(11.50 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Obsahem mého pozměňovacího návrhu je tedy navýšení výdajů vedených v informačním systému programového financování o 100 mil. korun z titulu zvýšení položky podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství a na druhé straně snížení dotace na podporu exportu pro Českou exportní banku o 100 mil. korun. Jedná se o tzv. dotaci na úhrady ztráty exportní banky z podpořeného financování, která je ze státního rozpočtu poskytována na základě zákona č. 58/1995 Sb.
Důvodová zpráva k výši dotace - tam je navržena výše 1,54 mld. - uvádí, že odhad budoucí tvorby opravných položek, tedy pokrytí ztráty České exportní banky, je velmi obtížný. V minulém roce sice dosáhly opravné položky částky, která přesahuje 1 mld. korun, nicméně tuto částku samotná banka hodnotila jako zcela mimořádnou záležitost a také samotná banka odhaduje saldo opravných položek pro další rok ve výši 1,2 mld. korun. Snížení částky z výše 1,54 mld. korun o 100 mil. podle mého soudu a i zkušeností z minulých let nepředstavuje žádné riziko pro státní rozpočet. Naopak tento přesun pomůže vyhovět větší části z podávaných žádostí měst a obcí na podporu rozvoje a obnovy základních škol.
Nejhorší je, když se vypíše dotační titul, a pak se zjistí, že na ten dotační titul je vyčleněno málo finančních prostředků. Tohoto názoru jsou i zástupci Ministerstva financí, alespoň soudě podle jednání podvýboru pro financování územních samospráv, kterého jsem se účastnil jako jeho člen. Proto bych vás chtěl požádat, i pana ministra financí, nejen ctěnou Sněmovnu, o podporu tohoto návrhu, protože je rozumný, je racionální a pomůže vyhovět alespoň přiměřené části žádostí měst a obcí na podporu dotačního titulu, který samo Ministerstvo financí vyhlásilo. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu... Pardon?
Poslanec Vladislav Vilímec: Zapomněl jsem. Protože je návrh v systému, tak jsem se zapomněl přihlásit k tomuto návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument 1719.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji za opravu. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, připraví se pan poslanec Karamazov. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, děkuji za slovo. Já bych se chtěl ve svém příspěvku vyjádřit k rozpočtu kapitoly Ministerstva životního prostředí a k dalším dvěma s tím souvisejícím kapitolám nebo položkám.
Rozpočet kapitoly Ministerstva životního prostředí vypadá na první pohled velmi úsporně. Příjmy se snižují ve srovnání s rokem 2014 na 68,3 %, výdajový limit klesá na 72,6 % skutečnosti roku 2014. V žádném případě se ovšem nejedná o úspory. Kapitálové výdaje podle mého názoru klesají proto, že i když programové období evropských programů začíná již v příštím roce, nebo začalo již letos, a mělo by tedy v příštím roce být již v plném běhu, tak zřejmě v plném běhu nebude, protože programy, jak tady zmiňoval včera pan předseda klubu TOP 09 Kalousek, nejsou připraveny. Provozní výdaje se naopak zvyšují o 186 mil., tedy na úroveň 106,4 % roku 2014, a kapitálové výdaje, které jsem zmínil, klesají na 62,9 %.
Co se týká provozních výdajů, tak i v tomto resortu dochází k navýšení počtu zaměstnanců úřadu Ministerstva životního prostředí o 21 z 558 na 579 a k navýšení prostředků na jejich platy o 20,1 mil. Kč.
Mluvil jsem o kapitálových výdajích a o jejich možné souvislosti s nedobrou připraveností na nastávající programové období. Co je podle mého názoru těžko pochopitelné, je to - a už jsem se o tom tady zmiňoval jak ve svém předchozím vystoupení v prvním čtení, tak i na jednání výboru -, že resort vůbec nerozpočtuje finanční prostředky na programové období 2014-2020. Když se podíváme na tabulku, jak jednotlivé resorty přistupují k tomuto problému, tak zjistíme, že některé resorty rozpočtují náklady na končící programové období i na to, které bude nastávat. V tomto případě životní prostředí patří mezi ty resorty, kde není na to rozpočtováno nic. Znamená to, že příprava operačního programu Životní prostředí bude financována z nějakého jiného zdroje nebo z nějakých ušetřených prostředků z roku 2014? Jak se resort hodlá vypořádat s financováním výzev, které mají menší rozsah, které mohou již v tomto nastávajícím roce přijít, tedy například programy na výměny kotlů nebo zateplení budov? To jsou poměrně malé projekty, které mohou být ovšem velmi užitečné pro občany a jejichž realizace není tak náročná. Stejný problém nastane, pokud by přece jenom vláda dokončila například jednání o operačním programu Životní prostředí a bylo by potřeba vynakládat prostředky na kofinancování. Rovněž tyto prostředky, mají-li být regulérně vynakládány, by měly být v rozpočtu financovány. A nakonec, kdyby opravdu došlo k vyhlašování výzev a jejich realizaci, z jakých prostředků budou financovány náklady na jejich administraci? Myslím, že v případě tak důležitého programu, jako je operační program Životní prostředí, není možné říci, tak jak odpověděl pan náměstek ministra financí Ing. Gregor na jednání výboru pro evropské záležitosti, že se to nějak vyřeší prostě, že na to prostředky jsou, že na účtech Státního fondu životního prostředí je 6 mld. korun. Jak už jsem řekl, týká se to i dalších resortů.
Dalším neřešeným problémem resortu životního prostředí je požadavek na navýšení výdajů kapitoly o výdaje, které souvisejí s příjmem za emisní povolenky. Je tomu tak, a to je celkem pochopitelné při rozpočtovém financování, že žádný výdaj nesmí být uvolněn, dokud pro něj nebyl v rozpočtu přijat příjem, což u emisních povolenek znamená, že je nemáme v rozpočtu dopředu, ony budou v rámci aukcí ty příjmy přicházet teprve v průběhu roku. I zde to žádá nějakou systémovou změnu tak, aby například program zelená úsporám, který je právě z příjmů za emisní povolenky, z jejich aukcí, realizován, mohl být financován.
Stejně tak je neřešený problém nedostatku zdrojů na krytí zákonných nároků, které byly vzneseny, zejména se to týká zákonných nároků, které byly vzneseny ve vztahu k Agentuře ochrany přírody a krajiny od Lesů ČR. Jsou to tzv. náhrady za újmy, které byly LČR způsobeny, kdy původně se stát tímto nárokem nechtěl zabývat, protože se nezdálo, že by přesun peněz z jedné kapsy státu do kapsy druhé měl být nějakým problémem, ovšem Agentura ochrany přírody a krajiny začala prohrávat soudní spory v těchto věcech s organizací Lesy ČR a bude potřeba tyto peníze vyplácet zpětně. Myslím, že v návrhu rozpočtu tento problém řešený není. ***