(15.40 hodin)
(pokračuje Šidlo)
Proto jsem i v minulém volebním období byl členem pracovní skupiny, která se zaobírala rychlými spojeními, to je vlastně pojem toho, že bychom měli nově budované vysokorychlostní tratě v nových trasách propojit se stávajícími tratěmi, které mají zvýšenou traťovou rychlost, a tyto by nám měly přispět k tomu, že nás nebudou expresy a dálkové vlaky v rychlé dopravě jako Českou republiku obcházet. Protože jsme v situaci, že celá řada spojení je mnohem rychlejší okolními státy než přes přirozený prostor České republiky, která je ve středu Evropy.
Proto jsem si také dovolil dnes vám předložit určitý návrh k rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015, který obsahuje aspoň tu minimální možnost, aby Česká republika dostala šanci k tomu, aby tato rychlá spojení byla vybudována.
Navrhuji následující text: Do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015 zařadit položku Studie proveditelnosti rychlého spojení RS 1 Praha-Brno-Ostrava s náklady cca 30 mil. korun. Částku je možno vybilancovat z globální položky Příprava a zabezpečení staveb, příjemce Správa železniční dopravní cesty. Z tohoto návrhu vyplývá zcela jednoznačně, že to není návrh, který by zvyšoval požadavek Státního fondu dopravní infrastruktury na příjmovou stránku ve vztahu ke státnímu rozpočtu.
A nyní mi dovolte jenom stručné odůvodnění pozměňovacího návrhu. Co je to vlastně to rychlé spojení 1 Praha-Brno-Ostrava? Vysokorychlostní trať neboli rychlé spojení Praha-Brno-Ostrava by mělo být páteří vnitrostátní dopravy v České republice. Nová trať by měla zajistit konkurenceschopné spojení Prahy s Brnem za necelou hodinu, Brna s Ostravou za 35 minut, a tedy i Prahy s Ostravou za 1,5 hodiny. Nová trať nezkrátí jenom cestovní doby, ale i ujetou vzdálenost. Například mezi Prahou a Brnem to bude zkrácení skoro o 50 km. Tím je ovlivněna samozřejmě i spotřeba energie a další provozní náklady dopravců. Jen tak pro zajímavost, plně obsazený vlak mezi Prahou a Brnem jedoucí více jak 300km rychlostí spotřebuje na jednoho pasažéra elektrickou energii, která odpovídá 0,8 litru benzinu. Rychlovlaky tedy představují i jeden z nástrojů k dosažení energetické bezpečnosti naší republiky.
Potřebujeme i nové spojení Praha-Ostrava, když již máme pendolina? Já bych řekl že ano. Jedná se o novou trať a současně i o využití nových tratí Praha-Brno, Brno-Ostrava. Obě tato dílčí spojení jsou dnes katastrofálně nekonkurenceschopná a potřebná sama o sobě. Až se obě tyto tratě propojí, bude rychlejší jezdit do Ostravy přes Brno o hodinu a půl. Bude to synergie jako bonus navíc z výstavby těchto dvou tratí. Pendolino z Prahy do Ostravy je sice náš nejrychlejší vlakový spoj, ale průměrná rychlost 100 km jej řadí do minulého století. A i krátké jednání v Praze či Ostravě znamená plus dvě tříhodinové cesty tam a zpět a dělají z toho celodenní záležitost. Po dokončení silnice R 35 mezi Opatovicemi a Mohelnicí bohužel ani ve směru Praha, Olomouc a Ostrava nebude současný vlak konkurenceschopný.
Připomenu, že novou trať potřebujeme nejen kvůli rychlosti, ale také kvůli kapacitě. Modernizovaný koridor mezi Prahou a Českou Třebovou má vyčerpanou kapacitu a podobně i mezi Přerovem a Ostravou. Navíc pokud dnes dojde v Kolíně k nějaké mimořádnosti, ochromí to spojení na dvou třetinách území České republiky. A už vůbec nemluvím o příměstské dopravě. Vlaky Esko mezi Prahou a Kolínem dnes jezdí pomaleji než před deseti lety, protože bohužel musí dávat přednost expresům. Podobná dopravní zácpa v uvozovkách je i v brněnské aglomeraci a mnohde i jinde.
