Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu
a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci
a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 277/ - druhé čtení

Než přejdeme k debatě, mám tady omluvy. Nejprve od 18.30 hodin se dnes omlouvá pan poslanec Jiří Koskuba ze společenských důvodů. (Smích v sále.) Dále pan předseda Hamáček ruší dnešní omluvu. Evidentně. Je tady vedle mě. Dále pan poslanec Böhnisch se omlouvá dnes od 17.30 hodin z důvodu přijetí zahraniční delegace. Pan ministr Chovanec se omlouvá dnes od 17.30 hodin z pracovních důvodů. Takže to jsou omluvy.

Bod 7 jsme přerušili v podrobné rozpravě. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Do podrobné rozpravy se hlásí pan místopředseda Gazdík. Předpokládám s přednostním právem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, vážený přítomný pane premiére. Já bych měl v podrobné rozpravě jednu závažnou otázku na pana premiéra. Nastudoval jsem si rozhodnutí Ústavního soudu v roce 2007, které plénum Ústavního soudu řešilo pod číslem 55/2005 16. 1. 2007 a které bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 65/2007.

V tomto usnesení Ústavního soudu se zcela jasně říká - cituji: Za výrazný prvek záruky přiměřeného materiálního zabezpečení soudců z hlediska principu dělby státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a požadavků jejich vzájemné vyváženosti je třeba považovat i přiměřenou vazbu mezi platem představitelů moci zákonodárné a výkonné na straně jedné a platem soudců na straně druhé. Konstrukce zákona o platu představitelů státní moci, která s pomocí jednotné platové základny a zákonem stanovených koeficientů zaručuje, že spolu se zvýšením platů soudců, představitelů moci zákonodárné a výkonné se ve stejném poměru automaticky zvýší i platy soudců, tak představuje významnou v právním řádu vestavěnou pojistku, že poměr v materiálním zabezpečení představitelů jednotlivých mocí bude i v budoucnu zachován.

Já bych se chtěl zeptat, pane premiére, prosím, jak vládní návrh zákona o platu představitelů státní moci toto usnesení Ústavního soudu splňuje a naplňuje. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan premiér si přeje reagovat? Ano. Po něm paní místopředsedkyně.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem se dnes omluvil na část odpoledního jednání Poslanecké sněmovny v důsledku toho, že v České republice je na oficiální návštěvě předsedkyně polské vlády paní Ewa Kopacz a v tuto chvíli probíhají naše rozhovory, které se týkají nejenom česko-polských vztahů, ale také našeho postupu v rámci Evropské unie a Visegrádské čtyřky. Do této chvíle jsme probrali řadu témat, která jsou podle mého názoru velmi důležitá pro naše mezinárodní a společné vztahy. Chci zmínit např. otázku propojení dopravní infrastruktury mezi Českou republikou a Polskem, ale také otázku společného boje proti výrobě drog. My tady máme problém s regulací prodeje léků, které obsahují pseudoefedrin v Polsku, ale také jsme diskutovali o tématech, která se týkají ochrany ovzduší a zlepšení stavu ovzduší v oblasti Moravskoslezského kraje a sousední části Polska. Čili byla to témata, která pokládám za velmi důležitá pro občany České republiky. V tuto chvíli tedy absolvuji rozhovory s předsedkyní polské vlády, která je tady v Praze na své první oficiální návštěvě ve funkci polské premiérky. Tyto rozhovory jsem přerušil, abych se mohl dostavit na jednání Poslanecké sněmovny. Chci i touto formou poděkovat předsedkyni polské vlády, že souhlasila s tím, že naše rozhovory budou přerušeny, abych se mohl schůze Poslanecké sněmovny účastnit.

Pokud jde o otázku pana poslance Gazdíka, chci říci, že řešíme v tuto chvíli zákon, který byl změněn v předcházejících volebních obdobích. V případě, že by vláda nepředložila návrh na úpravu tohoto návrhu zákona, tak by od 1. ledna došlo k rozmrazení platů ústavních činitelů a byl by tam skokový nárůst o 26 %. Koaliční vláda se proto dohodla na tom, že předloží návrh zákona. Dohodli jsme se na tom už na jaře letošního roku. Do konce července jsme předložili do Poslanecké sněmovny návrh zákona, který počítá s tím, že meziročně dojde k 1% nárůstu platu ústavních činitelů a na dalších několik let budou tyto platy ústavních činitelů zmrazeny. To je obsah vládní novely, kterou jsme předložili do Poslanecké sněmovny, která tedy byla projednána v prvém čtení a teď je předmětem jednání Poslanecké sněmovny.

