Úterý 10. února 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
1.
Informace vlády České republiky k situaci ohledně muničního skladu ve Vrběticích
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v pátek 22. prosince loňského roku a na lavice vám byl tentýž den rozdán písemný materiál. Připomínám, že Poslanecká sněmovna souhlasila s účastí starosty Vlachovic-Vrbětic pana Zdeňka Hověžáka, čímž tady pana starostu mezi námi vítám, a také prvního náměstka hejtmana Zlínského kraje pana Jaroslava Drozda, který se tedy ale dnešního jednání nezúčastní. S úvodními slovy vystoupili předseda vlády Bohuslav Sobotka, poté ministr vnitra Milan Chovanec a ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal poslanec Zdeněk Soukup, který v rozpravě vystoupil jako první, a ujal se tedy funkce zpravodaje.
Budeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě, do které eviduji 5 přihlášek. První je přihlášen pan poslanec Snopek, jako další se připraví pan poslanec Hovorka. (Reakce na poznámku ze sálu:) V tom případě já se omlouvám, pane poslanče, přehlédl jsem paní poslankyni s přednostním právem, takže udělím slovo nejdřív jí. Paní poslankyně Černochová, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Scházíme se, jak bylo řečeno -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě než se pustíte do svého příspěvku, požádám vás, kolegyně a kolegové, o ztišení, abychom dobře slyšeli, co paní poslankyně říká. Děkuji vám.
Poslankyně Jana Černochová: Scházíme se přesně dva měsíce po první mimořádné schůzi. Dva měsíce jsou pryč, je tedy načase se opět představitelů vlády ptát, co se za ty dva měsíce odehrálo. A otázek je bohužel stále více než odpovědí. Přes sliby, jak rychle půjde odvoz munice, jak se vše překontroluje, odjel zatím jeden jediný kamion. Zdá se, že měli pravdu ti, kteří varovali před tím, že bude vše trvat minimálně rok. Chtěla bych se tedy zeptat pana ministra vnitra, jaké poslední odhady doby odvozu munice jsou v tuto chvíli aktuální. Vláda rozhodla již před řadou měsíců o znovuzprovoznění vojenského muničního skladu v Květné s tím, že se z něj stane jakýsi sklad IZS. V pořádku, to není špatný nápad. Ale už máte jasno v tom, kdo bude tento pro armádu nepotřebný sklad provozovat? Očekávala bych, že to bude Ministerstvo vnitra, a doufám, že nejsou pravdivé informace o tom, že chcete, aby sklad nadále provozovala armáda. To by bylo z řady důvodů velice nešťastné např. proto, že ve skladu chcete umisťovat výbušniny, které jsou majetkem soukromých firem, a svým způsobem byste přenášeli odpovědnost na armádu. Jak to tedy bude s Květnou? Kdo ji bude provozovat? Kdo ji bude financovat a jaké budou následující kroky?
Náčelník Generálního štábu na jednání výboru pro obranu žádal, aby nasazení armády, která hlídá pásku, bylo co nejkratší. Vojáci jsou v oblasti již přes dva měsíce. Chtěla bych se zeptat pana ministra obrany, jak dlouho tam ještě budou. Předpokládám, že páni ministři, tedy pan ministr obrany a pan ministr vnitra, by již měli znát odpověď.
Několikrát jste, pane ministře Chovanče, hovořil o prošetřování okolností výbuchu, prověřování systému obchodování s výbušninami. Můžete nám prosím sdělit, je-li to možné, co policie vyšetřila ohledně výbuchů a jaké nedostatky v systému nakládání s výbušninami byly objeveny kontrolními orgány a policií? Jaké jsou z toho vyvozeny důsledky? Zaznamenala jsem, že vláda schválila novelu zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, do které je zčásti zapracováno zpřísnění licenční politiky. Obecně by mě zajímalo, co vyplynulo z analýzy legislativy, kterou jste si určitě vypracovali ,a kdy zde ve Sněmovně můžeme očekávat nějakou ucelenou informaci o tom, co vláda podnikne v legislativní oblasti.
Na výboru pro obranu zaznělo, že hejtman kraje měl vyhlásit krizový stav. Chtěla bych se tedy zeptat, zdali jste prověřovali činnost samosprávy a integrovaného záchranného systému. Pokud ano, s jakým to bylo výsledkem. Nalezli jste nějaká bílá místa a jaká opatření v budoucnu váš resort připraví? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Snopek, připraví se pan poslanec Hovorka.
Poslanec Václav Snopek: Hezký večer, vážené kolegyně, kolegové, vážený předsedající, vážená vládo. Tři a půl měsíce po událostech a více jak dvouměsíčním odkladu projednávání v parlamentu určitě řada věcí už byla řečena. Nicméně pro statistiku vám uvedu některé údaje.
Moji kolegové monitorují prakticky veškeré informace, které o Vrběticích procházejí v tisku, a tento monitoring mám k dispozici. Jedná se už o více než 1 500 stránek formátu A4 textu. Nechci tady hodnotit informace z pohledu váženosti, bulvárnosti, to budou dělat určitě jiní, ale přece jenom pozornost je tady obrovská, ale myslím si, že to není hlavním předmětem mého vystoupení. Chci se ve svém vystoupení soustředit na dva okruhy otázek, nebo, chcete-li, chci ukázat na jisté poučení z dané situace v prvním okruhu a v druhém okruhu otázek chci reagovat na situaci tak, jak na základě Vrbětic reaguje na situaci Pardubický kraj, který je dotčený z pohledu přemístění vojenského skladu.
První okruh otázek, je to otázka právní úpravy působnosti orgánů veřejné moci ve vztahu k nakládání s municí civilními subjekty. Bylo o tom hodně popsáno, ale myslím si, že je škoda, že řada nedostatků větších či menších se začíná řešit až po událostech, které v říjnu ve Vrběticích nastaly. Nechci vůbec spekulovat s tím, anebo tvrdit, že takové události by se nestaly, pokud by byl uplatňován zákon a odstraněny veškeré jeho nedostatky. Z pohledu právních předpisů na úseku zbraní, střeliva a nakládání s municí, výbušninami obecně, tím nemám na mysli jeden zákon, je celá řada zákonů, nařízení, vyhlášek a hlavně s různou gescí. Ať už je to gesce Ministerstva vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva obrany nebo Ministerstva pro místní rozvoj, ale třeba i Český báňský úřad apod. Při takové analýze se projevuje především nesoulad v samotných pojmech a přístupech k realizaci jednotlivých právních předpisů. Výsledkem potom je konstatování, že díky různé gesci uniká to podstatné, komplexní kontrola, a odvolává se jeden na druhého. Tím mám na mysli jednotlivá ministerstva. Svědčí o tom i okruh otázek, odpovědí Ministerstva obrany, dotazů k souhrnné zprávě spolku Za zdravé Valašsko. Pokud si tuto zprávu přečtete, tak zjistíte, že Ministerstvo obrany v tom nemá prakticky co do činění.
Vláda má k dispozici ucelený právní přehled analýz a je nyní na ní, jakým způsobem s ním naloží, jak rychle projedná potřebné změny či předloží naší Sněmovně potřebné změny zákonů. V tuto chvíli patrně ti, kteří budou sledovat jednání naší Sněmovny, zejména občané Vrbětic, nebudou uspokojeni tím, že prakticky z veřejných zdrojů víme, že vyklizení skladu bude trvat více než rok ve Vrběticích. Jsem ale přesvědčen, že vláda podniká maximum úsilí k zajištění bezpečnosti občanů v okolních obcích.
V souvislosti s Vrběticemi se vyskytují i některá méně vhodná vyjádření. Například určitě nepřispívají k dobré náladě mezi občany dohady ministra vnitra a ministra obrany, co se týkalo zajištění ostrahy Vrbětic. To je skutečně jenom věc politiků a myslím si, že přes sdělovací prostředky výměna takovýchto informací neprospívá vůbec otázce důvěryhodnosti armády v očích veřejnosti.
Tudíž znovu shrnu. Vláda ví, jaké jsou nedostatky v zákonech, jaké jsou tam souběžné věci, protiběžné věci a co by se mělo na tomto úseku dělat. Říkám, je to otázka rychlosti předložení, a hlavně, bude to mít i dopad právě na tu druhou otázku, a to je přemístění skladu do Pardubického kraje.
V Pardubickém kraji jsme ihned po obdržení informace o usnesení vlády o ponechání areálu muničního skladu Květná ve vlastnictví českého státu začali aktivně jednat. Je jen škodou, že jsme věděli dříve o Květné ze sdělovacích prostředků než z vlády. Ale takovéto informace zkrátka se někdy stávají. Byla přijata celá řada opatření a ta jsou průběžně kontrolována a hlavně plněna. Především se zástupci Pardubického kraje soustředili na projednání této situace s občany přilehlých obcí. Samospráva Pardubického kraje si je plně vědoma odpovědnosti vůči svým občanům, a proto chce aktivně předcházet možným mimořádným událostem či krizovým situacím souvisejícím s provozem a dočasným uložením munice soukromých subjektů v areálu obnoveného muničního skladu v Květné.
Jednáme aktivně, ale bohužel, někdy si myslíme, že i ta rychlost jednání není úplně pružná. Pokud si vezmeme k dispozici usnesení vlády, které se této problematiky týkalo, zjistili jsme, že prakticky areál Květná má zpracovaný plán pouze do 31. prosince roku 2015. Z toho tedy vyplývá jisté časové omezení a pro naši bezpečností radu kraje z toho vyplývají i některé další skutečnosti. Především bezpečnostní rada kraje by ráda znala další záměr využívání tohoto areálu. Jak už tady bylo řečeno, jedná se i o další možné využití v rámci IZS, jak vyplývá z usnesení vlády. Ale především máme i na mysli některé věci, které pochopitelně bezpečnostní rada kraje přijala. Měli jsme k dispozici hlavně analýzu jednotlivých událostí, měli jsme k dispozici analýzu problému z pohledu právního, a není divu, že bezpečností rada kraje doporučila řadu poměrně tvrdých a náročných opatření, tak aby bylo možné areál provozovat a hlavně aby přijali občané tuto změnu.
