Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 351/ - prvé čtení

Požádám, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr průmyslu a obchodu pan Jan Mládek. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda vám předkládá k projednání návrh novely energetického zákona. Jde o rozsáhlou novelu zákona, která zahrnuje také návrhy na úpravy dalších s tím souvisejících zákonů. Zejména se jedná o zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, který je věcně velmi úzce propojen s energetickým zákonem. Dále navrhujeme změnit zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, do něhož by měla být nově zařazena příslušná ustanovení týkající se Státní energetické inspekce. Dále se navrhuje novelizovat zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, z něhož navrhujeme vypustit ustanovení týkající se osvobození od daně z elektřiny. Úprava se rovněž týká zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, a dalších zákonů, které s nyní vyjmenovanými právními předpisy souvisejí. (V sále je hluk.)

Již z tohoto výčtu je zřejmé, že se nejedná o jednoduchou předlohu a že jde o vzájemně provázané zákonné předpisy. Tento komplexní návrh novely energetického zákona byl vyvolán zejména nutností transponovat směrnice a adaptovat nařízení Evropské unie, která se týkají energetické efektivnosti, transevropských energetických sítí, transparentnosti na velkoobchodních trzích s energií a dále nutnosti reagovat na výtky Evropské komise vůči České republice, které se týkají nedostatečné transpozice směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách, a to v oblasti elektroenergetiky a teplárenství.

Impulsem k novelizaci zákona o podporovaných zdrojích energie bylo dále notifikační rozhodnutí Evropské komise ke slučitelnosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s pravidly Evropské unie o veřejné podpoře. V tomto rozhodnutí Evropská komise uvádí podmínky, které musíme respektovat. Toto rozhodnutí se odrazilo v předloženém návrhu úpravou způsobu stanovení platby prostředků určených na podporu obnovitelných zdrojů energie tak, že z dosavadního výpočtu výše platby na podporu obnovitelných zdrojů energie -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane ministře, ale musím požádat kolegyně a kolegy o ztišení, abychom dobře rozuměli tomu, co přednášíte. Já vám děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek - závislé na spotřebovaném množství elektřiny se přejde na platbu stanovenou na měsíční bázi pro každé odběrné místo v závislosti na jeho rezervovaném příkonu. Tato změna zároveň pomůže napravit dopad dosavadního způsobu platby na konkurenceschopnost našeho hospodářství, zejména energeticky náročného průmyslu. Dopad na zákazníky s nízkou spotřebou elektřiny, kteří dosud přispívají na podporu obnovitelných zdrojů malými částkami, je eliminován opatřením, které obsahuje návrh zákona o podporovaných zdrojích energie. Toto navrhované opatření znamená, že platby takových zákazníků na podporu obnovitelných zdrojů by ani v budoucnu neměly překročit jejich dosavadní úroveň. Nově se navrhuje zřídit Rada Energetického regulačního úřadu. Navržené uspořádání rady vychází ze zahraničních zkušeností v uspořádání regulačních orgánů s možnostmi, které uvádí směrnice o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou, a z působnosti a organizace regulačních orgánů v jiných sektorech v České republice. Návrh věcně vychází z působnosti Rady Českého telekomunikačního úřadu zakotvené v zákoně o elektronických komunikacích. Při projednávání návrhu zákona byla rada i její postavení a působnost podrobena podrobné diskusi včetně jednání Legislativní rady vlády.

Změna se dále týká například způsobu stanovení poplatku za činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek je v současné době stanoven zákonem v závislosti na množství spotřebované elektřiny a plynu. V souvislosti se změnou platby na podporu obnovitelných zdrojů vyvolanou notifikačním rozhodnutím Evropské komise a s následnou připravenou změnou tarifní struktury v elektroenergetice by měl být poplatek na činnost ERÚ stanoven na stejných principech jako platba na podporu obnovitelných zdrojů energie, to je nikoliv v závislosti na spotřebovaném množství energie, nýbrž v korunách na odběrné místo za měsíc. Princip, že poplatek je příjmem státního rozpočtu kapitoly ERÚ, se nemění. Financování Energetického regulačního úřadu by mělo být zcela pokryto tímto poplatkem.

Množství změn zákona bylo vyvoláno novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Předmětem novely zákona o podporovaných zdrojích energie je zejména implementace některých ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti, a to v oblasti podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a v oblasti vysokoúčinných soustav zásobování tepelnou energií, dále naplnění požadavků vyplývajících z rozhodnutí o notifikaci zákona č. 165/2012 Sb. u Evropské komise v oblasti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a opatření pro zlepšení kontrolního mechanismu.

Dovoluji si připomenout, že návrh zákona byl postupně upravován podle výsledků meziresortního připomínkového řízení, podle výsledku podrobného projednání v Legislativní radě vlády, které bylo v několika kolech a kde byl detailně projednáván každý bod tohoto rozsáhlého materiálu. Vláda projednala návrh novelizace energetického zákona dne 20. října 2014 a ve znění, které vám předkládám, jej schválila.

Projednání a přijetí tohoto návrhu bude mít pozitivní dopad jak na pozici České republiky vůči Evropské komisi, tak na postavení našeho průmyslu vůči jeho mezinárodní konkurenci. Žádám vás proto o podporu a postoupení tohoto vládního návrhu do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, a tím je pan poslanec Milan Urban. Máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tato norma, energetický zákon, je klíčovou normou nejen pro firmy a podnikatele v energetice, ale také pro český průmysl a české domácnosti. Pan ministr tady nastínil mnoho detailů, kterých oblastí se bude novela energetického zákona týkat. Já samozřejmě doporučuji propustit tuto novelu prvním čtením do hospodářského výboru. Zcela určitě to bude zásadní jednání v hospodářském výboru, protože témata mají své dopady, jak jsem řekl, na všechny oblasti života. Budu se těšit na odbornou debatu v příslušném hospodářském výboru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji tři přihlášené s přednostním právem. První je pan předseda Okamura, po něm pan předseda Fiala, po něm pan místopředseda Filip. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tak nám v Úsvitu je nad slunce jasné, že stávající energetický zákon je třeba upravit podle potřeb aktuální praxe. Nicméně předkládaný zákon je podle našeho názoru jen dalším legislativním zmetkem podobným občanskému zákoníku či služebnímu zákonu. Na tom, že je špatný, se shoduje celá odborná veřejnost - energetici, podnikatelé, a dokonce i Energetický regulační úřad.