Pokud jde o otázku reakce na rozhodnutí Ústavního soudu, musím říci za prvé, že je potřeba reagovat v rámci této projednávané novely zákona tak, abychom se vyhnuli problémům možných žalob ze strany soudců, tzn. abychom reflektovali stanovisko Ústavního soudu ve vztahu k soudcům. Tady předpokládám, že bude přednesen příslušný pozměňující návrh v rámci projednávání tohoto zákona. A pokud jde o otázku vazby mezi platy poslanců a senátorů na platy ostatních ústavních činitelů, to je myslím věcí diskuse, která už tady v Poslanecké sněmovně probíhá řadu měsíců. Rovněž předpokládám a vím o tom, že byly předloženy pozměňující návrhy ze strany poslanců, které by měly do budoucna garantovat tuto vazbu.

Chtěl bych vás informovat také o tom, že na toto téma včera diskutoval poslanecký klub sociální demokracie a shodli jsme se na tom, že jsme připraveni během projednávání tohoto návrhu zákona podpořit takové úpravy zákona, které do budoucna zajistí přímou vazbu mezi platy poslanců a senátorů a platy soudců, potažmo státních zástupců, soudců Ústavního soudu, tak aby se platy poslanců a senátorů odvíjely od platů ve veřejné sféře, tak jak s tím počítá konstrukce zákona. To znamená, jsme připraveni při respektování vládou navrženého meziročního nárůstu platů podpořit zakotvení mechanismu, který by navázal přímo platy poslanců a senátorů na platy zaměstnanců ve veřejné sféře. Tím pádem by, pokud by tento mechanismus byl zakotven, bylo naplněno to, co říká Ústavní soud ve svém nálezu. Ale je to rozhodnutí Poslanecké sněmovny a Poslanecká sněmovna sama se bude muset vyjádřit k jednotlivým pozměňujícím návrhům.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní paní místopředsedkyně Jermanová s přednostním právem, potom pan místopředseda Gazdík s přednostním právem, potom pan předseda klubu Stanjura s přednostním právem. Pak tady mám dvě řádné přihlášky. Jenom upozorňuji, že jsme v podrobné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrý večer, dámy a pánové. Nedá mi to, než reagovat na to, co se tady děje a co se dělo posledních čtrnáct dnů. Já jako místopředsedkyně Sněmovny, byť v koaliční vládě, musím teď hovořit přímo k panu premiérovi.

Vy jste udělal jednu zásadní věc - zničil jste to, na čem jsme tady celou dobu pracovali, a to je nějaká konsensuální dohoda napříč politickými stranami. Přestože jsme političtí nováčci, tak víme, že toto se nedělá. A já očekávám od vás jako od předsedy strany, že se omluvíte všem poslancům, a to včetně svých, protože jste je poškodil v médiích. Jestliže tady je dohoda, tak se drží. A promiňte, ale myslím si, že za vaše populistické body před veřejností jste shodil 200 lidí, kteří tvoří zákony této republiky, na jednu stranu. Na druhou stranu mi dovolte, abych vám připomněla, že této Sněmovně vy skládáte účty, protože tato Sněmovna vám dává důvěru. Takže jakýkoli vzkaz přes média, že vy zařídíte, že poslanci udělají mimořádnou schůzi, že takhle to nebude, tak já bych prosila trošku pokory. Děkuji. (Velký potlesk i zvolání poslanců zprava a ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám panu premiérovi (jdoucímu k řečništi), ale s přednostním právem tady mám dvě přihlášky. Potom dám slovo jemu. Takže s přednostním právem pan místopředseda Gazdík.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane premiére, já chápu, že vystupujete podle hesla "ptejte se mě, na co chcete, já vám, na co chci, odpovím". Vy jste odpověděl opravdu "na co chci". Nicméně já se ptám na vládní návrh zákona (velmi rázně), o kterém jste mluvil, který zvyšuje platy ústavních činitelů o 1 % a dále je zmrazen. Považujete skutečně toto za něco, co je v souladu se zákonem, který vyšel ve Sbírce zákonů jako č. 65/2007, kde je jasně napsáno, že platy představitelů moci zákonodárné, výkonné a soudní - ve stejném poměru se mají automaticky zvýšit i platy soudců - a představuje to v právním řádu významnou vestavěnou pojistku, že poměr v materiálním zabezpečení představitelů jednotlivých mocí bude i v budoucnu zachován? Myslím si, že podle vašeho návrhu v okamžiku, kdy v roce 2018 by byli naši budoucí kolegové na 53 % platů soudců, tak omlouvám se, jako matematik to nemohu považovat za vyváženost jednotlivých mocí. Vláda tady evidentně svým návrhem porušuje zákon, který vyšel ve Sbírce zákonů a který je rozhodnutím Ústavního soudu. To je jeden problém.

