Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 299/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo jeden ze zpravodajů, který bude sledovat rozpravu, a to buď zpravodaj hospodářského výboru Michal Kučera, a připravili se páni poslanci zpravodajové výboru pro veřejnou správu Jiří Petrů a pro evropské záležitosti Jan Zahradník.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji vám. Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že už je poměrně pokročilá hodina, tak se nebudu vracet k informacím, které tady padly už v prvním čtení, a řekl bych jenom, nebo dovolil bych si shrnout aktuální stav projednávání této normy po jednání ve výborech.

Především bych chtěl poděkovat za diskusi ve všech čtyřech výborech, které jsem se osobně zúčastnil a která byla až na vzácné výjimky velmi věcná, a myslím, že velmi adekvátní významu této novely. Chci zdůraznit, že po mnohakolových jednáních, protože tato situace je mírně unikátní - nebo mírně, spíš velmi unikátní, protože my vlastně on-line o těch jednotlivých pozměňovacích návrzích průběžně jednáme i s Evropskou komisí, což je věc velmi specifická. (V sále je hlučno.)

Troufám si tedy říct, že v uplynulých týdnech se z těch mnoha sporných oblastí, se kterými jsme začínali nad tou vládní předlohou, že se nám podařilo dospět ke kompromisním zněním v řadě bodů. Ještě před dvěma dny, nebo třemi dny, těch sporných bodů, nebo ty sporné body zůstaly tři, dneska si troufám říct, že jsou dva. Jakkoliv je nechci podceňovat, protože jsou významné. Existují tedy stále dvě sporné oblasti, tak jak vnímám, nebo jak jsem vnímal diskusi v jednotlivých poslaneckých výborech, nebo výborech Sněmovny -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás na chvilku přeruším a požádám Sněmovnu o klid, abyste nemusel přerušovat kolegy, kteří pravděpodobně ještě diskutují o jiných tématech. Prosím diskuse mimo toto téma přeneste do předsálí. Děkuji vám.

Prosím pokračujte.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Jsem zvyklý na nezájem o svých bodech a smířím se s tím i tak.

Zbývá tedy otázka statutu odkladného účinku žalob podaných ze strany dotčené veřejnosti a záležitost takzvaných přechodných ustanovení, tedy řešení existujících projektů ve správním řízení, které byly zahájeny ještě přede dnem nabytí účinnosti novely. To jsou dva pilíře nebo dvě oblasti, ve kterých zatím stále vnímám, že přes intenzivní jednání a i řekněme už i kompromisy, ke kterým se podařilo dospět v jednání se všemi stranami, stále ještě existují různé názory a ty jsou také vtěleny do celé řady pozměňovacích návrhů, které padly ve výborech a které pravděpodobně nebo téměř jistě padnou i dneska.

Dovolte mi jen tedy krátce připomenout fakta. Od dubna 2013 existuje infringement Evropské komise v této věci a v dubnu letošního roku jsme byli několik dní před zastavením čerpání evropských fondů v objemu cca 100 miliard korun, které se nám tedy intenzivním jednáním podařilo odvrátit s tím, že novelu uvedeme v platnost a v účinnost k 1. lednu 2015. Všichni už tady víme, že je zřejmé, že k 1. 1. 2015 to téměř jistě nebude, to už je opravdu jenom z říše teorie. A myslím si, že s tím už počítá dnes i Evropská komise, protože už o tom samozřejmě byla průběžně informována. Nehledě na to, že i Evropská komise má on-lineové informace přímo z jednání z výborů, takže troufám si říct, že o tom mnohdy, o jednotlivých pozměňovacích návrzích, je informována ještě dříve než zbytek této Sněmovny potom na plénu. Zároveň byla s příslušným Generálním ředitelstvím Komise, tedy s DG Envi, projednána podoba těch částí zákona, které nám byly dlouhodobě vytýkány.

Chci zdůraznit, že Ministerstvo životního prostředí společně s ostatními dotčenými resorty se snaží maximálně o to, aby nakonec byla přijata varianta, která splní ty dvě základní priority, tedy byla přijatelná pro Evropskou komisi, zhojila ty základní výtky, které jsou nám vytýkány dlouhodobě v rámci toho infringementu, a zároveň aby zásadně nezkomplikovala výstavbu potřebných investic v této zemi. Říkám zásadně nezkomplikovala, protože je jasné, že tam jsou body, které mohou určité komplikace způsobit. Na druhé straně jsou tam body, nově, například lhůty pro rozhodnutí soudu, které zase by měly některé ty komplikace částečně kompenzovat. A znova opakuji, ve většině případů, možná z těch 12 v 10, jsme už dosáhli kompromisního znění.

Já bych chtěl tady říct, že do třetího čtení, které doufám, že proběhne na konci příštího týdne, jsem připraven pokračovat v těch intenzivních jednáních s Evropskou komisí, která dnes pokračují nebo která dnes probíhají - nebo dnes, poslední týdny nebo měsíce každý den, doslova v dennodenním styku jsme s Evropskou komisí.

Já jsem slyšel na poslaneckých výborech celou řadu někdy i - a nezlobím se samozřejmě, je to politika - emocionálních vyjádření o hájení českých národních zájmů a o tom, co se všechno stane, když ta norma bude přijata. Vážené kolegyně, vážení kolegové, věřte mi, že i já velmi dobře vím, co jsou to české národní zájmy, a dělám maximum pro to, abychom je obhájili. Na druhou stranu jsme členy Evropské unie, vstoupili jsme do ní se závazky, vstoupili jsme do ní s tím, že budeme využívat určité výhody, a někdy mám pocit, že jsou nám dobré evropské fondy, ale ve chvíli, kdy máme plnit závazky vyplývající ze směrnic, tak s tím máme problém a snažíme se hledat tak typickou českou cestu. My dneska velmi intenzivně diskutujeme o těch jednotlivých sporných ustanoveních a věřte, dneska je to spíš právní bitva a jsou to opravdu už právní disputace, protože - nechci zabíhat do detailů, asi se do těch detailů dostaneme v rámci debaty - je to třeba jedno slovo nebo jedna věta, která rozhoduje o tom, zda to ustanovení nebo ten paragraf je přijatelný nebo není přijatelný pro Evropskou komisi a na druhé straně pro určitou část mých kolegyň nebo kolegů. Věřte mi, že ty sporné body máme opakovaně písemně od Evropské komise, že prostě tak jak jsou dneska navrhovány zatím v některých těch pozměňovacích návrzích, jsou prostě pro Evropskou komisi nepřijatelné. Já tím opravdu nechci nikoho vydírat. Moje povinnost a odpovědnost je ta, abych tady řekl před tím čtením, že jsou tady ještě určité sporné body, a že tak jak ty pozměňovací návrhy, některé z nich, budou načteny, jdou v této chvíli za rámec toho, co po nás Komise chce.

Jsem připraven samozřejmě pokračovat v těch intenzivních jednáních tak, abychom se v mezidobí do třetího čtení tyto sporné body, které, zdůrazňuji, zůstávají podle mého názoru už jenom dva, snažili s Evropskou komisí, a to i na té nejvyšší úrovni, projednat tak, aby až budu překládat ve třetím čtení tento návrh, tak jsem vám opravdu mohl zcela zodpovědně říct, protože ty pozměňovací návrhy prší i v posledních opravdu dnech a hodinách, je jich celá řada, navzájem se v něčem popírají, tak abych vám mohl zodpovědně říct, jestli to, co bude překládáno ke schválení a schvalováno, má nebo nemá podporu a oporu v tom, co dneska po nás chce Evropská komise.