Včera na toto téma proběhl v Poslanecké sněmovně seminář naší poslankyně Úsvitu Olgy Havlové, který byl zcela zaplněn a zazněly tu velmi zásadní připomínky. Bylo jich tolik, že bych jen na jejich vylíčením tady strávil více času, než je zdrávo, proto svůj projev zkrátím a připomenu jen ty zásadní.

Za prvé. Zákon se snaží zpolitizovat řízení Energetického regulačního úřadu. Nově má být rada, která ho má kontrolovat, kterou má jmenovat vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu, a zároveň tu chybí jasné konkrétní důvody pro odvolání radních. Proč? Podle názoru proto, aby byli radní lehce zmanipulovatelní. Opět se nám tu, stejně jako u služebního zákona, tato koaliční vláda v čele s premiérem Sobotkou snaží v tichosti zlikvidovat nezávislost a převést další úřad do své kompetence. Můžeme přemýšlet nad tím proč. Je tu zřejmě vládní politický úkol, který říká: Musíme dostavět Temelín, abychom to mohli zdůvodnit, a abychom to mohli zdůvodnit, je třeba začít zdražovat elektřinu, a to na politický povel. Bude také třeba v nejbližší budoucnosti rekonstruovat rozvodné sítě, které jsou dnes mnohdy "totálně vybydlené", a bude také třeba, aby opravy zaplatili spotřebitelé na místo těch, kdo dnes z jejich používání inkasují zisky. Jinými slovy, vláda tady chystá další tunel na peněženky občanů.

Zákon také ihned zdraží elektřinu těm, kdo nejvíce šetří, což je naše druhá výtka. Zlepší se podmínky velkých odběratelů na úkor těch malých. Asi nejzávažnější je připravovaná změna, která se týká příspěvku na obnovitelné zdroje. Tento příspěvek ve výši cca 44 miliard korun ročně nyní platí spotřebitelé elektrické energie částečně v platbě za spotřebovanou kilowatthodinu a částečně ze státního rozpočtu. Rozdíl mezi současným výpočtem příspěvku a nově navrhovaným vypadá tak, že příspěvky na dotování obnovitelných zdrojů energie nebudou odvozeny od výše spotřeby, ale od rezervované kapacity připojení k síti. V současnosti platí všichni odběratelé od majitelů chat po ocelárny jednotnou sazbu. Výše příspěvku na zelené energie a další podporované druhy elektrické energie je odvozena od výše spotřeby a dosahuje nyní 495 korun za jednu spotřebovanou megawatthodinu. Nově má být výše plateb odvozena od nejvyšší naměřené spotřeby v případě velkoodběratelů a od příkonu hlavního jističe u domácností a ostatních maloodběratelů. Plánovaný systém, který zákon navrhuje, tak znevýhodní odběratele s nižší spotřebou energie, tedy typicky málo početné a spořivé domácnosti. Dnes běžné domácnosti, jež nevyužívají elektřinu k vytápění ani k ohřevu vody, spotřebují dvě až tři megawatthodiny za rok. Na podporované zdroje energií tedy jednoduchým výpočtem zaplatí 1 000 až 1 500 korun. Napříště podle tohoto návrhu má situace vypadat zhruba následovně: V běžné domácnosti s 25ampérovým jističem zaplatí třeba 1 200 korun bez ohledu na množství spotřebované energie. Výsledkem změn tak může být omezení motivace k energetickým úsporám.

Další naše výtka, číslo tři, je, a někde jsem o ní četl, že je to jediný klad tohoto zákona, paragraf, který odběratelům umožní do 14 dnů odstoupit od smlouvy. Bohužel i tento klad je ve skutečnosti velký průšvih. Pro spotřebitele to totiž znamená, že podepíše nevýhodnou smlouvu, ale fakt, že je nevýhodná, samozřejmě zjistí až v praxi, tedy až několik měsíců poté, co už ztratil možnost od smlouvy odstoupit. Navíc v souvislosti s touto výtkou distributoři varují před zmatkem, protože se může stát, že jeden odběratel bude mít platné smlouvy s několika dodavateli naráz.

Další výtka, ale to je spíše už jenom dokreslení stavu, je, že díky odporu Energetického regulačního úřadu se v zákoně změnila pasáž, která kladla Energetickému regulačnímu úřadu za povinnost, aby dohlížel na to, aby byly energetické firmy finančně stabilní, tedy přeloženo srozumitelně do češtiny, Energetický regulační úřad se měl starat o to, aby soukromé firmy měly zisky a nedostávaly se do ztrát. Tato pasáž tedy opravdu vzbuzuje celou řadu otazníků, byť byla následně po protestech Energetického regulačního úřadu z tohoto zákona odstraněna, nicméně můžeme se jenom dohadovat, proč tam taková pasáž vůbec byla začleněna nebo pro koho tento zákon tedy má minimálně v této pasáži vlastně sloužit.

Opakuji závěrem, zřejmě už posté, že ačkoliv to nikdo nechce slyšet, není potřeba zvyšovat platy nebo důchody. Ono by stačilo našim občanům život zlevnit, či alespoň nezdražovat. Tím spíš, když změny vedou k tomu, že jsou chudí chudší a bohatí bohatší, a to nejen díky šikovně prolobbovaným zákonům.

Hnutí Úsvit tedy navrhuje, a dávám tento návrh, aby byl tento zákon vrácen vládě k dopracování tak, aby vyhovoval potřebám naší země a jejích občanů.

Dále dodávám, že spotřeba primární energie, jenom upřesňuji, se dá rozdělit přibližně na tři stejné části. Je to výroba tepla, výroba elektřiny a pohonné hmoty. Všechny tyto sektory, všechny tyto části mají obrovský potenciál úspor. Úspor, které mají ve své většině záporné náklady a zvyšují konkurenceschopnost, bezpečnost a stabilitu ekonomiky. Ne nadarmo je nejen v Německu, v Rakousku či v Polsku jedním z hlavních cílů státní energetické koncepce snižování spotřeby energií ve smyslu zvyšování účinnosti. A nejsou to malá čísla. Do roku 2030 se má spotřeba snížit až o 30 až 40 %.

