(13.20 hodin)
(pokračuje Kalousek)
A já znovu opakuji, že tato Sněmovna, a teď bez ohledu na to, zda jsme koaliční, nebo opoziční poslanci, musí být totálně znejistěna. Buď ministři vaší vlády mluví pravdu, ale potom kradou. A proč by vaše vláda měla mít důvěru? Anebo ministři vaší vlády lžou, nekradou - to je hezké -, ale lžou. A proč by měla mít vaše vláda důvěru? Já si neumím představit jinou variantu. Oba pánové buď lžou, anebo kradou.
Když si vzpomenu na přísloví, které mě učila moje babička, tak ona v tom neviděla rozpor. Ona to většinou spojovala. Říkala: Kdo lže, ten krade. Ale já nechci jít tak daleko. Já si prostě umím představit jen dvě varianty. Oba dva pánové v tom vzájemném obvinění buď lžou, a pak jim nemůžeme věřit, anebo kradou, a pak jim tuplem nemůžeme věřit. Předpokládám, že lžou i kradou, ale to si netroufám říct. (Smích především zprava. Potlesk TOP 09.)
Vy jste tady několikrát řekli, že to je vaše věc, že si to vyřešíte v koalici. Já nevím, jestli to chcete vyřešit v koalici. Já se obávám, že byste si to mohli v koalici vyřešit tak, že si tam řeknete: Víte, co? Tak budeme lhát a krást, ale nebudeme o tom mluvit nahlas. Prosím pěkně, takovýhle výsledek my nemůžeme dopustit. To není jenom vaše věc. To je věc této Poslanecké sněmovny, která, znovu zdůrazňuji, má svoji ústavní kontrolní pravomoc nad vládou, a tato Poslanecká sněmovna byla dnes konfrontována s tím, že vaši ministři buď lžou, anebo kradou, a je povinností této Poslanecké sněmovny, aby se dobrala výsledku, co je pravděpodobnější varianta z těchto dvou možností.
Já jsem řekl, že zcela nepochybně na to svoláme mimořádnou schůzi. Na poradě předsedů poslaneckých klubů zvážíme, zda to bude mimořádná schůze k tomuto bodu, anebo zda to bude schůze svolaná k vyslovení důvěře vlády. Obecně se kloním k té druhé variantě, protože jestli nám dva významní členové vaší vlády nenabízejí jinou možnost, než že lžou, anebo kradou, tak bychom jim neměli věřit ani v jednom, ani v druhém případě. Ale teď nechci předbíhat diskusím, které nás čekají. V každém případě se tomu budeme věnovat na mimořádném zasedání a těžko si umím představit důležitější mimořádné zasedání.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní se s přednostním právem hlásí pan předseda Stanjura, po něm pan premiér Sobotka a poté paní ministryně Válková a pan předseda Okamura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Debata je mimořádně vážná, tak dovolte jen krátkou reakci na vystoupení pana ministra vnitra, abychom si rozuměli. My jsme nechtěli - mluvím za náš klub -, aby pan premiér teď řekl, kdo má pravdu. To si rozumíme, že v této vteřině, v této minutě to ani nemůže říct. Ale říkal jsem, že bychom přivítali například vyjádření ministerského předsedy, že tady řekne: já to prošetřím a ten, kdo nemá pravdu a nepravdivě osočil svého kolegu ve vládě z krádeže veřejných prostředků, ten v mé vládě nemá místo. My jako opozice samozřejmě nemůžeme vědět, kdo má pravdu. My tu pravdu ani nezjistíme. Na to má mechanismy vláda. Tak ať to neposouváme někam, kde to není. Nechtěli jsme po panu premiérovi, aby teď hned řekl: Toho odvolám. Toho odvolám. Odvolám oba. Neodvolám nikoho. My jsme chtěli jenom slyšet, že v případě, že jeden či druhý prokáže vládě a nám, Poslanecké sněmovně, že jeho podezření jsou oprávněná, abychom zase nečekali na pravomocné rozsudky za osm let, že pan premiér bude konat. A rozumíme tomu, že na to potřebuje nějaký čas. Ale ten čas by neměl být dlouhý, protože ty věci jsou mimořádně závažné. Nemáme z toho radost. Ani se tomu nesmějeme jako mnozí z nás. Protože si myslím, že to není k smíchu. Mohli bychom si jako opozice mnout ruce, jak si to mezi sebou rozdávají členové vládní koalice. Tak to prostě není. Víme, kdo má většinu. Víme, kdo je v menšině. Ale to přece