho právního řádu trestný čin. Pokud by se to stalo v době míru, například během občanských nepokojů, tak by to byla vražda. Kdyby se to stalo v podmínkách ozbrojeného konfliktu, tak by to byl válečný zločin, aby bylo jasné, jak to klasifikovat.

Já tohle dokážu hodnotit teď z hlediska ministerstva tak, že tenhle výrok popíral všechno, jak naši koncepci zahraniční politiky, tak naše mezinárodní vztahy, které máme, ale dokonce i naše vnitřní předpisy a dá se říct celý ten řád, kterému podle mne by mělo podléhat chování každého, kdo vystupuje a je vlastně zaměstnancem ministerstva na jakékoliv pozici. Já se přiznám, že tenhle rozhovor mě skutečně také zvedl, a já jsem, jakmile jsem si ověřil, co tam bylo řečeno, poslal panu Bartuškovi, co si o tom myslím. To tady nechci opakovat, ale v principu nejde teď o to právní posouzení, ale to, co mi myslím přísluší, je hodnocení politické a morální. A já jsem pokládal toto morálně za něco naprosto nepřípustného a naprosto pro mne neuvěřitelně cynického. Zhruba v tomto smyslu jsem panu Bartuškovi sdělil písemně, co si o tom, co řekl, myslím morálně.

Co se týče právního, to mi moc nepřísluší. Pokud vím, tak byly podány nějaké návrhy na stíhání. To bude věc státních orgánů, aby to posoudily, protože já tady nedokážu říci, jestli v tom, jak už jsem řekl, mimořádně hloupém rozhovoru šlo o úmysl. Posoudit to, jestli to bude někdo bude chápat jako navádění k násilnému činu, to si myslím, je právě věc těch, kteří se tím budou zabývat, a to je to, co já si za sebe nedovolím posuzovat. To přísluší jiným. Já pouze říkám, že je to vlastně v rozporu se vším tím, co já bych si přál, aby bylo obsahem zahraniční politiky českého státu.

Posledně mi na tom vadí nesmírně jedna věc, že mně s tou zkušeností, kterou člověk má, když pozoruje a sleduje ty válečné konflikty, strašně vadí to, že mi připadá, že existují jakoby dvě racionality. Jedna je racionalita války a druhá je racionalita míru. A připadá mi, že v těch regionech, kde to myšlení míru ustoupí myšlení války, tak se samozřejmě dějí zvěrstva a zločiny, nad kterými my zůstáváme šokováni. Viděli jsme to i v Jugoslávii, to si pamatuji, ta vystoupení Mladiče, tehdy říkali zastřílíme si do živého masa. Chápete, to je ta logika lidí, kteří žijí v tomto prostředí, ve kterém slušní lidé byli vytlačeni někam na okraj.

Mně připadá, že hlavní úkol, který my máme, prostě nedovolit to, aby tento typ myšlení se do České republiky dostal jakýmkoliv způsobem, a proto mi to nesmírně vadí, když se někdo začne vyjadřovat tímto způsobem, který jako kdyby přicházel z logiky úplně jiného prostředí. Role nás politiků v zemích, které slouží míru, je, že podobný typ myšlení nesmíme připustit. Proto jsem na to reagoval.

Já jsem se ještě nestihl s panem Bartuškou sejít, protože nejdřív byl v zahraničí a teď kvůli koaličním jednáním a dalším jsem končil pozdě v noci, takže to nebylo možné zrealizovat, ale rozhodně se s ním sejdu a celá tato věc v této chvíli rozhodně nekončí. Ale vás informuji teď především o tom, že se opravdu cítím tím výrokem, že to je něco, co se mě velmi dotklo, protože je to v základním sporu s tím, o co se snažím v čele Ministerstva zahraničí v této zemi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec a jeho doplňující otázka. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. To bude rychlé. Pane ministře, děkuji za váš postoj. Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin, jsem podal já. Trestněprávní rovinu v tom samozřejmě vidím, proto jsem taky toto učinil. Já se vás jenom zeptám: Budou vůči panu Bartuškovi vyvozeny za tyto nehorázně cynické, urážlivé a nebojím se říci fašizující výroky nějaká konkrétní opatření? Pokud ano, tak jaká.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. O krátkou doplňující odpověď poprosím pana ministra.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Rozhodně budou. Já vám teď neřeknu ještě před schůzkou s panem Bartuškou, jaký ten výsledek bude, ale mohu vás ujistit. Já jsem sám řekl, že to je i porušení vnitřních předpisů a vůbec způsobu chování (nesrozumitelné). Bez ohledu na právní stránku, tady byly porušeny jak politická, řekněme, direktiva nebo koncepce, mezinárodní vztahy a to, k čemu jsme v nich zavázáni, a byl podle mne porušen i řád, vnitřní předpisy, fungování ministerstva. Z toho samozřejmě musím vyvodit nějaké důsledky. Ale to konkrétně nechte na mně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpovědi. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka na nepřítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci zavedení screeningu vrozené poruchy imunity novorozenců. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.

Vážený nepřítomný pane ministře, v návaznosti na rozjitřené debaty o očkování jsem se dozvěděl, že je možnost zajistit screening nedostatku imunity novorozenců. Závažné vrozené poruchy imunity se v naší populaci vyskytují četněji než vrozené metabolické vady. Bez screeningového vyšetření se vrozená porucha imunity u dítěte, které je v prvních měsících života chráněno protilátkami od matky, nemusí po narození projevit a odhalí se většinou později. U dětí s poruchou buněčné imunity se proto nesmějí podávat živé vakcíny, neboť u nich místo ochrany mohou vyvolat onemocnění s velmi vážnými následky. To se týká jak rotavirových vakcín, tak BCG vakcíny i vakcíny proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím MMR. V nedávné době proto připravili lékaři pro Českou republiku screeningové vyšetření vrozených poruch buněčné a protilátkové imunity nazvané TREC a KREC. Laboratorní vyšetření je dostupné na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na 2. lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Tato vyšetření zachytí ihned po narození poruchy vývoje T a B-lymfocytů. Screeningové vyšetření je dnes běžné ve Spojených státech a je zavedeno v Norsku. Screening imunodeficitu připravil již před několika lety docent Vojtěch Thon z Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně. V současné době jsou naši lékaři schopni díky klinickým a laboratorním vyšetřením včetně screeningového vyšetření TREC a KREC ze suché krevní kapky novorozence zavčas odhalit některou ze závažných poruch imunitního systému a podle diagnózy zahájit včasnou léčbu. Vyšetření je velmi levné, a tedy velmi nákladově efektivní v porovnání s případným následným léčením poškození zdraví dětí po negativních reakcích po podání vakcín.

Vážený pane ministře, co udělá Ministerstvo zdravotnictví pro plošné zavedení tohoto screeningu v České republice? Nemyslíte, že by zavedení screeningu mohlo zvýšit důvěru rodičů v bezpečnost očkování? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Na jeho interpelaci bude odpovězeno písemně panem ministrem.

Další interpelaci přednese paní poslankyně Markéta Adamová, která taktéž nepřítomného ministra školství bude interpelovat ve věci inkluzivního vzdělávání. Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Vážený pane nepřítomný pane ministře, po přijetí novely školského zákona podle mého názoru poměrně už utichla diskuse kolem inkluzivního vzdělávání. Samotné přijetí novely však inkluzi nezajistí. Jistě se oba shodneme na tom, že přijatá podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebudou fungovat, pokud nebudou dále podporována, a to nejen finančně. Proto vás prosím o zodpovězení následujících dotazů.

Předloží vláda komplexní a detailní plán implementace nově schválené legislativy? Pokud ano, do kdy tak učiní. Plán by měl obsahovat informace o nastávajících změnách pro školy a školská poradenská zařízení. Dále, předloží vláda detailní plán reformy financování, který bude v souladu s nově schválenými změnami, potřebami škol a poradenských zařízení? Opět pokud ano, tak do kdy. A zajistí vláda dostatečné pojistky a metodiku správného využívání revidovaných diagnostických nástrojů?

Vážený pane ministře, předem vám děkuji za písemné zodpovězení přiložených dotazů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Sedmou interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude přítomného pana ministra kultury Daniela Hermana interpelovat ve věci chystané regulace médií dva.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vás se moje předchozí interpelace téměř netýkala, protože většinou, když jsem vás interpelovala, tak jste byl přítomen. Nicméně na začátku dubna jsem vás interpelovala ohledně chystané regulace médií a musím říct, že vaše rozsáhlá odpověď byla zajímavá, bohužel ale ne kompletní. V zásadě jste se věnoval výhradně problematice rozhlasového a televizního vysílání a situace v oblasti tištěných či elektronických médií zůstala stranou vaší pozornosti. Jistě jen nedopatřením.

Vážený pane ministře, mohl byste prosím vyjádřit také k chystané regulaci svůj názor ohledně regulace koncentrace vlastnictví elektronických a tištěných médií, aby bylo zcela jasné, co vláda v této oblasti chystá? Pro úplnost připomínám, že se opírám o závazek uvedený v koaliční smlouvě v kapitole Rozvoj kultury a podpora sportu, který zní: Po vzoru vyspělých zemí zpřesníme pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana ministra o odpověď na interpelaci.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové, jak jsem již informoval minulý měsíc, pokud jde o chystané změny mediálních zákonů je v plánu legislativních prací pro rok 2015 uvedena jednak novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a dále pak novelizace zákonů o Českém rozhlasu a České televizi. Ta první bude předložena vládě v červenci, ta druhá v prosinci letošního roku.

Ministerstvo kultury je momentálně stále v procesu přípravy návrhu změny zákona o vysílání. Jedním z témat, kterým se v rámci této činnosti zabývá, je, jak jsem již minule rovněž uvedl, i problematika koncentrace mediálního vlastnictví. Jedná se o problematiku velmi specifickou, protože se týká plurality informací, a je tudíž nezbytné přistupovat k ní na základě znalostí všech relevantních informací a faktů. Ministerstvo nemůže navrhnout změny této právní úpravy bez vyčerpávající analýzy mediálního prostředí v České republice, respektive bez toho, aby příslušné instituce jasně deklarovaly nejen to, že mediální trh v České republice je narušen koncentrací vlastnictví, ale současně aby bylo analýzami jasně potvrzeno, že v důsledku této koncentrace dochází k omezení plurality informací. Pokud jde o ty takzvané příslušné instituce, které jsem zmiňoval, jedná se v prvé řadě o Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a o Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Co jde napříč všemi úvahami ohledně pravidel týkajících se koncentrace vlastnictví v médiích, je otázka efektivní kontroly. To stojí na možnosti ověřit si skutečné vlastníky společností, které kontrolují společnosti provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání. To je skutečně zásadní věc, kterou je třeba řešit a která je předpokladem pro implementaci dalších pravidel.

Stávající právní úprava již v mnoha ohledech obsahuje zákazy a omezení koncentrace vlastnictví v rozhlasovém a televizním vysílání. Pokud po mně žádáte ujištění, že předložím návrh, který by omezení koncentrace vlastnictví vztáhl na periodický tisk, nemohu vám v tuto chvíli toto ujištění dát, a to z těch důvodů, které jsem před chvílí uvedl. Uvědomme si prosím, že požadavky na zpracování vládního návrhu nelze obejít. Je třeba vzít v úvahu také skutečnost, že vyspělé země, z nichž bychom si mohli brát příklad, nezavádějí v současné době nová omezení pro vlastnictví médií, ale naopak se snaží dosáhnout efektivního uplatňování stávajících pravidel, a to tím, že zajistí dostatečnou transparentnost vlastnických vztahů v oblasti sdělovacích prostředků.

Obecně bych rád k otázce chystané regulace médií doplnil, že oblast vysílání a médií vůbec prochází zásadními proměnami. Nastupují nové formy šíření obsahu, ale ty stávající nadále plní důležitou roli v životě lidí a je třeba nalézt optimální nastavení právního prostředí, aby tyto dva světy mohly vedle sebe spravedlivě a kvalitně fungovat. Před touto otázkou nestojíme pouze my v České republice. Jedná se o aktuální téma, které se řeší na Evropské komisi, neboť základní stavební kámen celé regulace v oblasti vysílání a audiovize představuje harmonizační evropský předpis, což je směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Nejprve se tedy povede jistě velmi složitá diskuse na evropské úrovni a následně budeme postaveni před úkol výsledek této diskuse promítnout do našeho právního řádu.