A opravdu už na samý závěr bych rád řekl, že spotřeba energií dosáhla v České republice vrcholu v letech 2006 až 2007 a od té doby mírně klesá a je už nyní na úrovni roku 1999. Konečná spotřeba energie a tepla na obyvatele klesla u nás od roku 1999 o více než 10 % a růst zaznamenala v podstatě jen doprava. Nechápu tedy, proč Pačesova energetická koncepce předpokládá růst spotřeby o desítky procent.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo. Dále s přednostním právem je přihlášen pan předseda Radim Fiala, po něm pan místopředseda Filip a následuje pan předseda Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, vážený pane předsedající. V brzké době bude Poslanecká sněmovna projednávat vládní novelu o podmínkách podnikání v energetických odvětvích. Vláda v této novele aplikuje do našeho právního řádu celou řadu pokynů, které nám opět přišly z Bruselu, a my tuto příležitost považujeme za zásadní proto, abychom vládě položili otázky, které zajímají nás a které zajímají hlavně naše občany.

Řekněte, proč minulá aplikace příkazu z Bruselu v českých podmínkách skončila tak, že na našich polích místo zemědělské produkce vyrostly solární megatunely a celý národ dodnes ze svých kapes dotuje toto kalné podnikání několika málo vyvolených. Kdo a kdy z minulých politických představitelů země za to ponese odpovědnost? Proč se státní energetická koncepce a stejně tak i surovinová politika mění tak často a tak zásadně, že v důsledku platí, že Česká republika nemá vůbec žádnou koncepci v této klíčové oblasti budoucího vývoje? Kdy hodlá vláda usednout s opozicí a širokou odbornou veřejností konečně k jednomu stolu a vytvořit koncepci, která díky společnému jednání nebude radikálně změněna hned tou další vládou nebo další politickou garniturou? Proč v roce 2013 průměrná česká čtyřčlenná rodina zaplatila za podporu obnovitelných zdrojů 6 200 korun, tedy dokonce více než německá, zatímco celková částka činí 15,5 miliardy, a to ještě nemluvím o tom, že zatím německý průmysl je od moderní energie osvobozen, ten náš nikoliv. České podniky za stejný rok zaplatily dokonce 22 miliard. A pak se bavme o nějaké konkurenceschopnosti českého hospodářství. Stále je zde vláda Bohuslava Sobotky pouze krátce. Stále lze doufat, že k zásadním zlepšením v klíčových otázkách týkajících se každodenního života našich občanů brzy dojde. My se však hodláme ptát, kdy konečně existenční a provozní náklady pro naše domácnosti a firmy začnou být adekvátní a hlavně adekvátní příjmům českého občana. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další z přihlášených s přednostním právem je pan místopředseda Filip a připraví se pan předseda Stanjura. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k návrhu zákona. Nedělám to úplně často, když to není přímo můj obor, ale tentokrát tak učinit musím, protože už delší dobu připravuji interpelaci ve věci působení vlády u společnosti Net4Gas a její nečinnosti u jejího snížení základního jmění.

Tato distribuční společnost, protože zákon se toho týká, snížila základní jmění a vyvezla z České republiky částku prostředků, které vybrala od občanů České republiky za cenu energie v hodnotách desítek miliard korun. Já považuji její neinvestování ve třetím programovacím období, a tedy cenu energie dodávanou a neproinvestování těch částek do plynové soustavy za věc, která poškodila vážně občany České republiky, kteří si to museli zaplatit, a nakonec ty prostředky byly vyvezeny z České republiky při snížení základního jmění této společnosti. Jde o soukromou společnost, nemůžeme tak nic jiného učinit, ale vláda, která má v té společnosti svého zástupce, ničeho nečinila. Mrzí mě to, hovořil jsem o tom s několika ministry a považuji tedy tento krok za velmi nebezpečný do budoucna, a proto se delší dobu zabývám tím, co se stalo.

Tento zákon se týká pěti milionů domácností. Upravuje jak výrobce, nebo upravuje fungování výrobců elektřiny včetně těch, kteří se zabývají obnovitelnými zdroji. Upravuje postavení výrobců tepla, funkci distributorů a jejich práci uvnitř toho trhu, přepravce, jako je Net4Gas a ČEZ, samozřejmě operátory a obchodníky. Přitom obrat regulovaného trhu činí cca dvě miliardy korun, ale po těch nechvalně známých věcech, které se tady odehrály zejména za vlády Miroslava Topolánka a působení Martina Bursíka, jsme v situaci, kdy na ty dvě miliardy korun regulovaného trhu vynakládáme na podporu 44 miliard, respektive 45 miliard korun. Považuji tedy ten zákon za dost zásadní na to, abychom se jím vážně zabývali.

Zvažuji, nebo zvažoval jsem to, že bychom vrátili návrh zákona vládě k přepracování, ale to by se nám stalo, že o něm nebudeme diskutovat. Já to nebudu navrhovat a budu trvat na tom, abychom o tom návrhu zákona diskutovali, abychom se vyjádřili k jednotlivým věcem, které tam jsou, protože jde o to, že nová konstrukce regulovaných služeb, cen a typů smluv, tak jak je uvedeno v § 2, 19a, 50, v podstatě vyvolá změnu asi u pěti milionů smluv, které nemají žádný důvod, pouze vyvolají chaos na trhu.

Poplatek na Energetický regulační úřad a jeho změna přináší zhoršení stávajícího vyhovujícího stavu pro všechny účastníky trhu. Regulační období - je pevně stanovená regulační perioda zákonem, kterou nechtějí ani regulované subjekty. To znamená, to, co je tam upraveno, v podstatě nemá žádný smysl. Obsahuje nedostatečné sankce ve vztahu k nařízení a integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.

Je problematické, co je obsaženo v zákoně, když zastropování, které se podařilo dosáhnout alespoň pro rok 2014, najednou nemá platit a nevíme, kam by se vyšplhala cena energie z obnovitelných zdrojů, kdyby to zastropování nebylo, protože hodnota státní dotace se alespoň nyní snižovala nebo alespoň se neudržovala, nemohla se zvyšovat. To je podle mého soudu docela zásadní věc. Týká se dokonce i našich závazků vůči Evropské komisi a notifikačnímu rozhodnutí o tzv. překompenzaci veřejné podpory, což je především v zájmu účastníků energetického trhu. Tady vidím další věci, které je potřeba řešit.

