Pátek 5. prosince 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
86.
Návrh poslanců Miroslava Grebeníčka, Zuzky Bebarové-Rujbrové,
Marty Semelové a Kateřiny Konečné na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
(zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 60/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Miroslav Grebeníček a zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec František Vácha. Obdrželi jste sněmovní tisk 60/5, který obsahuje návrh na zamítnutí, a pozměňovací návrhy nebyly předneseny.
Otvírám tedy rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Už jednu eviduji. Pan poslanec a předseda poslaneckého klubu KSČM Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, dovolte mi, abych se před závěrečným hlasováním o tomto návrhu vyjádřil jménem poslaneckého klubu KSČM, který je ostatně předkladatelem tohoto návrhu.
Je samozřejmě nepochybné a po našem dnešním ranním rozhodování ještě nepochybnější, že v současných nebo minulých týdnech a měsících se navýšila minimální mzda, navýšily, pravda, ne tolik, jako bychom chtěli, i důchody. Našly se i peníze na 3,5procentní zvýšení platů ve veřejné sféře a koneckonců i 2,9procentní navýšení platů ústavních činitelů, soudců, státních zástupců také, jsou v tom zahrnutí, ministři, prezident a tak podobně. Není tedy žádný rozumný důvod, aby neměla být valorizována částka, tedy částka sociálního stipendia studentů vysokých škol. Tato částka, kterou zákon pevně stanovuje, se jak známo nezvýšila, tedy nevalorizovala, již od roku 2007. Máme konec roku 2014 a od roku 2007 se přece jenom náklady, ať už životní, nebo náklady na studium a s nimi náklady spojené, podstatně zvýšily. Je pro sociálně slabé studenty nepříjemné a pro establishment nedobré, že projednávání návrhu na valorizaci sociálního stipendia, který byl mimochodem podaný již loni, se setkalo s takovými průtahy, že se k závěrečnému hlasování dostáváme až dnes, a že tedy i v průběhu projednávání zde zněly odmítavé postoje některých poslanců a poslankyň. (Hluk v sále.)
Tvrzení, které zde ve Sněmovně dokonce zaznělo, že by si studenti, místo valorizace měli začít ke studiu přivydělávat, podle mého soudu není zrovna rozumným argumentem.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Moc se omlouvám, pane předsedo, vaše slova rozvášnila kolegy v Poslanecké sněmovně natolik, že začali diskutovat mezi sebou místo toho, aby vás poslouchali. Poprosím o klid v Poslanecké sněmovně.
Poslanec Pavel Kováčik: Nemyslím si, že mám až tak velkou schopnost kohokoliv rozvášnit.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vy se podceňujete, pane předsedo. Prosím, pokračujte.
Poslanec Pavel Kováčik: Nejde jenom o omezené možnosti přivýdělku, ale i o samou logiku podobného argumentu. Přivydělat si totiž při současné vysoké nezaměstnanosti by podle této logiky snad měli i ti, co berou minimální mzdu a nebo ve veřejné sféře velmi nízký plat. Je to skutečně lichý protiargument. Pokud zde někdo nedávno argumentoval, že si také při studiu přivydělával dokonce šest stovek, pak z těchto šesti stovek tehdy jistě mohl bez nějakých významných problémů zaplatit podstatně více nákladů než dneska i třeba ze šesti tisíc. Ubytování na koleji, a pamatujeme se, my starší, kteří jsme studovali v té době, když jsme si přivydělávali těch šest stovek, ubytování na koleji, plnou celodenní stravu na celý měsíc, jízdné a ještě mně k tomu zbyly tři stovky, dvě stě padesát korun, někdy více, někdy méně. Dnes bohužel životní náklady studenta činí, když to hodně, hodně tedy přiškrtím, devět tisíc korun měsíčně. A to není na žádné vyskakování. A radit studentům, aby si místo řádného studia, nebo vedle studia, šli přivydělávat, zejména u některých náročných oborů může mít skutečně i vážné důsledky na kvalitu i délku studia. My přece chceme, aby pracovití, talentovaní a snaživí studenti ze sociálně slabších rodin studovali. Studovali úspěšně, aby z nich byli dobří lékaři, učitelé, inženýři či další vzdělané profese, a přinesli tak celé společnosti pozitivní posun dopředu. Ostatně vzdělání, jak známo, jak se všichni sem tam zaklínáme, je schopno popohnat společnost kupředu nejrychleji, nejlépe a nejefektivněji.