V tuto chvíli v připravované novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání tedy půjde spíše o technickou úpravu, aby byly napraveny nedostatky zákona, které komplikují jeho aplikaci Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Nicméně neznamená to, že práce na právních předpisech končí. Naopak, jak jsem již nastínil, v souvislosti s evropským procesem revize regulace audiovizuálních médií budou tyto práce pokračovat, a to velmi intenzivně. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má jemnou doplňující otázku? Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Jestli je třeba analýz, zde jedna malá analýza. Čásenský, Riebauerová, Škrabal, Musil, Dražanová, Moravec, Klímová, Klos, Kmenta, Mašek, Novotný, Ševela, Viktora, Poláček, Slonková, Kubík, Syrovátka, Bártová, Dolejší, Štický, Tréglová, Balšínek, Dražan, Martínek, Němeček, Suchan, Křivka, Klausová, Zátorský, Drchal, Janík, Kaiser, Kálal, Nachtmann, Štindl, Weiss, Zlámalová, Hrubeš, Pešek, Šafaříková, Eliášová, Kalenský, Sodomková.

Vážený pane ministře, jak jistě tušíte, jde o seznam jmen redaktorů Mladé fronty DNES a Lidových novin, kteří tyto deníky opustili v poslední době. Proč, je nasnadě. Obávám se, že masové výpovědi problém nevyřeší, a proto je třeba urychleně přichystat změnu zákonného rámce právě v souladu s programovým prohlášením. K tomu vás tedy vyzývám. Pokud jste říkal, že mi nemůžete zaručit, že něco předložíte (upozornění na čas), mám snad tedy sepsat něco já? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, má snad něco sepsat paní poslankyně? Prosím o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Samozřejmě, že všichni poslanci jsou povoláni, řekněme, svým mandátem k tomu, že jsou zákonodárci a mohou takovou iniciativu udělat. Ale jak jsem řekl, Ministerstvo kultury se systematicky připravuje na novely mediálních zákonů. Co se týká těch tiskových medií, print médií, tak tam, jak jsem řekl, je to záležitost hodně právě otázkou vlastnictví, zjištění, komu jaká media patří, jaké společnosti.

Nicméně vnímám tento dotaz a určitě se budeme více věnovat také tištěným mediím, ač v legislativním plánu jsme zaměřeni tedy na media elektronická. Nicméně děkuji za tento impuls, vnímám ho a beru si ho jako úkol.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi, že si to bere jako úkol.

S dalším úkolem, tentokrát pro pana ministra průmyslu a obchodu, přijde pan poslanec Bohuslav Chalupa, který bude interpelovat ve věci vývozu vojenského materiálu na Ukrajinu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, moje interpelace je iniciována skutečností, že dotaz, zda byl v roce 2014 vojenský materiál na Ukrajinu vyvezen, kdy to bylo provedeno a o jaký druh vojenského materiálu se jednalo, jsem písemně zaslal řediteli licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu Mgr. Zdeňku Richtrovi před jednáním podvýboru pro akvizice Ministerstva obrany, obchod s vojenským materiálem a inovace armády ČR, kde byl vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu v roce 2014 zařazen jako bod jednání. Mám tu čest být předsedou tohoto podvýboru výboru pro obranu a cítím se vázán tím, že vykonávám, nebo snažím se vykonávat svou práci poslance tak, abych dělal práci, pro kterou jsem sem byl zvolen.

Místo odpovědi na tři jednoduché otázky jsem jako předseda podvýboru, již jmenovaného podvýboru, obdržel od náměstka ministra průmyslu a obchodu Ing. Vladimíra Bertla, do jehož působnosti licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu spadá, kde s odvolávkou na zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, mi bylo sáhodlouze vysvětleno, že v podstatě na požadované informace nemám nárok.

Dovoluji si upozornit, že zmíněný trestní zákon č. 140/1961 Sb. byl nahrazen zákonem č. 42/2009 Sb., trestní zákoník, ze dne 8. 1. 2009, který je účinný již od 1. 1. 2010. Tedy odkaz - nebo tím, že jsem byl odkázán na již čtyři roky neplatnou právní normu, pokládám za ne zcela legitimní. V důsledku tohoto stanoviska odmítl i ředitel licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu Mgr. Richtr (upozornění na čas) poslancům uvedeného podvýboru pro akvizice Ministerstva obchodu sdělit požadované informace.

Ptám se tedy, jakým způsobem se poslanec může dozvědět informace, které potřebuje pro svou práci, zvláště v rozsahu těchto prostých dotazů, kdy jsem se neptal, kdo vyvezl, ale ty tři dotazy byly celkem jednoduché. Potom je můžu eventuálně zopakovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. K vaší otázce bych chtěl uvést, že kontrolní režim v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, a prováděcím předpisem, vyhláškou č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení tohoto zákona.

Zákon stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence, jejího využívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem včetně ukládání sankcí za jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího povolovacího a licenčního režimu je zákonem svěřeno Ministerstvu průmyslu a obchodu, které rozhoduje o udělení licencí na základě závazných stanovisek dotčených orgánů. Jedná se o Ministerstvo zahraničních věcí, které posuzuje žádosti z hlediska zahraničněpolitických zájmů České republiky, dodržování závazků vyplývajících pro ČR z mezinárodních smluv, jakož i z členství ČR v mezinárodních organizacích. Dále Ministerstvo vnitra se vyjadřuje k žádostem z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva a v případě významného vojenského materiálu i Ministerstvo obrany, které vydává závazné stanovisko s ohledem na zabezpečování obrany ČR.

Pokud jde o samotné vývozy vojenského materiálu na Ukrajinu, v období loňského roku, tedy od roku 2014, je všeobecně známo, že členské státy EU v rámci zasedání Rady pro zahraniční věci konaného dne 20. února 2014 se dohodly pozastavit vývozní licence na zařízení, která by mohla být použita k vnitřní represi. V návaznosti na tuto dohodu členských států EU Ministerstvo průmyslu a obchodu požádalo Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra o vyhodnocení všech platných licencí na vývoz na Ukrajinu, zda nepodléhají závěrům ze zasedání Rady pro zahraniční věci, a není tedy dán důvod k jejich pozastavení. Po přezkoumání těchto platných licencí nebylo shledáno, že by předmětem jakékoli z těchto licencí byl vývoz zařízení použitelného k vnitřní represi. Současně byly všechny nové žádosti o vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu posuzovány v souladu s uvedenými závěry Rady pro zahraniční věci.

Dovolte mi, abych vás ubezpečil, že po dobu platnosti dohody členských států na pozastavení vydávání licencí k vývozu zařízení, které by mohlo být použito k vnitřní represi na Ukrajině, nevydala ČR žádné licence na vývoz vojenského materiálu. Předmětná dohoda členských států byla zrušena v rámci zvláštního zasedání Evropské rady konaného dne 16. července 2014, kdy se členské státy dohodly na tom, že zastaví uplatňování dohody ze dne 20. února 2014 o vývozních licencích. V souladu s těmito závěry byly po tomto období vydány licence na vývozy na Ukrajinu, přičemž všechny licence byly vydány na základě souhlasných stanovisek všech dotčených orgánů po posouzení, že takové vývozy jsou v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR, neporušují závazky vyplývající pro ČR z mezinárodních smluv, jakož i neohrožují veřejný pořádek a bezpečnost ani ochranu obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že na přelomu loňského a letošního roku došlo k zostření situace na Ukrajině a k porušování dohod z mírových jednání v Minsku, přistoupila ČR k přehodnocení všech platných licencí, zda jsou i nadále v souladu se zahraničněpolitickými a bezpečnostními zájmy ČR. Na základě tohoto následně Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě návrhu Ministerstva zahraničních věci přistoupilo v souladu se zákonem o zahraničním obchodu s vojenským materiálem k pozastavení čerpání těch licencí k vývozu na Ukrajinu, u kterých to bylo odůvodněno zahraničněpolitickými zájmy ČR.

Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dovolte mi, abych vás závěrem ubezpečil, že ČR i nadále posuzuje každou žádost o vývoz vojenského materiálu nejen na Ukrajinu s přihlédnutím ke všem svým zájmům, přičemž vývoz může být povolen pouze v případě, že není v rozporu se žádnými z těchto zájmů, především zahraničněpolitickými a bezpečnostními. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: To snad ani nebude otázka, jenom komentář. Já jsem nezpochybňoval, že postupy Ministerstva průmyslu jsou jaksi v rozporu s obecně platnými předpisy, zákony apod. Jenom mě zaráží, že na otázku "byl v roce 2014 vyvezen na Ukrajinu vojenský materiál?" odpověď by mohla znít ano, ne. Pokud ano, tak kdy to bylo provedeno. A chtěl jsem definovat druh vojenského materiálu. Na to se psaly dva dopisy, z toho jeden šestistránkový. Jestli takhle bude exekutiva jednat s Poslaneckou sněmovnou, tak na práci nám moc času nezbude.

To je všechno, děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Chalupovi. Další interpelaci přednese paní poslankyně Marta Semelová, která ministra kultury Daniela Hermana bude interpelovat ve věci maršmeloun. Ten nás trápí všechny. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Ano, hlavně nás Pražáky. Dobrý den, vážený pane ministře. Obracím se na vás v kauze tzv. maršmelounu. Jde o záměr investora postavit v historicky nejvzácnějších lokalitách staré Prahy antropomorfní modernistickou budovu v bezprostřední blízkosti Anežského kláštera z počátku 13. století. Má být dokonce zbourána klášterní zeď a stavba má být doslova nalepena na klášter. Projekt je v přímém rozporu se všemi odbornými zásadami památkové ochrany. Jedná se o druhý záměr investora. První byl zamítnut závazným stanoviskem Ministerstva kultury z roku 2010 z důvodu nedodržení požadavků Národního památkového úřadu. Tyto požadavky však nesplňuje ani nový projekt investora. Investor je ve spolupráci s úřadem Prahy 1 obešel.

Proti devastaci historického centra se v Praze sešlo před čtrnácti dny kolem 500 protestujících, kteří mj. žádali, abyste se kauzou osobně zabýval. Petici požadující prosazení požadavků Ministerstva kultury z roku 2010 podepsalo během pouhých čtyř dnů víc jak 2 400 občanů. Petenti upozorňují, že má-li být památková ochrana v České republice funkční, nelze obcházení a vyloučení závazného stanoviska ministerstva z procesních řízení vyloučit.

Chtěla bych se tedy zeptat, jaké je vaše stanovisko k tomuto případu. Dále jestli je pravda, že požadavky ministerstva z roku 2010 při druhém pokusu investora nějakým záhadným způsobem ze spisu zmizely. Zároveň bych vás chtěla požádat, abyste jako ministr kultury konal, abyste podal podnět pro památkovou inspekci Ministerstva kultury České republiky, provedl přezkum rozhodnutí případně další možné kroky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra kultury Daniela Hermana. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, já především děkuji za tuto podporu, co se týká památkové zóny v Praze, památkových objektů. Je to jistě velmi důležité. Ale chci se teď opravdu pohybovat na půdě právních norem a dát naprosto neutrální věcné stanovisko, do kterého nechci promítat své názory.

Předem je zapotřebí zdůraznit, že místně příslušným úřadem, který vykonává v přenesené působnosti státní správu na úseku památkové péče na území HMP, je Magistrát HMP. Tam, prostřednictvím pana předsedajícího, máte k tomuto úřadu mnohem blíže než já.

Historie umístění novostavby na nároží ulic U Milosrdných a Kozí na Praze 1 se datuje již od 90. let 20. století. K problému novostavby se na základě žádosti vlastníků dotčených nemovitostí opakovaně vyjadřoval Národní památkový ústav, a to územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze. V rámci posuzování projektové dokumentace ve fázi projektu pro územní řízení vydal odbor památkové péče Magistrátu HMP rozhodnutí v březnu 1998 po písemném vyjádření, kterým odbor památkové péče magistrátu akceptoval realizaci jednoho objektu, ovšem za přesně stanovených podmínek, které tehdy oproti dnešní tvarově odlišnou stavbu připustilo. Následovalo další odborné vyjádření odboru památkové péče magistrátu pro závazné stanovisko, v němž jsou mj. uvedeny výškové kvóty, vlastnosti střechy, oken i charakter omítek.

