Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Petr Gazdík)

21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování
a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb.,
o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 352/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Návrh novely zákona číslo 58/1995 Sb. je předkládán v souladu s usnesením vlády číslo 744 z 10. října 2012 na základě kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce číslo 11/11 Peněžní prostředky poskytnuté České exportní bance ze státního rozpočtu a hospodaření této společnosti s prostředky, za které ručí stát, výkon akcionářských práv státu v České exportní bance.

Z kontrolních závěrů vyplývá potřeba důsledné kontroly České exportní banky ze strany Ministerstva financí, a to jednak z pozice poskytovatele každoročních dotací ze státního rozpočtu, jednak z pozice rozhodujícího akcionáře při kontrole činnosti České exportní banky a při poskytování úvěrů.

Hlavní změny, které jsou předmětem návrhu novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, zvyšují transparentnost produktů poskytovaného podpořeného financování a Ministerstvo financí umožní efektivní kontrolu při poskytování dotace ze státního rozpočtu. Za tímto účelem návrh zákona počítá s vydáním informací, které se týkají úvěrů poskytovaných v rámci podpořeného financování vývozu. Výhradně pro účely kontroly při poskytování dotace ze státního rozpočtu se navrhuje prolomení bankovního tajemství pro účely kontroly podpořeného financování poskytovaného exportní bankou.

Účinnost novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou se navrhuje k 1. červnu 2015.

Závěrem svého úvodního slova si vás dovoluji požádat o projednání návrhu zákona ve výborech a o jeho schválení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi financí a nyní jsem chtěl poprosit, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, což je pan poslanec Zbyněk Stanjura. Nicméně pan poslanec není přítomen a je tady návrh, aby se zpravodajem pro prvé čtení stal pan poslanec Kalousek. Je-li proti tomuto postupu námitka? Není, dám tedy hlasovat o změně zpravodaje.

Zahajuji hlasování o změně zpravodaje z pana poslance Stanjury na pana poslance Kalouska. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 21, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 123, proti 3. Návrh byl přijat.

Děkuji a poprosím pana zpravodaje, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, děkuji za důvěru. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych se pokusil zastoupit pana poslance Stanjuru.

Předloha je logickou reakcí Ministerstva financí na kontrolní závěr týkající se efektivity využívání dotací ze státního rozpočtu pro Českou exportní banku. Dochází tam k upřesnění některých pojmů, což je myslím bez jakéhokoliv politika k dobru věci. Určitým problémem, který si podle mého názoru zasluhuje hlubokou diskusi, je bod 5, který v podstatě prolamuje bankovní tajemství. V případě České exportní banky prolamuje to bankovní tajemství samozřejmě v té oblasti, kdy dochází k dotacím ze státního rozpočtu. Myslím si, že tady, byť naprosto chápu předkladatele, je to jedna z možností, jak se vyrovnat s kontrolním závěrem o zjevně nedostatečné kontrole efektivity využívání prostředků státního fiskálu, který je poskytován speciální bance.

Nicméně tady si pravděpodobně podle mého názoru - názoru, který jsem chtěl prezentovat v diskusi, dovolte, abych ho tady prezentoval jako zpravodaj - to bude zasluhovat poměrně hlubokou diskusi, co vlastně chceme. Chceme banku, nebo chceme agenturu. Podle současné legislativy je Česká exportní banka bankou. To znamená, je povinna řídit se zákonem o bankách, jejím regulátorem je bankovní regulátor, tedy centrální banka, Česká národní banka, která z pozice regulátora má přístup ke všem informacím, logicky tedy tam platí bankovní tajemství a nikdo jiný kromě orgánů společnosti a regulátora k těm informacím přístup nemá. Ministerstvo financí navrhuje, aby Česká exportní banka přesto, že zůstane bankou a bude dál se řídit zákonem o bankách, aby v případě dotací ze státního fiskálu bylo vůči Ministerstvu financí bankovní tajemství prolomeno. Jedno z nejdůležitějších pravidel důvěryhodnosti finančního systému a kapitálových trhů bude v tomto případě, byť - znovu opakuji - z pochopitelných důvodů, je to jedna z cest, bude prolomeno. Pokládám řečnickou otázku, zda v takovém případě bychom neměli rezignovat na to, že je to banka. Zda bychom se neměli zamyslet nad hlubší systémovou změnou, která byla již mnohokrát diskutována, a nikdy k tomu nedošlo, že to nebude Exportní banka, ale že to bude Česká exportní agentura, zřízená vládou, potom kontrolována a regulována vládou, pravděpodobně oběma dvěma ministerstvy, Ministerstvem průmyslu a Ministerstvem obchodu, a nedojde k něčemu, co mě ve svém názvu děsí, to je prolomení bankovního tajemství, protože do agentury potom, do své agentury má vláda volný vstup.

