(11.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Zlatuška.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já bych chtěl panu poslanci Kořenkovi zdůraznit, že toto je přesně, čeho se týkalo vystoupení paní ministryně Válkové v té nezávaznosti podepsaného memoranda. Memorandum to nevysvětluje, to memorandum pouze potvrzuje, že smlouva obsahuje ustanovení, která nejsou jednoznačně interpretovatelná, nemá žádný závazný charakter, a platí proto to, co jsem říkal. Ten, kdo o tom bude rozhodovat, budou personální oddělení jednotlivých vysokých škol, resp. ti, kteří budou nominovat obsazení komisí, kde je zákonem požadováno zastoupení docentů a profesorů. Toto může být praxe, která se může výrazným způsobem odlišovat v okamžiku, kdy bude mít někdo zájem s tím procesem nějak manipulovat.
Tato nejednoznačnost je podstatná. A rozhodně také podotýkám to, co už zde zaznělo v předchozí části projednávání. Máme podobné smlouvy se čtyřmi dalšími zeměmi, jsou různým způsobem formulované, a omezujeme to tady pouze se Slovenskem, se kterým z hlediska vhledu toho, co tyto tituly znamenají, a z hlediska vhledu toho, jak tam vypadá vysoké školství, máme jako Česká republika ty nejlepší kontakty. Paradoxně tady to uřízneme, v těch zbylých způsobech to necháme a necháváme to nejednoznačným způsobem. Memorandum samo na podstatě věci bohužel nic nemění.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo chcete přihlásit do rozpravy. Přihlášku neeviduji. V tom případě končím rozpravu a táži se pana ministra nebo pana zpravodaje na závěrečné slovo. Pane ministře, máte závěrečné slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Ve svém závěrečném slovu zdůrazním pouze to, že je to smlouva, která byla připravovaná před mým příchodem, a těžko v době ratifikace mohu zasahovat do již podepsané smlouvy. A zároveň nemůžeme připravovat novou smlouvu v době, kdy probíhá ratifikační proces.
Chtěl bych podotknout a zdůraznit, že Slovenská národní rada tuto smlouvu schválila již 30. ledna 2014. Vzhledem k tomu, že tady zazněly informace, že na slovenské straně jsou o tom také pochybnosti, tak pouze informaci, kterou mám já. Oslovil mě jak ministr školství Slovenské republiky, že nás žádají o ratifikaci této smlouvy, a zároveň mě požádal velvyslanec Slovenské republiky tady v České republice o totéž. To je jeden z bodů.
Já jsem přislíbil, že udělám dva kroky, které jsem také splnil a udělal. To znamená, za svého předchůdce jsem udělal a dokončil debatu s vysokými školami. Je pravdou, že problém tam vidí právě v uznávání profesorů Rada vysokých škol. V tom se shodneme. Zároveň ale Česká konference rektorů na jednání 10. 10. 2014 prohlásila, že oni v tom ten problém nevidí, a ani se neozvala žádná vysoká škola, resp. žádný rektor vysoké školy, že by viděl problém v tom, že by nemohli mít své vlastní profesory či docenty na uznávání jednotlivých programů.
Výklad. Já jsem neříkal, jak kolegyně paní ministryně zmínila, nic o právním nebo neprávním výkladu prohlášení, které máte před sebou. Je to pouze potvrzení debaty, která probíhala na úrovni ministerstva školství jak České, tak Slovenské republiky.
Toliko z mé strany s tím, že ratifikace se samozřejmě musí dokončit. A poslední subjekt, který je, je Poslanecká sněmovna. Senát již o tomto rozhodl a Národní rada Slovenské republiky taktéž. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní se táži zpravodajů. Můžete samozřejmě vystoupit oba. Nejdříve dám slovo panu poslanci Kostřicovi, poté pan poslanec Zlatuška.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se domnívám, že toto rozhodnutí školského výboru je škodlivé zejména z toho důvodu, že vysloveně zostuzuje v mých očích nějakým způsobem Slovenskou republiku a jejich vysokoškolský systém. Na mě to dělá dojem ten, že se může přihlásit na uvolněné místo docent nebo profesor z kteréhokoli jiného státu než zrovna ze Slovenska. Já si myslím, že je to strašná škoda, že nějakým způsobem narušujeme takové velmi dobré vztahy, které se Slovenskou republikou máme. A možná že díky tomu, že máme příliš mnoho informací o slovenském školství, vznikají z toho takovéto podle mého názoru zbytečné nesrovnalosti a nesváry. Navíc se domnívám, že každá vysoká škola předtím, než provede nějaké výběrové řízení, má velmi dobré informace o příslušném kandidátovi, tím spíše když se jedná o člověka ze Slovenské republiky.
Uvědomte si také ještě jednu věc, že pochopitelně se není možno divit tomu, že Slovenská národní rada pozmění svůj názor nebo tím stejným způsobem nebude uznávat ani profesorské a docentské diplomy z České republiky. Já to znám z hlediska medicíny, kde spolupráce je velmi dobrá, jednotlivé fakulty se znají a jsou schopny doplnit nedostatek příslušných kandidátů na jedné i na druhé straně. Jsem pevně přesvědčen, že takovéto vnesení nějakých rozporů do těchto vztahů velmi dobře doposud spolu spolupracujících států po stránce vysokého školství je velmi škodlivé a velmi nevhodné.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane zpravodaji (k poslanci Zlatuškovi). Poprosím vás o trpělivost. Paní ministryně Válková se přihlásila s přednostním právem, čímž tedy opět otevře rozpravu. Máte slovo.
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji. Já si myslím, že je třeba uvést na správnou míru to, co tady právě zaznělo, alespoň z mého pohledu někoho, kdo se pohybuje na univerzitách jak českých, tak slovenských. Naopak já si myslím, že ratifikace této smlouvy zhorší vztahy v akademické oblasti mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Tím jsem si celkem jista. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji vám. Táži se vás, pane zpravodaji, zda chcete počkat až do závěrečného slova, nebo jste řádně přihlášen do rozpravy. Řádně přihlášen. Pojďte. Máte slovo.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já bych chtěl potvrdit to, co tady teď pronesla paní ministryně Válková, a upozornit na to, co zde říkal kolega Kostřica, že nebylo věcně ani malinko relevantní. Ta smlouva se netýká obsazování pracovních míst. Ta smlouva se týká uznávání toho, že osoba prošla habilitačním řízením a byla jmenována docentem. Ale toto jmenování docentem nemá žádnou souvislost s konkrétním pracovním místem. Ani faktickou, ani hypotetickou, protože ani v zákoně nic takového nenajdete. Totéž u jmenovacího řízení. Jmenovací řízení profesorem znamená, že jmenovaný dostává dekret o tom, že byl jmenován profesorem, ale to nezakládá žádný nárok na pracovní místo. Takže to, co zde říkal pan kolega Kostřica o obsazování pracovních míst, to je věc, která nemá s touto smlouvou absolutně nic společného. Tohoto procesu se to netýká. V zákoně o vysokých školách najdete celkem šedesát míst, kde je použito slovo profesor, a vesměs s jednou jedinou výjimkou, a to je databáze docentů a profesorů, s touto výjimkou všechny výskyty tohoto slova se týkají jenom získání tady tohoto oprávnění.
To, co byly problémy s interpretací té smlouvy z hlediska evropského prostoru, byly mimo jiné také proto, že bez ohledu na to, že používáme běžně označení jako titul docent nebo titul profesor, tak zase tyto tituly docent a profesor v zákonech nenajdete. ***