Myslím, že je potřeba uvést, že problematické je zřízení i Rady Energetického regulačního úřadu. Teď nebudu říkat výhrady, které může mít regulační úřad sám, ale řeknu výhrady, které by měla mít tato Sněmovna. Já jsem zákon o služebním poměru tady nepodporoval. Vy jste se rozhodli, že dokonce přehlasujete i veto prezidenta k tomuto zákonu. Za to, že 1. ledna začne platit tento zákon, zrušíte to, co je v tom zákoně řešeno. Já si připadám, že levá ruka neví, co dělá pravá. Tak se na vládě jednou dohodněte, co tady bude platit. Jestli ten úřad chceme mít nezávislý, anebo ho chceme mít v nějakém područí. Ale pak jste tedy v tom případě nemohli do služebního zákona dát věci, které se týkaly Energetického regulačního úřadu, ale i dalších. Vy tady zřizujete orgán, který svým způsobem vyšachuje to rozhodování, správní rozhodování, které tady je a které alespoň při té činnosti, i když to nešlo zachránit, protože takové zákony tady v roce 2006 vznikly, respektive nařízení vlády podle zákona po roce 2005, a toho se tehdy Ministerstvo životního prostředí chopilo takovým způsobem, že jsme z toho měli tento více než čtyřicetimiliardový průšvih.

Prosím vás, to já považuji za riziko, které podle mého soudu nemůžete obhájit před občany této republiky. Jestli chcete tímto způsobem postupovat a vyřadit fungující úřad - dobře, ale tak to udělejte čestně s tím, že se podíváte lidem do očí, a ne touto odbočkou, která je podle mého soudu víc než nebezpečná a může nás vést k dalšímu solárnímu tunelu. A já si to nepřeju. Říkám to tady zcela jasně a srozumitelně, že něco takového nebudu v zákoně podporovat.

Já nechci, aby se to zamítlo nebo vrátilo k přepracování, já chci, aby se na tom pracovalo, protože energetická bezpečnost státu je jednou ze zásadních věcí, kterou má stát pro občany řešit. A přitom musím říct, že došlo k nějakým změnám.

Nevím, k jaké poruše došlo v legislativním procesu, ale mně jste tady vyčítali při jiných návrzích, které jsem tady měl, takové věci, které podle mého soudu jsou spíše otázkou právního názoru než otázkou kvality legislativy, ale vám klidně vypadne v § 17 odstavci 2, že jste v odstavci 1 zrušili funkci předsedy Energetického regulačního úřadu. Vám vypadne důvěrná informace, ale přesto ji v jiném paragrafu necháte, například v § 20 - její definici jste zrušili. No už úplný nesmysl je v § 46, který obsahuje pravomoc Energetického regulačního úřadu v tom oslabeném postavení, aby rozhodoval za stavební úřad o tom, co to je ochranné pásmo elektrárny. Prosím vás ale, to si ze mě snad děláte legraci. Já žiju od Temelína kousíček, mám ho za zády, dívám se na chladicí věže, a vy z toho uděláte chaos! No to přece prosím vás nemůžete myslet úplně vážně!

Já jsem přesvědčen, že by bylo vhodné nikoliv vrátit k přepracování, nikoliv zamítnout. Ten zákon nutně potřebujeme. Potřeba novelizace tady evidentně existuje, ale jsem přesvědčen o tom, že by se ten návrh zákona měl přerušit, udělat k němu kvalifikovaný seminář za účasti hospodářského výboru, výboru pro životní prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, a pak teprve dokončit s nějakým datem a výhledem s prodloužením lhůty k projednání ve výborech, jak se k tomu zákonu postavíme. Protože jestli o tom chcete jednat způsobem, na který, žel, jsme si museli znovu zvyknout, že se tady nikdo nebaví s kvalifikovanými námitkami, no tak potom se můžeme dočkat jenom toho, že si tady připravíme pro nevím koho další solární tunel, tentokrát v jiných obnovitelných zdrojích. A znovu opakuji, to si opravdu nepřeju. A nepřeju si, abychom o tom zákonu diskutovali tím, že to vezmeme na vědomí, co nám vláda krásně připravila, a co je, promiňte mi, alespoň v některých částech legislativním zmetkem. A teď hovořím z té své profese, kdy si myslím, že vím, jak se píše zákon a že provázanost jednotlivých paragrafů a odstavců a jednotlivých ustanovení musí mít nějaký charakter.

Proto procedurálně navrhnu, nikoliv před skončením rozpravy, ale před hlasováním o tom, komu bude zákon přikázán a k lhůtám k jeho projednání, navrhuji procedurálně přerušení projednávání, stanovení termínu semináře, který bude pod gescí hospodářského výboru a Ministerstva průmyslu a obchodu, účast nechávám na gestorech. A potom teprve bychom pokračovali. Mně je jedno, jestli to bude už na prosincové schůzi, nebo až v lednu nebo v únoru, ale prosím vás, tohle si vyjasněme. Protože to není věc, která by už dlouhodobě nepoškozovala občany České republiky. Tady se o to nejméně už osm let pereme, co se odehrává na tom energetickém trhu. Já se nechci dočkat toho, že znovu do cen energie započítáme větší částku, než je oněch 44 miliard, když se nám podařilo o jednu miliardu ty dotace snížit právě zastropováním. To je můj návrh. Myslím ho velmi vážně a prosím, opravdu prosím poslance vládní koalice, aby můj návrh vzali jako návrh, o kterém je potřeba diskutovat a nad kterým je potřeba se zamyslet. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Kučery.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já jsem velmi rozuměl tomu, co říkal můj předřečník, zejména v té oblasti jeho výhrad, zásadních výhrad k některým bodům této novely zákona. Dokonce bych se ztotožnil i s jeho názvem této novely jako legislativní zmetek. Čemu ovšem nerozumím, je to, že by tato novela i přesto měla být dále projednávána Poslaneckou sněmovnou a ta legislativní práce by neměla být na vládě, aby ten zákon skutečně dala do takového stavu, aby z něj nebyl legislativní zmetek, a abychom ten legislativní zmetek začali odstraňovat ve Sněmovně, ve výborech. Já si myslím, že nejdříve by vláda měla předložit zákon, který může vyžadovat menší úpravy, ty bychom mohli potom samozřejmě doplnit ve výborech. Já si nedokážu představit, že třeba hospodářský výbor bude pracovat a zastupovat legislativní proces, legislativní práci, kterou má za úkol ministr průmyslu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem pan ministr Mládek. (Námitka. K panu poslanci Stanjurovi:) Já jsem se právě chtěl zeptat, byl jste s přednostním právem, pane předsedo? Dobře. Pane ministře, já se omlouvám, zachováme pořadí, tak jak se přihlásili jednotliví diskutující. Vystoupí pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Pan ministr bude mít určitě v průběhu projednávání tohoto zákona ještě dostatek času.

