Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

143.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí
České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 339/7/ - vrácený Senátem

Senát nám vrátil návrh zákona se svými pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako tisk 339/8. Pan senátor Martínek zůstává.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu vyjádřil pan ministr životního prostředí Brabec. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedo, za slovo. Ještě jednou dobré odpoledne, dámy a pánové.

Byl bych velmi rád, kdybych se mohl vyjádřit k tomuto návrhu tak pozitivně z pohledu předkladatele, jako tomu bylo v případě EIA. Ale bohužel to udělat nemůžu. Vy si pamatujete, že při projednávání této novely, troufám si říct, že velmi zásadní novely, která už je projednávána několik let v této Sněmovně, ve výborech a potom na plénu, Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel nemohlo vyslovit souhlas s návrhy, které podstatným způsobem rozšiřovaly případy, kdy není třeba souhlasu orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, popřípadě kdy se neplatí odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Oproti verzi, která přišla z Ministerstva životního prostředí a která byla kompromisem jednotlivých resortů již v rámci jednání ve Sněmovně, došlo k přijetí několika pozměňovacích návrhů, které tyto výjimky rozšiřovaly. Nicméně to byly věci, kde došlo k určitému kompromisu a které nakonec předkladatel uznal jako akceptovatelné.

Oproti tomu verze, která dneska přichází ze Senátu, se bohužel již přímo dotýká ochrany zemědělského půdního fondu, a to v negativním smyslu. Ochranu zemědělské půdy výrazně oslabuje tam - například v bodu 15 § 9 odst. 2 písm. a) je to požadavek rozšíření případů, kdy nemá být záměr posuzován z hlediska dopadů na zemědělský půdní fond, a tento požadavek se totiž netýká jen platby odvodů, ale rezignuje zcela na ochranu zemědělské půdy obecně, neboť zábor pro tyto stavby by nepodléhal posouzení podle tohoto zákona vůbec. Podobně to je například v § 9 písm. a) bodu 17 a v několika dalších bodech.

Musím říct, že při jednání v Senátu, ať už ve výborech, tak i potom na plénu Senátu, jsme se jako předkladatel snažili upozorňovat na to, že jsou tam některé pozměňovací návrhy, které by pro nás byly akceptovatelné. Například požadavek na to, aby se pozemní obecní komunikace dostaly na stejnou úroveň jako komunikace státní z pohledu dopadu na tento zákon. Ale jsou tam věci, které podle našeho názoru naprosto zásadně zvyšují rozsah výjimek, a tedy snižují ochranu zemědělského půdního fondu. Bohužel se nám nepodařilo přesvědčit většinu v Senátu, že tyto argumenty jsou platné, a proto opravdu musím konstatovat, byť nerad, že pokud by došlo ke schválení verze zákona s těmito pozměňovacími návrhy ze Senátu, tak by byl významně poškozen smysl a cíl novely zákona, a to chránit zemědělský půdní fond, zemědělskou půdu, které, jak víme, a hovořil jsem o tom tady ve Sněmovně, ubývá přibližně 5 000 hektarů ročně. A koneckonců ochrana zemědělského půdního fondu samozřejmě je i součástí programového prohlášení vlády. To znamená, z těch šesti pozměňovacích návrhů bohužel projednávání nám neumožní vypreparovat ty, které by bylo možno přijmout a o kterých bychom se určitě byli ochotni bavit, ale jsou tam návrhy tak za hranu, že musím odmítnout kategoricky ten návrh jako celek, protože opravdu významným způsobem snižuje ochranu zemědělského půdního fondu. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se nejprve zpravodajů, paní poslankyně Pěnčíkové, pana poslance Kotta a pana poslance Kořenka, jestli si někdo z nich přeje vystoupit. Není tomu tak. Ještě se omlouvám - pan poslanec Vozka? Také nemá zájem. Dobrá, v tom případě otevírám rozpravu a prosím pana senátora Martínka, aby v ní vystoupil jako první. S přednostním právem potom pan předseda Faltýnek.

 

Senátor Radko Martínek: Dobrý den ještě jednou, vážené kolegyně, kolegové. Bohužel musím říci, že také já musím říct, že tento návrh zákona je bohužel poněkud složitější než ten první, který jsem tady obhajoval. A dovoluji si říct, že to je návrh zákona, který dost vážným způsobem, pokud bude přijat v poslanecké verzi nebo nebude přijat vůbec, dost vážným způsobem zasáhne města a obce České republiky.

Všichni se tady shodneme na tom, že je potřeba chránit zemědělskou půdu, a jistě si troufám říct, že většina v této Poslanecké sněmovně má tisíc příkladů toho, jak byla nesmyslně ztracena zemědělská půda. Bohužel musím konstatovat, že ve většině případů se to dělo se souhlasem těch, kteří mají půdu chránit. Protože bez souhlasu orgánů, které chrání zemědělský půdní fond, nelze v této republice udělat vůbec nic. Jedinou výjimkou snad, která je jakousi polehčující okolností, jsou ony slavné elektrárny, sluneční elektrárny, kde se jedná o dočasnou stavbu a kde ti, kteří zabírali mnohdy tu nejkvalitnější půdu, využili tohoto pravidla a vyhnuli se v podstatě stanovisku orgánů, které mají hlídat úbytek zemědělského půdního fondu.

Je mi velmi líto, že musím s panem ministrem nesouhlasit, ale bohužel musím sdělit, jakým způsobem probíhalo jednání o tomto zákoně v Senátu. Na výborech, které projednávaly tento návrh, tak bohužel na všechny návrhy znělo z ministerstva jenom jedno a jediné slovo a to je "ne". Je pravda, že sice pan ministr potom na plénu Sněmovny vyjádřil jakési přesvědčení, že by eventuálně s něčím souhlasil, ale jak všichni víte, zde v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu je ten předmět na diskusi, věcnou diskusi a argumentaci právě na výborech. A tam bohužel musím konstatovat, a je mi to velmi líto, že prostě k věcné diskusi o téhle záležitosti nedošlo.

Musím se velmi výrazně ohradit proti tomu, že by přijetím senátní verze došlo k jakékoliv změně a snížení ochrany zemědělského půdního fondu. Všichni, kdo se touhle problematikou zabýváte, tak víte, že klíčová pro to, jak se hospodaří s půdou, je územně plánovací dokumentace. V územně plánovací dokumentaci prostě má zcela jasně orgán, který chrání zemědělskou půdu - Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a v zásadě všechny státní orgány mají právo veta. Bez souhlasu těchto orgánů nemůže být do žádného územního plánu nikde včleněno nic, co by poškozovalo zemědělský půdní fond. A to je dle mého názoru a názoru i Senátu ta platforma, na které by měla probíhat diskuse o tom, jak využít zemědělskou půdu nebo jak umožnit obcím, městům a krajům eventuální ekonomický rozvoj.

