Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

1.
Informace vlády České republiky k situaci ohledně muničního skladu ve Vrběticích

Otevírám rozpravu. Do té se hlásí jako první pan premiér. Prvně vystoupí pan premiér, po něm pan ministr vnitra Chovanec, poté pan ministr obrany Stropnický. Máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme se dohodli s členy vlády, jejichž kompetencí se tato událost nejvíce dotýká, že doplní mé vystoupení. Za vládu České republiky tedy nejprve vystoupím jako předseda vlády v úvodu a pak jsem požádal jak ministra vnitra, tak ministra obrany, aby vystoupili rovněž a informovali členy Poslanecké sněmovny, tak jak koneckonců bylo přání v rámci programu této mimořádné schůze Poslanecké sněmovny.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v dopoledních hodinách dne 16. října letošního roku došlo k požáru a výbuchu ve skladovém objektu číslo 16 v areálu Vojenského technického ústavu v obci Vlachovice-Vrbětice, následně došlo dne 3. prosince letošního roku v ranních hodinách k výbuchu dalšího skladu munice číslo 12 v tomto areálu. Objekty jsou od sebe vzdáleny cca jeden kilometr a jsou pronajaty shodné soukromé firmě. Jde tedy o muniční sklady, které jsou provozovány v objektu, který patří Vojenskému technickému ústavu, který je státním podnikem zřizovaným Ministerstvem obrany. Munice, která je v těchto skladech uskladněna na základě smlouvy, je ve vlastnictví soukromé firmy. Smlouva, na základě které byla munice v těchto objektech uskladněna, byla uzavřena mezi touto soukromou společností a Vojenským technickým ústavem v roce 2011. Čili od roku 2011 započal smluvní vztah, na základě kterého byly tyto objekty pronajaty a na základě kterého v těchto objektech byla uložena munice.

V důsledku těchto událostí, které jsem popsal, jsou složky integrovaného záchranného systému vystaveny zcela unikátní situaci, která se dá jen těžko srovnat s jakoukoliv jinou událostí, se kterou máme v posledních několika desítkách let v České republice nebo v tehdejším Československu zkušenost. Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky a armáda řeší tuto situaci s maximálním nasazením osobních a technických kapacit. Zásah na místě samém je řešen v nejvyšším zvláštním stupni poplachu. Na té místní taktické úrovni je velitelem zásahu ředitel Krajského ředitelství Policie České republiky Zlínského kraje. Koordinaci řešení mimořádné události zabezpečuje hejtman a od 26. listopadu letošního roku zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací Ministerstvo vnitra, zejména tedy koordinaci činnosti ústředních správních úřadů. Cílem postupu státu je eliminovat jakákoliv hrozící rizika pro bezpečnost osob, pro jejich zdraví, pro jejich životy a samozřejmě také eliminovat rizika pro jejich majetek. Absolutní prioritou státu v této souvislosti je tedy bezpečnost osob. Dosavadní průběh zásahu lze podle mého názoru hodnotit jako profesionální a odpovídající požadavkům, které klade zákon na oblast integrovaného záchranného systému.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl v této souvislosti ocenit práci pyrotechniků, pyrotechnické služby Policie České republiky, kteří denně s nasazením života provádějí nutné úkony v zásadě uprostřed minového pole. Musím říci, že práce těchto lidí je nesmírně náročná, jsou to ti, kteří skutečně v dané lokalitě, v daném místě musí řešit tuto složitou situaci, musí se rozhodovat tak, aby zabránili škodám na lidském zdraví a lidském majetku. Je potřeba těmto lidem výrazně za jejich nasazení a statečnost poděkovat. Současně také platí, že ve věci probíhá vyšetřování ze strany Policie České republiky.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jakmile to reálné okolnosti na místě samém dovolí, bude proveden odvoz zbylé munice odběratelům do jiných skladů vlastníků. To bych rád zdůraznil. Primárně jde o to, aby si tuto munici odvezli ti, kdo ji vlastní, kdo ji uskladnili v těchto objektech, a dále také je zde připravena možnost převozu munice do reaktivovaných muničních skladů Ministerstva obrany v Květné. Sklady v Květné budou zabezpečeny v souladu s vojenskými standardy, bude zajištěna ostraha příslušníky Armády České republiky a bude zajištěna i přítomnost samostatné jednotky požární ochrany.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, ze zkušenosti s řešením vzniklé situace a z analýzy důvodu jejího vzniku je nezbytné vyvodit závěry pro budoucí postupy vlády a pro budoucí změny, které jsou nezbytné zejména v oblasti legislativy. Jde o změny právních předpisů upravujících nakládání s municí v naší zemi. V současné době se na tuto oblast vztahuje několik zákonných režimů, které nejsou dostatečně provázány. Každý z těchto zákonů také stanovuje rozdílnou formu provádění kontroly u subjektů, které nakládají s municí. Vzájemná koordinace kontrolních orgánů je ve státě spíše slabá. Nedostatky lze podle mého názoru spatřovat i ve skutečnosti, že ve všech příslušných právních předpisech je munice řešena spíše jen doplňkově a použitelná ustanovení nezohledňují často zásadní bezpečnostní specifika nakládání s municí.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, od prvopočátku, od událostí, ke kterým došlo 16. října letošního roku, vláda věnuje událostem ve Vlachovicích-Vrběticích mimořádnou pozornost. Opakovaně jsme se na základě návrhu ať už Ministerstva vnitra, nebo Ministerstva obrany touto otázkou zabývali. Pokaždé a v okamžiku, kdy vláda byla požádána o to, aby rozhodla o postupu, např. šlo o nasazení příslušníků Armády České republiky, vláda těmto návrhům neprodleně vyhověla. Otázkou situace ve Vlachovicích-Vrběticích se také vedle zasedání vlády zabývalo i mimořádné zasedání předsednictva Bezpečnostní rady státu, které se uskutečnilo ve Slavičíně. Na základě doporučení mimořádného předsednictva Bezpečností rady státu vláda rozhodla o výrazném posílení nasazení příslušníků a prostředků Armády České republiky v dané lokalitě.

Současně vedle toho, že se vláda věnovala řešení tohoto krizového stavu, soustředíme se také na analýzu právního řádu a na to, abychom připravili jasná konkrétní opatření, která se nebudou týkat jenom Vlachovic-Vrbětic, ale budou se týkat celé České republiky a toho, jakým způsobem stát postupuje a jedná v oblasti nakládání s municí. Je naprosto nezbytná revize legislativy, je naprosto nezbytné posílení kontrolního systému. Těmito konkrétními doporučeními se bude zabývat zasedání Bezpečnostní rady státu, které se sejde 22. prosince letošního roku. Předpokládám, že z tohoto zasedání vzejdou konkrétní doporučení pro postup vlády, a Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu a obchodu budou mít za úkol v krátkém čase navrhnout příslušné legislativní změny.

Mým cílem jako předsedy vlády je nejenom zajistit bezpečné dořešení této krizové situace ve Vlachovicích-Vrběticích, ale také garantovat občanům, že rok 2015 bude rokem, který využijeme ke všem nezbytným potřebným legislativním změnám. Chtěl bych požádat i Poslaneckou sněmovnu, jakmile to bude možné, jakmile ty návrhy předložíme do Poslanecké sněmovny na jaře příštího roku, abychom získali podporu, aby ta legislativa a její změny mohly být schváleny co možná nejdříve.

Ale nejde jenom o legislativu. Jde také o to, aby stát byl vůbec schopen fyzicky uplatňovat kontrolu nakládání s municí na území České republiky. Jde také o postupy, které jsou voleny při povolování obchodování s municí nejenom na území České republiky, ale také z České republiky do zahraničí. Jsem velmi znepokojen informacemi, které jsem obdržel o redukcích, ke kterým došlo v příslušném útvaru Policie ČR, který má mít na starosti kontrolu munice v naší zemi. Kontrolu té munice, která je v rukou soukromých subjektů.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, příslušný policejní útvar, který má tuto věc na starosti, byl v minulých letech redukován o 30 %. O 30 % byla snížena jeho personální kapacita, přičemž bylo evidentní, že se nesnížil rozsah činnosti a nesnížil se rozsah obchodování s municí a s tímto materiálem v ČR. Navzdory tomu v minulých letech byl tento speciální policejní útvar takovýmto významným způsobem redukován. Pak se nemůžeme divit, že možná není dostatečná frekvence kontrol, a pokud budeme chtít frekvenci kontrol posílit, zvýšit jejich kvalitu, pak je evidentní, že se vláda také bude muset zabývat tím, zdali na to máme dostatečné personální kapacity.

Já jsem jako předseda vlády od samého počátku odmítl jakýkoli kompetenční ping-pong mezi jednotlivými státními institucemi. V okamžiku, kdy 16. října došlo k výbuchu, jsem zaznamenal debatu o tom, kdo vlastně je odpovědný za kontrolu, kdo je vlastníkem objektu, jaká má být role jednotlivých státních institucí. Myslím si, že to, co potřebujeme teď, je maximální možná míra spolupráce mezi všemi subjekty státu, které jsou v této oblasti kompetentní. Za prvé naprosto nezbytná míra spolupráce při odstraňování tohoto krizového stavu mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, dotčenými obcemi a také Zlínským krajem. V druhé fázi spolupráce mezi Ministerstvem vnitra, Ministerstvem průmyslu, báňským úřadem a dalšími kompetentními institucemi při přenastavení a zlepšení systému kontroly nakládání s municí a s výbušninami na území České republiky. Čili v tuto chvíli potřebujeme jasnou spolupráci, nikoli přehazování odpovědnosti, nikoli alibismus, a domnívám se, že určitě bude také příležitost nepochybně i na základě výsledků policejního vyšetřování, které probíhá, vrátit se i k otázkám odpovědnosti za vytvoření stavu, ke kterému ve Vlachovicích a Vrběticích došlo.

Znovu připomínám, že se jedná o smluvní vztahy, které byly navázány mezi státem a soukromými subjekty zejména v roce 2011, v některých případech i dříve, a i tady je potřeba vyhodnotit, zdali toto byla šťastná politika státu, že se objekty ve vlastnictví státu pronajímaly soukromým firmám, které obchodují a nakládají s municí. Já se domnívám, že skutečně nebylo správné, že se ve Vlachovicích-Vrběticích bez jakéhokoli zohlednění z hlediska krizového plánování státu vytvořila takto silná koncentrace munice, s kterou jsou oprávněny nakládat soukromé subjekty. Stát se podle mého názoru nedostal do výhodné situace a potvrzuje to také krize, ke které došlo poté, kdy došlo k těmto výbuchům.

Já bych chtěl velmi poděkovat nejenom příslušníkům integrovaného záchranného systému, policistům, hasičům, vojákům, chtěl bych ale také poděkovat občanům okolních obcí, poděkovat za pochopení, protože bylo potřeba udělat bezpečnostní opatření v zájmu ochrany jejich života a zdraví. Bohužel bezpečnostní opatření zahrnovala i dočasné evakuace, ale jsem přesvědčen o tom, že Policie ČR nemohla jednat jinak v okamžiku, kdy měla k dispozici informace o tom, že dotčené obce mohou být eventuálně ohroženy, mohou být eventuálně zasaženy. Čili chtěl bych poděkovat i občanům dotčených obcí za pochopení. Chtěl bych přislíbit, že vláda udělá všechno pro to, abychom bezpečným spolehlivým způsobem tuto krizi dořešili. Jakmile to bude možné z hlediska bezpečnosti, aby byl zahájen odvoz munice z tohoto areálu.

Já jsem měl možnost dvakrát tato místa v posledních týdnech navštívit. To, co občany samozřejmě zajímá, je otázka bezpečnosti v tuto chvíli. Občany zajímá to, jak rychle stát bude schopen ta rizika odstranit, zejména tím, že se odveze munice z tohoto areálu. Ale to, co zajímá občany v těchto obcích, je také budoucí osud celého tohoto státního majetku, tzn. areálu ve Vlachovicích-Vrběticích, který dneska vlastní Vojenský technický ústav. Pokládám za naprosto nezbytné, aby po dobu, kdy tam bude prováděna sanace, a je otázka, jak dlouho ta sanace bude trvat poté, kdy bude munice odvezena, tak je naprosto nezbytné, aby tento majetek zůstal v rukou státu, a poté, kdy bude ukončena sanace, tak se domnívám, že by vláda měla vést dialog s dotčenými obcemi, vést dialog s krajem o budoucím využití tohoto státního majetku. Jeho budoucí využití a nakládání s ním by mělo být realizováno tak, aby to mělo plné pochopení obyvatel dotčených obcí. Myslím si, že ti lidé si to zaslouží vzhledem k tomu, čemu byli vystaveni počínaje 16. říjnem letošního roku, a zaslouží si mít jistotu, že vláda nebude s tímto majetkem nakládat za jejich zády, že s nimi budoucí využití tohoto majetku bude konzultovat a že ten majetek nebude privatizován nebo s ním nebude nakládáno takovým způsobem, aby tam pro bezpečnost občanů mohla vzniknout v budoucnosti jakákoli rizika.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tolik velmi stručně z pohledu předsedy vlády k tomuto tématu. Chci přislíbit, že vláda se těmto otázkám bude věnovat, bude se jim věnovat i systémově v podobě příslušné změny legislativy, pravidel a přenastavení kontrolního systému.

A dovolte mi nyní, abych požádal o doplnění tohoto mého vystoupení nejprve pana ministra vnitra a poté také pana ministra obrany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Než budeme pokračovat, načtu omluvenky, které ke mně dorazily. Od 14.20 se z dnešního jednání z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec Adam Petr, dnes od 14.30 se ze zdravotních důvodů omlouvá pan místopředseda Filip a z celé 24. schůze Poslanecké sněmovny ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Zlatuška. Děkuji vám.

Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejprve mi dovolte, abych za sebe i náš klub řekl, že vítáme tuto schůzi, abychom mohli objasnit některá bílá místa. Na druhou stranu chci říci, že vyšetřování, které se vede, a vede ho opravdu ÚOOZ, tedy specialisté na organizovaný zločin, je ve fázi vyhrazené, tzn. není možné o tomto vyšetřování podávat podrobnější informace, pokud vyšetřování nechceme mařit, a to určitě mařit nechceme.

Dlouho se tady mluví a spekuluje o tom, jak je areál vlastně velký. Areál má na délku 10 km. Je to obrovský areál, v kterém je 50 objektů. V 27 těchto objektech, a většina z nich má rozsah 500 až 1000 m2, v 27 byla uložena munice.

Já jsem se tady dlouho zabýval tím, četl jsem, že tam byly různé hony a byly tam nějaké závody, automobilové závody a další, tak jsem se tázal Policie ČR, protože ti, kteří o tom mluví, já nemám důvod o tom pochybovat, že to tam bylo. Byl jsem tam minimálně dvakrát za poslední dobu a viděl jsem některé fotografie alespoň z těch závodů, tak jsem se tázal Policie ČR, kolik tam v minulosti bylo podáno podnětů, případně trestních oznámení na to, že se tam tyto věci děly. Protože pokud tam byly plné sklady munice a okolo se proháněla auta, tak jsem předpokládal, že někdo podá trestní oznámení, případně podnět. Podle toho, co mi předala policie, v této věci žádné trestní oznámení ani podnět Policii ČR za posledních pět let nebyl podán. To jsou fakta. Já nemohu spekulovat o tom, co je - není pravda, toto jsou fakta, o kterých mohu hovořit.

I já bych chtěl poděkovat složkám IZS. Především chci poděkovat policii, jejich pyrotechnikům. Byl jsem s nimi ráno v osm hodin, když odcházeli odstraňovat granát ze střechy, a musím říct, že jsou to velcí profesionálové, kteří se mezi sebou dohadovali ne o tom, kdo tam půjde, ale kdo tam nepůjde. Chtěli tam jít všichni.

Chci také poděkovat hasičům. Máme tam speciální útvar z Hlučína, ze Zbirohu, a s těmito hasiči se potkáváme po celé České republice, když je nějaký problém. Ať to byly povodně, ať to byly sesuvy půdy na jižní Moravě, ať je to situace, kterou teď zažíváme ve Vrběticích. Předpokládám, že jak pan vicehejtman, tak pan starosta potvrdí, že všichni občané, s kterými jsem se mohl potkat, vzkazovali velké poděkování jak policii, tak hasičům.

Chci poděkovat i armádě. Armáda se v současné době podílí na výkonu policie a podílí se tím na základě usnesení vlády ČR a na základě žádosti policie. Poděkovaní tedy patří samozřejmě i Armádě ČR.