Já se omlouvám, ale začnu vzpomínkou. Když chci něco kritizovat, tak možná je třeba vzpomenout, co my jsme nedělali dobře. Já jsem se z toho materiálu dozvěděl, že k tomu původnímu návrhu z dílny MPO bylo v rámci připomínkového řízení mezirezortního uplatněno více než tisíc připomínek. Tisíc! To samo o sobě vypovídá o kvalitě toho původního materiálu. My, kteří jsme tady byli v minulém volebním období, tak minimálně jeden zákon s tisícem připomínek si pamatujeme. Tehdejší vláda, já jsem byl součástí vládní koalice, v té době jsem ve vládě nebyl, to sem poslala a my jsme ho pak dotvářeli v hospodářském výboru - mimochodem, s panem předsedou Urbanem. Asi vás nepřekvapím, je to zákon o zadávání veřejných zakázek. Dnes se k němu nikdo nehlásí. Praxe ukázala, že byl špatný od samého počátku. My jsme připustili jako tehdejší vládní koalice, aby sem přišel s více než jedním tisícem nevypořádaných připomínek, protože to, že ministerstvo něco neakceptuje, není podle mého názoru vypořádání připomínky, je to jenom po té formální stránce. Pak jsme měli jeden komplexní pozměňující návrh, pak si myslím, že jsme měli druhý komplexní pozměňující návrh. K tomu jsme v jednotlivých výborech dělali pozměňující návrhy. Byli jsme pod velkým tlakem veřejnosti. Hlavně bylo takové heslo, že je to protikorupční zákon, každá, i legitimní připomínka, nositel, navrhovatel té legitimní připomínky byl onálepkován jako ten, který nechce bojovat s korupcí. Rozumná debata nakonec nebyla vůbec možná. A mnozí tušili, že to dopadne tak, jak to dopadlo.

Praxe ukázala, že ten postup byl od začátku chybný. Proto jsem začal tou minulostí, kde jsme v těch lavicích byli například s kolegy ze sociální demokracie naopak. A dneska opakujeme totéž. Sice jsme si vyměnili ty lavice, jeden tisíc připomínek, nevypořádané připomínky, výjimka z LRV, nebylo v pracovních komisích. Ministr bez práce tu dneska není. Všimněte si, když napíšeme poslanecký návrh zákona z opozice, který má někdy dva odstavce, i šest stran vytvoří Legislativní rada vlády a říká: Není tam tečka, chybí tam středník, špatně jsou arabské číslice, špatně jsou římské číslice, všechno. A tady? U tisku, který má 430 stran, najednou jsou výjimky, urychluje se to, nevypořádává se to - jaký pak bude výsledek!

Já na konci svého vystoupení za náš klub navrhnu zamítnutí již v prvém čtení. A klidně budeme podporovat i vrácení, protože ten efekt je stejný. Podle našeho názoru se to nedá opravit ve výborech. A hrát si na to, že zas vláda přinese a prostřednictvím nějakého poslance načte komplexní pozměňující návrh, který bude mít 200 stran, tak je to prostě špatně. To se ve sněmovních výborech opravdu opravit nedá.

A to, co navrhoval pan místopředseda Filip. Já jsem pro, abychom vedli tu debatu, ale o základních parametrech toho zákona. Ne, že se ponoříme do jednotlivých paragrafů, písmen, podpísmen, odrážek. A to bychom si měli vyjasnit. Chceme, nebo nechceme měnit pět milionů smluv? Má to smysl? Nebo to nemá smysl? Když se na tom shodneme, tak je pak velká pravděpodobnost, že ty paragrafy se už napíšou dobře a nebudeme to tady amatérsky v těch výborech všelijak navrhovat a přeskupovat.

Takže to je naše první zásadní výhrada, jak vlastně probíhal legislativní proces. A proč to vlastně dneska máme na mimořádné schůzi jako jediné prvé čtení! Tisíc připomínek, nevypořádané problémy. Zkušenost mi říká, že u energetického zákona, protože to je velmi složitý zákon, spěch nikam nevede. Sami vidíte, máme to na mimořádné schůzi, ale zatím ta vystoupení jsou na přerušení, vrácení, zamítnutí.

Nedá mi, abych se nevrátil, když tak rádi kritizujeme vládu, zejména když je tam rozpor slov a činů, a na to my skutečně upozorňovat budeme. Já se hlásím k naší spoluzodpovědnosti. My jsme dosáhli kompromisu u služebního zákona, my jsme pro to hlasovali, hlasovali jsme i proti vetu prezidenta republiky - a tady vidíme útok na nezávislost regulátora. Já bych ještě pochopil - já říkám, ne souhlasil, ale pochopil -, kdyby nový systém vedení regulátora byl navržen po skončení funkčního období stávajícího vedení. Já bych s tím nesouhlasil, protože si myslím, že ta kolektivní odpovědnost není dobře, že je lepší, když je tam jeden, že to není klasický výkon státní správy ve smyslu organizace podřízená Ministerstvu průmyslu, ale opravdu nezávislý regulátor. Ale návrh, aby to bylo od 1. července příštího roku všechno jinak - jak jinak si to vysvětlit než jako útok na nezávislost tohoto regulátora a snaha možná z vedení odstranit nepohodlnou osobu? Protože stávající předsedkyně se velmi často veřejně pře s ministrem průmyslu a obchodu. To si myslím, že není žádné překvapení ani žádná nová informace. Reakce není debata o tom, jestli rada je lepší než jeden v čele. Reakce je - tak to prostě ukončíme. Máme na to většinu, tak od 1. 7. změníme pravidla hry. Kde jsou ty řeči o té nezávislosti! A my jsme se bavili o ministerských úřednících. A to je nezávislý regulátor. Neříkám, že to není svůdná myšlenka. Myslím, že neprozradím nic nového, když jsme si pohrávali, když jsme byli ve vládě, s podobnou myšlenkou u ÚOHS. Musím říct, že jsme to opravdu mezi sebou debatovali, myslím, že neformálně jsme o tom debatovali s kolegy z opozice. Nakonec jsme od toho ustoupili. Právě s tou výhradou, že nemáme měnit pravidla hry, pokud platí mandát stávajícího předsedy.