Bohužel, jak říkám, musíme se tady na tom zákoně podívat také - on ten zákon nevzniká bez souvislostí. A já bych si dovolil vás, vážené kolegyně, kolegové, ještě upozornit na jednu věc. Tento zákon velmi úzce, přímo bytostně souvisí se zákonem o změně DPH, který se týká cen stavebních pozemků, a velmi výrazně souvisí samozřejmě s před chvílí přijatou EIA. Když dáme dohromady všechny tyto návrhy zákonů, tak bohužel ony se projednávají zde jako každý zvlášť. Ale v tom konci, na toho koncového uživatele to dopadne jako jeden celek. A jestliže tady došlo při zákoně o DPH reálně k zdražení zemědělské půdy, resp. stavebních pozemků o DPH, a znovu upozorňuji, že neplatí to, co tady bylo řečeno a co bylo řečeno i v Senátu, že to je zákon proti developerům, ale developeři zpravidla jsou plátci DPH, takže jestliže DPH jim bude nařízeno, tak oni si to zase odečtou. Ale to DPH dopadne zcela jednoznačně na konečné uživatele, tzn. stavitele rodinných domků, stavitele bytů, ale bohužel také na města a obce, které nejsou plátci DPH.

Pokud se týká tohoto návrhu zákona, tak si vám dovolím jenom stručně popsat jednotlivé paragrafy, které obsahuje tohle usnesení.

Takže k bodu 1. Předpokládám, že pan ministr, když hovořil o § 15, hovořil o bodu 1 návrhu zákona. Nicméně já bych si zase dovolil připomenout, že doposud nebylo pravidlem, aby tzv. stavby nicotného významu, tzn. stavby do 25 metrů čtverečních, byly podřízeny výkupu, tzn. platby za náhradu zemědělského půdního fondu. Prakticky to bude znamenat, když kdokoli z vás na své vlastní zahradě bude stavět jakoukoli stavbu tohoto malého rozsahu, jako je např. garáž, altán, zahradní chatka atd., tak po nabytí účinnosti tohoto zákona se budou hodně divit, protože v tom okamžiku budou platit za zábor zemědělského půdního fondu. Stejně tak se všechny ty návrhy týkají pouze staveb, které jsou ve veřejném zájmu. Nikoliv v žádném zájmu nějakých developerů nebo něčeho podobného. Takže to je bod 1 sněmovního usnesení.

Pokud se týká bodu 2, tam Senát jenom upřesnil znění zákona v tom slova smyslu, aby to bylo v souladu se stavebním zákonem. A zase se to týká konkrétní věci, stanovení veřejného zájmu. Když si pročtu dikci zákona, tak jak nám byl předložen, tak veřejný zájem může být uplatněn jenom tehdy, jestliže stavby jsou v rámci územně plánovací dokumentace, ať už územních plánů, nebo zásad územního rozvoje. Jenom si dovoluji připomenout, že některé věci ale nejsou v zásadách územního rozvoje uvedeny. To znamená, tam ten spor o to, jestli je to ve veřejném zájmu, nebo není, je namístě, a týká se to např. takových věcí, jako je vedení nižší než 110 kW. Protože ty prostě jsou zavedeny jenom v územním plánu, ale v zásadách územního rozvoje vůbec nejsou. A v tomto případě se to týká jenom stanoviska, jestli je to ve veřejném zájmu, nebo ne.

Pokud nebude přijat návrh Senátu v bodě 3, ten myslím, že je v zásadě svým způsobem nejhorší, protože znění Poslanecké sněmovny vlastně schválilo, že pokud se týká staveb státu, to znamená silnic I. třídy, rychlostních komunikací a dálnic, tak se za zábor zemědělského půdního fondu neplatí, nicméně u krajů a obcí tomu bude naopak. A bohužel nemůže v této chvíli platit ani argument ministerstva, se kterým tedy přišlo u nás do Senátu na jednání, že vlastně se tím brání jenom tomu, že se přelévají peníze z jedné do druhé kapsy. Bohužel fakt je takový, že část finančních prostředků jde do rozpočtu obcí, takže pokud bude tento zákon v tomto znění schválen, bohužel musím konstatovat, že zatímco stát nebude obcím platit nic, tak obce budou platit státu za výstavbu místních komunikací a silnic II. a III. třídy. Argument tady určitě je, že se žádné nové silnice nestaví, což ovšem není pravda a celá řada například obchvatů menších měst nebo obcí se odehrává na silnicích II.a III. třídy, a já vám garantuji, že pokud toto znění bude přijato tak, jak je, tak se tyto silnice prostě nepostaví. A pokud se týká obcí, tak v obcích neplatí, že se nestaví nové silnice. Naopak! U veškeré bytové výstavby musíte postavit příslušné komunikace, místní komunikace a všechny místní komunikace se tímto způsobem velmi výrazně prodraží.

Bod číslo 4 řeší problém veřejně prospěšných staveb na zastavitelné ploše, to znamená tam, kde už byl dán souhlas od orgánů chránících zemědělský půdní fond. Jedná se například o sportovní zařízení nebo dětská hřiště. A zase si dovolím upozornit, že pokud bude schválena verze Poslanecké sněmovny, tak v mnoha případech to bude znamenat, že platby za vynětí ze zemědělského půdního fondu budou dražší než hodnota celé té stavby.

Bod 5 je bod, o kterém jsem snad slyšel, že by byl konsensus, a netýká se to ničeho jiného, než tam, kde proběhly... Pardon, u bodu 5 se to týká průmyslových zón. Tam jste schválili, nebo Poslanecká sněmovna schválila, že průmyslové zóny, které jsou v podstatě vystavěny do roku 2014 nebo jsou v územním plánu do roku 2014, z nich se odvody neplatí, ale potom ano. Já si myslím, že to je poněkud divné, jestliže zóny, které by se měly do budoucna stavět, by měly být v jiném postavení než zóny, které byly v současné době postaveny, navíc když orgány, které mají na starosti zemědělský půdní fond, už si budou jisty, a je zřejmé, pokud zákon bude takto přijat, tak jim bude zřejmé, že právě při schvalování změn územního plánu musí rozhodnout, jestli ta plocha je využitelná, nebo není. Bohužel musím zdůraznit, že se to netýká velkých zón, které jsou opatřeny tím, že jsou zaneseny v podstatě v plánech Ministerstva průmyslu, a já to považuji za naprosto správné, ale na druhé straně se to bohužel týká malých zón u jednotlivých obcí a měst, které prostě jsou místního významu, a znovu říkám, jsou to zóny, které mají souhlas se zastavěním od orgánů, které mají zemědělský půdní fond bránit.

A poslední, to je to, co jsem předběhl, tak to už řeší jenom problém tam, kde probíhají v současné době územní změny, ale nejsou dokončeny, tak aby ceník se řídil podle nového zákona tak, jak bude přijat.

