(18.10 hodin)
(pokračuje Filip)
Proto procedurálně navrhnu, nikoliv před skončením rozpravy, ale před hlasováním o tom, komu bude zákon přikázán a k lhůtám k jeho projednání, navrhuji procedurálně přerušení projednávání, stanovení termínu semináře, který bude pod gescí hospodářského výboru a Ministerstva průmyslu a obchodu, účast nechávám na gestorech. A potom teprve bychom pokračovali. Mně je jedno, jestli to bude už na prosincové schůzi, nebo až v lednu nebo v únoru, ale prosím vás, tohle si vyjasněme. Protože to není věc, která by už dlouhodobě nepoškozovala občany České republiky. Tady se o to nejméně už osm let pereme, co se odehrává na tom energetickém trhu. Já se nechci dočkat toho, že znovu do cen energie započítáme větší částku, než je oněch 44 miliard, když se nám podařilo o jednu miliardu ty dotace snížit právě zastropováním. To je můj návrh. Myslím ho velmi vážně a prosím, opravdu prosím poslance vládní koalice, aby můj návrh vzali jako návrh, o kterém je potřeba diskutovat a nad kterým je potřeba se zamyslet. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Kučery.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já jsem velmi rozuměl tomu, co říkal můj předřečník, zejména v té oblasti jeho výhrad, zásadních výhrad k některým bodům této novely zákona. Dokonce bych se ztotožnil i s jeho názvem této novely jako legislativní zmetek. Čemu ovšem nerozumím, je to, že by tato novela i přesto měla být dále projednávána Poslaneckou sněmovnou a ta legislativní práce by neměla být na vládě, aby ten zákon skutečně dala do takového stavu, aby z něj nebyl legislativní zmetek, a abychom ten legislativní zmetek začali odstraňovat ve Sněmovně, ve výborech. Já si myslím, že nejdříve by vláda měla předložit zákon, který může vyžadovat menší úpravy, ty bychom mohli potom samozřejmě doplnit ve výborech. Já si nedokážu představit, že třeba hospodářský výbor bude pracovat a zastupovat legislativní proces, legislativní práci, kterou má za úkol ministr průmyslu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem pan ministr Mládek. (Námitka. K panu poslanci Stanjurovi:) Já jsem se právě chtěl zeptat, byl jste s přednostním právem, pane předsedo? Dobře. Pane ministře, já se omlouvám, zachováme pořadí, tak jak se přihlásili jednotliví diskutující. Vystoupí pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Pan ministr bude mít určitě v průběhu projednávání tohoto zákona ještě dostatek času.
Já se omlouvám, ale začnu vzpomínkou. Když chci něco kritizovat, tak možná je třeba vzpomenout, co my jsme nedělali dobře. Já jsem se z toho materiálu dozvěděl, že k tomu původnímu návrhu z dílny MPO bylo v rámci připomínkového řízení mezirezortního uplatněno více než tisíc připomínek. Tisíc! To samo o sobě vypovídá o kvalitě toho původního materiálu. My, kteří jsme tady byli v minulém volebním období, tak minimálně jeden zákon s tisícem připomínek si pamatujeme. Tehdejší vláda, já jsem byl součástí vládní koalice, v té době jsem ve vládě nebyl, to sem poslala a my jsme ho pak dotvářeli v hospodářském výboru - mimochodem, s panem předsedou Urbanem. Asi vás nepřekvapím, je to zákon o zadávání veřejných zakázek. Dnes se k němu nikdo nehlásí. Praxe ukázala, že byl špatný od samého počátku. My jsme připustili jako tehdejší vládní koalice, aby sem přišel s více než jedním tisícem nevypořádaných připomínek, protože to, že ministerstvo něco neakceptuje, není podle mého názoru vypořádání připomínky, je to jenom po té formální stránce. Pak jsme měli jeden komplexní pozměňující návrh, pak si myslím, že jsme měli druhý komplexní pozměňující návrh. K tomu jsme v jednotlivých výborech dělali pozměňující návrhy. Byli jsme pod velkým tlakem veřejnosti. Hlavně bylo takové heslo, že je to protikorupční zákon, každá, i legitimní připomínka, nositel, navrhovatel té legitimní připomínky byl onálepkován jako ten, který nechce bojovat s korupcí. Rozumná debata nakonec nebyla vůbec možná. A mnozí tušili, že to dopadne tak, jak to dopadlo.