Po druhém výbuchu, a 24. listopadu byl trestný čin překvalifikován na trestný čin úmyslný, tak po druhém výbuchu následně Policejní prezidium rozšířilo vyšetřovací tým pod dozorem krajského státního zástupce a vyšetřování převzalo Policejní prezidium. To umožnilo právě nasazení specializovaných složek, jako je ÚOOZ, a současné vyšetřování vede Krajská expozitura ÚOOZ v Ostravě.

Také bych chtěl uvést na pravou míru některá čísla. V současné době Policie České republiky eviduje zhruba tři tisíce subjektů, nad nimiž provádí kontrolu. 2 122 subjektů má vydáno licenci pro takzvané zbrojní účely nebo zbrojní licence všech skupin. Pouze 21 subjektů v České republice provozuje sklady takto velkého rozsahu. Těchto skladů je 28.

Následně po prvém výbuchu po dohodě s předsedou vlády a po dohodě v rámci vlády jsme nařídili Policii České republiky, aby udělala namátkové kontroly především u těchto velkých provozovatelů těchto skladů. Bylo provedeno 18 kontrol, bylo na to vyčleněno 17 pracovních týmů. Ve zprávě, kterou máte před sebou od dnešního rána, kterou zpracovalo Ministerstvo vnitra, máte nálezy u čtyř těchto subjektů. Nemůžeme konkretizovat u kterých, protože tam bude samozřejmě probíhat správní řízení, které je neveřejné, proto tam jsou pouze naznačena pochybení, která byla zaznamenána, abyste věděli, že to nejsou pochybení zásadního charakteru, která by ohrožovala okolí a bezpečnost obyvatel. Přesto se tyto kontroly provádějí.

Policie České republiky, která spolu s báňským úřadem, který kontroluje trhaviny, především ty průmyslové, a je velkou otázkou a hovořil o tom pan premiér, té vágnosti výkladu českého práva, jestli pokud se ten prach vysype z miny nebo z dělostřeleckého náboje, jestli v ten moment se to stává trhavinou, nebo je nadále vojenským materiálem, a to je jeden z důvodů, proč chceme zpřesňovat legislativu, tak i v objektu ve Vrběticích v několika areálech nebo několika objektech báňský úřad měl svůj dozor. Je potřeba, abychom tento dozor synchronizovali, aby jak báňský úřad, tak policie, tak případně armáda, která dozoruje některé speciální výbušniny, aby tam byly určité synergické efekty společné kontroly a společný přístup. Na kontrolách Policie České republiky se podílí samozřejmě i Hasičský záchranný sbor.

Licence pro udělování firmám pro vývoz do zahraničí má ve správě Ministerstvo průmyslu a obchodu, které se pro udělení těchto licencí baví s bezpečnostními složkami státu, ať je to policie, ať jsou to naše tajné služby, samozřejmě se dotazuje Ministerstva zahraničí a dotazuje se ještě dalších dotčených složek, které zákon vyjmenovává. Na základě těchto skutečností pak firmy obdrží nebo neobdrží vývozní licenci. Především je tam zásadní stanovisko v rámci našeho zacílení Ministerstva zahraničí, abychom tuto munici nevyváželi do zemí, kde to není v zájmu českého státu.

Ve své podstatě jsem připraven odpovídat na vaše otázky. Mohu se ještě vyjádřit k některým mediálním výrokům. Například výrok, že jsme měli požádat o armádní pyrotechniky. No nemohli. My tu věc velice vážně diskutovali, ale vzhledem k tomu, že se jedná o místo činu, tak se v současné době musí na tomto místě pohybovat pouze policisté, policejní pyrotechnici. Pokud to vyšetřování nechceme zhatit, a to určitě nechceme, tak tam přítomnost vojenských specialistů v současné době není možná. Počítáme po dohodě s panem kolegou Stropnickým, že v momentě, kdy bude vyšetřování dokončeno a tento areál se bude čistit, a bude se čistit několik let, armádu samozřejmě o pomoc požádáme. Otázkou ale potom je, aby si vláda stanovila priority, případně navýšila počty pyrotechniků, protože nás ještě čeká dekontaminace Brd a ještě nějakých dalších oblastí v rámci České republiky. Minimálně vím ještě o jednom místě na jižní Moravě, které také potřebuje dekontaminaci. A je otázkou, v jakém rozsahu budeme muset pyrotechnickou službu posílit. To znamená, armádní specialisty nešlo použít. Pokud bychom nechtěli zhatit vyšetřování, tak je prostě a jednoduše použít nešlo.

Další mediální výstupy, které jsem zaznamenal - že evakuace byly zbytečné. Nezlobte se na mě, ono se o tom asi jednodušeji hovoří z bezpečí obýváku a jinak je to u těch pyrotechniků, kteří jsou na místě. O evakuaci rozhodují pyrotechnici na místě, kteří znají situaci, vyhodnotí rizika - riziko požáru, riziko další, které je spojené s touto věcí. V obou těchto evakuacích to bylo o tom, že perimetr byl stanoven na 1,2 km. Obě dvě obce byly v tomto perimetru a bylo potřeba evakuaci provést.

Pokud si pyrotechnici na místě nejsou jisti a jedná se o ty lhůty sedm a devět dní, žádají o pomoc a o názor takzvanou pyrotechnickou komisi. V této pyrotechnické komisi jsou specialisté napříč policií, kteří se pyrotechnickou specializací zabývají... (Ministr se odmlčel, několik poslanců ČSSD se totiž smálo.) Nevím, že by na tom bylo něco tak vtipného. Budiž. Kteří se pyrotechnickou specializací zabývají a kteří poradí pyrotechnikům na místě, jak k věci přistupovat. V obou případech, tedy ve stanovení sedmi i devíti dní takzvané bezzásahové doby, zasedala k této věci tato pyrotechnická skupina, tato pyrotechnická komise. Nebyla to libovůle velitele zásahu, ale byl to odborný názor, který tady proběhl.

Mohu se také vyjádřit k některým informacím o tom, že nebyly informace podávány včas a přesně. Těmi informacemi jsem šetřil jako se šafránem, protože jsem nechtěl znejisťovat situaci na místě samém. Informaci, kterou tady podával pan premiér, znovu to opakuji, tu informaci dostal ten den od nás, a v té době zasedal krizový tým a bylo to telemostem z Prahy a ze Zlína, po druhém výbuchu, abychom si upřesnili situaci, kdy až ve čtyři hodiny odpoledne jsme byli schopni po vzletu vojenské helikoptéry potvrdit, že vybouchl druhý sklad. Do té doby Policie České republiky i velitel zásahu, hasičský záchranný sbor deklarovali, že se jedná o výbuch z místa původního výbuchu, takže se nejedná o další subjekt. To je ta jedna jediná dezinformace, která do mediálního prostoru unikla. Můžu se za ni maximálně omluvit, ale v té době jsme neměli informace o tom, že by to bylo jinak. Teprve v 16 hodin odpoledne, když vojenská helikoptéra vzlétla, a dron nebyl k dispozici, jsme zjistili, že hoří jiný sklad, který vybuchl. To je jediná dezinformace, nebo nepřesná informace, která tady vznikla. Znovu připomínám, tuto informaci premiér dostal od Policie České republiky mým prostřednictvím.

Jinak jsem, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, připraven odpovídat na vaše otázky, které nejsou zahrnuty v tomto materiálu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Přečtu další omluvu, která dorazila. Dnes se od 14 hodin se omlouvá pan poslanec Jiří Junek.

Nyní požádám, aby se slova ujal pan ministr obrany Stropnický.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající, a děkuji také těm váženým kolegyním a kolegům, kteří nejenom tuto mimořádnou schůzi vyvolali svým zájmem, ale kteří se jí i účastní.

Výbuch jednoho z objektů, které se nacházejí v areálu Vrbětice, dne 16. října tohoto roku byl, možná se na to trochu zapomíná, ale v první řadě také tragickou událostí pro dva zaměstnance společnosti Imex Group a jejich nejbližší. To, zda šlo o neuvěřitelnou shodu nešťastných náhod nebo polonáhod, nebo něčí zlý úmysl, nebo zda tam jsou jiné příčiny, to nám jednoznačně zodpoví až policejní vyšetřování. Podle informací, které všichni máme, tedy převážně z těch otevřených zdrojů, policie má několik variant, několik směrů, kterými vyšetřování vede. Moc bych apeloval na všechny, aby nyní dali policii čas.

Pokud hovoříme o mediálním prostoru, tak kromě toho, kde působí pozitivně a lidé dostávají v reálném čase potřebnou informaci, tak bohužel v mnoha případech také vzniká prostor k neuvěřitelným spekulacím a v některých případech i čistým nepravdám. Některé z nich, musím říct, poškodily dobré jméno Ministerstva obrany a zejména Armády České republiky. Není to fér. Zvlášť ve světle toho, jak k řešení něčeho, co nezavinili, přistupují právě příslušníci armády, ale i pracovníci Ministerstva obrany.

A samozřejmě vítám, stejně jako mí předřečníci příležitost hovořit o tomto tématu a samozřejmě i já jsem připraven zodpovědět vaše případné dotazy.

Byl bych rád, kdybychom si vyjasnili ještě jeden termín prosím. Ve veřejném prostoru je stále ještě možné zaregistrovat slovní spojení "armádní nebo vojenský sklad". Rozumím tomu, co je mediální zkratka, ale toto prostě není pravda. Sklad ve Vrběticích nemá s Armádou České republiky nic společného od roku 2007, tedy řadu let. Po dobu sedmi let je všem příslušným orgánům státní správy i samosprávy, ale i místním obyvatelům - protože sklady byly v období mezi roky 2008 a 2011 jedním z největších zaměstnavatelů v regionu, tehdy zde probíhala delaborace munice - známo, že zde nepůsobí armáda, ale společnosti s různou právní subjektivitou - státní podnik, akciové společnosti, s.r.o. apod. Vojenský technický ústav, který, jak snad už je jasno a známo, je státním podnikem, tedy právním subjektem plně odpovědným za svou činnost, má v současnosti ve správě tento státní majetek. Má ve Vrběticích své povinnosti, má ve Vrběticích své kompetence a ty mají své jasné limity.

Dovolte, abych aspoň ve stručnosti jakousi genezi celého toho případu. Armádní muniční sklad byl budován v roce 1936. Byl dokončen během okupace německou armádou. Od roku 1945 až do roku 2006 byl využíván československou a poté českou armádou. Rozhodnutí o ukončení potřebnosti bylo učiněno za ministra Jiřího Šedivého a převod na VOP za ministryně Vlasty Parkanové. Od roku 2007 byl areál využíván státním podnikem VOP Šternberk k delaboraci nepotřebné munice Armády České republiky. V té době byl jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu, jak již jsem se zmínil. Postupně, jak se vyprazdňovaly objekty skladů, docházelo k jejich pronajímání externím subjektům. Aktuálně platné nájemní smlouvy s komerčními subjekty jsou následující: Firma Bochemie, smlouva z roku 2009, a potom tři smlouvy z roku 2011 v případě Imex Group, Excalibur Army a STV Group.

V roce 2012 došlo k převodu areálu z VOP za VTÚVM Slavičín, čili divizi Vojenského technického ústavu přímo ve Slavičíně. Ten v areálu vyráběl munici a rovněž ji také skladoval.

Všichni nájemci, kteří v jednotlivých objektech skladovali munici, jsou držiteli licence pro nakládání se zbraněmi a střelivem, a jak bylo řečeno a jak je známo, licence vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu za poskytnutí příslušného dobrozdání Ministerstva zahraničí, vnitra a také obrany. Dodržování těchto licencí potom kontroluje Policie České republiky a Český báňský úřad, pokud se tedy týká trhaviny v tom druhém případě. V areálu je celkem 61 objektů a myslím, že už jsem řekl, že se tam nachází 26 z nich, které jsou využívány ke skladování munice a výbušnin.

Co jsme jako resort dělali po výbuchu. První informace se ke všem složkám IZS dostala v 9.51 ve čtvrtek 16. října. Následoval zásah profesionálních a následně také dobrovolných hasičů, který byl přerušen až při zvyšující se intenzitě výbuchů. Zástupce Vojenského technického ústavu se ihned po výbuchu dostavil na místo, hodinu po výbuchu se dostavil rovněž pracovník Vojenského požárního dozoru a Vojenská policie ze svého centra v Olomouci. Podnik následně poskytl techniku, materiál, personál, prostory, stravu, pohonné hmoty a zapojil se do záchranných prací dle požadavku IZS. Kromě jiného nasadil bezpilotní dron, který byl docela podstatným pomocníkem při zjišťování rozsahu škod a poškození jednotlivých objektů. VTÚ mimochodem dodnes ze svého rozpočtu hradí významnou část některých nákladů spojených se zásahem všech složek.

Zajímavé je, a možná, že to je jedna z těch překvapivých okolností, mimochodem které vytvářejí - ale já se k tomu ještě snad dostanu a bylo to tady už zmíněno myslím panem premiérem - neuvěřitelnou kumulaci nejrůznějších právních norem a předpisů a dalších okolností, které nějakým způsobem mají vliv na dění a v případě té havárie zásadním způsobem ovlivňují jednotlivé kroky a vytvářejí dost nepřehledné a netransparentní jakési hřiště pro to, co se má konat. Je to, jako by někdo téměř záměrně chtěl vytvořit něco nefunkčního a navzájem sice na jedné straně doplňujícího, na druhé si zdánlivě i třeba odporujícího. To je určitě jedno z ponaučení, které je třeba si z celé té nešťastné události vzít.

Čili VTÚ jako státní podnik spadající pod MO, resp. založený MO, podléhá stále vojenskému požárnímu dozoru. Když vezmeme jenom tento jeden aspekt, tak celý ten areál, případně budovy používané VTÚ fungují ve vojenském požárním dozoru. Všechny budovy pronajímané soukromým subjektům potom fungují, řekněme, v civilním požárním dozoru. A takových paralelních norem, podle kterých se řídí provoz v areálu, je celá řada. I ohlašovací povinnost vůči IZS nemá ani VTÚ ani nájemci v areálu, pokud neskladují vysoce nebezpečný, míněno hořlavý, materiál, což paradoxně munice není. Další zvláštnost řekněme, nebo zavádějící okolnost. Nicméně povinností těchto provozovatelů činnosti dle zákona o požární ochraně je zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany. To mají dělat ty jednotlivé subjekty, nikoliv pronajímatel. Uvádím to ne jako vyčerpávající vysvětlení, ale jenom jako příklad toho, jak se věc, která není zas až tak složitá, dá složitě pojmenovat.

Musím říct, že s plnou vážností a odpovědností Ministerstvo obrany a armáda reagovaly na požadavky a na tu situaci vesměs promptně a samozřejmě vstřícně, samozřejmě úměrně také tomu, že situace byla vážná. A je tomu tak doteď samozřejmě. Na všechny žádosti o pomoc ze strany velitele zásahu reagujeme s rychlostí, jak je to jenom fyzicky možné. Ve prospěch zvládnutí situace jsme vyčlenili vysoce kvalifikovaný personál, až 500 příslušníků armády, a to probíhá v těchto dnech, ale i tu nejlepší techniku, mobilní velitelské stanoviště, pandury s termovizí, nočním viděním a kamerovým systémem, které mají tito vojáci ve výzbroji a které podstatně ještě zvýší bezpečnost zajištění toho areálu, která není fyzickou silou možná k realizaci.

Od 16. října - a to bych jenom rád zopakoval a možná tím předejdu některým otázkám, to není z alibismu - je celý areál a veškeré dění v něm mimo pravomoc Ministerstva obrany nebo Vojenského technického ústavu. My pouze poskytujeme maximální součinnost.

Policie, resp. vláda rozhodla o přesunu munice a Ministerstvo obrany v požadovaném - a musím říct, že velmi krátkém - termínu zajistilo technické zprovoznění již zakonzervovaného muničního skladu v Květné. Ten termín je třináctého. Dneska máme dvanáctého. Takže ve 24.00 v Květné začne hlídkovat Vojenská policie.

Předsednictvo Bezpečnostní rady státu dne 6. 12. rozhodlo také o zřízení meziresortního týmu pro právní otázky související s řešením této mimořádné události. Už jsem jmenoval konkrétního člověka, který bude od příštího týdne, myslím, že od úterý, k dispozici přímo na místě. Zvážíme ještě, v jakém počtu dnů týdně, podle potřeby. Jde o šéfa mých poradců generála Bohuslava Dvořáka, který bude přímo na místě k dispozici starostům, ale také občanům. Bude v jeho kanceláři možnost uplatňovat a také shromažďovat žádosti občanů o odškodnění a samozřejmě měl by být takovou spojkou tam, kde to bude potřeba, tam, kde občané budou mít dotazy na činnost armády, tam, kde se budou moci dotazovat na vše potřebné.