Vážené kolegyně, kolegové, já se omlouvám, že jsem vás dlouho zdržoval, nicméně já tento návrh opravdu považuji za zvláště významný a jeho dopad pro rozvoj měst a obcí je zásadní, a proto jsem si dovolil vás zdržet tak dlouho, jak jsem vás zdržel.

Na závěr chci znovu zdůraznit dvě věci. Bez souhlasu orgánů, které pečují o zachování zemědělského půdního fondu, nelze podle senátního znění udělat nic. To znamená, že tyto orgány nejsou vyloučeny z celého tohoto jednání.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Já děkuji panu senátorovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, prosím o pochopení. Chci vás požádat - po ukončení rozpravy před hlasováním - o 15 minut na poradu poslaneckého klubu TOP 09 a prosím členy klubu, aby se ihned po skončení rozpravy shromáždili v prostorách klubu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane předsedo, prosím, myslíte ihned, nebo po skončení rozpravy? (Po skončení rozpravy až vyhlásíte přestávku.) Ano, provedu, pane předsedo.

Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ANO Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo. Já se pokusím být velmi stručný a jenom bych krátce reagoval na informace, které tady zazněly zejména z úst pana senátora Martínka.

Určitě má pravdu v tom, že tento zákon má širší souvislosti a souvisí s celou řadou a váže na celou řadu dalších zákonů, a zejména bych podtrhl tu větu, kterou řekl úplně na závěr, že z jeho pohledu, nebo z pohledu změn, které byly přijaty v Senátu, se jedná o snahu o zajištění rozvoje měst a obcí. To je pravda, v tom prostřednictvím pana předsedajícího, pane senátore, určitě spolu budeme souhlasit.

Nicméně já bych se vrátil krátce do historie, proč vlastně vznikla novela tohoto zákona a jak se těžko hledal kompromis, protože předpokládám, že většina z nás ví, že jeden centimetr ornice se tvoří sto let. Tuto informaci asi většina z nás má. Na druhé straně stávající vládní koalice má ve svém vládním prohlášení a v programu vlády snahu o podporu nových pracovních míst. Čili jsme poměrně těžce hledali kompromis mezi jednotlivými resorty a zájmy jednotlivých resortů, ať již to bylo Ministerstvo zemědělství, které má také v koaliční smlouvě větu, že budeme chránit zemědělský půdní fond, a Ministerstvem průmyslu obchodu, CzechInvestem, Ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími dotčenými orgány, které zase měly zájem uvolnit vynětí ze zemědělského půdního fondu, abychom podpořili výstavbu investičních celků samozřejmě v průmyslových zónách obcí a vytvořili nová pracovní místa. Čili kompromis se hledal velmi těžko a věci, které se v Senátu podařilo do té novely propracovat, tak my jsme o nich diskutovali v rámci Poslanecké sněmovny. Diskutovali jsme o nich na zemědělském výboru, na hospodářském výboru, na další výborech, kde se tato novela projednávala. Za sebe nebo za zemědělský výbor můžu říct, že sněmovní verze byla určitým kompromisem, který zohledňoval ochranu zemědělského půdního fondu a současně možnost tvorby nových pracovních míst, a já sám jsem tady vlastně uváděl dva případy, proč vlastně jsem byl jedním z iniciátorů této novely, a na tom jsme se tehdy shodli i s opozicí, že je potřeba napravit určitou chybu, která se stala v minulosti právě díky rozvoji fotovoltaiky, kdy minulá vláda, nebo předminulá vláda reagovala na zastavování orné půdy fotovoltaickými elektrárnami právě tímto zákonem, kdy se výrazně zvýšily poplatky za vynětí orné půdy, a bylo to právě díky zejména fotovoltaickým elektrárnám.

Takže já jenom závěrem bych chtěl konstatovat, že debata u nás v klubu a samozřejmě i v koalici nebyla jednoduchá, nicméně preferovali bychom, abychom se přiklonili ke sněmovní verzi a potom vedli rychlou debatu o možnosti doplnit následnou úpravou zákona věci, které v Senátu padly a jsou smysluplné, a určitě si myslím, že jsme schopni i se Senátem najít společnou řeč, jak to opravit tak, aby zákon byl potom ideální.

Takže tolik jenom velmi stručně z mé strany za náš poslanecký klub po dnešním jednání, kdy jsme tuto věc velmi intenzivně diskutovali. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Faltýnkovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážené dámy a vážení pánové, já bych chtěl říct, že tento návrh senátního zákona vyvolal poměrně velký odpor zejména odborné veřejnosti. Dostali jsme celou řadu dopisů a e-mailů právě od zástupců odborné společnosti a odborné veřejnosti, kteří se vyslovují proti přijetí právě této senátní verze.

Já nevím, jestli většina - podle mě asi většina z vás se neměla úplně možnost seznámit s těmi výstupy z odborné veřejnosti vzhledem k tomu, že jsme neměli možnost logicky tento senátní návrh projednat ve výborech, kde by pro to byl i prostor. Proto mi dovolte, abych vás jako předseda podvýboru ochrana krajiny a přírody seznámil s obsahem těch nejzávažnějších informací, které právě v dopisech od odborníků byly uvedeny.

Já bych jako první zmínil dopis České pedologické společnosti, tedy prof. dr. Bořivoje Šarapatky, který jste jistě dostali a s kterým jste se seznámili, a tady bych citoval, kde prof. Šarapatka píše, že společnost znepokojily výjimky, které jsou v usneseních výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu a návazně pak v usnesení Senátu ze dne 14. ledna. Jedná se o pozměňovací návrhy, a to zmiňoval tady pan ministr životního prostředí, zejména v bodu 15 § 9. Tam dochází k těm nejzávažnějším změnám, které se týkají zejména výjimek a změkčení podmínek souvisejících se zábory půdy a stanovením poplatků za toto odnětí. Musím říci, že Česká pedologická společnost se vyslovila zásadně proti přijetí senátního pozměňovacího návrhu.

Stejně tak se vyslovila proti Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky, a to ústy jejího předsedy dr. Radima Šráma. Já si tady dovolím citovat doslova některé pasáže tohoto dopisu, protože si myslím, že jsou velice závažné, a myslím si, že by tady skutečně na tomto plénu měly zaznít. Tedy cituji:

Vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení zavázala k posílení ochrany orné půdy a půdního fondu. Předložila však novelu zákona, která snižuje poplatky za zábor půdy, ty přitom představují jedinečný, jedině skutečně účinný ekonomický nástroj na ochranu půdy. Stávající výše poplatků za zábor půdy nestačí na motivaci developerů k vyššímu využití starých průmyslových areálů, tzv. brownfields, či méně atraktivního nezastavěného území. V ekologicky citlivých územích se již poplatek nemá násobit všemi koeficienty ekologických vah, ale pouze jedním nejvyšším koeficientem. Poslanecká sněmovna výjimku rozšířila a Senát prosadil další dramatický nárůst výjimek. Nižší poplatky za zábor půdy se mají platit pro veškeré dálnice i silnice, včetně souvisejících dopravních staveb, nebo státem podporované průmyslové stavby či výrobní haly a sklady zařazené do územního plánu obce či kraje kdykoliv v minulosti i v budoucnosti.