V roce 1999 vydal odbor památkové péče magistrátu rozhodnutí k umístění novostavby. K projektu bylo v roce 2000 vydáno stavebním úřadem platné stavební povolení. Stavba však zahájena nebyla. V roce 2008 obdržel Národní památkový ústav, pracoviště v hlavním městě Praze, od vlastníků dotčených pozemků k posouzení další upravenou dokumentaci. Následně odbor památkové péče magistrátu vydal závazné stanovisko, které stanovilo pouze jednu podmínku ve věci exteriérového nočního osvětlení. Zbylé požadavky NPÚ nebyly akceptovány.

Proti tomuto závaznému stanovisku odboru památkové péče magistrátu bylo Ateliérem pro životní prostředí podáno odvolání k Ministerstvu kultury, které shledalo navržené práce z hlediska zájmů památkové péče jako nepřípustné. Společnost Praga Progetti e Investment podala proti tomuto stanovisku podnět ministru kultury k provedení přezkumného řízení. Ministr kultury po jeho prošetření na základě návrhu rozkladové komise důvody pro zahájení přezkumného řízení neshledal. Společnost Praga Progetti e Investment dále napadla závazné stanovisko Ministerstva kultury správní žalobou, kterou městský soud v Praze usnesením zamítl.

V srpnu 2012 obdržel odbor památkové péče magistrátu další žádost vlastníků dotčených pozemků o vydání závazného stanoviska ve věci novostavby na nároží ulic U Milosrdných a Kozí, a to podle projektu pro územní řízení. Tento návrh odbor památkové péče magistrátu posoudil kladně. Odbor památkové péče magistrátu připustil záměr výstavby nového šestipodlažního domu a došel k závěru, že novostavba nezakládá novou výškovou hladinu v dané lokalitě. Řešení novostavby je zcela ve vyváženém přechodu různých velikostních měřítek okolní zástavby. Tvarové řešení novostavby je neobvyklé, kreativní a vymyká se zvyklostem, v jejichž rámci se novostavby v rámci pražské památkové rezervace navrhují, avšak není návrhem, který je nutné z pohledu památkové péče zamítnout či jako autorský návrh dále omezit. Novostavbu z hlediska památkové péče hodnotí kladně, a to i s vědomím toho, že je objekt navržen v mimořádně citlivé lokalitě pražské památkové rezervace na rozhraní předasanační zástavby Anežské čtvrti a asanačního území, kde dochází ke kontaktu drobnější zástavby Haštalské čtvrti s klášterem a blokovou zástavbou činžovních domů.

Ministerstvo kultury jako instančně nadřízený úřad do současné doby neeviduje žádný opravný prostředek, kterým by bylo napadeno některé z posledně jmenovaných závazných stanovisek vydaných odborem památkové péče Magistrátu HMP jako dotčeným správním orgánem na úseku památkové péče do řízení stavebního úřadu. (Upozornění na čas.) To je asi zásadní. Ve chvíli, kdy obdržíme, tak se jím samozřejmě budeme zabývat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím paní poslankyni o doplnění její otázky.

 

Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla poděkovat. Nicméně myslím si, že ta situace je opravdu vážná, protože jakmile se tam něco zbourá, jakmile se tam udělají tyto změny, tak je to nevratné. Ta stavba je opravdu velmi neobvyklá a vyloženě je to tam jako pěst na oko, když to takhle musím říct.

Pokud jde o magistrát, tam už to zaznělo. My se tím budeme zabývat znovu na půdě magistrátu.

Já bych chtěla jenom upozornit ještě na další pochybení. Investor chce stavět na pozemcích Prahy, které jsou podle smlouvy o smlouvě budoucí za cenu, která je nižší, než je cena obvyklá. Nebylo to zdůvodněno, nebyl zveřejněn záměr, nepokrýval vlastně ten záměr i ty pozemky, investor využívá dotčené pozemky pro parkoviště, neplatí tam nájem, opět ty úpravy nebyly nijak projednány. Takže já si myslím, že to odporuje zákonu, že už to samo o sobě by mohlo dávat nějaké možnosti do rukou i Ministerstva kultury. (Předsedající upozorňuje na čas.) Takže to jsem chtěla jenom doplnit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr má ještě zájem doplnit. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Ano, děkuji. Každopádně, jak jsem řekl, tím místně příslušným orgánem není ministerstvo. Jakmile obdržíme nějakou žádost o opravný prostředek, rozhodně se tím budeme zabývat, protože se musíme pohybovat v rámci všech platných právních norem.

Co se týká - tady si dovolím trošku osobní tón - mého přístupu, tak samozřejmě ochrana památek a památkového fondu, který je mimořádný, je absolutní prioritou. Ale musíme k tomu mít, dovolím si říct cizí slovo, pouvoir. A v tuto chvíli ho nemáme. Ale děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další interpelaci přednese pan poslanec Marek Ženíšek, který bude interpelovat přítomného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci Generálního ředitelství Vězeňské služby. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, jistě je vám známo, že je to více než jeden rok, co byl bývalou ministryní spravedlnosti Válkovou odvolán z místa generálního ředitele Vězeňské služby České republiky generál Dohnal. Podle jeho názoru a názoru řady právních analýz se tak stalo nezákonně. Z toho důvodu nemohl být ani nikde dále zařazen, a proto se již více než rok nachází v jakémsi právním vakuu, tedy ve stavu, který zákony České republiky vůbec neznají a nepřipouštějí. Více než rok v příkrém rozporu dokonce i se zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů musí generál Dohnal v podstatě sedět doma, přestože je stále formálně v oficiálních dokumentech označován jako generální ředitel Vězeňské služby České republiky. Tedy více než rok jsou tady podle oficiálních dokumentů Vězeňské služby označováni jako generální ředitel Vězeňské služby dva lidé, a to jenom z důvodu jednání bývalé ministryně Válkové, a jsou tak i placeni vlastně dva generální ředitelé. Korunu tomu nasadil současný generální ředitel Ondrášek, který téměř po roce vydal rozhodnutí, kde se doslovně píše, absurdně, že generální ředitel Vězeňské služby Ondrášek odnímá nebo odebírá generálnímu řediteli Vězeňské služby Dohnalovi většinu platu.

Za více než rok došlo na generálním ředitelství Vězeňské služby České republiky k naprostému rozvratu. Někteří lidé byli odvoláni, někteří dokonce doslova, řekl bych, zlikvidováni i s celou rodinou, tak jak se to stalo bývalému prvnímu náměstku Prokešovi, a byli nahrazeni různými pochybnými osobami bez příslušného vzdělání, bez sebemenších zkušeností s danou problematikou. Jako příklad uvádím odvolání ředitele odboru zdravotnické služby, který není ani lékař. (Upozornění na čas.)

Proto se vás tedy ptám, pane ministře, kdy začnete situaci ve Vězeňské službě řešit. Kdy bude konečně vyřešeno více než roční právní vakuum generála Dohnala a jaká a čí bude z toho vyvozena odpovědnost? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra spravedlnosti o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, situaci ve Vězeňské službě jsem začal řešit bezprostředně po svém nástupu do funkce. Je to jedna z mých dnešních priorit. Velice intenzivně a pozorně tu situaci sleduji. Velmi mi v tom pomáhá můj náměstek Zimmel, který v podstatě nedělá nic jiného. A rozhodně se musím ohradit proti tvrzení, že generální ředitelství je zcela rozvrácené a vůbec nefunguje, čímž nechci říct, že všechny kroky, které proběhly na generálním ředitelství, považuji za šťastné. Poměrně intenzivně s dnešním panem generálním ředitelem komunikujeme o těchto věcech a na některé věci si vyjasňujeme názory. To je k první části vaší otázky.

Pokud jde o otázku, kdy bude vyřešena situace pana generála Dohnala. Myslím si, že není dobré říkat, že pan generál Dohnal je v jakémsi právním vakuu. Pan generál Dohnal byl mou předchůdkyní odvolán a zpochybňuje platnost tohoto odvolání. To není žádné vakuum, to je prostě jeho volba a zcela běžný stav v právním státě, pro který také právní stát má instrumenty k řešení. To znamená, máme tu opravné prostředky, máme tu správní soudnictví. Možná víte, možná je to důvod, proč ta interpelace přichází právě dnes, že v polovině května je nařízeno jednání, na kterém lze očekávat, že správní soud se vyjádří k dalšímu rozhodnutí mé předchůdkyně, kterým bylo rozhodnutí o přerušení řízení, pokud jde o vyřizování rozkladu pana generála Dohnala. Já jsem se předběžně již začal pro případ, že by správní soud toto zrušil a uložil mně tím pádem, abych o rozkladu rozhodl, tak jsem se sám začal velice intenzivně tímto materiálem zabývat. Pro vaši představu, spisová dokumentace má několik set stran. Některé otázky jsem si myslím zanalyzoval, udělal si v nich jasno. U některých to v současné době činím, konzultuji to i s odborníky na danou oblast, protože je třeba říci, že to je otázka mimořádně komplikovaná a zákonem jasně neřešená. Ta, o kterou tam jde. To znamená, zda ministr měl, nebo neměl právo pana generála tímto způsobem odvolat.

Takže jakkoliv chápu nepříjemnost situace pro pana generála, musím říci, že to, co se nyní děje, je prostě postup přesně podle zákona, který já nijak neblokuji, nezdržuji, nemám zájem ho blokovat a zdržovat. Naopak musím říci, že se velice těším, až se podaří tuto věc konečně uzavřít. Ať už to dopadne jakkoliv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za odpovědi. Mne velmi těší a cením si toho, že se chcete danou problematikou zabývat intenzivněji, a že dokonce i připravujete nějaké scénáře, co se může stát. Na druhou stranu nesouhlasím s vámi, že je nutné čekat až na rozhodnutí soudu. V podstatě přejímáte taktiku a strategii bývalého vedení, které uvrhly právě Generální ředitelství Vězeňské služby do stavu, tak jak jsem uváděl, kdy zkrátka z oficiálních dokumentů je zřejmé, že se můžeme dočíst i absurdity typu "Vážený generální řediteli Vězeňské služby... váš generální ředitel Vězeňské služby".

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě doplňující odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji za tu doplňující otázku, protože ukazuje, že jsem se v jedné věci nevyjádřil zcela přesně. Nemám v úmyslu alibisticky čekat na rozhodnutí soudu. Kdyby soudní jednání nebylo nařízeno již na polovinu května, nějak bych si tu věc posoudil sám. Domnívám se ale, že v tuto chvíli je v zájmu právní jistoty, kterou právě v tomhle případě tolik potřebujeme, prostě rozumnější do té poloviny května vyčkat. Zároveň říkám, že i kdyby mně ten soud řekl, že bylo oprávněné to přerušení, tak si myslím, že sám budu mít snahu zase znovu ten proces co nejdříve rozběhnout a tu věc definitivně na své úrovni rozhodnout.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak děkuji panu ministrovi za jeho odpovědi. Jedenáctou interpelaci přednese pan poslanec Václav Horáček, který nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance bude interpelovat ve věci České pošty. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, dovolte mi, abych reagoval na některé vaše výroky, které se týkají České pošty a její budoucnosti.

Takže trošku popořádku. Franšízy. Sdělil jste nám, že do budoucna počítáte asi s 690 velkými poštami a ostatní že budou převedeny na franšíz. Já bych chtěl upozornit, že program Partner, který uvádíte, už tady existuje několik let a že za ty roky se přihlásilo asi 50 obcí k tomu, aby u nich franšíz takto fungoval. Samozřejmě poukazujete na německý model, na rakouský model. Já bych vás chtěl jenom upozornit na to, že v obou případech na začátku byla velká subvence od státu, tak aby to mohlo začít fungovat.

Další otázka - v ostatních státech funguje kompenzační fond, který právě dorovnává ztrátu, o kterou nyní, jak říkáte, bojujete. Proč to takto sděluji? Protože já mám obrovský strach o to, že do budoucna to opět odnesou starostové měst a obcí z jednoho prostého důvodu. Až si vyhodnotíte, že tato a tato pošta nebude fungovat, spojíte se se starosty obcí, nabídnete jim program Partner a pak jsou dvě možnosti. Starosta řekne ano, nebo ne. Pokud řekne ano, bude se spolupodílet, bude muset zvažovat v rozpočtu, bude jako v mnohých případech opět flikovat stát. Pokud řekne ne, tak vy řeknete: Vidíte, váš starosta vám zrušil poštu. Takže je to zase past na obce a města. Samozřejmě, že funguje franšíz off, funguje dobře, ale... (Předsedající upozorňuje na čas.)

