(19.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Eviduji ještě dvě přihlášky do diskuse. Chci se zeptat pana předsedy Stanjury, zda se hlásí s přednostním právem. V tom případě máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já má základní dotaz na pana ministra - proč jsme si tam přidávali sami, proč jsme neopsali jenom to, co je to povinné minimum. Já tomu skutečně nerozumím. Připojím se ke kolegyni. Teď musíme schválit novelu, ale my už pracujeme na nové novele, která bude mnohem lepší, účinnější, komplexnější a já nevím co všechno.
Slyšíme tady mantru - musíme to přijmout, abychom mohli čerpat evropské fondy. Já nezpochybňuji, že to někteří v Bruselu říkají, a možná, že to někteří myslí i vážně. My dovozujeme, že když přijmeme to, co předložila vláda, tak je to úplně jedno, protože nevyčerpáme peníze, protože nebudeme moci stavět. Tak já tomu opravdu, opravdu nerozumím. Slyšeli jsme to tady se služebním zákonem, slyšíme to tady. Podle mě kolega Jan Zahradník tady velmi jasně popsal rizika, která ta novela přináší. Ten kompromis je zřejmě mezi MŽP a MMR, nebo já nevím, jaký je to kompromis. Já bych řekl, že mezi jednotlivými ministerstvy, která se dohadují.
Když jsem tady pořádal seminář o čerpání OPD I, kde jsem pozval jak zástupce vládního sektoru, tak privátního sektoru, byl tam tehdejší ministr dopravy, náměstek ředitelky ŘSD, ředitel SFDI, pak člověk, který má na starosti strategii na Ministerstvu dopravy, z toho soukromého sektoru všechna ta sdružení od stavebních firem přes projektanty, tam znělo jedním hlasem: Nepřijímejte tento zákon. Jedním hlasem ze strany projektantů, autorizovaných inženýrů, stavebních firem, prostě dodavatelů, zástupců Svazu průmyslu a dopravy. Dokonce tehdejší ministr dopravy říkal: Já s tím souhlasím. Já říkám: Škoda, že jste odpoledne nehlasoval pro zamítnutí v prvním čtení. Měl jste možnost svůj nesouhlas vyjádřit v hlasování a těch hlasů moc nechybělo k tomu, abychom to v prvním čtení zamítli.
Myslím si, že se vydáváme na nebezpečné území. Náš klub bude hlasovat proti, pokud to náhodou projde do třetího čtení a budete chtít na této schůzi hlasovat ještě ve třetím čtení, protože to nepovede k dobrým výsledkům. Možná některý bruselský úředník nebo nějaký bruselský komisař poklepe na rameno buď pana premiéra, pana ministra životního prostředí, nebo někoho jiného, jak jsme splnili úkol, který nám zadal Brusel. Ale jaké to bude mít dopady?
Já myslím, že mnozí z nás mají zkušenosti s ekologickými organizacemi. A plně podporuji stanovisko občanů, nebo chápu stanovisko občanů, kteří v tom území žijí. To je naprosto pochopitelné a naprosto legitimní. Ale mám příklad, jak to řeší velcí investoři ze zahraničí. U nás v kraji v době, kdy jsem byl členem krajské rady, se vybudovala továrna na automobily Hyundai. V té době byla pravicová koalice v kraji, vládla vláda sociální demokracie, ministrem průmyslu a obchodu byl Milan Urban. Ta spolupráce byla poměrně těsná mezi krajem a vládou a nakonec tam problém s ekologickými organizacemi nebyl. A jestlipak víte proč? Protože investor pochopil po několika jednáních, že cesta vede přes peníze, takže zřídil fond na podporu životního prostředí, vložil do něj 20 mil. korun, do správní rady většinou nastoupili ti, kteří zastupovali ty organizace - a ejhle, územní řízení i stavební povolení probíhalo poměrně hladce. Ne každý investor, ne každý český investor, zejména menší firma, protože nebavíme se jen o státních zakázkách, o (nesrozumitelné) stavbách, má možnosti vytvářet fondy a z těch financovat činnost ekologických organizací. Ta továrna vznikla, řekl bych, v rekordně rychlém čase od procesu výkupu, kdy jsme vykupovali pro stát, ale bylo to v zájmu kraje, 270 ha od stovek vlastníků, po poměrně rychlé získání územního rozhodnutí, stavebního povolení, poměrně rychlé výstavby a dneska je to jeden z tahounů i ekonomického růstu. Zrovna jsme četli a dostáváme každý měsíc zprávy z průmyslu a nejhlavnější, nebo hlavní silou, která táhne průmysl nahoru, je automobilový průmysl, všechny firmy, které se v tom průmyslu pohybují.
