(9.50 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dámy a pánové, vážená vládo, nechtěl jsem vystupovat, protože jsem všechno řekl, ale některé diskusní příspěvky mě donutily říct aspoň pár slov.
Já bych byl velmi opatrný s argumenty, že armáda něco nepotřebuje. Já jako stínový ministr obrany si velmi pamatuji diskusi o muničním skladu v Květné. Armáda muniční sklad v Květné nepotřebovala a velmi tlačila na to, abychom provedli privatizaci a tohoto objektu se zbavili. Kdybychom vyslyšeli tehdejší návrhy na privatizaci tohoto objektu, tak tu munici dneska nemáme kam složit. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Hamáčkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré dopoledne. Prosím vás, my jsme tady sice Poslanecká sněmovna, při vší úctě k vám všem, pokud nebudeme brát v úvahu názory odborníků, tzn. především náčelníka Generálního štábu, který se velice kriticky vyjadřuje nejenom k těmto věcem, ale tuto věc posoudil, dal ji k projednání, řešilo se to na výboru pro obranu a dospělo se k nějakému názoru, ministerstvo to projednávalo, dospělo k nějakému názoru, tak říkat, že armáda to potřebuje, když armáda říká, že to nepotřebuje, mi přijde úplně scestné! Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: A smršť faktických poznámek pokračuje. Nejprve pan poslanec Seďa, po něm pan poslanec Váňa. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Já jenom dvě poznámky. Ta první poznámka. Sice je to vládní návrh, ale vlády, která tady už dávno není. To je první věc.
Druhá věc. Víte, když se chce něco zrušit, tak se udělá analýza, aby to šlo zrušit. Například úřad vojenského újezdu Brdy zakázal cvičení a na základě toho se tam ta cvičení už nekonala! Takže o čem tady mluvíme? To prostě je záměr.
A já se ptám: Před rokem a něco na Majdanu - uvědomovali jsme si, co to může způsobit? Neuvědomovali. Prosím vás, byl tady záměr umístit radar v Brdech. Byly na to analýzy, proč Brdy jsou nejvhodnější. Předtím tady byly SS-20. Prosím vás, máte vůbec nějakou představu, co může být za pět, za deset let? Kde bude protiraketová obrana, kterou budeme potřebovat? Já si myslím, že nemáte! (Potlesk poslanců sociální demokracie.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Váňa, po něm pan poslanec Chalupa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Váňa: Dámy a pánové, pane předsedající, ačkoliv si kolegy Chalupy velmi vážím, tak je pěkné, že armáda řekne, že něco potřebuje, nebo nepotřebuje, ale armáda by především měla dostat zadání. Zadání od vlády, zadání politické i od Poslanecké sněmovny. A pak bude jasné, co armáda potřebuje, nebo nepotřebuje. To je první věc.
Druhá věc. Úspory. Je skvělé, že v Olomouckém kraji se teď bouřlivě investuje. Armáda proinvestovala už skoro 200 mil. korun ve vojenském prostoru Libavá do přípravy jeho zcivilnění. Malují se čáry na silnice, aby se mohly předat kraji jako civilní, dělají se nové mosty, osazují se dopravní značky a spousta dalších a dalších věcí. Je to fajn, že se tam investuje - když na to armáda má, proč ne?