Já se chci zeptat, proč tu nemůže fungovat třeba francouzský model, ve kterém státní dotaci mohou právě obdržet i třetí subjekty, tzn. jak obchodní, tak třeba obce a města. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, odpověď mu bude poskytnuta písemně. Dostáváme se k další interpelaci, kde pan poslanec Michal Kučera bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci kontrolních hlášení plátců DPH. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, od roku 2016 chcete zavést každoměsíční povinný soupis všech prodejů a nákupů, tzn. i pár šroubků za pár korun, s uvedením obchodního partnera a jeho identifikaci, tedy tzv. kontrolní hlášení plátců DPH. Jedná se dle mého o bič na poctivé, o zbytečnou administrativu, vysoké náklady na straně státu i na straně podnikatelů a dle mého i s mizivým výsledkem. Pro zhruba 300 000 plátců DPH se jedná o zvýšení byrokratické zátěže, a to zejména, jak už jsem řekl, pro malé a střední podnikatele.

Chtěl bych se vás tedy zeptat: Proč přenášíte vaši neschopnost vybírat daně na malé a střední podnikatele? Jsou to živnostníci a malé firmy s ročním obratem pod deset milionů korun, zpravidla tedy ne pachatelé těch tzv. vašich karuselových podvodů, na které má podle vás novela zejména mířit. Druhá otázka zní: Jaké navýšení výběru DPH od tohoto opatření dnes očekáváte?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jasné otázky. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Má neschopnost vybírat daně se projevila tím, že jsem vybral za rok 2014 o 31,5 miliardy více, když jsem převzal Finanční správu, kterou si zprivatizoval pan Kalousek s panem Knížkem a na které je podáno trestní oznámení za podezření na kšefty za 96 milionů korun.

Kontrolní hlášení plátců DPH. Ano, bylo zavedeno na Slovensku za rok 2013 a za rok a půl vybrali na tom 800 milionů eur, což je přibližně 24 nebo 25 miliard korun. Takže institut kontrolního hlášení jsme přijali zákonem 360/2014, tzn. s účinností od 1. ledna 2016. Je to zaváděno jako efektivní prostředek v boji proti daňovým podvodům. Jeho cílem a smyslem je umožnit získání informace o vybraných transakcích a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková sdružení osob, řetězce a karusely. Kobra zasahovala 14krát, jak jsme ji zřídili v květnu, a všechno to byly karusely.

Takže dnes Evropská unie připravuje nové vydání, kolik nebylo zaplaceno DPH v EU. Je to 180 miliard eur, což je o 40 miliard eur více než rozpočet Evropské unie. Proti tomu je lék, reverse charge, a proti tomu také Česká republika je dnes lídrem této agendy v Bruselu. Poprvé od vstupu do Evropské unie něco děláme a něco jsme zorganizovali.

Takže kontrolní hlášení také zamezí fiktivním odpočtům DPH, tzv. umělé faktury, které jsou zneužívány i ve velkých i malých částkách. Náležitost kontrolního hlášení primárně vychází z údajů v evidencích, které již plátci podle stávajícího zákona o DPH vedou. Další údaje, které jsou v rámci kontrolního hlášení vyžadovány, jsou nezbytné pro jeho efektivní fungování s tím, že při jejich volbě bylo vždy velmi pečlivě analyzováno zvýšení administrativní zátěže. Právnické osoby mají povinnost podávat kontrolní hlášení měsíčně, a to vždy do 25. dne po skončení kalendářního měsíce. V rámci snížení administrativní zátěže pro fyzické osoby budou tyto podávat hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to buď čtvrtletně, nebo měsíčně, a to vždy do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Kontrolní hlášení je podáváno výlučně elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Chápeme, že je nezbytné poskytnout plátcům daně přiměřené časové období na přípravu účetních a manažerských systémů. Z toho důvodu budou v nejbližší době na webových stránkách Finanční správy zveřejněny základní údaje o kontrolním hlášení, které budou průběžně doplňovány o další podstatné informace a odpovědi na dotazy. I když kontrolní hlášení bude podáváno výlučně elektronicky, byl pro informační účely připraven i vzor formuláře kontrolního hlášení včetně předběžných informací k jeho vyplnění, který bude také na webových stránkách k dispozici. Zveřejnění bude realizováno v příštím týdnu, od 4. května 2015. V další etapě, předpokládáme na začátku července 2015, budou veřejnosti k dispozici technické popisy jednotlivých položek elektronického formuláře a související XM struktura. Bylo navrhováno omezení způsobu podávání kontrolního hlášení a ostatních DPH formulářových podání tak, že nemohou být podána prostřednictvím datových schránek. Od tohoto návrhu bylo upuštěno a Ministerstvo financí a Finanční správa spolupracují s podnikatelskými svazy a Ministerstvem vnitra a hledají variantu, ve které bude zachováno podání datovou schránkou a současně bude naplněn cíl elektronizace správy daní k zajištění správného formátu a struktury podání kontrolního hlášení.

Chtěl bych říci, že dnes funguje Finanční správa, která má software, který vyhledává podezřelé transakce a odpočty DPH a ročně je to 17 tisíc takových případů. Samozřejmě v takovém případě Finanční správa zadržuje DPH a vlastně dělá prověrku, což tedy obtěžuje firmy, a naopak, když zavedeme kontrolní hlášení, tak vlastně tyto kontroly odpadnou a systém vlastně podstatně zjednoduší kontrolu a podstatně klesne počet návštěv Finanční správy. Takže kontrolní hlášení je - (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano, to je všechno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Kučera má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Já jsem na konkrétní otázku dostal klasickou odpověď: Kalousek a karusely. Nicméně já otázku zopakuji: Jaké navýšení výběru DPH od tohoto opatření dnes očekáváte, tzn. částku. Chtěl bych také říci, že každý, kdo je měsíčním plátcem DPH, již podobné informace finančního úřadu poskytuje. Vámi zaváděné kontrolní hlášení tedy, pane ministře Babiši, směřuje zejména proti čtvrtletním plátcům DPH. Čtvrtletním plátcem DPH se dnes může stát pouze spolehlivý plátce DPH, a to až po třech letech podnikání. Z čeho tedy, pane ministře, usuzujete, že právě od těchto spolehlivých plátců DPH získáte vyšší výběr daně z přidané hodnoty, tedy dvě otázky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Tak minulý týden skončila kontrola NKÚ, akorát samozřejmě naše média dala zase zavádějící titulek, že nové opatření nezabralo, ale kontrola se týkala roku 2011 a 2013, tak nevím, kdo byl tehdy ministr financí. A kontrola našla, že díra je 108 miliard ročně, a to je přesně to číslo, které identifikuje Evropská unie. To je 3,2 miliardy eur a to je v podstatě 22 % nezaplacené DPH.

Takže já nevím, kolik se z toho povede, ale někdo nám tady neplatí DPH a kontrolní hlášení je jeden způsob, jak bojovat proti těmhle podvodům. A druhý je v podstatě přesvědčit EU, aby nám dala kompetenci, abychom si sami rozhodovali o tzv. reverse charge. Pokud by se nám povedlo přesvědčit EU o reverse charge, a znovu opakuji, že jsme my, Česká republika, poprvé s tím přišli a ostatní ministři financí vykládají o strukturálních reformách a Junckerově balíčku a já tam stále vykládám o reverse charge. Reverse charge je přenesení daňové povinnosti na posledního v řadě, a pokud nám EU dá tu kompetenci, tak potom můžeme vícero komodit zavést na tento systém a to pomůže i firmám, protože nebudou tak dlouho čekat na odpočty.

Takže kolik z toho vybereme, jak se to povede? Já jen říkám, že ta díra podle NKÚ je 108 mld., podle EU 3,2 mld. eur. A faktem je, že Kobra, která zadržela 2 mld., zasahovala 14krát nebo 15krát a to jsou ty karusely, kterým sice se stále smějete, ale tam je ta díra. Takže my uděláme maximum, abychom to vybrali, ale samozřejmě to závisí i od faktorů, jakým způsobem se k tomu postaví EU. Průměrný věk takové (upozornění na čas) podvodné karuselové firmy je 23 dní a podle EU quick mechanism je šest měsíců.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Třináctou interpelaci přednese pan poslanec Karel Rais, který bude interpelovat zatím nepřítomného pana ministra školství Marcela Chládka ve věci připomínky vlády ČR k novele vysokoškolského zákona. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, na jednu stranu jsem rád, že probíhá dost široká diskuse ohledně novely vysokoškolského zákona, na druhou stranu tato diskuse vyžaduje pokud možno co nejpřesnější informace a ty v některých případech postrádám.

30. března bylo zasedání vlády ČR. Vláda tam schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111, čili novelu vysokoškolského zákona, a měla k tomu řadu připomínek. Některé připomínky jsme samozřejmě projednávali dopředu, ale některé jsou zřejmě zcela nové a můj problém je, že tyto připomínky nemám nebo, myslím si, poslanci nemají. Takže bych vás chtěl požádat, abyste nám uvedl naprosto konkrétně, které připomínky vláda měla k novele, protože v EKLEPu je pouze návrh novely a putují různé informace o tom, že z původního návrhu byla třeba vyňata možnost založení veřejně výzkumné instituce ze strany vysokých škol, což je dost podstatný zásah do zákona nebo do toho návrhu.

Takže děkuji za zaslání písemných připomínek, protože zde zatím momentálně nejste. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, pan ministr tady momentálně není, odpověď vám tedy, pane poslanče, bude zaslána písemně.

A nyní budeme pokračovat další interpelací. Pan poslanec František Laudát bude interpelovat pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se obracím na pana ministra Pelikána. My v té věci komunikujeme. Jedná se o to, že zhruba již před dvěma roky nebo kdy začala kauza stěhování Obvodního soudu Prahy 5 z prostor krajského soudu, je to ten známý palác na náměstí Kinských. Jde o to, že v éře brigádníka Rusnoka, jak jsem slyšel, paní Benešová napsala coby ministryně spravedlnosti výpověď obvodnímu soudu. Od té doby nebyl ministr spravedlnosti schopen nalézt odpovídající prostory, načež začínala vznikat různá ekonomicky děsivá řešení či neekonomicky děsivá řešení. A teď poslední je varianta, která již tedy jde za panem ministrem, že soud se přestěhuje na několik míst. Jenom chci upozornit, že před několika lety se obdobná anabáze konala na Praze 6 a díky tomu, že soud byl rozdělen na vícero míst, tak sami možná víte, pokud máte nějakou firmu s vícero místy, nebo instituci výzkumnou, zdravotnickou apod., že pak nikdo nikde není a nic nefunguje, všichni jsou na cestách. Na Praze 6 tehdy údajně došlo k radikálnímu poklesu výkonnosti soudu, propadl se v hodnocení na jedno z nejhorších míst. A teď se totéž zřejmě odehraje i s Obvodním soudem Prahy 5, který se těší docela solidní reputaci. Jedna z částí, kam se má stěhovat, je do státního, státem vlastněného domu v Legerově ulici. Kdo zná pražské reálie, tak je to snad jedno z nejhorších míst pro fungování vzhledem k dočasně umístěné severojižní magistrále. Navíc se domnívám, že -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas vypršel. Jestli položíte otázku, na kterou by mohlo být odpovězeno?

 

Poslanec František Laudát: Dobře. Prosím pana ministra, zda skutečně bude trvat na tomto řešení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vstřícnost a požádám pana ministra Roberta Pelikána, aby odpověděl.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem k té věci přišel v nějaké fázi. Ta fáze byla taková, že již bylo věcí hotovou a nezměnitelnou, že se obvodní soud musí vystěhovat z jedné budovy z krajského soudu a že se tak má stát v horizontu měsíců a že je potřeba to řešit. A teď se tam přede mnou jako řešení nabízelo to, že bychom si pronajali nějakou budovu, která pro to nebyla nějak zvlášť vhodná, tu bychom zrekonstruovali, ačkoliv pochopitelně pronajímatel, až by tam soud zase nebyl, tak by to zase vyboural, protože jaksi soudy mají velice specifické dispoziční požadavky. Prostě celkově to mělo stát asi 90 milionů. A proti tomu stojí fakt, že máme volnou soudní budovu, neobsazenou, po Praze 6 v Legerově ulici.