Bezpečnostní rada kraje má i některé další otázky, které nejsou dost důsledně řešeny. Především je to otázka ujasnění dlouhodobosti trvání tohoto muničního skladu, a proto se i bezpečnostní rada obrátila na pana ministra životního prostředí se žádostí o stanovisko, zda provoz muničních skladů v Květné při dočasném uložení munice soukromých objektů, zda budou, či nebudou uplatňována přechodná ustanovení zákona č. 59/2000 Sb., o prevenci závažných havárií. A pochopitelně ve znění pozdějších předpisů. Bohužel zatím tuto odpověď nemáme, ale má to vazbu na přijímání dalších opatření a plánů z pohledu ochrany.
S tím souvisí další otázka, která není vyjasněna, a určitě se o tom někdo zmíní, zda tyto objekty byly zkolaudovány, na jaký objem munice, úložnost apod. S těmito věcmi nedisponujeme. Jsme v Pardubickém kraji toho názoru, že z hlediska státem garantované bezpečnosti provozu skladu munice v Květné nejen vůči kraji, ale i okolním obcím, by neměly být jednotlivé soukromé objekty vlastníci municí. Tedy lépe řečeno rádi bychom, aby skutečně tento sklad i do budoucna provozovala armáda, která to umí lépe, bezpečněji a kvalitněji. Určitě budeme tyto věci sledovat a budeme na ně žádat jasnou a rychlou odpověď.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Ludvíka Hovorku a připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, zabýval jsem se touto kauzou a byl jsem také přítomen na jednání petičního výboru a shledal jsem, že dle mého názoru stát selhal minimálně v těchto záležitostech:
Za prvé. Udělování licencí k nakládání s vojenským materiálem.
Za druhé. Kontrola dodržování podmínek stanovených v těchto licencích.
Za třetí. Kontrola dodržování podmínek stanovených v nájemních smlouvách.
Za čtvrté. Vyžadování aktuálních přehledů o množství a povaze skladované munice.
Za páté. Při výkonu státního stavebního dozoru při povolování výrobního provozu recyklace raketového paliva zamlčením podstatných skutečností.
Za šesté. Při výkonu správy majetku, protože z neznámých důvodů stát povolil převod majetku několika velkých pozemků pod některými objekty jednomu nájemci těchto objektů. (Hovoří nastydlým hlasem.)
V této souvislosti si dovolím položit několik otázek pánům ministrům obrany a vnitra.
Za prvé. Kdo bude ve výsledku správcem areálu Vrbětice a jaký bude jeho další osud? Předpokládá se, že tedy zůstane tento areál pod správou Vojenského technického ústavu, nebo bude spravován obecně státem? Nebo se předpokládá jeho privatizace nebo převod na obce? Protože i tato záležitost byla v minulosti diskutována a obcím, pokud vím, tato nabídka předběžně učiněna byla.
Za druhé. Dále prosím o vysvětlení, proč stát umožnil převod některých pozemků na soukromou firmu Excalibur a co s tím vláda nyní udělá. Nejsou to malé pozemky a chtěl bych vědět, pokud se tedy jedná o pozemek důležitý pro obranu státu, jak se k tomu vláda postaví, že několik objektů v tomto areálu je vlastně převedeno do majetku soukromé firmy.
Za třetí. Jak je možné, že při stavebním řízení ve věci povolení zkušebního provozu recyklace raketového paliva byla zamlčena skutečnost, že v bezprostřední blízkosti výrobního areálu byla a je dosud skladována munice ve značném rozsahu? Tyto skutečnosti, podotýkám, byly zamlčeny. Čili podle mého názoru toto stavební povolení bylo vydáno protiprávně.
Za čtvrté. Zruší stát stavební povolení zkušebního provozu recyklace raketového paliva?
Za páté. Kam bude provoz recyklace raketového paliva z areálu přemístěn?
To jsou mé otázky. Nyní si dovolím ještě komentář.
Chci zdůraznit, že v diskusích se dosud možná záměrně nemluví o všech firmách, které v areálu působí. V roce 2010 sepsali občané Vrbětic petici proti výstavbě závodu na recyklaci raketového paliva v areálu muničního areálu, protože zastupitelstvo obce Vlachovice-Vrbětice nebylo o tomto záměru informováno včas a podrobně. Přestože zastupitelstvo podalo námitky proti stavbě uvedeného závodu, k námitkám obce nebylo přihlédnuto. V současné době se o závodu Bochemie mluví snad jenom v souvislosti s možnými škodami kvůli vynucené odstávce výroby. Pokud probíhají diskuse o nutnosti odvezení munice, pak zdůrazňuji, že nutno brát v úvahu nejenom vlastní munici, ale i veškeré nebezpečné látky, které jsou nebo byly součástí munice, tedy i chloristan amonný a raketové palivo do bývalého muničního skladu navezené za účelem recyklace.
Dovoluji si rovněž upozornit na skutečnost, že kvůli bezpečnosti byla uzavřena komunikace z obce Lipová, která je pro místní občany velmi důležitá, a v důsledku toho jim při vynucených objížďkách vznikají významné náklady. Stejně tak se lidé nedostanou do svých lesů, protože celé okolí skladu je plné nevybuchlé munice po explozi skladu. O těchto skutečnostech se moc nemluví a zůstávají na okraji zájmu sdělovacích prostředků.
Na druhé straně ovšem společnost, která má sídlo v Holandsku - její konkrétní majitel je utajen, respektive není znám - neúnavně a velmi důrazně upozorňuje, že ukončení výroby recyklace raketového paliva by bylo zlým signálem pro naše partnery v NATO a že utrpěla významnou ztrátu.
Místní lidé žijící v chudém kraji utrpěli škody na majetku a rovněž psychická traumata. Z pohledu občana ale není možné měřit dvojím metrem. Místní lidé možná nevyčíslí ztráty na miliardy stejně jako firma Bochemie, která nemá žádný vztah k regionu a má pouze své podnikatelské záměry. Lidé z postižených obcí si ale zaslouží slušné a rovné zacházení. Stovky vojáků kolem muničního skladu určitě nejsou jenom kvůli přání místních obyvatel, ač se to někteří představitelé armády a někteří politici takto snaží vysvětlovat. Je pravdou, že lidé se nyní cítí bezpečněji, ale Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra zřejmě moc dobře ví, proč tento areál tak pečlivě střeží.
Je zřejmé, že zájemci o povolení recyklace chloristanu amonného z raketového paliva nejednali otevřeně. Záměrně potenciální nebezpečnost výrobního procesu zlehčovali a nikdy nevysvětlili, proč si zvolili právě tuto dopravně absolutně nevýhodnou lokalitu, když jejich výrobní proces je podle jejich názoru zcela bezpečný a nepředstavuje pro občany a životní prostředí údajně žádné riziko. Je nanejvýš žádoucí, aby představitelé firmy Bochemie sdělili, kdo je skutečným majitelem společnosti a jakým finančním přínosem je recyklace raketového paliva ve Vrběticích pro náš stát a proč firma opakovaně neuvedla ve svých bezpečnostních zprávách, že se v bezprostřední blízkosti výrobních objektů skladuje munice ve značném rozsahu, protože pak se jedná o značnou kombinaci rizik. Zatím se celou dobu vzniku kauzy řeší munice, ale nyní se zřejmě stane tématem číslo jedna výrobní závod Bochemie. Zřejmě firma doufá plně v obnovení svého provozu a bude poukazovat na nemožnost dodržení plnění zakázky pro německou armádu.
Bohužel je tristní, že náš stát, který velmi důsledně kontroluje a pokutuje své občany, jestli nevozí ve svých autech prošlé autolékárničky, nekontroluje muniční sklady soukromých osob, které se staly nástrojem obecného ohrožení tisíců lidí. A aby to nebylo málo, stát prostřednictvím svého úřadu ve stavebním řízení povolí jedinečnou a potenciálně nebezpečnou technologii v areálu napěchovaném municí firmě s neznámým vlastníkem, která má sídlo v Holandsku, přičemž okolnosti skladované munice v bezprostřední blízkosti výrobního objektu ve stavebním řízení taktně zamlčí.
Muniční areál ve Vrběticích je dnes již pouze zčásti státním majetkem, protože došlo k převodu několika významných velkých pozemků na soukromou firmu. Místní samospráva ani Zlínský kraj nemohly zásadním způsobem ovlivnit chod věcí v areálu. Vše, co se tady v tomto území odehrálo, bylo od počátku a plně v režii státem kontrolovaných subjektů a institucí včetně veškerého podnikání privátních firem v areálu. Výbuch muničního skladu, který zabíjel, vznikl naprostým bezbřehým ignorováním bezpečnostních předpisů a norem. Zde je třeba uvést, že například místní samosprávy si něco podobného ve vztahu k dodržování zákonů a vyhlášek nemohou dovolit. V daném případě stát selhal, a proto musí toto selhání napravit.
Místní lidé věděli o tom, že armáda již nepůsobí ve vrbětickém areálu, a zároveň pevně důvěřovali státu, že se řádně stará o jejich bezpečí a také řádně hospodaří se svým majetkem. Souhrnná zpráva podaná formou petice petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poukázala na závažná pochybení státu. Dotčená ministerstva nevykonávala svůj dozor řádně a nezabránila nedodržování a naprostému ignorování bezpečnostních předpisů a norem. Důsledkem toho je neúnosná kumulace rizik (odkašlání), která tak přímo ohrožuje životy a majetky místních občanů. Doporučuji vládě, aby jménem státu uznala svou odpovědnost a aktivně se v duchu toho, co zde říkám, podílela na obnovení důvěry místních občanů ve státní instituce. Cením si osobní statečnosti a nasazení místních občanů, kteří přišli mezi nás a na petičním výboru přednesli svoji zprávu. (Řečník hovoří s velkým úsilím chraptivým hlasem.) Každý z vás měl možnost se na vlastní oči přesvědčit o důvěře petentů, že jejich argumenty budou Poslaneckou sněmovnou a státem vyslyšeny a respektovány.
