(11.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám rozpravu. Táži se, zda chcete někdo vystoupit k tomuto bodu? Pokud tomu tak není, v tom případě končím rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít závěrečná slova. (Nikdo se nehlásil.)
V tom případě přistoupíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem, jak zde bylo přečteno.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 113. Z přítomných 160 poslankyň a poslanců je pro návrh 141. Konstatuji, že s usnesením byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu.
Otevírám další bod.
70.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů
o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice,
podepsaná v Praze dne 28. listopadu 2013
/sněmovní tisk 134/ - druhé čtení
Konstatuji, že tímto návrhem jsme se zabývali dne 11. června na 10. schůzi Poslanecké sněmovny, kde jsme přerušili rozpravu. Je to usnesení Poslanecké sněmovny č. 297. Připomínám, že tento návrh byl přikázán zahraničnímu výboru a výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 134/1 a 134/2.
Nyní prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Marcel Chládek a zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Rom Kostřica. Táži se, zda pan navrhovatel, ministr školství, mládeže a tělovýchovy, chce vystoupit. Dávám vám slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Jenom se v krátkosti vrátím k rekapitulaci přípravy této Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydaných v České republice a Slovenské republice.
Příprava této smlouvy je poměrně dlouhá, protože její historie sahá již do roku 2010, kdy byla zahájena příprava této nové smlouvy, a byla podepsána, jak tady již bylo řečeno, 28. listopadu 2013. Vzhledem k tomu, že za mého předchůdce pana exministra Štyse nebylo toto projednáno s reprezentací vysokých škol a vyvstaly tam některé problémy, o kterých se diskutovalo, byl tento bod přerušen. Napravili jsme tuto chybu. S reprezentacemi vysokých škol to bylo projednáno, a to jak se zástupci Rady vysokých škol, tak České konference rektorů. Zároveň bylo připraveno prohlášení mezi ministerstvy školství České republiky a Slovenské republiky. To jsem si vám dovolil poslat, aby každý poslanec měl toto prohlášení. Toto prohlášení především řeší problematiku uznávání docentů a profesur. Vzhledem k tomu, že smlouva neupravuje vzájemné uznávání, zároveň se jednoznačně vyjadřujeme k tomu, že nebudou zpochybněny ani tituly profesorů a docentů, které byly získány na Slovensku v době po 31. 12. 1992.
Zároveň jsme po tomto podpisu udělali ještě některé kroky v zájmu právní jistoty, že Ministerstvo školství tuto problematiku zahrnulo i do novely zákona o vysokých školách, který budete posléze mít také předložen na svých stolech k projednání.
Diskuse, která probíhala mezi Radou vysokých škol a Českou konferencí rektorů, byl tam jeden bod, kde se neshodly, a to bylo ohledně docentů a profesorů, kteří by měli garantovat programy. Česká konference rektorů se přikláněla k názoru, že nebude možnost, aby zahraniční docenti a profesoři garantovali právě tyto programy z důvodů rozdílné úrovně zahraničních vysokých škol, přičemž ČKR je toho názoru, že akademičtí pracovníci, kteří přijdou ze zahraničí, a pokud budou mít zájem garantovat studijní program, budou i dlouhodobě v České republice působit a budou se tam i habilitovat. Toliko i z názoru České konference rektorů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Táži se, zda chtějí vystoupit zpravodajové - to znamená pan poslanec Rom Kostřica? Máte slovo, pane zpravodaji.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru z 9. schůze dne 15. dubna 2014.
Po odůvodnění náměstka ministra školství prof. Ing. Jaromíra Vebera, CSc., zpravodajské zprávě poslance Roma Kostřici a po proběhlé rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydaných v České republice a Slovenské republice, podepsané v Praze dne 28. listopadu 2013.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě se táži, zda pan zpravodaj Jiří Zlatuška vystoupí na začátku. Máte slovo, pane zpravodaji.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, z hlediska stavu, který jsme měli minule při projednávání, se situace příliš nezměnila z pohledu školského výboru jako výboru, který je odborně způsobilý mluvit do věcné podstaty toho, co smlouva reguluje, nikoliv jen formálních aspektů. Já jsem se jako předseda výboru formálně dotázal České konference rektorů i Rady vysokých škol. Byly mi doručeny výhrady z Rady vysokých škol i výhrady České konference rektorů z hlediska právě problému s garancemi studijních oborů a problémů, které by jim smlouva způsobila. Žádné z těchto stanovisek nebylo těmito orgány akademické samosprávy vysokých škol nijak změněno nebo zpochybněno. Pan ministr zde uváděl ústní informaci, já konstatuji, že z hlediska oficiálních stanovisek platí pořád to původní. Změnilo se od té doby pouze to, že přibylo memorandum podepsané mezi ministerstvy školství. Memorandum nicméně není součástí smlouvy, nemá právně závaznou platnost a spíše potvrzuje všechno to, co se diskutovalo na školském výboru z hlediska problematických a nejednoznačných důsledků. Tam, kde se bude finálně rozhodovat o tom, jak bude smlouva a její ustanovení interpretována, to budou v takovémto případě jednotlivá personální oddělení vysokých škol, respektive děkanáty fakult v okamžiku, kdy budou sestavovat různé komise, kde se přítomnost docentů nebo profesorů vyžaduje. Tato interpretace bude z podstaty věci zatížena nejednoznačností, kterou memorandum samo o sobě bez změny podstaty nemůže odstranit.
Zůstává zde stále základní problém přístupu - jestli chceme mít vysoké školství uzavřené jenom do vnitřního systému uvnitř České republiky. Tady bych konstatoval, že i to stanovisko České konference rektorů nebylo bohužel školskému výboru doručeno, ale jak je citoval pan ministr Chládek, znamená to, že se zúží rozsah lidí, kteří do budoucna budou moci v příslušných grémiích zasedat. Zužujeme si ten pomyslný rybník, ve kterém by mělo docházet k růstu kvality, a přitom se pomíjí skutečnost, že jak v České republice, tak na Slovensku se zpřísňují parametry těchto řízení. Paradoxně kombinace memoranda a toho, co zde pan ministr četl, znamená: pokud zde byly v minulosti nějaké problémy, tak je neřešíme, všechny tyto tituly jsou v pořádku, a přestože tvrdíme, že se v České republice i na Slovensku parametry těchto řízení zpřísňují, zlepšují, tak do budoucna to nebudeme uznávat a budeme tyto pracovníky nechávat procházet dalším, z podstaty věci nadbytečným řízením. Toto, myslím, jen zesiluje ty argumenty, které už jsem uváděl, když jsem tady prezentoval stanovisko výboru na minulém jednání. ***