(20.30 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr vnitra chce odpovědět. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v tomto případě je finálním spotřebitelem munice firma, která ji přepracuje. To znamená, koupí, přepracuje, rozmontuje, prodá železný šrot, prodá tu trhavinu a má z toho jakýsi výnos. Nemyslel jsem - a tady jsem asi špatně formuloval - že by finálním spotřebitelem mohl být i nějaký účastník válečného konfliktu. Tak v tomto případě opravdu to je firma, která to ekologicky, doufám, rozebere a rozprodá na prodatelné části tak, jak to umožňuje slovenská právní úprava.
Ti vojáci, vážená paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího - každý měsíc se bude vyhodnocovat jejich potřebnost, každý měsíc budeme dávat poziční zprávu do vlády. A může se stát, že vláda ten mandát sníží. Že sníží počet vojáků. My jsme se domlouvali o tom, že by někteří vojáci, protože chápeme, že nasazení armády je drahé, mohli být postupně nahrazováni nějakou elektronickou signalizací, mohli by být nahrazováni technickým zabezpečením, které by nahradilo v některých úsecích živou sílu. Živou silou myslím vojáky, aby mi bylo rozuměno.
Co se týče, tam byla ještě jedna otázka, zda se budou vojáci muset stěhovat do Květné. No nebudou. Protože předpokládám, že do Květné odjede materiál, který bude zkontrolován, přepočítán. Tady armáda plní roli primárně hlídače toho perimetru nebo hlídače toho prostoru. A to ne proto, aby se někdo dostal z areálu ven, ale aby se nedostal do areálu, protože ten druhý výbuch je opravdu podezřelý a samozřejmě tam existuje důvodné podezření, že tam byl spáchán trestný čin, což policie v současné době vyšetřuje. Takže to je důvod nasazení armády a každý měsíc půjde poziční zpráva do vlády. Jsme si velice dobře vědomi toho, že bychom vojáky potřebovali jinde, ale do té doby, než se došetří a vyřeší problém Vrbětic, tak bych byl rád, aby tam zůstali.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra a nyní pan ministr Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuju, pane předsedající. Vojáků je nasazeno ve Vrběticích momentálně 223, dnešní číslo, myslím. Nikdy to nedosáhlo poloviny toho maxima, které vláda má ve svém usnesení, to je těch 450. A samozřejmě, není nejmenší důvod sem přenášet, na tuto půdu, potřebu si říkat mezi oběma ministerstvy, jak udělat maximum pro to postupné snižování. V tomto ohledu já ty armádní hlasy musím slyšet a musím je chápat. A zároveň to poslední, co bych udělal nebo pod co bych se rád podepsal, je, že když tam bude vojáků 150 nebo 170, tak se tam třeba, nedej pánbůh, stane nějaký malér. Takže ona to je strašně citlivá věc.
Co se týče Květné, tak tam je to připraveno v tom režimu, že by se jednalo o dvě, maximálně tři desítky lidí, z toho většina hasičů. A ostraha Vojenské policie. I ti hasiči jsou míněni v tom prvním sledu z kapacit Vojenské policie. Tam ten počet je, řekněme, opravdu relativně malý.
Ale ještě jednou zopakuji to, že armáda si hodně slibuje od toho, že opravdu jak se postupně dekontaminuje, a to není celý obvod Vrbětic, to je několik úseků, ten vnější perimetr, tak v tu chvíli pak zase se dá ještě víc, jak tady padlo, použít technika a ty počty můžou postupně klesat. Budu se snažit, aby tam nebyl ani jeden voják ani o jeden den déle, ale zároveň máme povinnost v tomto s policií spolupracovat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Stropnickému. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý večer, vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové. Slíbil jsem, že zde budu čtyři minuty, a udělám všechno pro to. Proto můj projev bude velmi stručný.
Nejdříve mně dovolte, abych vyjádřil své osobní uznání všem občanům a obyvatelům přilehlých vesnic. Protože to byla mimořádná událost, to byla katastrofa! Jako jeden z autorů publikace Medicína katastrof a IZS při mimořádných událostech a katastrofách moc dobře vím, co to je. Proto můj projev se omezí pouze na dva dotazy. Ale ještě než je položím, tak musím říct, že jsem skutečně spokojen s odpověďmi obou pánů ministrů, což zní od opozičního poslance asi trošku blbě. Ale je to tak.
Než se dostanu k těm dvěma otázkám, nebo spíš postřehům, tak mi dovolte, abych se vrátil o 50 let zpátky. V těchto dnech tomu bude 50 let, kdy jsem byl jako mladý voják dezinfikovat, jak bych to řekl česky, ono se tomu říká Pthirus pubis, my jsme tomu říkali filcky (smích některých poslanců), kdy strážní oddíl v jednom velikém muničním skladu byl zasažen tímto zvířátkem. Ale já to neříkám z toho důvodu, já to říkám z toho důvodu, že v té době muniční sklad měl tři pásma. První pásmo bylo upozornění, druhé pásmo bylo výstraha a třetí pásmo se střílelo. Takže takto byly zajištěny muniční sklady. (V sále je hluk, někteří poslanci diskutují mezi sebou.)
Já jsem si v souvislosti s tím musel zase zopakovat anebo si nechat vysvětlit, co to vlastně munice je. A že vlastně munice sama o sobě nemůže bouchnout. To mně říkali odborníci, pyrotechnici a lidi, kteří se o tyto sklady starali. Já si myslím, že i pan ministr, vaším prostřednictvím, to zde řekl, že ten druhý výbuch není tak moc košer.
A nyní se dostávám k tomu hlavnímu, co chci říct. Já se domnívám, že tady mnoho slov padlo a prostě opakovat a získávat politické body, tady je nikdo nezíská. Ale mně by zajímalo, kdo a která vláda se zasloužila o to, že muniční sklady byly předány do užívání nebo do nějaké pseudoprivatizace soukromým firmám. Já jsem tuto otázku zde ještě neslyšel. Tady jsme slyšeli mnoho otázek, ale tuto ne. Takže toto by mě zajímalo a já jsem skutečně přesvědčen, že i orgány činné v trestním řízení na tuto otázku odpovědí. A samozřejmě respektuji, že když je to živá kauza, že těžko na to může někdo odpovídat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omluvám se, pane poslanče. Dovoluji si vás poprosit, abyste se na chvilku přerušil. Poprosím ctěné kolegyně a kolegy, aby se ztišili. Je sice pozdní hodina, ale prosím, mějte ohled na svého kolegu. Děkuji.
Poslanec Jiří Štětina: A druhá otázka zásadní, a ta skutečně vyplývá z toho, co jsem dělal možná 30 let, takže jak byl tento objekt řešen z hlediska krizového řízení a plánování. Protože takový objekt musí být součástí havarijních plánů. Pokud nebyl, a já jsem zatím nikde neslyšel, jestli jsme na tu otázku dostali odpověď, tedy jako veřejnost, tak samozřejmě tam musí být rozpracována opatření. Za prvé preventivní, za druhé asanační a za třetí ta konečná, tzn. restrikční.
A na závěr chci říct jednu věc a je to moje přesvědčení. Skutečně tato vláda za to nemůže. Já se domnívám, že zde někdy v roce 2006 bylo zaseto semeno tzv. pseudoprivatizace a korupce, kdy prostě ze státního majetku byla velká snaha odčerpat nebo odklonit miliony, možná stamiliony peněz. Takže nechtějme, aby tato vláda za to nesla zodpovědnost. To je zodpovědnost jiných! Já vám děkuji za pozornost. ***