Úterý 28. dubna 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Gazdík)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových,
podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 386/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi, abych navázal na dosavadní průběh projednávání návrhu zákona, jehož cílem je posílení státního dozoru a veřejné kontroly nad finančními toky veřejného zdravotního pojištění a nad fungováním zdravotních pojišťoven. Změny, které mají přispět ke zvýšení transparentnosti celého systému veřejného zdravotního pojištění, zde již byly prezentovány v rámci prvního čtení. V krátkosti zrekapituluji, že se týkají zejména problematiky zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb, poskytování informací zdravotních pojišťoven dotčeným ministerstvům nebo právní úpravy překážek pro výkon funkce ředitele a členů orgánů zdravotních pojišťoven.

V souvislosti s efektivním využíváním zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění obsahuje návrh ustanovení týkající se například zákazu náboru pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím třetích osob nebo zrušení ztrátového a zbytečného Zajišťovacího fondu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane ministře, ale vzhledem k tomu, že někteří poslanci (pro hluk v sále) nemohou slyšet, co všechno o nich bude zveřejněno v nejbližší době... (Předsedající vyčkává.) Děkuji, teď už to budou vědět. Prosím, pokračujte, díky.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Výbor pro zdravotnictví se předloženou novelou velmi podrobně zabýval. Byla přijata řada pozměňovacích návrhů, které se zaměřují na různé aspekty návrhu. Ačkoli lze s velkou částí těchto návrhů vyslovit souhlas, nemohu opomenout, že se zdravotní výbor ztotožnil také s návrhy, které Ministerstvo zdravotnictví podpořit nemůže. To se týká například přijetí pozměňovacího návrhu, který z předložené novely vypouští novelizační body obsahující snížení povinného přídělu do rezervních fondů. Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu budou na rezervních fondech zdravotních pojišťoven dál vázány finanční prostředky, které by mohly být v rámci základních fondů využity na léčbu nemocných pojištěnců. Také vypuštění úpravy střetu zájmů týkající se členství v orgánech Všeobecné zdravotní pojišťovny s tím, že obdobná úprava střetu zájmů u zaměstnaneckých pojišťoven zůstává v návrhu nadále obsažena, nemohu považovat za systémově správné řešení. Je zřejmé, že předložený vládní návrh vyvolá debatu o některých pozměňovacích návrzích i zde v Poslanecké sněmovně, a já jsem připraven se jí účastnit.

Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Věřím, že se nám touto novelou podaří zvýšit efektivitu a transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění, a proto se na vás obracím s žádostí o podporu předloženého návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Dne 11. února 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví, pouze výboru pro zdravotnictví jako jedinému výboru, a je proto zřejmé, že tento výbor je výborem garančním. Nebudeme tedy hlasovat o určení garančního výboru. Usnesení zdravotnického výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 386/1 až 386/4.

Prosím nyní zpravodaje výboru pro zdravotnictví, pana poslance Rostislava Vyzulu, aby nás informoval o jednání výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vrátil k tisku 386 tak, jak byl probrán na výboru pro zdravotnictví, který jej probíral důkladně, jak bylo řečeno, celkem asi čtyřikrát. Tento výbor pro zdravotnictví nakonec přijal usnesení číslo 78 z 19. schůze dne 15. dubna 2015, kde jednak doporučuje, aby ve znění přijatých pozměňovacích návrhů Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem, a jednak zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

Já bych vám teď krátce řekl z toho usnesení ty klíčové body. Pan ministr už zmínil hlavní problematiku. Je to takzvaná transparenční novela, která by měla ukázat průhlednost toku financí a dalších opatření. V podstatě bylo přijato 30 pozměňovacích návrhů z celkem asi 40 navrhovaných. Zmínil bych se jen o některých a samozřejmě jsem připraven jakýkoliv z nich důkladněji s vámi probrat. Usnesení máte jistě před sebou.

Tak například pokud se týká zde zmiňovaného střetu zájmů u správních a dozorčích rad pojišťoven, a to tedy hlavně VZP, kde ministerstvo navrhovalo určitý rozsah toho, kdy je možno a kdy není možno být členem takovéhoto správního orgánu, tak jsme přijali pozměňovací návrh, který tento návrh, tyto podmínky ruší. V podstatě tam ale zůstává ten střet zájmů, který byl v současném znění zákona, takže není tam žádné vakuum.

Dále bych se chtěl zmínit - například pro pojištěnce je celkem výhodné to, že měníme možnost přestupu z jedné pojišťovny do druhé. V současné době to bylo tak, že bylo možno ji změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy k prvnímu dni toho daného roku. My jsme také doporučili, aby bylo možno změnit pojišťovnu jednou za 12 měsíců, ale aspoň ve dvou termínech, a to vždy k prvnímu dni kalendářního pololetí, tedy dvakrát do roka.

Dále jsou zde návrhy, které se týkají systému zveřejňování smluv, doby účinnosti a doby platnosti.

Dále jsou zde body, které se týkají důležitého systému klasifikace akutní lůžkové péče a referenční sítě poskytovatelů, což je takzvaný systém DRG, který v současné době není pevně zakotven v zákoně a který se dává do kompetencí Ústavu zdravotnických informací a statistiky, takzvanému ÚZISu, který jej bude pravidelně zdokonalovat, a věříme, že dojde k racionalizaci fungování tohoto systému.

Jako další bych mohl uvést bod, který se týká rezervního fondu. My jsme se shodli na tom, že zachování rezervního fondu by mělo zůstat v hodnotě 1,5 % výdajů zdravotní pojišťovny, a nikoli snížení na 0,75 %. Je to z jednoduchého důvodu. Chápeme, že se může jednat o takzvané mrtvé peníze, nicméně jsou to peníze, které vypomáhají účetnictví, a tedy mělo by to zůstat v zákoně, nehledě k tomu, že víme, že někdy rezervní fond není dodržován, což není úplně správně. Protože i když je to malá částka, tak přesto v kritických situacích by byla takzvaně každá koruna dobrá.

Dále je to například systém veřejných zakázek na služby zdravotních pojišťoven, který se dnes vypisuje a správní radou schvaluje v částce nad 5 milionů korun. My jsme navrhli, aby se tato částka snížila na 2 miliony korun jak pro VZP, tak pro zaměstnanecké pojišťovny. Ano, mohly být určité výhrady vůči tomu, že dojde k navýšení práce v pojišťovnách, nicméně po konzultaci s pojišťovnami, a hlavně s VZP, jsme dostali informaci, že se taková záležitost zvládne.

To by tak v podstatě k tomu usnesení mohlo být všechno. Některé pozměňovací návrhy, které z mého pohledu byly velmi zajímavé a jsou velmi zajímavé a s kterými ministerstvo nesouhlasilo, se pokusím znovu v obecné rozpravě zdůvodnit tak, abychom se nad tím zamysleli, zda jsou relevantní, nebo nejsou relevantní. Z mého pohledu ano, ale potom pochopitelně požádám Sněmovnu o zvážení a o hlasování. Ne tedy dnes, samozřejmě.

Takže to by, pane předsedající, mohlo v současné době být asi všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Dobré odpoledne, paní poslankyně, páni poslanci. Budeme pokračovat rozpravou obecnou, kterou právě otevírám. Mám do ní několik přihlášek. První je přihlášena paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já se tu ještě otočím asi dvakrát, tak se nelekejte. Ve svém prvním vystoupení bych se chtěla soustředit na podporu očkování pro seniory ohledně pneumokoka.

Pneumokoková onemocnění představují významné břemeno pro celou populaci, obzvláště pro dospělé. Významné riziko představují zejména invazivní pneumokoková onemocnění a pneumonie. Česká vakcinologická společnost přijala doporučený postup, jenž byl poté schválen Národní imunizační komisí k očkování dospělých podle věku. Pro skupinu osob 65 let a více se doporučuje očkovat konjugovanou polysacharidovou vakcínou s následným přeočkováním vakcínou polysacharidovou.

Na jednání Národní imunizační komise konané dne 7. července 2014 bylo uvedeno, že v rámci ministerstva byla diskutována otázka očkování seniorů se závěrem, že není problém rozšířit výše uvedené ustanovení, to je § 30 odst. 2 písm. b) bod 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, o očkování proti invazivním pneumokokovým onemocněním u starších 65 let. V současné době je dle tohoto paragrafu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, očkování a úhrada léčivého přípravku s pneumokokovou očkovací látkou zahrnuta mezi hrazené služby z veřejného zdravotního pojištění v nejméně ekonomicky náročné variantě pouze u dětí. U seniorů starších 65 let je mezi hrazenými službami zahrnuto pouze očkování a úhrada očkovací vakcíny proti chřipce.

V letech 2006 až 2013 se v České republice zvýšil počet osob starších 65 let z 1,5 na 1,8 milionu. Předpokládá se, že v letech 2015 až 2019 vzroste počet seniorů nad 65 let na 1,9 až 2,1 milionu s přírůstkem 49 tisíc osob ročně. Současně byly extrapolovány z let 2006 až 2013 i údaje o mortalitě osob v této věkové skupině, to znamená, že ročně se předpokládá, že zemře v následujících pěti letech 4,4 až 4,6 % starších seniorů 65 let.

Údaje o proočkovanosti proti pneumokokovým nákazám byly odvozeny z historického vývoje vakcinací ve Velké Británii a dále z Německa. V letech 2006 až 2011 podstoupilo ve Velké Británii 7,5 až 9,5 % seniorů ve věku 65 let vakcinaci. Průměrně tedy bylo ročně proočkováno 8,1 (%) osob v této věkové kategorii. V ostatních věkových kategoriích, to je 66 až 80+, se míra vakcinace pohybovala od 2,5 do 16,1 %. Ta byla vážena zastoupením osob v jednotlivých věkových kategoriích, a tak byl odvozen průměrný podíl vakcinovaných osob starších 66 let, jenž činí 4,9 %. Z německých údajů však vyplývá, že míra vakcinace je nižší, 4,5 % u osob starších 60 let, a proto byla míra proočkovanosti proti pneumokokovým nákazám u seniorů nad 66 let kvalifikovaně odhadnuta na 4,5 %.