Praxe ukázala, že ten postup byl od začátku chybný. Proto jsem začal tou minulostí, kde jsme v těch lavicích byli například s kolegy ze sociální demokracie naopak. A dneska opakujeme totéž. Sice jsme si vyměnili ty lavice, jeden tisíc připomínek, nevypořádané připomínky, výjimka z LRV, nebylo v pracovních komisích. Ministr bez práce tu dneska není. Všimněte si, když napíšeme poslanecký návrh zákona z opozice, který má někdy dva odstavce, i šest stran vytvoří Legislativní rada vlády a říká: Není tam tečka, chybí tam středník, špatně jsou arabské číslice, špatně jsou římské číslice, všechno. A tady? U tisku, který má 430 stran, najednou jsou výjimky, urychluje se to, nevypořádává se to - jaký pak bude výsledek!
Já na konci svého vystoupení za náš klub navrhnu zamítnutí již v prvém čtení. A klidně budeme podporovat i vrácení, protože ten efekt je stejný. Podle našeho názoru se to nedá opravit ve výborech. A hrát si na to, že zas vláda přinese a prostřednictvím nějakého poslance načte komplexní pozměňující návrh, který bude mít 200 stran, tak je to prostě špatně. To se ve sněmovních výborech opravdu opravit nedá.
A to, co navrhoval pan místopředseda Filip. Já jsem pro, abychom vedli tu debatu, ale o základních parametrech toho zákona. Ne, že se ponoříme do jednotlivých paragrafů, písmen, podpísmen, odrážek. A to bychom si měli vyjasnit. Chceme, nebo nechceme měnit pět milionů smluv? Má to smysl? Nebo to nemá smysl? Když se na tom shodneme, tak je pak velká pravděpodobnost, že ty paragrafy se už napíšou dobře a nebudeme to tady amatérsky v těch výborech všelijak navrhovat a přeskupovat.
Takže to je naše první zásadní výhrada, jak vlastně probíhal legislativní proces. A proč to vlastně dneska máme na mimořádné schůzi jako jediné prvé čtení! Tisíc připomínek, nevypořádané problémy. Zkušenost mi říká, že u energetického zákona, protože to je velmi složitý zákon, spěch nikam nevede. Sami vidíte, máme to na mimořádné schůzi, ale zatím ta vystoupení jsou na přerušení, vrácení, zamítnutí.
Nedá mi, abych se nevrátil, když tak rádi kritizujeme vládu, zejména když je tam rozpor slov a činů, a na to my skutečně upozorňovat budeme. Já se hlásím k naší spoluzodpovědnosti. My jsme dosáhli kompromisu u služebního zákona, my jsme pro to hlasovali, hlasovali jsme i proti vetu prezidenta republiky - a tady vidíme útok na nezávislost regulátora. Já bych ještě pochopil - já říkám, ne souhlasil, ale pochopil -, kdyby nový systém vedení regulátora byl navržen po skončení funkčního období stávajícího vedení. Já bych s tím nesouhlasil, protože si myslím, že ta kolektivní odpovědnost není dobře, že je lepší, když je tam jeden, že to není klasický výkon státní správy ve smyslu organizace podřízená Ministerstvu průmyslu, ale opravdu nezávislý regulátor. Ale návrh, aby to bylo od 1. července příštího roku všechno jinak - jak jinak si to vysvětlit než jako útok na nezávislost tohoto regulátora a snaha možná z vedení odstranit nepohodlnou osobu? Protože stávající předsedkyně se velmi často veřejně pře s ministrem průmyslu a obchodu. To si myslím, že není žádné překvapení ani žádná nová informace. Reakce není debata o tom, jestli rada je lepší než jeden v čele. Reakce je - tak to prostě ukončíme. Máme na to většinu, tak od 1. 7. změníme pravidla hry. Kde jsou ty řeči o té nezávislosti! A my jsme se bavili o ministerských úřednících. A to je nezávislý regulátor. Neříkám, že to není svůdná myšlenka. Myslím, že neprozradím nic nového, když jsme si pohrávali, když jsme byli ve vládě, s podobnou myšlenkou u ÚOHS. Musím říct, že jsme to opravdu mezi sebou debatovali, myslím, že neformálně jsme o tom debatovali s kolegy z opozice. Nakonec jsme od toho ustoupili. Právě s tou výhradou, že nemáme měnit pravidla hry, pokud platí mandát stávajícího předsedy.
Takže jestli jsem dobře zaznamenal tu debatu, protože my jsme to tady měli už jednou v tomto volebním období, myslím, že to byl návrh pana zpravodaje v jiném zákonu, a jestli jsem dobře zaznamenal tu veřejnou debatu, tak pan ministr říkal - jasně, zvažujeme, ale když tak až po konci funkčního období. Ten návrh říká úplně něco jiného.***