Takže jestli jsem dobře zaznamenal tu debatu, protože my jsme to tady měli už jednou v tomto volebním období, myslím, že to byl návrh pana zpravodaje v jiném zákonu, a jestli jsem dobře zaznamenal tu veřejnou debatu, tak pan ministr říkal - jasně, zvažujeme, ale když tak až po konci funkčního období. Ten návrh říká úplně něco jiného.

Teď k těm obnovitelným zdrojům. Já tedy odmítám, abychom měli takovou tu celoplošnou odpovědnost. My jsem se o to přeli celé minulé volební období. Kdo se podívá, jak hlasovaly jednotlivé kluby v okamžiku, kdy ten proces startoval, tak my jsme byli jediní, kteří hlasovali jako jeden muž proti. Můj kolega Martin Říman varoval před důsledky, před tím, že nás to jednou bude stát desítky miliard. Tehdy se mu mnozí smáli. Dneska jsme v problému, že existuje 44 miliard ročně a my debatujeme o parametru, kolik z toho zaplatí státní rozpočet. To znamená, kolik zaplatí daňový poplatník nepřímo a kolik necháme daňovým poplatníkům přímo, ať už jsou to firmy, nebo domácnosti. My jsme podporovali ten nepřímý podíl, to znamená, že se zvyšuje podíl státního rozpočtu. Ale ten celkový objem je pořád stejný a bude dlouho stejný. Tady se zase obáváme, že může být nový problém. A zase tady bude za deset roků nějaká jiná Poslanecká sněmovna a budou říkat tehdy, když to všichni pokazili, my to teď musíme brzdit. My navrhujeme, abychom to pokud možno zabrzdili ještě teď, než to vůbec spustíme, protože ten problém je v zásadě neřešitelný a těch 44 miliard ohrožuje konkurenceschopnost našeho průmyslu a naše domácnosti platí příliš mnoho.

Nicméně abychom to dali do souvislosti, tak mně se nezdá postoj české vlády k novému klimatickému balíčku. Sice jako bychom vyhráli, že těch 27 % ještě není rozpočítáno, ale mě by zajímalo, jak se to mezi ty země bude rozpočítávat, když už se k tomu vláda hlásí. Pokud mám informaci z Evropského parlamentu, tak europoslanci z Polska konstatují a mají odhady, že pokud se to příjme, jak to Evropa navrhuje, tak to bude znamenat zdražení energií v Polsku o 120 %. Tolik jsou polské studie. Ta čísla jsem neověřoval, tak pokud někdo to číslo zpochybní, tak klidně. Jenom říkám od kolegů z europarlamentu, že tam se o tom vede živá debata, protože celý kontinent pak nebude konkurenceschopný, když přijmeme ta evropská pravidla. Já bych tady volal po větší aktivitě české vlády a větší ochraně našeho průmyslu a našich domácností. A pokud někomu připadá, že je to předčasná debata, tak není. Protože když se to v tom Bruselu schválí, tak dřív nebo později to k nám dorazí a některá z příštích Sněmoven bude stát jako u těch energetických štítků před otázkou, buď je zavedete, nebo bude Česká republika platit pokutu za každý den, kdy to nebude. To rozhodování pak není vůbec jednoduché, kterou cestu, když obě dvě jsou špatné, zvolit.

A poslední výhrada, kterou mám k tomu tisku, a není jenom k panu ministru Mládkovi, ale obecně. Já bych stál o to, když mícháme implementaci a k tomu vlastní nápady, aby v každém paragrafu bylo označeno, co je opravdu implementace, kde (nesrozumitelné) udělat musíme, a co je domácí výtvor návrhu českých legislativců, českých úředníků. Protože velmi často, a máme i tu zkušenost z minulosti, se vymlouvali na Brusel naši, kteří to tam z různých důvodů podsunuli. Nikdo neměl přesnou informaci, co je povinnou součástí, co je povinné minimum, a pak byla taková ta obecná, že za to všechno může Brusel. Velmi často za to mohla Praha, když to takhle zjednodušíme na ta hlavní města třeba v naší republice. A u tak rozsáhlého tisku mě to obzvlášť zajímá. Takže čistou transpozici nebo implementaci bychom obecně, a myslím jako Poslanecká sněmovna bez ohledu na to, jestli jsme vládní, nebo opoziční poslanci, měli požadovat (nesrozumitelné) prostě zvlášť, abychom věděli, kde už Česká republika přijala závazek, kde sice si můžeme postěžovat, že to není dobře, ale reálně nemůžeme nic změnit, než že to budeme akceptovat, a kde reálně ty změny můžeme udělat a kde má cenu vést debatu o tom, jaké parametry, jestli to zavést, jestli to nezavést a jak dál pokračovat.