Zahraniční data tedy ukazují, že se zvyšujícím se věkem ochota k vakcinaci lineárně klesá. Proto bylo modelováno vyšší procento občanů, kteří jsou očkováni v roce, ve kterém dovrší 65 let.

Doporučení České vakcinologické společnosti pro pneumokokovou vakcinaci v dospělosti dále stanovuje, že osoby nad 65 let jsou indikovány k vakcinaci konjugovanou vakcínou a následně se přeočkovávají pomocí polysacharidové vakcíny, k čemuž dochází zhruba u 10 % osob. Předpokládá se, a teď to tak není, že očkovací látka je aplikovaná lékařem během běžné návštěvy u praktického lékaře. Kromě samotné očkovací látky je hrazena i její aplikace. Aktuální průměrná cena konjugované vakcíny je v lékárně ve výši 1 532 Kč, polysacharidové vakcíny pro revakcinaci ve výši 603 Kč. Samotné naočkování je vyčísleno na 187 Kč.

Čistý dopad, o kterém se tady bude zřejmě hodně diskutovat, do rozpočtu veřejného zdravotního pojištění bude v případě zavedení vakcinace proti pneumokokovým nákazám u seniorů starších 65 let mezi hrazené služby 156 až 123 milionů Kč v prvním až pátém roce, přičemž revakcinace se na celkové této částce podílí 4,4 procenty. Náklady ale na léčbu pneumokokových onemocnění dosahují v naší republice 1,16 miliardy Kč ve skupině 65+, to je 0,53 % rozpočtu z veřejného zdravotního pojištění České republiky. Oproti tomu náklady na proočkování doporučené populaci 65+ přitom vycházejí na desetinu této ceny, to je na 0,055 %.

K závěru. Lze jenom říci, že proočkovanost našich seniorů proti pneumokoku v České republice je alarmující oproti Evropské unii. Je to méně než 1 % nad 65 let. Je veliká nedostatečná informovanost o tomto druhu infekce mezi seniory. Plně hrazená polysacharidová vakcína s nutností přeočkování každých 3 až 5 let je v domovech pro seniory. Takže určité riziko zde je. A každý čtvrtý pacient nad 65 let s invazivním pneumokokovým onemocněním má smrtelný průběh.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych vás proto požádala o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Radce Maxové za její vystoupení. Nyní dostane slovo paní poslankyně Jana Hnyková, paní kolegyně Maxová se připraví ještě jednou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, dovolte mi se vyjádřit také k sněmovnímu tisku 386. Ráda bych z tohoto místa podpořila pozměňující návrh, který podává kolegyně Maxová ve druhém čtení. My jsme tento pozměňující návrh společně s kolegyní Pastuchovou podávaly i na výboru pro zdravotnictví a chtěly jsme tak rozšířit hrazené služby o očkování proti pneumokokové infekci i u pojištěnců nad 65 let.

Senioři jsou u invazivních pneumokokových onemocnění nejohroženější skupinou. Epidemiologická data ukazují, že úmrtnost osob nad 65 let u těchto infekcí je dlouhodobě přes 20 %. Jedná se zejména o těžké zápaly plic, které u starších osob 65 let tvoří přibližně 80 % případů invazivních pneumokokových onemocnění, a dále pak jde o zápaly mozkových blan a jiné.

Návrh, jak už jsme zde slyšeli, sleduje doporučení odborníků a především Národní imunizační komise jako poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví České republiky. Na svém jednání právě tato komise už v roce 2014 se shodla na tom, že není problém rozšířit právě § 30 odst. 2 písm. b) bod 4 zákona č. 48/1997 Sb. Zároveň i Česká vakcinologická společnost doporučuje již od roku 2012, aby toto očkování bylo doporučeno, ale to tady kolegyně Maxová již zmínila.

Ve výboru pro zdravotnictví jsme společně s kolegyněmi podaly návrh, jak jste dneska slyšeli, byl to jeden ze 40 a jeden z 10, který neprošel, na úpravu tohoto zákona, který by možnost dostupné a kvalitní prevence legislativně ukotvil. Bohužel tento návrh neprošel se zdůvodněním, že budou uvolněny finanční prostředky z VZP do oblasti prevence na očkování proti pneumokokovým onemocněním. To platí možná v letošním roce, možná v příštím roce - ale co roky příští? A jak se tak rozhlížím zde v Poslanecké sněmovně, budeme to někteří z nás potřebovat brzo, a proto bychom mohli myslet i na naši budoucnost.

Ze své dlouholeté praxe v zařízení sociálních služeb vím, jak to bylo důležité pro prevenci seniorů, o které jsem pečovala a které jsem ošetřovala, a jak jsme měli minimální výskyt tohoto onemocnění. A senioři, kteří postupovali v hospitalizaci, byli chráněni. Uživatelé zařízení sociálních služeb mají štěstí. Spadají do skupiny, kde jim toto očkování bylo hrazeno z pojištění plně.

Ráda bych vás všechny vyzvala, abyste tento pozměňující návrh ve třetím čtení podpořili a vzpomněli si na memorandum za dostupnost zdravotní péče seniorům, které jasně hovoří: prevence ve formě lékařských výkonů, zákroků, musí být plně hrazena. Svoji podporu dokumentu jste vyjádřili podpisem a připomínám to obzvlášť čelným představitelům koaličních i opozičních stran ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM. Za náš klub, který se také připojil k memorandu, chci vyjádřit, že tento návrh podpoříme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Nyní ve svém druhém vystoupení paní poslankyně Radka Maxová a připraví se pan kolega Ludvík Hovorka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Nyní tedy přicházím s druhým pozměňovacím návrhem, který se týká úplně jiné kategorie.

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který se týká tzv. dobrovolné spoluúčasti pacienta, tzn. možnosti pojištěnců připlatit si za zdravotnické prostředky.

Pozměňovací návrh zní: na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu; tím není dotčeno právo pojištěnce sjednat s poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb užití zdravotnického prostředku ekonomicky náročnějšího, než jaký odpovídá rozsahu a podmínkám hrazených služeb dle tohoto zákona, a to tak, že tu část nákladů, která přesahuje úroveň hrazených služeb, uhradí pojištěnec sám.

Tento pozměňovací návrh odstraňuje nejasnosti ohledně možnosti spoluúčasti pacienta. V současné praxi se nešťastně vykládá ustanovení zákona. Je obcházeno dvěma způsoby: Prostřednictvím seznamu výkonů, kde jsou některé výkony zdvojeny do variant s a bez tak, aby poskytovatel nevybíral za hrazenou službu - např. některé výkony očkování. A za druhé formou darů poskytovateli, ze kterých je dohrazováno pořízení a užití nákladnějšího zdravotnického prostředku. Zvláště druhá metoda darů je velmi nebezpečná z důvodu snížení transparentnosti a bezpečnosti. To pokud poskytovatel z obav před restriktivním výkladem zákona zdravotní pojišťovnou do zdravotnické dokumentace uvede - zdravotnický prostředek zdravotní pojišťovnou schválený, nikoliv skutečně užitý. Takový postup pak rozbíjí postup vigilance, hlášení případných nežádoucích příhod a paradoxně tak snižuje úroveň zabezpečení tohoto citlivého segmentu výrobků.

Jak se to provádí v praxi? Zdravotní pojišťovny, resp. jejich číselníky, jak bylo i soudem opakovaně konstatováno, nemají vliv na úhradu konkrétního zdravotnického prostředku. Pozměňovací návrh - takovýto postup umožní transparentní postup poskytování zdravotních služeb, šetření práva pojištěnců na spolurozhodování o své léčbě. Nikterak přitom nedochází k omezování hrazených služeb. Tím, že bude ve zdravotnické dokumentaci zanesen vždy skutečný užitý zdravotní prostředek, se zvyšuje v případě komplikací bezpečnost pacienta, jeho právní jistota pro případ sporu a v obecné rovině pak umožňuje účinnou vigilanci a hlášení nežádoucích událostí. Obecně bude zamezeno zkreslování údajů o poskytování zdravotních služeb.

S novým zákonem o zdravotních pojišťovnách zcela odpadá evidenční úloha číselníků zdravotních pojišťoven coby jediný seznam na trhu, a neexistuje tak důvod, proč by měly zdravotní pojišťovny fakticky regulovat přístup pojištěnců ke zdravotnickým prostředkům. Pokud další, nové, třeba i nákladnější prostředky nebudou znamenat nárůst výdajů prostředků veřejného zdravotního pojištění, není žádný důvod jejich vstupu bránit. Je třeba odmítnout i argument, že zdravotní pojišťovny jsou kvaziregulací číselníky, nějakým způsobem hlídají kvalitu užívaných prostředků. Zdravotnické prostředky jsou regulovány harmonizovanými normami a podléhají přísným procesům ověřování shody. Navíc velice přísnou odpovědnost za poskytnutou zdravotní službu včetně užitých prostředků nese vždy poskytovatel zdravotních služeb, nikoliv zdravotní pojišťovna.

Účelem poslaneckého návrhu je tedy jednoznačně umožnit pacientům svobodnou volbu pro rozhodování o jejich vlastním zdraví, a to prostřednictvím možnosti zvolit si i ten zdravotnický prostředek, který není standardně hrazen zdravotní pojišťovnou, bez nutnost uhradit celý zdravotní výkon či obcházení zákona právě prostřednictvím darovacích smluv. Poslanecký návrh tudíž žádným způsobem nezasahuje do byť plánovaného procesu stanovování úhrad zdravotnických prostředků, ale pouze formuluje transparentní postupy ve výše popsaných situacích. Navrhované usnesení zákona nezasahuje nijak do práv pojištěnce na hrazené služby, alespoň ne tím způsobem že by tato práva byla jakkoli omezována nebo rozšiřována. Nárok pojištěnců zůstává jednoznačně stejný. Vychází z jeho zdravotního stavu a měl by tak být i stejně hrazen. Návrh řeší pouze, co s částkou mimo rámec práva na úhradu, aniž by tímto rámcem jakkoli hýbal nebo ho nějak posouval.