Dále členové Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR konstatovali, že kvůli neustále klesající kvalitě půdy není česká krajina schopna absorbovat nadměrné dešťové srážky. Půda zbavená organické hmoty nemůže vázat vodu, která by mohla být k dispozici pro plodiny v suchých obdobích. Každoroční ztráty na přírodním kapitálu zemědělské půdy a zemědělské produkci dosahují desítek miliard korun. Přestože novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu navrhuje řadu pozitivních opatření, např. rozšíření kompetencí České inspekce životního prostředí v oblasti ochrany kvality zemědělské půdy, senátní výjimky ruší smysl zákonné ochrany půdy a povedou k rozsáhlému nárůstu ničení kvalitní zemědělské půdy u nás a k možnému budoucímu nedostatku potravin. Jsme přesvědčeni, že s pozměňovacími návrhy Senátu by měl být vysloven nesouhlas, protože neodpovídají svému účelu, to je ochraně půdy.

Tolik citace z dopisu Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

Poslední dopis, který bych chtěl tady zmínit, je víceméně podporou tohoto stanoviska komise Akademie věd a je to vyjádření České společnosti pro ekologii krajiny, která se vyjádřila podpůrně ke stanovisku Akademie věd.

Dámy a pánové, věřím, že tyto odborné argumenty, které by samozřejmě spíše měly zaznívat ve výborech, a z logiky věci jsem je tedy zmínil dnes ve Sněmovně, na plénu Sněmovny, tyto odborné argumenty vás přesvědčí k tomu, že senátní verzi zákona o zemědělském půdním fondu nepodpoříte. Chci říci, že tak učiní i klub TOP 09 a Starostové, a to i přesto, že v senátním návrhu jsou i některé body, které by samozřejmě stály za to, aby byly dále diskutovány. Je to např. vyjmutí pozemků pro rodinné domy ze zemědělského půdního fondu. Ale to jsou samozřejmě věci možná pro další diskusi. Chtěl bych vás tedy vyzvat, abyste senátní verzi zákona nepodpořili, stejně jak to učiní i klub TOP 09.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní s přednostním právem pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Paní kolegyně Pěnčíková bude muset ještě chvilku posečkat. Děkuji za pochopení, paní kolegyně. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové. Já budu velice stručný. Když se tato novela začala tvořit a Ministerstvo životního prostředí ji připravilo a dalo do meziresortního připomínkového řízení, tak jsme vedli opravdu docela dlouhou debatu o tom, kde najít tu hranu mezi tím stále ještě chránit zemědělský půdní fond, kvalitní ornou půdu v České republice, a jak vyjít vstříc zájmu těch, kteří chtějí vytvářet nová pracovní místa v České republice. Předložený dokument, který nakonec Ministerstvo životního prostředí vypořádalo, vláda jej projednala a Poslanecká sněmovna schválila, je myslím kompromis toho možného, kdy ještě můžeme hovořit o tom, že vůbec ta novela je a může nést název novela o ochraně zemědělského půdního fondu, tak jak ten zákon zní. Cokoliv dalšího, co Senát teď připravil, a připravil tady poměrně velký rozsah výjimek, si myslím, že už jde opravdu nad rámec toho, co jsem před chvílí řekl.

Mě trošičku překvapuje v diskusi jedna věc a sám sebe se ptám, kde v meziresortním připomínkovém řízení byl hlas obcí a krajů, když tento materiál dostaly. Proč se tehdy neozvaly a neřekly: máme tady nějaké argumenty, proč některé věci upravit. Proč se to řešilo až na půdě Senátu? A v tento okamžik říkám, že jednoznačně já jako ministr zemědělství stojím za tím, abychom schválili původní návrh, který byl Sněmovnou projednán, a pokud jsou tady některé odůvodněné, ještě další výjimečné případy, tak o nich veďme diskusi a případně se k nim vraťme. V tento okamžik opravdu nevidím důvod, abychom přijímali ten navržený materiál, který nám přišel ze Senátu, v takovém rozsahu, jak je nám předkládán.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kaňkovský. Ne, nemá zájem. Tak tedy pan senátor, prosím. Po něm s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Radko Martínek: Děkuji. Vaším prostřednictvím bych panu ministrovi řekl jednu věc. Pozměňovací návrhy, které jsou tady předkládány Senátem, jsou vesměs na návrhy, které předložil právě Svaz měst a obcí a Asociace krajů, a předkládal ho v celém tom průběhu připomínkového řízení, stejně tak, jak tady někdo zmínil, že už se to probíralo zde v Poslanecké sněmovně. Takže problém je v tom, že na to nikdo nereagoval.

Je mi líto, že zas musím zdržovat, ale opravdu je potřeba říci, co je v tom bodu 15 § 9, který je takovým zásahem do ochrany zemědělského půdního fondu. Tento bod obsahuje následující tři body:

Za prvé - na pozemcích uvedených ve schválené územně plánovací dokumentaci, to znamená na pozemcích, s kterými vyslovil souhlas orgán chránící zemědělský fond a které jsou určeny pro výstavbu objektů, zařízení občanské vybavenosti nebo objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních. Bod 1.

Bod 2 - na výstavbu garáží, zahradnické chaty, rekreační chaty, drobné chaty s výměrou do 25 m2, stavby s doplňkovou funkcí ve stavbě hlavní, stavby vinného sklepa v zastavitelné ploše, je-li ve vlastnictví fyzické osoby, to znamená, ten pozemek musí být ve vlastnictví fyzické osoby, a jehož odnětí má se uskutečnit jenom v zájmu osoby, která to vlastní. - To je to, co jsem vám tady říkal. To jsou zahrady, pole a další věci, které ti lidé reálně vlastní. A stavby do 25 m2, pane ministře, doteď nebyly předmětem náhrady zemědělského půdního fondu, to je novinka.

A za třetí jsou to stavby pro bydlení v zastavitelné ploše, zase v ploše, která je schválena orgány, které brání zemědělskou půdu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Něco už řekl pan senátor. V našem klubu jsme od začátku projednávání tohoto tisku měli k dispozici stanoviska Svazu měst a obcí. To, že je vláda ignorovala, je jiná věc. Tak jim nevyčítejte, kde byli. Od samého počátku chtěli to samé, co se povedlo prosadit až v Senátu. My jsme tady o tom mluvili i v Poslanecké sněmovně. Není pravda, že někdo něco zaspal. Je pravda, že vláda jejich připomínky odmítla, resp. ministerstvo, nevím, jestli to bylo až na vládě, jestli to bylo vypořádáno. Vidíme, jak se vypořádávají zásadní připomínky obcí. Zásadní připomínka obcí - nesouhlas, a pak máme - jsou vypořádány všechny připomínky. Takhle to přece funguje.

