(11.20 hodin)
Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil být malinko obsáhlejší, čímž nechci se hned na začátku zbavit vaší pozornosti, ale spíše bych chtěl připomenout, jak vůbec ten zákon se rodil.
On samozřejmě původní návrh z roku 2006 v roce 2012 prošel velkou novelou, které se říkalo také transparenční novela, ve které bylo zakomponováno asi 38 opatření plus jedno, a to to rušení při jedné nabídce, což byl požadavek tehdejšího ministra pro místní rozvoj s tím, že má zabránit zakázkám šitým na míru a to že bude cesta, jak se dopracujeme k efektivnějšímu hospodaření, k lepšímu vynakládání veřejných prostředků, protože to je to, k čemu ve finále zákon o veřejných zakázkách slouží a sloužit má. Samozřejmě po schválení, protože to je velice citlivý zákon, skrz který protečou stamiliardy ročně, se objevily různé nápady a odpory k tomu, co ten zákon způsobil. Bylo mu připočteno daleko více negativ, než která kdy v něm byla napsána. Třeba že se kvůli tomuto zákonu soutěží na nejnižší cenu. Není to pravda. To hodnocení, tak jak je definováno v zákoně od toho roku 2006, je pořád stejné. To, že se soutěží na cenu, je dáno tím, že jednak ubylo výrazně veřejných zakázek, také bylo daleko míň "gentlemanských" dohod v tom, že se vzájemně nebudou napadat, a tím pádem mnoho zakázek natvrdo soutěžených končilo u ÚOHS. A problém je i ten ÚOHS, protože rozhoduje tak dlouze a natolik zdržuje zakázku, že se samozřejmě ta lhůta, kdy to zůstane u ÚOHS, stává i možností, kdy dochází k jakémusi výpalnému, vydírání atd. Ale není v zákoně napsáno, že se má soutěžit na nejnižší cenu.
Určitě souhlasím s tím, že komplikací, kterou nikdo na začátku si nevyhodnotil, co to způsobí, je to rušení při jedné nabídce. Ale jistě si vzpomínáte, že jsme schválili zákonné opatření v Senátu, které říká, že ano, v první fázi se zruší, ale v druhém kole už i při první možné nabídce je. To už je oprava, která tady prošla v této Sněmovně. Sice to samozřejmě stojí nějaký čas navíc, ale je lepší řešení zrušit úplně toto opatření a znovu umožnit šití zakázek na míru? Vyvažujeme, to není tak, že bychom měli černobílé řešení, že buďto je to krásně všechno funkční, anebo naopak absolutně nefunkční. My tady zvažujeme, co ten zákon přinese a co nám na druhé straně vezme. A shodneme se určitě všichni na tom, že zákon je neuvěřitelně složitý, že je komplikovaný, že je těžké se v něm vyznat. Ale nic z toho, co se tady dneska navrhuje, a to mluvím jak o vládním návrhu, tak o návrzích ze strany poslanců, nevede ke zjednodušení. My na odchlíplou záplatu šijeme další záplatu a máme pocit, že tím vyřešíme podstatu. Nevyřešíme. Druhý model, kterým se přichází k řešení, je to, že v některých případech prostě chceme zhasnout a pak říkat, že ten problém, když vidět není, tak vlastně neexistuje. Podle mě je to také chybný postup.
Co se týká vládního návrhu, tak skutečně je tam pět opatření. Dovolil bych si je jen lehce komentovat.
Ta transparenční novela z roku 2012 skutečně doložila, že v těch velkých zakázkách, když se utrácejí stamiliony, tak že bude potřeba, aby se toho účastnili i profesionálové při hodnocení, a že budou vybíráni ze seznamu hodnotitelů, který povede Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj - a samozřejmě to jde na vrub od roku 2012 všem ministrům - tyto hodnotitele nepřipravilo, a tak než bychom to přiznali, tak raději tu povinnost zrušíme a řekneme, že tedy budeme investovat rychleji. To určitě ano, ale určitě ne efektivněji. A je naším úkolem utrácet peníze, veřejné prostředky, utrácet peníze občanů rychle, anebo efektivně? Je naším úkolem, aby se s nimi nakládalo tak, aby za ně byl dodán co nejlepší výsledek, nebo ten, abychom investovali rychle a mohli se chlubit čísly, že ekonomika roste díky tomu, že vyhazujeme peníze oknem? Takže z tohoto momentu si myslím, že to není dobře. Zároveň chápu, že v této situaci jiné řešení ze strany Ministerstva pro místní rozvoj už asi nepřipadá v úvahu.
Co se týká doplnění kritéria hodnocení, o kterém říkáme, že tím pádem nebude nutné, nebude tak často se soutěžit na cenu. Znovu říkám, to není způsobeno zákonem, že se soutěží na cenu, to je způsobeno těmi vnějšími okolnostmi a ty se nezmění. Znovu neřešíme základ, ale řešíme následek s tím, že máme pocit, že vyřešíme podstatu.