A já si ze všech těch důvodů, které jsem zde uvedl, dovoluji navrhnout toto usnesení:
Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby zajistila
1. odvoz veškerého nebezpečného materiálu, munice, chloristanu amonného i raketového paliva z areálu muničních skladů ve Vrběticích;
2. ustanovila vládního zmocněnce k dozoru nad bezpečným odvozem veškerého nebezpečného materiálu z areálu muničního skladu ve Vrběticích;
3. zajistila vyšetření konkrétní odpovědnosti právnických a fyzických osob za pochybení, která vedla k explozím skladované munice, a zajistila vymáhání nákladů na zásah bezpečnostních jednotek a odvoz nebezpečného materiálu po odpovědných firmách;
4. zajistila přezkoumání pochybení vojenského stavebního úřadu při vydání stavebního povolení ke zkušebnímu provozu recyklačního závodu raketového paliva v areálu v bezprostřední blízkosti skladu s velkým množstvím munice;
5. předložila systémová nápravná legislativní opatření k udělování licencí k nakládání s vojenským materiálem a municí, k zajištění řádného státního dozoru a účinné kontroly;
6. zajistila souhrnnou inventarizaci jednorázových škod na majetku fyzických i právnických osob postižených následky výbuchů muničního skladu a řádnou evidenci všech omezení hospodářské činnosti v uzavřených oblastech pro potřebu stanovení výše škody občanům postižených obcí;
7. zajistila vyplacení jednorázových kompenzací za psychické strádání a škodu na majetku fyzických osob, postižených přímými následky výbuchu muničního skladu.
K posledním dvěma návrhům si dovoluji jenom říci, že zajisté máte v čerstvé paměti případ havárie mostu ve Studénce, kdy do dnešního dne nebyla stanovena konkrétní odpovědnost za havárii, to znamená, že ani komerční pojišťovny dosud nevyplatily žádné odškodnění. Předpokládám, že může nastat podobná situace, a proto by se stát měl postavit čelem k odškodnění lidí, protože pokud to bude jenom na komerčních pojišťovnách, tak do vyšetření celého případu zřejmě komerční pojišťovny těmto občanům neposkytnou vůbec nic.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dorazila ke mně jedna omluvenka. Od 19.30 se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Zelienková.
Eviduji jednu faktickou poznámku, kterou má pan poslanec Benešík, a po něm je řádně přihlášen do rozpravy pan poslanec Seďa. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já to nechci zlehčovat, ale mám ten dojem - a to není předmětem mé faktické poznámky - že kdyby paní místopředsedkyně Jermanová neprosadila zákaz podávání alkoholických nápojů v restauračních zařízeních, tak například pan kolega Hovorka by mohl v podstatě panákem dezinfikovat a jeho příspěvek by byl v daleko vyšší kvalitě. Ale to jen na okraj.
Já jsem se chtěl zeptat - pan poslanec Hovorka to zmínil, ale nezeptal se - zdali se počítá s kompenzací občanům dotčených obcí právě za uzavření některých místních komunikací, protože oni skutečně objektivně mají zvýšené náklady například na dopravu do zaměstnání.
A také ještě jedna poslední poznámka k Bochemii. Já si skutečně čím dál víc začínám myslet, že ten výrobní proces asi nebude tak bezproblémový, jak se běžně deklaruje, protože proč firma, která má mezinárodní dosah a rozsah, je naprosto jedinečná, tak tento podle ní bezpečný chemický nebo fyzikální proces výroby provádí ve valašských lesích, daleko od civilizace, jenom bohužel s několika menšími vesnicemi v okolí. Mně to přijde trošku jako ten vtip, který se kdysi dávno říkal o jablkách z Dukovan. Na otázku, zdali jsou bezpečná, úřady odpovídaly, že jsou naprosto bezpečná a zdravotně nezávadná, jenom po konzumaci musíte zakopat ohryzek pět metrů do země.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, že jste dodržel čas pro faktickou poznámku. Nyní má slovo pan poslanec Seďa. Připraví se pan poslanec Holík. Máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážený pane starosto, vážené kolegyně, kolegové, za dva dny to budou dva měsíce, kdy jsme zahájili tento bod, a mnoho vystupujících už tady řeklo mnohé a byly vzneseny různé dotazy. Já chci říci, že souhrnná zpráva Ministerstva vnitra o postupu řešení mimořádné události v muničním skladu Vrbětice z 12. 12., kdy jsme to začali projednávat, na mnohé ty otázky dala odpověď. Jenomže bylo asi málo času pro kolegy a kolegyně, aby si tu zprávu přečetli.
Výbor pro bezpečnost a výbor pro obranu se tímto problémem také zabývaly, výbor pro obranu na můj návrh 7. ledna.
Já si myslím, že důležitá otázka, která tady neustále je, je, kdo za to může. A teď nechci hodnotit to, co šetří orgány činné v trestním řízení, to znamená požár v muničním skladu číslo 16 a výbuch v muničním skladu 12. To je opravdu věcí orgánů činných v trestním řízení. Já se pokusím o krátký historický exkurs. Možná ten vám dá odpověď na tuto základní otázku.
Takže ta stručná historie. Rok 2006. Právo hospodařit s areálem bývalého muničního skladu Vojenského opravárenského podniku 026 Šternberk, divize Výzkumný technický ústav výzbroje a munice Slavičín. To znamená převedení s právem hospodařit. Důvodem bylo nalezení vhodných prostorů na takzvanou ekologickou likvidaci munice a raket. Skutečným důvodem byla však snaha tehdejšího vedení Ministerstva obrany připravit podmínky pro vznik subjektu, schopného řešit na privátním základě projekt mimovojskové logistiky munice, tedy chcete-li outsourcingu služeb spojených s pořízením, skladováním, opravami, zkušebnictvím a zásobováním municí Armády České republiky, cílově na privátním základě. V muničním areálu byla postupně vybudována pracoviště pro ekologickou likvidaci munice, raket a výrobu munice. Pro vaši informaci, finanční prostředky z této výroby divize munice právě výzkumného ústavu ve Slavičíně činily v té době 200 až 250 milionů korun ročně.
Od roku 2008 dochází k omezení této činnosti a postupně se začaly realizovat i pronájmy skladových kapacit tohoto muničního areálu i externím subjektům. Velmi negativně se do procesu podnikatelských aktivit divize munice v tomto muničním skladu nebo muničním areálu včetně udržování základních funkcionalit muničního areálu promítl od roku 2010 kontinuální přechod podniku na jiné organizace. Připomenu sloučení VOP 026, VOP 025, přechod z divizního uspořádání na procesní řízení, uspořádání do formy odštěpných závodů v roce 2012 a následná transformace do nového státního podniku Výzkumný technický ústav k 1. lednu 2013. Já jsem již v té době interpeloval a psal dopisy proti těmto organizačním změnám, protože jsem si byl jist, že to nepřinese nic dobrého.
Po zdržení projektu mimovojskové logistiky munice však se muselo najít, nebo hledat nové řešení s tím areálem a nové uplatnění. Tady už bylo zmíněno, že například byl vytvořen spolu se soukromou firmou Bochemie projekt derecyklace raketového paliva. Zároveň s tímto projektem byl v roce 2011 realizován zvýšený pronájem skladových kapacit tohoto muničního areálu, a to především soukromým subjektům. Velkým nedostatkem tohoto procesu byla i skutečnost, že pronájem muničních skladů v letech 2010 až 2012 byl realizován a zastřešován managementem vojenského opravárenského podniku, který měl malé zkušenosti s legislativou spojenou se specifikací muničních skladů. Prostě prioritou se nestalo zabezpečení komplexní funkcionality tohoto areálu a jednotlivých muničních skladů a jeho udržování, ale upřednostňovaly se investice do rozvoje lokalit Štemberk a Nový Jičín. Situace se nezlepšila ani přechodem odštěpného závodu do VTÚ, státní podnik, kdy došlo k propadu hospodářské činnosti a červeným číslům v hospodaření podniku. Pravděpodobně došlo i k podcenění verifikace a ověření funkčnosti skladů podle platné legislativy. Také se vůbec neinvestovalo do ostrahy areálu, který je, jak je dnes veřejně známo, zabezpečen, nebo byl zabezpečen pouze dvěma pracovníky ostrahy. Přesto existuje, doposud existuje a existovalo několik variant analýz a variant revitalizace a oprav v tomto muničním areálu, ale ty nikdy nebyly realizovány.
Tolik krátký historický exkurz. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní je řádně přihlášen do rozpravy pan poslanec Holík a po něm se připraví pan poslanec Fiedler. Máte slovo.
Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, já tady asi neřeknu hodně nového, protože moji předřečníci byli poměrně výstižní. Tyto zprávy doplním pouze informací, kterou jsem získal dnes od náčelníka skupiny, která odstraňuje výbuchy.
Takže v současné době postupně probíhá odvoz munice, na nakládkách, vykládkách pracuje skupina soboty, neděle. Byla nakoupena transportní technika, mám na mysli válečkové dráhy, mám na mysli transportéry, aby se tento areál co nejrychleji vyprázdnil. Bohužel vadí sníh. Ale v okamžiku, kdy roztaje, tak veškeré síly budou vrženy na vyčištění prostoru v okolí silnice mezi obcemi Haluzice a Lipová. Je to silnice, která je uzavřená, a místní obyvatelé například z Haluzic do Lipové musí jezdit okruh 16 kilometrů. Je to samozřejmě místo, které místní občany značně trápí.
Další věc. Přímo v areálu byla zbudována trhací jáma, kde se odstraňuje drobná munice, kterou není možné vozit dál, protože prošla seismickou vlnou minulých výbuchů. Ta větší munice se stále odváží do prostoru vojenského újezdu Libavá. V současné době probíhá také jednání s firmou Bochemie, která má vážné připomínky k překladišti železničnímu, které je asi půl kilometru od jejich výrobních závodů. (V sále je velký hluk, poslanci neposlouchají.) Já chviličku počkám, až si vyřídíte své... Dobře.
Samozřejmě je podivné, že firma Bochemie tady vyhrožuje státu platbou až ve výši jedné miliardy za ztrátu obchodu. Za to, že kolem jejich výrob se vyváží tato bohužel nešťastná munice. Zajímavé je, že jim to nevadilo, když se navážela a když se tam tři roky čile obchodovalo.
Samozřejmě taky by mě zajímalo už po představitelích naší vlády, jak bude probíhat odškodnění, protože ti lidé, kteří tam žijí, kteří se nemohou dostat ke svým polím nebo do jiných míst, do svých lesů, tak je to pro ně poměrně vysoká ztráta.
A když už jsem u tohoto bloku otázek, tak mám ještě jednu. Docela mě zarazil výrok pana Ondruše, což je právník firmy Imex Group, které vybuchly oba dva sklady, a který tvrdí, že bude po státu požadovat také finanční odškodnění. Nevím za co. Takže bych byl rád, pokud by představitelé naší vlády tuto firmu velice dobře proklepli. Také aby se podívali na firmy KEDROS, HABR trade, I.S. Moravia. Toto všechno jsou názvy firmy Imex Group v minulosti.