Možná ta základní otázka, kterou doplním předtím ty konkrétní, proč to vlastně máme na té mimořádné schůzi jako jediný tisk v prvém čtení, a proč se tedy řádně nedokončil legislativní proces ještě na té vládní úrovni. Tomu skutečně nerozumíme. A všem, kteří budou spěchat, budu pořád připomínat: Vzpomeňte si na zákon o zadávání veřejných zakázek. Taky jsme spěchali, taky jsme to kutili ve výborech a dopadlo to pak špatně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi ODS. Nyní s faktickou poznámkou předběhne pana ministra Mládka, protože je přihlášen s přednostním právem, pan poslanec Ivan Pilný, předseda hospodářského výboru. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Ivan Pilný: Díky. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já nebudu rozšiřovat seznam problémů, které tady byly pojmenovány. Klidně bych to tak mohl udělat. Také nebudu vyjadřovat svůj názor na řešení těchto problémů. Je jich prostě hodně. Ale to, co postrádáme, ať už se dneska dohodneme na jakémkoliv řešení, jsou data. Je zbytečné spekulovat o tom, jestli nějaké domácnosti nebudou šetřit, protože to vyjde levně, protože prostě nevíme, kolik jich je. Vůbec nevíme, jaký dopad to bude mít na velké průmyslové podniky. Nemáme prostě ta data. Nevíme, kolik to zdraží elektřinu, dodávku elektrické energie domácnostem s vyšší spotřebou. Byl tady také požadavek, a zaznělo to tady, po státní energetické koncepci, která má být předložena do vlády. S tou to velmi souvisí. Prostě konstatuji, že nemáme k dispozici data, a velmi bych apeloval na Ministerstvo průmyslu a obchodu - také nevíme, kolik bude stát a za jak dlouho se může předělat několik milionů smluv. Velmi bych apeloval, abychom tato data, až to budeme projednávat, protože projednat se to musí někdy, abychom je měli k dispozici, aby je MPO dodalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Kučery.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tedy budu reagovat na slova svého předřečníka pana předsedy Pilného. My skutečně ta data nemáme. Já bych tady odkázal na důvodovou zprávu a možná, že by se pan kolega Pilný na to mohl zaměřit, která se jmenuje Závěrečná zpráva o hodnocení dopadu regulace podle obecných zásad RIA k návrhu novely zákona. A tady čtu: Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty - ne. Nejsou žádné. Dopady na územní a samosprávné celky, obce, kraje - ne. Dopady na životní prostředí - ne. Tak toto je důvodová zpráva, kterou nám předložilo Ministerstvo průmyslu rukou ministra průmyslu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní má s přednostním právem slovo pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl reagovat na ta vystoupení, která tady byla, aby to nezapadlo, protože tady byly sděleny některé věci, které nejsou přesné, a některé jsou dokonce explicitně nepravdivé, tak bych to rád uvedl na pravou míru.

Především není pravda, že tento zákon byl projednáván stejným způsobem jako zákon o veřejných zakázkách. To se musím velmi výrazně ohradit proti tomuto, protože tento zákon prošel řádně Legislativní radou vlády, prošel jí několikrát, nebyly zkracovány žádné lhůty, byly na to speciální pracovní komise, po kterých tady volal pan předseda Stanjura. To všechno proběhlo. A ten důvod, proč to nebylo na řádné schůzi, byl, že se zapracovávaly výsledky tohoto pečlivého projednávání v těch pracovních komisích do tohoto návrhu. Zároveň taky máme ambici, a to neskrývám, aby tento zákon vstoupil v platnost 1. července příštího roku, tak aby došlo k určitému zlepšení konkurenceschopnosti pro český průmysl.

Já bych chtěl říct, že také to číslo, že bylo tisíc připomínek - ale to nejsou nevypořádané připomínky. To je tisíc připomínek v procesu vytváření toho zákona a to není nic divného u materie, která je takto komplikovaná, jako je tento zákon a související. To je tak v zásadě vždycky. Kromě toho to bohužel bylo rozšířeno činností Energetického regulačního úřadu, který z nějakých důvodů se cítil být zhrzený, že není spolupředkladatelem, ale tak je to prosím správně. Já bych z tohoto místa chtěl říct, že naprosto plně respektuji nezávislost Energetického regulačního úřadu, který je za to zodpovědný, nemá mu do toho vstupovat ministerstvo. Na straně druhé takto zákon garance zamýšlel. Tento úřad si sám sobě nemá psát paragrafy, podle kterých bude regulovat. Bylo by to jako policista, který by si psal sám sobě paragrafy, jak má vyšetřovat. Proto je to oddělené. Zákonodárnou iniciativu má Ministerstvo průmyslu a obchodu a Energetický regulační úřad je připomínkovým místem, jehož všechny námitky byly pečlivě vypořádávány.

Chtěl bych také říci, že není pravda, že nebyl splněn ten příslib, že paní předsedkyně Vitásková nedoslouží své funkční období. Je tam přechodné ustanovení. Je to bod č. 3, kde se říká, že dosavadní předseda Energetického regulačního úřadu se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává předsedou Rady Energetického regulačního úřadu podle § 17b atd. To znamená, že paní předsedkyně, pokud bude schválen tento zákon v navrhovaném znění s platností od 1. 7. 2015, tam bude ještě jeden další rok, tak jak předkládala dosavadní právní úprava. Čili není pravda, že toto nebylo zajištěno. Je tam snaha, aby nebyl žádný otřes, aby to pokračovalo. Ale je tam samozřejmě snaha o to, aby na tom úřadě nebyl ten úřad monokratický, nebo sugestivněji řečeno, aby tam nebylo samoděržaví, aby tam byla rada. A je to přesně stejný model jako Český telekomunikační úřad, jehož nezávislost nikdo nezpochybňuje a který byl použit jako předloha pro tento návrh. Chtěl bych také říci, že to, že takovýto úřad v Evropě řídí pouze jediný člověk, je bez precedentu. Jsou pouze některé instituce, kde to řídí předseda spolu s místopředsedy. Čili rozhodně v žádném případě nebyla snaha narušit činnost Energetického regulačního úřadu tím, že by tam proběhla změna ke dni platnosti zákona. To tam v žádném případě není a to se musím velmi výrazně ohradit.

Chtěl bych se vrátit ke komentářům, které tady přednesl pan předseda Okamura. Opět o zpolitizovanosti Rady ERÚ. Pokud by to tak bylo, tak by bylo naprosto stejným způsobem nutno kritizovat stávající fungování Českého telekomunikačního úřadu, protože jak už jsem řekl, je to přesně stejný model.

Druhá záležitost, zdražení. K žádnému zdražení tam nedojde. Přesně z tohoto důvodu, aby přechod na to jiné měření na základě příkonu, nikoliv na základě spotřeby, tak tam bude model, ve kterém, pokud by náhodou pro některou z domácností se stalo, že by měla podle nového modelu platit více, tak se to spočítá podle modelu dosavadního. To je to, co zajistí, že nikdo nebude platit více na obnovitelné zdroje.

Nerozuměl jsem také poznámce, že by nebylo prioritou vlády zvyšování energetické účinnosti, snižování spotřeby. To je cíl, ke kterému se naprosto hlásíme, a je skutečně třeba dosáhnout toho, aby spotřeba energie byla nižší. Druhá věc je, že je rozdíl mezi spotřebou primární energie a elektrické energie. To, že předpokládáme pokles spotřeby primární energie, neznamená nutně pokles spotřeby elektřiny.