Dále bych chtěla říci, že tento návrh dobrovolné spoluúčasti vlastně podporují i špičky našeho zdravotnictví. A považuji za neetické, že např. ženy, které prodělají amputaci prsu, si nemohou vybrat kvalitnější prostředek pro svůj další život. Já bych velice požádala kolegy, aby zvážili, zdali by se k tomuto pozměňovacímu návrhu, který předkládám já a pan poslanec Janulík, nepřidali a nepodpořili ho jak v dalším projednávání ve zdravotním výboru, tak při třetím čtení. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Radce Maxové a ještě před řádně přihlášeným panem kolegou Ludvíkem Hovorkou je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych vám přiblížil tento pozměňovací návrh na klasickém příkladu. To je návrh, který vychází jenom a jenom z ryzí praxe. Uvědomme si, že my se s tím potýkáme léta letoucí a svého času se tomu paragrafu myslím říkal paragraf Fischerův, který zablokoval jakoukoli možnost nadstandardů jakýmsi prapodivným způsobem.

Uvědomte si, že komukoli z nás se může stát, že budeme nuceni si vyměnit kyčelní kloub. A ten příklad zní takto: Přijdete za svým ortopedem a on vám nabídne tzv. poldovku, což je kyčelní kloub třeba se zárukou patnácti let. No a v momentě, kdy je vám 50, tak řeknete - no tak já bych si představoval, že budu žít déle než do 65, takže bych chtěl kloub, který má záruční lhůtu delší. No ale ten 25letý německý stojí třeba místo 35 tisíc 60 tisíc, takže vás logicky napadne, že si doplatíte 25 tisíc a budete mít ten lepší. Ó nikoliv. Ten systém to vůbec neumožňuje. A pokud chcete ten lepší, tak ho zaplatíte celý, což já považuji za naprosto stupidní diskriminaci a omezování své i kohokoli jiného osobní volby v tom, že si zvolím ten lepší prostředek. To je v případě žen po ablaci prsu naprosto smutné, protože samozřejmě není každý tak sociálně zdatný, aby si mohl dovolit veškerou cenu těch lepších implantátů, které jsou esteticky i pro život samozřejmě výrazně lepší pro tu ženu. Ale ten současný systém ji nutí, aby to uhradila celé. Čili paradoxně tím ta pojišťovna jako že ušetří, protože donutí svého pojištěnce, aby si ten prostředek uhradil celý. To já považuji za nemorální, a proto se přihlašuji k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janulíkovi a nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se paní poslankyně Soňa Marková, ale až po faktické poznámce zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom dodat, aby nedošlo k omylu, že tady vytváříme nějaký nadstandard. Prosím vás, nejde o nadstandard. Vůbec. Protože ten jiný zdravotnický prostředek může být dražší, ale to neznamená, že je nějak výrazně lepší. On má prostě jinou cenu. A máme takovou možnost, přece jenom každý pacient má možnost si vybrat zdravotnický prostředek takový, který se mu zamlouvá po všech stránkách: kvality, technického složení atd. Takže jenom bych chtěl upozornit, abyste si to nespletli s nadstandardem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nyní v pořadí pan poslanec Ludvík Hovorka a připraví se Soňa Marková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si uvést dva pozměňovací návrhy, které jsem dnes vložil do systému pod číslem 2272.

Ten první pozměňovací návrh se týká úpravy možnosti slučování zdravotních pojišťoven. Není možné, aby dál pokračovala možnost slučovat zdravotní pojišťovny bez vážných důvodů, tak jak se to dělo od roku 2009 až vlastně do současnosti. Byl jsem v Poslanecké sněmovně v roce 2009. Tehdy Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách, který zamezoval slučování zdravotních pojišťoven bez vážných důvodů, to znamená, kdy ty zdravotní pojišťovny neměly žádné vážné problémy, a ten návrh zákona stanovil, že o takovém sloučení rozhoduje vláda České republiky. Přestože Sněmovna schválila tento návrh zákona ve třetím čtení, tak v ten samý den tehdejší ministryně paní Dana Jurásková schválila fúzi zdravotní pojišťovny Agel, která nebyla schopna se 60 tis. pojištěnci a provozní ztrátou fungovat dál, s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Než ten zákon prošel Senátem a vyšel ve Sbírce zákonů, tak stihla podepsat ještě fúzi zdravotní pojišťovny hutnické a Agelu s Českou národní zdravotní pojišťovnou. Tyto sloučené pojišťovny se potom přejmenovaly na Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu. Poté ten zákon vyšel ve Sbírce zákonů, platil dva roky, v podstatě nic se nedělo. V okamžiku, kdy v roce 2011 došlo k novelizaci zákona a ten blokační paragraf byl z tohoto zákona vypuštěn, a byl vypuštěn se záměrem, že bude slučována Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra se zdravotní pojišťovnou Vojenskou, k té fúzi ale nedošlo, ale první, co následovalo, tak žádost na Ministerstvo zdravotnictví, aby povolilo fúzi České průmyslové zdravotní pojišťovny a tehdy velmi zdravé pojišťovny METAL-ALIANCE. Výsledkem potom byla fúze. Dneska ta pojišťovna Česká průmyslová má přes 1 200 000 pojištěnců.

Samozřejmě od počtu pojištěnců se odvíjejí příjmy té pojišťovny, atd., atd. V zásadě pokud se parta lidí, nebo řekněme zájmová skupina, skupina významných zaměstnavatelů, kteří nominují převážnou většinu členů správních rad, je to celkem deset lidí z těch správních rad, pokud se rozhodnou, že se chtějí sloučit s nějakou zdravotní pojišťovnou, tak v podstatě nějakým způsobem přesvědčit tu druhou zdravotní pojišťovnu, resp. stačí přesvědčit jenom osm členů z té správní rady druhé zdravotní pojišťovny, a Ministerstvu zdravotnictví, jak mi bylo řečeno, nezbývá nic jiného než tu fúzi podepsat. Což je naprosto absurdní a porušuje to jakékoliv zásady normálnosti, protože to je porušení podle mě i soutěžního práva.

To, že se často říká, že přece ty zdravotní pojišťovny mají právo na samosprávu, k tomu chci uvést, že to není tak úplně pravda. Ony sice právo mají, ale není to samospráva. Protože běžní pojištěnci nemají do chodu pojišťovny a zejména do slučování vůbec co mluvit. O složení správní rady rozhodují významní zaměstnavatelé, případně významné odborové organizace, je to podle vyhlášky z roku 2006. Takže o nějaké samosprávě pojištěnců se vůbec nedá mluvit. A mnohdy je to v rozporu s veřejným zájmem, protože v zájmu pojištěnců té druhé zdravotní pojišťovny, která ve většině případů byla vždycky finančně zdravější, nikdy nebylo, aby se slučovali s pojišťovnou, která má řekněme horší ukazatele než ta jejich zdravotní pojišťovna.

To je tedy k tomu návrhu, který předkládám a který uvedu v podrobné rozpravě.

A nyní bych tedy chtěl ještě k tomu druhému pozměňovacímu návrhu. Podle mého názoru je neúnosné, aby nadále pokračovala praxe, tak jak je běžná v současné době, kdy vlastně dohadovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli se vede do doby až čtyři měsíce před koncem roku. Potom mají ministerstvo a zdravotní pojišťovny nějaký čas na vypořádání připomínek a pak dochází k tomu, že vlastně Ministerstvo zdravotnictví vydává úhradovou vyhlášku, která je základním dokumentem pro to, jak se bude hradit zdravotní péče v závěru kalendářního roku. Často to bývá někdy 30. nebo 31. prosince, což je naprosto absurdní. A navíc se ukazuje, a ukázalo se to i v letošním roce, že v podstatě zdravotní pojišťovny musí připravovat zdravotně pojistné plány, musí vycházet z nějakých předpokladů, které, řekněme, vycházejí z Ministerstva zdravotnictví, které připraví návrh té vyhlášky nebo základní parametry. Zdravotní pojišťovny ve svých orgánech projednají návrh zdravotně pojistného plánu a ta finální verze úhradové vyhlášky, která vyjde ve Sbírce zákonů, se pak výrazným způsobem liší od toho, co bylo předtím s těmi zdravotními pojišťovnami předjednáno. To je naprosto nenormální fakt. Znamená to dodatečné náklady, které potom zdravotní pojišťovny nesou. A samozřejmě nevkládá to klid do systému zdravotního pojištění.

Proto chci navrhnout, aby se ty termíny posunuly tak, aby bylo možné v reálném čase ještě do konce kalendářního roku přijmout úhradovou vyhlášku a v návaznosti na to i zdravotně pojistné plány tak, aby reagovaly už na tu definitivní vyhlášku.

Čili to je k těm návrhům, které potom uvedu v podrobné rozpravě a také náležitě zdůvodním. Tímto se hlásím současně do podrobné rozpravy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Jeho přihlášku v podrobné rozpravě eviduji. Nyní paní poslankyně Soňa Marková, připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Soňa Marková: Hezké odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte mi, abych se vyjádřila k tomuto návrhu zákona, ale také k pozměňovacím návrhům, které zazněly ve zdravotním výboru a také zde při projednávání mými předřečníky byly avizovány.

Transparenční novela, kterou jsme si zvykli nazývat tuto novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákon o zdravotních pojišťovnách, máme ji tady na stole, si kladla za cíl upravit nově čtyři základní oblasti, a to zveřejňování smluv, to si myslím, že byla hlavní motivace té transparentnosti, rozšíření informačních povinností, zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob a také snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu. Právě při svém vystoupení při prvním čtení tohoto návrhu zákona jsem upozorňovala na to, že právě toto snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu považuji za nejhorší a nejnebezpečnější, nejméně zodpovědné, co zde bylo napsáno.