Tyto nástroje podpory proexportní politiky jsou řešeny v euroatlantickém světě v daleko větším počtu agenturami než bankami. Já neříkám, že je to špatně, že máme banku. Ale pokud se rozhodneme, že chceme dál mít Českou exportní banku jako banku, tak se nikdy neodhodlám k prolomení bankovního tajemství, ani v tomto výjimečném případě. Tím chci jenom říct, že jakkoliv chápu návrh Ministerstva financí, tak si myslím, že pokud chce mít Ministerstvo financí ty informace, na které si dělá nárok v předloze, a my mu je chceme poskytnout a má to svoji logiku, pravděpodobně by je mělo mít, tak by se nemělo jednat o banku a měli bychom Českou exportní banku změnit na Českou exportní agenturu, pak by jejím regulátorem nebyla Česká centrální banka, ale bylo by to Ministerstvo financí a pak by to bylo systémově v pořádku.

Takže si jako zpravodaj dovolím doporučit, abychom propustili tuto předlohu do druhého čtení, a ve druhém čtení zejména na rozpočtovém výboru a možná si dovolím učinit nesmělou výzvu vůči ústavněprávnímu výboru, aniž bych navrhoval k přikázání, zda by se tím z vlastní iniciativy nechtěl chvíli zabývat a v druhém čtení diskutovat tento problém bankovního tajemství v případě banky, velké logiky, proč by Ministerstvo financí ty informace mělo mít, a jestli tedy není jiná cesta k tomu, aby Ministerstvo financí ty informace mělo než prolomení bankovního tajemství jako podle mého názoru svatého pravidla.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí... (Hlásí se pan ministr.) Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já za Ministerstvo financí můžu sdělit, že Česká exportní banka je skutečně pro nás problém. V minulosti pravděpodobně byly schváleny operace, které asi neměly být schváleny. Já už jsem od počátku vyzýval banku, aby přišla i s novou strategií financování českého exportu, protože systém, který je dneska, že náš exportér, a to tedy nevím, například jestli slovenská minihuť je český export, kde máme problém za 4,5 mld. Určitě ne. Ani bytovky v Tunisu.

Můj hlavní problém byl s tím, že exportér to vyexportuje a úvěr je vlastně poskytovaný jeho klientovi a on za to ručí de facto jen 2,5 procenta. Myslím si, že je to určitě skvělý nástroj hlavně pro exportéra. Samozřejmě chceme podporovat export, ale taky by to mělo asi být vyvážené. A v České exportní bance máme velké starosti s dědictvím, které tam zbylo a které řešíme, a stále údajně přicházejí nová překvapení.

Já jsem určitě připraven o tom diskutovat, víceméně s tím souhlasím, že bychom se měli bavit o nějaké agentuře a že by to asi neměla být jako banka, jak je obvyklé u bank. Samozřejmě je tam i otázka členů dozorčí rady, jejich zodpovědnosti, do jaké míry člen dozorčí rady může vlastně požadovat nějaké informace. A je to samozřejmě zároveň i otázka EGAPu, který to garantuje. Takže jsem připraven se tomu věnovat a diskutovat o tom, jakým způsobem to změnit tak, aby to bylo adekvátní tomu, co ta banka skutečně dělá, v jaké pozici i ve vztahu našemu rozpočtu.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi financí. Nyní pan zpravodaj s přednostním právem, po něm pan ministr s přednostním právem. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Miroslav Kalousek: Kdybychom si dávali navzájem přes nos dál, tak by bylo pořád ticho. Děkuji panu ministrovi za vstřícnost.

Já bych jenom ještě jednou rád zdůraznil, aby mi bylo rozuměno, pane ministře. Možná je to překvapivé, ale já tady s vámi nejsem ve při. Souhlasím, že Česká exportní banka má celou řadu velmi problematických aktiv z minulosti. To říkám velmi eufemisticky, když říkám velmi problematických. Dokonce souhlasím s tím a trápilo mě, že jsem ty informace neměl, že Ministerstvo financí, které poskytuje České exportní bance prostředky státního fiskálu, pak nemá relevantní informace o rizicích, kterým jsou ty veřejné prostředky vystaveny. Souhlasím i s tím, aby ty informace mělo. Jenom tady prostě kladu řečnickou otázku, zda neexistuje, a podle mého názoru existuje, systémovější cesta než prolomení bankovního tajemství, a to v oné prosté skutečnosti, že banka přestane být bankou a stane se agenturou, bude plnit úplně stejné úkoly, ale jejím regulátorem už nebude banka, ale vláda. A vláda bude mít perfektní přehled o svých penězích, které své agentuře bude poskytovat. Není to model, který je potřeba vymýšlet. Je to model, který existuje v celé řadě zemí. Nenabízím to jako jedinou možnou cestu. Jenom prosím, abychom o tom ve druhém čtení opravdu důsledně diskutovali, protože prolomení bankovního tajemství prostě je nesystémový krok a může být vnímán i jako nebezpečný precedens. Co se udělá jednou, může se udělat podruhé, potřetí, počtvrté. A pak i v případech, které nejsou tak ospravedlnitelné, jako je případ tento.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodajovi. Nyní s přednostním právem pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych říct jednu věc. Problém ČEB je velký. Samozřejmě jsou tam některé úvěry z minulosti, které nikdy neměly být poskytnuty. Tato banka a EGAP musí vyřešit problémy z minula.