Já jsem tohle to vnímal, není to výlučně zase moje nějaká monopolizovaná pravomoc, vůbec ne. Ale ten lidský prvek v tom trochu absentoval. Byla to jednoznačná chyba Vojenského technického ústavu, místního, a doufám, že i toto přispěje ke zklidnění situace.

Tematika je strašně široká. Omlouvám se všem těm, kteří v mých slovech nenalezli odpovědi na své případné dotazy, ale jak říkám, jsem připraven na ně odpovědět následně. Už teď bych řekl jedno. Můj subjektivní pocit, že nejednoznačnost zákonných norem a předpisů, ať už jde o požární ochranu, kontrolu nakládání s municí, možná i licenční řízení nebo dozor nad licencemi, ale také třeba přeprava tohoto materiálu, to všechno je velkou a nutnou příležitostí podívat se, jak to v České republice v tomto sektoru funguje, a nepochybně navrhnout v tomto směru nějaké pozitivní změny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní bychom přistoupili k rozpravě. Jen pro pořádek se chci zeptat. Mám zde s faktickou poznámkou přihlášenou paní poslankyni Váhalovou. Faktická poznámka neplatí, děkuji. A pak zde mám s přednostním právem paní místopředsedkyni Černochovou, ale chci se zeptat na jednu věc. Mám zde do rozpravy přihlášeného pana starostu Hověžáka. Zda jako hostu bychom mu nedali první slovo a potom byste vystoupila s přednostním právem. Děkuji.

Takže, pane starosto, máte slovo.

 

Starosta Vlachovic - Vrbětic Zdeněk Hověžák Vážená vládo, vážený předsedající, vážené poslankyně, poslanci, přeji vám pěkné odpoledne.

Jsem vám velmi vděčný, že jste svolali mimořádné jednání Poslanecké sněmovny k událostem, které se dějí ve Vlachovicích-Vrběticích. Jsem starostou této obce a chci vám touto cestou jménem našich občanů poděkovat, že se situací ve Vlachovicích-Vrběticích hodláte vážně zabývat.

Nechci politizovat události posledních dnů. Po prvním výbuchu 16. října jsme byli všichni vystrašení. Nicméně jsme se domnívali, že stát má věci pod kontrolou. Riziku opakování tragédie jsme se spolu se svými kolegy starosty z okolí snažili předejít. Vyzvali jsme proto otevřeným dopisem již druhý den po prvním výbuchu ministra obrany pana Stropnického, abychom věděli, co se vlastně stalo. O to děsivější bylo to, že se to opakovalo. Z areálu přišel výbuch druhý, který měl dopad na občany o to horší.

V těchto dnech se areál kompletně zajišťuje, ale munice není odvezena. Musím zdůraznit, že v posledních týdnech jsme si prožili těžké chvíle. Namísto přípravy Vánoc pociťujeme strach o rodiny a své domovy.

Nechtěl bych zde nikoho dnes poučovat. Zamysleme se všichni nad tím, jak k této situaci došlo a jaké chyby zde stát při jejím řešení udělal. Připomínám, že munici ve skladech v majetku státu skladovaly soukromé firmy, to však stát nezbavuje povinnosti zabezpečit ochranu života, zdraví a majetku nás občanů. Po těchto událostech jsem přesvědčen, že musí existovat jasné předpisy pro postup státu v podobných případech. Dále musí být stanovena přísná pravidla provozu takovýchto objektů, která musí i soukromé subjekty bezpodmínečně dodržovat, a stát dodržování těchto pravidel aktivně kontrolovat a vynucovat. Propříště již nelze čekat na výbuch a pak být zaskočen.

Chtěl bych proto vládu požádat, aby zajistila objektivní, pečlivé a rychlé vyšetření tohoto zločinu. Oč jsem vlastně přišel žádat. Žádám, aby byly vypovězeny všechny nájemní smlouvy ve skladech, aby byla munice dočasně zajištěna státem, delaborována a odvezena. Chtěl bych rovněž objasnit, jaká konkrétní munice se ve skladech skutečně nalézá. Samozřejmě bych si přál, aby veškerá munice byla odvezena nejlépe do Vánoc, ale to jistě není možné. Svátky u nás prožijeme ve strachu a je nepochybné, že si zasloužíme náležitou omluvu. Přivítal jsem proto slova pana ministra financí, že občanům z dotčených obcí náleží odškodné.

Nechci vyvolávat žádnou paniku, ale žádám jménem našich občanů, aby stát podobným tragédiím předcházel. To znamená jasná bezpečnostní koncepce státu i v oblasti skladování munice, transparentní právní základ, dodržování a vynucování stanovených pravidel, účinná kontrola ze strany odpovědných orgánů státu a potrestání viníků v případě zjištění pochybení. Považujte to prosím za vlachovickou výzvu, nebo memento z Vlachovic, které by se již nikdy a nikde nemělo opakovat. Jsem připraven spolu se svými kolegy starosty z okolních obcí se státem, vládou, ale i s vámi, členy parlamentu, maximálně spolupracovat, aby se nám tohoto společného úkolu podařilo dosáhnout.

Na závěr bych vám chtěl poděkovat za to, že jste mě vyslechli, a požádat vás o přijetí takového usnesení, které by bylo jasným vzkazem našim občanům. Současně věřím, že takové usnesení Poslanecké sněmovny ani vláda ani žádný jiný orgán státu, včetně orgánů činných v trestním řízení, nevezmou na lehkou váhu.

Na úplný závěr mi dovolte, abych co nejupřímněji poděkoval všem příslušníkům složek integrovaného záchranného systému, kteří se starají o naše bezpečí.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk napříč sálem.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane starosto. Eviduji jednu faktickou poznámku. Paní místopředsedkyně (Černochová), omlouvám se, pan poslanec Soukup s faktickou poznámkou. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, nechci zdržovat. Chci jenom vyslovit jako poslanec a jako občan takový názor. Byl jsem velice šokován a nemile překvapen tím, že vlastně stát dal v minulosti a pustil z rukou takové věci, jako je nakládání s tak nebezpečným materiálem. Doufám, že to nepovede k tomu, aby u nás vznikaly soukromé armády. Nicméně se dostanu k věci.

Zcela vážně. Mnozí z nás dostali včera a předevčírem do mailů dopis jisté občanky z Vrbětic. Já bych z něj ocitoval aspoň dvě věci a rád bych, kdyby mi bylo odpovězeno.

Vedle úsměvné historky o testování závodních aut je šokující, že po areálu se v doprovodu zaměstnanců pohybovali zahraniční kupci z rizikových destinací a za asistence brigádníků, kteří jim otevírali bedny, si vybírali zboží. - Rád bych, jestli na to mohu dostat odpověď.

A další. Přitom z Vojenského technického ústavu pronikly informace, že bylo ohroženo území do vzdálenosti 50 km od výbuchu. Dodnes nebyly osvětleny informace o padesáti raketách středního doletu SS-20 či informace o raketách země-vzduch.

Já prosím o zodpovězení těchto informací. Doufám, že nejsou pravdivé.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že jste byl první, kdo vystoupil v rozpravě, tak vás učiním zpravodajem tohoto bodu a požádám vás, abyste se posadil na místo zpravodaje. Mám zde další faktickou poznámku, se kterou se hlásí pan poslanec Jiří Koskuba. Máte slovo, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, omlouvám se, že vystupuji takto na začátku další z mimořádných schůzí, na které jsme si již bezesporu zvykli.

Dámy a pánové, po mně vás bude hovořit řada, ale já vás chci upozornit. Mě tady velice zaujal projev právě přímo pana starosty z předmětné oblasti a moc vás prosím o jednu věc, jelikož jsem lékař a my se vždycky snažíme najít etiologii.

Jistě budeme slyšet spoustu zajímavých slov, možná i dojemných slov, ale mě, dámy a pánové, nikdo nepřesvědčí, že hlavní jádro pudla je skutečně v tom, co pan starosta naznačil, že o takto závažnou munici se starají soukromé firmy. Nerad bych nyní vypadal jako socan, kterej chce všecko znárodňovat. Ale dámy a pánové, tak se svolala mimořádná schůze, kde se ctihodná Sněmovna Parlamentu České republiky diví, nebo bude divit a přijme nějaké usnesení, že žijeme v zemi, kde soukromé firmy se starají o takto nebezpečnou munici, a my tady probíráme zákony, komu povolíme, aby si koupil flobertku a komu ne. Když se nad tím zamyslíte, je to dost tristní obraz.

Vláda nebo její část, která sedí za mnou, se nedomnívám, že za toto je zodpovědná. Ale za sebe vám mohu říct, chcete-li se touto další mimořádnou schůzí dobrat tohoto závěru, pak pochopím, proč tu je. Protože pouhými slovy nezabráníme tomu, aby se to neopakovalo. Normální to z mého pohledu není.

Děkuji za vaši pozornost. (Tleská několik poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Nyní s přednostním právem paní místopředsedkyně Černochová a po ní s přednostním právem pan předseda Okamura.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vážení pánové ministři, dámy a pánové, projednáváme dnes důležité téma, a to nejenom tím, co se stalo, ale především proto, že místo krizového řízení vidíme na úrovni kraje i vlády jen chaos. Velmi sporná je podle mého názoru role hejtmana Zlínského kraje Mišáka, který nevyhlásil po výbuchu skladu stav nebezpečí, případně neinicioval vyhlášení krizového stavu. Být na jeho místě, rozhodně bych neměla klidné spaní.

Jsem také starostkou městské části, která má na svém území řadu rizikových objektů, řeku Vltavu, potok Botič. A bez této kartičky (ukazuje barevnou kartičku) nejezdím na dovolenou, nechodím ani do lesa, prostě tuto kartičku, která řeší krizové řízení v případě, kdy se něco stane, a jsou na ní všechny kontaktní údaje a telefonní čísla, nosím stále s sebou.

Reakce vedení Zlínského kraje vykazuje znaky nepřipravenosti na podobnou situaci. Samozřejmě že se jedná o událost, které jsme v novodobých dějinách ještě nikdy nečelili, a chybí zkušenosti. Nicméně skutečnost, že se na území Zlínského kraje vyskytuje sklad s nebezpečným materiálem, rozhodně nijak nová není, a proto je namístě otázka, zda a v jaké míře s touto skutečností a souvisejícími riziky počítal krajský krizový plán. Jednání pana hejtmana Mišáka a jeho některá vyjádření napovídají, že připravenost kraje na takovouto situaci byla velmi malá. To je zarážející zejména s ohledem na skutečnost, že pan hejtman není ve své funkci nováčkem, ale naopak je hejtmanem již šest let. Je tedy nejdéle sloužícím hejtmanem Zlínského kraje. Pan hejtman Mišák prý například netušil, že muniční sklad u Vrbětic už dávno neslouží armádě! A že měl být tudíž zahrnut do krizového plánu kraje. Takže možná v reakci na to, co říkal i pan ministr Chovanec - kdyby toto bylo zahrnuto do krizového plánu kraje, tak byste i vy jako ministr vnitra ze své kompetence, konkrétně ze zákona č. 240/2000 Sb., tuším že to je § 10 odst. 1c, kde u Ministerstva vnitra stojí jasná definice toho, co má Ministerstvo vnitra kontrolovat a vymáhat na hejtmanech a krajích. Doslova cituji: "Ministerstvo vnitra provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních orgánů nebo správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů."

Chtěla bych se tedy zeptat pana ministra Chovance, jak často Ministerstvo vnitra uplatňuje tuto svoji zákonnou kompetenci. Jak často kontroluje krajské krizové plány. A jaké případné zlepšení, pokud se tak neděje, bude pan ministr navrhovat, případně jakou odpovědnost a koho odpovědnost za to, že se to nedělo, pan ministr Chovanec vyvodí.

Kdyby došlo k vyhlášení krizového stavu nebo aspoň stavu nebezpečí, bylo by totiž, pane ministře Chovanče, možné například prakticky okamžitě zapojit do ostrahy areálu, skladu či pro jiné účely příslušníky Armády České republiky a nemuseli bychom být svědky filipiky mezi vámi a panem ministrem obrany Stropnickým, když vám pan ministr obrany Stropnický nabízel své pyrotechniky a vy jste je odmítal s tím, že je to místo činu, a nemají tedy oprávnění. V případě, kdyby neselhal váš hejtman, hejtman za ČSSD pan Mišák, váš stranický kolega, nebyl by tento problém! Armáda by tam normálně mohla být od prvního dne, a ne že k tomu reálně dochází až nyní, ještě omezeně, po téměř dvou měsících.

Také by mě zajímalo, jestli pan hejtman Mišák svolává bezpečnostní radu kraje. Já jako starostka ji mám minimálně dvakrát do roka. Vždycky se tam seznámím s novým velitelem hasičů, sedí tam příslušná paní ředitelka policie pro tu příslušnou oblast, tzn. v mém případě II, sedí tam další zástupci z krizového řízení a říkáme si nové informace, říkáme si nové skutečnosti. Jako např. že nám vznikla někde ledová plocha a můžeme se dostat do problému, kdyby nám unikl z této plochy čpavek. Jak se na to připravíme, jak budeme evakuovat lidi. Tohle všechno je úloha samosprávy. Proto samosprávu máme, proto si samosprávu, pane ministře Chovanče, lidé volí.

Pan hejtman se ohání tvrzením, že vyhlášení krizového stavu by přineslo vícekolejnost řízení, neboť starostové dotčených obcí by se prý dostali do pozice odpovědných orgánů a rozhodovali by o postupu prací na svém území. Dle jeho vyjádření si mimořádnost této situace žádala, aby zásah měl "jediného profesionálního velitele rozhodujícího o všech postupech". Kdyby však tato tvrzení platila absolutně, pak by stav nebezpečí a krizový stav nebylo možno vyhlásit vůbec nikdy! Ani při povodních!

Pan hejtman dále uvádí, že vzhledem k tomu, že šlo o mimořádnou událost u státní organizace zřízené Ministerstvem obrany v objektu v majetku státu, není vhodné ani přípustné zasahování do kompetencí státu jakýmkoli orgánem samosprávy. Pak ale přeci nebylo nic jednoduššího než vyhlásit právě stav nouze nebo krizový stav, který by umožnil bezprostřední povolání armády! Já se tedy ptám a mrzí mě, že je tady pouze statutární zástupce pana hejtmana, že tady není přítomen přímo pan hejtman, který by tyto záležitosti jasně ozřejmil. Myslím si, že skutečně ta chyba a řetězení všech následných událostí vznikly úplně na tom začátku. Na začátku, který vám tady právě teď popisuji.

Na celé záležitosti je zarážející, že kritika vedení Zlínského kraje zní především z úst některých členů vlády. Pokud hejtman Mišák selhal, proč tedy samotná vláda, pane premiére, nejednala rychleji a proč sama nevyvinula tlak na vedení Zlínského kraje, na vašeho stranického kolegu, aby byl krizový stav vyhlášen? Neřešíte vy si tím i náhodou nějaké vnitrostranické spory, které jsou předmětem vašeho nastávajícího sjezdu, který vás čeká? A není to o tom, že si třeba nechcete některé kolegy rozházet?

Proč, pane premiére, kryjete svého hejtmana, který zjevně selhal jako ten, který stojí v čele krajského úřadu, jako ten, který má zodpovědnost, kterou mu občané dali do jeho rukou a kteří spoléhají na to, že v případě hrozícího nebezpečí se o ně postará? Pokud hejtman pochybil, měla vláda reagovat rychleji a ne tak, že 16. 10. to vybouchlo, 30. 10. až pan premiér Sobotka laskavě svolal mimořádné zasedání vlády na 3. 11. 2014. Prosím pěkně, 17 dní po výbuchu!

Vážené kolegyně a kolegové, připadá vám tento postup zcela v pořádku? Z celé vlády je patrné a z její reakce, že si v první fázi tragédie neuvědomila závažnost situace, přičemž to jednání, o kterém jsem hovořila, si pan premiér svolal tedy na osmnáctý den od začátku, přestože tady někteří kolegové z Úsvitu i moji kolegové opakovaně apelovali na to, že chceme dostat tento bod na jednání Sněmovny, chceme informace. Kdybyste nás tehdy poslechli, mohli jsme zabránit té situaci, které tam nastala minulý týden, kdy museli lidé být evakuováni dokonce nadvakrát.