Na závěr bych chtěl říct, že si všichni si přejeme, a k tomu intenzivně směřuje jednání, které je především na Ministerstvu pro místní rozvoj, my se na tom také podílíme významně jako Ministerstvo životního prostředí a ostatní resorty, že opravdové řešení této záležitosti by mělo být předmětem jednotného povolovacího řízení, toho, co tato země už měla mít dávno - bohužel se toho moc neudělalo zatím těmi předcházejícími vládami, bohužel -, protože je tou hlavní ambicí, abychom nakonec výrazně zkrátili v rámci jednotného povolovacího řízení celé to martyrium, mnohaleté, které dnes čeká investora, když řetězově po sobě si nechává schvalovat EIA, potom územní řízení, potom stavební řízení, a celý ten proces trvá v mnohých případech 15 a více let, tady starostové by mohli samozřejmě vyprávět a nejen starostové. Je naší hlavní ambicí, aby tento stav, tedy tato novela trvala relativně co nejkratší dobu a byla posléze nahrazena opravdu velmi moderní legislativou, evropskou legislativou, kterou chtějí jak investoři, tak i občanská dotčená veřejnost, to znamená, na tom se všichni shodují. Dejte nám jedno správní řízení s možností soudní ochrany, s jednou možností odvolání a hlavně s rychlým rozhodováním soudů. Protože ten hlavní rozdíl mezi například německou nebo rakouskou nebo jinou legislativou není v tom, že oni by měli nižší ochranu veřejnosti, tedy občanské veřejnosti - oni mají rychlejší soudy.

Takže to bych řekl, že je teď asi hlavní popis situace, a to je stav této novely v rámci druhého čtení po jednání výboru.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi a konstatuji, že jsme v prvém čtení přikázali tento tisk k projednání výboru pro životní prostředí, výboru hospodářskému, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výboru pro evropské záležitosti. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 299/1-6.

Nyní tedy žádám jednotlivé zpravodaje, aby se ujali svého slova, zpravodajské zprávy. Nejdříve pan poslanec Michal Kučera za hospodářský výbor. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych vás velice rád seznámil s usnesením hospodářského výboru. Jenom krátký komentář. Pozměňovací návrhy, které prošly hospodářským výborem a potažmo i ostatními výbory, kde ten průběh byl velmi podobný, se týkaly dvou základních oblastí. O některých se tady zmiňoval pan ministr Brabec. První oblast se setkávala s body nebo s pozměňovacími návrhy, které se týkaly zejména nastavení hraničních hodnot, kterých se posuzování vlivů na životní prostředí bude týkat. Potom se týkala odkladných účinků žalob a reciprocity novely zákona. To byla jedna oblast pozměňovacích návrhů. Druhá oblast pozměňovacích návrhů potom se týká formálních a technických chyb v zákoně, které se právě tyto pozměňovací návrhy snaží odstranit.

Tedy dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením hospodářského výboru ze 14. schůze ze dne 20. listopadu 2014, kdy hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 299 ve znění schválených pozměňovacích návrhů, zmocnil zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný dosah, pověřil zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu, a současně pověřil předsedu hospodářského výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.

A dále bych vás seznámil i s usnesením výboru pro životní prostředí -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, o to jsem vás chtěl požádat, protože jste zpravodajem pro oba výbory. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Michal Kučera: Usnesení zní velmi podobně, to znamená, usnesení výboru pro životní prostředí z 16. schůze ze dne 26. listopadu 2014, které doporučilo Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů - v bodě jedna. V bodě dva pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, v bodě tři zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu, a v bodě 4 zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci se s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativní změny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi za obě zpravodajské zprávy, jak za výbor pro životní prostředí, tak za výbor hospodářský. Nyní požádám pana poslance Jiřího Petrů, který je zpravodajem výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se tímto tiskem zabýval na své 16. schůzi 11. listopadu letošního roku a přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké Sněmovně sněmovní tisk číslo 299 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Těch je celkem 14, ale máte je popsány v tisku 299/3, takže teď je nebudu citovat. A dále mě zmocnil k tomu, aby vás s usnesením seznámil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Jiřímu Petrů a nyní pan poslanec, zpravodaj výboru pro evropské záležitosti Jan Zahradník. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji mnohokrát. Dámy a pánové, výbor pro evropské záležitosti se novelou zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zabýval na svých třech zasedáních a na každém z nich přijal usnesení, které nějakým způsobem upozorňovalo na poměrně značnou problematičnost tohoto návrhu. Jednak v tom prvním, které bylo 17. dubna, výbor vyjádřil vážné obavy, že návrh novely zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, výrazně omezí postup veřejných staveb v České republice, a požádal vládu, aby vzala v úvahu připomínky podnikatelských subjektů k návrhu této novely.

Na svém dalším zasedání 8. října, kdy vlastně podruhé projednal tento návrh, požádal předsedu vlády České republiky, aby zahájil jednání s předsedou Evropské komise o prodloužení lhůty pro nabytí účinnosti novelizace zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, aniž by tím bylo ohroženo čerpání evropských prostředků v rámci stávajícího programového období, stejně jako nového programového období, a vyzval vládu k přípravě novelizace stavebního zákona tak, aby vstoupila v platnost od 1. 1. 2016. Dále přerušil projednání tisku a stanovil proceduru pro další projednávání.

A konečně na své poslední schůzi 20. listopadu projednal tento návrh potřetí a doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky sněmovní tisk 299 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které najdete opět jako sněmovní tisk, a zmocnil zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem provedl legislativně technické úpravy nemající dopad na věcný obsah zákona, a pověřil zpravodaje výboru, aby na schůzi Sněmovny přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu ve výboru pro evropské záležitosti.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi, zpravodaji výboru pro evropské záležitosti, a otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem se do obecné rozpravy hlásí pan předseda Petr Fiala a potom máme řádně přihlášené kolegy do rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, já vím, že je pozdě a že jsme se celý den věnovali diskusi o rozpočtu, ale přesto bych vás prosil, abyste věnovali zvýšenou pozornost tomuto zákonu, který je mimořádně důležitý a který bude mít dopad na další vývoj v České republice.

Vláda nás tady pod určitou hrozbou toho, že by mohlo dojít k zastavení čerpání evropských peněz nejenom do oblasti životního prostředí, ale i na další infrastrukturní projekty zhruba ve výši 180 miliard korun, trošku tlačí k rychlému schválení novely zákona. Jsme tedy pod určitým časovým tlakem, ale přitom o tomto problému ví vláda velmi dlouho, na jeho řešení spolupracuje několik ministerstev, to jsme tady také slyšeli, a bohužel výsledek celé práce je špatný. Novela ohrožuje pracovní místa, destabilizuje podnikatelské prostředí, znejisťuje právní prostředí, ale hlavně hrozí, že nebude možné v České republice nic postavit. A je do jisté míry pravděpodobné, nebo dokonce velmi pravděpodobné, že je to důsledek špatného vyjednávání s Evropskou komisí.

Pan ministr životního prostředí tady říkal, že se ho poslanci ve výborech ptali často emotivně ve věci obhajoby národních zájmů. Tak já se ptám velmi neemotivně, ale stejně se ptám, kdo a jak v tomto případě hájí nebo hájil naše národní zájmy, jak se skutečně řešil tento problém, kolikrát se třeba pan ministr Brabec osobně setkal při jednáních na bilaterální úrovni s příslušným komisařem pro životní prostředí, ať už to byl Slovinec Potočnik, nebo Malťan Vella, v Bruselu. Podle mých informací, a samozřejmě je možné je, pane ministře, vyvrátit, to bylo původně tak, že Evropské komisi stačilo, kdybychom napravili věci, za které nás kritizovala, opatřeními, která by byla platná až od roku 2016. Proč je tedy tady termín o rok dříve? Má náš ministerský tým opravdu důvěru vyjednavačů v rámci Evropské komise a není to, před čím tady teď stojíme, důsledek špatného postupu vašeho ministerstva nebo dalších ministerstev, která se na tom vyjednávání podílejí?