Druhý problém je, že se musím přihlásit k tomu, co tady říkala kolegyně Jermanová. Vážený pane premiére, tady celá Sněmovna odhlasovala určitou dohodu, se kterou podle informací vašeho předsedy poslaneckého klubu jste byl vy ztotožněn. To, že vy si chcete dělat populistickou a falešnou kampaň na úkor nás všech, že nás špiníte před občany a snažíte se z nás udělat lidi, kteří chtějí víc a víc, a přitom nerespektujete rozhodnutí Ústavního soudu, za to vás taktéž vyzývám k tomu, abyste se této Sněmovně omluvil! Děkuji. (Potlesk i zvolání poslanců zprava a některých poslanců ANO. Vzrušená atmosféra v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další vystoupení s přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já pana premiéra k omluvě vyzývat nebudu, protože on se nám stejně neomluví, tak je to zbytečné. Já chci popsat to, jak nás pan premiér podvedl. Protože ta dohoda - já už jsem to říkal, on tady nebyl - měla dvě části: procedurální, aby opozice nevyužila svého zákonného práva zablokovat zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením pod třicet dnů, a současně obsahovala... My jsme uzavřeli obě dvě části. My jsme tu svou splnili! To se vám líbilo - 14. listopadu v pátek. To jsme byli všichni spokojení, jak za osm minut schůze proběhla, mimořádná schůze jako obvykle. Můžete kroutit hlavou, můžete říkat, že to není pravda. My víme, kde je pravda. Ta dohoda byla předjednána a čekali jsme na stanovisko klubu sociálních demokratů 13. listopadu po vašem klubu, kde podle našich informací, a máme to z úst předsedy vašeho klubu, já nevím, jestli jste byl přítomen, ale byl jste informován... Můžete kývat hlavou, jak chcete, my jsme dostali informaci. Udělejte si pořádek doma v sociální demokracii. My jsme dostali informaci: No, tak premiér nakonec musel respektovat tu dohodu, jdeme do toho. A my jsme 14. listopadu svoji část dohody splnili.

Pak nás všechny vystavíte, váš předseda rozpočtového výboru si osvojí dohodu, Ministerstvo práce a sociálních věcí napíše, na projednání rozpočtového výboru řekne, že k tomu nemá žádné připomínky. My jako jeden muž a jedna žena hlasujeme na rozpočtovém výboru všemi přítomnými hlasy - sociálních demokratů, komunistů, Úsvitu, ANO, KDU, TOP 09 a ODS, všichni jsme se k tomu přihlásili nejenom hlasováním, ale i na mikrofon a řekli jsme: ano, náš klub bude podporovat tuto dohodu, kterou jsme uzavřeli - abyste vy potom na svém stranickém sekretariátu s lidmi, kteří například neuspěli ve volbách, kteří nám potom vzkazovali přes média, že je to nepřijatelné a předsednictvo ČSSD nepřipustí, aby si Sněmovna něco udělala. Typický příklad stranického sekretariátu.

Já o vaši omluvu nestojím! Já stojím o to, jestli chcete někdy udělat dohodu, abyste ji dodrželi! Kdybychom dohodu neměli, je to normální. Nedohodli jsme se, každý má svůj názor, nějak hlasujeme. Vy jste nás zneužili. Procedurální část dohody jsme splnili, to vám vyhovovalo. Obsahovou část dohody se vám plnit evidentně nechce. Vymýšlíte si důvody a dneska nám tady řeknete, jak budete pracovat na systémovém řešení, jak to nějakým koeficientem navážeme. My jsme řešení našli, my jsme se na něm shodli včetně vašeho klubu. Bez toho bychom do té dohody 14. listopadu nešli! A je mi jedno, že kroutíte hlavou, z toho se prostě nevymluvíte. To je fakt! Vědí to tady všichni, vědí to vaši poslanci. Vy jim možná zavřete ústa, že to neřeknou na mikrofon, možná vás někteří z vás budou i na mikrofon hájit, ale pravda je úplně jiná. Vy jste z ostatních poslanců udělal - jak to říci slušně, úplně nevím, myslím, že si tam to slovo můžete doplnit, abych ho nemusel říkat na mikrofon ve veřejném prostoru. Nebudu se přidávat k těm, kteří používají silné výrazy.

