(16.40 hodin)
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se obávám, že tohle může být větší bomba do našeho ne zrovna úplně férového společenského a ekonomického prostředí, než si myslíme. Vítám vstřícnost paní ministryně, že je ochotná o tom diskutovat, rozebírat to, a jestli tomu rozumím dobře, případně změnit filozofii. Moc bych se přimlouval, byť to tak na první pohled nevypadá, aby ve výčtu výborů, kterým to bude přikázáno, se ocitl i hospodářský výbor, byť tedy vím, jak je zatížen a přetížen.
Nám nebyla předložena nějaká analýza detailního stavu, co se děje s placením daní, co se děje s ekonomickou činností firem v České republice. Vždycky jsou jakési hrubé odhady, spíše se to dozvídáme z médií, kolik firem se přeregistrovalo jinak, kolik firem někam jinam odešlo. V prostředí, kde zatím máme jeden odstrašující příklad, a to je ÚOHS, který je už dneska prokazatelně zneužíván při boji o veřejné zakázky, se můžeme dostat do situace, kdy do tohoto konkurenčního boje můžeme zapojit jak policii, tak i justici. Samozřejmě že v ekonomice, a v českém prostředí zvlášť, kdy po schválení jakéhokoliv zákona se potrefená husa vždycky ozve, respektive ona se neozve, ona začne vymýšlet, jak danou normu obejít, takže to, co se ve světě málokdy děje, tak tady jsme svědky každoročních až bizarních konstrukcí, jak se vyhnout tu placení daní, tu získat nějakou výhodu, takže se někdo odregistrovává z důchodového zabezpečení na týden, na den, na měsíc - nevím přesně, už si nepamatuji, jak byla kauza -, aby získal jinou výhodu a podobně. Samozřejmě že podnikání se začíná odehrávat čím dál víc ve virtuálním světě. Přicházejí nové technologie.
Takže bych se spíše přimlouval za to, aby bylo vždycky důsledně posuzováno, kdy i někdo vymyslí nějaký model, který je nemravný z hlediska obecné společenské morálky, a ministr nebo ministryně spravedlnosti, kdo v té chvíli bude, by přišel a novelou zákona se vlastně přidal nějaký trestný čin, ale paušálně vystavovat podnikatelské subjekty libovůli a posuzování ať už policistů, anebo státních zástupců, co je a co není trestný čin - my přece na to dnes a denně v České republice dojíždíme. Je to nejenom o právní nejistotě firem, ale je to i o nejistotě lidí. Nevím, jestli chceme budovat zemi strachu, kde každý bude napadnutelný, protože kdo už dneska kilometr právních norem zná, a teď k tomu ještě přidáme v podstatně větším rozsahu firmy, anebo jestli dávat jistotu a bude striktně definováno: jestliže toto porušíte, tak za to budete pykat. Já jsem tedy představitelem a příznivcem druhé cesty. A zažíváme si to tady i ve Sněmovně s vydáváním-nevydáváním. Pak si vezměte, kolik kauz by končilo, ale ony nekončí. Tady byly dramatické situace, obrovské emoce, vášně kolem nákupu předražených, či nepředražených letadel CASA. Dneska už od té doby uplynuly dva tři roky a jediný, komu to posloužilo, tak bylo možná pár dnů, které se zviditelnily, za další média, která měla možná půl roku, nebo minimálně dva tři měsíce, nevzpomínám si přesně, o čem psát, a pořád dokola a pořád dokola. Já za tím vidím ty nešťastné lidi, kteří si musí platit právníky, kteří nevím, jestli chodí k soudu, pak se na tom pakují experti, protože každá strana si začne shánět expertní posudky, a to je jenom zlomek toho, co se může odehrávat nyní.