Systém, který obhospodařuje více než 200 mld. korun, nemůže fungovat bez rezerv. Již snížení ze 3 % na 1,5 % procenta bylo podle mého názoru nezodpovědné a další snížení na 0,75 % už bylo naprosto nepochopitelné. Je třeba připomenout, že právě díky tomu, že VZP v letech tzv. hojnosti nashromáždila kolem 14 mld. korun rezervy, tak se dopady světové ekonomické krize ty první roky vůbec vlastně neprojevily a propad v posledních letech nedosáhl takových katastrofálních rozměrů.

Rezervy zdravotního pojištění jsou rezervami poskytovatelů, protože pokud při stále se zdražujícím zdravotnictví bude stagnovat, nebo dokonce klesat výběr pojistného, pojišťovny budou schopny hradit poskytovatelům včas a v potřebné výši právě díky rezervám, které se vytvoří v předchozích letech. Navíc platí, že rezervní fond nemá být užíván pouze coby sanace pro výpadek prostředků, ale v krizových situacích, např. při pandemiích. Zde vůbec není jasné, jak předkladatel bez dalšího může navrhovat takové drastické snížení rezervního fondu. Proto vítám pozměňovací návrhy, které přišly při jednání zdravotního výboru a které to vlastně vracejí do původních 1,5, i když si myslím, že by tady bylo to navýšení možné i na původní 3 %.

Při projednávání tohoto návrhu zákona, který měl být takovou rychlou transparentní novelou, jako obvykle, když se otevře tento zákon o veřejném zdravotním pojištění a o pojišťovnách, tak vlastně dochází k předložení obrovského množství pozměňovacích návrhů. Řada z nich, a jak už tu avizoval i pan zpravodaj, pocházela a pochází z dílny vládní koalice, což je zcela jistě pikantní, a následně diskuse na zdravotním výboru byla velmi intenzivní, ale také nepřehledná, protože se často stávalo, že nebylo jasné, kdo zastupuje opozici a kdo koalici.

Předkladatelům těchto pozměňovacích návrhů jistě nelze upřít snahu řešit dlouhodobé problémy českého zdravotnictví, ale na druhou stranu mi zůstala zcela nepochopitelná snaha zvýšit úlohu Ministerstva financí v oblasti, která výsostně náleží do sféry zdravotnictví. Přiznám se, že vysvětlení, že se přece jedná o peníze, a tak by to mělo dělat Ministerstvo financí, mě poněkud vyděsilo. Znamená to tedy, že bychom mohli zrušit všechna ministerstva a ponechat pouze Ministerstvo financí, protože všude, ve všech oblastech, se rozhoduje o penězích. Z této logiky věci to podle mě vyplývá. Nechme si tedy jedno ministerstvo, Ministerstvo financí, a zbytek můžeme zrušit, a tím také možná něco ušetřit. Podle pozměňovacího návrhu pana kolegy Vyzuly by tak Ministerstvo financí získalo mnohem větší pravomoci v otázce slučování zdravotních pojišťoven, při poskytování návratné výpomoci zdravotním pojišťovnám a také při nominacích do správních rad těchto pojišťoven. Přiznám se, že tyto pozměňovací návrhy jsou pro mě osobně absolutně nepřijatelné.

Také mi není úplně zcela jasná motivace podání pozměňovacího návrhu v oblasti rozhodování správních rad zdravotních pojišťoven u veřejných zakázek na služby, kde se sjednocuje částka na 2 miliony korun bez DPH u všech zdravotních pojišťoven. Dosud to bylo tak, že u VZP to bylo 5 milionů korun a u oborových zdravotních pojišťoven 1 milion korun, což odpovídá zase podle mého názoru rozdílnému množství finančních prostředků, se kterými jednotlivé pojišťovny hospodaří.

Naopak pozměňovací návrh, který vítám, je rozšíření hrazené služby o očkování proti pneumokokové infekci pro pojištěnce nad 65 let věku. Na zdravotním výboru sice nebyl přijat, jak už tady bylo řečeno mými předřečnicemi, ale pevně věřím, že bude podpořen Poslaneckou sněmovnou. Senioři představují jednu z nejrizikovějších skupin, u kterých může bakterie streptokoku pneumonie vyvolat celou řadu onemocnění od středoušních zánětů přes záněty plic až po nejzávažnější invazivní onemocnění, kam spadají zejména meningitidy a sepse. Jsem přesvědčena o tom, že případné náklady z veřejného zdravotního pojištění budou vyváženy úsporami poté, co naši senioři budou tímto očkováním chráněni a zmíněnými chorobami neonemocní.

Závěrem bych chtěla důrazně, opravdu důrazně varovat před vysoce nebezpečným pozměňovacím návrhem paní kolegyně Maxové a pana kolegy Janulíka, který by umožnil nekontrolovaný nárůst spoluúčasti pacientů. Bez toho, že předtím, než takovýto pozměňovací návrh přijmeme, zákonem nestanovíme přesně to, co bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nelze takový pozměňovací návrh přijmout. Chci podotknout, že tento pozměňovací návrh byl stažen z jednání zdravotního výboru, nemohli jsme ho vůbec diskutovat a skutečně ho považuji za velmi nebezpečný a i nebezpečný v tom, že je podle mě v kolizi s článkem 31 Listiny základních práv a svobod a ta je součástí naší Ústavy. Podle mého názoru nelze takovýto pozměňovací návrh přijmout při projednávání úplně jiného zákona bez projednání v celé společnosti.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Nyní mám dvě faktické poznámky před řádně přihlášeným panem poslancem Hegerem, a to první faktickou poznámku od pana poslance Svobody a pak ještě pana kolegy Janulíka. Požádám sněmovnu o klid, aby mohl pan poslanec Svoboda v pořádku hovořit. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl vaším prostřednictvím zareagovat na poslankyni Markovou, jejíž slova tady teď zazněla.

My si musíme uvědomit, že když rozhodneme o tom, že si pacient může zakoupit lepší náhradu, lepší materiál do té kyčle, než jaký mu pojišťovna hradí a žádný mu nedá, neděláme žádné zásadní rozhodnutí o pojistném systému, nezasahujeme do žádných práv pacienta, protože všechno, na co má nárok, dostane, ale umožňujeme mu, aby si, je-li ta možnost, pořídil něco lepšího. Ono to má velký význam. Samozřejmě můžeme říkat, že to je otázka náhrad prsou, to je estetická, ono je to třeba i pro člověka, který je sportovec. Jestliže dostane kvalitní kyčel, tak prostě bude moci zase znovu lyžovat, bude moci třeba hrát i ten fotbal, což není možné. Zákon, který to neumožňuje, zákon poslankyně Fischerové, slavný zákon, je prostě paskvil, který už mnoha, mnoha lidem ublížil prostě proto, že nemají možnost vidět tak dobře, jak by mohli vidět. Takže byl bych rád, kdyby poslanci viděli dobře a v této věci hlasovali dobře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svobodovi i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Janulík a další dvě faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. Já vaším prostřednictvím paní kolegyni předřečnici. To je opravdu, řečeno slovy klasika, hluboké, ale hluboké nepochopení, protože jestli se tu odvoláváme na Listinu základních práv a svobod, tak právě současný stav ji hluboce porušuje, protože ten mi zakazuje, abych si já koupil za svoje peníze, co si prostě koupit chci. Paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, to je stejné, jako když vám na Jarově prodají auto a zakážou vám s ním jezdit po Praze. To je přece absurdní a úplně stupidní! Odložme ideologii a vezměme rozum do hrsti a nevykládejte to mě, který to denně řeší v praxi. Prostě já si za své peníze mohu koupit, co chci, a tady mi stát zakazuje, abych si koupil, co si prostě koupit můžu. Tak jestli chci lepší kyčel, tak si prostě koupím lepší kyčel. A ne že vy mě to zakážete! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ivan Pilný také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já patřím do té skupiny, která už si nějakým způsobem musela vybrat, protože jsem měl šedý zákal a dostal jsem tedy na vybranou mezi tím, jaké si mám pořídit čočky, takže vím, o čem mluvím. Řekl bych, že zdravotní systém bude mít vzhledem ke stárnoucí populaci velký problém vůbec něco těm lidem dát, ať už jsou to náhrady jakéhokoli druhu. pro mě patření, že si může někdo připlatit a ne zaplatit celou částku, není vůbec diskriminační, ale naopak rozšiřuje řadu možností těm lidem, protože to nemusí zaplatit jen oni, mohou to zaplatit jejich děti. Tím, že se neplatí celá částka, platí se jen doplatek a senioři se budou dožívat vyššího a vyššího věku, takže by ho měli dostávat, v tom nevidím žádnou diskriminaci, v tom vidím obrovský potenciál a možnost lidem nějakým způsobem vyjít vstříc. Proto za všechny takzvané aktivní seniory bych se velmi přimlouval za to, aby Poslanecká sněmovna tyto pozměňovací návrhy přijala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pilnému za dodržení času. Nyní paní poslankyně Radka Maxová, také k faktické poznámce. Poté paní poslankyně Soňa Marková, Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Já také musím reagovat na svoji předřečnici. Ráda bych zde přečetla pár vět našich odborníků.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Páni kolegové, paní kolegyně, prosím, abyste diskuse mimo téma přenesli do předsálí. Pokračujte, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Je smutné, že zatímco u kosmetických operací jsme ženám tento implantát nikdy nedávali, tzn. ty nejlevnější, ale vždy jen ten nejkvalitnější, tak tyto ženy, které ho dostaly, byly vždy po rakovině prsu a netrpělivě čekaly na jeho rekonstrukci, aby se zase mohly cítit jako ženy. Bohužel, pojišťovny jim hradily v té době jen tento nejlevnější implantát. Hrozné je, že ty ženy měly často zájem si připlatit, ale to nejde. Považuji za neetické, když pak taková žena s rakovinou skončí na soukromé klinice, kde si zaplatí sto tisíc ze svého, to znamená výkon i zdravotnický prostředek, jen aby dostala to nejlepší. Říkala jsem to už mnoha ministrům zdravotnictví, ale nějak to nemá výsledek.