Co se týká jednoho účastníka a rušení, to už jsem zmínil. Přijali jsme zákonné opatření, které to upravovalo, byť to zákonné opatření bylo na hraně ústavnosti v té své potřebnosti schválení. Schválili jsme ho, rok na to fungujeme dál. Chybí jakýkoliv podklad, který by jasně definoval, kolik je těch zakázek, které se takto musely rušit, jaké to způsobilo potíže. Ani v důvodové zprávě, v detailu se tohle to nedozvíme. Přesto, protože je to asi mediálně silné téma, tak se ruší. Ten problém, který se ale neřeší a ke kterému se nedochází, je to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhoduje pomalu, který způsobuje to, že zvláště v případě dotačních financí, ale i v případě rozpočtového financování v rámci jednoho roku dochází k tomu, že ta zakázka je tam zaparkována na tak dlouho, že o peníze buďto přicházíte, anebo se s někým musíte třeba i draze dohodnout. Tam je ta potíž, tam bychom měli vstoupit a tam bychom měli řešit.
Co se týká poslaneckých návrhů, tady musím říci, že výstup z hospodářského výboru pro mě byl zděšením, protože - jednak koaliční poslanci že navrhují tyto změny, což pro mě bylo velké překvapení, ale navrhovat in-house výjimku, které se už pracovně říká lex Česká pošta, protože v podstatě říká, že veškerá státní správa by mohla, když uvedu konkrétní příklad, zadávat veškerý IT přes Českou poštu, která ale nenabere desítky a stovky ajťáků, která to ale zase zadá dál, buďto už jako sektorový zadavatel, nebo úplně mimo zákon o veřejných zakázkách, tak sice se pak můžeme navenek tvářit, že utrácíme efektivně a správně za veřejné zakázky v oblasti IT, ale nebude to pravda. Jenom zhasneme, aby na to nebylo vidět, a budeme se chlubit a vyprávět, jak jsme vyřešili problém. Nic se tím nevyřeší, navíc podle všeho je to v rozporu s evropským právem.
Co se týká další změny, že by se mělo zvýšit z 20 na 50 procent možnost víceprací. No to už je zločin! Představa toho, že budu problematickou přípravu zakázky v projektové přípravě nahrazovat tím, že pak postavím něco v podstatě jiného, je otevření vrat pro korupci, jakou si nedovolil zatím nikdo. A je to skutečně - představte si situaci, kdy dneska na jedné straně říkáme, že je hrozné, jak se soutěží na cenu, a na druhé straně říkáme, že vítěz bude moct zvednout cenu až o 50 procent. No to se bude soutěžit ještě daleko častěji na cenu, zvláště v těch zmanipulovaných řízeních, která je sejmou o těch dalších 20 procent dolů, třeba o 30 procent sníží cenu, protože budou vědět, že když budou zadobře se zadavatelem, tak ten jim umožní růst až o 50 procent. Už dneska se děje, že za vámi dodavatel chodí a říká: vždyť tam máte limit 20 procent, tak proč nás nutíte, aby to nebylo 20 procent, aby to byla tři procenta nebo pět. Vždyť tam máte rezervu, tak se pojďte nějak dohodnout. Teď budou chodit s 50 procenty? To povede k daleko většímu soutěžení na cenu a zvláště k obrovskému plýtvání a šlendriánu. Místo abychom se soustředili na to, že budeme pracovat maximálně na projektech a připravovat zakázky tak, abychom věděli, co si chceme koupit, tak říkáme: respektujeme, že nevíme, co si koupit, otevřeme vrata na to, aby se mohlo utrácet i za něco jiného. To je skutečně šílené! Zkoušel jsem si představit, kdyby to navrhla minulá vláda, že bude dávat vícepráce na úroveň 50 procent. Já si myslím, že by z toho byly headliny ve všech novinách, byly by z toho hlavní zprávy, protože je to přesně ten moment, kdy by se tady otevírala vrata korupci.
Podobně je to se zakázkami na právní služby. Navrhuje se - že legislativně technicky úplně špatně, to přejdu -, aby bylo možné zadávat z ruky, bez dohledu zákona o veřejných zakázkách, právní služby až do výše 20 milionů. Vždyť to jde naprosto proti rétorice této vlády, která říká, že přeci na ministerstvech a státních úřadech nám sedí tolik právníků, že nebudeme outsourceovat tyto služby. A my naopak říkáme, že je budeme outsourceovat, a to ještě bez dohledu zákona o veřejných zakázkách, naprosto netransparentně po 20 milionech se tady budou rozhazovat peníze. Co to má za důvod?
To je k těm zásadním poslaneckým návrhům, které přišly z hospodářského výboru.
Co bych ještě zmínil úplně na závěr, je to, že - zrelativizovat vůbec potřebu přijetí toho zákona. My říkáme, že pravidla jsou složitá, že se často mění, že to i způsobuje náklady zadavatelů, že to rozmělňuje rozhodování ÚOHS, že to ruší precedenty. A my místo toho, abychom ten systém nějakým způsobem skutečně jen technicky opravili v tom, v čem by mohl být problém, vstupujeme do velké novely, která ale, už dneska víme, bude platit maximálně jeden rok, protože do 18. dubna roku 2016 musíme přijmout, implementovat evropskou směrnici o veřejných zakázkách. ***