Pokud jde o ty základní hrozby a nebezpečí a problémy, které se ve vládním návrhu zákona skrývají, tak bych tady upozornil na tři hlavní, které jako občanští demokraté tady vidíme.

Ten první je hrozba zastavení některých staveb, a to staveb nejenom veřejných, ale i soukromých. My tady rozumíme obavám veřejnosti, podnikatelů a firem, že dojde k průtahům, zdržením veškerých velkých veřejných i soukromých staveb, což samozřejmě ve svém důsledku bude mít dopad na byznys, přinese to sekundární nezaměstnanost a může se to dotknout každého z nás, protože budeme muset déle čekat na nové silnice, mosty, cesty atd. Nemusím tady připomínat, ale přece jenom třeba pro některé aspoň stručně připomenu odhady Hospodářské komory. Negativní dopady na reálnou ekonomiku, ztráta nebo nevytvoření 15,5 tis. pracovních míst ve stavebnictví, v celé ekonomice 30 tis. míst. Dopady nerealizovaných stavebních prací na veřejné rozpočty v odhadu objemu více než 6,5 mld. korun. A to je ještě celkem střízlivý odhad. To je první velký problém.

Druhý velký problém je snadná zneužitelnost podpisové listiny, tak jak je to teď postaveno v zákoně. V zásadě není problém v tom, že novela rozšiřuje možnosti pro etablované nevládní organizace, aby se zapojily do veřejného rozhodování, ale chceme upozornit na snadnou zneužitelnost tohoto nástroje v rámci konkurenčního boje. Protože tak jak je to tam napsáno, tak v podstatě každý, kdo bude chtít zastavit stavbu svého konkurenta nebo ho nějak poškodit, tak si sežene jednoduše 200 podpisů, podá žalobu a dokáže na celé měsíce zastavit projekt.

A třetím problémem, a ten problém taky není malý, je nárůst byrokracie. Novela chce nově zavést institut, který se nazývá coherence stamp, tedy zjednodušeně řečeno je to jakési znovuověřování souladu s EIA. A to jsou vlastně další kontroly, další papírování, další byrokracie a samozřejmě také prostor pro nové úředníky, kterým v rozpočtu vláda přináší další finanční prostředky.

Musím říct, že když se díváme pozorně na novelu, kterou tady vláda předkládá, tak je opravdu obtížné jednání vlády porozumět. A je to v přímém protikladu k tomu, co říká ministr Brabec a paní ministryně Šlechtová, kteří slibují, že od ledna 2016 bude platit komplexní novela stavebního zákona, kterou vláda plánuje předložit, která má zásadním způsobem zrychlit veškerá stavební řízení tím, že se to všechno sloučí do jednotného integrovaného povolovacího řízení. Ale ty dva kroky, které teď vláda dělá, nebo ten, který dělá, o kterém mluví, že ho bude připravovat, si zásadním způsobem protiřečí. Tak by bylo asi dobré taky říct nejenom, že jednou budeme mít takový zákon, ale kterým směrem se tato vláda vydává. Jestli chce zpomalit, nebo zrychlit stavby, jestli chce ten proces opravdu takto více byrokratizovat a zkomplikovat, jak to ukazuje tato novela, nebo se dočkáme něčeho lepšího. Až si to vláda vyjasní, tak bychom prosili o předložení jasného stanoviska.

Tento návrh nejenom jak tady pan ministr tak jemně řekl, může zkomplikovat některé stavby v České republice. Tento návrh samozřejmě že komplikuje výstavbu infrastruktury v České republice. A znovu opakuji, nejenom pro veřejné subjekty, ale i pro soukromé. A nejenom že to komplikuje, tato novela vysloveně ohrožuje další stavby v naší zemi. Občanští demokraté proto v této podobě návrh nepodpoří a budeme prosazovat vrácení tohoto návrhu zákona zpět k projednání výborům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Petru Fialovi. Než budeme pokračovat v rozpravě, s faktickou poznámkou pan Roman Váňa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Váňa: Děkuji, pane předsedající, a případně i s přednostním právem jako místopředseda poslaneckého klubu, dovolil bych si navrhnout tak, abychom mohli projednat tento bod dneska, abychom jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. hodině.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, jde o procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy. Pokusím se přivolat kolegy z předsálí. Všechny jsem vás odhlásil, prosím o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom zjistili stav ve sněmovně.

 

O návrhu pana kolegy Romana Váni rozhodneme v hlasování pořadové číslo 19 ve chvíli, kdy se ustálí počet přihlášených... Myslím, že můžeme dát hlasovat.

Zahájil jsem hlasování číslo 19 a ptám se, kdo je pro jednání po 19. hodině. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 19. Z přítomných 106 pro 55, proti 27. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy projednávat tento návrh i případně po 19. hodině. Mám tady ještě faktickou poznámku pana kolegy Marka Černocha. Nehlásí se k faktické poznámce, dobře. Pan kolega Vladimír Koníček se hlásí.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Pane předsedající, já se domnívám, že jste o tom neměl dát vůbec hlasovat, protože ukázalo se, že je tady přítomných 26 poslanců ČSSD a pan místopředseda řekl, že je to jménem klubu, za 26. Ale to musí být dva kluby nebo 40 poslanců.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, ještě pan kolega Pojezný.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Dámy a pánové, já jsem hlasoval ne, na sjetině mám ano, takže zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, o námitce proti elektronickému zápisu a výsledku hlasování dám hlasovat bezprostředně, jinak bych s návrhem kolegy Koníčka nesouhlasil vzhledem k tomu, že šlo o procedurální návrh, který podle mého soudu nevyžaduje toto kvorum. (Debata v lavicích KSČM.) Ne, já rozumím, na co naráží pan kolega Koníček z tohoto pohledu, na který text jednacího řádu, ale myslím si, že to zhojí jednoduše.

 

Nyní rozhodneme v hlasování číslo 20 o námitce proti zápisu o výsledku hlasování, kterou předložil pan kolega Pojezný.

Zahájil jsem hlasování číslo 20. Kdo je pro přijetí námitky o výsledku hlasování? Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování číslo 20 z přítomných 106 pro 99, proti 3. Námitka byla přijata.

 

Budeme tedy znovu hlasovat o návrhu na jednání po 19. hodině, a to z toho důvodu, že mě informovala kolegyně Jermanová, že to byl zájem i pana ministra, tedy klubu ANO. Takže v tomto ohledu budeme hlasovat znovu.

Zahájil jsem hlasování číslo 21 a ptám se, kdo je pro jednání po 19. hodině. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 21. Z přítomných 109 pro 58, proti 39. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat rozpravou, kterou jsem zahájil, a vystoupil v ní pan předseda Fiala. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jan Zahradník. Připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já bych se chtěl vyjádřit k tomuto návrhu podobně, jako jsem se vyjadřoval v prvním čtení. Tehdy výsledkem mého vyjádření a shrnutí všech okolností svědčících proti přijetí zákona byl návrh na zamítnutí v prvním čtení. Tehdy ten návrh přijat nebyl, a tedy se zabýváme tímto návrhem dnes ve čtení druhém.

To, že ten návrh není kvalitním návrhem, že není tím, který by měl byť jen na krátko, jak slibuje pan ministr, vyřešit situaci ve vztahu k Evropské komisi a její stížnosti na náš postup, je to, že k tomu návrhu je předkládáno skutečně veliké množství pozměňovacích návrhů. (V sále je hluk, poslanci jsou překvapeni, že bylo odhlasováno pokračování jednání i po 19. hodině.)

Ty návrhy při projednávání ve výborech se dají rozdělit zhruba na tři druhy. Jednak takové návrhy, které získaly konsensuální podporu ve výborech, tedy i vlastně souhlasné stanovisko ministerstva. Takové návrhy, které ministerstvo zpochybnilo, předložilo k nim kompromisní návrh a k některým z nich se výbory vyjádřily souhlasně, ať už širší shodou, nebo jednotlivě. A pak byly pozměňovací návrhy, ke kterým žádné souhlasné stanovisko nalezeno nebylo, ať už ze strany ministerstva, tak i ze strany jednotlivých výborů.