Vystupování a výroky jednotlivých členů vlády v posledních dnech a týdnech ve vztahu k výbuchu muničního skladu připomínají přehazování příslovečného horkého bramboru. Toto jednání je zejména s ohledem na rozsah této tragédie a ohrožení, jakému byli vystaveni místní občané, skutečně nemístné. Je směšné, že někteří členové vlády namísto snahy o řešení této situace mají potřebu jen obhajovat sami sebe jako pan premiér a zbavovat své spolustraníky odpovědnosti! Je zřejmé, že viníka nastalé situace bude obtížné najít a prioritou nás všech má být především řešení nastalé situace k zabezpečení muničního skladu a jeho okolí tak, aby nebyli místní obyvatelé nadále v ohrožení a aby co nejdříve došlo k vyklizení areálu. Vzájemná obvinění mezi členy vlády mi připadají v tuto chvíli absolutně absurdní!

O revizi legislativy a dalších krizových předpisů již tady bylo řečeno dost. Důležité také je, aby co nejdříve došlo k analýze událostí minulých dnů a týdnů a k revizi příslušné legislativy a dalších souvisejících předpisů tak, aby napříště bylo podobným tragédiím předejito. Doporučovala bych pánům ministrům, zejména panu ministru Chovancovi, ale i panu premiérovi, takové pěkné čtení na víkend. (Ukazuje vytištěný dokument.) Není to žádná beletrie, je to zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. V tomto zákoně se pan premiér i pan ministr vnitra dočte, jak mělo být postupováno a jakým způsobem nastalá situace měla být řešena hned od prvního dne.

Mrzí mě, že tady není přítomen pan místopředseda vlády Babiš, který v uplynulých dnech pronesl ve vztahu k výbuchu muničního skladu několik výroků, které posouvají celou záležitost téměř do roviny konspiračních teorií. V žádném případě nechci snižovat podíl odpovědnosti firmy Imex Group na této záležitosti nebo nějakým způsobem vyjadřovat svou důvěru v její kredibilitu. To jsou věci, které musí řádně prošetřit policie. Nicméně opravdu není pochopitelné, aby se pan ministr Babiš vyjadřoval k tomu, jestli majitel navštíví místo svého podnikání, či nikoliv. Vytváření jakýchkoliv spikleneckých příběhů z této poměrně běžné skutečnosti skutečně hraničí s šířením poplašných zpráv a pan ministr Babiš si zjevně neuvědomuje, že je členem vlády, která by rozhodně neměla takové fámy vyvíjet ani rozšiřovat. Činění jakýchkoliv závěrů o tom, jaké je pozadí firmy Imex Group, zda by mělo Ministerstvo obrany sklady této firmě pronajmout, či nikoliv, zda tato firma obchodovala legálně, to opravdu není úlohou člena vláda, ale je to úlohou orgánů činných v trestním řízení. Nechápu, z jakého titulu vlastně pan Babiš tyto spekulace vytváří a rozšiřuje, a de facto tak ztěžuje práci policii.

Pokud, pane vicepremiére, jestli se na nás někde díváte nebo jestli budete číst stenozáznam, máte nějaké důkazy o svém tvrzení, pak byste je měl v prvé řadě předat právě policii, a ne je populisticky a s cílem vytěžit z této nešťastné události maximum politických bodů vykřikovat do kamer. Děkuji.

Poslední moje prosba a série dotazů je na pana ministra obrany Stropnického a tyto moje dotazy se týkají zejména majetkové odpovědnosti a s tím tedy souvisejících otázek.

Pane ministře Stropnický, předpokládám, že znáte obsah smluv, které uzavřel státní podnik s předmětnými firmami, a že jste si je již nechal prověřit a zjistil, jestli je nich něco tajemného, špatného, jak naznačuje váš stranický kolega pan Babiš. Přece jenom už uplynuly skoro dva měsíce od výbuchů, takže času už snad bylo dost a nepředpokládám, že by tyto nájemní smlouvy byly nějak zásadně složité a spletité. Chtěla bych se také zeptat, kdo měl dle smluv odpovědnost za muniční sklady a za jejich zajištění. Byly to firmy, nebo to byl Vojenský technický ústav? Další můj dotaz je: Existuje pojistka? Kdo uhradí škodu? Další dotaz: Kdo měl na starosti kontrolu zabezpečení? Na tuto otázku už částečně pan ministr odpověděl, jenom bych poprosila o zopakování toho, jestli to byla policie, státní podnik, nebo příslušné firmy.

Již se ozývají společnosti, že budou chtít po státu odškodnění za zfušovaný zásah. Jistě může jít o taktiku k odvedení pozornosti, ale stejně. Pokud dojde ke sporům, byla bych ráda nyní ujištěna, že nakonec škody nezaplatíme my všichni - daňoví poplatníci. Objevují se také informace o tom, že sklady byly pronajaty za nízké částky a podobně. Dokonce jsem slyšela i informaci, že možná některé objekty byly dokonce prodány. Můžete nám, pane ministře, prosím sdělit, jak jsou smlouvy postaveny z hlediska nájmu, případně vlastnických vztahů? Nalezl jste v nich nějaké pochybení? Vaši experti také vypočítali, že převezením munice do Květné a znovuzprovoznění skladu může vyjít až na zhruba 100 milionů korun. Kdo to nakonec zaplatí? Bude to tato vláda, která bude náklady vymáhat po těch firmách, nebo se vláda smíří s tím, že je to něco jako okolnost vis maior a tuto katastrofu zaplatí daňoví poplatníci?

Vím, že ještě neskončilo vyšetřování a že mi, vážený pane ministře, asi ne úplně na všechny moje otázky budete moci odpovědět, přesto bych vás chtěla požádat, abyste alespoň ty, které se týkají nájemních smluv, zodpověděl, protože na nich není nic tajného. Víme, že existuje zákon 106 o svobodném přístupu k informacím, a nedomnívám se, že by smlouvy, kde na jedné straně je nějaká organizace, která zastupuje do jisté míry stát a uzavírá standardní nájemní vztah, měly být tyto smlouvy předmětem nějakého utajování. A myslím si, že pokud by se tyto smlouvy odtajnily, že by se uzavřela celá řada různých spekulací vašich vládních kolegů.

Takže vám děkuji za pozornost a omlouvám se vám, že jsem byl tak dlouhá, ale skutečně ta záležitost je velmi složitá a poměrně intenzivně jsem se tomu v posledních dnech věnovala a ráda bych znala odpovědi na otázky od pana premiéra, pana ministra Chovance a pana ministra Stropnického. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji paní poslankyni Černochové a teď tu mám smršť faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Kořenek, po něm pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Klučka atd. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Budu velmi stručný. Samozřejmě že situace je tam vážná. Máme tu zástupce kraje, zástupce hejtmana, který se vyjádří k postupu kraje, ale prostřednictvím pana předsedajícího bych se zeptal předřečnice: Paní poslankyně, proč jste neřekla všem, že to byly vaše vlády od roku 2007, které uzavíraly tyto smlouvy v roce 2011?! (Potlesk poslanců ČSSD a KSČM. ) Proč jste těm lidem neřekla, že tato vláda pouze tahá horké kaštany z ohně, že kraj řeší problémy, které zavinily pravicové vlády? Vy velmi rádi poukazujete na to, co má dělat tato vláda a jak to dělá, ale zapomínáte na ten svinčík, který jste tu za těch let, co jste působili, způsobili! Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kořenkovi. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Klučka, pak pan poslanec Ondráček, paní poslankyně Černochová, pan poslanec Mackovík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, dámy a pánové. Já bych jen navázal krátce na slova kolegyně Černochové, která tady zmínila zákon 240. Já bych zmínil i zákon číslo 59/2006 Sb., který řadu věcí, domnívám se, jasně vysvětlí. Tady totiž pořád jsme byli svědky dohadování, jestli je to vojenský objekt, nebo je to soukromý objekt. Panem ministrem Stropnickým - už tady není - bylo řečeno, že od roku 2007 je objekt soukromý. Takže § 1 odst. 3 tohoto zákona říká: Tento zákon se nevztahuje na vojenské objekty a vojenská zařízení. A já budu rychle citovat dále z něj: § 12 - dnes bylo v Rudém, tedy v Právu uvedeno, že firma Imex nemá pojištění - tak § 12 říká, že provozovatel je povinen sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie.

Dále v tomto zákonu najdeme v § 32: Krajský úřad vede evidenci smluv o pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie. Tady se opět obracím na zástupce kraje. A chtěl bych navázat na to, co tady bylo řečeno, že krajský úřad dle mého názoru trošku neplnil tak, co měl, protože v § 34 se říká, že má provádět kontroly, a je tu vyjmenováno, co je předmětem těchto kontrol.

Takže pokud se chceme trošku zabývat tím, co mělo být a co nemělo být, tak doporučuji, abychom si všichni pročetli tento paragraf, tedy tento zákon č. 59/2006 Sb., který poměrně jasně říká, stanovuje pravidla o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. (Upozornění na čas.) Děkuji. Jsem přihlášen do řádné diskuse.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem si vzal faktickou poznámku, abych nebyl eventuálně osočován za to, že jsem upovídaný poslanec.

Paní kolegyně Černochová tady sdělila, že je třeba se vrátit do toho začátku. My se v tom začátku ale lišíme. Ona myslí na začátku tu katastrofu, která tam vznikala. Já myslím na začátku ten problém přesně v roce 2011, kdy objekt opouští armáda, převádí to na příspěvkovou organizaci, ta uzavírá smlouvu se subjektem, kterému pronajímá tento objekt, a mé přesvědčení je v tom, že v tom okamžiku končí utajování. Utajování toho, že jde o věci, které utajovány býti neměly. Ale kdo je tím viníkem? Je to armáda, nebo je to ta organizace, která tam přijde a používá objekty, které nejsou zkolaudované na zátěž, kterou tam prostě uvádějí, včetně likvidace toho raketového paliva?

Dámy a pánové, vyhlášení krizového stavu, ten nejvyšší stupeň, úplně nejvyšší stupeň, do toho nejvyššího stupně máme stavy nebezpečí a další záležitosti. Hejtman konzultoval všechny záležitosti s jednotkami integrované záchrany. Při vyhlašování posuzovali všechny podmínky, jestli jsou naplněné. A zjistili, že není třeba vyhlašovat krizový stav. Není třeba vyhlašovat krizový stav. Že účinnost práce jednotek integrované záchrany je taková, že mohou zvládat tuto situaci přesně v podmínkách, ve kterých to je. Nemontujme do toho evakuace a další následné jevy, které souvisejí už přímo se zásahem. Já bych velmi poprosil, abychom neroztahovali ty diskuse do témat, která stejně dnes nevyřešíme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. (Potlesk z levé části sálu.) S další faktickou poznámkou pan poslanec Ondráček, po něm paní poslankyně Černochová, po ní pan poslanec Mackovík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem do této debaty vůbec nechtěl zasahovat, protože je to velice složité a já samozřejmě bych na tomto místě chtěl poděkovat všem příslušníkům Policie České republiky a armády, kteří tam vykonávají tu statečnou práci. Ale nedalo mi, když jsem slyšel to politické školení mužstva nebo ten výplach mozků, který tady byl v trvalém příspěvku od paní kolegyně Černochové.

Nezlobte se na mě, ale to už, to už je prostě moc. Já nechci hájit tuhle vládu, má svoje problémy, ale řekněme si - kdo za to může? Padla tady jména Vondra, padlo tady možná Barták, můžeme mluvit... Pan ministr vnitra mluvil o snížení počtu lidí o třetinu. Langer, Kubice, to jsou všechno lidi, kteří mají nebo měli příslušnost v politické straně, která, ač to, že má šestnáct poslanců a chtěla svolat tuto schůzi, tak možná si je toho vědomá a má tady pouze tři nebo čtyři své zástupce.

Vraťme se zpátky k tomu, co můžeme udělat pro to, abychom ten stav napravili. Možná by bylo ideální vrátit se o patnáct, dvacet let nazpět. Oprášit papíry, které byly k provozování takových objektů, a znovu se tomu věnovat. Ekonomika nikdy nebude mít větší váhu než ochrany života a zdraví našich obyvatel. Děkuji. (Mírný potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já mám pocit, že jsem asi mluvila málo hlasitě. Protože jinak si neumím vysvětlit to, že pan kolega Ondráček, stejně tak jako pan Kořenek, tady říká a podsouvá mi něco, co jsem vůbec neřekla ani co neřekl někdo jiný. Ta jména nezazněla a nebyl to Alexandr Vondra, ale byl to pan ministr Šedivý a paní ministryně Parkanová. A ani pan ministr Šedivý a ani paní ministryně Parkanová nebyli nikdy moji kolegové z té strany, jak jste říkal, která tady má šestnáct poslanců, tedy z ODS. Takže tolik k panu kolegovi Ondráčkovi, prostřednictvím pana místopředsedy.

A k panu Kořenkovi. To snad ani nemá smysl komentovat jinak než tak, že si sedí na uších a že já jsem tady hovořila o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Ten zákon, z kterého jsem tady citovala je tento.

Opravdu nemůže ani ODS ani nikdo z naší opozice za to, že pan hejtman Mišák je hejtmanem od roku 2008 a že se nenaučil a nenastudoval si krizové plánování a neměl na tuto lokalitu krizový plán. Měl mít i evakuační plán, tak jako jiní hejtmani mají povodňové plány. Možná si vzpomenete, kolegové, a pan premiér by ho měl pochválit, protože pan hejtman Hašek, tuším dva tři roky, když se propadl nějaký svah u vás na jižní Moravě, pane premiére, tak běhal čtyři dny v maskáčích před televizními kamerami. Vyhlašoval nouzový stav, žádal vás o krizový stav. Takže když to ti hejtmani chtějí dělat, tak to dělají, a dokonce to někteří i umějí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Černochové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Mackovík, po něm pan poslanec Lank, po něm pan poslanec Kořenek, po něm paní poslankyně Lorencová, po ní pan poslanec Votava, který se hlásí z místa.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové. Ta situace je poměrně závažná a já bych chtěl využít svou faktickou připomínku ke dvěma věcem.

Za prvé: Neměla by z této Sněmovny odcházet nějaká dezinformace, nebo fabulující informace. A možná pan ministr obrany by se měl vyjádřit k tomu, že tady před chvílí jeden z mých předřečníků řekl, že tam snad byly rakety SS-20. Já vás chci upozornit, že rakety SS-20, tedy RSD-10 Pionýr, jsou rakety s doletem nad pět tisíc kilometrů, které nikdy ve výzbroji naší armády nebyly. Pochybuji o tom, že si tyto rakety tady někdo zapomněl, a pochybuji, že tam byly skladovány. Takže nerad bych se zítra v nějakém bulvárním plátku dozvěděl, že to takto je, protože když se to nevyvrátí, tak to prostě někdo otiskne.

Dále bych chtěl říci, že je to pravice, která tady vždycky vystupuje s tím, že role státu se musí zmenšovat, zmenšovat, až ten stát úplně zmizí, protože stát tady je především proto, aby se stal a teď mi omluvte ten výraz, tím, co je jaksi nazváno třeba tím, dojnou krávou, když to řeknu až tak brutálně.

Teď tady slyšíme z pravé části politického spektra, že stát zklamal, zklamal kraj, protože nevyhlásil nějaký krizový stav. Já si myslím, že zákon o krizovém řízení jasně hovoří, kdy se má vyhlašovat krizový stav, že má být postiženo nějaké území nebo počet postižených osob. Myslím, že k tomu nedošlo a že skutečně jak bezpečnostní rada kraje, tak vedení jednotlivých resortů postupovaly v souladu se zákonem. Věřím tomu, že kdyby došlo k nutnosti vyhlašovat krizový stav na území kraje, že by byl vyhlášen.

Vraťme se k podstatě té věci a řešme to, aby se tohle to nikdy neopakovalo. Buďme rádi, že to nestálo více lidských životů. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Mackovíkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Lank, po něm pan poslanec Kořenek, po něm paní poslankyně Lorencová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Lank: Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Já už musím zareagovat, protože mám pocit, že nám to začíná směřovat do takové té tradiční hádky, kdo za to víc může. Já se přiznám, že mě to v tuhle tu chvíli vlastně ani nezajímá. Aspoň ne tolik. Mě v tuhle tu chvíli zajímá, co udělat, aby se to neopakovalo, a co s tím konkrétně můžeme udělat my, abychom tomu zabránili. To si myslím, že je věc, kterou bychom měli teď řešit prioritně.

