(12.30 hodin)
(pokračuje Putnová)
Během roku jsme měli možnost být svědky poměrně tragických situací a případů, které proběhly v našich školách. Od pana ministra Chládka jsme slyšeli, že se bude zaměřovat na to, aby psychopatogenních jevů v českých školách ubývalo. Přesto se nestalo, že by se posílila kapitola, která by byla zaměřena na prevenci. Ani prevence kriminality, ani prevence protidrogové osvěty, ani začleňování romské menšiny, žádná z těchto podkapitol nebyla posílena, takže mohu jenom konstatovat - zase to byla jenom slova, slova, slova.
Dámy a pánové, byla bych ráda, kdyby v rámci řady pozměňovacích návrhů a jednotlivých faktů, které budou zaznívat ke kapitolám, nezapadl fakt, že se dostáváme do nové pozice, ve které řada zákonně požadovaných financí se má odehrávat prostřednictvím rozpočtového opatření, a že v tomto roce pod vedením vlády, která si dala do vínku prioritu vědy, výzkumu a inovací, dochází k opětovnému snížení těchto zdrojů. To jsou závažné informace, které bychom měli mít na paměti, a v průběhu roku také sledovat, jak se budou vyvíjet názory jednotlivých poslanců na tyto oblasti.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Rais a potom paní poslankyně Jana Černochová s řádnou přihláškou v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedo, dobrý den. Já bych se tady zastavil u toho, co říkala paní kolegyně Putnová, a to ohledně chybějících prostředků Technologické agentury. Myslím, že je asi potřeba trošku historie, a ta spočívá v tom, že před dvěma lety byla vlastně Technologická agentura vyzvána k tomu, aby zorganizovala a vypsala soutěž EPSILON. Tato soutěž byla vypsána, jak jsme slyšeli, je tam asi 700 projektů, které dneska nejsou finančně kryty. Tyto prostředky byly nasměrovány do kapitoly 322, to je Ministerstvo průmyslu a obchodu, konkrétně 325 mil., a myslím si, že by měly být přesměrovány do té Technologické agentury, to znamená kapitola 377. Domnívám se, že je to snazší cesta než to potom řešit nějakými vládními akcemi. Čili chtěl bych tady podpořit to, co říkala paní kolegyně v tom pozměňovacím návrhu, který má číslo 1744, jak jsem si zaznamenal. Teď je možnost přesunout prostředky z jedné kapitoly do druhé, není to požadavek na navýšení z vládní rezervy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Raisovi za dodržení času. Nyní tedy paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi říct pár slov ke kapitolnímu sešitu Ministerstva obrany České republiky na rok 2015. Chtěla bych poděkovat panu ministrovi Stropnickému, že tady sedí a bude mne poslouchat.
Jsem velice ráda, že po letech poklesu umožnil ekonomický růst, který pociťujeme od počátku letošního roku, zvýšit i rozpočet Ministerstva obrany, resp. našich ozbrojených sil. Rozpočet se zvyšuje v absolutních hodnotách, což je velice dobře. Dovolím si ovšem poznámku na okraj, která může být takovým čertovým kopýtkem vládou nalinkovaného růstu.
Pokud hodnotíme rozpočet Ministerstva obrany jako podíl na hrubém domácím produktu, zjistíme, že i přes absolutní růst v příštím a následujících letech roste podíl pouze velice mírně o setiny procenta. K tomu bych měla dvě poznámky.
Je veliká škoda, že pan premiér Sobotka, resp. i předsedové vládních stran, ale z jeho vůle, z jeho podnětu, nepřistoupili na již domluvenou dohodu téměř všech politických stran zastoupených v této Poslanecké sněmovně, aby rozpočet Ministerstva obrany dosáhl do roku 2025 2 % HDP, nikoli jen a pouze 1,4 % do roku 2020. Připomenu, že 2 % HDP jsme přislíbili ještě před vstupem do NATO našim spojencům. Myslím, že by tento závazek byl dosažitelný, byl adekvátní zhoršující se bezpečnostní situaci na východě i jihu našeho zájmového prostoru a umožnil by umazání vnitřního dluhu, dokončení modernizace a rozvoje naší armády. Obávám se tedy, že přesně to bude v budoucnu zapotřebí. Navíc by byl závazkem pro velkou část politického spektra, takže by armáda měla jistotu bez ohledu na střídání politických sil.