Já bych se chtěl přesto vrátit k jednotlivým okolnostem toho návrhu a ještě připomenout to všechno negativní, co je v nich možno najít a čím může ovlivnit ten náš návrh stavební činnost, projektovou činnost, rozvoj našich měst a našich obcí. Je to skutečně povinnost ověřování vlivu stavu na životní prostředí v každé fázi povolovacího procesu i po vydání závazného stanoviska EIA.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Rozumím, že došlo k nečekanému rozhodnutí a že se potřebujete na něčem domluvit. Ale pokud nejednáte o tomto bodu, prosím, abyste projednali své záležitosti mimo jednací sál, ať můžou poslanci, kteří jsou přihlášeni do rozpravy, přednést své návrhy. A to se týká i konzultací u stolku zpravodajů. Děkuji.

Pokračujte prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: A to i tenkrát, pane místopředsedo, že záměr a jeho změny nemají významný dopad na životní prostředí. Pokud ale úřad v průběhu územního řízení a stavebního řízení zjistí, že by mohly mít, všechno se vrací zpátky, všechno se vrací k tomu rozhodovacímu procesu na začátek.

Otázka lhůt pro zjišťovací a navazovací řízení. Tady ty lhůty jsou v návrhu stanoveny významně a dá se říct i zbytečně dlouhé. V návrhu zákona je pro zjišťovací řízení stanovena lhůta 60 dnů a pro rozhodnutí soudu o žalobách proti rozhodnutí v navazovacím řízení 150 dnů. Je pravdou, že pozměňovací návrhy snižují tyto lhůty na 45 dnů v případě zjišťovacího řízení a na 90 dnů v případě rozhodování soudu a tyto návrhy mají podporu ministerstva a získaly i podporu, myslím, i většiny výborů, které projednaly.

Dalším významným momentem je odkladný účinek žaloby dotčenou veřejností. Návrh říká, že podání žaloby má odkladný účinek, tedy všechno se zastavuje ve kterémkoli okamžiku. Nevládní organizace, skupina obyvatel vybavená patřičnou podpisovou listinou může podat žalobu, a tím celý proces zastaví. Investoři čekají, případně vynakládají peníze na udržení projektu při životě. Pan předseda Fiala zmínil možnost zneužití tohoto institutu v rámci konkurenčního boje. Je možné i připomenout možnost jistého korupčního jednání, posílení korupčního prostředí či spekulaci s podáním či nepodáním žaloby či spekulaci s vyvoláním či nevyvoláním toho odkladného účinku. I to je, prosím pěkně, třeba zvažovat a je třeba na to myslet.

Poslední otázka, která mě velmi znepokojuje. Významné posílení pravomocí takzvané dotčené veřejnosti, zejména nevládních organizací, které v tom návrhu, bude-li schválen v podobě, která je zde předložena, dá nevládním organizacím obrovskou pravomoc, aniž by jim ukládal jakoukoli odpovědnost. Nevládní organizace mají právo domáhat se soudní cestou jak procesních, tak i hmotněprávních námitek vůči úředním rozhodnutím v kterémkoli okamžiku povolovacího procesu. Zejména tedy v tom navazovacím řízení, které už pak je řízením, jehož dosažení už investora stálo nemalé finanční prostředky. Musel vynaložit už řádově statisíce, ne-li miliony korun.

Soudní řád původně přiznával takovéto právo - tedy podávat žalobu ve veřejném zájmu - pouze nejvyššímu státnímu zástupci, případně veřejnému ochránci práv. Ano, soudní řád přiznává, že zvláštní zákon může toto právo přidat i jiným subjektům, tedy právo, aby ve veřejném zájmu podávaly žaloby, ale dosud k takovéto delegaci nedošlo. Byl by to tedy v případě tohoto zákona podle mého názoru velmi problematický precedens, kdy by občanská sdružení mající tři členy, tedy minimální počet vyžadovaný zákonem pro založení takovéhoto sdružení, ale vybavená 200 podpisy, mohla velmi významně ovlivňovat proces projednávání a schvalování jednotlivých záměrů. Žaloba, ta nevládní organizace ani nemusí dokládat odůvodnění, v čem spočívá nebezpečí toho záměru pro životní prostředí, pokud se rozhodne vstoupit do toho procesu žalobou. Pouze stačí, když deklaruje, prohlásí, že životní prostředí je ohroženo. A není to možné zpochybnit. Soudní systém musí konat a platí samozřejmě odkladný účinek.

Já jsem se tedy zaměřil ve svém pozměňovacím návrhu právě na problematiku dotčené veřejnosti. Myslím si, že co se týká odkladného účinku žaloby, jsou zde podány pozměňující návrhy, které celkem rozumně řeší tento institut, které přiznávají právo, aby v rámci projednání té podané žaloby o odkladném účinku rozhodl, tedy které se vymezují k tomu automatickému apriornímu odkladnému účinku podané žaloby. Tady si myslím, že ty návrhy je třeba podpořit.

Stejně tak se zde vyskytují i návrhy, které trošku regulují přístup k žádostem o projednání záměru, které byly podány před nabytím platnosti tohoto zákona. Zase - vládní návrh předpokládá jakýsi retroaktivní účinek. Budeme se vracet zpátky k již zahájeným projednaným záměrům a posuzovat je podle nového - bude-li platit tento zákon v příštím roce - platného zákona. Je zde návrh, který já si dovoluji podpořit, který podala paní poslankyně Pěnčíková a který říká, že před nabytím platnosti se podané návrhy projednávají podle starých zákonů.

Zpátky tedy k té dotčené veřejnosti. Ještě jednu věc bych chtěl zmínit, s dovolením tedy. Je zde další okolnost a to je vymezení rozsahu jednotlivých záměrů, které pak ze zákona podléhají procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Tady musím říct, že se ve velké většině z těch čtyř výborů myslím tři shodly na jakémsi kompromisním návrhu, který podalo ministerstvo a který stanovuje při analýze podávaných návrhů a záměrů co do rozlohy jednotlivých návrhů rozumnou hranici. To si myslím, že je tady také možno v rámci pak hlasování o pozměňovacích návrzích podpořit.

A konečně k té dotčené veřejnosti. Tam mne právě velmi oslovuje to, co se tady říká o místní příslušnosti. Pokud tedy řekneme, že sdružení občanů, které disponuje 200 podpisy, může vstupovat kdykoli do tohoto předmětného procesu... A ta podpisová listina má mít ze zákona určité náležitosti, mezi které patří jednak uvedení stručné charakteristiky záměru v záhlaví listiny, což znemožňuje recyklaci jedné listiny opakovaně, a pak tedy seznam podpisů signatářů podpisové listiny, kteří musí uvést své jméno, příjmení, datum narození - a tady cituji - adresu místa pobytu. A samozřejmě vlastnoruční podpis. Tuto listinu pak je možné použít opakovaně při projednání daného záměru jak v tom zjišťovacím, tak v tom navazovacím řízení. A já bych se chtěl zaměřit na ten institut místa pobytu.

Pojem místo pobytu jsem našel a vymezuje se k němu zákon o dani z přidané hodnoty, který charakterizuje místo pobytu jako místo bydliště a nebo místo, kde se občan obvykle zdržuje. Tedy nepříliš jasné vymezení. Podobně se k tomuto pojmu vyjadřuje správní řád, zákon č. 500/2004 Sb., který z hlediska stanovení místní příslušnosti dané věci v případě fyzických osob stanovuje jako místo jejich trvalého pobytu, tedy pokud se jedná o české příslušníky podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a případně také místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. To je zase podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. A tady pak ten zákon 500, správní řád, používá pojem - dále jen místo trvalého pobytu. Čili místo trvalého pobytu je zde jakýmsi jasným termínem pro stanovení příslušnosti jak českého občana, tedy jeho jednoznačný zápis v evidenci obyvatel, má ho český občan v občanském průkazu, v případě cizinců žijících na území České republiky místo pobytu podle zákona 326.