Trošičku se ještě vrátím k minulému petičnímu výboru, který tady proběhl, a stížnosti jednoho pracovníka z Ministerstva národní obrany, který řekl: Víte, my jsme ty sklady nemohli kontrolovat, my jsme neměli možnost. Tenkrát jsem mu namítl: A prosím vás. Řekl: Nemohli jsme, protože to byl soukromý objekt. Takže ČOI může v každém hypermarketu zkontrolovat, jestli je plesnivý salám nebo špatné rohlíky, ale munici kontrolovat samozřejmě nemůžeme. Čili ty rohlíky jsou asi nebezpečnější než ta munice. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Holíkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer pane předsedající, děkuji za slovo. Dobrý večer ještě jednou dámy a pánové. Já bych navázal na kolegu Jaroslava Holíka, který tady dal nějaké krátké informace ohledně toho, jak se projednávala petice občanů Vrbětic v petičním výboru. A tam si myslím, že to projednávání mělo svou úroveň a mělo svou váhu. Chtěl bych tady zopakovat to, co už jsem říkal na tiskové konferenci, co zaznělo na tom petičním výboru a zaznělo to tady na půdě Sněmovny, a to, jak sami petenti hodnotili informace, ty odpovědi, kterých se jim dostalo na petičním výboru. Jedna z petentek se vyjádřila tak, že odpovědi je neuspokojily, a naopak je ještě více znepokojily. Což si myslím, že je asi velmi zarážející.
Dále bych chtěl využít toho, že je zde přítomen (otáčí se po ministrovi vnitra, ten tam momentálně nesedí), tak už tady není pan ministr obrany, před chvílí tady ještě seděl, ale už tu nesedí, jak mi napovídá pan místopředseda zezadu, kdy petiční výbor zval oba ministry, jak ministra vnitra, tak ministra obrany na projednávání této petice v petičním výboru a v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny vyžadoval jejich osobní účast.
Od pana ministra Chovance přišla odpověď, byť jsme tedy vyžadovali osobní účast. Ale jsem schopen pochopit, že již měl naplánovaný nějaký program, byť si myslím, že po jeho skončení se mohl zúčastnit petičního výboru. Ale od pana ministra Stropnického (omylem řečeno Chovance) petiční výbor nedostal ani odpověď ani žádnou omluvu. A pokud mám informace z petičního výboru, tak ještě dva dny před projednáváním této petice nebyla žádná zpráva z Ministerstva obrany, jestli se někdo zúčastní, kdo se zúčastní, na omluvu můžeme zapomenout. Takže pan ministr právě přišel, ale asi neslyšel má slova. (Ministr Stropnický vchází do sálu a přináší si kelímek s nápojem, na který poukazuje.)
To, co zaznělo na petičním výboru, je to, co mě ze stran zástupců obou ministerstev velmi překvapilo, udivilo, některé to cynicky nebo spíš sarkasticky rozesmálo - že stát nemá, jak bylo sděleno zástupci obou, tedy jednoho z ministerstev, právo kontrolovat obsah těch beden. Jestli to, co deklarují, že skladují, tam skutečně je. Jestli data expirace nejsou prošlá, jestli munice, která v bednách je, je opravdu ta, která tam má být, jestli tam není jiná. No, to je tedy ohromné! Tak my budeme kontrolovat živnostníky, jestli nemají prošlý jogurt, budeme je za to pokutovat na místě, a firmy, které vykazují milionové a miliardové zisky, tak ty nebudeme kontrolovat nebo nemáme nástroje na to, abychom je kontrolovali při nakládání s tak nebezpečným obchodním materiálem, jako je munice? No to je tedy opravdu zoufalé, nepochopitelné, řekl bych doslova strašné.
Na co poukazují petenti - už to tady zaznělo myslím od kolegy Hovorky i od mých předřečníků. Oni dlouhodobě poukazují i na problém firmy Bochemie, který se tak nějak trošku pomíjel. Já jsem na tento aspekt poukazoval na tiskové konferenci, kdy to potom Česká televize krásně odvysílala tak, že na to reagovala tisková mluvčí Bochemie, a já jsem již možnost na to reagovat neměl, a to ani ve večerních Událostech, komentářích. No, ale od České televize to až tak nepřekvapí.
Když Ministerstvo obrany v uplynulých dnech poslalo odpověď na dotazy petentů, z té jsem se dočetl, že jedna z nájemních smluv, která v areálu je, je to nájemní smlouva tuším číslo 113 a týká se právě firmy Imex Group, je již z roku 2007, jestli si dobře pamatuji, její platnost byla od října roku 2007. Ostatní nájemní smlouvy jsou, jak bylo uvedeno v materiálu, od roku 2011. Jestliže tam byla nájemní smlouva pro Imex Group platná od roku 2007, která jim umožňovala skladovat munici a muniční materiál, tak zřejmě tam ten muniční materiál od toho roku 2007 skladován byl, a tak jak tvrdí vlachovičtí a vrbětičtí občané, ten materiál tam byl v době s velkou pravděpodobností - dokazuje to snad i tato nájemní smlouva - kdy se vydávalo povolení firmě Bochemie na recyklaci raketového paliva. Když se vydávalo toto povolení, tak v materiálech, do kterých jsem měl já možnost zatím nahlédnout, bylo pouze uváděno, že se jedná o bývalý muniční areál. Pod pojmem bývalý si tedy já představuji také, že je prázdný. Ale když tam nějaká firma skladovala munici podle nájemní smlouvy od roku 2007, tak já se domnívám - nevím, jestli mylně, ale myslím si, že asi ne -, že ten materiál tam byl skladován v okamžiku, kdy se vydávalo povolení firmě Bochemie. Ostatně tento názor sdělil i prof. Danihelka na besedě, kterou pořádala obec Vlachovice v kulturním domě. Já jsem se jí také zúčastnil. A ten vyjádřil názor, že došlo k několikanásobnému pochybení při vydání tohoto povolení. Já zdůrazňuji, že tady neříkám svůj názor, že tady neprosazuji svůj názor. Říkám, že tady komentuji nebo tlumočím vyjádření odborníka, který se touto problematikou zabývá.
Já bych tedy měl dotaz - týká se to zřejmě Ministerstva vnitra, protože krajské úřady spadají pod Ministerstvo vnitra. Jak to tedy bylo s vydáním povolení pro firmu Bochemie? V okamžiku, kdy se vydávalo to povolení, tak se bralo v potaz, že tam je skladována munice, nebo to nebylo bráno v potaz? Ostatně jak zaznělo na té besedě, kterou jsem zmínil, v těch Vrběticích od prof. Danihelky, tak po pěti letech se dělá aktualizace bezpečnostní zprávy a ani v té původní nebylo uvedeno, že současně s recyklací toho raketového paliva tam je skladována munice. Ale ani v té aktualizaci z roku 2014 firma Bochemie neuvádí, že tam je skladována munice, což už evidentně tato skutečnost nastala. A já bych tedy rád znal odpověď od patřičných orgánů a Ministerstva vnitra, jak to tedy bylo s tím vydáváním povolení. Bylo to v pořádku? Nebylo to v pořádku.
Když už jsme u firmy Bochemie, jak tady zmínili kolegové. Firma se vyjadřuje tak, že bude požadovat miliardové odškodné. Já jen doufám, že daňové odvody této firmy jsou adekvátní tomu, jaké odškodné chce požadovat, že nám také odvádí do našeho státního rozpočtu patřičně vysoké daně, když tak obrovské úniky uvádí. Nevím. Říkám, že by mě toto opravdu zajímalo. To, že vlastnická struktura té firmy je někde v Holandsku a že je nedohledatelná, to už tady zaznělo také několikrát. A je tedy podivné, že máme vyplácet, nebo možná bude požadováno po státu nějaké odškodné od někoho, u koho vlastně nevíme, komu to patří.
Před pár dny jsem v televizním pořadu od ministra Stropnického zaslechl třetí variantu, ke které opravdu nevím, jak se mám stavět. Vždycky jsem říkal - byl to soukromý objekt, nebo to byl vojenský objekt? Já vím, že tady páni ministři se jednu dobu přeli, jestli je to v režimu vojenském, nebo soukromém. A já jsem zaslechl poslední variantu, že to je polovojenský objekt. To už tedy opravdu nevím, co si o tom mám myslet.
Ze strany ministra vnitra už dříve zaznělo, že se ztotožňuje s názorem, že by mělo dojít k úpravě legislativy. A já v to opravdu doufám, že dojde k úpravě legislativy a že s tak nebezpečným materiálem, jako je munice, bude zacházeno tak, že stát o něm bude mít doslova absolutní kontrolu.
Návrh usnesení načtu v podrobné rozpravě, stejně jako budu tlumočit usnesení petičního výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní s přednostním právem pan ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec (Přichází s úsměvem.) Děkuji, pane předsedající. Musím se podělit s vámi o zajímavou zkušenost. Já jsem myslel, že když se zástupci Poslanecké sněmovny ptají na otázky, že chtějí odpovědět. Ale teď jsem tedy z výrazu některých z nich pochopil, že asi ne. Ale uvidíme. (Poslanec Fiedler, možná i jiní, které ale není vidět, naznačuje, že on zájem má.) Vážně? Tak to je výborný. (S úsměvem.)
Vážené kolegyně, vážení kolegové, tady padla spousta otázek, mnohé se opakují. Na věci, typově, že Ministerstvo vnitra je nadřízeno krajským úřadům, mohu odpovědět pouze, že není. Firma Bochemie získala standardní cestou přenesené státní správy příslušná stavební povolení, umístila na území České republiky svoji investici, čerpala na tuto investici dotaci. Má zasmluvněnou svoji produkci, a to jak po stránce odbytu, tak po stránce dodávek materiálu. A je pravda, že dokonce má smlouvy s některými členskými státy NATO na přepracování raketového paliva. Výrobky firmy Bochemie podle informací, které jsem získal, by neměly být výbušné, měly by být hořlavé. Zda při udělení stavebního povolení stavební úřad, tedy specializovaný stavební úřad, v tomto případě vojenský stavební úřad, tuším, že v Olomouci, měl informace, že vedle je funkční muniční sklad, nevím, ale je to předmětem policejního šetření. A bude velmi zajímavé, jestli to policejní šetření prokáže, že ta informace byla zatajena, pak se budeme muset ptát kým a proč.