Další věc je, že v současné době třeba čeká 500 žen na profylaktickou mastektomii a rekonstrukci prsu po ablaci. Hlavním důvodem je mimo jiné to, že z paušálu nemocnice je přiděleno pouze šest implantátů na měsíc, jejichž počet z důvodů ekonomických nelze překročit.

Myslím si, že tento pozměňovací návrh vůbec by neměl být vnímán tak, jak říká paní kolegyně Marková, ale naopak. Je to služba pro naše pacienty, pro naše občany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Soňa Marková, připraví se pan poslanec Štětina, také faktické poznámce, jako zatím všichni. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já věřím tomu, že to, co jsem tady řekla, vyvolává určité emoce. Ale vážení, vy si pořád neuvědomujete tu věc, že tato diskuse se tady odehrávala v době, kdy pravicová vláda chtěla vlastně přijmout standardy a nadstandardy. A měli pravdu v tom, že dříve, než jasně zákonem řekneme, na co má pacient nárok... A uvědomme si jednu věc - vy kteří zde hovoříte a hovořili jste velmi plamenně, a já vám to věřím, tak si uvědomte, že ne všichni lidé jsou bohatí a mají na to. To znamená, my přece nemůžeme rozdělovat ty nemoci podle toho.... ta nemoc ani úraz si nevybírá, ať je ten člověk bohatý, nebo chudý. Všichni bychom měli mít nárok na zdravotní péči, která odpovídá tomu našemu onemocnění a tomu, jaký zdravotnický prostředek potřebujeme. Přece neexistuje rozdíl mezi chudým a bohatým pacientem. Je jenom jeden pacient a ti mají být léčeni lege artis. Prostě tak to je a tak to aspoň pořád bude do té doby, než si v této společnosti řekneme, že to bude jinak a že ti, co mají víc peněz, tak budou ošetřeni dříve a lépe než ti, kteří peníze nemají. Ti mají holt smůlu. A pokud si to tady řekneme a pokud to tady někdo odhlasuje a bude to v zákoně a v Ústavě, tak prosím, ale do té doby je asi zbytečné vést tuto diskusi, a ošemetné. Taková věc se dá řešit pozměňovacím návrhem, o kterém jsme vůbec nemohli diskutovat. Není to o tom, že bychom si neměli něco připlácet nebo nepřiplácet, ale pojďme nejdříve udělat krok jedna, než začneme dělat krok dvě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní další faktické poznámky. Omlouvám se panu poslance Hegerovi. První, samozřejmě s faktickou poznámkou, již ohlášený pan kolega Štětina, potom s faktickou poznámkou pan zpravodaj a další podle pořadí, jak je tady mám uvedené. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, mně je po pěti letech, co tady sedím, úplně jedno, jaká je vláda u moci, jestli pravicová, nebo levicová. Je to úplně jedno, nic se nezměnilo, je to stejné. Ale my nemáme vůbec špatné zdravotnictví. Nám lidi neumírají, protože nemají peníze. Já končím své krátké vystoupení jedinou otázkou: Vážené dámy a pánové, a co nám vadí, abychom zrušili tento bod č. 31? A teď se na mne nezlobte, kolegové ani zleva, ani zprava, já to vidím skutečně jako velikánskou brzdu. Takže nazývejme věci tak, jak jsou. Je nás tady 200 a snad se nás tady 101 najde, kteří tento nesmysl zruší. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan zpravodaj Vyzula. Jinak pokud jde o ústavní zákon, tak vždycky jen tři pětiny, tedy 120. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já už jsem to tady říkal, nebavme se o nadstandardu a standardu. Je to úplně o něčem jiném. Prostě pacient má právo na to se rozhodnout. Má právo se rozhodnout.

I v současné době, musím říci kolegyni Markové, že v podstatě ten bohatší, ten, kdo má ty peníze, tak si může koupit jakýkoliv zdravotnický prostředek. Prostě si ho celý může koupit. Tento návrh umožňuje aspoň to, že v podstatě si mnohem více lidí bude moci doplatit jenom ten rozdíl mezi hrazeným a nehrazeným. Bavme se spíš o hrazených a nehrazených zdravotnických prostředcích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nyní ještě jednou faktická poznámka pana poslance Janulíka. Připraví se pan poslanec Plzák, také k faktické poznámce. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji vám. Vážení přítomní, já to řeknu znovu. To je opravdu hluboké nepochopení. Tady vůbec přece nejde o žádné rozdělování, ta mantra chudí - bohatí pacienti. Proboha, to s tím vůbec nemá co dělat. To se přece nedotýká toho systému, toho bazálu, který je dneska. Nebavíme se tady o velkých sumách, bavíme se prostě o tom, že my pacientovi řekneme - tak buď dostanete obyčejnou sádru zednickou, kterou pojišťovna hradí a stojí 200 Kč, anebo lehčená sádra, která stojí 400 Kč, což je rozdíl 200 Kč, to pochopí kdekdo. Tak logicky pacient řekne - fajn, já si připlatím 200 Kč a budu mít lehčenou. Ale my mu řekneme ne, ne, ne, ne, ne, milý zlatý, celých 400 Kč si zaplatíš, protože těch 200 Kč chce pojišťovna ušetřit.

Tady je absurdní systém, který odporuje zdravému rozumu. Nepleťme do toho ty mantry o chudých a bohatých pacientech. To s tím naprosto nesouvisí. Standardy a nadstandardy do toho nepleťme. Tady jde jenom o to, že když si na něco chci připlatit, tak já jenom chci, abych měl to právo. To přece odporuje Listině základních práv a svobod. Já nemám právo si pořídit to, co chci? Za podmínek stanovených zákonem?

Takže znovu, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, to je hluboké nepochopení. Ten pozměňovací návrh se tohoto vůbec nedotýká! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Další faktická poznámka pana poslance Plzáka. Připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Svoboda. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Pro paní kolegyni Markovou. Vždyť už to tady existuje, podívejte se na stomatologii. Přijdete o nějaký zub nebo o více zubů. Část práce vám zaplatí pojišťovna a pak už jen na vás, co si zaplatíte: jestli si tam dáte titanový čep a zbrusu nový zub, nebo jestli to vyřešíte nějakým můstkem. Každá cena je jiná. Vždyť to už tady je, akorát že je to jen ve stomatologii a jinde to zatím není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Bohuslav Svoboda, také k faktické poznámce, potom faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Já se vaším prostřednictvím omlouvám poslankyni Markové, protože všechno je směrem na ni, ale ono to skutečně je úplné nepochopení vidění toho světa. Říct o tom, že my poskytujeme péči non lege artis těm chudým, a těm, co si zaplatí... Jen upozorňuji, že nejlevnější implantát, který pojišťovna platí, je implantován lege artis. To nemá s lékařskou vědou a uměním nic společného. A upozorňuji na to, že pokud dáte možnost pacientovi připlatit si pět tisíc korun, tak bude mít čočku, která mu vydrží pravděpodobně až do smrti. Jinak mu ji budou vyměňovat za pět let. (Potlesk poslanců ANO a ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky, poté pana poslance Josefa Hájka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl říct, že ten pozměňovací návrh vypadá logicky, zdá se, že na něm není nic problémového, ale podotýkám, že opakované pokusy v tomto smyslu byly učiněny již několikrát a vždycky to narazilo na legislativu. Čili doporučuji předběžnou opatrnost předtím, než budete o tomto návrhu rozhodovat, protože není to tak jednoduché a musíme se podívat na ten pozměňovací návrh, jestli takto je to bezproblémové, jak se zde říkalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní pan poslanec Josef Hájek a poté paní poslankyně Soňa Marková, také stále k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, já se tedy omlouvám, že jsem vstoupil mezi doktory, já bych tady spíše z pohledu toho pacienta.

Viděl bych to ve dvou rovinách. Pokud si ještě dobře pamatuji, a chodím na oční, tak mi paní doktorka předepíše zdarma brýle, takové kostěné. Zatím jsem tady nikoho neviděl, že by takové brýle nosil. A když přijdu do optiky, tak mi řeknou: Chcete tyto kostěné brýle? Já si je nasadím a řeknu tedy: Omlouvám se, já nechci strašit děti, tak si je nevezmu. A ona říká: Dobře, tak já vám ty brýle odečtu z ceny brýlí, které si tady za těch sedm osm tisíc koupíte. To je jeden pohled, tomu rozumím.

Z druhé strany - jsme v Česku a v Česku co hrozí? Já tady trošičku budu souhlasit s paní kolegyní Markovou z toho pohledu, že zdravotní pojišťovny řeknou: Dobře, platíme amputaci nohy, takže dáme nohu dřevěnou, to je standard, to znamená, z dnešní kovové nohy uděláme nohu dřevěnou a ty, občane, si kup! Dřevěná ti bude stačit, to znamená, máš oporu. Oni to spočítají, že to bude dubové dřevo s pevností 100 newtonů na centimetr čtvereční, a pak si kup tu kovovou, případně potom můžeš i tu počítačem řízenou. Takže z tohoto pohledu bych byl opatrný a opravdu bych při diskusi nad tím pozměňovacím návrhem se díval i z tohoto pohledu zdravotních pojišťoven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Soňa Marková. Věřím, že to bude poslední faktická poznámka a dostane se na řádně přihlášené kolegy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Soňa Marková: Ubezpečuji své předřečníky, že nejde ani o nedorozumění ani o nepochopení, jak se tady snažili naznačit. Jde prostě o rozdílné vnímání světa a to tady skutečně tak je, a jestli se budeme dívat shora, nebo zdola. To je jedna věc, jedna poznámka.

