(18.10 hodin)
(pokračuje Tejc)
A nepochybně i další náklady, na energii a další, rostou, takže v tomto smyslu chápu Ministerstvo spravedlnosti, které se snaží ten systém soudních poplatků určitým způsobem upravit právě trošku v neprospěch elektronických platebních rozkazů, tedy zvýšit částku na 1 000 korun i v případě těchto řízení.
Kladu si trošku otázku kromě těch, které tady padly, zda to povede k tomu, že bude systém více efektivní, protože pokud by to znamenalo, že například ubude elektronických platebních rozkazů a přibude návrhů jiných, mohlo by to mít opačný efekt. Ale to jsou otázky, které myslím nemá smysl, abychom řešili tady na sněmovně. Myslím, že paní ministryně, jak jsme měli možnost sledovat její vystoupení a jak jsem s ní hovořil, určitě bude schopna dodat výboru všechny podklady, a myslím, že na jednání výboru to můžeme pečlivě prodebatovat. Určitě platí, že zatížen je nejen dlužník, ale i věřitel, protože skutečně zhruba 30 % žalob není úspěšných v tom slova smyslu, že by byly navráceny prostředky. Takže to nepochybně potvrzuje to, o čem hovořil pan poslanec Stanjura, tedy to, že by došlo k zatížení veřejných rozpočtů jiných obcí, které samozřejmě dotují z peněz daňových poplatníků tyto žaloby, a samozřejmě by tím došlo buďto k zadlužení obce, nebo zvýšení jejích výdajů na tuto činnost, anebo zdražení jízdného pro všechny, kteří černými pasažéry nejsou.
Já se nedomnívám, že zvýšení částky ze 400 na 1 000 korun je nějak fatální. Na straně druhé nabízím, a bude-li tento návrh postoupen do výboru, což předpokládám s ohledem na to, že nebyl avizován návrh na zamítnutí, tak určitě budeme chtít o této věci diskutovat samostatně, to znamená určitě bude na to čas a věřím, že se dohodneme, protože to není jediná věc, která je obsažena v tomto tisku. Ten má daleko možná zásadnější pasáže, ale rozumím tomu, že tohle je věc, o které musíme nejen mluvit, ale kterou musíme dořešit, a já jsem přesvědčen, že společnou řeč s ministerstvem, ale koneckonců i se zástupci dopravních podniků, které hájí veřejný zájem, není to žádný soukromý zájem, jsme schopni nalézt.
Ode mě vstřícnost v tom smyslu, že bychom toto rádi projednali velmi otevřeně na výboru, a určitě ty argumenty, které tady zaznívaly, budou uplatněny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní mám přihlášenou faktickou poznámku od pana předsedy Petra Fialy. Ne, dobře. V tom případě řádně přihlášen do rozpravy je pan poslanec Plíšek.
Poslanec Martin Plíšek: Dobrý podvečer. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se také krátce vyjádřil k předmětné novele. Také jsem pro to postoupit návrh do dalšího čtení k projednání ústavněprávnímu výboru, nicméně už teď avizuji dvě poměrně zásadní připomínky.
Jedna je legislativní. V tomto návrhu se navrhuje osvobodit odborové organizace od soudního poplatku spojeného se zápisem do veřejného rejstříku. My jsme ovšem v této Poslanecké sněmovně před časem schválili novelu zákona o soudních poplatcích, která osvobodila nejen odborové organizace, ale osvobodila celou řadu právnických osob od těchto soudních poplatků na dobu tuším 18 měsíců účinnosti do doby, než bude schválen zákon o veřejné prospěšnosti. To znamená, byly už přijatým zákonem osvobozeny nejenom odborové organizace, ale i zaměstnavatelské svazy, obecně prospěšné společnosti, spolky, ústavy a další právnické osoby, které vykonávají veřejnou prospěšnost. Já proto pokládám toto ustanovení za duplicitní k již přijaté právní úpravě a myslím, že se k tomu na půdě ústavněprávního výboru vrátíme.