Zároveň bych chtěl říct jako ministr, který zastupuje resort, který podporuje zahraniční obchod - jsem zásadně pro to, aby to zůstalo jako banka. Zatím nedošlo k žádné dohodě, že by to neměla být banka. A pokud bychom tento krok směrem k agentuře učinili, je to krok nevratný, protože v roce 2004 před vstupem, nebo před rokem 2004 před vstupem do Evropské unie jsme vyjednávali s Evropskou komisí o osudu Konsolidační banky, exportní banky a ČMRZB. Výsledkem vyjednávání bylo to, že Konsolidační banku jsme byli nuceni změnit na agenturu, postupně ji zlikvidovat, a bylo vyjednáno, že zůstanou dvě banky státní, nebo skoro státní, kde jedna podporuje export podle pravidel OECD a druhá, ČMRZB, podporuje malé a střední podniky a infrastrukturu. To máme vyjednáno. Pokud bychom stáhli ČEB do podoby agentury, tak je to nevratný proces, o kterém se domnívám, že by byl nežádoucí, a pevně doufám, že k tomu se nedopracujeme. Děkuju.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Mládkovi. Dále s přednostním právem pan ministr financí. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já ještě k tomu bankovnímu tajemství. Problém je samozřejmě, pokud je tam kontrola nebo jsou dotazy členů dozorčí rady, tak samozřejmě závisí na tom, jestli ten úředník banky je poskytne pravdivé informace, nebo odmítne poskytnout informace. Myslím, že většina z nás ví, že tam zasahovala v minulosti policie, že tam jsou trestně stíháni bývalí zaměstnanci, že se tam skutečně páchala pravděpodobně nějaká trestná činnost a že jsme tam přišli o velké peníze. Tak proto si myslím, že v této chvíli je lepší bankovní tajemství prolomit, protože jsme tam skutečně úplně v jiné pozici než u klasického bankovního tajemství, protože pokud my de facto garantujeme 97,5 procenta exportu, tak si myslím, že stát musí mít pravomoc, aby si ty informace ověřil. A v minulosti ty informace byly pravděpodobně odmítány nebo nebyly pravdivé, a proto tam máme skutečně obrovský problém, který je dneska vyčíslen až na desítky miliard korun. Takže si myslím, že je to něco jiného, tohle bankovní tajemství, než jsou ty klasické banky na bankovní tajemství, které jsme zvyklí. V tomto směru si myslím, že tady by měla být jako schválena nějaká výjimka.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Miroslav Kalousek: Já už to nechci protahovat, protože si myslím, že si to zaslouží diskusi v tom druhém čtení. Ale přece jen velmi stručnou reakci na oba dva předřečníky. Ano, opět souhlasím s tím, co říkal pan ministr Babiš. Ten stát do toho podle mého názoru musí vidět. Pak je ovšem otázkou, zda to má být banka. A já tady závidím panu ministru Mládkovi jeho naprosto jednoznačný názor. Já si dovolím říct, že i za tou alternativou, kterou prezentuji, nestojím tak úplně stoprocentně jednoznačně. Jenom si dovoluji tvrdit, že obě varianty mají své výhody a nevýhody a že bychom je měli velmi pečlivě prodiskutovat a zvážit, protože pokud systém agentur se stejným posláním úspěšně funguje v celé řadě zemí Evropské unie, tak nevidím důvod, proč by nemohl fungovat i v České republice. To, že jsme si to kdysi vyjednali s Evropskou unií, neznamená, že to musíme držet jako banku do skonání světa.

A úplně drobnou technickou poznámku. Dnes už se nejedná o skoro státní subjekt, dnes se jedná o stoprocentně státní subjekt, protože podíly v ČMRZB, soukromé podíly, které tam měly některé privátní banky, jsme jako stát vykoupili právě proto, aby to mohlo sloužit jako platební agentura prostředků z Evropské unie. A ta musí být stoprocentně státní, tam nemohou být žádné soukromé podíly.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji Kalouskovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra případně pana zpravodaje. Není zájem.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo ještě nějaký jiný návrh? Pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

Poslanec František Laudát: Děkuji. Navrhuji ústavněprávnímu. Mimochodem, zaznělo to i v diskusi.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Laudát navrhuje ústavněprávní výbor. Pan poslanec Velebný se hlásil? Se stejným návrhem, ano. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

Nejprve tedy, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování o přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 22, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 146, proti žádný. Návrh byl přijat.

Dalším návrhem byl návrh pana poslance Laudáta, abychom tento návrh přikázali ústavně právnímu výboru.

Zahajuji hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 23, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 145, proti 1. Návrh byl přijat.

Já tedy konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání rozpočtovému a ústavněprávnímu výboru, a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.