Proto si dovoluji navrhnout - a to je jedno z ustanovení mého pozměňovacího návrhu -, aby se v § 9e, který mluví právě o náležitostech podpisové listiny, vymezila místní příslušnost signatáře adresou místa trvalého pobytu. Já pak přečtu ten návrh tak, aby skutečně tady zazněl.

A konečně kdybychom si tohle schválili, tak zde mám návrh, který by skutečně donutil, aby předkladatelé návrhu v rámci řízení, tedy ať už nevládní organizace, nebo skupiny občanů disponujících 200 podpisy, museli deklarovat místní příslušnost alespoň části svých signatářů. Tedy aby se jak občanské sdružení disponující tříletou historií, které podle vládního návrhu má právo vstupovat do řízení automaticky a priori, tak aby i toto sdružení muselo prokázat podpisovou listinou s minimálně 50 podpisy lidí, kteří mají trvalé bydliště v místě dotčeného záměru, tedy v dotčeném území. A konečně také, aby z těch 200 podpisů, kterými se musí vykázat ad hoc vzniklé občanské sdružení, muselo být minimálně 50 podpisů lidí, kteří mají místo trvalého bydliště v dotčeném území. Podotýkám, že pojem dotčené území je právě v návrhu zákona v jednom z úvodních paragrafů korektně definován. Čili mluvíme-li o dotčeném území, je nám jasné, o jaké území se jedná. O tom hovoří tento zákon.

Takže, dámy a pánové, ten pozměňovací návrh by zněl tak, že by nakonec po jeho zapracování paragrafy týkající se stanovení místní příslušnosti dotčených osob zněly tak, že: Dotčenou veřejností je 1. osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech, 2. právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost a která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9 odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, a kterou podporuje svými podpisy nejméně 50 osob, které mají místo trvalého pobytu v dotčeném území, nebo pokud jde o právnickou osobu, kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob, z nichž nejméně 50 osob má místo trvalého pobytu v dotčeném území.

Pak je tady bod j) Podporující podpisovou listinou je buď listina s podpisy nejméně 50 osob, které mají místo trvalého pobytu v dotčeném území, nebo listina s podpisy nejméně 200 osob, z nichž nejméně 50 osob má místo trvalého pobytu v dotčeném území.

A konečně § 9e, který charakterizuje náležitosti podporující podpisové listiny, kde zůstává první, druhý a třetí odstavec beze změny a v posledním odstavci v předposlední větě se vkládá právě to slovo trvalého tak, že ta věta zní: Každá osoba podporující podání písemného oznámení nebo odvolání uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu a připojí vlastnoruční podpis.

Zdůrazňuji, že těmi slovy "místo trvalého pobytu" mám na mysli ono místo trvalého pobytu jak podle zákona 133/2000 Sb., tak i podle zákona č 326/1999 Sb., tedy týká se to jak občanů České republiky, tak cizinců, kteří na území České republiky žijí.

Zdůvodnění jsem tady myslím docela jasně řekl. Tento pozměňovací návrh byl vložen do systému pod číslem 1716, a až bude otevřena podrobná rozprava, tak se k němu přihlásím.

Dámy a pánové, já se přiznám, že nemám přílišnou důvěru v to, že by jak můj pozměňovací návrh, tak i návrhy ostatní měly velkou šanci na schválení, kromě těch, které mají podporu ministerstva. Myslím, že argumentace, ten obrovský tlak, který ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí je zde vyvíjen, že totiž když se nepodrobíme Evropské komisi, přijdeme o 200 miliard korun, je tak silný, že bohužel asi mnozí z vás jemu podlehnou. Proto si dovoluji navázat na slova pana předsedy Fialy a na závěr svého vystoupení si dovolím navrhnout vrácení tohoto návrh k projednání ve výborech.

Děkuji za pozornost. Panu zpravodaji předám text toho pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi, a než budeme pokračovat v rozpravě, budu konstatovat došlé omluvy. Vzhledem k tomu, že jsme nepředpokládali jednání po 19. hodině, je jich mnoho. Nejdříve ministryně Karla Šlechtová se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů, stejně se omlouvají pan poslanec Andrle, paní poslankyně Hnyková, stejně jako pan Petr Adam. Dále se omlouvá pan poslanec Kott od 19. hodiny, paní poslankyně Maxová, Pastuchová, Balaštíková a Vozdecký a pan poslanec Vyzula. Stejně tak se omlouvá pan poslanec Babiš od 19 hodin do konce jednacího dne.

Tak, a budeme pokračovat panem poslancem Leo Luzarem. Prosím, pane poslanče, máte slovo v obecné rozpravě ve druhém čtení.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, projednáváme zákon, který ovlivňuje české hospodářství docela závažnou mírou. Měl jsem možnost zúčastnit se semináře týkajícího se rozvoje investičních pobídek a investic českých průmyslových podniků v Moravskoslezském kraji a čekal jsem debatu ohledně EIA. Čekal jsem stesky nad tím, jak jim občanské iniciativy brání ve výstavbě. Čekal jsem stesky na to, jak různé skupiny, jak tady zaznělo, tří lidí a podobně blokují a bojkotují. Nedočkal jsem se jich. Velice mě překvapilo, že české kapitány průmyslu netrápí občanské iniciativy. Oni jsou dokonce rádi, že občanská společnost má zájem o to, co se děje v jejich okolí, a má zájem o to, že tam ty průmyslové podniky mají zájem něco postavit.

Co jim ale vadí, je zkostnatělá legislativa. Vadí jim to, že když si zažádají, nebo mají investiční záměr, že musí začít zajišťovacím řízením. Připravit závazná stanoviska a posuzování vlivu na životní prostředí teprve začíná. Začíná územní řízení, řízení o integrovaném povolení, řízení o výjimkách ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Toto jsou tři správní řízení. Ke každému tomuto správnímu řízení se dává odvolání, ke každému odvolání odevzdávat správní žalobu, ke každé správní žalobě dodávat kasační stížnost. To už máte devět možností každou z těchto jednotlivostí napadnout. Když toto všechno absolvují, nastává druhé kolo: stavební řízení, vodoprávní řízení a povolení ke kácení dřevin. To jsou další tři právní akty, které takovýto žadatel musí provést, a zase musí dodat závazné stanovisko, a zase všechna tato tři řízení mají své odvolání, mají své správní žaloby, mají své kasační stížnosti. To je ten základní problém, co trápí český průmysl, popřípadě investory. Tady tato zdlouhavá agenda, kdy do každé z této části již jednou rozhodnuté a napadené řízení se znovu vrací a vrací zpátky. O tom, že když dodají argumenty, že to je špatně napadené, tak tytéž argumenty se použijí v jiném řízení a znovu a znovu se to protahuje. To je základní problém dnešní EIA.

O to víc mě mrzí, že to, co předkládáme, hovoří pouze o tom, že jsme donuceni Evropskou unií, jako bychom stejně donuceni nebyli zákonem o státní službě, kdy nám bylo vyhrožováno, že jsme museli, a jak dlouho se to odkládalo.

Hovořil tady pan ministr, já za ta slova děkuji, že si uvědomuje tady tato rizika, a že říká, že připravíme. Já bych ho rád vzal za slovo, a že slibem člověk nezarmoutí, tady v tomto případě platit nebude. Že opravdu velice rychle jeho ministerstvo, jestli už nezahájilo, tak zahájí práce, aby už patřičný výbor byl seznamován s nějakými výstupy ohledně jednotného, uceleného řešení, které by bylo dle mého názoru absolutně jednoduché, aby zůstalo zachováno odvolání, aby se kdokoliv k tomu mohl přihlásit, aby kterákoliv občanská iniciativa mohla dát své výhrady, ale aby to bylo jedno řízení, jednou rozhodnuté, aby se to nemuselo po šesti správních řízeních roztahovat a vléci.