neznamená, že nemůžeme řešit a požadovat po premiérovi, který za tu vládu zodpovídá jako za celek, aby rozhodl rychle, aby případně řekl, na základě čeho se bude rozhodovat a jak se bude rozhodovat. Bez toho, aby teď v tuto chvíli říkal, kdo má pravdu. Tomu přece rozumíme. K tomu jsme premiéra nevyzývali, protože by logicky musel říct: já to v tuto chvíli nevím. A to my respektujeme. Pokud pan premiér například řekne tuto větu, kterou mu nabízíme, nebo nějakou podobnou v podobném duchu, tak pro tuto chvíli, pro tuto minutu nebo hodinu, mně osobně to stačí. Ale pokud pan premiér bude říkat, jako říkal dosud "to jsou nevhodná vyjádření, probereme to na koaliční radě", tak to je skutečně - ta čeština je hezká - to je skutečně neskutečně málo. (Potlesk ODS.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s přednostním právem požádám pana premiéra Sobotku a připraví se paní ministryně Válková.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Musím říci, že by to bylo skutečně zvláštní, kdybych obviňoval opozici z toho, že dnes zdržuje jednání Poslanecké sněmovny, a myslím si, že by to bylo především úplně zbytečné, protože když se podíváte na to, že jsme dnes začali jednat v 9 hodin, blíží se 14. hodina, projednali jsme tři návrhy zákonů. Za celou dobu jsme projednali tři návrhy zákonů, a to se bavím o tom období ještě předtím, kdy byly dány jakékoliv záminky k další diskusi teď ještě během projednávání návrhů. V okamžiku, kdy opozice to byla, kdo zavetoval možnost projednávat zákony v dalších hodinách, myslím si, že každý, kdo bude sledovat a sledoval tuto schůzi Poslanecké sněmovny, tak mu musí být naprosto jasné, kdo zdržuje projednávání návrhů na této schůzi Poslanecké sněmovny. Nechci mluvit o jiných dnech, o jiných týdnech. Nechci se vracet k tomu, co se tady odehrává už prakticky permanentně těch posledních deset měsíců v Poslanecké sněmovně, ale dnes skutečně po jednání od 9 do 14 hodin tři projednané návrhy zákonů ve třetím čtení. Dalších pět návrhů zákonů, ke kterým se zřejmě dnes vůbec nedostaneme, včetně toho, že se samozřejmě nedostaneme k tomu, k čemu bychom se dostat měli, a to je zákon o platech ústavních činitelů, protože když tu novelu nepřijmeme, tak se od 1. ledna příštího roku skokově zvýší platy ústavních činitelů o 26 %! A to je podle mě věc, kterou bychom jako odpovědní poslanci a poslankyně připustit neměli.
Pokud jde o debatu, která se tady odehrává, myslím, že platí, co jsem tady řekl. Je to otázka koaličního sporu. Máme tady vládu, která má většinu v Poslanecké sněmovně. Je to vláda, která je založena na koaliční smlouvě. Spolupracují tři politické strany. Je potřeba, aby se sešla koaliční rada, aby projednala ten veřejný spor mezi ministrem zdravotnictví a ministrem financí. Já ten spor pokládám za nevhodný. Pokud se kdokoliv dopouští jakéhokoliv obvinění, tak by to měl doložit, nebo by se měl omluvit. To si myslím, že je zřejmá věc. Jestliže někdo někoho z něčeho obviňuje, měl by buď doložit důkazy, anebo by se měl za ta obvinění omluvit. Chci se sejít a sejdu se s ministrem zdravotnictví, sejdu se s ministrem financí a bude mě tato věc zajímat.
Předseda vlády není od toho, aby úkoloval policii v nějakých konkrétních věcech. Tady, a teď se bavíme o událostech, pokud tady byly zmiňovány v Sněmovně a byly tady citovány různé výroky, bavíme se o věcech, které vězí v minulosti. Nejsou to záležitosti, které by se týkaly posledních deseti měsíců, kdy je tady současná vláda. Řada těch věcí vězí hluboko v minulosti a nejsou to věci, které by byly neznámé, které by už nebyly veřejně různým způsobem diskutovány a přetřásány.
Mě bude zajímat jak na straně ministra Němečka, tak na straně ministra financí, o jaké argumenty, o jaké důkazy opírají tvrzení, která dnes veřejně publikovali. To je první věc. ***