Když už tady jsem, tak zajímá mě ještě jedna věc. Taková otázka, na kterou bych docela rád slyšel odpověď. Jestli někdo může zaručit, nebo někdo ví, kolik munice v těch skladech vlastně bylo, a co je hlavní, jestli skutečně všechna ta munice vybuchla, anebo jestli se pár desítek nebo stovek kilogramů někam vytratilo, ještě než ten - hlavně ten druhý výbuch nastal. A tedy jestli teoreticky se někde pohybuje určité množství neevidovaných výbušnin, které zkrátka nikomu nechybí a za současné bezpečnostní situace ve světě by na černém trhu měly cenu zlata. To si myslím, že je také zajímavá otázka, na kterou bych opravdu rád slyšel odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kořenek. Po něm paní poslankyně Lorencová. Po ní s přednostním právem pan ministr vnitra.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já tedy dvě poznámky. Já myslím, že hejtman Zlínského kraje přesně ví, co má dělat a že tak činil. To ad 1. Ad 2. Dovoluji si pozvat, nebo navrhnout pozvání dvou představitelů z roku 2011, jedním je tehdejší ministr obrany Vondra, druhým předseda vlády Nečas, abychom jim umožnili vystoupení a abychom se dozvěděli, za jakých podmínek byly smlouvy uzavřeny, proč tak byly uzavřeny, proč to tak bylo. Myslím si, že budeme mít jasno, pokud nám řeknou pravdu. A aby se to neopakovalo na jiném místě v republice, tak věřím, že se to opakovat nebude, že takové smlouvy díky bohu, protože tito pánové už jsou pryč, snad už nikdy uzavřeny nebudou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, prosím, doufám, nemám to chápat jako váš procedurální návrh na přerušení schůze do doby, než se dostaví pan... (Výkřiky: Ano! - Poslanec Kořenek: Ne, teď ne.) Ne. Děkuji.

S faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová. Prosím, paní poslankyně. (Hluk v sále.)

 

Poslankyně Jana Lorencová: Kolegyně a kolegové, vážení hosté, myslím si, že se musíme přece jenom poněkud vrátit do poměrně nedávné minulosti, a dovolím si formulovat pár otázek, které se ke mně dostaly z informací průběžně přicházejících k muničnímu skladu ve Vrběticích.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní poslankyně. Pánové, prosím, buďte džentlmeni a nechte dámu domluvit. Děkuji. Prosím.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji, pane předsedající. Chtěla bych vědět, kdo nesl za tu situaci, ke které došlo, odpovědnost. Vyplyne to z odpovědí na následující otázky: Kdo byl v roce 2009 až 2011 ministrem obrany? Kdo za VTÚ podepsal nájemní smlouvy, které jsou pro stát, tedy pro nás tak výhodné, že to tam za své měl zabezpečovat pro soukromé subjekty stát? Jakým schvalovacím procesem tak závažné smlouvy prošly? Jak fungovaly kontrolní mechanismy pod tehdejším vedením Ministerstva obrany České republiky? Zda se vůbec tvrzení pracovníků těch, dovolím si říct, podivných firem zakládají na pravdě. Ve společnosti Bochemie se vyskytuje například syn nynějšího slovenského prezidenta od roku 2012 a vlastní ji naprosto anonymní holandská firma. Ale to jenom na okraj.

Ministrem obrany byli v roce 2006 Karel Kühnl a Jiří Šedivý, Unie svobody a ODS. V roce 2009 Vlasta Parkanová, KDU-ČSL, a Martin Barták za ODS. V roce 2011 to byl Alexandr Vondra, poté Petr Nečas a Vlastimil Picek.

Myslím si, že z odpovědí na tyto otázky jasně vyplyne i odpovědnost za současný stav, který ve Vrběticích a okolí nastal.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní pan poslanec Chalupa s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče. Po něm pan poslanec Benda.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne. Dobrý den, pane starosto. Já asi k vašemu udivení se nebudu ani na nic ptát, ani nebudu teď v tuto chvíli pátrat po tom, co se stalo nebo nestalo, protože v této chvíli, jak nám řekli ministři, se věc šetří, bude zpracována celková zpráva. Až tato zpráva bude na světě, tak se jí budeme zabývat. To, co tady zaznívá, jsou v mnoha případech domněnky nebo jedna paní povídala atd. Opravdu si myslím, že tím bychom ztrácet čas neměli. Já za sebe, za svůj poslanecký klub a doufám, že i za většinu svých kolegů chci pana starostu i občany této země ujistit o tom, že my poslanci v těch výborech, kde se ty věci řeší - už se řeší - budeme tomu věnovat maximální pozornost, aby se ty věci napravily, aby v budoucnu se už nic podobného nestalo. Už v této chvíli pracujeme na novele zákona o zbraních a střelivu. Takže vás chci ujistit, že opravdu uděláme všechno pro to, aby občané nebyli těmto nebezpečím vystavováni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Holík.

 

Poslanec Marek Benda: Jenom faktickou poznámku k panu kolegu Kořenkovi prostřednictvím pana předsedajícího. Prosím, ať paní poslankyni Černochovou posloucháme. Ona žádala ministra obrany, aby smlouvy byly právě zveřejněny. A já vím, že se to zdát být vtipné, koho si sem předvoláme, ale pochybuji, že si ministři, ať už to byl kterýkoliv ministr - a mimochodem v rozhodném období, minimálně vláda v roce 2009 a 2010 měla důvěru i sociální demokracie i ODS, jestli si kolegové správně vzpomínají - ministři si nepochybně ty smlouvy neodnesli domů. Takže my bychom chtěli vědět, a všichni bychom asi chtěli vědět, a ty smlouvy nepochybně leží na Ministerstvu obrany, kdo a za jakých okolností je podepsal a jaké možnosti dávají soukromým firmám a jaké možnosti dávají státu. Možná že jsou opravdu špatně, ale na to je potřeba je nejprve znát.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Holík. Pan ministr vnitra nám začíná nervóznět. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, vážení hosté, přiznám se, u skladů po výbuchu jsem byl sedmkrát. Převážně jsem to věnoval rozhovorům s místními občany, s lidmi, kteří tam v té době pracovali. Dovolte, abych tlumočil některé jejich dotazy. Bylo řečeno, že od poslední neřízené exploze toho skladu číslo 1 uplynulo 12 dní, než došlo k dalšímu výbuchu. A v té době byly sklady zkontrolovány. Byla pořízena dokumentace? Protože z toho by se dalo zjistit, proč ten sklad číslo 12 opět vybuchl.

Další dotaz. Řeklo se, všechno je v soukromých rukou. Když to bylo v soukromých rukou, tak kdo nad tím měl dohled? Byl vůbec někdo takový? Všichni víme, že sklady, když je armáda uvolnila, byly volné. Soukromé firmy si tam začaly navážet zboží. V té době byla všechna munice už zpracována. Takže ta, která se tady přepracovávala nebo prodávala, byla cizí. Takže se dá dohledat absolutně přesně pod invoice, protože to bylo všechno ze zahraničí, kolik se přivezlo, kolik se vyvezlo, dá se i zjistit, kolik tam bylo.

Víceméně počkám na odpovědi a pak budu pokračovat dál, protože jsem řádně přihlášený.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, to byla faktická poznámka pana poslance Holíka. Omlouvám se, nyní tady byl zapsaný s přednostním právem pan ministr Chovanec, po něm pan předseda Okamura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, diskuse je velmi široká, já tedy postupně budu odpovídat na některé otázky, abychom na konci potom se dobrali nějakého výsledku.

Rakety SS-20 podle našich informací nikdy v těchto objektech nebyly. Byly tam pouze skelety raket, teď mě prosím neberte za slovo, tuším, že S4, což jsou menší rakety. Byly tam pouze skelety bez výbušniny, to vyplývá jak z přezkumu pyrotechniků, tak i z evidence, kterou daly firmy.

Padesát kilometrů, pokud by všechno vybuchlo. My jsme tu otázku několikrát diskutovali, naposled na předsednictvu Bezpečnostní rady státu a následně se starosty. Pyrotechnici toto odmítají, toto prostě není z pyrotechnického posouzení pravda.

Pohyb osob po areálu, které cizincům nabízeli zboží, je předmětem vyšetřování. Já tu informaci nemám, nemohu jí disponovat a nevím o ní.

Kolik bylo předmětného materiálu, máme pouze z evidence firem. To znamená, na vaši otázku, jestli se něco ztratilo nebo vybuchlo - těžko říct. Ale vyšetřování samozřejmě k tomu směřuje. Byla tam vrátnice, něco se dováželo, něco se vyváželo. Nezlobte se na mě, ale já věřím tomu, že ÚOOZ tyto úkony udělá natolik dobře, že veškerá trestná činnost, která tam byla, se postupně osvětlí.

Co se týká krizového zákona a to, co říkala paní poslankyně Černochová, prostřednictvím pana předsedajícího. Krizový stav podle názoru Hasičského záchranného sboru - a já je považuji za odborníky - nebylo možné vyhlásit, nebyly splněny zákonné podmínky. Oficiální stanovisko Hasičského záchranného sboru. Nevím, vážená paní kolegyně, kolikrát jste na místě samém byla, prostřednictvím pana předsedajícího, ale já tam byl dvakrát. Já jsem s těmi lidmi mluvil, hovořil s policisty, se starosty a se všemi složkami, které tam zasahují, a snažil jsem se dobrat pravdy. Prostě podle hasičů krizový stav vyhlásit možné nebylo.

Co se týká krizového plánu. Podle názoru kraje, a zatím není důvod tomu nevěřit a rozporovat ho, se opravdu jedná statutem - a já předpokládám, že se k tomu vyjádří i zástupce Zlínského kraje - znovu říkám statutem té stavby se jedná o vojenský objekt. Ministerstvo obrany v minulosti - a to není problém pana kolegy Stropnického, s nímž se nehádám, ale snažím se prioritně věc řešit. Nevím, kde jste našla, že bychom se hádali, já o tom tedy nevím. Tak Ministerstvo obrany si v minulosti vymohlo výjimku, že tyto vojenské objekty jsou ve zvláštním režimu, a tudíž nejsou zahrnuty v krizových plánech. Když docházelo ke schválení výroby pro firmu Bochemie, což je ta zmiňovaná firma, která přepracovává raketové palivo, tak stavební povolení schvaloval zvláštní Stavební vojenský úřad v Olomouci a tato firma, i když nemusela, se dobrovolně do krizového systému kraje přihlásila. Tato firma je zčásti vedle tohoto areálu, ale zčásti některé sklady má v areálu vlastní.

Co se týká povinnosti Ministerstva vnitra ve vztahu ke krizovým plánům ostatních ministerstev a ostatních krajů, nebo všech krajů v České republice, vám bude podána písemná zpráva ve lhůtě do sedmi dní, pokud se takto můžeme dohodnout. Je to rozsáhlejší materiál a ten postup bude písemně vyřešen.

Co se týká nějakých dohadů, vážená paní kolegyně, ohledně našich sjezdů a dalších. Já úplně nevím, jak to chodí v ODS, ale pro nás je prioritní, abychom řešili problémy lidí. Nás v této věci sjezd tedy určitě nezajímá.

V otázce toho, jak konal či nekonal pan premiér. Já jsem byl účasten všech těch diskusí. V momentě, kdy zavolal pan hejtman Mišák, na zasedání vlády se věc projednala a pan premiér požádal pana ministra obrany, aby ve věci konal, což se také stalo. A následně když Policie České republiky požádala o možnost zapojení Armády České republiky, pan premiér bezodkladně svolal mimořádnou vládu, která rozhodla. Tam žádná liknavost nebyla, konali jsme v naprosto nejkratších možných lhůtách, které tam byly.

Já bych, kolegyně a kolegové, znovu chtěl připomenout jednu věc. Vy jste se v rámci minulých let rozhodli proškrtat k prosperitě v rámci vašich pravicových vlád. Ono to prostě nefunguje. V těch policejních útvarech, které kontrolují například munici, došlo ke snížení stavu na 54 policistů, kteří mají kontrolovat 2 100 licencí. Policie několikrát avizovala, že ten stav je nedostatečný a že je potřeba ho posílit. Teď k tomu teprve dojde. Já tu nebudu jmenovat minulé ministry, budu uvádět konkrétní čísla a nechci tady rozšiřovat jakousi hysterii. Důležité pro nás je, abychom lidem nejenom ve Vrběticích, ale i v těch okolních obcích pomohli.

Co se týká stavu, který tam v současné době je. V momentě, kdy Policie České republiky požádala vládu o druhé rozšíření o Armádu České republiky, se tak stalo. Areál se dnes hermeticky uzavírá, abychom zabránili vstupu cizích osob zvenčí. A znovu připomínám, je to stav, kdy se vyšetřuje, vyšetřují to specialisté, a my chceme jasně definovat, že se tam nejedná o konkurenční souboj, neumožnit komukoliv, aby do toho areálu vstoupil a cokoliv tam spáchal. I to je jedna z větví vyšetřování, kterou se velice vážně zabýváme.

Takže pro nás je důležité věc řešit a vyřešit. My jsme dostali úkol od pana premiéra, následně od vlády. Ministerstvo vnitra provedlo sken platné legislativy a dvacátého druhého, kdy pan premiér svolal Bezpečnostní radu státu, bude platná legislativa a názor Ministerstva vnitra projednán a budou dány úkoly ministerstvům k tomu, aby připravila legislativní změny k tomu, abychom primárně posílili výkon kontroly a sekundárně se pobavili o tom, jestli je opravdu vhodné a výhodné pro Českou republiku, aby tady soukromé firmy mohly naskladnit tolik tun munice na jednom místě bez jasných pravidel. Osobně si říkám, že to dobré prostě není, není to dobré, není to výhodné, není to potřebné.

To znamená, pojďme ten stát posílit na úroveň, kterou potřebují občané České republiky. Vy jste se rozhodli, ještě jednou říkám, proškrtat k prosperitě, a jednoznačně se ukazuje, že to nefunguje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra. Nyní s přednostním právem pan předseda Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, tak já jsem rád, že po těch mnoha pokusech Úsvitu na předešlých schůzích, abychom zařadili bod Vrbětice-Vlachovice na jednání Poslanecké sněmovny, že to konečně vyšlo. Škoda, mohli jsme si ta fakta tady projednat dříve a občané by byli spokojenější. Jenom samozřejmě na úvod připomínám, že ta záležitost mě samozřejmě velice pálí a věnuji se jí od začátku, protože je to v podstatě můj bývalý senátní obvod, takže to tam velice dobře znám.

Já bych se v tom svém projevu chtěl zaměřit se svými otázkami trošku jinam než všichni ostatní. Všichni ostatní hodnotí v podstatě ten zásah, který tam probíhá, a ptají se na to, co teď bude. Mě zajímá - to je také důležité, samozřejmě. Ale já se tady pořád snažím už měsíc a půl získat odpovědi na otázky, kde došlo k tomu systémovému selhání, kde jsou ty chyby, proč vlastně k tomuto došlo a kdo za to může. Dodnes jsme se nedozvěděli od vlády, kdo za to může a kde jsou ty systémové chyby. Pan premiér Sobotka tady minule říkal, že se připravuje nová legislativa. Ale jak mohou připravovat novou legislativu, když nemají pojmenované systémové chyby a systémová selhání? Tomu nerozumím. Takto to nefunguje. Nebo to bude zase pokus - omyl? Takže to je první otázka. Jak může být připravováno nová legislativa, když dodnes nevíme, kdo za to může, kdo selhal a kde stávající systém selhal.

A já ty otázky upřesním, aby bylo vidět, že skutečně ty informace jsou různého typu a protiřečí si. Pan ministr Stropnický nám po těch výbuších řekl, že státní instituce vůbec nevěděly, jaké je množství munice na místě skladováno, respektive bylo to tady řečeno a tyto údaje od soukromých firem se teprve poptávaly. Na druhou stranu - a zároveň pan ministr uvedl, že teprve budou tlačit na soukromé firmy - cituji: aby dodaly seznam, co ve skladech mají. Takže ministr obrany říká, že tyto informace stát nemá, vůbec neví, jaké množství munice je na místě skladováno, což samo o sobě je pozoruhodné, a pan ministr uvedl, že teprve budou tlačit na soukromé firmy, aby informace dodaly.