Před třemi měsíci byly volby. Řekl bych, že takřka všechny poslanecké kluby, které zasedají v této Sněmovně, mají kolegy na radnicích, a vy jim nechcete umožnit, aby mohly plnit svůj územní plán. Vláda zatvrzele trvá na svém, místo aby vzala trošku zpátečku a řekla: Ten návrh Senátu je rozumný. Chceme podpořit rozumný rozvoj obcí. Bavíme se o - všechny obchvaty opravdu nejsou na pozemcích státu. Jižní obchvat Opavy staví kraj. Je to komunikace II. třídy.

Vy tady ekonomickými nástroji brzdíte rozvoj obcí a současně říkáte to, co tady říkáte velmi často: My sice víme, že to není úplně dobře, ale slibuji, do roka a do dne nebo do měsíce a do dne přinesu další novelu. Dneska to můžeme vyřešit. Nemusíme psát další novelu. Jenom trošku poslouchejte kolegy v obcích. Stát není chytřejší, než 6 245 starostů a 14 hejtmanů. Prostě není.

Tvorba územního plánu je velmi komplikovaná, a než se dojde nějakého výsledku, je to velmi komplikovaný proces, do kterého zasahují orgány výkonu státní správy. Každý z nás, který kdy nesl na zastupitelstvo územní plán nebo změnu územního plánu od zadání konceptu a schválení, ví, jak je to komplikované. A vy vlastně říkáte: Nebudete tam stavět. Stát možná, my to potřebujeme, my jo, my ty jedničky a dálnice, to si uděláme, ale vaše zájmy nás vůbec nezajímají.

Ale nežijte v tom velkoměstě. Podívejte se, že obchvaty jsou i na druhých, třetích třídách. Nebo i na místních komunikacích. Představte si, že jsou i města a obce, které si staví komunikace na svých pozemcích. A budou platit. Ani ne sobě, že jo. To je ten problém, který je klíčový, a vy vlastně říkáte zastupitelům a starostům: Vaše problémy nás nezajímají. Zaplaťte pořádně. My jsme ti správní ochránci. U státu ne, to my chceme, ale u vás, na to my kašleme.

Proto my budeme hlasovat pro senátní verzi, protože je prostě lepší a vychází vstříc samosprávám. A já, který v samosprávě působil roky, mám respekt ke všem, kterým se povedlo schválit územní plán, a lituji ty, kterým soudy ničí buď už zásady územního rozvoje, nebo jednotlivé územní plány, protože tím trpí celé území, a tím pádem trpí občané toho území. To je třeba si říct.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec A mně se chce něco říct. A já to řeknu. Prostě není to pravda. Pro pana kolegu Stanjuru. Vy jste nám u toho nesvítil. My jsme při tom vyjednávání byli v rámci meziresortu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, mým prostřednictvím. Děkuji.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Jak jsem se toho mohl dopustit! Samozřejmě vaším prostřednictvím, pane kolego.

My jsme skutečně, vaším prostřednictvím, pane kolego Stanjuro, vyjednávali v meziresortu. Vaším prostřednictvím. (Ukazuje na předsedajícího.) My jsme vyjednávali v rámci meziresortu tyto připomínky Svazu měst a obcí a ten kompromis, který se tam objevil v poslanecké verzi, právě to, že pozemky do 5 000 metrů v proluce, je kompromis, který tenkrát byl v meziresortu dosažen se Svazem měst a obcí. A to, co se tam objevilo ze Senátu, znamená, že opět je pro jakékoli bydlení v zastavitelné ploše kdekoli, to znamená, taková ta strašná sídelní kaše, že se dovolí jakákoli výstavba, je opět takhle volně možná a přístupná, a je z tohoto případu vyňata. A to jsou přesně ty věci, kterým jsme chtěli zabránit a kde ta dohoda opravdu, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pro pana Stanjuru, tam byla. To znamená, není to tak, že jsme arogantně setřeli všechny připomínky, že nás nezajímají. Zajímaly nás a tenkrát jsme dospěli k té dohodě. Bohužel teď se to opět objevilo v tomto naprosto bezbřehém rozsahu, to znamená, že je vlastně vyňato z posuzování dopadu na zemědělský půdní fond úplně cokoli, které se týká bydlení, a to si myslíme, že je za hranou a že už opravdu ani náhodou nesouvisí s ochranou zemědělského půdního fondu, protože my chceme vymístit stavby mimo zemědělský půdní fond. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Za prvé bych chtěl požádat pana ministra, aby se mnou nemluvil jako s kamarádem z hospody. To si opravdu nechte, pane ministře. Vy jste ve vládě. Já samozřejmě vím, že jsem vám k tomu takzvaně nesvítil. Ale co jste vlastně řekl? Já, ministr životního prostředí, budu rozhodovat o tom, jestli se v obci na druhém konci republiky postaví nějaká, jak jste říkal, na těch pozemcích ta hrůza. To znamená, vy si myslíte, že jste chytřejší než zastupitelstva těch obcí. Vy jste ten nejosvícenější po celé republice říkat, jestli je to vhodná zástavba, nebo ne. Jestli ty domečky jsou hezké, nebo ne. A jak chcete zabránit té výstavbě, pane ministře? Zkuste mi odpovědět. Jak chcete zabránit té výstavbě ve schválené územně plánovací dokumentaci. Jak jí chcete zabránit? Vy chcete jenom peníze, nic jiného!

Já jsem neřekl, že jste arogantní, to protestujete proti něčemu, co jsem neřekl. Já jsem řekl, že zatvrzele trváte na svém. O aroganci jsem vůbec nemluvil, to jste si sám vymyslel, abyste měl jak protestovat, nebo proti čemu. Ale proč si myslíte, že jste chytřejší než ta zastupitelstva? Kolik vy osobně jste navrhl a prosadil územních plánů? Myslím si, že ani jeden. Já vám to nevyčítám. Ale proč si myslíte, že stát je chytřejší než samospráva? To není důvod.

Bezbřehé povolení. Získat stavební povolení i v rámci územně plánovací komise není žádné bezbřehé. Je to velmi komplikované. Zkuste si to někdy. Možná to za vás vyřizuje někdo jiný a připadá vám to jednoduché. Je velmi složité dostat stavební povolení na obyčejnou garáž. Zkuste si to někdy, jak dlouho to trvá a kolik měsíců. Většinou získání povolení trvá déle než samotná stavba. Tak jaké bezbřehé povolování staveb?