Pane ministře, já zakončím své vystoupení tím, že si dovolím vás vzít za slovo, a budu od vás očekávat, že budete tuto ctihodnou Sněmovnu informovat o tom, jak vypadá postup prací na přípravě novelizace zákona, a hlavně o termínech, kdy by tento zákon, a zdůrazňuji, v jednotném správním řízení, byl předložen ke schválení, aby v této republice mohlo fungovat jednoduché řízení EIA. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další řádně přihlášený do rozpravy - řádně přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Pěnčíková. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Dobrý večer, dámy a pánové. Já už budu stručná. Spoustu věcí tady za mě řekli kolegové Fiala, Zahradník. Já to vezmu trochu z jiného konce.

Už několik týdnů přemýšlím, jak je nám neustále říkáno, že se jedná o kompromis. Co to vlastně ten kompromis je? Mezi kým je vyjednán? Jde opravdu o kompromis mezi zájmy občanů České republiky a Evropskou komisí? Podle mě ne. Je to o ústupcích Evropské komise, a ne o kompromisu. Nezlobte se, ale já bych nikdy slovo kompromis nepoužila pro diktát Bruselu. My jsme tady proto, abychom hájili zájmy a práva občanů České republiky. Proto bychom si měli uvědomit, že jsme suverénní stát, a začít se tak konečně chovat.

Chtěla bych se zeptat pana ministra, kolikrát za poslední měsíc byl on osobně vyjednávat přímo s Evropskou komisí. Úředníci z našeho stálého zastoupení totiž očividně vůbec nepochopili, o jak velký problém se u nás jedná, a v tomhle nám bohužel nepomůžou. Navíc tohle je opravdu tak zásadní a vážná věc, že to je jen a jen na vás, pane ministře.

Pokud vím, tak stejný problém s EIA řešili i na Slovensku. Mě by tedy zajímalo, jestli jste jednal se slovenským ministrem životního prostředí a domlouvali jste třeba nějaké vzájemné postupy, ale každopádně co mě zaujalo, je, že ta slovenská novela, která vstoupí v platnost od 1. ledna 2015, má v přechodných ustanoveních, že řízení zahájená a nedokončená do konce roku 2014 budou dokončena podle stávající platné úpravy. A já opravdu nerozumím tomu, proč my to máme mít jinak. Ale vlastně to víme. Já vám řeknu proč. Protože u nás si to diktují nevládky.

Mně je vlastně strašně líto, že tady dnes stojím a musím být takhle kritická. Protože pana ministra lituji. Lituji ho za to, že zdědil asi to nejhorší, co mohl po svých předchůdcích získat. Ale slepým přejímáním požadavků Evropské unie a sezením s rukama v klíně se tento problém nevyřeší. My chceme plnit požadavky Evropské unie, to je jasné, ale opravdu ne nad rámec směrnice. A už vůbec nemůžeme být pro jakékoliv vydírání a překrucování.

Navíc, jak nám bylo avizováno, tato novela má být platná jeden rok. A já nevěřím, ale opravdu nevěřím, že jsou ministerstva, tedy Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí, schopna znovelizovat téměř 50 zákonů, kterých se to týká. A upřímně, na odlehčenou, se obávám, že tím podpoříte jenom hazard ve Sněmovně, protože já budu první, která si vsadí na to, že to nestihnete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Eviduji ještě dvě přihlášky do diskuse. Chci se zeptat pana předsedy Stanjury, zda se hlásí s přednostním právem. V tom případě máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já má základní dotaz na pana ministra - proč jsme si tam přidávali sami, proč jsme neopsali jenom to, co je to povinné minimum. Já tomu skutečně nerozumím. Připojím se ke kolegyni. Teď musíme schválit novelu, ale my už pracujeme na nové novele, která bude mnohem lepší, účinnější, komplexnější a já nevím co všechno.

Slyšíme tady mantru - musíme to přijmout, abychom mohli čerpat evropské fondy. Já nezpochybňuji, že to někteří v Bruselu říkají, a možná, že to někteří myslí i vážně. My dovozujeme, že když přijmeme to, co předložila vláda, tak je to úplně jedno, protože nevyčerpáme peníze, protože nebudeme moci stavět. Tak já tomu opravdu, opravdu nerozumím. Slyšeli jsme to tady se služebním zákonem, slyšíme to tady. Podle mě kolega Jan Zahradník tady velmi jasně popsal rizika, která ta novela přináší. Ten kompromis je zřejmě mezi MŽP a MMR, nebo já nevím, jaký je to kompromis. Já bych řekl, že mezi jednotlivými ministerstvy, která se dohadují.

Když jsem tady pořádal seminář o čerpání OPD I, kde jsem pozval jak zástupce vládního sektoru, tak privátního sektoru, byl tam tehdejší ministr dopravy, náměstek ředitelky ŘSD, ředitel SFDI, pak člověk, který má na starosti strategii na Ministerstvu dopravy, z toho soukromého sektoru všechna ta sdružení od stavebních firem přes projektanty, tam znělo jedním hlasem: Nepřijímejte tento zákon. Jedním hlasem ze strany projektantů, autorizovaných inženýrů, stavebních firem, prostě dodavatelů, zástupců Svazu průmyslu a dopravy. Dokonce tehdejší ministr dopravy říkal: Já s tím souhlasím. Já říkám: Škoda, že jste odpoledne nehlasoval pro zamítnutí v prvním čtení. Měl jste možnost svůj nesouhlas vyjádřit v hlasování a těch hlasů moc nechybělo k tomu, abychom to v prvním čtení zamítli.

Myslím si, že se vydáváme na nebezpečné území. Náš klub bude hlasovat proti, pokud to náhodou projde do třetího čtení a budete chtít na této schůzi hlasovat ještě ve třetím čtení, protože to nepovede k dobrým výsledkům. Možná některý bruselský úředník nebo nějaký bruselský komisař poklepe na rameno buď pana premiéra, pana ministra životního prostředí, nebo někoho jiného, jak jsme splnili úkol, který nám zadal Brusel. Ale jaké to bude mít dopady?

Já myslím, že mnozí z nás mají zkušenosti s ekologickými organizacemi. A plně podporuji stanovisko občanů, nebo chápu stanovisko občanů, kteří v tom území žijí. To je naprosto pochopitelné a naprosto legitimní. Ale mám příklad, jak to řeší velcí investoři ze zahraničí. U nás v kraji v době, kdy jsem byl členem krajské rady, se vybudovala továrna na automobily Hyundai. V té době byla pravicová koalice v kraji, vládla vláda sociální demokracie, ministrem průmyslu a obchodu byl Milan Urban. Ta spolupráce byla poměrně těsná mezi krajem a vládou a nakonec tam problém s ekologickými organizacemi nebyl. A jestlipak víte proč? Protože investor pochopil po několika jednáních, že cesta vede přes peníze, takže zřídil fond na podporu životního prostředí, vložil do něj 20 mil. korun, do správní rady většinou nastoupili ti, kteří zastupovali ty organizace - a ejhle, územní řízení i stavební povolení probíhalo poměrně hladce. Ne každý investor, ne každý český investor, zejména menší firma, protože nebavíme se jen o státních zakázkách, o (nesrozumitelné) stavbách, má možnosti vytvářet fondy a z těch financovat činnost ekologických organizací. Ta továrna vznikla, řekl bych, v rekordně rychlém čase od procesu výkupu, kdy jsme vykupovali pro stát, ale bylo to v zájmu kraje, 270 ha od stovek vlastníků, po poměrně rychlé získání územního rozhodnutí, stavebního povolení, poměrně rychlé výstavby a dneska je to jeden z tahounů i ekonomického růstu. Zrovna jsme četli a dostáváme každý měsíc zprávy z průmyslu a nejhlavnější, nebo hlavní silou, která táhne průmysl nahoru, je automobilový průmysl, všechny firmy, které se v tom průmyslu pohybují.