Stejně tak, a už to tady bylo řečeno předřečníky, pokládám za docela sporné zrušení sníženého poplatku v případě podání elektronického platebního rozkazu. Z mého pohledu jde toto ustanovení proti trendu elektronizace, a tím i možnému zjednodušenému zpracování těchto podání. Vracíme se tím do doby papírového podání, přitom elektronickým podáním byl žalobce motivován sníženou cenou, a to proto, že zpracovat toto elektronické podání bylo pro soud levnější, takže to snižovalo náklady jak na straně žalobce, tak na straně soudu. Teď se zdá, že jdeme opačnou cestou, takže si myslím, že i toto je téma pro ústavněprávní výbor, abychom se tomu věnovali a našli případně nějaké kompromisní řešení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy. Táži se, zda to tak je, nebo jestli chce někdo vystoupit. Pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: K elektronickým platebním rozkazům už asi všechno. Na výboru bude určitě prostor na čísla. Rozumím tomu, že je nemáme k dispozici. (V sále je hluk.)
Ale chci se zeptat na něco jiného. Tam je odhad a mě by zajímalo, z čeho vychází, že firmy budou používat ze 70 % služby notářů, a tím pádem je definován propad příjmů. Mě by zajímalo, z čeho to vychází, protože firma se bude přece rozhodovat podle ekonomických nákladů - logicky. V důvodové zprávě není, když si to firma udělá sama, kolik vlastně zaplatí. Omlouvám se, že ty sazebníky neznám z hlavy, ale tím, že jsem vždycky jenom platil, nikdy jsem to neinkasoval, tak si to už příliš nepamatuji. Mně to číslo připadá nadnesené. Pokud to tedy nebude výrazně levnější. Pokud to bude levnější, tak je jasné, že firmy se budou chovat ekonomicky a zvolí levnější cestu. Myslím si, že po zkušenostech a obrovském zlepšení proti třeba situaci v 90. letech, a vím, že teď byl nějaký drobný problém, ale v zásadě je to bezproblémová věc i pro firmy. Funguje to dobře, funguje to rychle a není to tak jako v 90. letech, že se to vracelo i právě díky elektronické komunikaci, předepsaným formulářům a tak dále.
Mně to přijde příliš pesimistické, i ten odhad. Jestli by paní ministryně řekla, z čeho vycházet, z nějaké zkušenosti, šetření nebo z nějakého kvalifikovaného odhadu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se ještě jednou, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Zůstávám u toho, že končím obecnou rozpravu a paní ministryně žádá o závěrečné slovo, takže vám dávám závěrečné slovo.
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji. Já toho využiji a v rámci závěrečné řeči bych se vypořádala s některými ne zrovna jednoduše zodpověditelnými dotazy.
Za prvé. Pokud jde tedy o osvobození od soudních poplatků, tak jsem byla teď také informována, že to Senát vrátil. Jde o dočasnost osvobození na 18 měsíců. Možná to nakonec dopadne tak, že půjde o trvalé osvobození, takže si myslím, že se s touto připomínkou budeme muset nutně vypořádat v rámci druhého čtení, pokud postoupíme návrh do druhého čtení.
Pokud jde o elektronizaci platebního rozkazu, já si nemyslím, že by tak výrazně pokleslo jeho praktické využívání, ale můžu se mýlit, a rozhodně bych nerada bagatelizovala argumenty, které zde padly ze strany dopravních podniků, respektive organizací provozujících dopravní služby. Souhlasím s tím, co řekl pan zpravodaj, že obsahem toho návrhu je řada významnějších změn s důležitějšími dopady nikoliv ekonomickými a že jako předkladatel souhlasím s tím, aby se tento bod zvlášť diskutoval a také se doplnil o požadované údaje. Takže nevážu to jako conditio sine qua non dalšího projednávání tohoto návrhu.
A pokud jde o poslední dotaz, tak tam naštěstí mám kvalifikovaný odhad, protože jsem o tom jednala s Notářskou komorou a konkrétně čísla, ten rozdíl mezi poplatkem, který se platí u soudu, a tím, který se bude platit u notáře, jestli si to dobře pamatuju, rozdíl se pohybuje v řádu stovek korun až tisíc. Přesně vám to teď neřeknu, ale rozhodně to je spíš optimistický odhad. Já se obávám, že každý soudný navrhovatel zvolí cestu notáře než soudce. Na má slova bohužel v tomto smyslu z hlediska dopadu na rozpočet spravedlnosti zřejmě dojde. ***