Když je to určeno k zástavbě a k bydlení v územním plánu, tak říká ministr životního prostředí: takovou hrůzu my nedovolíme. Já tomu opravdu nerozumím. Nazval jste to asi přesně, když jste říkal, že to tak není, ale podle vašeho vystoupení bych řekl, že to tak, bohužel, je.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní konečně řádně přihlášená paní poslankyně Pěnčíková, po ní pan poslanec Bendl. Pardon. Faktickou poznámku, pane poslanče? Aha, to jste neřekl. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Omlouvám se paní kolegyni, ale já jsem se opravdu hlásil jenom v rychlé reakci na to, co říkal pan ministr. Mě, pane ministře, klidně můžete oslovovat téměř napřímo, protože my jsme spolu do té hospody chodili a dokonce jsme kdysi dělali na územním plánu města Kladna.

Ale v okamžiku, kdy něco máte v územním plánu, žádný orgán ochrany Zemědělského půdního fondu, když už je to v územním plánu, nezakáže nikomu něco stavět. On jenom vybere ty penízky. To je to, co chcete od lidí, kteří budou, pane nepřítomný ministře zemědělství, projednáváme jenom zákon o Zemědělském půdním fondu, tak co jsem překvapen, že tady pan ministr zemědělství zase není.

Ale všichni ti, kteří si budou chtít dostavět garáž, stejně jako vy, pane ministře, když jste chtěli prosadit jenom blbý billboard někde, tak bylo potřeba někde udělat nějakou zástavbu, tak budete muset zaplatit ze ZPF ve vymezeném území pro zástavbu. Vy to nezakážete. Vy jenom pro stát chcete od lidí další peníze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi, nyní řádně přihlášená - omlouvám se, pan poslanec Jaroslav Borka s faktickou poznámkou. Ne, dobře. Konečně paní poslankyně Pěnčíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den. Konečně děkuji za slovo. Já to odvrátím zase trošku na druhou stranu. Budu stručná, protože spousta věcí tady už zazněla, takže to nebudu znovu rozebírat.

Každopádně v prvé řadě bych chtěla říct, že když jsem četla stenozáznam z projednávání tohoto zákona v Senátu, měla jsem pocit, že Edgar Alan Poe nám vstal z mrtvých, aby napsal další povídku. Argumentace některých senátorů ve mně vzbudila opravdu podobné pocity, jako když jsem četla jeho Jámu a kyvadlo.

Návrh Senátu nemá s ochranou půdy vůbec, ale vůbec nic společného. Jak už tady zmínil kolega Faltýnek, jeden centimetr ornice nám vzniká více než sto let. A to nikdo z nás tady neurychlí, dámy a pánové. Takže opravdu nejsme v pozici, abychom mohli rozdávat. Už jsem uvažovala nad tím, že by možná bylo lepší ten zákon ze zákona na ochranu zemědělského půdního fondu přejmenovat na zákon na podporu developerských projektů. My jako klub bychom to nepodpořili, ale alespoň bychom v tom měli jasno.

Vyjela jsem si sjetinu hlasování třetího čtení tohoto zákona z 12. prosince loňského roku tady ve Sněmovně a hlasů pro naši verzi bylo 135 ze 166 přítomných poslanců a poslankyň.

Chtěla bych jen upozornit, že Senát nám tam v podstatě nevložil nic nového. Ty návrhy jsme tady měli, s těmi jsme se vypořádali a zákon jsme schválili tak, jak jsme ho schválili. Možná někteří z vás zjistí, že vlastně tenkrát nevěděli, o čem hlasují, což už tady známe. Ale já apeluji na váš zdravý rozum a na vaši zodpovědnost. Zamyslete se nad tím a nehlasujte pro Senát.

A už jen na závěr. Bylo tady dneska několikrát zmíněno programové prohlášení vlády a pro resort Ministerstva zemědělství je tam napsáno: Vláda posílí ochranu kvalitní orné půdy a půdního fondu. Takže ukažte, že jste to mysleli vážně.

Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pěnčíkové. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo - tentokrát řádné přihlášky.

Vrátím se k tomu začátku, který tady dílem nakousl pan předseda Faltýnek. Ano, ten zákon, který měníme, byl jednou ze záchranných brzd předešlé vlády, která chtěla zabránit tomu, aby tzv. dočasné stavby ve formě fotovoltaických elektráren místo ječmene vyrůstaly na polích. A my dneska říkáme, že tuhle normu chceme změnit a je to v pořádku.

Zároveň se bavíme o jednotlivých detailech toho, jak ten zemědělský půdní fond funguje či nefunguje. Já bych prosil jako člověk, který byl pár let placený profesionál za práci právě na územních plánech, chtěl tady zdůraznit to, co možná tady ještě někteří pořád nechápou, že při vzniku územního plánu se všechny významné orgány státní správy, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, Ministerstvo životního prostředí, krajský úřad, všechny další instituce, které kolikrát ani nevymyslíte, jejich názvy, kolik státních organizací vůbec se k čemu vyjadřuje, protože se zjistí, že tam měly nějaký kabel nebo něco podobného, který vede tou či onou vesnicí, a úplně zíráte, kdo všechno se musí vyjadřovat k územnímu plánu - ale dobrá, budiž. Prostě ten územní plán - na miskách vah se zvažuje to, co chtějí místní občané. Třeba by si chtěli rozšířit zahradu proto, aby si jejich děti mohly někde na jejich parcele postavit rodinný dům. To je legitimní požadavek, protože prostě města a obce se rozrůstají a my jim to, doufám, přejeme, nebo aspoň si to myslím.

Ale samozřejmě existuje mnoho regulativů. Takže ten, kdo byl někdy účasten projednávání procesu územního plánu, který trvá měsíce, někdy bohužel i roky, zvlášť u těch větších územních celků, takže tam se zkrátka na miskách vah zvažuje, co ještě je možné dovolit, co nikoliv. Tam ten stát má významně mnoho kompetencí k tomu, aby řekl: Tady chráním zemědělský půdní fond. Tady už žádný rozvoj obce nepřipadá do úvahy. A tady nepostavíte už ani tu garáž, které tady pan ministr životního prostředí chce bránit, protože říká, že tomu bude bránit tím, že lidé zaplatí víc peněz za vynětí. Takže bohatým to vadit nebude a chudé chcete pravděpodobně mlátit čepicí tímhle způsobem. Nevím, jestli to je tedy dobrá cesta, ale budiž.

