(9.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Chtěl bych hájit ten princip prostě proto, že v řadě případů tyto finanční prostředky budou stačit na to, aby se ten problém s výkupem vyřešil. Ne všude, ale určitě budou případy, kdy to stačit bude. A tam ten stát zaplatí přiměřenou cenu a bude se chovat jako řádný hospodář.
Poslední poznámka se týká onoho procesu vyvlastnění na základě stávající legislativy. Myslím si, že tam bude potřeba možná v několika případech projít vyvlastňovacím procesem. Uvidíme, jakým způsobem stát obstojí s tou stávající podobou zákona, která tady v tuto chvíli je. Pokud by se ukázalo, že by stát nebyl úplně úspěšný podle našich představ, tak určitě můžeme tu legislativu analyzovat a vést do budoucna diskusi, jestli bychom ji ještě neměli určitým způsobem upravit. Myslím si, že to ukáže až eventuální vyvlastňovací praxe. Já bych si samozřejmě přál, aby těch případů vyvlastnění bylo co nejméně, protože ono je to vždycky velké zdržení, vždycky je to velký stres, vždycky je to velký konflikt mezi státem a vlastníkem příslušné nemovitosti. My se určitě z pohledu vlády, z pohledu Ministerstva dopravy budeme snažit postupovat tak, aby těch případů bylo co nejméně.
Na odpověď na otázku, jestli ten zákon je dostatečný z hlediska vyvlastňovacího procesu, si budeme muset ještě počkat poté, kdy budeme mít za sebou několik konkrétních příkladů z reálné praxe vyvlastnění.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dále se do obecné rozpravy přihlásil pan ministr dopravy Antonín Prachař, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené poslankyně a poslanci, chtěl bych reagovat na diskusi k zákonu 416. Chtěl bych jen ujistit pana poslance Stanjuru prostřednictvím vás, pane předsedající, že směrnice, která upravuje postup investorských organizací, byla mnou vydána neprodleně poté, co zákon vstoupil, tuším, 13. září, poté co vyšel ve Sbírce, v účinnost. Dnes investorské organizace postupují podle této směrnice. Ta směrnice se vyvíjela. My nechceme zdržovat procesy výkupu pozemků, proto jsme tuto směrnici v kompetenci ministra dopravy upravili tak, že je tam osminásobek přímo ve lhůtě devadesáti dnů. Devadesát dnů je lhůta, která je daná, poté může začít proces vyvlastňování. Nemůžeme tuto lhůtu zkrátit.
Mám už první výsledky, kdy jsme oslovili vlastníky pozemků na strategických komunikacích, zejména dálnice D11, R11. Každých čtrnáct dní dostávám na pravidelných poradách s Ředitelstvím silnic a dálnic vývoj v těchto důležitých záležitostech výkupu pozemků na strategických komunikacích. Mám tady s sebou i tabulku, která vypadá takhle nějak (ukazuje poslancům tabulku na tabletu). Ty žluté části znamenají, že tam vlastník akceptoval nabídku osminásobku. To znamená, v tuto chvíli mohu říci, že se nám výrazným způsobem daří sjednávat dohody s majiteli pozemků.
Co se týká možností úpravy tohoto pásma, tak jsme zvolili tuto variantu proto, abychom v rámci vývoje, který na trhu bude, i v rámci toho, jak se nám bude dařit, nemuseli přicházet pokaždé do Poslanecké sněmovny a projednávat tady dlouze úpravu, jestli osminásobek, devítinásobek, nebo desetinásobek. Proto jsme v zákoně uvedli, že to může být až šestnáctinásobek a určité zmocnění od osmnácti je v kompetenci ministra dopravy. Ministr dopravy není cenotvůrce. Ve směrnici je popsaný naprosto přesně proces, jakým způsobem může ministr udělit výjimku. Výjimka je na základě žádosti investorské organizace opatřena doklady, opatřena podpisem ředitele odboru územního plánu Ministerstva dopravy, a nakonec na základě takovýchto doporučení může a nemusí ministr dopravy udělit výjimku. Takže to není na libovůli samotné jedné osoby, ať už tam sedí kdokoliv.
Skutečné výsledky tohoto procesu budeme znát za devadesát dní, to znamená někdy v prvním čtvrtletí roku 2015.
