(16.10 hodin)
(pokračuje Válková)
Ostatně s ohledem na osobu pachatele se navrhuje vyloučit i trestní odpovědnost právnických osob u trestných činů proti obraně státu uvedených ve 3. díle hlavy IX. zvláštní části trestního zákoníku s výjimkou trestného činu porušení osobní a věcné příslušnosti pro obranu státu podle § 322 trestního zákoníku. Přece jenom zde určitá povinnost při obraně státu může být uložena i právnické osobě. Pak jde o trestné činy proti branné povinnosti uvedené ve zvláštní části v hlavě XI. trestního zákoníku, u trestných činů vojenských uvedených ve zvláštní části v hlavě XII. trestního zákoníku jde o totéž. Právnická osoba se sice může teoreticky na těchto trestných činech účastnit, nicméně v těchto případech z hlediska společenské potřeby postačuje vyvodit trestní odpovědnost u konkrétních fyzických osob, jako je tomu dosud.
A konečně u některých trestných činů se navrhuje trestní odpovědnost vyloučit, protože trestní postih z hlediska uplatnění principu ultima ratio, to znamená trestní represe jenom v tom krajním případě, kdy už jiné prostředky práva nemohou zajistit účinnou ochranu, tak doporučujeme, aby tyto činy spáchané právnickými osobami nemohly být kriminalizovány. Příklad je účast na sebevraždě nebo trestný čin pomluvy. U toho trestného činu pomluvy mi dovolte, abych se zastavila. Opět je to zahraniční zkušenost, kde víme, že v některých zemích, kde trestný čin pomluvy bylo umožněno trestně stíhat i u právnických osob, došlo po zavedení trestní odpovědnosti k eskalaci trestních oznámení na právnické osoby z řad konkurentů, různých vydavatelských společností například, což ochromilo toto podnikatelské prostředí natolik, že se potom tyto země, některé z nich, rozhodly opět vyloučit trestní odpovědnost právnických osob pro trestný čin pomluvy a ponechat jenom trestní odpovědnost fyzické osoby. Koneckonců o kontroverzním trestném činu pomluvy v Poslanecké sněmovně již také byla diskuse v minulých obdobích.
Jinak tady samozřejmě mám přehled těch jednotlivých trestných činů, kde navrhujeme vyloučení trestní odpovědnosti právnických osob včetně argumentace, a v případě potřeby vás s důvody ráda seznámím zevrubněji. Obecně tedy platí, že tento návrh by v případě jeho schválení znamenal zavedení trestní odpovědnosti, čili rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob za veškerá trestná jednání, která jsou zakotvena v trestním zákoníku, s výjimkou těch, která budou uvedena a která lze rozřadit do těch skupin, které jsem jmenovala.
Jenom pro vaši informaci, zadala jsem pokyn, aby státní zastupitelství, soudy nám udělaly přehled aplikovatelnosti, uplatňování v praxi zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, a ty předběžné výsledky, které mám k dispozici, opravdu dokumentují velmi malou, nízkou účinnost toho zákona. Buď by to mohlo znamenat spekulativní závěr, že se právnické osoby v České republice nedopouštějí trestné činnosti, anebo právě je to jeden z argumentů pro to, abychom rozšířili okruh trestných jednání o ta, kterých se dopouštějí nejčastěji. A to očividně nejsou ta, která máme v dosavadním výčtu v § 7 zákona č. 418/2011 Sb. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Marie Benešová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Marie Benešová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, paní ministryně tady zevrubně představila tento vládní návrh. Je třeba znovu jenom připomenout, že se tady mění filozofie původního zákona tak, že místo pozitivního výčtu trestných činů zde nastupuje negativní výčet, což je trošku revoluční řešení. Jenom tady vzpomenu, že tady byl poslanecký návrh, doplňovali jsme některé trestné činy. Paní ministryně slíbila, že připraví vládní návrh, což splnila, a očekáváme, že k tomuto vládnímu návrhu bude obrovská diskuse.
Nemohu nevzpomenout, že zde máme řadu výhrad ze strany různých orgánů k tomuto vládnímu řešení. Kritické hlasy se stále ozývají ze Svazu průmyslu a dopravy, což jsem obdržela v minulém týdnu. Pak je tady kritický hlas ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ze strany České advokátní komory a zaznamenala jsem velice ostrý článek profesora Jelínka z pražské právnické fakulty v bulletinu číslo 9, který mám zde k dispozici, takže kdo má zájem, může nahlédnout. Já sama jsem si nechala zpracovat od profesora Jelínka analýzu, protože nejsem přímo specialista na tuto problematiku, a očekávám, že v ústavněprávním výboru, kam by měla být věc předložena a diskutována, bude bohatá diskuse k této problematice.
Co zde je asi potřeba doplnit, že v podstatě dopady na státní rozpočet nebudou veliké. Paní ministryně to zde necitovala. Je tam odhad tuším 120 tisíc. V podstatě to bude pouze úprava informačního systému, takže by to nemělo být drahé. Ale spíš ta filozofie obráceného myšlení v tom zákoně zde asi problém bude.
Já sama navrhuji, aby byl tento vládní návrh propuštěn do druhého čtení a přikázán ústavněprávnímu výboru, kde se musíme vypořádat s těmi námitkami. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu, a než udělím slovo, přečtu jednu omluvenku. Omlouvá se paní poslankyně Nováková od 16 do 19 hodin z pracovních důvodů.
Eviduji dvě přihlášky do rozpravy. S první je pan poslanec Blažek a po něm pan poslanec Chvojka. Máte slovo.
Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Víte, jak tak člověk nemládne, ale stárne, tak je čím dál tím háklivější na změny. To asi nějak souvisí s věkem. Nejsem tak radikální jako staré židovské přísloví, které říká: Každá změna je k horšímu. To si zase nemyslím. Nicméně když už se nějaké změny dějí, tak nemám rád - ona to řekla vlastně kolegyně Benešová - revoluční změny, protože to, co se předkládá, do jisté míry revoluce je. A je to určitý skok, a je to skok do neznáma.
Já bych jenom k té historii, jak říkala paní ministryně, připomněl a zdůraznil, že jsme se bez trestního stíhání právnických osob obešli desítky, nechci říkat stovky let, to by bylo asi nepřesné, ale obešli. Dobře, je to nějaký trend, tak se to zavádí. Já nechci říkat, že je to věc, která je a priori nesmyslná, ale to, co se teď tímto vládním návrhem přináší, tak vlastně znamená neuvěřitelné rozšíření výčtu toho, za co můžou být například podnikatelské osoby, a teď řeknu slovo - vyšetřovány. To znamená, dnes nějaký podnikatelský subjekt kromě mnoha různých kontrol, které má už dnes, od různých daňových a dalších a dalších orgánů, tak k tomu přidáváme ještě policii a státní zástupce za další trestné činy, aniž ti policisté a státní zástupci v tuto chvilku vlastně vědí, jak budou aplikovat trestnou činnost. ***