Zároveň však jinde ve stejném čase pan ministr Chovanec uvádí, že firmy okamžitě dodaly seznam toho, co ve skladech mají, ale dle jeho údajů to byl jen údaj na papíře, dle jeho vlastních slov, a co je pravda, že skutečnost se bude teprve zjišťovat. To znamená, je v tom zmatek. Jeden z ministrů říká, že informace nejsou a že je potřeba je poptat, jaká munice je vlastně ve skladech, a druhá informace od pana ministra Chovance je, že firmy okamžitě dodaly seznam toho, co mají, ale je potřeba skutečnost zjistit.

Tak jako tak to znamená, že stát neví. Takže informace buď má, nebo nemá, tak tady už ten rozpor je, takže zmatek je tak jako tak, ale to nesvádím na vládu, protože ta je relativně u toho krátce. Zmatek je tady ještě z dřívějška. Ale otázkou je, proč se o tom zmatku nevědělo, a o tom, řekl bych, chce se mi říct bordelu tedy doslova, ústy občanů, kteří mě kontaktovali z Vrbětic-Vlachovic, ti jsou rozhořčení, ale tak jako tak zmatek je. Ale teď nechápu, proč se teprve skutečnost bude zjišťovat, tzn., že vlastně ty informace v podstatě nejsou.

Další otázka, a já se snažím dopídit toho systémového pochybení, protože premiér ani vláda to není schopna říct, kdo vlastně pochybil, ani skoro po dvou měsících. Pan hejtman Mišák nám tady říká veřejně, že v plotě byly díry, značné množství dokonce, kterými procházela např. zvěř, nebo i třeba lidi. To znamená, v muničním skladu, kde je 15 tisíc tun munice, tak jsou tam díry, kde prochází zvěř.

Na druhou stranu, já jsem si vyžádal písemné informace na Ministerstvu obrany a vyžádal jsem si soupis kontrol, které byly provedeny ohledně oplocení. A mimochodem mi bylo řečeno, že Úřad státního odborného dozoru provedl naposledy kontrolu 15. 5. 2014, a to zejména zabezpečení vnějšího oplocení. Neshledal prý zjevné závady. Poslední opravy plotu, zřejmě někým jiným, protože jeden orgán neshledal závady, druhý asi ano, protože mám tady poznamenáno, že opravy plotu byly provedeny v květnu 2014. To znamená, jeden neshledal závady, druhý je shledal a opravil, ale třetí, konkrétně hejtman, říká, že díry jsou tam pořád. Ve skladu, kde měla volný přístup nejenom zvěř, a u nás na Zlínsku je to většinou srnčí nebo něco většího, takže tím proleze zajisté i člověk, ale prostě tak jako tak je v tom opět zmatek, nikdo neví, zdali jsou tam díry, nebo ne, ale fakta zůstávají. Že plotem někdo mohl bez problémů prolézt, i nějaký člověk. Takže se hlídá v ČR 15 tisíc tun munice. A někdo nemá pravdu. Buď hejtman si vymýšlí, nebo jsou zfalšované kontroly. A oni lžou. Řekli, že tam je opravený plot, že není problém, a on nebyl. Někdo nemá pravdu. Hejtman nebo ty kontrolní orgány. Takže kdo? Dozvíme se konečně, kdo lže, nebo kdo podvádí? Proč to není nějakým způsobem kontrolováno?

Další záležitost, kterou tady mám. Pan hejtman Mišák uvedl, že je potřeba nejprve stanovit pravidla odvozu a logistika odvozu. Proč o tom mluvím? Protože pan premiér nám tady naposledy, když jsme žádali zařadit tento bod, to je tady pár týdnů zpátky, tak nám řekl, nebo minulý týden dokonce, tak nám řekl, že ty soukromé firmy, kde se to stalo, ony budou zajišťovat odvoz té munice. Takže mě logicky zajímalo, protože jsem znejistělý, tak když tyto soukromé firmy už hlídaly munici tímto stylem, nebo někdo ji hlídal, že to tam takto bouchá, tak jsem si říkal, takže oni to budou zase ještě někam odvážet po celé ČR, např. do Květné u Poličky? Po veřejných komunikacích? Mezi obydlími občanů? Tak jsem se zeptal, jaká jsou vlastně pravidla v ČR pro převoz munice. A bylo mi písemně odpovězeno, že Armáda ČR stanovená pravidla má. Nebudu je číst. Policie ČR má rovněž vlastní vnitřní předpisy. V pořádku. A co se týče odvozu munice soukromými prostředky, cituji tu jednu větu, víc jich není a pochopil jsem proč. To podléhá jiným pravidlům, zejména povinnosti nahlásit je příslušným orgánům Policie ČR. Ty podmínky. Soukromé firmy hlásí své podmínky policii, jak budou převážet munici. No to je přímo skandál! Zřejmě mi z toho vyplývá, mám tady písemně odpověď z Ministerstva obrany, že soukromé firmy si snad určují svoje podmínky. Nebo je nikdo neví? Anebo jak to vlastně je? Já jsem se ptal, jaké jsou podmínky pro převoz munice soukromými firmami v ČR jako takové. K tomu mám, že je povinnost nahlásit to policii. Jaká jsou vlastně pravidla? Jaká jsou vlastně pravidla pro převoz munice soukromými firmami?

Dále jsem se ptal, jak často se vlastně kontrolovaly muniční sklady, protože přece 15 tisíc tun munice, to je obrovské množství. Zjistil jsem, že sklady byly kontrolovány v podstatě např. báňským úřadem, protože kontrolu uskladnění průmyslových výbušnin má na starosti báňský úřad. A on je kontroluje jenom jednou za dva roky. Jedna kontrola byla 2011, druhá 2013. A já se ptám a znova se snažím dopídit, protože bohužel jsem tu odpověď tady téměř za dva měsíce nedostal, jenom opakuji, kde je to systémové selhání. Kontroly se dělají, když je v Čechách uskladněno 15 tisíc tun munice jednou za dva roky, mi z toho vyplývá. Je to ale dostatečné, zvláště když těch skladů v ČR máme dalších třicet přibližně? Nemají být ty kontroly tedy častější?

Dávám takové návodné otázky, abychom se k tomu nějakým způsobem dobrali. A dokonce tady mám napsáno, když jsem se ptal, zdali Policie ČR nějakým způsobem kontroluje, tak že o kontrole Policie ČR na uskladnění munice nebyl dohledán záznam a z toho usuzujeme, že neproběhla.

Tak to už je opravdu, myslím, že další otázka, a je tedy potřeba - neříkám, že neproběhla. Proběhla. Možná tady neprobíhá vzájemná výměna informací, ale už to je samo o sobě systémové pochybení, když příslušné orgány nevědí vzájemně, nebo není informační systém ohledně takto závažných věcí jako uskladnění munice, není tak provázán, že není vzájemně informace o tom, kdo jakou dělá kontrolu, takže je to četnost kontrol, vzájemná výměna informací.

Občané Vlachovic-Vrbětic se nás ptají, minimálně nás z Úsvitu, protože se tam pohybujeme, i uplynulý víkend tam byli dva naši poslanci, Karel Fiedler, Jarda Holík, a snažili se tam získávat informace a nějakým způsobem tam pracovat, tak se ptají, kdy se reálně dozvědí, jaké nebezpečí jim hrozilo, nebo spíše stále hrozí. Tak to se asi nedozvědí, jak jsem tak pochopil, protože konkrétní údaje o množství a druzích uloženého materiálu nelze zveřejnit, neboť by se jednalo o bezpečnostní riziko státu. Chápu. Ale jenom apeluji prosím na vládu, aby alespoň co nejvíc informací podala, protože ti lidé jsou opravdu velice psychicky vyčerpaní a je to velice, ta situace je vážná. A prosím, aby těch informací bylo co nejvíce.

Snažím se, znova opakuji, pojmenovat, kde můžou být ta systémová pochybení, aby se to příště nestalo, abychom na základě toho tu legislativu eventuálně upravovali.

Hasičská jednotka. Člověk by čekal, že v místě, kde je 15 tisíc tun munice, bude hasičská jednotka. Ona tam nebyla. Ona tam nebyla zřízena, a já jsem se tedy logicky ptal, proč tam nebyla zřízena hasičská jednotka podle stávajících předpisů v České republice, a znovu, jestli to také není systémové pochybení, jedno z mnoha, v legislativě, která bychom měli upravit a o nichž lze diskutovat. Jestli k tomu vznikne nějaká komise, tak my se jí rádi zúčastníme, pakliže budeme skutečně přizváni. Naopak jsem slyšel interně, že pan premiér nechtěl, aby se třeba uplynulý víkend zúčastnili poslanci jiných stran. To mě trošku zarazilo. My bychom se rádi zúčastnili, protože i my máme odpovědnost vůči voličům. Ale pane premiére, vy jste prý říkal, že si nepřejete účast poslanců jiných stran. Říkal jste to jednomu našemu poslanci přímo do očí tady před vchodem do sálu. Takže se omlouvám, ale to jsem tedy vůbec už nepochopil. Protože i my jsme zvoleni, minimálně za Zlínský kraj, nebo máme tam odpovědnost vůči občanům.

Jinak co se týče té hasičské jednotky, tak jsem se ptal, proč tam nebyla. A představte si, že to bylo posuzováno, zdali tam má být, nebo nemá být. A došlo se k závěru v rámci posuzování, posuzování požárního nebezpečí, že prý to nebezpečí je velmi nízké. Takže nějaký orgán došel k posouzení, že když to posuzovali, že bylo velmi nízké. A já se ptám, co je to v České republice za předpisy, že muniční sklad s 15 tisíci tunami munice je označen, že je tam velmi nízké požární nebezpečí.

A teď vidíme, jaký je výsledek, že to nebezpečí velmi nízké není, naopak je extrémně vysoké. To znamená, znova říkám, není tady taky další problém, který musíme samozřejmě společně upravit? A celou záležitost dokresluje už jen to, že když úvodní požární jednotka po výbuchu vjížděla do toho areálu, tak areál, vlastně ty objekty mají takzvané operativní karty jednotlivých objektů, kde jsou technické parametry, aby věděli, kde zasáhnout, kam jet, aby třeba, já nevím, nějaká zřejmě elektroinstalace a podobně. Oni ty operativní karty v ruce neměli. Ty jim byly předány až následně. To znamená, to už je jak v Kocourkově. Tady je sklad 15 tisíc tun munice, vjede tam hasičská jednotka zvenčí, zřejmě ze Slavičína, kde jsou profesionální hasiči, já to tam znám, samozřejmě na té hasičárně jsem byl opakovaně, a vjedou tam, je to vyhodnoceno jako nízké riziko, vjedou zvenčí a teď nevědí, kam mají jet a kde mají zasahovat, protože jim nejsou předány ty operační karty. Nebo operativní karty, omlouvám se. Takže takhle funguje systém v České republice? To je přece šílené, vážení přátelé.

Dále bych rád zmínil další záležitost, že pan ministr Chovanec v minulosti uvedl - a zase to bereme věcně, není to nic, že bych na někoho útočil, to v žádném případě. Tohle to je spíš otázka jiná. Pane ministře, vy jste říkal, že byla chyba, že byl zprivatizován i bezpečnostní prostor. Evidentně to tak vypadá. Není to samozřejmě vaše chyba, to říkám předem. Ale jenom bych se chtěl zeptat věcně, co tedy plánujete jako vláda v tomto ohledu, jestli bude vyhodnoceno, že bude nějaká deprivatizace nebo že by se o to znova staral stát nebo... Jenom mě to zajímá. A taky se to týká systémového řešení, co teď tedy dál s tím, aby se tyto věci samozřejmě neopakovaly.

Jinak tady mám zase další písemnou informaci, a už jdu k závěru, že Policie České republiky měla disponovat informacemi o místě uložení, jakož i dalšími informacemi o bezpečnosti materiálu skladovaného ve zdejších muničních skladech. Ale tak tomu už vůbec nerozumím, protože na jednu stranu jeden státní orgán tvrdí, já tady mám výcuc různých informací, co jsem písemně obdržel, písemně (s důrazem) od státních orgánů. Jeden tvrdí, že policie měla disponovat. Druhý, pan ministr Stropnický, tvrdí, že státní instituce nevěděly a že teprve budou tlačit na soukromé firmy. Teprve (s důrazem), říkám, budou tlačit na soukromé firmy, aby dodaly seznam. Tak teď nevím tedy. A pan ministr (řečník se otáčí na ministra Chovance) naopak v té době uvedl, že firmy dodaly seznam okamžitě. Tak jako tak seznam nebyl. A tak jako tak se neví, ale policie zřejmě disponovat měla.

To je totální chaos, vážení přátelé! Totální chaos ohledně uskladňování munice v České republice. To je totální, promiňte, ale bordel už opravdu!

Závěrem bych chtěl říct, ale problém je, že vedle toho bydlí občané na desítkách míst v České republice. A přeci není možné tohle to tolerovat. Proto znova prosím vládu - jak jste si všimli, vůbec neútočím na vládu, vůbec na ni neútočím, jenom pojmenovávám problémy a chci, aby se rychle nastavilo systémové řešení, aby se to už nikdy neopakovalo. Jinak kvituji to, že tam jsou vojáci, že je to ohraničeno, že probíhají různá opatření. To je samozřejmě v pořádku.

Závěrem bych chtěl říct, to tady padlo, ani jsem neměl v plánu o tom hovořit, protože mi to ani za to nestojí v této souvislosti, ale to, že tady není hejtman Mišák, to je absolutní opovržení a selhání, to je úplně neuvěřitelné, protože já pana hejtmana Mišáka znám, vždycky má plná ústa toho, jak se co má dělat a jak on všechno dělá správně, byl to můj soupeř v senátních volbách, a tady se mohl ukázat, jak mu záleží na občanech. Celá Poslanecká sněmovna tady má mimořádnou schůzi k této mimořádné věci, a on tady prostě není! Je to úplně děsné! Je to jenom symbolická tečka za tím, co tady říkám. Totální opovržení státní správy. A je mi jedno, jestli je to hejtman za ČSSD, anebo někdo jiný. Občané neřeší, kdo je za jakou stranu. Oni potřebují pomoc, informace, a hlavně aby se to nestalo, aby mohli normálně spokojeně žít. Takže je úplně jedno, za koho ten hejtman je, to říkám já za sebe. Ale to je tedy skutečně opovržení nejvyššího kalibru, že tady není!

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Nyní tu mám hodně faktických poznámek: nejprve pan poslanec Benešík, pak paní poslankyně Lorencová, pak pan poslanec Koskuba, Klučka, Hájek, Schwarz. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, budu velmi stručný, protože my ve Zlínském kraji a ze Zlínského kraje jsme zvyklí mluvit krátce.

Chtěl bych se jenom trošku snížit o level níž, protože všichni chceme vyšetřovat, ucpávat systémové díry, což je v pořádku. Ale lidé ve Vrběticích a okolí, v dalších obcích, žijí v obrovské nejistotě, protože některé informace, které proběhly médii, oni mají zejména tedy informace z médií, jsou velmi nepřesné a někdy mají dojem, že vidí úplně něco jiného, než to, co se jim servíruje například z médií. Proto i oni mně poslali jako regionálnímu zástupci Parlamentu České republiky několik dotazů, které mají bezprostřední souvislost se situací momentálně (s důrazem), a ne se systémovým řešením, ke kterému bezpochyby poté, co se tam stalo, dojde. Čili já bych s dovolením některé otázky přečetl.

Kdo kontroloval, co je v jednotlivých skladech uloženo a zda odpovídá realita, alespoň ta předpokládaná, doloženým seznamům? Kdy a kým byla provedena poslední kontrola? Byla v některém ze skladů, které explodovaly, popřípadě které již byly zkontrolovány, překročená obložnost? Jsou objekty v tomto areálu dimenzované na skladování dělostřeleckých granátů a leteckých pum?

A celá řada otázek se týká právě Bochemie. Jestli je vůbec možné v dané situaci, aby takový podnik fungoval ve skladu s municí. Taktéž jsou velmi zmateni z toho, co bylo dřív, jestli tam začal fungovat sklad munice, anebo tam začala fungovat Bochemie. Myslím fungovat, ne kdy byla podepsána smlouva. Jestli se tam nejdříve upravovalo raketové palivo, anebo jestli tam nejdříve byly uskladněny bomby.

To jsou jenom některé konkrétní dotazy, které pokud se vysvětlí, tak budou lidé rozhodně klidnější (upozornění na čas), zřejmě budou více vědět, na čem jsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Benešíkovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová, po ní pan poslanec Koskuba, po něm pan poslanec Klučka a další. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Opět se budu snažit být stručná.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jde mi o to jenom doplnit, o čem jsem tady hovořila před chvílí, čili rozšířit o otázku. Možná je to postižení mou bývalou profesí, kdy jsem se snažila každou věc, na kterou jsem přišla, si nejméně dvakrát, nejlépe pětkrát ověřit, zda se zakládá na pravdě.