Samozřejmě že podpoříme prodloužení lhůty. A skutečně si nemyslím, že to je jenom v oblasti legislativní. Jestliže chceme konkurenceschopnou republiku, tak vymýšlet nové produkty, riskovat v ekonomice, riskovat nejisté produkty a projekty znamená mít i právní krytí. Bohužel v naší zemi se vytvořila atmosféra, že cokoliv se nepodaří, tak automaticky je za tím lumpárna, automaticky je za tím tunel, a úplně jsme potlačili i ústavní princip, že nelze nikoho trestat za podnikatelský neúspěch, když potom není schopen plnit své finanční závazky. Jiná věc je, že si peníze vezme, použije je na něco jiného a někam je ulije, tak takovéhle nehájím, ale hájím to, že se vám nějaký podnikatelský záměr povést nemusí. Pokud by tomu tak nebylo, pak bychom všichni přece prosperovali, všechny firmy by byly skvělé, nepotřebovali bychom zákon o úpadku atd. atd.
Vždycky u stability firmy bylo prvořadé mít ekonomickou bezpečnost firmy, to znamená finanční zajištění atd. Už je to drahně let, co byl prosazován u stability firmy i další parametr a to je právní bezpečnost. Máme tak složité právo, a není to jenom náš problém, je to problém celého vyspělého světa, že kolik firem si může být jisto, že dodržuje zákony, když řadu věcí potom u zákona interpretuje až soud? Nebyly zrealizovány takové projekty, které by sloužily a uklidnily podnikatelské prostředí, že když má někdo nejistotu, tak příslušné ministerstvo by mu například mělo dát výklad, zda porušuje, či neporušuje. Samozřejmě poslední slovo má soud, ale když už člověk sám požádá o závazný výklad, a pak i kdyby to bylo špatně, tak už by aspoň neměl být trestně stíhán, nebo příslušná právnická osoba. Já si tady skutečně nejsem jistý. Ono to bude mít bezesporu výrazné ekonomické dopady. Vládní koalice si to musí rozmyslet. Absurdně z pozice opozice, pokud bychom se zřekli své ideologie, to znamená svoboda, bezpečnost občanů, jejich právní jistota, tak čím víc budete budovat stát strachu, stát nejistoty, tím dříve ekonomika bude o to více skomírat a firmy vám odejdou pryč a nebo sem řada firem nepřijde. Ony nepůjdou do nejistého právního prostředí. Když se mluví o konkurenceschopnosti České republiky, a rozhodně by se tím měl zabývat ústavněprávní výbor, tak jedna ze stále častějších námitek, která padá, jsou předčasně zahajovaná trestní řízení. I s ohledem na toto bych prosil, aby byla norma zvážena.
Nemám nic proti tomu a budeme podporovat, když Ministerstvo spravedlnosti na základě avíza Ministerstva financí, průmyslu a obchodu a dalších anebo z obecné společenské sféry dostane avízo, že se tady děje nějaký nový typ podvodu, tak by přišel dotyčný ministr nebo ministryně, udělá se novela, doplní se seznam. Ale nechat interpretovat policisty nebo soudce v podnikání, co je a co není trestný čin, je velice riskantní a ošidná záležitost. Sami víte, jak teď končí různé kauzy vytunelovaných fondů - v těkavém světě, kdy jeden den máte nějakou hodnotu akcií, na to si postavíte jakýsi záměr, a za týden, měsíc už to nemusí být pravda, protože dochází k odtržení hodnoty, například ceny akcií nebo různých finančních produktů společnosti od skutečného majetku, skutečného výkonu.
Z tohoto důvodu bych chtěl, aby i z ekonomického pohledu, zvláště když se tady obávají rizika různé podnikatelské svazy, průmyslová komora a podobně, Hospodářská komora, to bylo posouzeno nebo aby Ministerstvo spravedlnosti k projednávání i do ústavněprávního výboru dalo ekonomickou analýzu.
Paní ministryně, skutečně by bylo dobré, kdyby někdo provedl, pokud to neexistuje, a já věřím, že jsou analýzy, jak zatím bylo a nebylo a jak férově bylo a nebylo a s jakým výsledkem aplikováno dosavadní právo ve věci trestní odpovědnosti firem. Tady padlo, že nikoliv, ale možná že by bylo dobré už získat nějaký i kvalitativní i kvantitativní výčet. A říkám, těch zákonů máme příliš mnoho. Jestli méně by někdy neznamenalo více. Děkuji. ***