Jinak jsem chtěla prostřednictvím pana předsedajícího ubezpečit svého ctěného pana kolegu Svobodu, že skutečně jsem nemluvila o tom, že by v ČR byla poskytována péče non lege artis.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Bohuslava Svobody a poté pana poslance Blažka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. To je právě vtip toho, kdy má stát rozhodovat. Ten má rozhodnout, že prostě nedá dřevěnou nohu, že to není v 21. století správná náhrada. Ale může říct, že prostě ji nedá z ebenového dřeva. To může. A o tom to je. Jestli dřevěná noha funguje stejně jako noha z ebenového dřeva, když to chcete mít jako dřevěnou protézu. Pak bych chápal, že tu dřevěnou stát hradí a na eben si připlatím, protože žádný smysl než eleganci nemá. A tak to je. Nezmíníte to příměrem k něčemu jednoduchému. Je to o tom - stát má a rozhodl, že udělá toto. A jestli je to dřevěná noha, nebo porcelánový kloub, to je jedno. A to, co je nad tím, je něco jiného.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Blažek se odhlásil z faktické poznámky, nebudeme slyšet tedy právní vysvětlení a můžeme pokračovat vystoupením pana poslance Leoše Hegera, ještě v obecné rozpravě, podotýkám, stále. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji živě diskutujícím, že mě pustili ke slovu a pustili mě ve chvíli, kdy mohu jenom závidět, do jakého jsem se dostal pořadí, protože diskuse se poměrně dost týká pozměňovacího návrhu, který jsem předkládal se svými kolegy Skalickým a Plíškem. Týká se tvorby sazebníků, ale má blízko k tomu, co je v našem zdravotnictví velmi choulostivé, a to je ústavnost našich zákonů a přesné definice. A diskuse mluví nejenom o ideologii, ale i o ústavnosti trošku, která tady proběhla.

Na úvod musím říct, že tak trošku závidím svým kolegům z ANO, jakou mají protekci u KSČM, jaké dosáhli dokonalosti vyjednávání v Poslanecké sněmovně, protože diskuse na toto téma, když jsme předkládali návrhy, a to jsme nedospěli tak daleko, do takové razance, abychom si dovolili předkládat návrhy týkající se ortopedických implantátů, a předkládali jsme věci jenom jako odlehčené sádry, a přesto diskuse tady byly mnohem delší a mnohem šťavnatější a obvykle končily odvoláváním vlády. Takže dneska opravdu to funguje na straně koalice trošku lépe. A možná už paní kolegyně Marková se trošku v minulých letech na těchto debatách vyčerpala (smích), takže už je není ochotna vést takovým způsobem do pozdních nocí, jako je vedla blahé paměti před třemi lety.

A teď vážně prosím. Já jsem chtěl jenom představit návrh, který stále ještě visí na sněmovním systému, ale v podstatě už se k němu nebudu hlásit se svými kolegy, protože byl inkorporován do toho výborového návrhu, alespoň v převážné většině jeho bodů, i když ne stoprocentně. Musím vyslovit poděkování Ministerstvu zdravotnictví, protože při upřesňování formulací bylo vydatně nápomocno, a výsledný produkt je tedy v usnesení zdravotního výboru, ale myslím si, že bude zajímavé zmínit jenom opravdu rychle, o co jde, právě v souvislosti s ústavní stránkou debat, které tady zazněly okolo nadstandardů.

My jsme se rozhodli, že vstoupíme do transparenčního zákona ještě aktivitami okolo tvorby seznamu výkonů s bodovými hodnotami, které tam sice jsou ve zmocňovací části novely trošku rozšířeny, ta zmocnění vydávat seznam výkonů, ale nakonec jsme dospěli k závěru, že to zmocnění je možno udělat ještě širší a preciznější, aby odpadly diskuse, které jsou zejména okolo vstupu nových technologií do úhrad zdravotního pojištění. A když vám připomenu posledního půl roku, tak mně jistě dáte za pravdu, že diskuse okolo úhrad protonové terapie nebo okolo úhrad terapie kmenovými buňkami jsou velmi vleklé, nekonečné, nedocházejí ke snadným závěrům a zejména nejsou dobře zákonem podloženy. A to podložení zákonem je velmi podstatné.

Já bych řekl, jenom ještě k té předchozí diskusi se jednou vrátím, že ten paragraf Fischerové, který nedovoloval připlácení, byl výrazně oslaben předchozími novelami zákona 48, takže dneska se část právníků, a to i právníků, kteří jsou velmi jaksi ústavně akurátní, domnívá, že i současný zákon určitou míru připlácení na oční čočky, které jsou takovým symbolem, umožňuje. Ale samozřejmě je to věcí lepší zákonné formulace, aby v případě, že by tedy ta možnost se opravdu tady ve Sněmovně připustila nějakým způsobem, tak aby byla v zákoně formulována tak, aby proti tomu neměl výhrady Ústavní soud, tak jako je měl proti našim nadstandardům, které jsme dělali, ale aby ani nebyly žádné právní spory nad jednotlivými praktickými příklady, které nastávají a kde potom právníci a potažmo poslanci vedou diskuse opravdu nekonečné.

Ten záměr okolo sazebníku spočíval v tom, že my jsme definici rozšířili tak, aby tam bylo nejenom to strohé konstatování bodové hodnoty a popis výkonu, nebo popis podmínek, za kterých je vykazován, alias za kterých je tedy hrazen ze zdravotního pojištění, ale aby tam byly nějaké procedury popsané, jak se ten sazebník tvoří, že má ministerstvo určité povinnosti, jednak vydávat ten sazebník včas, tak aby mohl být zakomponován do zdravotně pojistných plánů, o tom už venkoncem tady mluvil pan poslanec Hovorka v souvislosti s úhradovou vyhláškou, ale také aby tady byla povinnost exekutivy seznam výkonů pravidelně upgradovat, jestliže ztratí svůj objektivní náhled na ceny a potažmo úhrady těch výkonů.

V těch procedurách se nakonec zavedla jakási komise, která bude poradním orgánem ministerstvu, které bude i nadále výkony tvořit legislativní cestou jako vyhlášku. Já jenom upozorňuji na to, že tento postup legislativní je vlastně polovinou postupu, který je dneska v úhradách léků, kdy léky se nejprve dostávají do jakéhosi souhlasu s registrací a teprve v druhé polovině se stanovují jejich ceny, ale nikoliv ty ceny, které jsou v sazebníku, které jsou de facto jakýmsi způsobem závazné jak po vstupu do sazebníku pro pojišťovny, nestanoví-li úhradová vyhláška jinak, ale v žádném případě sazebník jako vyhláška nemůže fungovat jako omezovač péče. A o tom nás také poučil Ústavní soud, že pokud je ta péče omezována jenom z důvodu medicínských, tak je to možno dělat vyhláškou, a pokud je omezována z důvodů ekonomických, tak, jak se tady mluvilo o té dvojí medicíně, pro chudé a bohaté, tak pokud by i pro ty bohaté byla úhrada omezována z ekonomických důvodů, protože nemá, jak všichni víme, zdravotní pojištění úplně na všechno, tak v takovém případě je povinnost, aby omezení úhrad bylo zakotveno přímo v zákoně. Buďto vyjmenováním v příloze, tak jak je to u stomatologů nebo u kosmetických výkonů, anebo stanovením procedury, jak je to u léků.

Takže ten pokus o pozměňovací návrh zahajuje další diskuse, jak v tom pokračovat, ale zatím, pokud ten návrh projde, tak by měla být alespoň vyjasněna forma, jak výkony do seznamu výkonů vstupují, aby o tom nebyly bezbřehé diskuse a mělo to nějaká pravidla.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hegerovi. A nyní ještě jedna faktická poznámka pana poslance Janulíka. To by byl asi konec obecné rozpravy, pokud nikoho nevidím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. To je poslední a není ani tak faktická jako ryze osobní. Prosím vás, pokud ani takováto jednoduchá, naprosto křišťálová věc, která nemůže být lepší pro lidi, než jenom napravuje ten bezprávní stav, který prostě tady trvá. Ani na tomto prostě se tady, jak někteří říkají, v tomto ctihodném shromáždění nejsme schopni se shodnout a obrátíme to. Někteří to obracíte úplně, děláte, řeknete, že je to nebezpečné. Tak já jenom k tomu osobně dodávám slovy klasika: je to marný, je to marný, je to marný! (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. K faktické poznámce, pokud se nehlásí nikdo z místa, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo pana ministra. Ne. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Nemá.

Tak návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k jeho projednání podle § 93 odst. 2 nebyl podán, pane zpravodaji? Aspoň jsem ho nezaznamenal. Organizační výbor je vyřízen, jenom znovuprojednání ve výboru. Není tomu tak. Takže mohu zahájit podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.

A nyní tedy budeme podle pořadí v podrobné rozpravě. Jako první se přihlásila paní poslankyně Radka... Pan zpravodaj. Prosím, má přednost v podrobné rozpravě. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k některým pozměňovacím návrhům a zároveň je krátce zdůvodnit.

Jednak je to pozměňovací návrh, který máme vložený v systému pod číslem 2252. Ten obsahuje čtyři části. Musím přiznat, že jsem všechny tyto již prezentoval na zasedání zdravotního výboru a zatím nebyly přijaty, ale chtěl bych ubezpečit, že se tady nejedná o takové nebezpečí, o kterém mluvila kolegyně Marková, nýbrž že jde zcela o logickou věc.

V první části navrhuji, že při slučování zaměstnaneckých pojišťoven bude mít svoji roli vláda, a to na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí. Jako nic proti tomu, ale v podstatě jde jenom o to, že vláda by měla v těchto záležitostech mít svoji roli.