Mohu si tedy dnes snad dovolit apelovat na všechny, aspoň kdo mají představu o náročnosti studia, o nákladech rodin na studium svých dětí a o tom, jak napjaté jsou rodinné rozpočty v mnoha sociálně slabších rodinách, abyste, kolegyně a kolegové, podpořili návrh, který neklade žádné zvláštní extrémní nároky na státní rozpočet.
Ty peníze na prostou valorizaci sociálních stipendií ostatně už v letošním rozpočtu byly, nejde o žádnou horentní sumu, jedná se pro letošek maximálně o 16 milionů korun. Studenti, kteří by navýšení stipendia potřebovali a kterým by mohlo alespoň trochu pomoci, je bohužel letos ještě nedostali. Ne proto, že by Ministerstvo školství nechtělo ty peníze dát, ale proto, že se čeká na to, až my tady v této komoře a následně ve vedlejší komoře parlament schválí zákon o valorizaci, která, jak jsem již uvedl, má zpoždění sedm let! Sedm hubených let.
Ministr školství návrh na valorizaci těchto stipendií, jak známo, od počátku podporuje. Při interpelacích jsme si mohli vyslechnout i stanovisko předsedy vlády, který se rovněž vyslovil pro. Dnes tedy máme, kolegyně a kolegové, dobrou příležitost udělat něco, co tato Sněmovna měla a mohla udělat už daleko dříve. Za sebe říkám, stejně jako ministr školství, stejně jako předseda vlády, že jsem pro valorizaci sociálních stipendií studentů vysokých škol a návrh stejně jako celý klub Komunistické strany Čech a Moravy samozřejmě podpoříme. Dovoluji si požádat, abychom i ve světle našeho ranního hlasování učinili i my ostatní, z ostatních poslaneckých klubů, totéž. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi za jeho příspěvek. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pánů zpravodajů, jak pana poslance Váchy, tak paní poslankyně Maxové. (Posl. Grebeníček: Nemám žádný návrh, ztotožňuji se s předřečníkem.) Tak, pan poslanec Grebeníček se ztotožňuje s předřečníkem, pan poslanec Vácha přece jenom chce závěrečné slovo. Prosím.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poprosit Sněmovnu, aby hlasovala ne podle stranické příslušnosti, ne podle ideologie. Můžete si vzít příklad ze mě, já jsem zarytý antikomunista, a budu hlasovat pro. Takže můžete zkusit hlasovat podle svého svědomí, podle toho, jestli chcete pomoct těm studentům, nebo podle ideologie. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi za rozumnou agitaci. A budeme nejprve hlasovat o návrhu na zamítnutí, který byl předložen. Přivolám naše kolegy z předsálí. Mám tady žádost o odhlášení, takže vás tady všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Poslanci spěchají do sálu.)
Budeme tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí, který byl přednesen během jednotlivých čtení.
Zahajuji hlasování o návrhu na zamítnutí. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 42. Přihlášeno bylo 149 poslankyň a poslanců, pro 70, proti 66. Návrh nebyl přijat.
Protože nebyly předneseny pozměňovací návrhy, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona jako celku.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslance Miroslava Grebeníčka, Zuzky Bebarové-Rujbrové, Marty Semelové a Kateřiny Konečné na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 60."
O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 43. Přihlášeno 152 poslankyň a poslanců, pro 50, proti 58. Návrh nebyl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona nebyl vysloven souhlas.
O slovo s přednostním právem se hlásí pan předseda poslaneckého klubu KSČM. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Pane předsedající, paní a pánové, víte, já bych teď pokaždé, když uslyším z vašich úst ona slova o podpoře studia, podpoře vzdělání, podpoře studentů, podpoře vzdělanostní společnosti a také rovném přístupu, rovných šancích pro každého, kdo má dáno, a teď myslím, nikoliv do peněženky, ale do mozku, do hlavy, do inteligence, do schopnosti studia, tak si vytáhnu vždycky to hlasování o tomto návrhu zákona a pokaždé mám chuť okomentovat to, jak jste to tehdá, pane kolego, paní kolegyně, mysleli. Ale neudělám to. Jen takový povzdech. Ráno jsme byli schopni hlasovat pro sebe ano - a pro studenty teď ne? Rozmysleme si to ještě jednou. A možná, když přijde takový návrh příště, my ho podáme samozřejmě znovu, a zveme vás všechny k tomu, abyste jej podepsali, abyste se tady nemuseli vymezovat, že návrh je sice dobrý, ale podali ho ti škaredí komunisti, tak to nemůžeme podpořit, takže návrh píšeme znovu a zveme vás všechny k tomu, abyste jej s námi rovnocenně měli rovnou šanci se k němu přihlásit. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Děkuji panu předsedovi Kováčikovi. Budeme pokračovat dalším bodem naší schůze, jímž je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.