Takže já se domnívám, že mám-li nějakým způsobem spravovat veřejné prostředky, tak prostě nemám jinou možnost. Těžko bych někomu vysvětlil, proč jsem nacpal 90 milionů korun nějakému soukromému pronajímateli místo toho, abych soud, jak se logicky nabízí, dal do té volné budovy. To, že to je řešení, které je nepříjemné, protože skutečně Legerova ulice není zrovna ideální místo pro nic a nikoho, to je pravda. Na druhou stranu já si ten dům podrobně prohlédl. Nevím, zda vy také. Ono to není zase tak hrozné. Chápu, že se nikomu nechce z krásného prostředí náměstí Kinských s úžasnou vnitřní zahradou a Petřínem hnedka za rohem a že ve srovnání s tím Legerova je přímo drastická, ale jinak je to pěkná budova, které nic nechybí, akorát tam vymalujeme, a vlastně jediná nevýhoda je ruch ulice a to, že pokud jde o to místo, kde na té Legerovce to je, tak že od metra je to pěšky pět minut. Zároveň jsem si vědom i toho, že rozdělení soudu povede k jistým organizačním komplikacím. Nebude to tak hrozné, protože dělení je v tomto případě, podařilo se ho udělat po v podstatě samostatných úsecích, to znamená bude zvlášť trestní agenda a civilní agenda, ty spolu prostě nemají vůbec nic společného, a ještě tedy bohužel bude muset být zvlášť, to mě mrzí, agenda exekuční, ale zase je to agenda, která je samostatná, byť tam tedy budeme muset převážet pravděpodobně poněkud častěji spisy z agendy civilní.

Zároveň chci zdůraznit, že to je řešení přechodné, protože celkově jsem velice nespokojen se situací dislokace soudů v Praze.

To, co se začalo s Míčánkami, je něco, v čem je potřeba pokračovat. Soudy musíme dostat do nějaké nové moderní budovy, protože dnes je to prostě neskutečné plýtvání. Ty prostory jsou nevyhovující, někomu nepříjemné a zároveň nesmírně drahé, protože jsou v centru, jsou to většinou chodby a z nich vedoucí další chodby do ještě menších chodeb. Prostě využitost třeba toho paláce Kinských, využitelná podlahová plocha je tam něco přes třicet procent. Všechno ostatní vytápíme úplně zbytečně. To jsou chodby.

Takže my to prostě řešíme, hledáme teď umístění, zrovna teď jsem tady měl paní předsedkyni Švehlovou, pro nějaký nový justiční palác, který by to vyřešil definitivní. Tohle je přechodné řešení a považuji ho za nejmenší zlo ze všech možných. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda padne doplňující otázka. Pan poslanec Laudát se na ni chystá. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. V té první části bych souhlasil. Ostatně kolega Kučera tady interpeloval vaši paní předchůdkyni s tím, že dávat soukromé firmě, když stát vlastní jiné nemovitosti, 90 milionů, je ekonomickým mrháním. Dostalo se mu odpovědi, že je to v pořádku.

Co se týká toho druhého, já se domnívám, že dneska nejlevněji by vyšlo prostě tam ty vztahy mezi nimi srovnat asi direktivně, nechat to být, a pokud tedy chcete rychle postavit justiční palác, tak proč ne. Ale prostě přesouvat to, když se tam srovnali doteď, tak si myslím, že by se tam mohli srovnat. Podle mého zase nevím, jestli jste nechal udělat tedy, a to je moje otázka, nějakou analýzu skutečných potřeb a prostě toho, zda by se tam nevešli ve stávajícím stavu, a nechat to být. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr na to bude ještě reagovat.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Když jsem to začal řešit, tak jsem si tam udělal pěknou sobotu pracovní, se svým ekonomickým náměstkem a s paní doktorkou Švehlovou jsme prolezli ty budovy opravdu odshora až dolů. Po pravdě, také si myslím, že by to ještě chvilku byli bývali mohli vydržet, ale prostě přišel jsem do nějaké situace, kdy už tohle nešlo vzít zpět. A zase, musím se zastat tedy toho krajského soudu, že ta kapacita tam byla přeplněna, to zase ano. Čili jak říkám, je to řešení situace, která už tu v nějaké fázi byla. To, v jaké fázi byla, to jde za paní bývalou ministryní Benešovou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než budeme pokračovat v dalších interpelacích, tak přečtu omluvenky, které dorazily: dnes od 16 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Marian Jurečka, dnes mezi 15.30 a 23. hodinou z osobních důvodů pan poslanec Herbert Pavera, dále od 14.30 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jiří Dalecký, dále mezi 13.30 a 24.00 z pracovních důvodů Anna Putnová, dále od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů Vít Kaňkovský, dále od 15 hodin z rodinných důvodů pan Lubomír Toufar, dále dnes od 14.30 hodin po zbytek jednacího dne se omlouvá pan poslanec Martin Plíšek, od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů pan poslanec Rostislav Vyzula, dále od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů paní poslankyně Helena Válková, dále po 14. hodině ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Petrů a dále od 14.30 do 16.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr dopravy Dan Ťok.

A nyní tedy přistoupíme k další interpelaci, kterou má jako patnáctou v pořadí pan poslanec Zbyněk Stanjura a interpeluje pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, z vašich veřejných vystoupení jsem nabyl dojmu, že máme obdobný názor na existenci státních fondů, ať už je to státní fond rozvoje bydlení, životního prostředí, dopravní infrastruktury. Já osobně se domnívám, že by bylo lepší, kdyby prostředky plynuly přímo přes státní rozpočet a ty fondy jsme neměli. Ale ptám se na váš názor na návrh ministra zdravotnictví, který v rámci protikuřáckého zákona, i když ten zákon se jmenuje jinak, ale myslím, že si rozumíme, navrhuje vznik nového státního fondu.

Já jsem si osobně vyzkoušel, že zrušit stávající fond je velmi politicky náročné. Když jsem chtěl jenom zahájit debatu o zrušení fondu dopravní infrastruktury, tak tehdejší opozice, dneska váš koaliční partner, stála na barikádě a říkala: v žádném případě. Já si myslím, že je lepší žádné nové fondy nezřizovat.

Ptám se vás jako ministra financí, protože návrh ministra zdravotnictví předpokládá vlastně i - já si to musím přečíst, protože název toho fondu - už i ten název: Státní fond integrované protidrogové politiky. Chtějí tam mít minimálně půl miliardy ročně, a dokonce navrhují, že tam budou alokována přímo ze zákona 1 % spotřebních daní a 1 % výnosu z loterií. Já osobně to považuji za špatný nápad a špatnou ideu. Mně to připadá, že na Úřadu vlády si chce někdo vytvořit když ne medvěda, tak aspoň medvídka. Medvěda už v rozpočtovém výboru naštěstí nemáme, tak aspoň medvídka, aby to úředníci na Úřadu vlády udělili. Mě by zajímal váš názor na možnost vzniku tohoto nového státního fondu jako ministra financí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám vicepremiéra a ministra financí o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem rád, že máme ve Sněmovně i strany, které chtějí šetřit. Takže návrh na zřízení Státního fondu integrované protidrogové politiky je součástí zcela nového zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož předkladatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Navrhovaný fond by měl být právnickou osobou v působnosti Úřadu vlády ČR. Návrh jde do vlády s rozpory Ministerstva financí, které nebyly vypořádány. V současné době projednávají návrh zákona komise Legislativní rady vlády.

Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí s návrhem na vytvoření státního fondu, především proto, že návrh neodpovídá ustanovením zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a jeho postupům. Návrh zákona nerespektuje ani zákon číslo 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Dalším důvodem, proč návrh na vytvoření státního fondu odmítáme, je to, že finanční prostředky navrhovaného fondu mají být zajištěny z podílu odvedené spotřební daně ve výši 1 %, 1% u spotřební daně z lihu, piva, vína a z meziproduktů a tabákových výrobků. Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí, aby uvedené části výnosu daní byly příjmem uvedeného státního fondu, neboť se v tomto případě jedná o faktickou účelovost daní. Finanční zajištění fondu by zakládalo jednorázové a posléze trvalé dopady na státní rozpočet v rozsahu cca 700 milionů korun ročně. Zároveň Ministerstvo financí upozorňuje, že způsob zakotvení daňových příjmů státního fondu nekoresponduje se zákonem o rozpočtovém určení daní.

Ministerstvo financí vítá snahu o soustředění problematiky ochrany zdraví před návykovými látkami pod jednoho gestora a s tím související centralizaci finančních prostředků na tuto agendu. Zásadně však nesouhlasí s tím, aby byl tento záměr realizován prostřednictvím vzniku nového státního fondu. Jedná se o zcela nesystémové řešení. V současné době se naopak projevuje tendence utlumování činnosti státních fondů a jejich transformace. Protidrogová politika by měla být zajišťována ústředními orgány státní správy a z finančních prostředků státního rozpočtu. Účelovost finančních prostředků na realizaci protidrogové politiky je zajištěna závazným ukazatelem v rámci příslušné rozpočtové kapitoly. Ve schváleném rozpočtu na rok 2015 má v závazném ukazateli program protidrogové politiky Úřad vlády rozpočtovány prostředky ve výši 95 milionů korun a Ministerstvo zdravotnictví ve výši 16 milionů korun.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec Stanjura bude mít doplňující otázku, takže prosím, ptejte se.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za odpověď. Já za sebe i za své kolegy říkám, že s názorem Ministerstva financí souhlasíme. A moje poslední otázka je jednoduchá. Já vím, že to je zatím rozpor, tak jestli, pane ministře, budete na tom rozporu trvat a nedopustíte, aby do Sněmovny to přišlo včetně toho návrhu na zřízení fondu. Že sami víme, teď to řeknu politicky, jak těžce se mění vládní návrh zákona v Poslanecké sněmovně, a mnohem lepší je takový nápad na zřízení nového nesystémového fondu, a to máme stejný názor, dát pryč už na vládě a poslat do Poslanecké sněmovny bez tohoto návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan vicepremiér bude reagovat? Chystá se odpovědět. Takže máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Ne, tak určitě, my jsme tu měli dneska debatu o tom zdravotnictví, tak nechci se k tomu vracet. Takže já si myslím naopak, že dáváme na protidrogovou politiku 95 milionů korun, a nejsem si úplně jistý, že jsou tam různé přednášky a různé účasti na konferencích atd., takže možná by bylo ještě potřeba se podívat, jestli i tyto prostředky jsou využívány účelově a efektivně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám o interpelaci paní poslankyni Jitku Chalánkovou, která interpeluje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, byla jsem seznámena s alarmující finanční situací Domova na Kalvárii v Jaroměřicích. Je to oblast, která je velmi chudá, a tento Domov na Kalvárii je zde zřízen v oblasti, která široko daleko v okruhu 20 km žádnou takovou službu neposkytuje. Tento domov je řádně zaregistrován Krajským úřadem Pardubického kraje, tuto registraci mám před sebou, a přestože se v popisu této lokality píše, že toto Moravskotřebovsko je velmi oslabené, právě co se týká této sociální služby, která zde je poskytována, přesto tento Domov na Kalvárii nebyl zanesen do sítě, ano, tak to konstatuji, a díky tomu také nemá nárok na poskytnutí dotace na poskytování sociálních služeb. Přesto jsem chtěla vás s touto situací seznámit, protože tento domov je soukromý, řádně zaregistrovaný a má zde uživatele z několika okresů. Mám zde k dispozici přesné rozvrstvení, ze kterých měst a ze kterých okresů. Kraj si dal podmínku, že poskytne dotaci pouze za podmínky, tedy nárokově, pokud se obce zavážou, že 2 % poskytované finanční částky poskytnou tyto obce pro klienty. Byla jsem seznámena také se skladbou klientů. Přijímají uživatele od 50 let. Byli tam umístěni také tři občané, kteří byli vyhozeni na ulici z té strašné ubytovny v Přerově. Přesto je přijali v hrozném stavu.

Chtěla jsem vás požádat, paní ministryně, přestože vím, že tento domov není zanesen ve střednědobém plánu, jestli byste se mohla zaměřit na tuto skutečně výlučnou lokalitu, velmi oslabenou ekonomicky, podívat se na to, zda by se nemohlo vyvolat třeba i jednání mezi těmi třemi kraji, na jejichž rozhraní domov leží (Předsedající: Já se omlouvám, paní poslankyně...) a zkusit tyto kraje přivést ke spolupráci. Týká se to také toho, jakým způsobem byly převedeny finanční prostředky na poskytování dotace ze státu na kraje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám paní ministryni, aby vám odpověděla.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, tady samozřejmě opakuji to, co už nakonec řekla paní poslankyně, že je na kraji, jak si nastaví síť sociálních služeb a které organizace do ní zařadí a které ne. To, že si někdo jako soukromý poskytovatel zaregistruje sociální službu, samozřejmě ještě neznamená, že má automatický nárok na to, aby byl financován z veřejných rozpočtů.