To, že máme problém s fotovoltaikou, jak říkal pan předseda Fiala, tak samozřejmě to je problém těch, kteří za to můžou. Za to, že na letošek je plánováno, že na to utratíme jako spotřebitelé a daňoví poplatníci 44 miliard. Ten poslední výhled je o něco lepší, protože naštěstí nesvítilo tolik sluníčko a nefoukal vítr, plus jsme udělali některá opatření na zlepšení transparentnosti některých subjektů, a ten poslední výhled, že by to mohlo být přes 40 miliard. Přesto je to obrovská suma, která nás musí samozřejmě nabádat k opatrnosti. Těch, kteří to zavinili, byla samozřejmě celá řada a je tady málokdo, kdo by mohl říct: kdo jsi bez viny, nechť hodí kamenem. Nicméně si myslím, že přes to všechno nejvíce způsobila škody Fischerova vláda svou nečinností, protože v té době už bylo zřejmé, že instalace fotovoltaických panelů je příliš výhodná a že je třeba něco udělat, a reakce na ten nový vývoj na trhu byla strašně pomalá a přišla s velkým zpožděním.

Proč se mění často energetická politika? Primárním důvodem pro změnu energetické politiky není ani tak moc, že by si vláda vymýšlela, ale bohužel ve světě probíhá poměrně dramatický vývoj, který jenom krátce shrnu. Ať už je to břidlicový plyn a jeho dopady. Ať už je to ukrajinská krize. Ať už je to vývoj na evropské úrovni týkající se klimaticko-energetického balíčku. Anebo diskuse na světové úrovni.

To, co říkal pan předseda Filip, ano činnost Net4Gas nám dělá starosti. Proběhlo několik jednání s touto firmou a budeme se snažit o to, aby finanční operace, kterou provedla a která je na samé hraně, aby neměla dopad na fungování vysokotlaké plynové soustavy.

Předpokládám, že toho bude ještě hodně k diskutování. Byl bych rád, kdyby tento zákon postoupil do projednávání ve výborech, a můj úřad je připraven na debatu, která, jak předpokládám, bude velmi zevrubná. Chtěl bych také říci, že debata o tomto zákoně vlastně už probíhá od začátku volebního období této Sněmovny, protože na začátku jsem předkládal tzv. malou novelu, která řešila některé problémy s formální úpravou financování OZE a která už vlastně rozběhla debatu i o této velké novele. Takže my už jsme asi tak v sedmém nebo osmém měsíci debat o těchto záležitostech. Že je to komplikované, je jasné, ale my jsme připraveni všechno diskutovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi. Nyní mám dvě faktické poznámky. Faktickou poznámku pana předsedy Romana Sklenáka a pan kolega Laudát si změnil svou přednostní na faktickou, ale pan kolega Sklenák... (Poslanci si dávají přednost.) Dobře, tak pan kolega Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo, oni mě donutili, abych nezdržoval. Jenom krátce.

Pane ministře, my, TOP 09, také budeme podporovat vrácení k přepracování nebo zamítnutí. Nezlobte se na nás, vy nechtěně, možná, nebo chtěně, vaši úředníci, tady opakujete situaci, kdy byl ministrem průmyslu pan Kocourek. Přineseme něco pod pláštíkem, že transpozice EU. Najednou začala vypadávat naprosto zásadní rozhodnutí. Pak z toho byl guláš, který tady vzbudil velké emoce. A dneska to vedete úplně, nebo titíž úředníci, stejným směrem. Já před tím varuju a prosím skutečně tomu mělo předcházet věcné projednání v hospodářském výboru, aby byly vidět dopady. Pak paragrafové znění, a prosím skutečně, pokud je tam nějaký problém s transpozicí evropského práva, tak to oddělte. Ale já si myslím, že vaši úředníci a další vytvářejí úplně záměrně chaos a lepí tam i své věci. A strašně varuju před tím, aby se tady opakovala situace z minula. Dramatické schůzky, večeře, za hodinu už neplatilo, co jsme domluvili, na čem jsme se shodli. A samozřejmě otázka naprosto zásadní: Má se statut a podoba dnešního ČTÚ blížit stávající podobě ERÚ, nebo obráceně? Já prostě říkám, že b) je správně, a pro mě je nepřijatelné a pro nás je také nepřijatelné, aby byla jakýmkoli způsobem zpochybněna nezávislost nezávislého regulátora. A já si myslím, že spíš bych byl pro to, aby ČTÚ nastoupil cestu směrem k ERÚ než obráceně, to, co vy tady nebo vaši úředníci předkládáte. Ale to je věc politické diskuse. Ale já varuju před tím, asi tady padne nějaký návrh na přerušení tohoto bodu, tak prosím si do pátku nebo dokdy rozmyslete, co s tím, další postup. Ale rozhodně není to, abychom my toto předělávali v hospodářském výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda Sklenák k faktické poznámce. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, je zřejmé, že dnes bychom prvé čtení tohoto zákona nestihli. Vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci, že nás čeká ještě jedna mimořádná schůze a máme rozjednanou řádnou, tak si dovolím přednést procedurální návrh, a to ten, že bychom tento bod přerušili a odročili do znovuzahájení 20. schůze Poslanecké sněmovny a současně tuto 20. schůzi Poslanecké sněmovny přerušili do pátku 7. listopadu 9 hodin.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. To je procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Jenom vás odhlásím. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Já si mezitím zapíšu...

Zopakuji, pokud jste se přihlásili svými identifikačními kartami, myslím, že ještě přibývají.

 

Budeme hlasovat o návrhu o přerušení nikoliv pouze tohoto bodu, ale přerušení i této schůze s tím, že bod č. 8, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se přerušuje do znovuzahájení 20. schůze, která se předpokládá, protože to nemohu uvést jinak, v pátek v 9 hodin, to znamená 7. listopadu. Nevím samozřejmě, k jakým usnesením ještě dnes dospěje Poslanecká sněmovna v pokračující další schůzi, takže v tomto ohledu tedy pravděpodobně do pátku 9 hodin, abychom měli jasné usnesení.

Zahájil jsem hlasování číslo 10 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 10, z přítomných 129 pro 125, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Přerušuji bod č. 8 a zároveň tak přerušuji 20. schůzi Poslanecké sněmovny. Vzhledem k pozvánce, kterou jste na dnešní den obdrželi pro 21. schůzi, přerušuji schůzi Poslanecké sněmovny do 18.51 hodin.

 

(Schůze přerušena v 18.42 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.