Doputovala totiž ke mně informace, že firma Bochemie, a. s. je ve skutečnosti naprosto anonymní firma se sídlem v Holandsku v Amsterodamu a tato firma je údajně naším státem od roku 2008 štědře dotovaná, neboť do ní doputovalo nejméně 110 milionů korun podle informací, které bych, jak říkám, ráda slyšela, zda jsou pravdivé. Pokud je to pravda, tak bych ráda věděla, na základě čeho má tato firma dostávat dotace, kdy a přesně v jakém období tam do té firmy ty dotace doputovaly.

A poslední otázka, zda je součástí přejímací dokumentace, zda je součástí nájemních smluv také konstatování, že ty objekty ve chvíli, kdy si je firmy, nejenom ta jedna, o které jsem se zmínila, ale firmy pronajímaly, zda byly ty objekty opravdu prázdné. Pokud ano, musí to být součástí dokumentace, musí to být součástí nájemních smluv. A já bych ráda věděla, zda to opravdu v nájemních smlouvách je konstatováno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Koskuba, po něm pan poslanec Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Jsem zde opakovaně a je vidět, že můj apel na začátku této mimořádné schůze se nechytil.

Neberu nikomu z vás, dámy a pánové, právo na to se tady k tomu vyjadřovat. Ale neurazte se, skutečně čas pokročil. To není o lenosti poslanců, i když jsme tu tento týden projednávali, jak jiní v adventní čas musí rozjímat. Máte na to bezpochyby právo, že se tady tomu věnujeme.

Zpochybnil někdo z vás, že to, co se stalo, není v pořádku? Odpovím si sám - nezpochybnil. Všichni se shodujeme. Slyšeli jsme, že se to šetří, že je to ve výborech. Vláda tady postupně sbírá informace, které nám předává. Prosím vás, dovolte mi otázku: O co nám tedy dnes jde? Mně též je líto lidí, kteří bydlí kolem tohoto objektu, ale mám tady teď klást otázku: A pane ministře, kde jsou ty další a další objekty atd.? Přece jsme snad inteligentní lidé. O problému víme. Nikdo z nás ho nepopřel. Teď to někdo musí dotáhnout.

A pak si dovolím jednu jedinou poznámku, kterou už jsem zde řekl. Je to jako v medicíně. A pak si sakra, od toho jsme parlament, řekneme, co toho bylo příčinou. Já zde řekl svůj názor. Příčinou toho je to, že kdyby to patřilo armádě, tak se o to vůbec nemusíme starat, dámy a pánové! A tady ve foyer říkám další věc. Jestli zprivatizujete další letku gripenů, budete s ní mít určitě větší problémy než s těmi, co patří letectvu České republiky! Ale jde to, podepíšeme smlouvy, budou sloužit. Můžeme mít privátní soudy. Můžeme mít privátní prokuratury. Můžeme mít privátní věznice. Když se na tom dohodneme, všechno půjde. Ale my se tady bavíme o kontrole. Tím nikoho nedeklasuji. No bodejť by tam nebyly problémy (předsedající upozorňuje na čas), když někdo provozuje něco, co by z mého pohledu provozovat neměl.

Omlouvám se, pojďme k meritu věci a k nějakému závěru. Přiznávám, já bych chtěl domů. Děkuji. (Potlesk poslanců sociální demokracie a ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Klučka, po něm pan poslanec Hájek.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Umě navážu na svého předřečníka. Já si myslím, že opravdu nastal čas, abychom se blížili k nějakému závěru z tohoto jednání.

Muniční sklady, které jsou u armády, jsou naprosto bezpečné. Pracuje se v nich v režimech, funguje to tak, jak to má fungovat, je tam kontrola, je tam ochrana, je tam hlídková služba, je tam úplně všechno. Toto není muniční sklad armády! Toto byl jiný muniční sklad.

K panu poslanci Okamurovi prostřednictvím předsedajícího. V jednom ho musím opravit. On říkal, že hasičské jednotky dostaly dokumentaci havarijního plánování, ať už vnitřní, nebo vnější, až poté. Nedostaly. Ona totiž žádná nebyla, abychom si rozuměli. Skutečně žádná nebyla. A z médií všichni dobře víme, že v okamžiku, kdy tam začal ten požár, protože výbuch je následkem požáru, v tomto okamžiku byl v daném objektu v pracovním vztahu jeden jediný člověk a to byl hlídač u vrátnice. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče. Po něm pan poslanec Schwarz.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo, dámy a pánové, víte, nechtěl jsem vystupovat, ale musím reagovat na slova nebo vystoupení pana poslance Okamury. Já na rozdíl od něj jsem byl 31 roků důlní záchranář, byl jsem vedoucí likvidace havárie a zažil jsem desítky nehod s fatálními následky. Dovedu si pod každou havárií - a já beru, že Vrbětice jsou havárie - vybavit živě veškeré řešení, jak věci probíhají. Totálně jsem nesnášel, totálně jsem nesnášel reakce laiků! A to, co tady pronášel pan Okamura, to byly hospodské řeči, které jsou neskutečně zavádějící!

To znamená, já si myslím, přesto, že tady k té nehodě došlo a došlo určitě k pochybení, tak je to o tom nechat teď všem složkám dostatečný prostor k tomu, aby zanalyzovaly celou situaci, aby zabezpečily celou situaci. A samozřejmě je tady od toho vláda a ministři, aby přijali jasné řešení, aby se to do budoucnosti neopakovalo, a s tím seznámili naši Sněmovnu a my o tom opatření rozhodli ano - ne.

Já jsem strašně rád, strašně rád, že 14. listopadu, kdy zahynuli mí tři kolegové na mé domovské šachtě Dolu Karviná, kdy zahynuli tři horníci, nešli poslanci Úsvitu řešit a pomáhat nalézt východisko z této nehody! Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Schwarz, po něm pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Já bych taky tak trošku na pana Hájka navázal. Já bych požádal nebo poprosil pana ministra (k ministru vnitra). Nechci se ho na nic ptát. Kdyby využil všech svých možností a techniky na to, aby se to místo stalo ne místem činu, aby všechno policie udělala pro to - a já věřím, že udělá, protože tak jak dokladoval ty útvary, tak ty útvary znám, tak aby to místo nebylo místem činu, aby bylo klasickým místem, kam mohou přijít tady toho ministra pyrotechnici (k ministru obrany), vše to v rychlosti prohlídnou a ti pánové tady ať můžou svým lidem říct, že už je to v klidu a že už se nebudou muset stěhovat. To bych chtěl jenom já poprosit pana ministra. To je všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Vondrášek.

 

Poslanec Karel Fiedler: Budu se snažit být velmi stručný. Debata se opravdu protahuje. Protože předpokládám, že vláda předloží nějaký následný materiál, já bych jen doplnil otázku kolegyně Jany Lorencové. Paní poslankyně Lorencová se ptala na to, zda ty sklady v okamžiku předání byly opravdu prázdné. Ty, kterých se týkají ty nájemní smlouvy. Já bych ten dotaz malinko rozšířil. Jestli ty ostatní sklady, kterých se netýkaly nájemní smlouvy těchto firem, byly taky prázdné, nebo v nich byla nějaká munice.

Trochu bych nesouhlasil s tím, co tady říkal myslím kolega Koskuba. Já pořád říkám, že to vidím ve dvou rovinách. To, co řeší vláda a složky teď, nechme jim klid, ať mohou pokračovat. Ale opravdu jsem přesvědčen o tom, že příčiny, které vedly k tomuto stavu, které sahají do doby, která je mnohem déle předtím, ne tohoto roku, ne ta aktuální, tak tam si myslím, že bychom na ty otázky mohli najít odpověď už hned. Ale přikláním se k názoru - dívám se, že už jsou přihlášeni další do rozpravy, i někde moje jméno tam je na konci, není tam vidět - abychom přikročili k nějakému závěru a aby tato schůze měla nějaký konkrétní výstup.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní pan poslanec Vondrášek, zatím s poslední faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Vondrášek: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážení kolegové, máme tady dva starosty, mé kolegy. Ti koukají, jak jsme chytří. Já myslel, že v současné situaci, kdy není nic vyšetřeno, nic nevíme, tak jediným hlavním výstupem bude, jak jim pomůžeme, jak pomůžeme obcím, jak pomůžeme lidem za to, jak tam trpěli, ať to zavinil kdokoli. A to si myslím, že měl být jediný úkol z tohoto sezení pro vládu. A pak můžeme pokračovat. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráškovi. Nyní s přednostním právem pan ministr Stropnický. Po něm s dovolením pan náměstek hejtmana Zlínského kraje. (Poslankyně Bebarová-Rujbrová mimo mikrofon rozčileně: Proč? Já jsem první přihlášená do rozpravy!)

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Já jsem, vážené kolegyně a kolegové, rozhodně nechtěl svým putováním k mikrofonu někoho otrávit, ale těch dotazů zaznělo tolik, že by si někteří právem mohli myslet, že se odpovědi vyhýbám. Já se je pokusím, dovolte mi, seřadit podle určitého pořadí významu nebo důležitosti.

Smlouvy. Smlouvy má policie, protože ta je teď nejvíc potřebuje k posuzování při vyšetřování.

Co se týče povinností. Povinnosti byly, řekněme, rozděleny. Co se týče Vojenského technického ústavu, tak ten měl zabezpečovat věci jako elektroinstalace, hromosvody a údržba té ochrany, tzn. oplocení.

Tady je potřeba zdůraznit jednu věc, která se také neustále v médiích zaměňuje, a potom to vytváří řetěz nedorozumění. Vojenský muniční sklad má úplně jiný režim než civilní muniční sklad. Základ rozdílu, a tím bych rád i odpověděl částečně na evergreen téma plot, je, že vojenský muniční sklad je zabezpečen po celém perimetru. Tam je ta podstata zabezpečení - plot, čidla, kamery a tak dále a uvnitř objektu už jsou jednotlivé budovy bez nějakého dalšího oplocení. U civilního je to přesně naopak, perimetr je chráněn jenom základním plotem a jednotlivé sklady jsou k tíži těm, kteří skladují, jsou vybaveny oplocením, čidly a tak dále. Vojenský technický ústav má povinnost kontrolovat stav oplocení.

K vnějšímu plotu. Skutečně máme revizi. Nemohu posuzovat, jestli revize proběhla regulérně, nebo neregulérně. Spíš bych se přimlouval za to, že regulérně, protože tam byl žiletkový plot a potom VTÚ dostával stížnosti od některých občanů, že plot je příliš neprostupný, že se tam pak špatně chodí na houby. Já to nechci bagatelizovat, ale různých zaručených informací je strašná spousta a jako vždycky, když vypukne malér, tak se samozřejmě ukazuje na toho, kdo stojí vedle, že ten to všechno spískal.

Zajímavé ale na smlouvách třeba je, že v případě firmy EXCALIBUR si dohodla s VTÚ vzhledem k tomu, že tam bylo poměrně hodně zainvestováno ze strany té firmy, že pozemky pod budovami jsou ve vlastnictví této firmy. To je pro mě trošku zvláštní okolnost, ale budiž.

Co se týče pojistek, munici ze všech dohledatelných zdrojů, co jsme teď zjišťovali, u nás nelze pojistit. VTÚ, čili celý areál byl a je pojištěn na 50 mil. na ale v podstatě běžnou škodu, samozřejmě ne škodu tohoto rozsahu.

Co se týče ceny, je takzvaně v čase a místě obvyklá. Já se nemohu ubránit dojmu, že 400 korun za metr ročně je hodně kamarádská cena.

Tolik ke smlouvám. Říkám znovu, má je policie.

Odškodnění. Všechny oprávněné nároky budou samozřejmě realizovány, proto je tam také i ten styčný důstojník v hodnosti generála a samozřejmě jakési administrativní zázemí. Co se týče firem, tak to záleží na vyšetřování, protože těch verzí je mnoho. A tak jak by neměla být postižena firma, která se ničím neprovinila, ani hmotně, tak by už vůbec z toho neměla profitovat třeba firma, u které policejní vyšetřování prokáže, že se provinila.

Znovuzprovoznění Květné. Částka vím, že někde zazněla, až 100 mil. korun. Teď to znovuzprovoznění, tak jak jsme ho připravili, jak ho realizujeme, se pohybuje do 20 mil. korun.

Moc bych prosil, abychom měli nějaké síto, nějaký filtr na takové zprávy, jestli tam chodili brigádnici, jestli se tam pohybovali cizinci. Pokud majitel skladu měl klienta, zapsali se na vrátnici a šli mu ukázat to, řekněme tomu zboží, tak se mi na tom nezdá nic tak hrozného. Zdá se mi daleko horší, pokud tam občas byla nějaká honitba. Abychom zase nedémonizovali obchod s municí, protože pokud probíhá jaksi legálně, tak si pišme, že kdybychom ho tady nějak centrálně zakázali, tak to budou dělat všichni kolem nás v daleko větší míře. To si myslím, že bychom tomu asi úplně neprospěli.

Muničák. Přes všechno nepohodlí občanů a přes všechen malér, co se stal, muničák jako takový zafungoval velice dobře, jak je zkonstruován, jak je postaven, jak jsou udělány valy a zalesnění. To prostě v obou případech pohltilo opravdu gros výbuchu. Kdyby to bylo postaveno fušersky, tak by ten malér byl daleko větší. To neříkám proto, že bych minimalizoval situaci, ale abychom třeba někdy někteří nebyli tak emotivní.

Musím říct jednu věc a nechci zabřednout do nějakých polemik, ale já jsem první kontakt opravdu obdržel 26. 10. Nemohu si pomoct - 26. 10. mi zavolal pan hejtman a po telefonu žádal nasazení armády. Tak jsme se pak nějak dohodli, že to musí být trošku jinak.

Co se týče budoucnosti, byla tady zmíněna ona Květná. Jsem přesvědčený a věřím, že se to podaří i na úrovni vlády. Myslím, že víc lidí je tomu nakloněno. Nechci mluvit za pana premiéra, ale domnívám se, že i on to vnímá. Květná si myslím, že by měl být jakýsi emergentní, havarijní, záložní sklad pro všechny mimořádné události, ať už je to munice, což se, věřím, nebude hned tak opakovat, nebo je to zboží zabavené celníky, nebo jakýkoliv materiál, který je vyšetřován. Myslím si, že peníze, které se na to utratí, za to stojí a že by to měla být součást integrovaného záchranného systému.

Prosím, abychom velmi pečlivě používali číslo 15 tisíc tun, není to úplně zřejmé, dokonce je podstatně pravděpodobnější, že to je zhruba polovina. Tady to číslo dneska zaznělo opravdu mnohokrát. Prosím, jak jsem už řekl na začátku, někdy před dvěma nebo třemi hodinami, nechme policii vyšetřovat.

Co se týče převozu, na převoz munice jsou jasná pravidla a myslím, že musela být dodržována, protože firmy také mají zájem na tom, aby obchod dělaly, takže si nemyslím, že nerespektovaly, že to deset dnů předem musí hlásit krajskému policejnímu ředitelství, kde se vytyčí trasa a kde se definuje i čas, ve kterém to probíhá.

Informace. Často se tady mluví o tom, jak jsou, jak nejsou. Nejhorší informace jsou čtvrtpravdy a polopravdy a neověřené informace. Ty plují mediálním prostorem jako balony, přitahují na sebe pozornost a málokdo, bohužel, málokdo ty informace ověřuje a může tím vyvolávat skutečně paniku, nebo dokonce i onu často zmiňovanou poplašnou zprávu třeba o pyrotechnicích. Právní zástupce nejmenované zainteresované firmy, přečetl jsem si, že tvrdil, že kdyby tam vlítlo těch pyrotechniků hodně hned z kraje, bylo vyřešeno. No nebylo. Opravdu nebylo. Já nevím, jestli pan doktor je odborník jako pyrotechnik, já se za něj nevydávám. Ale ze všech dostupných zdrojů a od lidí, kteří tohle dělají v Afghánistánu, vím, že by to prostě nefungovalo, že bychom ty lidi v podstatě poslali když ne na smrt, tak na velmi těžká zranění.