Nicméně jenom pro upřesnění, co se týče té organizace, je to tedy společnost s ručením omezeným Domov na Kalvárii, má zaregistrované dvě sociální služby. Jednou je pečovatelská služba, ta je zaregistrována od roku 2010. Ta dostala dotace - předtím nevím - v roce 2013, v roce 2014 údajně ani nežádala a zase v roce 2015, tedy na letošní rok, byla podpořena krajem ve výši 211 tisíc korun. Co se týče té druhé sociální služby, ten domov pro seniory, tak to je skutečně služba nová. Byla registrována teprve v červnu roku 2014, takže je skutečně opravdu nová. Zatím říkám, že tato služba není v souladu s akčním plánem Pardubického kraje, a to já mohu těžko ovlivnit. Je to opravdu na dohodě poskytovatele s krajem. Nicméně bych ráda podotkla, že je tam na základě informací z terénu pochybnost o kvalitě poskytované péče, což my budeme prověřovat inspekcí sociálních služeb, které určitě zafungují. Uvidíme, co se potvrdí, nebo nepotvrdí. Nicméně opakuji, to je spíš na interpelaci někoho z Pardubického kraje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já určitě doplním pouze paní ministryni. Chtěla bych prostě znovu upozornit, aby kraj - přestože s vámi souhlasím, že toto zařízení není v síti, ale zase na druhé straně čteme, že tato oblast je skutečně velmi oslabená v poskytování pobytové sociální služby, jestli by bylo možné se zaměřit jednak na poskytovatele, jednak event. vyvolat jednání mezi těmi třemi kraji, které nemusí spolupracovat, ale mohou, a také z toho důvodu, že bych žádala, abychom co možná nejvíce splnili rovné podmínky pro poskytovatele sociálních služeb, co se týká dotací. A druhá věc, zaměřit se znovu na způsob převodu, kterým byly převedeny peníze na kraje, aby se skutečně dostalo na rovné podmínky. Je na kraji, jakým způsobem rozdělí dotace, ale znovu se podívat na tu oslabenou oblast.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní ministryně zareaguje.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já ještě jenom doplním, že jsme dostali informaci, že ta oblast je údajně dobře zasíťovaná terénními sociálními službami. Jinak bych zopakovala, že přece jenom ten domov tam opravdu není ještě ani rok, takže bych docela pochopila, že třeba kraj vyčkává, protože se vlastně neví, jak ten poskytovatel vypadá, a že opravdu máme zkušenost, že během posledních let řada soukromých organizací začala zakládat domovy pro seniory, protože předpokládají, že je tam lehký výdělek, a tyto organizace pak chodí za námi, případně za kraji, a požadují financování z veřejných rozpočtů. Chápu, že je tam určitá nedůvěra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další interpelaci má pan poslanec Zdeněk Ondráček. Interpeluje pana ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, kteří jste ještě vydrželi. Při sledování většiny českých veřejnoprávních médií by se dalo dospět k závěru, že se na Ukrajině v posledních dnech téměř nic neděje. Když už tedy nejste schopni jako vláda zajistit, aby Česká televize podávala občanům objektivní informace, požádám vás, pane ministře zahraničí, o tyto informace sám a požádal bych o sdělení aktuální situace na Ukrajině. Pokud budete schopen mi odpovědět, tak asi na tyto otázky:

Proč je na Ukrajině přítomno cca 300 amerických výsadkářů a souhlasíte s jejich přítomností? Kdo proti komu nyní bojuje na jihovýchodě Ukrajiny? Je to opravdu ukrajinská armáda proti polovojenským a Kyjevem nekontrolovaným oddílům Pravého sektoru? Je pravdou, že tisíce lidí v Kyjevě a dalších velkých městech demonstrují proti vládě a prezidentovi, včetně toho, že se Pravý sektor možná chystat svrhnout současné vedení? Děkuji vám za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci. Pan ministr je připraven vám odpovědět. Máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Já bych chtěl jenom upozornit na to, že vláda nemá možnost nějak organizovat Českou televizi nebo média vůbec v této zemi, aby sdělovaly něco podle našich představ. Ono to neplatí vůbec u těch soukromých médií, tam samozřejmě si to zvlášť nelze představit. V případě České televize nebo veřejnoprávních médií Českého rozhlasu také mohu ujistit, že neprobíhá žádná instruktáž vůči těmto médiím, jakým způsobem a o čem by měla informovat. Ta média jsou, jak víte, relativně nezávislá a kontrolou jsou určeny podle zákona rady - televizní rada, rada pro rozhlasové vysílání. A způsob, kterým volíme zástupce do těchto rad, tady nechci popisovat. Upozorňuji na to, že skutečně moje možnost ovlivňovat vysílání je naprosto minimální, možná podobná jako každého jiného poslance. Pokud se stane někdy občas něco výjimečného, kde mám pocit, že je něco nepřesného, tak to třeba někde sdělím na úrovni šéfredaktora, ale to už se delší dobu nestalo ne proto, že bych tam snad nic nenašel problémového, ale především proto, že už nemám čas to tak systematicky sledovat. To je mi líto.

Pokud bych měl informovat o aktuální situaci na Ukrajině, vycházím především ze zpráv, které dostávám, mj. docela zásadní jsou zprávy, které nám podává monitorovací výbor OBSE. A nemyslím si, že by se na Ukrajině nic nedělo, ale dovolím si tady jeden takový soud. Podle informací, které mám od politických představitelů, panuje názor, že pokud dojde k nějakému zásadnějšímu porušení příměří na Ukrajině, bude to až po 9. květnu. Panuje přesvědčení, že do doby oslav 70. výročí bude víceméně podobný stav, jako je nyní. To je neoficiálně něco, co vám asi nikdo nepotvrdí, ale budete si moci zkontrolovat, jestli tato prognóza bude pravdivá.

Navzdory tomu to ovšem není tak, že by se na Ukrajině nedělo vůbec nic. Poslední zpráva OBSE, kterou mám, říká, že bezpečnostní situace dobrá není a u jiných příměří, např. kolem doněckého letiště, se vážně zhoršila. Mise OBSE zaznamenala prudký nárůst počtu porušení příměří a použití těžké techniky, zejména těžkého dělostřelectva a minometů ráže 120 mm u doněckého letiště a u vesnice Avdějevka.

Mise pozorovala situaci kolem Šyrokyna, zaregistrovala použití minometů a také lehkých zbraní v okolí Šyrokyna a také Berďanska. Navštívila také řadu vesnic. V Doněcké oblasti zaregistrovala mise množství techniky, hlavně tanků T64 poblíž linie kontaktu. Problémem se stalo opět omezování pohybu členů této mise a nejistá bezpečnostní situace. Dne 27. dubna OBSE oznámila, že u Šyrokyna, u Mariupolu dochází k nejtvrdším bojům od doby před uzavřením únorových minských dohod, přičemž situace se zhoršuje. Pozorovatelé zjistili přítomnost a pohyby těžkých zbraní na území, odkud měly být staženy, a to zejména na straně samozvané Doněcké republiky.

Volný pohyb a výkon mandátu je rovněž omezován oběma stranami. To znamená, k omezení dochází jak z řad představitelů ukrajinské armády, tak omezují pohyb pozorovatelů OBSE představitelé např. Doněcké republiky nebo Luhanské republiky, což samozřejmě snižuje možnosti podávat vyčerpávající obraz o tom, co se tam dneska děje. Nicméně určitou oblast - máme pravidelné informace, a obraz o tom, jak se situace vyvíjí, domnívám se, že máme poměrně přesný.

Zabýval jsem se shodou okolností, když jsem byl naposledy v Kyjevě, zabýval jsem se otázkou možných protestních hnutí proti vládě, na kterou jsem tady dotazovaný. Mohu říci, že jsem se tam bavil s řadou lidí nejenom v parlamentu, ale snažil jsem se mluvit s lidmi mimo politiku. Můj dojem byl takový, že tam v této chvíli nejen že nedochází k nějakým masovým vystoupením proti vládě, že by tam tisíce lidí protestovaly, ale dokonce v Kyjevě panuje docela silný názor, který jsem slyšel opakovaně, že všichni si uvědomují, jak těžká je situace země, a že v podstatě jakékoli manifestace a podobné projevy podkopávají pozici Ukrajiny v situaci, kdy je třeba, aby země držela pohromadě. Mám dojem, že i podpora třeba současnému prezidentu Porošenkovi je poměrně vysoká ve společnosti. Alespoň nemám stoprocentní průzkumy a údaje, ale z toho, co jsem viděl, slyšel, z informací, které mám k dispozici, myslím si, že podpora je široká.

Tady odsud z Česka se možná leckomu může zdát -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, obávám se, že váš čas byl završen. Dostanete prostor v druhé části. Poprosím pana poslance o doplňující otázku.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, neodpověděl jste mi na první otázku. Na Ukrajině je přítomno cca 300 amerických výsadkářů. Ptal jsem se, jestli vy s tím souhlasíte, s jejich přítomností, a také jsem se dotazoval, co víte o tom, jestli máte informace o tom, že pravidelná ukrajinská armáda v současné době bojuje proti Pravému sektoru, který se vymkl kontrole.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám vás o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek O tomhle informace nemám, tak se k tomu úplně nemohu vyjádřit souhlasem - nesouhlasem. Ale mohu vás ujistit, že ještě učiním nějaký dotaz na naše zastoupení a pokusím se zjistit, jestli úplně v posledních hodinách dnes nedošlo k nějakým vystoupením proti nebo k nějakému střetu mezi armádou a Pravým sektorem. Já jsem naopak byl svědkem toho, že došlo k určité dohodě mezi dobrovolnickými skupinami a prapory a ukrajinskou armádou a že všichni akceptovali to, že budou pod jedním velením.

Jsem přesvědčen, a to byly poslední informace, které jsem měl, že došlo k sjednocení všech branných sil pod jedno velení, což ještě před pár měsíci pravda nebyla a tohle je určitá nová věc. Tohle byl také požadavek Evropské unie a členských států, protože my jsme samozřejmě neustále zdůrazňovali, že jedna ze základních věcí, a těch reforem, které jsme požadovali, byla také reforma ozbrojených sil a pokládali jsme za nepřijatelné, aby existovaly v zemi, která se chce demokraticky spravovat, nějaké vojenské síly, které jsou mimo kontrolu ministerstva obrany a řádných představitelů armády. Krok, o kterém jsem mluvil, ten byl právě i reakcí na to. O nepokojích, o kterých mluvíte, informaci nemám, pokusím se zjistit, jestli se něco neodehrálo úplně v posledních hodinách, v posledním dni, protože jsem nevěděl, že se na to budete ptát, a ještě vám na to osobně odpovím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní přistoupíme k další interpelaci, kterou má paní poslankyně Markéta Adamová. Interpeluje vicepremiéra vlády a pana ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulých týdnech jsem navštěvovala základní školy, které se pokoušejí být inkluzivní, resp. se o to pokoušejí ředitelé a pedagogické sbory a další pracovníci. Slovo pokoušejí užívám záměrně, jelikož i přes veškerou snahu a úsilí, které školy a jejich zástupci na realizaci inkluzivního vzdělávání vynakládají, se současný stav ani zdaleka neblíží ideálu. Překážek je více, ale tou hlavní, která byla opakovaně zmiňována na všech navštívených školách, je nedostatek finančních prostředků na podpůrná opatření pro žáky.

V Poslanecké sněmovně jsme projednávali novelu školského zákona téměř půl roku. Schválením novely však zdaleka není zaručeno, že budou realizována opatření, která pomohou všem dětem, které to potřebují. Po rozhovorech se zástupci škol a dalšími odborníky si troufám tvrdit, že bez finančních prostředků, které budou cíleně vynaloženy na realizaci přijatých opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, přijdou naše snahy o změny v legislativě vniveč.

Chtěla jsem se zeptat přímo ministra školství, nicméně vzhledem k jeho nepřítomnosti se dovolím tázat vás. Zajímalo by mě, zda ministr školství Marcel Chládek s vámi řeší navýšení rozpočtu pro jeho resort s cílem podpořit právě novelizovaná opatření i finančně. Jak se k navýšení rozpočtu na tuto oblast staví vaše ministerstvo?

