(17.30 hodin)
(pokračuje Číp)
Vraťme se ale na začátek. Koncem roku 2013 odmítl prezident Janukovyč podepsat asociační smlouvu s Evropskou unií a v listopadu toho roku na Ukrajině vypukly nepokoje nejprve soustředěné do Kyjeva na Majdan. Zde proběhly spousty násilných událostí, které nejsou dodnes dostatečně a objektivně objasněny. Tyto události vedly k Janukovyčově pádu a k jeho útěku do Ruska. Poté v oblastech s převahou ruského obyvatelstva na Krymu a na východě Ukrajiny začali místní obyvatelé protestovat proti novému samozvanému vedení země v Kyjevě. Osamostatnění Krymu v místním referendu a poté jeho žádost o přijetí do Ruské federace se setkala u místních s kladným přijetím, neboť oni sami se historicky považovali většinově za součást Ruska.
Darovací akt vykonaný Nikitou Chruščovem v roce 1954 neměl do rozpadu Sovětského svazu žádný význam, avšak poté se opět objevovaly snahy připojit území k Rusku. Toto připojení v roce 2014 nelze chápat jako zásah do hranic stanovených po druhé světové válce, neboť se uskutečnilo až devět let poté na základě rozhodnutí nejvyššího představitele dané země a nemělo žádný mezinárodní dopad. Jak se historicky ukazuje, jednalo se o neuvážený a nepromyšlený čin, neboť obyvatelstvo Krymu zůstalo většinově ruské.
Na Donbasu je situace historicky poněkud odlišná od Krymu, avšak klíčové je to, že jsou dnes bohužel bezpečnostní poměry v této oblasti velmi špatné. Střety mezi separatisty, kriminálními živly a ozbrojenými složkami ukrajinské policie a armády stále pokračují i přes různé podepsané dohody o příměří. Až 1,5 milionu obyvatel této oblasti uprchlo do Ruska a dalších 600 tisíc na západ Ukrajiny. Obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti nemají zajištěny základní potřeby. Úředníci nedostávají mzdu a důchodci důchody. Dnešní Ukrajina je zkrátka rozdělená - národnostně, politicky, nábožensky i ekonomicky. Její HDP jako snad jediný ze zemí bývalého východního bloku, dnes nedosahuje ani čísel z doby před rozpadem Sovětského svazu.
Země za dobu samostatnosti již jednou zažila velkou změnu v podobě oranžové revoluce, avšak výdobytky této změny neměly dlouhého trvání, neboť občané sami v dalších volbách se rozhodli tuto změnu anulovat. Nikde není dáno, že podobně to nebude i v tomto případě.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se velice omlouvám, že vás přerušuji, ale poprosím tamhle ten veliký hlouček, zda by se přesunul do předsálí, protože velmi ruší svou diskusí váš přednes. Myslím si, že si zasloužíte jako kterýkoliv jiný poslanec přednášet svůj projev v klidu.
Poslanec René Číp: Děkuji. Závěrem bych rád konstatoval, že nejsem principiálně proti dalšímu rozšiřování EU, nebo pokud tu už zkrátka Evropská unie je, je pozitivem její další rozšiřování, které by mělo ovšem zajistit dlouhodobou stabilitu na kontinentu a také mír. Je však nutné, abychom postupovali nanejvýš uvážlivě a nechali každé zemi čas se vyprofilovat, pokud už v ní dochází k takto zásadním a velkým změnám.
My jako volení představitelé České republiky zodpovídáme našim občanům za rozhodnutí, které děláme. Já sám v tuto chvíli nejsem připraven hlasovat pro další přibližování Ukrajiny k Evropské unii, neboť to nyní nepovažuji za věc, která by byla pro občany České republiky prospěšná.
A úplně ve finále proto navrhuji přerušit projednávání tohoto tisku v souladu s jednacím řádem na neurčito. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní zvu k mikrofonu dalšího přihlášeného do rozpravy, je to pan poslanec Leo Luzar.
Poslanec Leo Luzar: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, zkusím se v této věci zestručnit.
Dnešním tiskem proběhla informace, že Ukrajina je na pokraji bankrotu. Pomoc Evropské unie v řádu 4,6 miliardy dolarů, které již obdržela Ukrajina, byla nedostatečná. Ukrajina vyžaduje další 2,7 miliardy dolarů. Mezinárodní měnový fond upravil výhled nákladů na Ukrajinu na 17 miliard dolarů s tím, že podotkl, že pokud bude situace na Ukrajině i nadále tak vážná i v příštím roce, jako je v letošním roce, bude vyžadovat Ukrajina dalších 15 miliard dolarů.