Ještě jeden příklad si dovolím. V nejmenovaném seriózním deníku vyšla dnes nebo včera reportáž a u toho byla fotka takového baráku, do kterého si normálně lidi dávají kolečko na chalupě nebo vidle, a pod tím byl sugestivní článek o tom výbuchu. Samozřejmě že to okamžitě evokuje toto: aha, tak takhle vypadá sklad. Ale to nebyl prosím sklad. Jenom to byla budova, přes tu ještě šly pásky. Takže každý si mohl říct: to snad není pravda, tam nejsou tabulky v oknech, jsou tam vypadlé dřevěné dveře. Takhle se s informacemi bohužel pracuje. Takže prosím dělme to deseti. Ověřujme si je, protože my bychom měli ty lidi uklidnit, ale ne uklidnit nějakým cukrkandlem, ale ověřenou reálnou informací.

Už vás dál nechci zdržovat. Ale tohle považuji skoro za zásadní věc. Ještě poslední příklad. Okamžitě se dozvíme třeba z ČT24, že nastaly v prostoru další výbuchy, okamžitě se to publikuje, aby se zaplnil a zvýraznil vysílací čas, ale nikdo si nedá aspoň pár minut práce, aby zjistil, jestli to jsou řízené, nebo neřízené výbuchy. A to je přece zcela zásadní.

Stejně tak jako sugestivní návrhy některých nedělních kladečů otázek, kteří vyzývají k mé rezignaci. Pane Moravec, to je humor. Protože to je úplně stejné, jako kdybych já sugestivně navrhoval panu ministru Chovancovi, že mu bouchla pošta a že by z toho měl vyvodit nějaké personální důsledky. To jsou prosím absurdní věci. A chápu, že někteří novináři vyžadují krev, ale neměli by to přehánět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Šarapatka a já pak doufám, že dáme slovo i hostovi ze Zlínského kraje. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, já bych poprosil všechny, kdo se předhánějí v tzv. faktických poznámkách, aby si, než vylezou, přečetli jednací řád! V okamžiku, kdy v tzv. faktické poznámce začnu uplatňovat věcné stanovisko, je povinností předsedajícího odebrat mi slovo, a ne pustit kvazidebatu, která vlastně jako debata ani nezačala s výjimkou dvou přednostních práv předsedů či zastupujících předsedů klubů či stran. Jinak jsme žádnou debatu nezačali! První přihlášená Zuzka Bebarová-Rujbrová, předsedkyně petičního výboru, ještě nedostala slovo. Ještě nikdo neměl šanci podle jednacího řádu tady vůbec nic navrhnout! Vůbec žádné věcné stanovisko sdělit. Potom nechápu, k čemu reagují ministři, k čemu bude reagovat pan náměstek hejtmana, když ani jeden z řádně přihlášených poslanců neměl šanci podle jednacího řádu tady cokoliv sdělit. Mám třeba připravený návrh usnesení. Neměl jsem zatím šanci. Chovám se slušně, nehlásím se k faktickým a neporušuji jednací řád, i když to mám jenom na dvě minuty. Chápete, dostali jsme se úplně mimo.

A mám chuť, pane předsedající, skoro, ale protože vidím, že nemá kdo vás zastoupit, navrhnout vaše odvolání z řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To mně strašně ulevíte, pane kolego.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Já vím. Takže kolegyně a kolegové, prosím, jestli chceme tu schůzi navést zpátky do nějakých základních mantinelů a břehů, tak se zkusme vrátit k pravidlům. Však ten průšvih, který tam je, prý je také jenom proto, že se nedodržovala nějaká pravidla. Tak se zkusme i my vrátit k pravidlům, která tady běží, mají běžet, a možná nám ta schůze poběží normálně. Nechť dostanou slovo ti, kteří jsou řádně přihlášeni, a potom teprve, ať reagují ministři a případně náměstek hejtmana. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tuto faktickou poznámku. S faktickou poznámkou pan poslanec Šarapatka.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy a pánové, tady za celé odpoledne padla spousta řečí, jak za to nikdo nemůže vlastně. Jak za to vláda nemůže. Jak dlouho tady ta vláda je? Týden? Dva? To snad není možné! Přitom se tady dovídáme, že se tam chodí na houby a střílet jeleny!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, připojuji se k tomu, co říkal pan poslanec Kováčik. Pojďme opravdu, je to faktická poznámka, nebo váš příspěvek do debaty?

 

Poslanec Milan Šarapatka: Faktická poznámka je, že možná se bude řešit trestní odpovědnost nebo věcná odpovědnost. Ale myslím si, že politická odpovědnost je zcela jasná a měla by se z toho vyvodit. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pokud bude souhlasit paní poslankyně Bebarová-Rujbrová, tak si dovolím dát teď slovo hostovi, panu náměstkovi hejtmana Zlínského kraje. Prosím, pane náměstku, máte slovo.

 

Náměstek hejtmana Zlínského kraje Jaroslav Drozd Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych vedle toho, že trošku chci přiblížit chronologii toho, co Zlínský kraj, hejtman, bezpečnostní rada a orgány integrovaného záchranného systému konaly, i opřel některé věci o ta fakta. Protože i tady zatím v diskusi padaly citace z hlediska krizového zákona a jiných věcí, a dokonce se zaměňovaly stavy nouze se stavy nebezpečí, paragrafy ze zákona o integrovaném záchranném systému a paragrafy ze zákona o krizovém řízení. Všechno má svoje náležitosti. A protože jsme v právním státě, tak nezbývá než abychom vycházeli z těchto faktů.

Dne 16. 10. došlo k požáru a výbuchu budovy číslo 16. Na místě v rámci krizového řízení byla prováděna koordinace a předání velitele zásahu Hasičského záchranného sboru veliteli zásahu policie právě podle té příčiny a toho důsledku. Bylo provedeno vyrozumění a varování okolních obcí, standardně, velitel zásahu rozhodl, že bude situace řešena v režimu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Informován byl ředitel krajského vojenského velitelství s žádostí, aby situaci nahlásil na Ministerstvo obrany, protože se jedná o objekt v majetku státu v působnosti Ministerstva obrany.

Od 17. 10. do 22. 10. byly prováděny pyrotechnické práce pod velením Policie České republiky a zkoušky z hlediska hygieny, zda nedochází k úniku nebezpečných látek.

Dne 22. 10. v rámci prohlídek budov byla nařízena preventivní evakuace z důvodu kontroly skladu v okrajových částech objektu.

Dne 23. 10. byla provedena preventivní evakuace obcí Lipová, Vlachovice za řízení Zlínského kraje, starostů obcí s rozšířenou působností a starostů obcí.

Dne 24. 10. preventivní evakuace obcí Vlachovice, Bohuslavice, opět za řízení uvedených orgánů.

Dne 24. 10. odešla písemná žádost ministrovi obrany, aby se této mimořádné události věnovalo Ministerstvo obrany, a byl informován předseda vlády.

Dne 27. 10. po kontrole skladu na žádost policie o svolání bezpečnostní rady kraje proběhlo zasedání bezpečnostní rady rozšířené o starosty z obcí s rozšířenou působností. Přímo z jednání na základě bezpečností zprávy policie byl seznámen se situací telefonicky i předseda vlády.

Dne 30. 10 bylo jednání ministra obrany a ministra vnitra ve Vlachovicích a rozhodnuto o odvozu veškeré munice dle možností a pyrotechnické situace.

Dne 3. 11. pak projednávala situaci vláda za účasti hejtmana Zlínského kraje.

Dne 6. 11. došlo k převzetí koordinace a likvidačních prací hejtmanem Zlínského kraje v souladu se zákonem 239 o integrovaném záchranném systému a byl zaveden systém pravidelných koordinačních porad, stanovena stálá koordinační skupina.

Dne 8. 11. jednání předsedy vlády, policejního prezidenta a ředitele Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru přímo na místě ve Vlachovicích.

Dne 8. 11. až 3. 12. bylo prováděno pyrotechnické čištění areálu, příprava na odsun munice, koordinace prací na úrovni štábu Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru a Zlínského kraje s termínem zahájení odvozu munice 3. 12.

Dne 3. 12. při připraveném odvozu munice došlo k výbuchu budovy číslo 12. Dne 3. 12. pak zasedala mimořádně Bezpečnostní rada Zlínského kraje, opět rozšířená o starosty obcí s rozšířenou působností.

Ve dnech 4. až 7. 12. docházelo k preventivní evakuaci obcí Vlachovice, Lipová, Haluzice za řízení Zlínského kraje, starostů obcí a starostů obcí s rozšířenou působností.

Dne 5. 12. pak proběhlo mimořádné jednání bezpečnostní rady s ohledem na zjištění dělostřeleckého náboje na dalším objektu a rizika exploze munice v tomto objektu. Toto proběhlo za účasti policejního prezidenta, ředitele pyrotechnické služby a ministra vnitra.

Dne 9. 12. opět zasedá koordinační skupina.

Nyní tedy vedle chronologického stavu věci, jak kdo konal v rámci složek integrovaného záchranného systému, a dále bych chtěl konstatovat, že v souladu se zákonem č. 240, to je ten krizový zákon, při každém vyhlášení stavu nebezpečí musí být vyhlášena krizová opatření, jsou v zákoně uvedena, avšak nelze nařídit pracovní povinnost, neboť činnosti musí vykonávat profesionální pyrotechnici, policisté a další odborníci. Nelze nařídit poskytování věcných prostředků. Jsou používány obrněné transportéry, tanky, speciální technika. Nelze nařídit bezodkladné provádění staveb nebo terénních úprav. Vykonávání péče o mládež. Nelze nařídit přednostní zásobování či náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče. Nechci citovat celou část, co vyhlášení stavu nebezpečí obsahuje a k čemu slouží. Stav nebezpečí může vyhlásit hejtman, pokud není možné odvrátit ohrožení činností složek integrovaného záchranného systému.

Výbuch munice v muničním skladu, a zde to padlo několikrát, je tak specifickou mimořádnou událostí, že při jejím řešení v žádném případě není možné použít prostředků a jiných sil než vysoce profesionálních složek IZS. Od počátku nešlo připustit, aby se na řešení této situace podíleli laici či ti, u nichž by mohlo dojít k ohrožení zdraví a života z hlediska neprofesionality či nekompetence. Stejně tak při zdvojkolejnění velení, tak jako podle rozsahu nebezpečí, kdy ze složek IZS buď velí velitel záchranky, velitel hasičů, nebo velitel policie, bylo jednoznačné, že zde musí jako velitel zásahu rozhodovat policie a s využitím pyrotechniků mapovat další možnosti. Řešení tedy mimořádné události v režimu zákona č. 239/2000 Sb. bylo jediným možným řešením, které tehdy bylo možné učinit.

V závěru mi tedy dovolte jenom faktograficky s ohledem na další obecně závazné právní předpisy konstatovat toto: Došlo k mimořádné události u státní organizace zřízené Ministerstvem obrany v objektu v majetku státu. Vojenský technický ústav byl zřízen usnesením vlády č. 456 19. června 2012 a má zabezpečovat strategické požadavky státu v oblasti obrany a bezpečnosti ČR. Vojenský technický ústav uzavřel místo realizace tohoto účelu, pro který byl založen, nájemní smlouvy pro skladování munice v inkriminované lokalitě. Kolaudační souhlas s užíváním stavby vydalo Ministerstvo obrany, Úřad státního odborného dozoru Olomouc jako věcně příslušný stavební úřad. V kolaudačním souhlasu s odvoláním na zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, se uvádí, že jde o objekt důležitý pro obranu státu. Zasahování do těchto kompetencí státu je bohužel nepřípustné.

Snad jen v závěru odcituji dva zákony, a to č. 229/2013 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem, a zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu.

Chtěl jsem tedy říct, že určitá improvizace, a já mám pokoru před Poslaneckou sněmovnou jako zákonodárným sborem, ale právě proto výklad zákona by měl být ten, který umožní, abychom nalézali správná řešení, protože jak pan starosta tady v úvodu poděkoval složkám integrovaného záchranného systému, i my se skláníme před jejich profesionalitou. Přes dva zmařené životy chci říct, že jsme rádi, že nedošlo k ohrožení zdraví a života dalších lidí a že je to alespoň tak, jak je. Ale občané přilehlých obcí čekají na řešení. Oni se cítí ohroženi a v nebezpečí a já čekám, že všechny odpovědné orgány opravdu budou hledat to řešení, které umožní, aby je tohoto strachu zbavily. I proto jsme sem dnes přišli. Ne proto, abychom slyšeli některé polopravdy a kombinace z hlediska interpretace různých protichůdných terminologií ve znění zákona.

Děkuji vám za pozornost a za to, že jsem zde mohl vystoupit. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu náměstkovi hejtmana. Nyní řádně přihlášená poslankyně Bebarová Rujbrová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Pan poslanec Koskuba podpořený panem kolegou Klučkou vyzýval, abychom už ukončili debatu s tím, že nechce nikomu brát právo se vyjádřit, ale že už tady všechno zaznělo.

Kolegyně a kolegové, jsem první přihlášená do rozpravy. Přihlášku jsem podávala před třemi hodinami. Kolega Kováčik má pravdu. Přečtěte si jednací řád a já prosím vedení Sněmovny, aby pro jednotlivé kluby na toto téma uspořádalo školení. Paragraf 60 jednacího řádu nám umožňuje vznášet procedurální návrhy a reagovat na rozpravu, nikoliv přednášet věcná stanoviska. Nevím tedy, na co oba páni ministři reagovali, protože rozprava skutečně začíná mým vystoupením.

Ale já vás uklidním. Já se do těch dvou minut vejdu. Mohla jsem to řešit technickou poznámkou, kdybych to řešila podobně jako vy. Já vám chci jenom říct, že občané dotčených obcí se obrátili na naši Sněmovnu peticí, ve které nejen tedy po nás, ale i po Ministerstvu obrany žádají odvoz veškeré munice a nebezpečného materiálu v areálu bývalých vojenských skladů v katastru obcí Vlachovice a Vrbětice. Je to petice, která byla podána ještě před druhým výbuchem, má 1 259 podpisů a petiční výbor ji bude projednávat 13. ledna od 15 hodin. Předpokládám, že za účasti obou ministrů i starostů dotčených obcí, a i případné zájemce z vašich řad srdečně zvu. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Bebarové. S faktickou poznámkou pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý večer všem. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem poslouchal pana náměstka hejtmana pozorně a děkuji mu za to, co řekl, protože se shoduje s tím, proč si myslím, že jsme tu schůzi udělali. Jsem rád, že tu byl a apeloval úplně stejně na pana ministra, aby využil všech možností k tomu, aby pan ministr co nejdříve uvolnil to místo a vaši lidé vašeho kraje bydleli v klidu.

Já si myslím, že dneska už s tím nic neuděláme. Vím, že asi naštvu kolegy, ale přesto dávám procedurální návrh: pojďme, přerušme tu schůzi, a to z toho důvodu - až někdy do ledna nebo do té doby, než pan ministr bude opravdu z jeho složek znát jasné konkrétní viníky nebo věci, a z toho bych to udělal. Procedurální návrh na přerušení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: O procedurálním návrhu dám hlasovat bez rozpravy. Přivolám naše kolegy z předsálí. (O slovo se hlásí posl. Kováčik.) Pan předseda Kováčik má pozměňovací návrh k procedurálnímu návrhu.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Pozměňovací návrh k právě předloženému procedurálnímu návrhu zní, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do termínu, o kterém mluvil pan kolega Schwarz, ale až zazní nejméně pět řádně přihlášených poslanců a poslankyní, tedy jejich projevů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Máme tady dva návrhy. Nejprve dám hlasovat o protinávrhu pana poslance Kováčika, který je totožný - chce přerušit do? Prosím, pane poslanče Schwarzi, do kdy? (Posl. Schwarz: Do měsíce ledna.) Ne do měsíce. Konkrétní datum prosím. (Do devatenáctého.) Do 19. ledna. Přerušit do 19. ledna. A pan poslanec Kováčik má protinávrh s tím, že až poté, co zazní minimálně pět řádně přihlášených tady v Poslanecké sněmovně.

Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat nejprve o protinávrhu pana poslance Kováčika, abychom přerušili do 19. ledna poté, co tady zazní minimálně pět řádně přihlášených.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 4, přihlášeno je 96 poslankyň a poslanců, pro 25, proti 29. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy dále hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Schwarze, abychom dnešní jednání ihned přerušili do 19. ledna příštího roku.

Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Schwarze. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 5, přihlášeno je 96 poslankyň a poslanců, pro 68, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Přerušuji jednání 24. schůze Poslanecké sněmovny do 19. ledna 2015 a končím dnešní jednací den. Přeji vám hezký večer.

 

(Schůze přerušena v 16.59 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.