Kvůli své osobní popularitě jste ostatních 199 kolegů a kolegyň hodil přes palubu. A říkal to tady Pavel Blažek: já, jediný spravedlivý Bohuslav Sobotka, nedopustím, aby si to prohlasovali. Ale to bylo domluveno i s vámi a vaší politickou stranou, vaším politickým klubem. Jak máme jednat s vaším předsedou klubu, který není schopen dohodu, kterou uzavře, realizovat? Není schopen. Vy ho vystavujete tomu, že my už s ním jednat nechceme. Nemá to smysl, protože musíme čekat, co na to řekne předsednictvo ČSSD. Je úplně jedno, co si tady domluví předsedové poslaneckých klubů, musíme čekat, co na to řekne předsednictvo ČSSD. Když budou pro, tak to možná projde, když nebudou proti, tak zas přijde pan předseda Sklenák a řekne: vy jako zkušení politici přece chápete, že situace se mění. Ne, já to nechápu! Dohody se mají plnit a vy ji neplníte! Tak se nevymlouvejte a nepopisujte nám svůj dnešní program. Vy jste vybral dnešní jednání. Já rozumím, že to není uctivé vůči zahraniční návštěvě, ale vy celou dobu od té doby, co to řešíte, rozhodujete o tom, kdy program budeme jednat. A zase nám vzkazujete: já svolám mimořádnou schůzi v lednu. V lednu máme normální schůzi, nemusíme dělat mimořádnou, když bude potřeba. (Veselost v sále.)

Jen tak mimochodem, my jsme nikdy nevyhrožovali tím, že budeme u tohoto bodu obstruovat. My jsme si cenili té dohody. Vy jste ji zahodil! (Potlesk poslanců ODS, TOP 09 a ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má prostor pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že není jenom tato Poslanecká sněmovna, není jenom Senát, není jenom prezident republiky, kteří se také podílejí na legislativním procesu, čili dohoda učiněná v Poslanecké sněmovně, předpokládám, že není závazná pro ostatní instituce, které se podílí na legislativním procesu, a nevím o tom, že by do tohoto procesu byly integrovány. (Nesouhlasné hlasy a bušení do lavic zprava. Předsedající žádá o klid.)

A především není jenom tato Poslanecká sněmovna z hlediska mzdového vývoje. Já jsem velmi rád, že naše vláda v rozpočtu, který za malou chvíli budeme v Poslanecké sněmovně schvalovat, za několik málo dnů, našla finanční prostředky pro to, aby po letech, kdy reálné mzdy v České republice klesaly, mohla navýšit platy. Jsem rád, že našla peníze na to, aby mohla navýšit důchody. Důchody se budou zvyšovat v průměru o 200 korun. Platy většiny zaměstnanců veřejných rozpočtů vzrostou o 3,5 %. U některých profesí, kterým minulá vláda sebrala 10 % z tarifu, se snažíme vrátit až pětiprocentní nárůst. To se týká policistů a hasičů. Já se domnívám, že by bylo vnímáno jako krajně nespravedlivé, a nejenom že by to bylo vnímáno, ale ono by to nespravedlivé bylo, pokud by si zákonodárný sbor schválil výrazně rychlejší tempo nárůstu platů, než jsme schopni například valorizovat penze, než jsme schopni například zvýšit platy zaměstnanců veřejného sektoru, to znamená u těch skupin obyvatel, kterým se nežije lehce a nežilo se jim lehce v uplynulých letech.