A další věc. Mám i jeden pozitivní příklad. Armáda prohlásila jako nepotřebný majetek kasárna Hejčín v Olomouci. Byla na prodej, přišli nějací zájemci, nikdo je nakonec nekoupil. Ale teď se ukázalo, že nejméně tři vojenské útvary by tato kasárna mohly využít. A já jsem moc rád, že Ministerstvo obrany potažmo armáda změnily názor a tento majetek už není nepotřebný a vrací se zpět k využití Armády České republiky. Takže je vidět, že je možné s využitím rozumu, s využitím všech podkladů, informací od odborníků, politiků, dělat i správná rozhodnutí.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váňovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa, po něm pan poslanec Šarapatka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Pro mě je překvapením - je to sněmovna, takže sněmujem - pro mě je trošku překvapením, že se tady dozvídám podprahové informace, že náčelník Generálního štábu je pravděpodobně zlobbován. To je pro mě nepřijatelné. Navíc ty peníze, které armáda ušetří... Za deset let ta armáda bude vypadat úplně jinak! Bezpečnostní hrozby jsou úplně jiné! Bude to více o kybernetice, o bezpilotních prostředcích a dalších věcech. A jestli vy dnes řeknete, že náčelník Generálního štábu, Generální štáb a Ministerstvo obrany nemá pravdu, možná se budeme ptát, jestli je vůbec potřebujeme! Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Šarapatka, po něm pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já jsem byl v podstatě rozhodnut hlasovat pro zrušení toho újezdu. Ale když nyní slyším, s jakou vehemencí někteří bojují za to zrušení, tak mi tady začíná něco smrdět. A obávám se, že budu ještě muset to stanovisko přehodnotit. Děkuji vám. (Potlesk zleva a úsměv některých poslanců.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šarapatkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, přeji vám hezký dobrý den. Aniž jsme se s kolegou Šarapatkou domluvili, on mi nesmírně teď nahrál a já budu plynule pokračovat.
Prosím vás pěkně, je evidentní z dosavadní diskuse, že nejen že nedošlo k nějakému minimálnímu nalezení průsečíkových stanovisek, ale že dokonce dochází k přehodnocení dosavadních přístupů na všech úrovních té materie. Vím, že je to složitý problém, vím, že se tam protíná mnoho různých zájmů. Vím, že zájem České republiky a strategický zájem České republiky musí být nade vše, ale právě proto, abychom tady rozhodnutím teď momentálně v tomto okamžiku neudělali nějakou strategickou chybu, já opakuji onen procedurální návrh, který předložil kolega Grospič. A určitě bude lépe, když se k té věci budeme ještě vracet, než abychom udělali nějakou chybu.
Tedy znovu navrhuji procedurální návrh vrátit do druhého čtení. Věřte, neuděláme tím chybu, není to jenom nějaké jakoby odložení, když neumím něco vyřešit, odložím to. Je to vytvoření prostoru pro ještě další diskuse. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Pokud se nikdo další nehlásí do rozpravy, rozpravu končím. Ptám se - pan ministr má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nechci utrácet váš drahocenný čas dalším prodlužováním rozpravy na dané téma, protože jsem hluboce přesvědčený, že při druhém čtení speciálně, ale i při prvním zazněly všechny argumenty k tomu, co tady bylo nastolováno. A naopak dnes jsem neslyšel jediný, jediný nový argument, který by zazněl ze strany odpůrců zrušení újezdu Brdy. Je to opakování neustále téhož. Takže si dovolím vaším prostřednictvím se obrátit na ty poslance, kteří tady naznačili, že dneska zaslechli nějaké novinky. Tak patrně minule nebyli přítomni, protože tady nezaznělo vůbec nic nového. Jenom to potvrzuje ten status quo. Je to prostě téma, které nějakým způsobem dělí Sněmovnu. A já bych se asi velice přimlouval, abychom přistoupili k hlasování.
Přesto ale nemohu přejít některé poznámky. Tady bylo řečeno, jestli Armáda České republiky je poctivá, nebo nepoctivá. Já si myslím, že tohle je docela hodně pod pás. Neměli bychom zpochybňovat něco tak zásadního a něco, co se tak výrazně spolupodílí na státnosti České republiky, jako je její armáda. Že je dokonce ostudou České republiky. To nemohu brát asi úplně vážně, skutečně nemohu. Protože tato ostuda takzvaná je opakovaně považována za spolehlivého a kvalitního aliančního partnera. Ale nejenom to. Tato domnělá ostuda České republiky se dlouhodobě těší podpoře a důvěře občanů převyšující 70 %, o čemž se některým institucím může jenom zdát.
Pokud se týče úspory. Ta úspora je zhruba ve výši 70 mil. Můžete říct, že v rámci rozpočtu Ministerstva obrany to není nějaký zásadní obnos. Jistě, není. Ale těch důvodů je víc a toto je jeden z těch doplňkových důvodů, řekněme.
Jestli je to předčasné. Tak jestli od roku 1949 se tady ty dva kraje pohybují v nějakém stavu nepřirozené hranice a nikoliv historické hranice, tak si myslím, že od roku 1949 už uplynulo hodně času a o předčasnosti nelze hovořit. ***