(9.10 hodin)
(pokračuje Válková)
Dále tedy kromě toho snižování soudních poplatků se navrhuje opačným směrem navýšení soudního poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Jak víte, to zde v minulosti při prvním čtení vyvolalo určitou diskusi. Diskuse pokračovala v rámci projednávání v ústavněprávním výboru, a proto bych ráda souhrnně ještě jednou prezentovala důvody, proč si myslíme, že je třeba navýšit soudní poplatek pro podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tak, aby se částečně i vyrovnaly příjmy, které za soudní poplatky dostává rozpočet soudu.
Takže řízení o vydání elektronického platebního rozkazu ve dvou třetinách případů končí převedením do agendy C a soud tak pokračuje v řízení. Jinými slovy, hlavní příčinou, která vede k převodu z agendy elektronického platebního rozkazu do agendy C, je nedoručení elektronického platebního rozkazu žalovanému do vlastních rukou a povinnost soudu tento elektronický platební rozkaz zrušit. V praxi víme, že žalobci často podávají návrh na vydání elektronického platebního rozkazu právě proto, že soudní poplatek za takový návrh je nižší než v případě podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení. Předem prostě počítají s tím, že elektronický platební rozkaz nebude žalovanému doručen a soud bude pokračovat v řízení, a obejdou to tím, že ho podají - ten vyšší soudní poplatek - a vlastně zaplatí méně, i když dobře vědí, že se věc elektronickým platebním rozkazem řešit nebude. Proto také resort spravedlnosti navrhuje, aby výjimka pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu spočívající ve sníženém soudním poplatku byla zrušena. Toto je ten hlavní důvod. (V sále je silný hluk.)
Za další. Řízení ve věcech podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a řízení ve věcech dávek pěstounské péče se osvobozují od soudního poplatku, protože zde není dán důvod, aby řízení ve věcech dávek pěstounské péče podléhalo v záležitosti soudních poplatků odlišnému režimu než obdobná řízení, která jsou uvedena v § 11 písmenku b) zákona o soudních poplatcích, a to i za situace, kdy pouze změnou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, došlo k jejich zpoplatnění, aniž by to bylo přímým úmyslem zákonodárce. Ministerstvo spravedlnosti tímto současně vyhovělo požadavkům veřejného ochránce práv, které vznesl ve své souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv z roku 2012.
Pane předsedo, já vím, že to je únavné a úmorné - pane předsedo, já vím, že to je úmorné a únavné číst...
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já vám rozumím. Pokouším se i během vašeho projevu zjednat klid, ale moc se mi to nedaří. Takže asi budu muset začít ty, kteří ruší, vyvolávat.
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Mně jde o to, abychom sledovali výši těch poplatků a návrhy na jejich snížení i zvýšení, ve většině případů jde o snížení a jenom v tom případě elektronického platebního rozkazu o zrušení té výjimky, a tím pádem tedy jeho zvýšení, tak abychom potom v diskusi mohli debatovat třeba nad tou výší soudních poplatků, protože ústavněprávní výbor přijal určité návrhy. A pokud teď nebudeme sledovat diskusi, tak by mohlo dojít k nejasnostem.
Pokud jde ještě o změnu zákona o soudních poplatcích, navrhujeme zpoplatnění zápisu obchodní firmy řádně založené obchodní korporace učiněný před zápisem obchodní korporace do veřejného rejstříku poplatkem ve výši tisíc korun. Zákon o veřejných rejstřících umožňuje v ustanovení § 48 odst. 2 tzv. předregistraci obchodní firmy. To znamená, že ta firma je zapsána ještě před zapsáním samotné obchodní korporace. Zakladatelé obchodní korporace tak mohou na vymezený čas zajistit ochranu jimi zvoleného názvu. To byl ten hlavní důvod - vytvořit určitý časový polštář, v rámci kterého by se toto mohlo realizovat. A my navrhujeme, aby návrh na tzv. předregistraci byl zpoplatněn, ale jenom ve výši tisíc korun.
Takže toto je vše, pokud jde o změnu zákona o soudních poplatcích, kdy některé - v podstatě všechny - zvyšujeme, zavádíme a jeden fakticky snižujeme, když rušíme výjimku za elektronický platební rozkaz.
Druhá novela se týká změny občanského soudního řádu. S ohledem na praxi, která v současné době ukazuje, že některé původně zamýšlené záměry v kompetenci soudu se neukázaly v praxi jako dobré, se navrhuje změna věcné příslušnosti v řízeních o příspěvcích členů společenství na správu domu a pozemku a ve sporech o zálohách na úhradu za služby a způsob rozpočtování cen služeb.
Pokud jde o obsah, jde v podstatě o spory, které běžně probíhají o neuhrazené nájemné a řeší je velmi kvalifikovaně a rutinně okresní soudy. Podle účinné platné právní úpravy, kterou zavedl nový občanský zákoník 1. ledna 2014, tuto kompetenci, pravomoc, mají nyní krajské soudy. V minulosti navíc vrchní soudy velmi rozdílně rozhodovaly o věcné příslušnosti soudů. Takže ze všech těchto důvodů tedy návrh nyní jasně stanovuje, že k rozhodování v těch výše uvedených řízeních o příspěvky členů společenství, které jsou podobné sporům nájemnému, by měly opět rozhodovat příslušné okresní soudy. Navrhovaná úprava tak jasně stanovuje věcnou příslušnost a nezatěžuje ani další nadřízené stupně, čili vrchní soudy, aby rozhodovaly případné kompetenční spory.
Další novela se týká zákona o zvláštních řízeních soudních. Ta jednak doplňuje jasným způsobem, že pozůstalý manžel, který na základě vypořádání majetku ať už dohodou, či usnesením soudu nabude veškerý majetek po svém zemřelém manželovi, je povinen zaplatit notáři odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty, a to za prvé v případech, kdy společné jmění manželů zanikne smrtí jednoho z manželů a pozůstalý manžel se následně dohodne s dědici o vypořádání SJM. To znamená, dochází k situaci, kdy neexistuje jinak žádný dědic, který by zaplatil náklady notáře. A za druhé návrh řeší tuto situaci tak, že pokud na základě dohody pozůstalého manžela a dědiců nebo na základě rozhodnutí soudu dojde k vypořádání společného jmění bývalých manželů a řízení o dědictví je následně zastaveno z důvodu pozůstalosti bez majetku, resp. jde o majetek naprosto nepatrné hodnoty, náklady notáře platí pozůstalý manžel, kterému připadlo SJM. (Trvale silný hluk v sále.)
Za další. Mění se místní příslušnost soudu v řízení o soudním prodeji zástavy. To je další novelizační bod zákona o zvláštních řízeních soudních. Řízení o soudním prodeji zástavy je dle účinné úpravy obsažené v § 354 až 358 zákona o zvláštních řízeních soudních místně příslušným obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná. To znamená, vždycky jde tedy o obecný soud žalobce. Takové řešení je však pro tento typ řízení neobvyklé. Proto navrhujeme, aby místně příslušným soudem byl obecný -
Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám. Znovu, o to důrazněji, žádám o klid ve Sněmovně!
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková - byl obecný soud zástavního dlužníka v případě jiné zástavy, než je nemovitost. A v případě nemovité věci aby to byl příslušný soud, v jehož obvodu se daná nemovitost, nemovitostní zástava, nachází. Čili je to naprosto logické, standardní a má to i určitou tradici. Navrhovaným ustanovením je jasně stanoveno, který soud je k takovému řízení příslušný. ***