Já jako předseda vlády nemohu ignorovat zbytek společnosti jenom proto, abych se zavděčil Poslanecké sněmovně. My jsme předložili vládní návrh zákona. Byl to zákon, na kterém se shodla vládní koalice, a předložili jsme návrh na to, aby platy rostly o 1 %. Na základě diskuse, která se vedla v Poslanecké sněmovně, a věc je zcela doložitelná, jsem opakovaně jako předseda vlády, jako poslanec vyjádřil svůj názor, že by tempo růstu platů ústavních činitelů nemělo být vyšší než růst platů ve veřejném sektoru. Domnívám se, že navýšení platu o 3,5 %, a to je názor, který jsem říkal opakovaně a říkám ho i teď, je otázka spravedlivá, to znamená, odpovídá to tomu, jak rostou platy ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Těžko bychom vysvětlili občanům, proč si právě Poslanecká sněmovna, která bohužel rozhoduje sama o svých platech, proč si právě poslanci, poslankyně schválili vyšší nárůst platů, než je u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Proto se domnívám, že nárůst platů, který zde byl dojednán ve výši 14 %, byl nepřiměřený, a z tohoto hlediska jsem s tím návrhem nevyjádřil svůj souhlas. Nebyl jsem přítomen u těchto jednání. V okamžiku, kdy jsem byl informován o jejich výsledku, jsem s tím návrhem nemohl vyjádřit svůj souhlas a vedení mé politické strany se rovněž k tomuto návrhu nepřipojilo.

Já jsem rád, že v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně máme návrh zákona, který nám umožní, abychom se vyhnuli skokovému nárůstu platů. Mrzí mě, že zákon tady ležel několik měsíců nepovšimnut, aniž by byl projednán na půdě Poslanecké sněmovny. My jsme se opakovaně snažili, aby návrh byl projednán v dostatečném časovém předstihu. Bohužel na to nedošlo, velmi často i snahou opozice. V tuto chvíli jsme v určitém časovém napětí a já si myslím, že by bylo dobře, abychom návrh zákona schválili, abychom ho schválili v podobě, která bude přiměřená, která bude pochopitelná i ze strany občanů, a nedomnívám se - a nemám se tudíž za cokoliv omlouvat, já prostě říkám stále totéž -, že by tempo růstu platů poslanců a senátorů mělo být vyšší než tempo růstu platů, které jsme schopni zajistit skrze státní rozpočet zdravotním sestrám, lékařům nebo třeba učitelům. Prostě takto to je. Nevidím jediný důvod, proč bychom se v tempu růstu platů měli odlišit od ostatních zaměstnanců, kteří jsou stejně jako my závislí na příjmech z veřejných rozpočtů.

Tolik mé stanovisko jako poslance, jako předsedy vlády. Domnívám se, že dohoda, která byla dosažena na úrovni klubů a rozpočtového výboru, není přiměřená. Navýšení o 14 % je příliš vysoké a podle mého názoru dohoda měla být sjednána na nižší úrovni, aby to odpovídalo platové situaci ve společnosti a sociální situaci ve společnosti. Podle mého názoru, kdyby Sněmovna schválila 14 %, tak to běžnému občanovi nejsme schopni srozumitelně vysvětlit. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana předsedu Kalouska. To je faktická poznámka? To se omlouvám, v tom případě máte faktickou, potom další faktická pan poslanec Černoch a pak s přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom dvě poznámky. Peníze pro státní zaměstnance jste nenašli, pane premiére. Ty si půjčujete od jejich dětí a zvyšujete deficit. Ale to není podstatné. To, co jste tady řekl o dohodě, je naprosto legitimní názor a my bychom se nijak nezlobili, kdyby tento názor zastával váš poslanecký klub. Ale byl to váš poslanecký klub, byli to jeho zástupci, kteří za námi přišli a navrhli toto řešení, a my jsme říkali dobrá, v rámci stoprocentního konsensu napříč Sněmovnou, stoprocentní konsensus napříč Sněmovnou je něco celkem vzácného, v rámci stoprocentního konsensu budeme všichni tohle držet. Jakkoliv si někdo z nás o tom mohl myslet něco jiného. Prostě ta dohoda tu vznikla.

Za 25 let ve veřejné službě jsem ještě nezažil, že by dohoda všech předsedů poslaneckých klubů byla vnímána méně silně než zákon. Prostě taková dohoda se tu držela vždycky. Vy jste udělal ten precedent, že jste něco takového zrušil. Tím jste v podstatě tenhle termín zrušil! Neexistuje už možnost uzavřít dohodu mezi předsedy poslaneckých klubů, protože my nevíme, jestli bude platit!