Vážený pane místopředsedo vlády, touto interpelací si vás dovoluji vyzvat k předložení detailního plánu financování, které bude v souladu s nově schválenými změnami, potřebami škol a poradenských zařízení, a to nejpozději k začátku školního roku 2015-2016. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana vicepremiéra, aby vám odpověděl.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, škoda, že tu není pan ministr. Každý ministr se snaží navyšovat svoji kapitolu, takže pan Chládek se také snaží. My samozřejmě budeme vyjednávat o rozpočtu a v podstatě Ministerstvo školství v rámci našeho vyjednávání prohlásilo, že nedokáže dopady odhadnout a předpokládá, že všechny potřebné výdaje bude možno zabezpečit úpravou struktury stávajících dotací, poskytovaných regionálnímu školství.

Po projednání novely školského zákona v Poslanecké sněmovně uplatnilo Ministerstvo školství v rámci aktualizace střednědobého výhledu na rok 2016 požadavek na účelové navýšení rozpočtu kapitoly na rok 2016 o částku 360 mil., s tím že pro rok 2017 bude potřebné navýšení činit 960 mil. Rozdílné výše finančních objemů odpovídají navrhované účinnosti novely školského zákona od 1. září 2016.

To, zda Ministerstvo školství nebude schopné zabezpečit požadavky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci kapitoly, z velké míry závisí na nastavení prováděcích právních předpisů, které se nyní připravují. My jsem včera měli první kolo o rozpočtu a v květnu budeme projednávat jednotlivé kapitoly a bude to předmětem našeho vyjednávání s panem ministrem Chládkem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda paní poslankyně - nechce položit doplňující otázku. Děkuji. V tom případě půjdeme dál a požádám paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ve vládním programovém prohlášení je obsažena řada ambiciózních cílů v oblasti eGovernmentu. Na můj dotaz na únorovém zasedání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, zda má Ministerstvo vnitra k jejich dosažení dostatečné personální zázemí, odpověděl pan náměstek Strouhal, že v současnosti chybí deset funkčních míst, nicméně že příslušný požadavek na Ministerstvo financí již byl vznesen. Absenci deseti funkčních míst pokládám když ne za paralyzující, tak za velmi závažnou překážku pro plnění úkolů Ministerstva vnitra v této důležité oblasti. Ráda bych se zeptala, jak dlouho tento stav trvá a zda se kvůli němu některý z vládních cílů odsouvá. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra dostanete písemnou odpověď.

Nyní požádám pana poslance Petra Kudelu o jeho interpelaci, která směřuje na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane nepřítomný ministře zdravotnictví, budoucnost naší společnosti spočívá v dětech a v jejich přípravě na to, aby převzaly naši úlohu. Děti musíme nejen vychovávat a vzdělávat, ale také kultivovat. S dítětem jistě nebudeme hovořit jeho jazykem, ale jazykem dospělého člověka jenom takovými slovy, kterým bude rozumět. Proč o tom hovořím na vaši adresu?

Dostal se mi do rukou Diář 2015 vydaný Státním zdravotním ústavem, který je dle svého popisu na zadní straně zdravotněvýchovným materiálem vydaným za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky. Tento diář byl distribuován žákům 5. tříd. Příručka začíná poklidně. Termíny prázdnin, důležitá telefonní čísla, zásady zdravého životního stylu, pohybu, zdravé výživy, přes užívání sladkostí k čištění zubů, celkovou hygienu, škodlivost kouření a nebezpečí drog až - cituji - jací se mi líbí kluci, jaké se mi líbí holky, menstruace, měsíčky, menzes, čmýra, onanování, masturbace, prstění. Prosím, dětem v 5. třídě!

Informovat školáky o stavbě lidského těla a o jeho fyziologii a reprodukci je zcela namístě, ale je potřeba to dělat kultivovanou formou. Forma, která je v diáři k tomu zvolena, musí připadat nevkusná a naprosto nevhodná komukoliv nejen pro rodinně orientované rodiče, kteří na tuto brožuru upozornili. Je třeba si uvědomit, že neuctivě zpracovaná témata tohoto typu mohou vyvolat v dětech traumata. Osobnost každého dítěte je třeba chápat individuálně. Není lepší citlivé reprodukční věci nechat na výchově v rodině, přirozenému vývoji a serióznímu vzdělání než nechutným příručkám?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale vzhledem k vašemu času vás požádám, abyste položil otázku, na kterou chcete, aby vám bylo odpovězeno, protože už jste za časovým limitem.

 

Poslanec Petr Kudela: To byla ona. Není lepší nechat citlivé věci rodině, výchově a vzdělání než nechutným příručkám? Jenže to by někteří pak neměli dobře placenou práci a nemohli utrácet státní peníze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Půjdeme tedy dál. Dalším interpelujícím je pan poslanec Michal Kučera, který interpeluje pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. My se, pane ministře, budeme bavit o finančních záležitostech. Nemějte obavu.

Vážený pane ministře, od 1. 1. 2015 měl být spuštěn společný výběr daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění, tedy tzv. jednotné inkasní místo. Přineslo by to významnou úsporu finančních prostředků na straně státu i na straně podnikatelů. Stát mohl významně snížit stavy zaměstnanců správy sociálního zabezpečení a rovněž i na straně zdravotních pojišťoven. Podnikatelé by pak ušetřili na administrativních nákladech tržby, což by, jak jistě víte, zvýšilo produktivitu práce v české ekonomice. Vaším rozhodnutím, pane ministře Babiši, bylo spuštění jednotného inkasního místa zastaveno, což znamená pokračování vysokých nákladů na straně státu a vysoké administrativní zátěže na straně živnostníků a podnikatelů a v neposlední řadě i vaši neschopnost vybírat daně.

Mám na vás následující jednoduché dotazy, pane ministře Babiši. Za prvé: Kdy bude jednotné inkasní místo fungovat? Za druhé: Kolik stojí ročně státní rozpočet to, že v roce 2015 jednotné inkasní místo nefunguje? Za třetí: Kdo je za spuštění jednotného inkasního místa zodpovědný? A ten termín by měl zaznít, kdy bude spuštěn.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana vicepremiéra, aby vám odpověděl na vaši interpelaci.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Kolegyně, kolegové, jednotné inkasní místo, my to nazýváme jako Kalouskova past. To je ta jeho virtuální realita. To je, jako kdybych já teď navrhl zákon, že od 1. ledna 2018 zrušíme veškeré daně a navýšíme důchody o tisíc procent. To je asi stejné. Myslím, že bych dostal strašně moc hlasů od voličů. Tohle, co nám tady zanechal bývalý pan ministr financí a s čím jsme se trápili, to je vlastně celý rok. Ano, principiálně je to fajn, jednotné inkasní místo. Já bych také rád. Ale to by někdo musel rozhodovat sám a někdo by také musel napsat, co by to znamenalo pro naši ekonomiku. Kolik nezaměstnaných, jaké dopady. Protože to, co vy jste navrhovali, a to, co my jsme vlastně museli zrušit, bylo vlastně snížení inkasa daňových příjmů o 18 miliard. Takže ten projekt připravený minulou vládou byl z pohledu praktické realizace vlastně nepoužitelný. Technické možnosti systému správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven výběr příspěvků prostřednictvím správce daně v současné době neumožňují. Takže ty základní body, které byly, vlastně změna sazby daně z příjmu pro zaměstnance z 15 na 19, zrušení superhrubé mzdy a také OSVČ změna techniky výpočtu vyměřovacího základu pro pojistné by se už nemělo uplatňovat 50 % hodnota rozdílu příjmu a výdajů pro jeho stanovení, nýbrž plná stoprocentní výše, což bylo kompenzované snížením sazby pojistného. To je také takový zajímavý produkt, ta superhrubá mzda. Nejdřív jste říkali, že bude 15 %, že to bude vlastně jednotná daň, a potom se zjistilo, že to nestačí, tak se udělal základ 134, takže my se tady stále tváříme, že máme 15 % ze 134, ale ve skutečnosti je to 20,1.

Principiálně je to určitě dobrá myšlenka, ale obávám se, že v rámci koaličních vlád, kde není nastavena atmosféra snižování nákladů, je nereálná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda pan poslanec položí doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za odpověď panu ministru Babišovi. Jak jsem očekával, tak jsem se dočkal mírně expresivního, emotivního projevu s téměř nulovou informační hodnotou. Nicméně ta poslední informace zazněla v té jedné větě a možná, že stačila ta jedna věta. To znamená, jak tomu dobře rozumím, vy se zavedením jednotného inkasního místa nepočítáte. To znamená, nemáte zájem na zefektivnění státní správy, nemáte zájem na odstranění administrativní zátěže pro podnikatele. Takhle jste to tedy řekl, pokud jsem vašemu projevu rozuměl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr na to bude reagovat.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vidím, že pan Kalousek má skutečně odchov podobných demagogických následníků. Já jsem nic takového neřekl. Já jen říkám, že my napravujeme to, co vy jste nám tady nechali, a myslím si, že nedělám toho málo. Jenom tu Finanční správu dát do pořádku, kterou nikdo nikdy neřídil a sloužila vlastně jenom na nějaké zájmy bývalého ministra financí s jeho kamarádem, bývalým finančním šéfem. Takže dáváme to do pořádku. Soustřeďujeme se na výběr daně a toto samozřejmě určitě perspektivně je zajímavé, ale z dnešního pohledu to není reálné. Takže my rádi, ale máme i nějaké limity a máme i nějaké koaliční partnery.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme pokračovat dál a dalším interpelujícím je pan poslanec Ludvík Hovorka, který interpeluje pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený nepřítomný pane ministře, v České republice se začíná výrazně projevovat nedostatek dětských lékařů a dětských sester. Průměrný věk praktických lékařů pro děti a dorost a pediatrů je 57 let. V nemocnicích a ambulantních praxích pracuje 920 dětských lékařů ve věku nad 60 let. Z toho vyplývá, že po roce 2020 bude v republice chybět 600 pediatrů, tedy dětských lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost. Kromě toho se prohlubuje nedostatek dětských specialistů - intenzivistů, nefrologů, neurologů, dětských psychiatrů a dalších odborností. S tím neúnosně rostou čekací doby na odborná vyšetření těmito specialisty.

Příčin je zajisté více, ale jednou z nich je neochota nemocnic přijímat mladé dětské lékaře, absolventy lékařských fakult, po absolvování přípravy na specializovaných pracovištích. Nemocnice sledují přísně ekonomická kritéria a příprava nových lékařů je pro ně finanční zátěž. S tím souvisí i mizerné odměňování nastupujících lékařů-absolventů, v mnoha případech také požadavky na platbu za umožnění praxe. Ročně 300 až 500 absolventů lékařských fakult odchází do zahraničí, kde absolvovali specializační přípravu ve výrazně lepším postavení než v ČR. Stávající DRG systém znevýhodňuje pediatry v rámci nemocnic, především specializovaná pracoviště a centra. V systému není zohledněna náročnost péče podle věku pacienta, přitom pediatrie potřebuje více personálu a větší zázemí pro hospitalizované děti, jejich doprovod. Současný systém postgraduálního vzdělávání lékaře je komplikovaný, nekoordinovaný, nekonzistentní a nepřehledný. Chybí jednoznačné zadání od státu, tedy od Ministerstva zdravotnictví, které je za postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví odpovědné. Připravovaná novela zákona o vzdělávání lékařů předpokládá zrušení oboru praktický lékař pro děti a dorost.

Vážený pane ministře, očekáváte, že pokud bude zákon schválen v současné podobě, pak zajistí vyřešení nedostatku praktických lékařů pro děti a dorost a také nemocničních pediatrů, tedy o retestování minimálně devíti set dětských lékařů do roku 2020? Co učiníte pro zajištění dostatku dětských sester? Neuvažujete o rozšíření počtu rezidenčních míst, zjednodušení agendy související s těmito místy a současně o posílení role institutu postgraduálního vzdělávání lékařů v systému vzdělávání? Jaká další opatření připravujete, aby v ČR byla i po roce 2020 zajištěna kvalitní a dostupná péče o děti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana poslance Zdeňka Ondráčka s interpelací na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Ano jsem usilovný dozvědět se informace dějící se v zahraniční, protože i zahraniční politika nás ovlivňuje. Takže jak jsem zmínil v předchozí interpelaci, že nás veřejnoprávní media možná záměrně, protože to prostě nesmí, neinformují o dění ve světě, tak bych od vás, pane ministře, nyní chtěl veřejně slyšet, co se vám to vlastně děje ve Spojených státech. Mám na mysli tisíce demonstrujících lidí v Baltimoru, New Yorku, Washingtonu, Bostonu a dalších amerických městech. A pokud mi zde pouze odpovíte, že demonstrují proti policejnímu násilí... (Ministr Zaorálek má poznámku mimo mikrofon.)