V druhé části se týká pozměňovací návrh poskytování návratné finanční výpomoci. Navrhuji, aby zde bylo především upřednostněno Ministerstvo financí, ale po projednání s Ministerstvem zdravotnictví. Takže nejde o žádné oslabení pozice Ministerstva zdravotnictví. A přece jenom se jedná o prostředky státního rozpočtu a mělo by být primárně navrhováno, toto slučování, ze strany gestora, nebo tato výpomoc vlastně, ze strany gestora a správce státního rozpočtu, tedy Ministerstva financí. (V sále je silný ruch.)

V dalším bodě potom se návrh zabývá konkretizací podmínek, za kterých dochází ke sloučení, a to v případě, že pokud jedna z pojišťoven dlouhodobě, minimálně šest měsíců, neplní své závazky vůči pojištěncům a poskytovatelům v rozsahu uvedeném ve schváleném zdravotně pojistném plánu na daný rok. Tady byla -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid, protože bych byl rád, aby alespoň stenografická služba mohla zaznamenat váš projev, když už ostatní nedávají pozor. A to bych požádal i kolegy, kteří zdržují pana ministra. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. V tomto bodě byla určitá váhavost, že může dojít k účelovému jednání některé ze zdravotních pojišťoven neplnit zdravotně pojistný plán po dobu šesti měsíců, a vlastně pak by to naplňovalo podmínku sloučení pojišťoven. Naopak, pokud bude přijat bod 1, to znamená, že bude o tom všem rozhodovat vláda na základě vyjádření ministerstev zdravotnictví a financí, která si to pohlídají, tak aby k takovému účelovému jednání nemohlo dojít.

A potom ve čtvrté části se jedná o to, jakým složením by měla být navrhována správní rada zaměstnaneckých pojišťoven. Navrhuji, aby zde byli tři členové na návrh z Ministerstva zdravotnictví, dva členové z Ministerstva financí a deset členů potom volených z řad pojištěnců. Dosavadní praxe byla, že bylo pět členů voleno z Ministerstva zdravotnictví a deset členů volených z řad pojištěnců zaměstnanecké pojišťovny.

Takže to je všechno k tomu. A opravdu bych chtěl ubezpečit, že v žádném případě se nejedná o oslabení pozice Ministerstva zdravotnictví při řízení a kontrole zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.

Skutečným cílem je napravit určitý deformační přístup Ministerstva zdravotnictví k řízení a kontrole zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven uplatňovaný po 1. 5. 1995, a tím zajistit naplnění kompetencí Ministerstva financí dle dikce kompetenčního zákona. Jinými slovy, rozdělit spoluodpovědnost obou ministerstev za transparentní, ale i efektivní nakládání s veřejnými prostředky ve výši 250 miliard, z toho 62 miliard ze státního rozpočtu ročně. To byl první návrh.

Za druhé bych se rád přihlásil k návrhu pod číslem 2254. Je to návrh, který, přiznám se, přišel z České asociace farmaceutických firem, načež mě hned média obvinila, že lobbuji za farmaceutické firmy, a přitom kdyby si řádně přečetly tento návrh, tak by zjistily, že je pro pacienty, a nikoliv pro farmaceutické firmy. Omezuje farmaceutické firmy a umožňuje pacientovi, aby byl vždycky k dispozici plně hrazený lék, a to nejenom jako že by byl uznán, ale aby byl opravdu na trhu k dispozici. Dosavadní praxe to neumožňuje. Jsou různé spekulativní kroky, které vedou k tomu, že lék se dostane na trh, pak je jeho cena sražena, pak originální lék odejde z trhu, ten lék, který přinesl nízkou cenu, není dostupný, a pacient si tedy musí pořídit jiný lék, který na trhu je, ale s doplatkem. A ten doplatek nemusí být malý. O tom celý pozměňovací návrh je. Přitom mě média teď dostatečně vláčejí po svých možnostech s tím, že chci poškodit zdravotní pojišťovny.

Další pozměňovací návrh, ke kterému se chci přihlásit, má číslo 2280 a je to v podstatě jenom záležitost, která se týká účinnosti tohoto zákona, kde navrhuji, aby tento zákon nabýval účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení článku 5 bodu 24, které nabývá účinnosti dnem 1. února 2016. Jako odůvodnění zde navrhuji změnit pevně stanovenou účinnost, která je daná v té novele 1. 7. 2015, účinností stanovenou pružně, aby se vyloučilo riziko, že zákon bude vyhlášen ve Sbírce zákonů s prošlou účinností. To bych nerad.

To je všechno a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za přednesené návrhy v podrobné rozpravě. Nyní paní poslankyně Radka Maxová, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo v podrobné rozpravě.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já jsem všechny své pozměňovací návrhy odůvodnila v obecné rozpravě, a proto teď se přihlašuji k pozměňovacím návrhům 2095, 2279 a 2094, které jsou vloženy do systému, a stahuji pozměňovací návrh 2268. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jde o jednotlivé dokumenty, které byly v systému. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsem již uvedl, přihlašuji se k pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému pod číslem 2272. Jsou to dva samostatné pozměňovací návrhy PM1 a PM2. Ten první pozměňovací návrh se týká slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, který říká, že ke sloučení zaměstnaneckých pojišťoven je třeba souhlas vlády a zaměstnanecké pojišťovny mohou požádat o sloučení jen v případě, pokud jedna z pojišťoven dlouhodobě, minimálně šest měsíců, neplní své závazky vůči pojištěncům a poskytovatelům, zejména v rozsahu schváleném zdravotně pojistném plánem na daný rok. Současně navrhuji, aby o sloučení zdravotních pojišťoven rozhodovala správní rada dvoutřetinovou většinou všech členů správní rady. (V sále je trvalý silný hluk.)

K odůvodnění bych rád uvedl, že vzhledem k závažnosti institutu sloučení zdravotních pojišťoven pro celý systém zdravotního pojištění a jeho pluralitu navrhuji zpřísnit podmínky pro možnost požádat o sloučení zdravotních pojišťoven a zároveň se vyžaduje schválení sloučení zdravotních pojišťoven vládou. Ve všech zmíněných případech, které jsem tady uváděl od sloučení zdravotní pojišťovny Agel s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou, potom Českou národní zdravotní pojišťovnou, Metal-Aliance nebo případu sloučení Všeobecné zdravotní pojišťovny se zdravotní pojišťovnou MÉDIA, došlo k uskutečnění fúze v rozporu s veřejným zájmem a v rozporu se zájmem pojištěnců alespoň jedné z pojišťoven, přesto však byly všechny fúze schváleny správními radami zdravotních pojišťoven a následně Ministerstvem zdravotnictví.

Konkrétně HZP byla v roce 2009 zdravotní pojišťovnou se stabilním hospodařením, vysokým počtem pojištěnců a dostatečnými finančními rezervami, stejně jako Česká národní zdravotní pojišťovna. ZP Agel byla původně neúspěšným projektem podnikatele Tomáše Chrenka, jehož zdravotnický holding měla doplnit. Přes agresivní marketingovou kampaň získala jen 60 tisíc pojištěnců, vytvořila vysokou provozní ztrátu. Po sloučení s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou byly zdroje této pojišťovny použity k sanaci ztrát neúspěšné zdravotní pojišťovny Agel. Správní rada HZP včetně zástupců na Ministerstvu zdravotnictví jmenovaných vládou tedy evidentně rozhodla o fúzi ve zjevném rozporu se zájmy svých pojištěnců. Zůstatky fondu -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane kolego, přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid! Měl jsem ambici pokračovat ještě nějakým bodem, ale v tomto hluku to pravděpodobně nebude možné, tak prosím alespoň, když vám slíbím, že nezačnu další bod po skončení tohoto bodu, nechte jednotlivé poslance v podrobné rozpravě odůvodnit své návrhy.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Zůstatky fondu HZP před sloučením činily 2,7 miliardy korun.

Velmi zdravou a dobře hospodařící zdravotní pojišťovnou byla i Česká národní zdravotní pojišťovna, která v době slučování měla zůstatky na bankovních účtech 1,4 miliardy korun.

Zdravotní pojišťovna MÉDIA byla obdobným projektem společnosti GES MEDICAL CARE mediálního podnikatele Ivana Zacha. Zdravotní pojišťovna MÉDIA ale dosáhla jen malého počtu pojištěnců a vyrobila ztrátu ve výši téměř 500 milionů korun. Namísto toho, aby pro zřejmé nedostatky v hospodaření zanikla likvidací, došlo k fúzi s VZP, následkem čehož vytvořené dluhy zdravotní pojišťovny převzala Všeobecná zdravotní pojišťovna k tíži svých pojištěnců.

Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance byla v roce 2012 mimořádně stabilní a dobře řízenou pojišťovnou s kladnými hospodářskými výsledky i v období krize. Z pohledu jejích pojištěnců nebyla žádná potřeba fúze, přesto jí správní rada i Ministerstvo zdravotnictví schválily fúzi s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou. Pojištěnci Metal-Aliance tak přešli pod pojišťovnu, kterou si nevybrali a která nevykazovala ani zdaleka tak dobré výsledky hospodaření jako Česká průmyslová a jako jejich pojišťovna Metal-Aliance. Zůstatky na bankovních účtech zdravotní pojišťovny Metal-Aliance činily při sloučení téměř 1,6 miliardy korun. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna tak v průběhu slučování získala zdarma kromě 1 milionu 150 tisíc pojištěnců i finanční přebytky slučovaných zdravotních pojišťoven ve výši 5,7 miliardy korun.

Obdobně problematický byl i připravovaný záměr fúze Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou, který se objevil na začátku letošního roku. Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, je stabilní pojišťovnou s nadprůměrnými výsledky hospodaření a dobře zajišťující dostupnost péče pro své pojištěnce. Přesto však hrozilo a stále hrozí, že bude pohlcena ze strany České průmyslové zdravotní pojišťovny, aniž by to mohli její pojištěnci jakkoliv ovlivnit.

Tvrzení, že správní rada zaměstnanecké pojišťovny zastupuje pojištěnce je tvrzení mylné. Dle zákona by tomu tak sice mělo být, prováděcí vyhláška z roku 2006 však reálně vyloučila právo naprosté většiny pojištěnců volit do správních a dozorčích rad.