Co se týká posunu ve vyšetřování, posun tam určitý je, je to standardní otevřená živá věc pod dozorem státního zástupce, a byť si to mnozí myslí, tak ani ministr vnitra nemá šanci do těchto věcí nahlížet. To znamená, je to v šetření. Já se pouze ptal policistů, je-li tam posun, oni mi říkali, že posun tam existuje a že předpokládají, že dojde k některým zásadním událostem někdy v průběhu následujících dvou měsíců, ale to je tak vše, co já o tom v současné době vím.
Na vládě byla analýza právních předpisů České republiky a já si myslím, že to není nic tajeného, to znamená s vaším souhlasem bych zaslal všem poslancům Parlamentu tuto analýzu, aby se na ni mohli podívat, a do poloviny letošního roku mám za úkol spolu s dalšími dotčenými resorty připravit návrhy změn legislativy. Jedná se primárně o Ministerstvo obrany, ale také Ministerstvo průmyslu a obchodu, protože vývozy zbraní a dejme tomu báňský úřad, který kontroluje trhaviny, jsou v gesci právě tohoto ministerstva.
Zda mělo, či nemělo hejtmanství vyhlásit stav ohrožení, Policie České republiky při diskusi v rámci krizového stavu tehdy dala dobrozdání, že si to nemyslí, že to potřeba je, a já nemám jediný důvod na tom cokoli od té doby měnit. Probíhající vyšetřování zatím nic takového nepřineslo.
Moc bych poprosil vážené poslankyně a poslance, abychom vycházeli méně z informací z tisku v některých věcech. Já sám dnes nejsem schopen říci, jak dlouho vyskladňování tohoto areálu bude trvat, a odhady, že to bude rok, rok a půl, vycházely tuším z úst právního zástupce jedné z firem, která na začátku strašně tlačila na to, aby se do svých objektů dostala co možná nejdříve, že má zboží nakontrahováno a potřebuje odvážet, a ten samý právní zástupce, když jsme se tu začali domlouvat o harmonogramu vývozu, tak začal vyprávět cosi o tom, že to bude trvat rok a půl. My jsme v současné době odvezli deset kamionů, část toho jsou výrobky firmy Bochemie, část z toho jsou již tedy vlastní munice, většinou rakety, které míří na Slovensko k finálnímu odběrateli jedné z firem.
Co se týče skladu v Květné. Sklad v Květné v současné době je připraven ze tří čtvrtin na převzetí munice, tři čtvrtiny kapacity, ale ono to bude stačit. To není o tom, že by nebyl připraven zcela, je připravena kapacita, která je dostatečná na zaskladnění materiálu, které firmy budou požadovat. Problém je jeden: firmy ty požadavky v průběhu času měnily. To znamená, na začátku tam byla téměř velmi malá potřeba převézt materiál, avizovala to jedna firma, podle mých posledních informací v současné době by areál v Květné chtěly využít firmy tři. V současné době resort obrany jedná s těmito firmami o uzavření příslušných nájemních smluv. Jednání se ne úplně daří, protože není shoda na rozsahu plnění, to znamená na výši nájmu. Pokud by se firmy nedohodly s resortem obrany, který se ale z mého pohledu chová jako řádný hospodář, tak je připravena varianta, že bychom tento materiál do Květné převezli v tzv. nuceném režimu, kdy náklady po dobu několika měsíců hradí stát, do té doby, než bychom se s firmami dohodli. Nenecháme si to firmami blokovat a nenecháme se dovydírat k nějaké snížené nájemní ceně. To znamená, předpokládám, že kolegové z obrany mají tento proces pevně v rukou. Pokud by se nepodařilo dohodnout standardní tržní nájemné, tak pak je tam i varianta, o které jsem hovořil.
Další z věcí, o které je potřeba hovořit, je to, jaké budou vyvozeny důsledky. Nechme je orgánům činným v trestním řízení. Myslím si, že vlastní důsledky by měl vyvodit resort obrany, ale o tom bude hovořit určitě kolega Stropnický po stránce managementu dotyčného ústavu.
Ještě k Bochemii. Bochemie vzhledem k tomu, že má kontrakty uzavřeny, a vzhledem k tomu, že se tam může jednat o dejme tomu určitou arbitráž vůči České republice, já bych byl velice obezřetný ve výrocích směrem k této firmě, protože jí nechci nahrávat v případném sporu s Českou republikou. My jsme v situaci, kdy firma Bochemie není součástí areálu Vrbětic, ona pouze v areálu skladuje část svých výrobků, část svých zásob, ale vlastní výrobní závod je mimo území tohoto areálu. Na druhou stranu přes tento areál vede plynové potrubí a není možné plyn do areálu firmy Bochemie pustit, než pyrotechnici prohlédnou celou trasu a řeknou, že to je bezpečné. To znamená, my bychom velice rádi co nejméně kladli překážky firmě Bochemie v její výrobě, ale prostě není možné to udělat do té doby, než bude jednoznačně prokázáno, že proces je prostě bezpečný. Takže to je dnes hlavní důvod toho, proč Policie České republiky a velitel zásahu nechce pustit plyn, který potřebuje Bochemie ke své výrobě.
Areál v Květné, pokud by měl zůstat armádě, jak tady hovořil jeden ctěný kolega, nebo Ministerstvu vnitra - my jsme na začátku debat. My potřebujeme v celém areálu Květná jako policie jednu budovu, zatím, kam se případně bude svážet některá munice, která bude dejme tomu předmětem trestního řízení, to znamená, bude to nějaká munice zabavená, případně se tam může svážet nějaká munice, která bude potom v nějakém dalším horizontu směřovat k likvidaci, ale to je velice málo pravděpodobné. Ministerstvo vnitra vlastní dost svých vlastních budov a určitě nemá ambici, pokud to nebude v zájmu státu, a ten není zatím detekován ani popsán, takový areál provozovat. Náklady podle našich odhadů by byly v řádech desítek milionů korun ročně provozně. Pouze a jenom.
Bavili jsme se v rámci této problematiky se starosty dotčených obcí, bavili jsme se o možnosti, co s tím areálem dál, bavili jsme se i o tom, jestli je možné, aby v rámci tohoto areálu obce projevily zájem o, dejme tomu, převod do jejich majetku. Zatím diskuse s nimi byla negativní. Tak jak ve Vrběticích premiér sliboval dotčeným obcím, že by areál mohly převzít do své správy, v Květné, alespoň u diskusí, u kterých jsem byl, zájem prostě a jednoduše není. Nemohu tu slíbit, že Ministerstvo vnitra převezme pod sebe další areál, pro nějž prostě a jednoduše nemá využití. Je možné, že poté, co areál v Květné poslouží na přechodnou dobu pro skladování munice z Vrbětic, bude znovu vyhodnocen jako zbytný majetek České republiky a bude prodán, případně bude nabídnut krajskému úřadu, případně obcím, které jsou v jeho okolí.
To znamená, nemohu potvrdit variantu, že se bude vyvážet rok, rok a půl, děláme všechno pro to, aby se vezlo rychle. V současné době tam probíhá kontrola, bylo tam nasazeno přes 30 specialistů, je to největší taková kontrola v historii policie, alespoň té novodobé. Mohu říci, že my budeme vyvážet materiál, co nejrychleji to půjde, ale bezpečně. A hlavně chceme zjistit, jestli v těch skladech čirou náhodou není něco, co tam nikdy být nemělo.
Velice se osvědčila i ostraha armády. Tady padla otázka, jak dlouho tam bude. Já znovu říkám: Jak dlouho bude potřeba. O tom rozhoduje vláda České republiky. Ani ne ministr vnitra, ani ne ministr obrany. My s panem kolegou Stropnickým máme předkládat poziční zprávu tuším jednou měsíčně o tom, jestli potřeba armády je, či není. Na tom se budeme domlouvat v rámci velitele zásahu v rámci obou resortů, ale ostraha areálu byla primárně proto, aby nevznikala důvodná obava z toho, že tam někdo zvenčí vstoupí a že nám prostě další objekt vybuchne. To je ten hlavní účel.
Také bych se tu rád ohradil proti slovům jednoho z předřečníků prostřednictvím pana předsedajícího, bohužel nejsem schopen identifikovat jménem, že jsme se snad měli s kolegou Stropnickým dohadovat o tom, jestli ostraha je, nebo není nutná. Chci říci jednoznačně, že jsme s kolegou Stropnickým v této věci vždy měli shodný názor a jediný, s kým jsme se dohadovali byl náčelník Generálního štábu. Tyto dohady mě velice mrzí, musím říci, říkám to i na této půdě, protože byly naprosto zbytečné. Myslím si, že byť Armáda České republiky plní své povinnosti v rámci zahraničních misí, že primární je pomoc obyvatelům České republiky. Nechci si tu brát za svědka pana starostu, ale myslím si, že nasazením armády se situace a psychoklima v této oblasti velice, ale velice zlepšilo.
Takže to je zatím k otázkám, na které jste se, kolegové a kolegyně, ptali.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra. Nyní mám dvě faktické poznámky. Nejprve paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji panu ministru Chovancovi za jeho obšírnou odpověď, ale musím říct, že skutečně zejména závěr, který se týká Květné, mě děsí. Děsí mě z toho důvodu, že opět a v tuto chvíli, jak řekl pan ministr, se tam převezl tedy ne jeden kamion, ale deset kamionů čehosi a do dnešního dne není jasné, jestli to bude spadat pod jurisdikci Ministerstva obrany, nebo pod jurisdikci Ministerstva vnitra.
Kolegyně a kolegové, nepřipomíná vám to něco? Nemůže se v Květné opakovat situace z Vrbětic? Já si nedokážu představit, jak si nyní pan ministr Chovanec představuje spolupráci. Bude stát voják Armády České republiky s policistou, policista, který bude mít jednu krabici s municí jako důkaz, tak ten voják Armády České republiky bude dohlížet na to, jestli se do té krabice může podívat? Jak může armáda nést odpovědnost za něco, co je v krabicích, když o tom ani neví! Tady se, pane ministře Chovanče, zříkáte odpovědnosti, kterou jako ministr vnitra jednoznačně máte! Máte ji vy v rámci policie, máte ji vy v rámci Hasičského záchranného sboru a celého IZS. Neházejte svoji zodpovědnost na Armádu České republiky!