Myslím si, že tento zákon je jedním z důležitých bodů, neříkám, že vyřeší všechno, ale jedním z důležitých bodů, jak celou tu výstavbu urychlit, samozřejmě výkup pozemků. Pokud je majetkoprávní vypořádání, tak tam dává možnost, jak pokračovat dál v procesu přípravy projektové dokumentace. Není to samospasitelné, ale je to jedna z částí, která může pomoci. Na ostatních, dalších možnostech, jak celý tento proces urychlit, se na Ministerstvu dopravy pracuje. Například novela zákona číslo 13, která už byla projednána v Legislativní radě vlády. Předpokládám, že bude v co nejkratším čase zařazena na pořad jednání vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Prachařovi. Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Šidlo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci poděkovat panu premiérovi za tu odpověď, za debatu, kterou dnes vedeme. Nebudu navrhovat, aby Sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí, protože si myslím, že ta rozprava proběhla velice dobře.
Mám jeden konkrétní případ, je to spíš na ministra dopravy. To je právě problém s vyvlastněním na komunikaci, která je klíčová pro moravskoslezský region. Je to stavba na I/11, úsek Mokré Lazce - hranice okresu Ostrava. Stalo se, že stát vyvlastnil, postavil a v této chvíli uspěl bývalý vlastník. Má pravomocné soudní rozhodnutí, že to vyvlastnění neproběhlo v souladu s českým právním řádem. Poprosil bych pana ministra, aby to přes ŘSD vyřešil, protože je to velmi komplikovaná situace. Chyba se stala s největší pravděpodobností na Magistrátu města Ostravy při přeneseném výkonu státní správy v okamžiku toho vyvlastnění. Je to velmi nepříjemné, je to velmi tristní situace i pro investora, i pro majitele. Ta stavba stojí na tom pozemku, část komunikace je hotová, neříkám, že zkolaudovaná, ale vybudovaná. Teď, asi před čtyřmi týdny, byl ten člověk u mě v poslanecké kanceláři, slíbil jsem mu, že se o tom zmíním. Jednal jsem o tom s náměstkem na ŘSD v rámci semináře, na kterém byl i pan ministr. Je to třeba ohlídat.
Já tu debatu obohatím ještě o některé nástroje, které se podle mého názoru, nevím jestli vždycky měly řešit legislativou, nebo snad exekutivou. Problémy, které vznikají při výkupech, jsou také ty, kdy plánovaná trasa rozdělí pozemek toho vlastníka, a teď mu zůstává kus vlevo a kus vpravo, velmi často bez smysluplného využití. Podle stávajících předpisů a postupů investorská organizace nemůže ty zbývající části vykoupit a to je samozřejmě komplikace i pro toho vlastníka, ale i pro tu investorskou organizaci. Takže možná bychom mohli společně hledat možnosti, aby ŘSD jménem státu mohlo také dělat směny pozemků. Mnozí soukromí zemědělci jsou připraveni se i toho pozemku vzdát, nechtějí peníze, chtějí jiný pozemek, ale ŘSD nemá kompetenci směnu dojednat. Je to velmi komplikované, vstupují do toho další státní orgány a opět se prodlužuje termín přípravy staveb.
Když mluvím o těch zbytcích pozemků, zažil jsem situaci, kdy investor nechtěl koupit vnitřek kruhového objezdu, protože argumentace těch úředníků byla, že tam ta komunikace není. Tak si představte vlastníka, že vám někdo na vašem pozemku vykoupí kruhový objezd a říká: Ten vnitřek si nechte, pane vlastníku. Možná to byl špatný úředník, ti se samozřejmě bojí, že když vykoupí o metr víc, než je přesně nakreslená trasa komunikace, jednou mohou mít problém. Já se jim nedivím. Já jsem se vždycky přimlouval a přimlouvám za spolupráci se samosprávou, ať už obecní, městskou, či krajskou, protože tam ty možnosti jednat s vlastníky, případně vykoupit ty zbytky pozemku, jsou samozřejmě vyšší. Kdyby tu pravomoc měl i stát a investorské organizace státu, tak by to mohlo být mnohdy úspěšnější a mnohdy rychlejší.
Jak jsem říkal ve svém prvním vystoupení, jsou dva typy vlastníků. Naprostá většina, zdrcující většina je připravena vzdát se ve prospěch nějaké stavby svého pozemku, pokud dostane férovou nabídku. Ale ti pak mají problém třeba s těmi zbytky pozemků, které pak už skutečně nemají smysluplné využití. Pak je ta druhá výrazná menšina, která se prostě se státem domluvit nechce, která chce tu stavbu blokovat, a to je právě prostor na to vyvlastnění. ***