(9.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Jedním z důvodů, proč jsme tak stáli o to, abychom uzavřeli dohodu o služebním zákoně, bylo to, co se děje po každých volbách. Teď vám ocituji čísla, která jsme získali z jednotlivých ministerstev na základě zákona číslo 106 o poskytování informací. Je to informace k 31. 7. letošního roku.
Pokud si vzpomeneme, tak 29. ledna byla vláda jmenována. My jsme se zeptali, jaká je situace na ministerstvech po šesti měsících, a po šesti měsících jsme dostali tuto informaci. Za těch šest měsíců z ministerstev odešlo - a teď se bavíme o lidech a pracovnících, kterých se má týkat nový služební zákon - 1 041 lidí a bylo přijato na ministerstva a Úřad vlády 1 163 lidí, což určitě není malá částka, malé číslo, a v naprosté většině se jedná o lidí v řídicích funkcích od vedoucích oddělení po vedoucí odborů, ředitele sekcí, náměstky jsme do toho nepočítali. Na těch šesti ministerstvech, v jejichž čele stojí nominant politického hnutí ANO, bylo odejito 460 lidí za šest měsíců a přijato 462 lidí, což je vyšší číslo, než je průměr, když jenom těch tisíc vydělíme patnácti, tak je to vyšší číslo než průměr.
Pan premiér poskytl mé kolegyni paní Miroslavě Němcové takovou obecnou odpověď a říká, že nikde žádný problém nevidí. Trošku to parafrázuji. Dovolte mi, abych ocitoval z tohoto týdne otevřené zdroje. První je rozhovor ministra zemědělství v sobotním Právu, kde ministr zemědělství, to znamená vládní politik, člen vlády, ne opoziční politik, říká: Už jsem cítil, že jsme se dostali na hranu toho, co už zavánělo určitým protežováním. To jsem ale jednoznačně odmítl. Dotaz novináře: Máte na mysli pana Faltýnka, předsedu klubu ANO a stále člena představenstva Agrofertu. Zkoušel na vás někdy tlačit? Ministr Jurečka odpovídá: Ano. Ale já jsem to, byl tam požadavek, abychom nastavili společnou zemědělskou politiku s ohledem na aktivity Agrofertu. Ale narazili, protože jsem pánům z ANO řekl, že jednoznačně tuto debatu odmítám, že tady bude buď politika pro všechny, nebo já tady nebudu ministr. - V sobotním Právu, pane premiére.
Ale pan předseda poslaneckého klubu ANO se nedal a včera na stránkách toho samého deníku odpovídá: V zásadě o nic nejde, ale pozor, chtěl bych upozornit na rozhodnutí ministra zemědělství, který - abych to ocitoval správně - změnil pravidla, co se týče dotace pro cukrovou řepu z původně navrhovaných 100 milionů na 450 milionů, a mezi zemědělci se obecně ví, proč se pan ministr rozhodl navýšit alokaci na dotaci na tuto cukrovou řepu z původně navrhovaných 100 na 450 milionů. A naznačuje, že je to z důvodů rodinné farmy pana ministra zemědělství. To znamená dva - člen vlády a předseda poslaneckého klubu se vzájemně obviňují, že tu jeden chtěl po druhém výhodu pro firmu, v které pracuje, tu ten druhý, ten první kontruje, ale to já ne, to ten první, ten chtěl výhodu zase pro svoji rodinnou firmu. A pan předseda vlády nic nevidí, žádný problém nevnímá. A protože často říkají vládní poslanci, že si vymýšlíme a vidíme někde, kde nic není, tak jenom podotýkám, ministr zemědělství a předseda poslaneckého klubu ANO, s tím nemá opozice nic společného, je to jenom pouze citace z tisku.
Když jsme před pár týdny nebo měsíci tady vedli debatu ohledně služebního zákona, tak jsem požádal pana premiéra, aby pokud možno zařídil, aby ministři se už chovali v duchu tohoto zákona. A pan premiér korektně vystoupil a řekl, ano, budu se snažit, aby tak postupovali. Předpokládáme společně, že to bude platit od 1. ledna 2015, ale není žádný důvod, aby tak nepostupovali. Bohužel se to panu premiérovi nepovedlo. Poslední příklad je z minulého týdne, kdy byla v zásadě bez důvodu z hodiny na hodinu odvolána generální ředitelka Úřadu práce. A opět se dělá urychlené výběrové řízení. Proč? No aby to ministryně stihla do konce roku, než začne platit služební zákon, jinak by to už nebylo v jiné gesci.