Správní radu kromě pěti členů za stát volí jen takzvaní volitelé jmenovaní majoritními plátci pojistného, reálně tedy velkými podniky v zákoně označovanými jako významní zaměstnavatelé a významní zástupci odborových organizací těchto podniků. Občané pojištěnci však o právo volit i být voleni prakticky přišli. Ani jmenování pěti zástupců za stát nemá zákonná transparentní pravidla. Je tedy zřejmé, že správní rady zaměstnaneckých pojišťoven nezastupují pojištěnce a nenesou vůči nim ani vůči systému zdravotního pojištění žádnou odpovědnost politickou ani právní. Kvalitu práce některých členů správních rad těchto pojišťoven lze ilustrovat jak na výše zmíněných případech fúzí, tak na medializovaném případu nákupu luxusních limuzín Audi pro ředitele Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, jejichž pořízení přes zjevnou nepotřebnost schválila správní rada.

Zákon č. 280/1992 Sb. vyžaduje zásadní reformu, která musí mimo jiné zavést odbornou zodpovědnost správních rad. Než však Ministerstvo zdravotnictví tuto reformu připraví, je třeba zabránit dalším nežádoucím a škodlivým fúzím, neboť je zjevné, že na stávající správní rady se nelze spolehnout. A Ministerstvo zdravotnictví zastávalo vždy právní názor, že správními radami schválené fúzi již nemá možnost efektivně zabránit a musí vydat kladné rozhodnutí o sloučení. Předložený návrh je proto řešením bezpečnostním. Lze s úspěchem pochybovat, že by byl nějak porušen veřejný zájem, pokud do zpracování komplexní novelizace zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách budou fúze znemožněny, a počet pojišťoven tak bude do doby komplexního řešení stabilizován. Navrhované řešení je v zájmu plurality systému zdravotního pojištění i v zájmu pojištěnců zdravotních pojišťoven, které se zodpovědně snaží zajistit pro své pojištěnce dostupnost kvalitních zdravotních služeb. Současně připomínám, že toto navrhované znění bylo již součástí platné právní úpravy od podzimu roku 2009 do roku 2011.

K tomu druhému pozměňovacímu návrhu, který jsem tady již krátce uvedl, PM2, se jedná o to, že pokud nedojde v dohadovacím řízení k dohodě do 30. 6. kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo s veřejným zájmem, stanoví hodnotu bodu, výši úhrad hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v termínu do 31. října kalendářního roku.

Současná praxe vydávání úhradových vyhlášek v samotném závěru kalendářního roku je neúnosná a způsobuje odklad schvalování zdravotně pojistných plánů do účetních období následujícího roku a následně uzavírání úhradových dodatků s poskytovateli zdravotní péče až v průběhu kalendářního roku se zpětnou účinností. Přitom by zdravotně pojistné plány měly být v zájmu jistoty poskytovatelů zdravotních služeb i zdravotních pojišťoven schvalovány v daném kalendářním roce. Je naprosto nezbytné předcházet situacím, že zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven jsou v mnoha případech připraveny v předstihu. Výsledné znění úhradové vyhlášky je však mnohdy odlišné od parametrů, které zdravotní pojišťovny dostaly od Ministerstva zdravotnictví v návrhu vyhlášky. To vyvolává problémy finanční udržitelnosti zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven již schválených správními a dozorčími radami. Z těchto důvodů se navrhuje celé řízení i vydání vyhlášky zkrátit o dva měsíce. (Trvalý hluk v sále.)

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi za jeho příspěvek v podrobné rozpravě. Nyní pan poslanec Jaroslav Krákora. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A ještě jednou požádám sněmovnu o klid, aby bylo možné podrobnou rozpravu dokončit... (Bez reakce.) Dobře, jestli nechcete, můžeme schůzi přerušit hned... a budeme se tím zabývat jindy. Děkuji. Prosím, pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych si osvojil pozměňovací návrh, který je veden pod číslem 2285 a týká se slučování zdravotních pojišťoven. Já budu velice stručný. Je to prakticky variantní návrh. Jeden byl podán panem poslancem Vyzulou, druhý panem kolegou Hovorkou a třetí je můj. Jinak je tam řádné zdůvodnění a pozměňovací návrh je velice krátký. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jde tedy o číslo sněmovního dokumentu, abychom byli úplně přesní podle jednacího řádu, kde když říkáte čísla, abychom si to nepletli se sněmovními tisky.

Prosím, nyní paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je veden ve sněmovním systému pod číslem 2277 a týká se možnosti, aby zdravotní pojišťovna mohla upustit od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů. Předchozí právní úprava, především vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se provádí zákon o regresivních náhradách, tuto možnost měla a potom byla zrušena, takže je třeba znovu zavést možnost snížení či prominutí regresivní náhrady občanům či snížení regresivní náhrady organizacím. Jak už jsem řekla, stávající právní úprava to nepřipouští. Já bych byla ráda, kdyby se tato úprava znovu vrátila, už z důvodů, které se týkají třeba pojištěnců v souvislosti s majetkovými nebo rodinnými poměry. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Nyní pan poslanec David Kasal, který je poslední v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se přihlásil k pozměňujícímu návrhu, který je veden v systému jako sněmovní dokument 2263. V zásadě se jedná o to, že tento pozměňující návrh týkající se očkování dětí proti pneumokokové infekci zachovává stávající očkovací schéma 3+1. Toto schéma je v souladu s odbornými doporučeními. Alternativní očkovací schéma dvěma dávkami očkovací látky do sedmého měsíce věku pojištěnce, které je také uvedené ve schváleném souhrnu údajů o přípravku, dostatečným způsobem nezohledňuje skutečnost, že proočkovanost kojenců a dětí v České republice je nižší než úroveň, která by umožňovala aplikaci tohoto schématu. Navrhuje se tedy vypustit novelizační bod, který upravuje podmínky úhrady očkování proti pneumokokové infekci odkazem na Státním ústavem pro kontrolu léčiv schválený souhrn údajů, neboť existují obavy, že by v případě neadekvátního výkladu nově navrhovaného znění dotčeného ustanovení zdravotními pojišťovnami, to je hrazení pouze v podmínkách České republiky nedostatečného dvoudávkového alternativního schématu, mohla tato změna vést ke zvýšení nemocnosti způsobené pneumokokovými infekcemi, k těžšímu průběhu těchto onemocnění a potenciálnímu zvýšení úmrtnosti, a to ve skupině kojenců a velmi malých dětí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Davidu Kasalovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře, ano. Máte na to necelé dvě minuty, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já to asi za dvě minuty nestihnu, ale cítím povinnost aspoň vyjádřit ta základní stanoviska.

Chtěl bych se vyjádřit asi ke dvěma okruhům pozměňovacích návrhů. První byly pozměňovací návrhy pana profesora Vyzuly, které byly vlastně identické s těmi, které zamítl zdravotní výbor a které bych charakterizovat podobně jako paní poslankyně Marková, totiž směřující k zásadnímu oslabení role Ministerstva zdravotnictví a posílení role Ministerstva financí. Já nemohu s těmito pozměňovacími návrhy souhlasit, protože prostě tady máme kompetenční zákon, a myslím si, že za zdravotnictví zodpovídá Ministerstvo zdravotnictví, má za ně politickou zodpovědnost a mělo by mít dostatečné prostředky, aby je mohlo opravdu řídit.

Nemám skutečně pocit, že Ministerstvo financí u nás by mělo malou agendu a že by potřebovalo posílit. Navíc si myslím, že ty argumenty o tom, že jde o prostředky státního rozpočtu, jsou tak trochu liché, protože jde o prostředky veřejnoprávních korporací v okamžiku, kdy se dostanou do zdravotních pojišťoven, a pořád jsou z větší části tvořeny výběrem pojistného, nikoli příspěvky ze státního rozpočtu. Já bych chtěl velmi varovat před podporou těchto pozměňovacích návrhů a myslím si, že to se systémovým řešením a s transparentností ve zdravotnictví nemá nic společného.

Dále bych se chtěl vyjádřit k návrhu pana -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, to asi nebude možné, protože nikdo nenavrhl jednání po 19. hodině a budu vás muset s vaším vyjádřením odkázat na začátek třetího čtení. Protože já bych jinak porušil jednací řád, neboť jednáme o zákonech. Já jsem vás na to upozorňoval na začátku, mě to velmi mrzí, ale nemohl jsem nijak ovlivnit průběh rozpravy. Takže nezbude nic jiného, než vám sdělit, že skončila doba pro projednávání tohoto bodu, s tím, že připomínám - už jenom organizační věci - že nepadl žádný návrh na vrácení garančnímu výboru k novému projednání ani v podrobné rozpravě. V podrobné rozpravě nepadl návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení, neboť to není potřeba, a ani nepadl návrh, aby se tím garanční výbor nezabýval. Takže je jasné, že můžeme skončit druhé čtení tohoto návrhu, a já ho také končím. Pana ministra a pana zpravodaje odkazuji v jejich zprávách na začátek třetího čtení, nic jiného mi nezbývá.

Splním svou povinnost podle zákona o jednacím řádu, když poděkuji panu ministrovi, panu zpravodaji a oznámím, že zítra ráno začínáme v 9 hodin pevně zařazenými body, to je bod 132, časový harmonogram státního závěrečného účtu, 88, důchodové spoření, třetí čtení, protože je středa dopoledne a je jednání i ve třetím čtení, potom bod 89, občanský soudní řád, a 90, místní poplatky. Posledním třetím čtením zítra dopoledne by měl být bod 91, pozemní komunikace. Tím bychom měli vypořádány pevně zařazené body pro zítřejší dopoledne, pak bychom pokračovali podle schváleného pořadu schůze. S tím, že dopoledne ještě budeme ve 12.45 hodin mít jeden bod volební komise, a to jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Tolik z dnešního odpoledního jednání. Děkuji vám a přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.03 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP