(15.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Faltýnkovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážené dámy a vážení pánové, já bych chtěl říct, že tento návrh senátního zákona vyvolal poměrně velký odpor zejména odborné veřejnosti. Dostali jsme celou řadu dopisů a e-mailů právě od zástupců odborné společnosti a odborné veřejnosti, kteří se vyslovují proti přijetí právě této senátní verze.
Já nevím, jestli většina - podle mě asi většina z vás se neměla úplně možnost seznámit s těmi výstupy z odborné veřejnosti vzhledem k tomu, že jsme neměli možnost logicky tento senátní návrh projednat ve výborech, kde by pro to byl i prostor. Proto mi dovolte, abych vás jako předseda podvýboru ochrana krajiny a přírody seznámil s obsahem těch nejzávažnějších informací, které právě v dopisech od odborníků byly uvedeny.
Já bych jako první zmínil dopis České pedologické společnosti, tedy prof. dr. Bořivoje Šarapatky, který jste jistě dostali a s kterým jste se seznámili, a tady bych citoval, kde prof. Šarapatka píše, že společnost znepokojily výjimky, které jsou v usneseních výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu a návazně pak v usnesení Senátu ze dne 14. ledna. Jedná se o pozměňovací návrhy, a to zmiňoval tady pan ministr životního prostředí, zejména v bodu 15 § 9. Tam dochází k těm nejzávažnějším změnám, které se týkají zejména výjimek a změkčení podmínek souvisejících se zábory půdy a stanovením poplatků za toto odnětí. Musím říci, že Česká pedologická společnost se vyslovila zásadně proti přijetí senátního pozměňovacího návrhu.
Stejně tak se vyslovila proti Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky, a to ústy jejího předsedy dr. Radima Šráma. Já si tady dovolím citovat doslova některé pasáže tohoto dopisu, protože si myslím, že jsou velice závažné, a myslím si, že by tady skutečně na tomto plénu měly zaznít. Tedy cituji:
Vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení zavázala k posílení ochrany orné půdy a půdního fondu. Předložila však novelu zákona, která snižuje poplatky za zábor půdy, ty přitom představují jedinečný, jedině skutečně účinný ekonomický nástroj na ochranu půdy. Stávající výše poplatků za zábor půdy nestačí na motivaci developerů k vyššímu využití starých průmyslových areálů, tzv. brownfields, či méně atraktivního nezastavěného území. V ekologicky citlivých územích se již poplatek nemá násobit všemi koeficienty ekologických vah, ale pouze jedním nejvyšším koeficientem. Poslanecká sněmovna výjimku rozšířila a Senát prosadil další dramatický nárůst výjimek. Nižší poplatky za zábor půdy se mají platit pro veškeré dálnice i silnice, včetně souvisejících dopravních staveb, nebo státem podporované průmyslové stavby či výrobní haly a sklady zařazené do územního plánu obce či kraje kdykoliv v minulosti i v budoucnosti.
Dále členové Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR konstatovali, že kvůli neustále klesající kvalitě půdy není česká krajina schopna absorbovat nadměrné dešťové srážky. Půda zbavená organické hmoty nemůže vázat vodu, která by mohla být k dispozici pro plodiny v suchých obdobích. Každoroční ztráty na přírodním kapitálu zemědělské půdy a zemědělské produkci dosahují desítek miliard korun. Přestože novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu navrhuje řadu pozitivních opatření, např. rozšíření kompetencí České inspekce životního prostředí v oblasti ochrany kvality zemědělské půdy, senátní výjimky ruší smysl zákonné ochrany půdy a povedou k rozsáhlému nárůstu ničení kvalitní zemědělské půdy u nás a k možnému budoucímu nedostatku potravin. Jsme přesvědčeni, že s pozměňovacími návrhy Senátu by měl být vysloven nesouhlas, protože neodpovídají svému účelu, to je ochraně půdy.
Tolik citace z dopisu Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.
Poslední dopis, který bych chtěl tady zmínit, je víceméně podporou tohoto stanoviska komise Akademie věd a je to vyjádření České společnosti pro ekologii krajiny, která se vyjádřila podpůrně ke stanovisku Akademie věd.
