(16.30 hodin)
(pokračuje Stropnický)
Tady je potřeba zdůraznit jednu věc, která se také neustále v médiích zaměňuje, a potom to vytváří řetěz nedorozumění. Vojenský muniční sklad má úplně jiný režim než civilní muniční sklad. Základ rozdílu, a tím bych rád i odpověděl částečně na evergreen téma plot, je, že vojenský muniční sklad je zabezpečen po celém perimetru. Tam je ta podstata zabezpečení - plot, čidla, kamery a tak dále a uvnitř objektu už jsou jednotlivé budovy bez nějakého dalšího oplocení. U civilního je to přesně naopak, perimetr je chráněn jenom základním plotem a jednotlivé sklady jsou k tíži těm, kteří skladují, jsou vybaveny oplocením, čidly a tak dále. Vojenský technický ústav má povinnost kontrolovat stav oplocení.
K vnějšímu plotu. Skutečně máme revizi. Nemohu posuzovat, jestli revize proběhla regulérně, nebo neregulérně. Spíš bych se přimlouval za to, že regulérně, protože tam byl žiletkový plot a potom VTÚ dostával stížnosti od některých občanů, že plot je příliš neprostupný, že se tam pak špatně chodí na houby. Já to nechci bagatelizovat, ale různých zaručených informací je strašná spousta a jako vždycky, když vypukne malér, tak se samozřejmě ukazuje na toho, kdo stojí vedle, že ten to všechno spískal.
Zajímavé ale na smlouvách třeba je, že v případě firmy EXCALIBUR si dohodla s VTÚ vzhledem k tomu, že tam bylo poměrně hodně zainvestováno ze strany té firmy, že pozemky pod budovami jsou ve vlastnictví této firmy. To je pro mě trošku zvláštní okolnost, ale budiž.
Co se týče pojistek, munici ze všech dohledatelných zdrojů, co jsme teď zjišťovali, u nás nelze pojistit. VTÚ, čili celý areál byl a je pojištěn na 50 mil. na ale v podstatě běžnou škodu, samozřejmě ne škodu tohoto rozsahu.
Co se týče ceny, je takzvaně v čase a místě obvyklá. Já se nemohu ubránit dojmu, že 400 korun za metr ročně je hodně kamarádská cena.
Tolik ke smlouvám. Říkám znovu, má je policie.
Odškodnění. Všechny oprávněné nároky budou samozřejmě realizovány, proto je tam také i ten styčný důstojník v hodnosti generála a samozřejmě jakési administrativní zázemí. Co se týče firem, tak to záleží na vyšetřování, protože těch verzí je mnoho. A tak jak by neměla být postižena firma, která se ničím neprovinila, ani hmotně, tak by už vůbec z toho neměla profitovat třeba firma, u které policejní vyšetřování prokáže, že se provinila.
Znovuzprovoznění Květné. Částka vím, že někde zazněla, až 100 mil. korun. Teď to znovuzprovoznění, tak jak jsme ho připravili, jak ho realizujeme, se pohybuje do 20 mil. korun.
Moc bych prosil, abychom měli nějaké síto, nějaký filtr na takové zprávy, jestli tam chodili brigádnici, jestli se tam pohybovali cizinci. Pokud majitel skladu měl klienta, zapsali se na vrátnici a šli mu ukázat to, řekněme tomu zboží, tak se mi na tom nezdá nic tak hrozného. Zdá se mi daleko horší, pokud tam občas byla nějaká honitba. Abychom zase nedémonizovali obchod s municí, protože pokud probíhá jaksi legálně, tak si pišme, že kdybychom ho tady nějak centrálně zakázali, tak to budou dělat všichni kolem nás v daleko větší míře. To si myslím, že bychom tomu asi úplně neprospěli.
Muničák. Přes všechno nepohodlí občanů a přes všechen malér, co se stal, muničák jako takový zafungoval velice dobře, jak je zkonstruován, jak je postaven, jak jsou udělány valy a zalesnění. To prostě v obou případech pohltilo opravdu gros výbuchu. Kdyby to bylo postaveno fušersky, tak by ten malér byl daleko větší. To neříkám proto, že bych minimalizoval situaci, ale abychom třeba někdy někteří nebyli tak emotivní.