Nám je úplně jedno, jaké budou platy, pane premiére. Byli jsme to my, kteří prosadili jejich snížení a zmrazení, takže nám je to opravdu jedno! Ale co nám není jedno, že teď lžete, shazujete vlastní klub, tím shazujete i nás všechny, Poslaneckou sněmovnu, a především jste zrušil termín dohoda předsedů poslaneckých klubů. Ten kvůli vám přestal existovat! (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Černoch s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych se chtěl jenom zeptat, pane premiére, na jednu věc. Vy jste tady mluvil o sestřičkách, o seniorech, o tom, jak mají nízké důchody. A můžu se tedy zeptat na jednu věc? Proč mají ředitelé například Českých drah statisícové platy, statisícové odměny a ještě ve formě, která - dneska jsme se tady o tom bavili, jakým způsobem se starají o cestující ve chvíli, kdy je kalamita. Tam to nevadí? (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se panu předsedovi Stanjurovi, ale jsou zde ještě dvě faktické poznámky - pan poslanec Opálka a pan poslanec Koníček.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, jsem v Poslanecké Sněmovně od roku 2002 a od té doby řešíme neustále vlastní platy. Začalo to tím, že se zrušily třinácté a čtrnácté platy, zmrazily se platy, pak se mírně rozmrazily, pak se znovu zmrazily, pak se dokonce snížily a dneska vlastně hovořil pan exministr financí, který to snížení zajistil, a pan premiér, který potvrdil, že se nekoná dočasné snížení, ale trvalé. Víte, mně je to trapné, ale myslím si, že by bylo dobré vyzvat vládu, aby zákonem určila, že Poslanecká sněmovna nebude tyto platy určovat, ať to dělá Ústavní soud, on s tím má už bohaté zkušenosti a myslím, že si s tím poradí. (Potlesk poslanců KSČM a v pravé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Koníček.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, my se tady oháníme nějakým veřejným sektorem a růstem platů ve veřejném sektoru. My jsme ve volebním výboru nedávno probírali zprávu o hospodaření České televize, a když se podíváte na průměrné platy v České televizi, tak za posledních deset let je tam nárůst o 50 %! (Potlesk poslanců KSČM, ČSSD a v pravé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická - pan poslanec Blažek. A pak už to vypadá na pana kolegu Stanjuru.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já jenom to zjednoduším. Pane premiére... On už to není! Aha! (Pobavení.) Já jsem to chtěl říct osobně jemu, aby nebyl závislý na tom, co řeknou novináři, nebo sepíšou z toho, co bylo řečeno, čili mu to řeknu osobně jindy. Teď nebudu zdržovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nám premiér věnoval asi 21 minut, což je asi tak desetkrát méně, než věnoval mediálním výstupům za poslední dva týdny k této věci. Nicméně jako obvykle neodpověděl na to, na co jsem se ho ptal.

Já se zeptám pana předsedy Sklenáka, ať nám řekne na mikrofon, jak to bylo. My jsme tu dohodu uzavřeli 13. listopadu ­- den předtím, než byla mimořádná schůze, a den předtím, než bylo slavnostní zasedání obou komor Parlamentu k 25 letům od 17. listopadu. Pan premiér tady byl podle mě ráno, byl tady i odpoledne, měl projev ve Federálním shromáždění, a dneska nám tvrdí, že o tom nevěděl. Já tomu prostě nevěřím, že o tom nevěděl. A když o tom věděl a bylo mu to tak proti srsti, tak to měl říct na té mimořádné schůzi, kde my jsme plnili svoji část dohody, a říct: Pozor, pozor, předsedové poslaneckých klubů, mě vůbec nezajímá vaše dohoda a to, že Sněmovna má nějakou dohodu. Já, Bohuslav Sobotka, jsem zásadně proti! Ale to neřekl, protože mu vyhovovala ta první část dohody, kterou my jsme splnili. A dneska mi na to neodpověděl. Zase jako kafemlejnek vykládá úplně něco jiného!