Druhá moje poznámka se týká toho, že byť rozpočet v absolutních hodnotách roste, přesto budeme nadále patřit na chvost v Severoatlantické alianci, protože pokud se potvrdí odhady, rozpočet na obranu nebude držet krok s rostoucí ekonomikou, a tedy ani HDP. Ochota investovat do obrany a být plnohodnotným spojencem se mimo jiné poměřuje právě tímto podílem. Zatímco škrty v obranném sektoru v dobách ekonomické krize jsou tolerovány, ostatně si jimi prošla opakovaně většina členských zemí NATO, očekávala bych od pana premiéra, že v době příznivější ekonomické situace se projeví tato okolnost i ve zvyšování rozpočtu, resp. jeho podílu na HDP. Abych prosím pěkně nebyla dezinterpretována, zopakuji, že nekritizuji vládu za to, že nezvyšuje rozpočet na obranu, naopak jsem tomu ráda. Jen říkám, že růst by mohl, vlastně měl, být prostě vyšší. Ruská expanze a provokace vůči Západu i akce teroristů na Středním východě a v severní Africe jsou naprosto viditelným ohrožením našich zájmů i našeho geografického prostoru a jedině kvalitní odstrašivá síla a kvalitní transatlantické spojenectví může být zárukou naší bezpečnosti.
Zvyšující se rozpočet má ovšem ještě jeden aspekt - umět dobře, tedy efektivně a kvalitně utrácet je stejně těžké jako moudře škrtat. Možná to, co jsem řekla, může někomu znít banálně, ale není tomu tak. Jak je patrné z minulosti, apetyt nakupovat v časech hojnosti může mít negativní dopady na hospodaření v časech ekonomické kontrakce. Nejde jenom o to, nakoupit nějakou techniku, ale i o udržitelnost při jejím provozování. Je nutné si vždy klást otázku, zda budu mít dostatek lidí a dostatek peněz i na běžný provoz po celou dobu akvizičního cyklu. Je mnoho příkladů nejenom z České republiky, kdy se nějaký nákup vymstil. Týká se to třeba letectva, jehož provoz je velice nákladný, a pokud se při nákupu nemyslí na celý cyklus, technika musí být v některém okamžiku odstavována. Je dobře, že v navrženém rozpočtu, resp. ve výhledu do dalších let se odráží úvaha, že nejprve je nutné umazávat tzv. vnitřní dluh z minulosti na materiálu, výzbroji, údržbě apod., který se odhadem blíží částce vyšší než 100 mld. korun, a teprve až budou připravené investiční projekty, budou se zvyšovat kapitálové výdaje. Jinými slovy, je správné, že nejprve se ekonomika resortu bude soustředit na běžné a personální výdaje. Ostatně jak víte, přijali jsme v nedávné době zákon 221 o vojácích z povolání, byť nám ho Senát vrátil kvůli nějakým administrativně technickým věcem a budeme ho přehlasovávat, tak legisvakance by měla být taková, že by tento zákon měl platit od 1. 1. 2015, a tato norma vlastně bude umožňovat i personální politiku resortu tak, aby naše armáda měla kvalitní vojáky, kteří budou růst nejenom v kariéře, ale samozřejmě budou i narůstat jejich finanční prostředky, a ta kvalita je přímo úměrná i tomu, co od nich očekáváme, co očekáváme, že budou používat za vybavení. Takže jednak by se to mělo odrazit i ve vyšším náboru, pak budou teprve růst i investiční výdaje vedle těch kapitálových. ***