Já tím chci jenom říct, že to, co opravdu chrání zemědělský půdní fond do budoucna a brání tomu, aby nevznikaly takové ty pseudoprůmyslové zóny, a to je v pořádku, tak je to územní plán. Všechno ostatní nebo to, o čem my se tady bavíme v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, takhle by se to vůbec jmenovat nemělo. To je zákon o poplatcích za vynětí ze zemědělského půdního fondu. A tam je vidět samozřejmě, kdo koho preferuje, kdo jakou chce dělat politiku, od koho chci peníze a od koho je případně nechci. Na jednu stranu vláda říká: "Žádné zvyšování daní." Speciálně hnutí ANO říká: "Žádné zvyšování daní, ale za přístavbu garáže, milej zlatej, to si teda připlať." To je takové nenápadné, protože to nikdo za zvyšování daní moc nepovažuje. Ale já tím chráním zemědělský půdní fond. Houbeles! Já tím jenom říkám: "Ty si to tam postavit můžeš, ale zaplatíš víc prostě za tu garáž anebo za to rozšíření domu, protože holt je vás třeba víc a potřebujete si přistavět."

A stejně tak platí to, co říkal pan senátor Radko Martínek, když říkal, že to souvisí s těmi ostatními zákony o dépéháčku. Vy jste pomohli v zákoně o DPH naopak těm developerským firmám. On to tady řekl s takovým diplomatickým výrazem, nebo větami, aby neurazil vládní poslance a vládu jako takovou, ale v podstatě jako opoziční to řeknu tedy natvrdo: Prostě jste vyšli vstříc developerům, protože ti si to dépéháčko odečtou, kdežto ten soukromník nebo fyzická osoba, která si bude chtít postavit rodinný dům, tak to dépéháčko prostě zaplatí. Tak to jenom řekněte - my přejeme spíš těm developerům, a těm větším, a ještě jim naložíme tím, že tady si to nikdo nebude moct odečíst z nákladů. Tady to ta fyzická osoba zaplatí panu ministrovi do jeho Státního fondu životního prostředí ty penízky, po kterých touží, aby je mohl rozdělovat. Takto je to pravda! Ano.

Pan ministr životního prostředí mi tady říká: To je do obcí! Proti jeho rozhodnutí a proti návrhu Ministerstva životního prostředí, protože na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj byli zásadně proti tomu, aby obcím bylo dáno víc peněz. Teď mi tady pan ministr životního prostředí říká: Ale dostanou obce. Ne, my jsme navrhovali jako občanští demokraté, aby z toho obce měly o něco víc, protože se to týká jejich rozvoje, a neměly deset procent, ale čtyřicet. Nakonec prošlo třicet procent z vynětí ze zemědělského půdního fondu do rozpočtu obcí. No zaplať pánbůh za to. To je určitě dobrá zpráva pro obce, protože budou muset investovat do věcí, o kterých tady také byla řeč.

Místní komunikace - každý z vás, kdo je z trošku malého města, nebo i z většího, protože místní komunikace v jednotlivých čtvrtích jsou katastrofální. A jedna z největších investic, která do budoucna města a obce čeká, jsou právě peníze do místní infrastruktury tohoto typu. Proto se tady hádáme o to, aby z vynětí ze zemědělského půdního fondu nemusely jít poplatky třeba na místní komunikace, protože já mám osobní zkušenost s tím, když se dělal chodník z Lán dolů směrem na Stochov, tak vynětí ze zemědělského půdního fondu stálo - ten chodník, aby lidi vůbec na autobus mohli chodit ne po silnici, ale po chodníku - stálo víc vynětí ze zemědělského půdního fondu než samotná realizace toho chodníku. A to chceme změnit, doufám, aspoň společně, nebo slovy pana předsedy Faltýnka, že zkrátka změna je nutná. Musíme vyjít praktickým věcem, které z praxe přicházejí, víc vstříc.

Proto chci poděkovat senátorům za to, že se - jak to říct slušně - že se pochlapili a vyslyšeli na rozdíl od ministra zemědělství, který v podstatě tady dneska přiznal, že žádné připomínky Svazu měst a obcí a krajů vůbec nevzal v potaz, nebo o nich možná ani vlastně nevěděl. My jsme se o nich vážně bavili na jednotlivých výborech. A to, co přinášejí senátoři, já myslím, že přináší praxe, nebo před senátory přináší praxe, a měli bychom jim vyjít vstříc. Jakkoliv s některými politicky jsem na úplně jiné straně barikády, v tomhle chci vyjádřit souhlas a plnou podporu senátnímu návrhu za to, s čím senátoři přicházejí mezi nás.

Možná poslední, ještě jednu věc jsem chtěl říct tady těm, kteří si myslí, že v České republice, jak chráníme - protože když řeknete zemědělský půdní fond, tak si každý představí to zorané pole, ty hroudy hlíny. Tak já tady chci jen připomenout těm, kteří to nevědí, že když nějaký zemědělec se rozhodne, že už nechce orat, zatravní nějaký pozemek a udělá z toho pouze louku, tak to mu stát dovolí, ale v případě, že se rozhodne, že louku, na které třeba před pěti roky oral, chce znovu rozorat a znovu tam zasít, tak mu stát řekne ne, ne, ne, v České republice je vysoká míra zornění, v žádném případě něco takového nepřipadá v úvahu. Tak jenom pro ty z vás, kteří tak bojují za zemědělský půdní fond, tak spíš bojujete za ty louky než za to zorané pole, protože ty Česká republika už brání zemědělcům více rozorat. Dokonce brání i to, s čím jsem chtěl přijít do Poslanecké sněmovny, aby si zemědělci alespoň mohli vyměnit - tam, kde mají dnes pole a někde jinde mají louku či trvalý travní porost, odborně TTP, tak aby si aspoň 50 : 50 nebo 100 : 100 mohli ten prostor vyměnit. Ani to nejde.

Takže není potřeba se bít v prsa za to, že tento zákon je o ochraně zemědělského půdního fondu. Je o výběru peněz od lidí pro Ministerstvo životního prostředí a pro stát.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Bendlovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Pokusím se být stručný a přispět i svou troškou do mlýna.

Nejprve krátká poznámka. Tady se hodně omílal ten problém s garážemi. Já tedy nevím, jestli jsem ten zákon špatně pochopil, ten sněmovní, ale tam ty garáže, nebo resp. drobné stavby, jsou už součástí té výjimky, které právě nespadají do toho vynětí ze zemědělského půdního fondu, to znamená, že pokud si stavíme garáž u svého rodinného domku, tak za to už nic neplatíme podle toho sněmovního. Ale možná si někdo chce postavit garáž někde jako ve volném prostoru, někde na poli, tak potom samozřejmě ano. Tak tolik má poznámka.

Jinak když jsem tady poslouchal debatu, tak mi to skoro připadlo, že sněmovní verze prostě za každou cenu brání dalšímu rozvoji a další výstavbě, ale já se domnívám, že to tak prostě není. Ten sněmovní tisk, který tady prostě prošel, pro který hlasovalo napříč spektrem, myslím, víc jak 130 poslanců, tak právě zohledňoval různé aspekty, proběhla tady různá vypořádávací řízení, meziresortem to prošlo, a myslím si, že to je takový vhodný kompromis.