Musím říct jednu věc a nechci zabřednout do nějakých polemik, ale já jsem první kontakt opravdu obdržel 26. 10. Nemohu si pomoct - 26. 10. mi zavolal pan hejtman a po telefonu žádal nasazení armády. Tak jsme se pak nějak dohodli, že to musí být trošku jinak.
Co se týče budoucnosti, byla tady zmíněna ona Květná. Jsem přesvědčený a věřím, že se to podaří i na úrovni vlády. Myslím, že víc lidí je tomu nakloněno. Nechci mluvit za pana premiéra, ale domnívám se, že i on to vnímá. Květná si myslím, že by měl být jakýsi emergentní, havarijní, záložní sklad pro všechny mimořádné události, ať už je to munice, což se, věřím, nebude hned tak opakovat, nebo je to zboží zabavené celníky, nebo jakýkoliv materiál, který je vyšetřován. Myslím si, že peníze, které se na to utratí, za to stojí a že by to měla být součást integrovaného záchranného systému.
Prosím, abychom velmi pečlivě používali číslo 15 tisíc tun, není to úplně zřejmé, dokonce je podstatně pravděpodobnější, že to je zhruba polovina. Tady to číslo dneska zaznělo opravdu mnohokrát. Prosím, jak jsem už řekl na začátku, někdy před dvěma nebo třemi hodinami, nechme policii vyšetřovat.
Co se týče převozu, na převoz munice jsou jasná pravidla a myslím, že musela být dodržována, protože firmy také mají zájem na tom, aby obchod dělaly, takže si nemyslím, že nerespektovaly, že to deset dnů předem musí hlásit krajskému policejnímu ředitelství, kde se vytyčí trasa a kde se definuje i čas, ve kterém to probíhá.
Informace. Často se tady mluví o tom, jak jsou, jak nejsou. Nejhorší informace jsou čtvrtpravdy a polopravdy a neověřené informace. Ty plují mediálním prostorem jako balony, přitahují na sebe pozornost a málokdo, bohužel, málokdo ty informace ověřuje a může tím vyvolávat skutečně paniku, nebo dokonce i onu často zmiňovanou poplašnou zprávu třeba o pyrotechnicích. Právní zástupce nejmenované zainteresované firmy, přečetl jsem si, že tvrdil, že kdyby tam vlítlo těch pyrotechniků hodně hned z kraje, bylo vyřešeno. No nebylo. Opravdu nebylo. Já nevím, jestli pan doktor je odborník jako pyrotechnik, já se za něj nevydávám. Ale ze všech dostupných zdrojů a od lidí, kteří tohle dělají v Afghánistánu, vím, že by to prostě nefungovalo, že bychom ty lidi v podstatě poslali když ne na smrt, tak na velmi těžká zranění.
Ještě jeden příklad si dovolím. V nejmenovaném seriózním deníku vyšla dnes nebo včera reportáž a u toho byla fotka takového baráku, do kterého si normálně lidi dávají kolečko na chalupě nebo vidle, a pod tím byl sugestivní článek o tom výbuchu. Samozřejmě že to okamžitě evokuje toto: aha, tak takhle vypadá sklad. Ale to nebyl prosím sklad. Jenom to byla budova, přes tu ještě šly pásky. Takže každý si mohl říct: to snad není pravda, tam nejsou tabulky v oknech, jsou tam vypadlé dřevěné dveře. Takhle se s informacemi bohužel pracuje. Takže prosím dělme to deseti. Ověřujme si je, protože my bychom měli ty lidi uklidnit, ale ne uklidnit nějakým cukrkandlem, ale ověřenou reálnou informací.
Už vás dál nechci zdržovat. Ale tohle považuji skoro za zásadní věc. Ještě poslední příklad. Okamžitě se dozvíme třeba z ČT24, že nastaly v prostoru další výbuchy, okamžitě se to publikuje, aby se zaplnil a zvýraznil vysílací čas, ale nikdo si nedá aspoň pár minut práce, aby zjistil, jestli to jsou řízené, nebo neřízené výbuchy. A to je přece zcela zásadní. ***