Tady dáváme nástroj mnohým, aby vznikala nutnost vytváření nových a nových fondů tak, aby se z toho mohly čerpat peníze. A říkám, nejsem proti těm organizacím, které zastupují lidi, kteří v tom místě žijí a mnohdy - a je to chyba projektantů, některých, nechci říci všech, že prostě když navrhují různé trasy, dopravní cesty apod., tak nezohlední docela logické požadavky lidí, kteří tam žijí, a pak se hrozně divíme, že se to roky a roky vleče, a někdy by stačilo trasu komunikace vést někde o 300, 400, 500 metrů vedle. Možná by to bylo o něco dražší, ale když sečtete potom ten odklad, kdy ta komunikace neexistuje, se všemi náklady, které se vedou na soudní spory, které máte na to, abyste vlastně přesvědčili orgány, které rozhodují o pravomocném stavebním povolení, případně jste závislí na rozhodnutí soudu. Myslím, že příkladem, který nás nikoho netěší, jsou zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, a teď to neberte jako kritiku Zastupitelstva Jihomoravského kraje nebo hejtmana. V zásadě pokud se stane tomu kraji to, co se stalo Jihomoravskému kraji, tak na roky, na roky zastavíte výstavbu dopravní infrastruktury. Ale nejenom výstavbu, zastavíte i přípravu, protože v okamžiku, kdy investor podá žádost např. o územní řízení či stavební povolení, tak ten úřad, který vydává stavební povolení, prostě zastaví a odepíše, a musí, nemá jinou možnost: protože nejsou v platnosti zásady územního rozvoje kraje, nemůžeme projednat vaši žádost. Takže to zpoždění vzniká na mnoho let, a pak tady může ministr financí vykládat o tom, jak nevzniká spojení s Rakouskem. No nemůže, protože neplatí zásady územního rozvoje a podle zpráv, které mám k dispozici, tak pokud se to kraji podaří, budou přijaty v roce 2016. Ale to ještě nic neznamená. Ti, kteří byli jednou úspěšní, se o to mohou pokusit znova. A je pravda, že ti, kteří z ideologických důvodů brání stavbám, ne z důvodu, že tam žijí a ta stavba není třeba citlivá vůči tomu prostředí a vůči lidem, kteří tam žijí, tak ti tímto návrhem zákona dostávají do rukou silnou zbraň. A bude záležet jen na nich, zda ji budou využívat, nebo ne, zda budou bránit, a říkám opět a opakuji, z ideologických důvodů, vzniku staveb. Já bych chtěl, abychom nezapomněli, že se nejedná pouze o dálnice a železniční koridory, že se nejedná pouze o investice státu. Mnohá města, mnohá zastupitelstva, mnozí starostové vědí, jaký je problém i v průmyslových zónách, v těch plochách průmyslu umístit a vybudovat novou továrnu, protože ten proces je velmi obdobný a ta zdržení vznikají i v těchto případech.
Takže já se zeptám pana ministra, jestli by nebylo rozumnější to opravdu ještě vrátit do výboru a nezabývat se tím i s tím rizikem, že to bude trvat třeba o dva měsíce déle, ale mohli bychom ty potenciální škody, které nevidí jenom opozice, myslím, že je vidí i mnozí vládní poslanci, vidí je Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, a ta debata by měla být věcná, ne politická, protože pokud ten zákon přijmeme, tak by měl být poměrně stabilní. Už to, že ten plán, že do roka a do dne tady bude nový zákon - já tomu skutečně nevěřím. Teď nemyslím, že bych nevěřil upřímné snaze ministra či vlády, aby to skutečně zpracovala, ale sami víte, jak dlouhý je legislativní proces.
A poslední věc, která - a oprávněně to říkal jeden z mých předřečníků o tom, kolikrát se může vstupovat do toho řízení a jak často se může prodlužovat. Naprosto souhlasím s tím popisem a to, že to dneska takto existuje, je vina všech předchozích vlád bez ohledu na politické zabarvení. Nicméně já mám pocit, že vláda se snaží tohle řešit, ale poměrně chaoticky. Dneska tady máme EU, slyšíme už celou dobu existence vlády, že na MMR se intenzivně pracuje na vzniku nového stavebního zákona, a současně skončilo, mám pocit, že skončilo, připomínkové řízení k návrhu zákona o liniových stavbách, kde mimochodem, když jsem si četl připomínky, tak se ministerstva kompetenčně přou, komu to vlastně patří, jestli to má dělat doprava, MMR, MŽP apod. A myslím si, že je škoda, že to není koordinované z jednoho místa. Nám je prostě jedno, jestli to bude dělat MMR, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy, i když logické by bylo, aby to bylo Ministerstvo pro místní rozvoj. Ale myslím si, že to musí být sladěno jinak. Každý návrh zákona je jiný, i ta připomínková řízení i ty výhrady se neustále opakují a ten problém se tím zbytečně zdržuje.***