Tuto důvodovou zprávu jsem takto pojal i z důvodu toho, o čem se hovořilo pravidelně nejen na hospodářském výboru, který těmto rychlým spojením dává podporu průřezem politického spektra, ale taky v návaznosti na diskusi, která se tady včera odehrála ohledně situace, která souvisela s přírodními podmínkami, které byly na počátku prosince. Myslím, že k těmto věcem by nedocházelo, pokud bychom měli tyto dvě alternativní tratě.
Na závěr mi dovolte ještě navrhnout alternativní návrh, pokud by tento můj návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury nebyl vámi vyslyšen a nebyl ctěnou Sněmovnou přijat. Já bych navrhoval, abychom případně ještě přijali doprovodné usnesení k rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015. Toto doprovodné usnesení zní: Poslanecká sněmovna žádá ministra dopravy České republiky, aby v průběhu roku 2015 vyčlenil v kapitole Doprava potřebné finanční prostředky pro zpracování studie a zahájil přípravu rychlého spojení 1 v České republice.
Děkuji za vaši pozornost. (Výrazný potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šídlovi. Poprosím ho o ty návrhy usnesení. - Šidlovi, pardon, omlouvám se.
Nyní tu mám dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adam, po něm pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče. - Adamec, pardon.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Vidím, že mi opravdu nemůžete přijít na jméno. Myslím, že už je to podruhé, ale...
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Opět, ano, bohužel. Omlouvám se.
Poslanec Ivan Adamec: ... asi už nic neudělám. Já bych se teď vrátil trošku do té nízké současné reality. Nebudu dlouho zdržovat. Mám pouze dotaz na pana ministra a ten se týká převodu nádraží na SŽDC z Českých drah. Jedná se cca o 2 mld. korun. A mě by zajímalo, kde ty peníze jsou, jestli jsou ve fondu, nebo v rozpočtu Ministerstva dopravy. Toť vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi (s důrazem na správně uvedené jméno). S další faktickou poznámkou pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já kvituji velký potlesk kolegů po mé levici. Chtěl bych k pozměňovacímu návrhu pana kolegy Šidla jenom dvě věci.
Já tady nezpochybňuji to, že Česká republika potřebuje rychlé spojení, potřebuje kvalitní spojení. Koneckonců odkazujeme tady už od samého počátku na knihu pana Bati, který o tom psal už mezi válkami. Nicméně jen upozorňuji na jednu věc. Jelikož jsem ve správní radě SŽDC, kontaktoval jsem se s vedením, které toto má na starosti. Jenom za letošní rok se vydalo více než 70 mil. za studie na vysokorychlostní trati a dalších 40 mil., to jsou dvě po 20 mil., se teď soutěží a v podstatě se budou realizovat v příštím roce a už jsou zafinancované. Zvažujme, jestli to opravdu nebude nějaká práce do šuplíku, protože takový rozsah práce Praha-Brno-Ostrava není realizovatelný do deseti, možná ani dvaceti let. A těch studií tam mají údajně mnoho a vidí to jako ne zcela účelné. Nicméně nechci do toho házet vidle. Zvažte jako Sněmovna. A myslím, že by si to měli rozhodnout sami pracovníci SŽDC, jestli ty peníze potřebují a jestli takovou studii teď potřebují. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Šidlo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych měl dotaz prostřednictvím pana předsedajícího na pana ministra.
Pane ministře, jsem si vědom, že jste ve velmi obtížné pozici, že jste něco zdědil a teď jste naskočil do rozjetého vlaku. V průběhu projednávání státního rozpočtu jsem myslím dvakrát vznesl dotaz, protože tady bylo řečeno, že Státní fond dopravní infrastruktury bude navýšen o nespotřebované finanční částky z dřívějších období, a doposud jsem se nedočkal odpovědi, jaká bude ta částka. Vím, že bude velmi problematické ji nějakým způsobem sdělit, ale jaký je předpoklad té částky, o který by nakonec ten státní fond měl být navýšen. Jestli na tento dotaz jste schopen odpovědět a jestli se tedy konečně od vás poprvé tedy, vím, že dřív se vás ty dotazy netýkaly, této odpovědi dočkám. Děkuji. ***