Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

48.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 156/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako tisk 156/1. Z pověření Senátu předložený návrh zákona uvede pan senátor Jaroslav Zeman, kterého tady vítám a prosím, aby se ujal slova.

Senátor Jaroslav Zeman: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám jménem Senátu představil návrh na změnu zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, týkající se veřejné služby. Návrh je předkládán s cílem upravit institut veřejné služby v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky tak, aby mohl být tento institut opět využívám osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání podle srovnatelných pravidel, která byla nastavena před účinností sociální reformy. Do této účinnosti, to jest do 1. 1. 2012, náš právní řád umožňoval aplikovat institut veřejné služby tři roky, aniž by byla zpochybněna jeho ústavnost.

Institut veřejné služby je v současném právním řádu stále zakotven a jeho organizace Úřadem práce České republiky byla hodnocena v roce 2012 velmi pozitivně. Proto není potřeba z pohledu jeho řízení nic upravovat. Co je důležité upravit, je opětovné posílení motivační složky osob v hmotné nouzi a zakotvení do systému pomoci v hmotné nouzi hodnocení aktivní snahy osoby nalézt si zaměstnání a mezi tuto snahu mimo jiné zařadit i výkon veřejné služby v rozsahu alespoň 20 nebo 30 hodin za měsíc, tak jako tomu bylo dříve. Princip hodnocení této aktivity zůstane zachovaný, jako byl v minulosti a jako je i dnes v souvislosti s uplatněním pohledávek a nároků či využitím majetku. To znamená, že se bude postupně navyšovat částka živobytí o určený procentní rozdíl mezi životním a existenčním minimem. Úprava hodnocení vlastní aktivity a institutu veřejné služby bude tak ve větší míře sloužit k motivaci osob v hmotné nouzi nalézt si zaměstnání, k jeho zachování, jejich pracovních schopností a dovedností, a nezůstávat pouze pasivně na dávkách v pomoci v hmotné nouzi.

Jde přímo o návrh, kdy osoby, které pobírají příspěvek na živobytí déle jak šest měsíců a nejsou nijak aktivní, to znamená nevykonávají veřejnou službu, dobrovolnickou službu, krátkodobé zaměstnání a podobně, budou mít částku živobytí na úrovni existenčního minima. Toto opatření se však nevztahuje na osoby, které mají odůvodněné překážky vykonávat pracovní činnost. Jedná se například o osoby starší 68 let, poživatele starobního důchodu, osoby invalidní ve druhém a třetím stupni invalidity, osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti či při nekvalifikaci osoby pobírající rodičovský příspěvek, osoby pečující o osoby závislé na příspěvku na péči a tak dále.

Znamená to, že pokud osoba bude po šesti měsících pobírání příspěvku na živobytí aktivní, navýší se jí částka živobytí o 40 % částky rozdílu mezi životním a existenčním minimem. Další navýšení živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním a existenčním minimem osoba získá, pokud nemusí uplatňovat žádné nároky a pohledávky, nebo je uplatňuje, ke stejnému navýšení dojde zase o 30 % při hodnocení majetku. V součtu se osobě může tedy částka jejího živobytí může vyšplhat až na její životní minimum, což je jedním z principů hmotné nouze od jejího zavedení. V případě, že bude osoba vykonávat veřejnou nebo dobrovolnickou službu v rozsahu 30 hodin měsíčně, může jí být částka živobytí ještě navýšena o polovinu rozdílu mezi životním a existenčním minimem, to je 650 korun, to znamená, že může výši dostat i nad životní minimum.

Dále v této novele zákona o pomoci v hmotné nouzi s ohledem na aktuální celkovou situaci na trhu práce a s přihlédnutím k obtížnému zaměstnávání osob pobírajících dávky důchodového pojištění navrhujeme zavést opatření, které je již zavedeno například u dávek nemocenského pojištění, a to započítávat dávky důchodového pojištění jen zčásti, respektive z 80 %. Toto opatření se dotkne pozitivně převážně osamělých důchodců.

Vážené poslankyně, vážení poslanci. V podstatě se dá zjednodušeně říci, že veřejná služba je sice v zákoně obsažena, ale zájem je nulový, neboť za její vykonávání neexistuje ani postih ani odměna. Veřejná služba je ale jedním z opatření, kterým se dá bojovat proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje nebo se práci vyhýbá. Systém pomoci v hmotné nouzi v současné době na aktivitu osob nijak nereaguje, respektive je zcela nedůležité, zda osoba v hmotné nouzi pracuje, či nikoliv, neboť dávka je poskytnuta ve stejné výši. Dá se tedy předpokládat, že pokud nedojde k realizaci v novele navržených opatření, může dojít k dalšímu prohloubení závislosti osob na dávkách nebo ztrátě schopnosti obnovit si pracovní dovednosti a sociální vazby. Dalším, ne zcela nezanedbatelným rizikem může být i negativní společenský postoj vůči osobám, které se pasívně vyhýbají práci.

Vážené kolegyně a kolegové, přednesl jsem smysl předloženého návrhu, který se zaměřuje na dobrou praxi, která byla pozitivně hodnocena před účinností sociální reformy, a také reaguje na nález Ústavního soudu České republiky, a zachovává tak základní pilíře, aby byla aktivita osob v hmotné nouzi určitým způsobem bonifikována, aby osobám bylo zachováno hmotné zabezpečení. Dovoluji si vás za předkladatele požádat o postoupení tohoto návrhu do výboru, a děkuji za vaši pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji pane senátore. Ještě než dám slovo paní zpravodajce, tak pár omluv. Pan ministr Herman od 18.45 z resortních důvodů, pan ministr dopravy z dnešního jednání od 18.30 z pracovních důvodů a ze zítřejšího dopoledne rovněž pracovní důvody. A pan poslanec Havíř z dnešního jednání od 19. hodiny z pracovních důvodů. Tolik tedy další omluvy.