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Pardon, pane ministře. Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Pak jste na řadě vy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych ještě zareagoval na to, co tady zaznělo od pana ministra Chovance, když zmínil nasazení armády. Já s tím nemám problém. Já s tím samozřejmě souhlasím, aby tam byla armáda nasazena. Určitě věřím tomu, že velmi uklidnila situaci občanů a že došlo ke zklidnění situace. Ale pozastavuji se nad tím, co tady bylo zmíněno, nějaké rozpory s armádním generálem Pavlem o množství vojáků, protože do určitého data tam bylo vojáků nula a pak jsme to asi trošku přepískli, nevím, nechci to soudit, protože generál Pavel se vyjadřoval, že to množství je naprosto zbytečné. Nevím, jestli jich je tam dneska 400, 500 nebo kolik. Mluvilo se o takových číslech, možná skutečná čísla jsou nižší. Ale zaráží mě skok, že nejdříve tam armáda dlouhou dobu potřeba nebyla, a pak jsme najednou zjistili, že tam potřebujeme tolik vojáků. Já s tím nasazením armády nemám problém, já s tím souhlasím. Jen se pozastavuji nad tím, že tam nebyla tak dlouho potřeba.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nejprve pan ministr vnitra, po něm pan ministr obrany. Prosím, pane ministře.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl prostřednictvím pana předsedajícího omluvit paní poslankyni Černochové, protože zjevně mluvím nesrozumitelně.
Ještě jednou to zopakuji. V areálu v Květné v současné době není převezena žádná munice. Z areálu ve Vrběticích se převážely výrobky firmy Bochemie k jeho konečnému spotřebiteli. Jak jsem říkal, z areálu ve Vrběticích se v současné době převážela munice směrem k finálnímu spotřebiteli na Slovensko. Také jsem říkal, vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, že v současné době armáda připravuje nájemní smlouvy s firmami, které projevily zájem o tento areál. Vzhledem k tomu, že se připravují nájemní smlouvy, tudíž neexistují v současné době, není možné v areálu firmám nic skladovat. Také jsem říkal, že se kolegové z armády chovají jako řádní hospodáři a do té doby, než smlouvy uzavřou, není možné do tohoto areálu převážet žádnou munici. Také jsem říkal, že pokud by se to nepovedlo, jsme připraveni na možnost v zákoně v rámci jakési konfiskace a převozu tohoto materiálu pod policejním dozorem do Květné po omezenou dobu, že si nenecháme firmami vzhledem k nedohodě o výši nájmu blokovat převoz munice z Vrbětic. To všechno jsem říkal už předtím, ale asi jsem nebyl srozumitelný.
Já se nebráním tomu, aby policie dělala kontrolu. Tu má ze zákona. Policie kontroluje munici ze zákona. Existuje registr zbraní a střeliva a to, co v tomto registru je, policie kontroluje. Vedle toho když vezmete granát nebo leteckou pumu, vysypete z toho trhavinu, tak tam je možná mezera v zákoně, že už to může splňovat charakter trhaviny, a pak to kontroluje báňský úřad. Ale nechtějte po mně, aby Policie České republiky, potažmo Ministerstvo vnitra převzalo bezúplatně areál, který nepotřebuje, a ročně do něj investovalo 50 milionů provozně. To je to, čemu já se bráním. Já se vůbec nezbavuji odpovědnosti za kontrolu munice. A vláda rozhodla, tuším, na svém předposledním zasedání o navýšení o 202 tabulkových míst pro Policii České republiky a Hasičský záchranný sbor. A to jsou primárně policejní a hasičská místa pro kontrolu munice a střeliva.
Takže se omlouvám za to, že jsem byl nesrozumitelný. Budu se snažit příště více. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra. Nyní s přednostním právem pan ministr obrany. Prosím, pane ministře.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem rád, že se sarkasmu daří i po 20. hodině večerní, i když spíš než řešení otázek to přináší možná takový dílčí pocit osobního uspokojení.
Já bych si dovolil říct pár konkrét. Třeba o polovojenském objektu - to rozhodně nepadlo. Ono kolem toho padlo totiž tolik nepřesností za týdny a měsíce, že patrně došlo k nějakému přeslechu. Nikdy jsem nic takového neřekl.
Co se týče počtu vojáků nebo vůbec participace vojáků. Samozřejmě že v takové situaci, a vzpomeňme si na to, kdy to bylo, bylo to po výbuchu druhého muničního skladu, bylo evidentní, že je potřeba udělat maximum pro to, aby se celý prostor zabezpečil. V takové situaci se myslím nemá dlouze spekulovat nebo uvažovat o tom, co armáda má, nebo nemá, a prostě to má udělat. A je nejlepší, když to ta samá armáda příliš nekomentuje.
Samozřejmě to ale na druhou stranu komplikuje trošku program, jak ho vojáci mají. Já jsem se na to ptal i velitele pozemních sil. Je to pro ně, řekněme, organizačně složitější, ale není to nemožné. Zároveň budu určitě rád, armáda bude ráda, když se počet postupně bude snižovat. To ale samozřejmě závisí na mnoha faktorech. V tomto ohledu se na tom sami budeme rádi účastnit, když vnější prostor areálu bude možno - a vypracovává se plán, pokud jsem slyšel velitele zásahu, aby mohl být vnější prostor dekontaminován, aby mohl být opraven plot, a tím pádem by se přece jenom ten počet nějakým způsobem postupně snižoval.
Co se týče Vojenského technického ústavu i jeho pobočného závodu Slavičín, ti lidé, kteří stáli v čele těchto dvou podniků, v jejich čele už nestojí, byť jim v tuto chvíli nebylo prokázáno přímé zavinění nebo přímý podíl. Ale z důvodů, které tady nechci rozvádět do detailů, už na svých místech nepracují.
Co se týče Květné, udělali jsme v tom ohledu maximum. Z hlediska technického je to připravené, ale jinak bych opakoval to, co už tady říkal pan ministr Chovanec. Snažíme se samozřejmě, aby ten metr nebyl zadarmo, s prominutím. A samozřejmě že taky počítáme s tím, že kvůli, řekněme, smlouvě výhodnější rozhodně nebudeme blokovat převoz materiálu. To v žádném případě. Jediné, kde je potřeba si ještě říct, ale to s prominutím lidově řečeno nehoří, musíme si v klidu říct, a jak říkal taky pan kolega, v rámci celé vlády, jak s Květnou naložit do budoucna. Názory jsou různé, ale to tady myslím v tuto chvíli není tak podstatné. Podstatné je, že Květná je schopna situaci řešit a absorbovat munici. Jestli se stát rozhodne mít svůj jeden emergentní sklad, který bude velice kvalitně na špičkové úrovni zabezpečen za cenu určitých nemalých nákladů, nebo ne, je otázka k projednání ve vládě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Stropnickému. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Chtěla bych poprosit pana ministra Stropnického o trošku konkrétnější odpověď. Kdy se počet vojáků bude upřesňovat? Bude to v měsíci únoru, v měsíci březnu? Je samozřejmě nasnadě otázka, jestli se přesunem některých dalších beden nebudou přemísťovat vojáci z Vrbětic do Květné. To je samozřejmě otázka, která se nabízí. Já bych možná poprosila i pana ministra Chovance, protože mluví jazykem, kterému skutečně nerozumím. A shodli jsme se s kolegou Zahradníkem, že jemu nerozumí ani kolega Zahradník. Kdo je finální spotřebitel munice?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr vnitra chce odpovědět. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v tomto případě je finálním spotřebitelem munice firma, která ji přepracuje. To znamená, koupí, přepracuje, rozmontuje, prodá železný šrot, prodá tu trhavinu a má z toho jakýsi výnos. Nemyslel jsem - a tady jsem asi špatně formuloval - že by finálním spotřebitelem mohl být i nějaký účastník válečného konfliktu. Tak v tomto případě opravdu to je firma, která to ekologicky, doufám, rozebere a rozprodá na prodatelné části tak, jak to umožňuje slovenská právní úprava.
Ti vojáci, vážená paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího - každý měsíc se bude vyhodnocovat jejich potřebnost, každý měsíc budeme dávat poziční zprávu do vlády. A může se stát, že vláda ten mandát sníží. Že sníží počet vojáků. My jsme se domlouvali o tom, že by někteří vojáci, protože chápeme, že nasazení armády je drahé, mohli být postupně nahrazováni nějakou elektronickou signalizací, mohli by být nahrazováni technickým zabezpečením, které by nahradilo v některých úsecích živou sílu. Živou silou myslím vojáky, aby mi bylo rozuměno.
Co se týče, tam byla ještě jedna otázka, zda se budou vojáci muset stěhovat do Květné. No nebudou. Protože předpokládám, že do Květné odjede materiál, který bude zkontrolován, přepočítán. Tady armáda plní roli primárně hlídače toho perimetru nebo hlídače toho prostoru. A to ne proto, aby se někdo dostal z areálu ven, ale aby se nedostal do areálu, protože ten druhý výbuch je opravdu podezřelý a samozřejmě tam existuje důvodné podezření, že tam byl spáchán trestný čin, což policie v současné době vyšetřuje. Takže to je důvod nasazení armády a každý měsíc půjde poziční zpráva do vlády. Jsme si velice dobře vědomi toho, že bychom vojáky potřebovali jinde, ale do té doby, než se došetří a vyřeší problém Vrbětic, tak bych byl rád, aby tam zůstali.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra a nyní pan ministr Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuju, pane předsedající. Vojáků je nasazeno ve Vrběticích momentálně 223, dnešní číslo, myslím. Nikdy to nedosáhlo poloviny toho maxima, které vláda má ve svém usnesení, to je těch 450. A samozřejmě, není nejmenší důvod sem přenášet, na tuto půdu, potřebu si říkat mezi oběma ministerstvy, jak udělat maximum pro to postupné snižování. V tomto ohledu já ty armádní hlasy musím slyšet a musím je chápat. A zároveň to poslední, co bych udělal nebo pod co bych se rád podepsal, je, že když tam bude vojáků 150 nebo 170, tak se tam třeba, nedej pánbůh, stane nějaký malér. Takže ona to je strašně citlivá věc.
Co se týče Květné, tak tam je to připraveno v tom režimu, že by se jednalo o dvě, maximálně tři desítky lidí, z toho většina hasičů. A ostraha Vojenské policie. I ti hasiči jsou míněni v tom prvním sledu z kapacit Vojenské policie. Tam ten počet je, řekněme, opravdu relativně malý.
Ale ještě jednou zopakuji to, že armáda si hodně slibuje od toho, že opravdu jak se postupně dekontaminuje, a to není celý obvod Vrbětic, to je několik úseků, ten vnější perimetr, tak v tu chvíli pak zase se dá ještě víc, jak tady padlo, použít technika a ty počty můžou postupně klesat. Budu se snažit, aby tam nebyl ani jeden voják ani o jeden den déle, ale zároveň máme povinnost v tomto s policií spolupracovat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Stropnickému. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý večer, vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové. Slíbil jsem, že zde budu čtyři minuty, a udělám všechno pro to. Proto můj projev bude velmi stručný.