Dámy a pánové, věřím, že tyto odborné argumenty, které by samozřejmě spíše měly zaznívat ve výborech, a z logiky věci jsem je tedy zmínil dnes ve Sněmovně, na plénu Sněmovny, tyto odborné argumenty vás přesvědčí k tomu, že senátní verzi zákona o zemědělském půdním fondu nepodpoříte. Chci říci, že tak učiní i klub TOP 09 a Starostové, a to i přesto, že v senátním návrhu jsou i některé body, které by samozřejmě stály za to, aby byly dále diskutovány. Je to např. vyjmutí pozemků pro rodinné domy ze zemědělského půdního fondu. Ale to jsou samozřejmě věci možná pro další diskusi. Chtěl bych vás tedy vyzvat, abyste senátní verzi zákona nepodpořili, stejně jak to učiní i klub TOP 09.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní s přednostním právem pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Paní kolegyně Pěnčíková bude muset ještě chvilku posečkat. Děkuji za pochopení, paní kolegyně. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové. Já budu velice stručný. Když se tato novela začala tvořit a Ministerstvo životního prostředí ji připravilo a dalo do meziresortního připomínkového řízení, tak jsme vedli opravdu docela dlouhou debatu o tom, kde najít tu hranu mezi tím stále ještě chránit zemědělský půdní fond, kvalitní ornou půdu v České republice, a jak vyjít vstříc zájmu těch, kteří chtějí vytvářet nová pracovní místa v České republice. Předložený dokument, který nakonec Ministerstvo životního prostředí vypořádalo, vláda jej projednala a Poslanecká sněmovna schválila, je myslím kompromis toho možného, kdy ještě můžeme hovořit o tom, že vůbec ta novela je a může nést název novela o ochraně zemědělského půdního fondu, tak jak ten zákon zní. Cokoliv dalšího, co Senát teď připravil, a připravil tady poměrně velký rozsah výjimek, si myslím, že už jde opravdu nad rámec toho, co jsem před chvílí řekl.
Mě trošičku překvapuje v diskusi jedna věc a sám sebe se ptám, kde v meziresortním připomínkovém řízení byl hlas obcí a krajů, když tento materiál dostaly. Proč se tehdy neozvaly a neřekly: máme tady nějaké argumenty, proč některé věci upravit. Proč se to řešilo až na půdě Senátu? A v tento okamžik říkám, že jednoznačně já jako ministr zemědělství stojím za tím, abychom schválili původní návrh, který byl Sněmovnou projednán, a pokud jsou tady některé odůvodněné, ještě další výjimečné případy, tak o nich veďme diskusi a případně se k nim vraťme. V tento okamžik opravdu nevidím důvod, abychom přijímali ten navržený materiál, který nám přišel ze Senátu, v takovém rozsahu, jak je nám předkládán.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kaňkovský. Ne, nemá zájem. Tak tedy pan senátor, prosím. Po něm s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Radko Martínek: Děkuji. Vaším prostřednictvím bych panu ministrovi řekl jednu věc. Pozměňovací návrhy, které jsou tady předkládány Senátem, jsou vesměs na návrhy, které předložil právě Svaz měst a obcí a Asociace krajů, a předkládal ho v celém tom průběhu připomínkového řízení, stejně tak, jak tady někdo zmínil, že už se to probíralo zde v Poslanecké sněmovně. Takže problém je v tom, že na to nikdo nereagoval.
Je mi líto, že zas musím zdržovat, ale opravdu je potřeba říci, co je v tom bodu 15 § 9, který je takovým zásahem do ochrany zemědělského půdního fondu. Tento bod obsahuje následující tři body:
Za prvé - na pozemcích uvedených ve schválené územně plánovací dokumentaci, to znamená na pozemcích, s kterými vyslovil souhlas orgán chránící zemědělský fond a které jsou určeny pro výstavbu objektů, zařízení občanské vybavenosti nebo objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních. Bod 1. ***