Tady dáváme nástroj mnohým, aby vznikala nutnost vytváření nových a nových fondů tak, aby se z toho mohly čerpat peníze. A říkám, nejsem proti těm organizacím, které zastupují lidi, kteří v tom místě žijí a mnohdy - a je to chyba projektantů, některých, nechci říci všech, že prostě když navrhují různé trasy, dopravní cesty apod., tak nezohlední docela logické požadavky lidí, kteří tam žijí, a pak se hrozně divíme, že se to roky a roky vleče, a někdy by stačilo trasu komunikace vést někde o 300, 400, 500 metrů vedle. Možná by to bylo o něco dražší, ale když sečtete potom ten odklad, kdy ta komunikace neexistuje, se všemi náklady, které se vedou na soudní spory, které máte na to, abyste vlastně přesvědčili orgány, které rozhodují o pravomocném stavebním povolení, případně jste závislí na rozhodnutí soudu. Myslím, že příkladem, který nás nikoho netěší, jsou zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, a teď to neberte jako kritiku Zastupitelstva Jihomoravského kraje nebo hejtmana. V zásadě pokud se stane tomu kraji to, co se stalo Jihomoravskému kraji, tak na roky, na roky zastavíte výstavbu dopravní infrastruktury. Ale nejenom výstavbu, zastavíte i přípravu, protože v okamžiku, kdy investor podá žádost např. o územní řízení či stavební povolení, tak ten úřad, který vydává stavební povolení, prostě zastaví a odepíše, a musí, nemá jinou možnost: protože nejsou v platnosti zásady územního rozvoje kraje, nemůžeme projednat vaši žádost. Takže to zpoždění vzniká na mnoho let, a pak tady může ministr financí vykládat o tom, jak nevzniká spojení s Rakouskem. No nemůže, protože neplatí zásady územního rozvoje a podle zpráv, které mám k dispozici, tak pokud se to kraji podaří, budou přijaty v roce 2016. Ale to ještě nic neznamená. Ti, kteří byli jednou úspěšní, se o to mohou pokusit znova. A je pravda, že ti, kteří z ideologických důvodů brání stavbám, ne z důvodu, že tam žijí a ta stavba není třeba citlivá vůči tomu prostředí a vůči lidem, kteří tam žijí, tak ti tímto návrhem zákona dostávají do rukou silnou zbraň. A bude záležet jen na nich, zda ji budou využívat, nebo ne, zda budou bránit, a říkám opět a opakuji, z ideologických důvodů, vzniku staveb. Já bych chtěl, abychom nezapomněli, že se nejedná pouze o dálnice a železniční koridory, že se nejedná pouze o investice státu. Mnohá města, mnohá zastupitelstva, mnozí starostové vědí, jaký je problém i v průmyslových zónách, v těch plochách průmyslu umístit a vybudovat novou továrnu, protože ten proces je velmi obdobný a ta zdržení vznikají i v těchto případech.

Takže já se zeptám pana ministra, jestli by nebylo rozumnější to opravdu ještě vrátit do výboru a nezabývat se tím i s tím rizikem, že to bude trvat třeba o dva měsíce déle, ale mohli bychom ty potenciální škody, které nevidí jenom opozice, myslím, že je vidí i mnozí vládní poslanci, vidí je Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, a ta debata by měla být věcná, ne politická, protože pokud ten zákon přijmeme, tak by měl být poměrně stabilní. Už to, že ten plán, že do roka a do dne tady bude nový zákon - já tomu skutečně nevěřím. Teď nemyslím, že bych nevěřil upřímné snaze ministra či vlády, aby to skutečně zpracovala, ale sami víte, jak dlouhý je legislativní proces.

A poslední věc, která - a oprávněně to říkal jeden z mých předřečníků o tom, kolikrát se může vstupovat do toho řízení a jak často se může prodlužovat. Naprosto souhlasím s tím popisem a to, že to dneska takto existuje, je vina všech předchozích vlád bez ohledu na politické zabarvení. Nicméně já mám pocit, že vláda se snaží tohle řešit, ale poměrně chaoticky. Dneska tady máme EU, slyšíme už celou dobu existence vlády, že na MMR se intenzivně pracuje na vzniku nového stavebního zákona, a současně skončilo, mám pocit, že skončilo, připomínkové řízení k návrhu zákona o liniových stavbách, kde mimochodem, když jsem si četl připomínky, tak se ministerstva kompetenčně přou, komu to vlastně patří, jestli to má dělat doprava, MMR, MŽP apod. A myslím si, že je škoda, že to není koordinované z jednoho místa. Nám je prostě jedno, jestli to bude dělat MMR, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy, i když logické by bylo, aby to bylo Ministerstvo pro místní rozvoj. Ale myslím si, že to musí být sladěno jinak. Každý návrh zákona je jiný, i ta připomínková řízení i ty výhrady se neustále opakují a ten problém se tím zbytečně zdržuje.

Takže asi poslední dotaz na pana ministra. Jak jste tohle to ladil s ministrem dopravy či s ministryní pro místní rozvoj, aby tyto tři normy, které de facto chtějí řešit to samé, zda jsou nějak sladěny? Ta příprava je nějak sladěná? Zda jsou stejné postupy pro žadatele. Nebo si to každé ministerstvo řeší samo? A my, kteří máme nějakou ministerskou zkušenost, víme, co to je souboj právních oddělení v rámci připomínkových řízení jednotlivých ministerstev. To se prostě nemění s výměnou vlády, to je prostě zakódované na jednotlivých ministerstvech, že zrovna právní odbor toho ministerstva si myslí, že má lepší názor než právní odbor vedlejšího ministerstva.

Děkuji za odpovědi, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. A nyní se hlásí pan zpravodaj. Jste přihlášen do rozpravy, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se ještě pár slovy vyjádřil k této projednávané novele. Už jsem se obšírněji vyjádřil v prvním čtení i na výborech, jichž jsem členem, to znamená na hospodářském výboru a výboru pro životní prostředí. Nicméně bych chtěl, aby tady zaznělo ještě pár vět k tomu, co tady řekli mí předřečníci.

Myslím, že sami vidíme, jak kvalitní zákon nám předložilo Ministerstvo životního prostředí do Sněmovny. Ten názor na kvalitu zákona si samozřejmě můžeme udělat z průběhu projednávání v jednotlivých výborech a samozřejmě množství pozměňovacích návrhů, které byly předloženy. Jednotlivé pozměňovací návrhy, které tady zaznívají, z větší části nejsou obsahem evropské směrnice a jsou čistě v gesci České republiky, v naší národní gesci. Jedná se tedy zejména o stanovení hraničních limitů, které tady zavádíme. A myslím si, že to je jedna z věcí, která je naprosto nezbytná.

Ono to tady zaznívalo, já si to ještě znovu dovolím připomenout. Chtěl bych připomenout například ona tolik diskutovaná parkovací místa, protože to je velmi jednoduché srovnání a velmi jasné a průhledné. V Rakousku 1 500 parkovacích míst. U nás se snažíme poslaneckými - upozorňuji - poslaneckými pozměňovacími návrhy navýšit limit na 300, respektive 500 parkovacích míst. V původním návrhu nebylo. Takže toto je takový konkrétní příklad, jak se poslaneckými návrhy snažíme tuto novelu zákona poněkud zjednodušit a umožnit jí větší přívětivost pro české firmy a českou společnost jako takovou.