Nejdříve mně dovolte, abych vyjádřil své osobní uznání všem občanům a obyvatelům přilehlých vesnic. Protože to byla mimořádná událost, to byla katastrofa! Jako jeden z autorů publikace Medicína katastrof a IZS při mimořádných událostech a katastrofách moc dobře vím, co to je. Proto můj projev se omezí pouze na dva dotazy. Ale ještě než je položím, tak musím říct, že jsem skutečně spokojen s odpověďmi obou pánů ministrů, což zní od opozičního poslance asi trošku blbě. Ale je to tak.
Než se dostanu k těm dvěma otázkám, nebo spíš postřehům, tak mi dovolte, abych se vrátil o 50 let zpátky. V těchto dnech tomu bude 50 let, kdy jsem byl jako mladý voják dezinfikovat, jak bych to řekl česky, ono se tomu říká Pthirus pubis, my jsme tomu říkali filcky (smích některých poslanců), kdy strážní oddíl v jednom velikém muničním skladu byl zasažen tímto zvířátkem. Ale já to neříkám z toho důvodu, já to říkám z toho důvodu, že v té době muniční sklad měl tři pásma. První pásmo bylo upozornění, druhé pásmo bylo výstraha a třetí pásmo se střílelo. Takže takto byly zajištěny muniční sklady. (V sále je hluk, někteří poslanci diskutují mezi sebou.)
Já jsem si v souvislosti s tím musel zase zopakovat anebo si nechat vysvětlit, co to vlastně munice je. A že vlastně munice sama o sobě nemůže bouchnout. To mně říkali odborníci, pyrotechnici a lidi, kteří se o tyto sklady starali. Já si myslím, že i pan ministr, vaším prostřednictvím, to zde řekl, že ten druhý výbuch není tak moc košer.
A nyní se dostávám k tomu hlavnímu, co chci říct. Já se domnívám, že tady mnoho slov padlo a prostě opakovat a získávat politické body, tady je nikdo nezíská. Ale mně by zajímalo, kdo a která vláda se zasloužila o to, že muniční sklady byly předány do užívání nebo do nějaké pseudoprivatizace soukromým firmám. Já jsem tuto otázku zde ještě neslyšel. Tady jsme slyšeli mnoho otázek, ale tuto ne. Takže toto by mě zajímalo a já jsem skutečně přesvědčen, že i orgány činné v trestním řízení na tuto otázku odpovědí. A samozřejmě respektuji, že když je to živá kauza, že těžko na to může někdo odpovídat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omluvám se, pane poslanče. Dovoluji si vás poprosit, abyste se na chvilku přerušil. Poprosím ctěné kolegyně a kolegy, aby se ztišili. Je sice pozdní hodina, ale prosím, mějte ohled na svého kolegu. Děkuji.
Poslanec Jiří Štětina: A druhá otázka zásadní, a ta skutečně vyplývá z toho, co jsem dělal možná 30 let, takže jak byl tento objekt řešen z hlediska krizového řízení a plánování. Protože takový objekt musí být součástí havarijních plánů. Pokud nebyl, a já jsem zatím nikde neslyšel, jestli jsme na tu otázku dostali odpověď, tedy jako veřejnost, tak samozřejmě tam musí být rozpracována opatření. Za prvé preventivní, za druhé asanační a za třetí ta konečná, tzn. restrikční.
A na závěr chci říct jednu věc a je to moje přesvědčení. Skutečně tato vláda za to nemůže. Já se domnívám, že zde někdy v roce 2006 bylo zaseto semeno tzv. pseudoprivatizace a korupce, kdy prostě ze státního majetku byla velká snaha odčerpat nebo odklonit miliony, možná stamiliony peněz. Takže nechtějme, aby tato vláda za to nesla zodpovědnost. To je zodpovědnost jiných! Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan starosta Vlachovic-Vrbětic, který požádal o slovo. Prosím, pane starosto, máte slovo. Ctěné kolegy prosím o klid. Prosím, pane starosto, máte slovo.
Starosta Vlachovic - Vrbětic Zdeněk Hověžák Rád bych vám popřál pěkný večer. Vážená vládo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, znovu se zde setkáváme na půdě Poslanecké sněmovny, kde řešíme situaci u nás ve Vlachovicích-Vrběticích. Jsem vám za to velice vděčný. Přišel jsem vás dnes především žádat. Předtím, než tak učiním, rád bych ale poděkoval složkám integrovaného záchranného systému a složkám armády, které se o nás starají, a myslím si, že velmi dobře starají, protože nám zabezpečují především bezpečnost a klidné chvíle.
Rád bych vás požádal o několik zásadní věcí, a to aby se složkám především integrovaného záchranného systému dobře pracovalo v tomto prostředí, aby byla veškerá munice státem zajištěna, aby jim nikdo neztěžoval podmínky ohledávání a především odvozu munice a ostatních látek, které jsou pro nás zásadní. Po celou dobu těchto činností vás žádám o to, aby byl celý prostor opětovně hlídán. Zároveň žádám, aby stát co nejrychleji vypověděl všechny nájemní smlouvy v našem areálu ve Vrběticích a po sanaci s námi jednal o dalším osudu tohoto areálu. A protože se ukazuje, že vyšetřování a zajištění celého areálu bude trvat delší dobu, žádám, aby stát převzal odpovědnost za veškeré způsobené škody. Jenom pro informaci, příkladem postiženého je soukromník, který zde nakoupil za několik milionů v tomto areálu les, a dodnes neví, kdy vůbec v tomto lese bude moct hospodařit.
Toto jsou moje nejdůležitější, a nejenom moje, ale nás všech, kteří zde žijeme, žádosti. Já vám děkuji za pozornost, pochopení a snahu co nejdříve danou situaci u nás vyřešit. Děkuji. (Potlesk napříč jednacím sálem.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane starosto. Vzhledem k tomu, že do podrobné rozpravy už nevidím žádnou přihlášku, tak v tom případě obecnou rozpravu končím a táži se, zda si vezme pan zpravodaj závěrečné slovo. Vezmete si závěrečné slovo, pane zpravodaji? (Ano.) Máte prostor.
Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, v rozpravě vystoupilo přesně 60 poslanců a poslankyň a vůbec mně moji situaci zpravodaje neulehčili. Chtěl bych říct, co všechno zaznělo. Podivení, že s tak nebezpečným materiálem nakládají soukromé firmy. Kritika provádění kontrol v muničním skladu. Kritika organizace záchranných a sanačních prací. Kritika současné legislativy k nakládání s vojenským střelivem. Polemika o tom, která politická garnitura událost zavinila. Výzvy ke zveřejnění smluv armády se soukromými firmami, které munici skladují. Kritika zneužívání faktických poznámek. To platilo především pro minulou diskusi. Dále, jak to bude s Květnou, jak dlouho bude třeba účast armády ve Vrběticích. Kritika komunikace mezi ministry vnitra a obrany o ostraze areálu. To se později vysvětlilo. Kritika selhání státní kontroly a dozoru. Jaký bude další osud areálu Vrbětice. Jak je to s působením firmy Bochemie atd. atd.
Já bych chtěl, jestli můžu, a otevřeme podrobnou rozpravu, načíst, pane předsedající...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nejdřív dokončíte závěrečné slovo a já potom otevřu podrobnou rozpravu a bude možné načíst návrhy usnesení.
Poslanec Zdeněk Soukup: Já nebudu v podstatě vyjmenovávat všechno to, o čem se tady mluvilo. Já jsem zčásti zahrnul některé ty věci do svého návrhu usnesení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy přistoupíme k podrobné rozpravě, kterou tímto otevírám, a s přednostním právem se přihlásil pan místopředseda Gazdík, pak zde mám přihlášeného s přednostním právem pana zpravodaje. Máte slovo, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, hezký dobrý večer. Na základě konzultací s vedením obce Vlachovice-Vrbětice a na základě toho, co patrně od nás jako od Poslanecké sněmovny očekávají občané okolních obcí, které jsou postiženy tím, co se ve Vlachovicích-Vrběticích stalo, a na základě primární odpovědnosti, kterou stát v tomto směru nese, si dovoluji navrhnout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky důrazně vyzývá vládu, aby veškerou odpovědnost za manipulaci s municí převzal stát;
dále, aby zajistila střežení celého areálu muničních skladů, a to až do konečného odvozu munice;
aby z pozice zakladatele uložila Vojenskému technickému ústavu vypovězení stávajících smluv se společnostmi, které jsou pronajímateli muničních skladů v katastru obce Vlachovice-Vrbětice;
aby jednala s obcí Vlachovice-Vrbětice a dalšími okolními obcemi o využití areálu;
aby převzala odpovědnost za způsobené škody, včetně komplexního odškodnění fyzických i právnických osob.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pouze pro pořádek se chci zeptat, pane místopředsedo, je to jeden text, to znamená návrh jednoho usnesení jako jednoho odstavce? (Ano.) Děkuji.
Dále s přednostním právem pan zpravodaj se svým usnesením.
Poslanec Zdeněk Soukup: Usnesení k projednávání informace vlády k situaci po explozích v muničním skladu ve Vlachovicích-Vrběticích - 23. schůze Poslanecké sněmovny ve dnech 12. 12. 2014 a 10. 2. 2015:
Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávy premiéra Bohuslava Sobotky, ministra vnitra Milana Chovance a ministra obrany Martina Stropnického o situaci v areálu muničního skladu ve Vrběticích-Vlachovicích na Zlínsku.
Dále, Poslanecká sněmovna vyslechla informace o aktuální situaci přednesené starostou Vrbětic-Vlachovic Zdeňka Hověžáka a zástupce hejtmana Zlínského kraje Jaroslava Drozda.
Poslanecká sněmovna konstatuje, že v období od 12. 12. 2014 do 10. 2. 2015 došlo ke značnému posunu v postupu prací na odstraňování příčin i následků explozí i ke zklidnění situace. I tak si Poslanecká sněmovna vyhrazuje pravidelné informace o odstraňování následků po výbuších, o vyšetřování jejich příčin, o odvozu munice do náhradních skladů a také o sanaci území skladu i jeho okolí ve Vrběticích-Vlachovicích.