Pane ministře, abyste slyšel, co se vás ptám, a neodpověděl jste mi zase na něco jiného. Pokud mi tedy odpovíte, že demonstrují pouze proti policejnímu násilí, tak vám položím jinou otázku. Ptám se vás: Můžete mi sdělit, jaká je v současné době ekonomickosociální situace prostých občanů Spojených států? A je pravdou, že miliony lidí žijí na potravinových dávkách? A pokud ano, kolika milionů občanů Spojených států se to asi týká? Jednoduchá otázka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pan ministr vypadá, že je připraven vám odpovědět. Máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Zřejmě asi úplně přesně neodpovím, ale nicméně ten problém je docela vážný a interpelace na Baltimore je celkem zajímavá. Já jenom pro pořádek řeknu, že demonstrace probíhají vlastně už delší dobu, několik dní, poměrně silné nepokoje. Ony se vyhrotily po smrti černošského mladíka Freddyho Graye, který zemřel 19. dubna na následky zranění páteře, které utrpěl po zásahu policie při převozu, tam to není úplně jasné, to se vyšetřuje. A to už je docela tradiční, že usmrcení černošského muže policií je poměrně docela pravidelně, naposledy když si vzpomenete ve Fergusonu, to je poměrně nedávno, také vlastně vyvolalo poměrně dost velké nepokoje, které probíhaly vlastně už od srpna 2014 v tom Fergusonu. Baltimore je v něčem jiný než Ferguson. To je město, které je opravdu na tom, jak asi, kdo jste se tím zabývali, tak jste si to také už zjistili, že to je poměrně docela složité místo, kde je tam 60 % afroamerické populace a poměrně docela zlá sociální situace, velmi vysoký počet nezaměstnaných. Takže to, že tam ty protesty propukly, má samozřejmě daleko hlubší důvody a spíš ta událost, to usmrcení devatenáctiletého černošského mladíka byl spíš takový katalyzátor, který tu pochodeň zapálil.

A nezůstalo jenom u Baltimoru. Tam došlo, jednak ty demonstrace se tam rozvinuly, takže musela být povolána Národní garda, vyhlášen stav ohrožení nebo výjimečný stav a byl vyhlášen zákaz vycházení, zatčeno asi 35 lidí. Byla tam i řada zraněných při zásazích, bylo povoláno pět tisíc členů policejních sborů z okolních regionů a zraněny byly opravdu desítky lidí včetně policistů. A nedosti na tom, ono se to přelilo i do dalších míst, nemyslím zrovna jenom ty nepokoje, ale rozhodně demonstrace, protože řada amerických měst začala demonstrovat a tisíce lidí tam demonstrovaly jakoby na projev solidarity s protesty v Baltimoru a demonstrace probíhaly v New Yorku, Washingtonu, Bostonu, Minneapolisu, v Seattlu, ale i tam ty demonstrace často nabyly docela dramatických podob, takže třeba v New Yorku bylo zatčeno při demonstraci 60 lidí.

Takže je to opravdu docela vážná událost, není to marginálie. A já nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že se to vždycky čas od času v Americe takto stane a že to je taková pravidelně se vracející věc, která se nakonec vždycky nějak zvládne. Myslím si, že to je vážnější, a v tom dokonce i to, kam vy jste směřoval dotazy na otázku úrovně sociální rovnosti ve Spojených státech. Já je pokládám za docela opodstatněné, tady ty dotazy, protože si myslím, že to, co se stalo v Baltimoru podobně jako to, co se stalo ve Fergusonu, je projevem daleko hlubších problémů současných Spojených států. A není to něco, co jen tak lehce přejde. Kdyby to byla jenom epizoda, tak by k tomu nevystupoval prezident Spojených států a celá řada dalších představitelů. Když se podíváte na ta jejich vystoupení, oni opravdu také upozorňují na to, že se tady projevují vážnější problémy. A ty jsou poměrně dost hluboké, na to si myslím, ani kdybych měl víc času, tak si myslím, že bych nepodal asi dostatečně solidní zprávu k tomu, protože to asi je pochopení vůbec toho stadia vývoje, ve kterém se Spojené státy nacházejí, a toho poměrně třeba i složitého problému soužití afroamerické skupiny, soužití různých etnik s tou, řekněme, populací bílých.

Myslím si, že tohle je problém, který není zdaleka na konci, jeho řešení není jednoduché a je to pravděpodobně i věc docela hluboké veřejné debaty, která ve Spojených státech se vlastně odehrává už od nepokojů ve Fergusonu a která bude pokračovat. A samozřejmě že to je těsně spojeno se sociálními problémy, s otázkami nerovnosti, otázkami sociální vyloučenosti, která postihuje velké části obyvatel. Baltimore, to je spíš takové místo, kde je těch problémů nakupeno rekordně, že to je opravdu bolavé místo samo o sobě, a proto tedy to tam vyhřezlo zřejmě také zdaleka ne náhodou. Myslím si, že je to problém, kterému i my v Evropě můžeme rozumět. Prostě že v souvislosti s poslední velkou ekonomickou a finanční krizí skutečně se sociální nerovnost začala zvětšovat ve společnostech. Myslím si, že i Amerika v tom prošla podobným vývojem, a jde o to, do jaké míry jsou schopny demokratické struktury společnosti na tohle zareagovat a ten pocit, že řada lidí zůstává vyloučených, měnit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane ministře, omlouvám se. Vypadá to, že pan poslanec bude mít doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Samozřejmě jste se šikovně vyhnul otázce, kolik milionů lidí je na potravinových dávkách, ale myslím, že třeba to nevíte nebo mně to do budoucna zjistíte. Ale těmi nerovnostmi jsme si docela nahráli. Myslím, že někdy kolem 24. nebo 22. 4. jsem v našich médiích zaznamenal vyjádření bývalé paní ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightové, která nás poučovala o nutnosti dodržování lidských práv u romského etnika. Možná jste ten článek četli. Nebylo by proto namístě, abyste ze své pozice ministra zahraničí napsal dopis prezidentu Spojených států amerických nebo alespoň vydal oficiální prohlášení, že jsme jako Česká republika znepokojeni dodržováním lidských práv u černošského obyvatelstva Spojených států? Proč ne? Zkuste to. Najdete k tomu odvahu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Přiznám se, že nevidím zrovna důvod psát dopis tohoto typu prezidentu Spojených států, protože stále jsem přesvědčen, že dokonce i v jeho vystoupení je cítit, že si ty problémy uvědomuje a vůbec před nimi neuhýbá. A nejenom teď. I ve svém vystoupení na Valném shromáždění OSN americký prezident řekl, že Amerika je země, která má celou řadu vážných sociálních problémů, to v tom projevu můžete najít, a že on se tím vůbec netají, že se nestaví do role někoho, kdo chce poučovat ostatní země, a že si uvědomuje... Ono to tehdy bylo v září loňského roku a také to bylo v souvislosti s nějakými událostmi, které si teď nevybavuji. A on říkal ano, máme v Americe velké problémy a je to obrovská výzva pro vládu si s nimi něco počít. Takže já si rozhodně nemyslím, že by potřeboval americký prezident, abych ho na ty problémy upozorňoval, že je má. Protože sleduji, že zrovna tento prezident a jeho administrativa se projevují docela výraznou citlivostí vůči tomu, co se v Americe děje i v oblasti sociální nerovnosti i v oblasti těch nepokojů, a reagují na to poměrně velmi opatrně s velkou snahou tomu porozumět. A zároveň, dá se říci, že i stimulují veřejnou debatu. Dokonce bych mohl říci, že i v současné politice americké administrativy je celá řada kroků, kterými se snaží problém nerovnosti v Americe řešit. Dokonce tento americký prezident jako Afroameričan, si myslím, je dokonce v něčem disponován, aby rozuměl těmto problémům také možná lépe než ostatní.

Na druhé straně bych chtěl říci za tuto vládu a za Ministerstvo zahraničí, že my, když dnes mluvíme o lidských právech, tak jsme řekli, že se právě snažíme rozšířit koncept lidských práv také na práva sociální a ekonomická, a mluvíme o tom jako o něčem, co činíme tématem v Ženevě a všude, kde k tomu máme možnost. Takže to není tak, že bychom o tomhle tématu nevěděli. Ale říkám, zrovna si nemyslím, že bych měl o tom psát dopis prezidentu Obamovi. Ten mi připadá, že o těchhle věcech leccos ví a reaguje na ně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Postoupíme dál. Zde jsou dvě interpelace paní poslankyně Věry Kovářové. První směřuje na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, moje interpelace týkající se návrhu zákona o veřejném opatrovnictví bude stručná a jednoduchá.

Za prvé. Kdy lze očekávat, že tato vysoce potřebná předloha, a to nejen pro obce a města, na jejichž území se nacházejí ústavy sociální péče, konečně zamíří do Poslanecké sněmovny? Za druhé. Bude obcím za výkon veřejného opatrovnictví, který se dosud děje bezplatně, poskytována např. opatrovnická dotace nebo jiná forma odměny? Za třetí. Předpokládá se v tuto chvíli, že veřejnými opatrovníky budou obce všech typů, nebo nikoliv? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, pane předsedající. Vážené zbývající poslankyně a poslanci, pokusím se být stejně jasný ve své odpovědi.

Podle legislativního plánu vlády máme termín předložení tohoto zákona do vlády do konce tohoto roku, takže lze předpokládat, že do Sněmovny by se měl dostat někdy na jaře roku příštího.

V současné době předpokládáme - to je jeden z klíčových prvků toho zákona - že by tu skutečně měly být nějaké dotace, nějaké odměny pro obce za výkon této působnosti, což ovšem zároveň nezastírám, že je to jedno z hlavních úskalí toho zákona, protože z celkem pochopitelných důvodů Ministerstvo financí s tím má poněkud problém. V současné verzi předpokládáme, že by tato pravomoc měla být svěřena všem typům obcí tak, jak si to přeje Svaz měst a obcí, pokud je mi známo. Zase ovšem musím zmínit, že zejména Ministerstvo vnitra se zdá, že nemá úplně shodný názor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda paní poslankyně bude mít doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, položte ji.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Nemám doplňující otázku. Děkuji za odpověď, to mně postačilo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A přejdeme v tom případě rovnou k interpelaci číslo 25, která směřuje na pana ministra zemědělství Mariana Jurečku. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, vydání deníků se při příležitosti 1. dubna blýskla několika články, u kterých bylo na první pohled jasné, že jde o texty aprílové. U některých z nich byl jejich nevážný charakter rozpoznatelný hned, u některých až po delším průzkumu. U některých si nejsem jistá doteď.

Patří mezi ně článek, který vyšel v Hospodářských novinách pod názvem Na církevní restituce nově dohlíží ideově vyspělý náčelník pohraničníků. Vyplývá z něj, že post náměstka pro církevní restituce ve Státním pozemkovém úřadu zastává bývalý major pohraniční stráže, před rokem 1989 oblíbenec komunistického režimu. Cituji výňatky Hospodářských novin: Coby náčelník pohraničníků na západní nepřátelské hranici s Německém byl neustále chválen. Za svědomitou práci pro předchozí režim obdržel vyznamenání Za službu vlasti, Za zásluhy pro obranu vlasti a též Za zásluhy za obranu hranice ČSSR v roce 1989. V kariéře pohraničníka se mu povedlo zadržet několik lidí, kteří se pokoušeli dostat z totality za svobodou přes železnou oponu. Jeho spis je plný kolonek s větou: Odměna za zadržení narušitele státní hranice.

Kdybych řekla, že mám s dosazením tohoto člověka do funkce náměstka pro církevní restituce smíšené pocity, byla bych příliš mírná.

Vážený pane ministře, přemýšlela jsem nad tím, zda jde v případě tohoto článku o apríl, nebo ne. Mohl byste nám to prosím objasnit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Vzhledem k tomu, že pan ministr se omlouvá, bude vám odpověď na vaši interpelaci zaslaná písemně.

A já konstatuji, že pro dnešní den jsme ukončili projednávání ústních interpelací, protože došlo na všechny, kteří chtěli interpelovat ministry. Přerušuji jednání Poslanecké sněmovny a přeji vám pěkné prožití víkendu a pěkné prožití 1. máje. Mějte se pěkně.

 

(Jednání skončilo v 17.08 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.