Rozumím tomu, co tady zaznívá z úst jak ministra životního prostředí, tak ministryně pro místní rozvoj, a to že tady vznikne, nebo se již dokonce usilovně pracuje na nějakém jednotném řízení. To je samozřejmě dobře a to samozřejmě vítám. Musíme si uvědomit, že na základě této novely zákona budou schvalovány a posuzovány všechny žádosti nové, ale i všechny žádosti, které jsou v současné době v běhu. Pokud tato novela zákona nebude kvalitní, tak to skutečně může zmrazit tyto projekty minimálně na dva roky a samozřejmě i nějaký ten rok zpětně.

Já jsem do systému vložil své tři pozměňovací návrhy, a to na začátku projednávání této novely. Vzhledem k tomu, že hospodářský výbor projednal a svým usnesením přijal pozměňovací návrhy, které jsou velmi podobné těm, které jsem já vložil, případně upraveny, tak se k těm třem pozměňovacím návrhům, které jsou pod mým jménem vloženy v systému, nepřihlásím a ztotožním se s návrhy hospodářského výboru.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě přečtu dvě omluvenky. Od 18.15 se omlouvá z dnešního jednání paní poslankyně Šánová a dne 4. 12. od 9.30 do 12.30 a od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Lukáš Pleticha.

Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, dobře. Končím obecnou rozpravu.

V průběhu obecné rozpravy zazněl dvakrát návrh na vrácení zákona výboru k novému projednání. Takže než budeme pokračovat dál, budeme hlasovat. Mám zde žádost na odhlášení, tak vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými elektronickými kartami. Přivolám kolegy z předsálí.

 

Budeme hlasovat. Nejdřív přečtu o čem, pak zahájím hlasování. Je to návrh na vrácení zákona výboru k novému projednání.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vrácení. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 22. Přítomných poslankyň a poslanců je 86, pro tento návrh 29, proti 55. Návrh byl zamítnut.

 

V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji pět přihlášek. Jako první v podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec Jan Zahradník. Jako další se připraví pan poslanec Okleštěk a pan poslanec Pfléger a další. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem zde už v obecné rozpravě představil pozměňovací návrh týkající se definice dotčené veřejnosti. Je vložen do systému jako sněmovní dokument 1716 a já se tímto k němu přihlašuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Eviduji jednu faktickou poznámku, kterou má pan předseda Sklenák. Máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Jen pro stenozáznam prosím. Při posledním hlasování jsem hlasoval ne, a na záznamu o hlasování mám ano. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Díky. Takže pouze pro stenozáznam. V tom případě budeme pokračovat v podrobné rozpravě a poprosím pana poslance Oklešťka a připraví se pan poslanec Pfléger.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému pod číslem 1729.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana poslance Pflégera, připraví se pan poslanec Adámek.

 

Poslanec Stanislav Pfléger: Dobrý večer, pane předsedající. Děkuji za slovo. Tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému vložen pod číslem 1713.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Adámek a po něm pan poslanec Kudela. Máte slovo.

 

Poslanec František Adámek: Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, rád bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který má číslo 1748. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Kudela.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý večer. Dámy a pánové, pane předsedající, členové vlády, přicházím se dvěma, třemi pozměňovacími návrhy.

První pozměňovací návrh jsem vložil do systému pod č. 1732, ve kterém navrhuji, aby v základních pojmech byl bod, který specifikuje podporující podpisovou listinu, doplněn o specifikaci, že podpisová listina je listina s podpisy nejméně 30 % občanů obce, v jejímž obvodu se má záměr realizovat, přičemž se vychází z počtu osob, které v den podání listiny dosáhly věku 18 let a jsou v této obci přihlášeny k trvalému pobytu.

K mému návrhu mě vede skutečnost, že ať určíme pro podporující podpisovou listinu jakýkoliv potřebný počet podpisů, pak v mnoha obcích narazíme na problém, kdy počet dospělých obyvatel bude tak malý, že bude třeba potřebné, aby se všichni pod takovou podpisovou listinu podepsali, čímž budeme nutit organizace, aby sbíraly podpisy různě na náměstích i v oblastech, které s danou problematikou nebudou mít nic společného.

Druhý můj návrh je ve stejné oblasti, a to měnící právě počet, který je potřebný sesbírat pro to, aby taková podpisová listina byla vzata v potaz. Navrhuji zde, aby počet podpisů pod podporující podpisovou listinu byl stanoven na tisíc.

Můj třetí návrh, který jsem vložil do systému pod č. 1762, vychází z nedostatečné specifikace autorizovaných osob, které musí připravovat závazné stanovisko. V § 9a odst. 4 navrhuji, aby tento paragraf byl rozšířen právě o specifikaci, že stanovisko musí být zpracováno osobou, která je držitelem autorizace podle § 19 odst. 1, a tento § 19 odst. 1 navrhuji doplnit o část věty, která specifikuje, že změnu záměru musí zpracovat právě osoba s autorizací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se formálně přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod sněmovním dokumentem 1759.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Neeviduji žádnou přihlášku do podrobné rozpravy, ani faktickou poznámku. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se na závěrečná slova. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Pane předsedající, dámy a pánové, já vám především chci velmi poděkovat za to, že jste tady zůstali. Beru to za poctu tomuto zákonu, protože jste teď už možná mohli být na koncertu. Už jsem dostal několik nenávistných vzkazů. (Vesele.)

Ale považoval bych za slušné aspoň velmi v rychlosti odpovědět na některé dotazy.

K panu poslanci Zahradníkovi. Řada věcí, které říkal, už v pozměňovacích návrzích není. Už jsou opraveny. Žaloba ve veřejném zájmu, automatický odkladný účinek. Prostě v pozměňovacích návrzích, které mají podporu ministerstva, už to takto striktně není a je to projednáno s komisí. Hraniční limity - velké přání Hospodářské komory. Dohodnuty.

Zkostnatělá legislativa - pan kolega Luzar. Máte pravdu a máte i moje slovo. Už několik měsíců se na tom intenzivně pracuje. V průběhu prvního kvartálu 2016 pevně věřím, že to bude připraveno. Je to otázka MMR.

Paní kolegyně Pěnčíková. V Bruselu jsem byl dvakrát, předtím asi čtyřikrát za panem Potočnikem. Teď se tam chystám za novým komisařem. Každý den s nimi mluvíme, já minimálně dvakrát týdně telefonicky.

Slovensko - úplně jiná situace. Na Slovensku velmi benevolentní EIA, nová legislativa, můžou žalovat všichni včetně fyzických osob. Teď tam dávali konkrétní záměr a dostali 150 tisíc účastníků právě proto, že neomezili počet účastníků podle nové EIA, která vstoupila v platnost.

K panu kolegovi Stanjurovi - nic jsme si tam nepřidali. Naopak jsme řadu věcí ubrali. To, co teď chceme, je opravdu striktně. Můžu vám to samozřejmě ukázat písemně.

Mantra - nebudeme stavět. Není to pravda. Budeme stavět i tak. Je to kompromis mezi resorty, Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou. Ve dvou bodech ještě kompromis nebyl dosažen, dosáhneme ho. Novela stavebního zákona je s touto EIA laděna, protože ji připravujeme společně. Zákon o liniových stavbách stál mírně mimo, budu chtít na toto sám znát názor nového pana ministra dopravy. I my jsme tam dávali dost pozměňovacích návrhů a námitek v rámci meziresortu.

To je asi vše. Děkuji vám za tuhle vstřícnost ještě jednou. Přeji hezký večer. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se pana zpravodaje, zda si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. (Veselost v sále. Potlesk napříč sálem.)

Končím druhé čtení tohoto návrhu. Přerušuji schůzi Poslanecké sněmovny do zítřejších 9 ráno. Příjemný zbytek dnešního dne. Na shledanou zítra.

 

(Jednání skončilo v 19.46 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.