Tady bych trochu oponoval té senátní verzi. Víte, ten zákon se jmenuje, a už tady bylo řečeno, řekla to, myslím, paní kolegyně Pěnčíková, ten zákon se jmenuje o ochraně zemědělského půdního fondu. Není to ani zákon o výstavbě ani zákon o liniových stavbách, je to zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. A pokud tady přijmeme pozměňovací návrhy ze Senátu, alespoň tedy některé z nich, samozřejmě jsou tam i relevantní, například o komunikacích, tam si myslím, že je určitá disproporce, kdy stát je zvýhodněn proti samosprávám, samosprávným celkům, tam by se nechalo zvažovat o tom diskutovat, ale jsou tam minimálně tři pozměňovací návrhy, které prostě jdou proti smyslu toho zákona. A buď tu půdu chceme chránit, nebo ne. A ono to není jen o tom, o nějaké půdě. Ono to má vazbu i na ochranu vodních zdrojů, i na ochranu protipovodňovou. Vždyť si vezměme, že pokud tu půdu vyjmeme a postavíme tam dům nebo halu, tak už to nikdy nikdo nedá zpátky. To je jedna věc.

Tak potom k těm konkrétním pozměňovákům. Co mi vadí na senátní verzi, je to, že třeba v jednom pozměňovacím návrhu se tam rozšiřuje právě výčet těch výjimek, kdy už to nemusí jít do rozhodovacího řízení o vynětí ze zemědělského půdního fondu. Ten zákon má vlastně dva nástroje, jak půdu chráníme. Jednak to je rozhodování správního úřadu a jednak systém poplatků, které mají motivovat investory, aby si přednostně vybírali tu půdu, která není zemědělsky cenná. To znamená především brownfieldy a méně hodnotné půdy. Oba dva tyto nástroje senátní návrh nabourává. Jednak, jak už jsem říkal, rozšiřování těch výjimek, které vlastně ani nepřijdou do toho správního řízení o odnětí ze zemědělského půdního fondu, a jednak rozšíření výjimek, které se vlastně vyjímají ty pozemky z platby nebo z těch poplatků. To jsou dvě takové věci.

Další taková věc, která byla součástí sněmovního návrhu, bylo to, že se zohledňovaly stávající průmyslové zóny. Na to se bral ohled, zejména ostravská průmyslová zóna a další, které už byly rozpracované a kde už řada investorů investovala, a byla obava z toho, aby tyto, nebo pozemky v těchto zónách nezůstaly ležet ladem, tak z tohoto důvodu se tam vlastně zřizoval ten institut nebo to datum, do kdy nebo do jaké platnosti těch konkrétních územních plánů je to možné ještě zařadit. Tady vlastně to konkrétní datum úplně vymizelo, to znamená, že se otevírá prostor pro nové developery, aby stavěli na zelené louce. Tam není stanoven termín. Ano, tam bylo v tom původním do konce roku 2014 a u nových už to neplatí. V tomto senátním návrhu se žádné takovéto striktní datum neuvádí, to znamená, že to otevírá prostě - ano, tady si naplánujeme novou průmyslovou zónu a už tady můžeme jet podle toho senátního návrhu.

Takže to jsou takové základní věci, které mi v tom senátním vadí, a proto pro něj hlasovat nebudu. Budu hlasovat pro původní sněmovní, který se domnívám, že je vhodným kompromisem. Samozřejmě potom můžeme někdy v budoucnu uvažovat zahrnout tam ty relevantní senátní návrhy, viz třeba u těch komunikací, v nějaké další novele.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zemkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Já budu velmi stručný. Dámy a pánové, především se chci omluvit vaším prostřednictvím panu kolegovi Stanjurovi, pokud měl pocit, že jsem na něj pokřikoval. Já se vždycky u toho pultíku trochu rozvášním, ale on to dělá také, takže snad mi to odpustí.

Ale chtěl bych říci, že ta novela určitě není dokonalá, tak jako máloco, co jsme schopni nejen v této Sněmovně, ale myslím kdekoli vyskladnit i jako lidé. Prostě vždycky je to o kompromisech. Já jsem ale přesvědčen, že ten kompromis, který byl ve sněmovní verzi, je k té pomyslné dokonalosti přece jen blíže než senátní návrh, který jde výrazněji za tu hranu. Proto bych vás po zvážení všech okolností a po vyslechnutí všech připomínek, i se zohledněním toho, co říkal pan senátor Martínek, požádal, abyste hlasovali pro původní, tedy sněmovní verzi.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Pan senátor nemá zájem o závěrečné slovo. Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Nicméně poslanecký klub TOP 09 a Starostové požádal o čtvrthodinovou pauzu na jednání poslaneckého klubu. Omlouvám se panu předsedovi. Vyhlašuji tedy čtvrthodinovou pauzu. Sejdeme se tady v 16.32 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 16.17 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.32 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážení kolegové, vážené kolegyně, uplynula pauza na jednání poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové a s přednostním právem se hlásí jeho předseda pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás podle našeho zvyku hrát s otevřenými kartami seznámil s postojem poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové k tomuto návrhu zákona.

Vládní návrh, který schválila Poslanecká sněmovna před časem, byl podle nás velmi špatný a nepřijatelný. Řekli jsme své výhrady, hlasovali jsme proti němu. Senátní návrh, který se sem vrací s pozměňovacími návrhy, byť v jednom či dvou bodech je sympatický, doplňuje tu nepřijatelnou předlohu o mnoho dalších nepřijatelných bodů a těžko posuzovat, kterou předlohu pokládáme za méně přijatelnou. Zda tu, kterou schválila Poslanecká sněmovna, či tu, kterou navrhuje Senát. Obě dvě jsou podle našeho názoru velmi špatné. Ani jedna, ani druhá by neměla být schválena.

Pokud by byla standardní situace a vládní koalice jako kompaktní těleso by na to měla jednotný názor, tak bychom pravděpodobně hlasovali aktivně proti oběma dvěma předlohám, protože koneckonců vládní většina by si stejně prosadila své. Za reálné situace, která je, to však nechceme být my, kteří to budeme vládní koalici pískat, zda projde špatný návrh A nebo špatný návrh B. To si budete muset mezi sebou ujasnit sami, kolegové, a proto se poslanci TOP 09 vypnou a nezúčastní se hlasování o zákonu, se kterým nechtějí nic mít. Je to vaše odpovědnost. Bůh s vámi, kolegové.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové.

Nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Než přednesu návrh usnesení, tak vás nejprve všechny odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 339/7, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 339/8."

O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 85, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 47, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Prosím, aby bylo nastaveno kvorum 101. To je nastaveno.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 339/7.

Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 86, přihlášeno 158 poslankyň a poslanců, pro 130 poslanců a poslankyň, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyjádřili souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu senátorovi a končím projednávání tohoto bodu.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.