(10.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A teď bych rád debatoval, a věřím, že dostanu odpověď, o našem pozměňovacím návrhu. My navrhujeme, aby měsíční povinnost neměly malé firmy, živnostníci, kteří mají obrat do 12 mil. ročně. Opravdu si myslíme, že toto jsou firmy, které dělají karuselové podvody a karuselové obchody? Pokud ano, chtěl bych slyšet nějaký příklad živnostníků, kteří dělají karuselové podvody. Myslím si, že je to zbytečné.
My bychom rozuměli tomu, kdyby vláda případně tuto povinnost ukládala v konkrétních položkách. Zejména v komoditách, které podléhají spotřební dani, protože na tom se asi shodneme, tam ty karuselové obchody a podvody existují a přinášejí největší ztráty pro státní rozpočet. Ale my z konkrétního cíleného opatření pro ty firmy, kde hrozí, zase to nejsou všechny, abychom zas neříkali, že to jsou všechny, tak zavádí vláda celoplošné opatření. Docela by mě zajímalo, co vlastně bude finanční správa dělat. Ta finanční správa, abychom si představili, dostane měsíčně 370 tisíc kontrolních hlášení. Každý z nich bude mít povinnost u normálních daňových dokladů, ne u zjednodušených, uvést seznam všech daňových dokladů. Mě by zajímalo, jestli Ministerstvo financí nebo vláda zkusily alespoň odhadnout, kolik je daňových dokladů. U firem, o kterých mluvíme my, u malých, už máte obrat milion měsíčně, tak můžeme odhadovat počet daňových dokladů na vstupu, na výstupu někde kolem 200, možná 250, podle činnosti. Pokud má někdo levnější produkty, tak těch faktur může být víc. Takže stovky u těch nejmenších. U těch největších to budou desetitisíce, statisíce.
Představme si platby domácnosti, které někdo (nesrozumitelné) a obchodní firma vystavuje daňové doklady. Co s tím vlastně bude dělat kromě toho, že bude hromadit ta data? Ptám se, jak budou ta data zabezpečena, aby nedocházelo k úniku velmi citlivých informací, které jsou velmi vhodné v konkurenčním boji. Pokud se jednou dozvíte, jak váš konkurent, jaké vystavuje faktury obchodnímu partnerovi, o kterého máte zájem, pak máte možnost dát vylepšenou nabídku a tuto informaci v konkurenčním boji zužitkovat. Já se prostě obávám, že stát není ten, který je schopen ochránit takové množství dat. A to neříká, nemyslím, že úmyslně, ale neúmyslně, prostě je to velmi složité. To je jeden okruh otázek.
A poslední je, vláda velmi často říká a chválí se tím, a možná to i lépe funguje, nemám důvod jim nevěřit, jak jim funguje sociální dialog, jak nejenom s odbory, ale i zaměstnavateli apod. Tady byl podle mého názoru rozumný návrh Hospodářské komory, která bezesporu s vládou dialog vede, a ten byl odmítnut. Byl načten během jednání rozpočtového výboru, s tím aby Ministerstvo financí mělo prostor se k tomu návrhu vyjádřit, a Ministerstvo financí ho odmítlo jako celek a já se ptám proč.
To jsou asi tři otázky k prvnímu okruhu a teď druhý okruh.
V bezesporu zajímavé, a řekl bych, odborné debatě o druhé snížené sazbě, když jsme o tom jednali poprvé, tak z tohoto místa jsme my občanští demokraté upozorňovali na riziko, které vznikne, pokud přijmeme druhou sníženou sazbu, a to v tom, že mnozí výrobci a producenti budou snášet argumenty, a mnohdy relevantní a pravdivé, proč by jejich produkt neměl být v první snížené sazbě, ale měl být v druhé snížené sazbě. A tato debata, jestli to mají být potraviny, nebo produkt, tomu jasně prokazuje, že jsem měli pravdu.
Dotaz zní na pana premiéra či na pana zpravodaje. Vláda přišla, když jsme projednávali minulou novelu DPH, s tím že v druhé snížené sazbě budou tři položky. Během projednávání tohoto zákona tam přibyla čtvrtá, jestli si to dobře pamatuji, a v této chvíli máme navrženy další dvě. Debata opravdu není jednoduchá, protože zdravotní důvody jsou relevantní, ale máme řešení. Myslím si, že pan poslanec Plzák upozornil na problém, který reálně existuje. Možná to trošku vyhrotil s tím, že je to čokoláda nebo podobně, ale ten problém existuje a jsem si jist, když takhle budeme pokračovat, že při každém otevření DPH budou nové a nové návrhy, co převést z první snížené sazby do druhé snížené sazby.
Kdybychom měli rozsoudit spor, který tady dneska běží mezi vládními poslanci, tak to řešení jsme přinesli my v pozměňovacím návrhu D1 a D2. Pokud uděláme jednu sníženou sazbu ve výši 10 %, tak se cíl splní, že DPH není 15, ale 10, a nemusíme vést debatu, který z nich je lepší a který přináší větší či menší rizika. Je to systémové řešení, pomůže to všem, nebudeme vystavováni my poslanci a poslankyně tlaku, a říkám, i oprávněnému, producentů, že zrovna jejich produkt patří do druhé snížené. Je to lepší recept a můžeme to dneska vyřešit, když podpoříme pozměňovací návrhy D1 a D2.
K tomu druhému okruhu jenom, kolik bude po dnešku - protože bezesporu je stanovisku Ministerstva financí k pozměňovacím návrhům - kolik bude položek a jak vláda odhaduje, jak další položky a kdy a v jakém množství budou do té druhé snížené sazby přibývat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom pro doplnění debaty. Zaměření se na určité komodity by nepomohlo vůbec nic. U nás se podvodníci u karuselových obchodů změřili z řady důvodů převážně na pohonné hmoty, nicméně protože to trápí celou Evropu, jsou známé popsané případy, jak rakouský státní rozpočet byl tunelován díky slunečním brýlím a švédský státní rozpočet byl tunelován díky zmrazeným rybám. V zásadě se můžete orientovat, chcete-li býti karuselovým podvodníkem, na jakoukoli masivně importovanou nebo exportovanou komoditu. S komoditou to příliš nesouvisí. Ale co mají všechny tyto podvody společné, ať se týkají jakékoli komodity - pochopitelně nikdo to nedělá v objemech do milionu měsíčně. Tam žádné riziko neexistuje. Jinými slovy, pozměňující návrh, který předložil pan předseda Fiala, je z hlediska daňových úniků absolutně bezpečný a podporyhodný, toho se nikdo nemusí bát.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byla poslední přihláška do rozpravy. Rozpravu končím. Ptám se, jestli tu přestávku chcete, pane předsedo, po závěrečných slovech, až před hlasováním. Před hlasováním. Ptám se, jestli pan předseda vlády chce mít závěrečné slovo k rozpravě ve třetím čtení. Není tomu tak. Pan zpravodaj také nechce mít závěrečné slovo.
Jsme těsně před hlasováním. Než dám slovo zpravodaji, vyhlašuji přestávku na poradu klubu TOP 09. Ještě si jenom zopakuji, pane předsedo, říkal jste 30 minut? Čtyřicet. Dobře. To bude 11.17. Přerušuji jednání schůze do 11.17 hodin.
(Jednání přerušeno v 10.37 hodin.) ***