Ale klíčová otázka zní: Můžeme dělat s předsedou klubu sociální demokracie dohodu, nebo nemůžeme? Po této zkušenosti říkám: nemůžeme! On není svéprávný díky předsednictvu ČSSD! On tu dohodu prostě uzavřít nemůže. Příště budeme vědět, že to je návrh dohody, který jejich stranický sekretariát ještě posoudí, ale o to mi fakt nemáme zájem, abychom čekali, jak se k tomu vyjádří předsednictvo. To už jsme dneska zažili, že? Turbulence. Někteří vaši poslanci měli takovou obavu, že raději nesvolali ani výbor, aby nebyli uvedeni v nemilost strany.

Takže klíčová otázka není o tom, kdo má jaký názor. Já jsem to tady říkal. Kdyby nebyla dohoda, tak je to legitimní a každý klub prosazuje svůj názor, anebo mají některé kluby podobný názor a podobně. Já jsem se ptal, proč premiér shodil dohodu, o které věděl. Nenechte si namluvit, kolegyně a kolegové, že o tom premiér nevěděl. To prostě není pravda! My, kteří jsme u těch jednání byli, a mám minimálně šest kolegů předsedů poslaneckých klubů, kteří potvrdí má slova, to prostě není pravda, že pan premiér o té dohodě nevěděl. Tehdy se mu to hodilo, pak si to rozmyslel. A to je celý příběh! A proto dnes a denně posloucháme o tom, jak jsme tu nenažranci, tu o tom, jak Sněmovna je špatně fungující firma, tu jak odborářský boss, který bezesporu bere dvakrát více než poslanec, nám říká, jak si to vůbec dovolujeme projednávat. Ale základní otázka je jiná: Co je v platném právním řádu? My celou dobu jednáme o snížení platů, ne o zvýšení. Vláda navrhuje snížit platy o 25 %, dohoda předsedů poslaneckých klubů byla snížit platy o 12 %. My nic nenavrhujeme, žádné zvýšení. To v tom zákoně už dávno je! A dneska nám vláda, a omlouvám se, lidovecká komise chystá to samé. Tak se zamysleme, nejlépe pro rok 2018, a naši následovníci budou v tom roce řešit to samé, co řešíme my a co jsme řešili před třemi lety. A to je všechno. Ono to nějak dopadne.

Už to, jak premiér lže a říká, že opozice chtěla obstrukcemi znemožnit projití toho zákona. Ten zákon sem přišel 31. července, nebo 1. srpna. Jednou za čtyři měsíce, a možná dvakrát, abych byl velkorysý, navrhl někdo z vládní koalice pevné zařazení toho budou. Ne každý den! Mezitím jste si úspěšně prosadili zařazení asi tak 80 bodů, ale pan premiér tady vytváří pohádku o tom, jak opozice svými hlasy blokovala projednávání toho zákona. Můžeme se podívat, kolikrát předseda vlády, ministryně práce a sociálních věcí nebo předseda klubu navrhovali zařazení toho bodu, a proč tedy neměli vládní většinu, když ji jindy mají. Moc dobře víte stejně jako já, že opozici se to nemusí líbit, ale o programu schůze rozhoduje většina. Bylo to tak vždycky. V okamžiku, kdy my jsme měli většinu, jsme také rozhodovali o programu schůze. Já si nestěžuji, jenom konstatuji. Nikdy by mě nenapadlo v době, kdy jsme měli většinu, si stěžovat, že nějaký bod nepřišel na řadu. Jedině bych to vyčítal sám sobě a svým kolegům předsedům koaličních klubů, že jsme něco opomněli a něco nepřišlo na řadu. To ano. Ale nikdy by mě nenapadlo za toho obviňovat opozici, protože opozice na to skutečně nemá vliv. (Potlesk poslanců ODS. )

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Vzhledem k tomu, že nemám další přihlášky do podrobné rozpravy, tak podrobnou rozpravu končím a přivolám kolegy z předsálí, protože budeme hlasovat.

Padl zde návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Ještě než budeme hlasovat, předpokládám, že zájem o závěrečná slova není. Paní ministryně? Závěrečné slovo si nepřejete, předpokládám. Pan zpravodaj také ne. Je zde žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Prosím o novou registraci. Jakmile se ustálí počet na tabuli, zahájím hlasování.

 

Budeme tedy hlasovat o tom, že Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro třetí čtení na 48 hodin.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 17. Přihlášeno 142, pro 87, proti 19.Tento návrh byl přijat. Lhůta byla zkrácena.

 

Končím projednávání bodu 7. Velmi pravděpodobně se vrátíme do přerušeného bodu 12. Poprosím o vystřídání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.