Vůči těmto údajům, které věřím, že ekonomové z Mezinárodního měnového fondu velice dobře zvážili, než je zveřejnili, je informace, která z této smlouvy, kterou dneska projednáváme, je, že se nepředpokládá ekonomický dopad na Českou republiku v rámci jejích závazků vůči Evropské unii. Upozorňuji, že již dneska Mezinárodní měnový fond vyzval Evropu, aby se přihlásila k těm miliardám, které je do té Ukrajiny třeba dát.
Dovolím si malý exkurs do historie České republiky. Vzpomeňte si na období, kdy Česká republika rozhodovala o přidružení do Evropské unie. Většina občanů byla pro. Já věřím, že většina občanů Ukrajiny je také pro, protože většina občanů Ukrajiny očekává, že Evropská unie přinese stabilitu - hlavně ekonomickou stabilitu - do těžce zmítané země. Vzpomeňme si, jak Česká republika byla rozčarovaná vyjednávám v rámci ekonomické oblasti přístupu České republiky do Evropské unie. Kolikrát se tady na této půdě ctěné Sněmovny projednávalo, že byly špatně vyjednány asociační dohody, a proto teď musíme a jsme povinni a tamto.
Když si přečtete smlouvu, kterou máte před sebou, a její body, zjistíte, že my chceme ukrajinský lid, tak těžce tlačený do kouta, dohnat k podobným závěrům, že po vstupu do Evropské unie budou také rozčarováni. Také budou z toho - nechci říct zklamaní, ale budou naštvaní na tu Evropskou unii, že neplní sliby. A o co v této smlouvě jde? Hlavně o sliby. Evropská unie se rozhodla stavět vzdušné zámky a nabízí Ukrajincům dle mého názoru to, co není schopna dodržet. To je jedna z nejhorších věcí, kterou můžete člověku, který očekává pomoc, nabídnout. Slíbit mu něco, co nemůžete dodržet. Nebo ani nechcete, protože ekonomická situace Evropské unie není taková, aby mohla pomoci. Ani pracovní trh Evropské unie není připraven na masivní nápor žadatelů z Ukrajiny, kteří díky této smlouvě, která se i zmiňuje o pohybu pracovních sil v rámci Evropské unie a nabízí to jako východisko, není ochotna přijímat další a další tisíce lidí jdoucí za prací do Evropy. A řekněme si ve stávající ekonomické situaci Ukrajiny a v těch problémech, které mají, to nebudou jenom odborníci, o které Evropa stojí, ale budou to hlavně lidé nešťastní, kteří nevědí už, jak se uživit ve své vlastní zemi. To je problém, s kterým my se neumíme vypořádat.
Řekněme si, co budeme dělat, až ta Ukrajina začne vyžadovat to, co jim jejich vláda slibuje na základě asociačních dohod, které my jim nabízíme, aby přistoupili. Co když začnou vyžadovat to, co my tady jako že nabízíme a slibujeme? A oni si to vykládají trošku jinak, než my tady právně říkáme, a odkládáme, a ono to může být, možná, že to takhle bude, a možná v horizontu roku 2015, v horizontu roku 2017, 2019. Ne, ti lidé tímto aktem, tím, že se něco podepíše, budou očekávat okamžité řešení a okamžitou pomoc na svém území. A dle mého názoru Evropa není schopna toto splnit a není schopna toto nabídnout.
Proto za svou osobu říkám: Já nechci ukrajinským lidem slibovat něco, co Evropa není schopna splnit. Až Evropa bude schopna toto řešit a bude mít proti sobě partnera, který je ekonomicky, organizačně a územně vypořádán se svými problémy a je schopen racionálněji uvažovat a vyjednávat si vlastní smlouvy v budoucí Evropské unii, potom ano.
Děkuji za slovo.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní máme tři faktické poznámky, se kterými se musíme vypořádat. Potom s přednostním právem pan ministr. Takže máme tady faktickou pana poslance Benešíka, poté pana poslance Šarapatky a potom pana poslance Schwarze. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážená vládo, pane ministře, my jsme slyšeli od několika řečníků, co všechno Ukrajinci chtějí a nechtějí. Na Ukrajině proběhly volby a ty volby jasně ukázaly, že Ukrajina stojí o takovouto dohodu, stojí o přibližování se k Evropské unii. Tím, že schválíme tuto dohodu, nezačleníme Ukrajinu do Evropské unie, ale otevřeme dveře pro bližší spolupráci a právě budeme mít možnost Ukrajině pomáhat k tomu, aby se stala takovou zemí, jakou ji všichni chceme vidět. Ne zemí rozvrácenou politicky, sociálně, ekonomicky, ale zemí stabilní a zemí, která Evropě umí něco přinést. I z tohoto důvodu KDU-ČSL podporuje přijetí této dohody. ***