Dále, Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby připravila změny v legislativě, které zajistí přísnější pravidla v nakládání s nebezpečným vojenským materiálem.
A za poslední. Poslanecká sněmovna se také obrací na vládu, aby prověřila možnosti odškodnění za případné hmotné škody, za jinou újmu postižených obyvatel v okolí muničního skladu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodajovi. Nyní s přednostním právem se hlásí předseda poslaneckého klubu KSČM pan poslanec Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, mně se osobně návrh, který přednesl pan místopředseda Gazdík, líbí, nicméně vzhledem k tomu, že v něm - jsem připraven pro něj hlasovat - ale vzhledem k tomu, že obsahuje požadavky na armádu a na další složky státu, já bych rád předtím, než se budu schopen doopravdy objektivně rozhodnout, aby ten návrh minimálně byl podroben posouzení například pana ministra obrany, který musí - měl by - sdělit Poslanecké sněmovně, jestli například armáda je schopna úkoly, které by případně (dala) Sněmovna po schválení toho návrhu, vůbec splnit, jestli na to má kapacity, jestli na to má možnosti.
Podle mého soudu se pro toto usnesení nemůžeme rozhodnout s čistým svědomím teď, od boku, že to tak splníme. Říkám ano, mně by se to takto líbilo, jak to pan místopředseda Gazdík načetl, ale rád bych měl dostatek času na to, abych se mohl věrohodně rozhodnout, abychom dokázali posoudit doopravdy se vší objektivitou ten návrh.
Nechci zrovna navrhovat přerušení nebo nechci zrovna brát pauzu, ale chci poprosit, abychom o návrzích usnesení, které padnou v této Sněmovně, hlasovali až v době, kdy všechny tyto expertizy budeme mít k dispozici. Rád bych proto požádal, abychom přinejmenším ty návrhy dostali písemně. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: V tom případě mě pan poslanec Kováčik nutí k tomu, abychom po přednesení všech návrhů na usnesení přerušili schůzi Poslanecké sněmovny na čtvrt hodiny, než budou předložené návrhy zkopírovány a předloženy na lavice. Bude to takto stačit, pane předsedo? Čtvrt hodiny je vyhovující doba, nebo chcete déle? Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: V první části ano, pochopil jste mě dobře. V druhé části ovšem já jsem požadoval, abychom mohli opatřit příslušné expertizy, resp. aby příslušní ministři, kterých se to týká, Poslanecké sněmovně sdělili, že to také tak lze provést, že na to stát má kapacity, že na to stát má možnosti, a v případě, že to takto uslyšíme, budu s čistým svědomím hlasovat pro návrh pana kolegy Gazdíka. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Beru to jako procedurální návrh, o kterém budu muset dát hlasovat, ale pořád mi není jasné, co považujete za ten termín, dokdy byste si to představoval - do té doby než předloží ministři expertizy. Ano?
Poslanec Pavel Kováčik: Já jsem přesvědčen o tom, že např. ministr obrany vzhledem k délce doby, po kterou trvá problém, měl mít alespoň přehled o tom, jestli armáda je schopna splnit ty požadavky, které jsou obsaženy ve vašem návrhu, pane místopředsedo. A pokud tak učiní teď, ihned, nebo v nejbližších minutách, potom bychom nemuseli přerušovat. Předesílám, že máme vymezený čas do 21. hodiny, a nerad bych, abych zdržel Sněmovnu ještě déle. V tom případě bych projednávání tohoto bodu úderem 21. hodiny navrhoval přerušit do té doby, dokud nebudou k dispozici příslušné expertizy. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Teď nejprve pan ministr obrany, poté pan ministr vnitra, potom za poslanecký klub pan místopředseda a ještě pan zpravodaj. To nám to dnes běží.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Já se pokusím být bleskurychlý. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se přiznám, že na některé body bych potřeboval přece jenom nějaký - ne dlouhý, ale ne v minutách ani ne v hodinách, ale v kategorii dnů řekněme možnost konzultace.
Protože bod 1 - aby veškerou odpovědnost za manipulaci s municí převzal stát pro mě nepředstavuje žádný problém.
Aby zajistila vláda střežení celého areálu muničních skladů, a to až do konečného odvozu munice - je vymezen poměrně široce, není to specifikováno. Čili nevím, jestli tohle to nepředstavuje nějaký problém.
Aby z pozice zakladatele uložila VTÚ vypovězení stávajících smluv - to není možné v tuto chvíli, protože to zboží by nepodléhalo vůbec pod žádný právní režim. To se dá udělat až v případě, že to bude odvezeno. Čili to je věc, která je fyzicky, nebo právně nemožná. To jsme si ověřovali.
O využití atd. - nechci ještě ty další dva body. Shrnul bych to do svého názoru, že by se to mohlo vázat na tu případnou příští zprávu, kterou budeme předkládat s panem ministrem do vlády. Čili to je kategorie, řekněme, dvou týdnů, zhruba, pan ministr mě možná zpřesní. Ale tenhle ten čas, aby se k tomu člověk mohl skutečně zodpovědně přihlásit, o ten bych rád požádal. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, který mi to příliš neulehčil, protože pořád nevím, jak dlouhý ten čas má být. My patrně do devíti hodin nestihneme odhlasovat žádné usnesení, za těch šest minut, a já budu muset přerušit schůzi na nějakou dobu.
Moment, teď pan ministr vnitra se hlásil, prosím, pane ministře. Pak s přednostním právem vy, pak pan zpravodaj. Pardon, ještě pan předseda poslaneckého klubu ODS.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem si se zájmem poslechl oba dva návrhy usnesení, tak jak se zpravodajem a s jeho návrhem si nemyslím, že je problém, tak s návrhem pana kolegy Gazdíka, aby veškerou odpovědnost za manipulaci s municí převzal stát, nevím, co si pod tím mám představit.
Aby střežení celého areálu muničního skladu až do konečného odvozu munice řešil stát - no, to už stát řeší, a jak jsem říkal, dává každý měsíc poziční zprávu podle stavu, který je v tom čase realistický a reálný.
Aby se vypověděly všechny nájemní smlouvy, abychom to dnes uložili ministru obrany - to si skoro nemyslím, že je možné, protože tam je třetí osoba, to je subjekt s právní subjektivitou, Vojenský technický ústav, a pokud tam vzniká dneska nějaký právní nárok těch firem a případné odškodnění, tak si ještě nezhoršujme právní pozici. Samozřejmě premiér deklaroval, že po odvozu veškeré munice se tam už ta munice nevrátí. To znamená, jedná se o nájemní smlouvy do doby odvozu nebo převozu.
Abychom jednali s obcí Vlachovice-Vrbětice a dalšími o využití areálu - přesně tento veřejný příslib dal premiér České republiky při jednání se starosty. Tam jasně zaznělo, že první, s kým se o tom budeme bavit, budou oni. Já si myslím, že záruka formou veřejného slibu premiéra by mohla stačit.
A abychom převzali odpovědnost za způsobené škody, včetně komplexního odškodnění fyzických a právnických osob - tím bychom se, dámy a pánové, z mého pohledu zbavovali možnosti to vymáhat na původci.
Takže pro toto usnesení - já ho nepotřebuji zkoumat, já teď za sebe říkám, že pro něj nejsem ochoten hlasovat. (Potlesk v části ČSSD.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru vnitra. Moment, pane poslanče, mrzí mě to, ale je tady jisté - s přednostním právem. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý večer, pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, vidím čas čtyři minuty. Pokud bude vůle, tak bych dočetl v rámci podrobné rozpravy jenom ty návrhy na usnesení, přerušil bych tuhle schůzi, abychom už přestali debatovat, protože veškeré aktuální informace jsme slyšeli od pánů ministrů. Písemně dostanou všichni to, co mají, a na příští nejbližší schůzi, tak jak si odhlasujeme, se pouze odhlasují usnesení, která nám budou sedět. A Vrbětice uzavřeme. To je můj návrh.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Nicméně jednací den končí v devět nula nula a já bohužel v devět budu muset přerušit jednání Sněmovny.
Předseda poslaneckého klubu ODS, po něm pan zpravodaj, po něm pan poslanec.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak mluvit tři minuty není žádný problém, zejména pro mě.
Ale já to moc nechápu, my jsme se tak pustili do toho, jestli usnesení ano, nebo ne. Přitom jsme těm třem kolegům, kteří tam svítí několik týdnů, myslím, že od 12. prosince, neumožnili aspoň formálně se přihlásit ke svým pozměňujícím návrhům. Tak já vás všechny žádám, nechte je to říct, ať máme za sebou všechny návrhy usnesení, protože nevíme, co všechno padne. (Projevy souhlasu.) A pak to klidně přerušme. Já myslím, že to dávno vyšumělo. Vláda evidentně nechce žádné usnesení přijmout kromě toho, že to dělá dobře. Má na to právo, má na to většinu. Ale nechte za ty dvě minuly alespoň ty tři kolegy načíst, ať se formálně odkážou - protože neskončíme jinak dneska podrobnou rozpravu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Mám to brát jako procedurální návrh, pane předsedo? (Odpověď mimo mikrofon.)
Dále pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Zdeněk Soukup: Já bych chtěl jenom vysvětlit, že to stejně dneska nemůžeme v žádném případě stihnout. Protože já jsem měl připraven návrh hlasovat o všech usneseních s tím, že potom na ta odhlasovaná usnesení se sejde jakási smírčí skupina, jakási skupina těch předkladatelů usnesení, aby došlo k určitému průniku. A to není legrace. Protože tam se některé věci opakují a některé věci nemusí být odhlasovány.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Jestli dovolíte - jestli proti mému postupu, i když teď ohnu, nebo poruším jednací řád, nebude vznesena námitka, tak já bych jako předsedající dovolil třem kolegům načíst jejich - je tady námitka. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Je tady námitka. Končí jednací den v 21.00. Když to jednou prolomíme, prolomíme to vždycky. Já za to nemůžu, že zpravodaj to sabotuje. Já za to fakt nemůžu. (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, ale za půl minuty bude končit. Nevím, jestli má cenu, aby sem přišel pan poslanec... (Hlasy ze sálu.) Tak. Protože za minutu končí dnešní... A, tak pan poslanec Hovorka. A, už ne. Omlouvám se, je 21 hodin. Přerušuji jednání této schůze Poslanecké sněmovny. Zítra bude pokračovat 25. schůze Poslanecké sněmovny v 9.00 hodin ráno.
(Schůze přerušena ve 21.00 hodin.)
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.