Prosím paní poslankyni Markétu Adamovou, která již zaujala místo u řečniště, aby se ujala své role zpravodajky. Prosím.

Poslankyně Markéta Adamová: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych tedy stručně navázala na pana kolegu. Co se týče změny zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, tak tedy opravdu především upravuje institut veřejné služby, který je pro nález Ústavního soudu České republiky v praxi nedostatečně využíván, a je tedy předpokládáno, že hlavní příčinou je právě to, že osoba zapojená do veřejné služby není dostatečně motivována, což tato úprava tedy chce změnit. Je zaměřena na modifikaci zachovaného zbytku právní úpravy ohledně veřejné služby, a to tak, aby vyhověl základním požadavkům Ústavního soudu a zároveň zavedl bonifikaci výkonu veřejné služby při zachování hmotného zabezpečení během jejího výkonu. Dle předkladu je pro klienty veřejná služba dobrovolná.

Co se týče stanoviska vlády, tak ta k němu zaujala neutrální postoj. Já bych řekla, že ještě některé věci v důvodové zprávě by se daly rozporovat. Mám na mysli především třeba to, že se deklaruje, že se jedná o rozpočtově neutrální návrh, protože ve variantě dvě se nedomníváme, že s tímto lze souhlasit, protože již samotný fakt navýšení částky o živobytí o 40 % částky rozdílu mezi životním minimem a existenčním minimem určitě přinese nějaké zvýšení nákladů. Proto si myslím, že by vlastně v případě, že návrh postoupí do druhého čtení, se jím měl zabývat velmi podrobně garanční výbor, tedy výbor pro sociální politiku. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku paní poslankyně Pastuchové. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Dobrý podvečer, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych se také vyjádřila k tomuto návrhu na změnu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, která takzvaně vrací do hry institut veřejné služby v podobě, jak fungovala v létech 2009 až 2011.

Pocházím z Libereckého kraje, konkrétně z Jablonce nad Nisou, kdysi okresu prosperujících textilek a výroby skla. Doba se změnila, nezaměstnanost roste, ale roste také počet lidí, kteří chodí na úřad práce s nataženou rukou, aniž by se snažili svůj osud nějak ovlivnit. Nejde o frázi. Osobně jsem se před několika týdny posadila vedle úřednice úřadu práce v Jablonci nad Nisou a byla jsem přítomna jednání s klienty, kteří si pro tyto dávky chodí. Dojem z toho mám takový, že je jedno, jestli ten člověk pracuje, nebo nepracuje, protože dávka v hmotné nouzi je pro všechny stejná, což si myslím, že je špatně.

Nedávno jsme tu schválili změnu zákona o hmotné nouzi, která poskytuje a upravuje doplatky na bydlení. Z Poslanecké sněmovny dle mého názoru neodešla v ideální podobě, ale snad omezí alespoň něčím zneužívání této dávky. Nyní bychom se tu měli zaměřit na další změnu tohoto zákona a zásadní krok, který bude motivovat nezaměstnané osoby v hmotné nouzi, ty, kterým to psychický a fyzický stav dovolí, k aktivitě, díky které by si mohly nejen finančně přilepšit, ale také si uchovat pracovní návyky, které pomalu, ale jistě ztrácejí. Není třeba vymýšlet něco nového. Veřejná služba s motivační funkcí úspěšně fungovala v letech 2009 až 2011. V roce 2012 přišla sociální reforma, která z ní udělala paskvil. Místo motivace začala pro nezaměstnané a osoby v hmotné nouzi představovat sankce, jejichž hrozbu ukončilo až rozhodnutí Ústavního soudu. V zákoně ovšem veřejná služba zůstala, téměř se ale nevyužívá, nemá ani motivační ani sankční charakter.

Převezměme tedy to dobré, co fungovalo, a slaďme to s nálezem Ústavního soudu České republiky tak, aby nikdo nebyl diskriminován. Mám tím na mysli důchodce, postižené, osoby pobírající rodičovský příspěvek nebo příspěvek na péči. Nedostatky, na které upozorňuje stanovisko vlády k tomuto návrhu, můžeme změnit v rámci druhého čtení. Tímto vás tedy prosím o podporu a propuštění tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě jedna omluva. Po 19. hodině se omlouvá pan kolega Vyzula.

Zeptám, kdo dál se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím. Omlouvám se, paní ministryně, nechtěl jsem vás nijak zkrátit na vašich právech. Prosím, paní ministryně práce.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, já bych se jen velice krátce ráda vyjádřila k předkládanému návrhu zákona, o kterém tu už bylo všechno řečeno. Chci jen říci, protože jsem si vědoma, že řada obcí volá po obnovení tohoto institutu, tak podporuji tento návrh zákona s tím, že v další fázi legislativního procesu doporučuji, aby byly zohledněny připomínky, které jsou obsaženy ve stanovisku vlády k tomuto návrhu zákona a které jsou v podstatě technicko-legislativní povahy. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Dále do obecné rozpravy nemám žádnou přihlášku, tak ji končím. Návrh na vrácení nebo na zamítnutí nepadl. Zeptám se na závěrečná slova. Pane senátore? Závěrečné slovo ne, paní zpravodajka také ne. Budeme tedy hlasovat o přikázání. Je zde návrh z organizačního výboru na přikázání výboru pro sociální politiku. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak.

Takže budeme hlasovat pouze o přikázání výboru pro sociální politiku. Ještě zazvoním.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 95. Přihlášeno je 166, pro 141, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

Končím první čtení tohoto návrhu s tím, že byl přikázán výboru pro sociální politiku. Děkuji panu senátorovi a paní zpravodajce.

Otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.