Tady jsem chtěl dokumentovat ve svém vystoupení, že sami členové vlády či předseda poslaneckého klubu vidí potenciální střet zájmů zejména v oblasti zemědělství. Není to názor pouze opozice, ale i vládních činitelů. A současně jsem chtěl poukázat na to, že ministři přes ujištění pana premiéra, že se už budou chovat v duchu nového služebního zákona, přestože vím, že není účinný a bude účinný až od 1. ledna, tak nečiní a činí významné personální změny pár týdnů předtím, než ten nový služební zákon, který, připomínám, jsme podporovali a podporujeme, začne platit. Paradoxně k tomu odvolání paní generální ředitelky z Úřadu práce došlo ten den, kdy jsme tady ve velké shodě ODS, TOP 09 a vládní koalice hlasovali proti vetu pana prezidenta a přijali jsme služební zákon. Ten samý den byla generální ředitelka Úřadu práce odvolána.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Dále se do obecné rozpravy přihlásil s žádostí o slovo pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že určitě bychom tady mohli zpracovávat statistiky, které by se týkaly personálních změn po jednotlivých volbách. Asi ano. Mohli bychom je tady teď proti sobě vytahovat a říkat, podívejte se, vy jste v tom roce 2006, když jste sestavili Topolánkovu vládu, tak kolik lidí odešlo. Já bych tady mohl hledat citáty bývalého předsedy ODS Topolánka. Možná to neříkal on, možná to říkal jeho poradce pan Dalík o té noci dlouhých nožů, že je potřeba udělat noc dlouhých nožů, aby ti sociální demokraté vypadli z těch ministerstev po těch osmi letech, kdy tady byla koaliční vláda, v jejímž čele byla sociální demokracie. Prostě tohle tady teď můžeme dělat. Já myslím, že to k ničemu není a je určitě dobře, že jsme se dokázali domluvit a že tady bude zákon o státní službě. A to, co asi bezpečně víme a na čem se můžeme vláda i opozice shodnout, že už prostě tyhle statistiky takto dramatické nebudou po příštích volbách, protože začne platit zákon o státní službě. Vláda na sebe dobrovolně přijala jeho omezení už během tohoto funkčního období. My jsme to mohli samozřejmě také řešit chytristikou, že bychom řekli fajn, bude zákon o státní službě, ale začne platit až na tu příští vládu. Tohle jsme neudělali. Není to jenom otázka našeho statečného přístupu, ale také tlaku, který tady je samozřejmě ze strany Evropské komise. Ten tlak už je tady dlouhé roky, protože Česká republika ten zákon neměla. Takže teď jsme to konečně udělali a musíme se začít chovat v souladu s tímto zákonem a od 1. ledna to takto bude. A jakmile budou příští volby do Poslanecké sněmovny a přijde nová vláda, tak bude muset respektovat už tato omezení zákona o státní službě.
Čili určitě se můžeme vracet do minulosti, můžeme si vyčítat různá čísla, můžete to vyčítat i této vládě, která přišla. Já jenom chci říci prakticky, ten problém je také trošku způsobený tím, že my jsme jako vláda České republiky nestřídali standardní politickou vládu, ale střídali jsme vládu Jiřího Rusnoka. A věřte mi, že i vláda Jiřího Rusnoka za těch osm devět měsíců, kdy tam byla, udělala velké množství personálních změn a řada těch lidí přišla do státní správy skutečně jenom na chvíli. Byla hodně spojena s ministry Rusnokovy vlády a velká část z nich s nimi také z vlády odešla. Prostě oni to nevnímali - vzhledem k tomu, že ta vláda byla skutečně vnímána jako dočasná, tak řada těch lidí, kteří přišli s Rusnokovými ministry, tu svoji misi vnímala jako silně dočasnou, ohraničenou mandátem jejich ministra, a řada z nich automaticky ze státní správy sama odešla v okamžiku, kdy přišla nová vláda. Samozřejmě že ne všichni, ale velké množství z nich. Čili to střídání a změny jsou spojeny také s tím, že minulá vláda skončila. Pak byla dočasná vláda, pak byly parlamentní volby. Teď přišla standardní politická vláda, která má jasný mandát od občanů, který byl dán volbami do Poslanecké sněmovny.
Já bych byl pro to, abychom se teď soustředili na platný právní stav, na to, co se bude odehrávat. Když jsem mluvil o tom, že bych chtěl, aby se už postupovalo v souladu s tím připraveným zákonem o státní službě, popravdě řečeno, hlavně jsem myslel na odměny, protože to je velké a živé téma a vím, že to zajímá i lidi. Samozřejmě že to bude zajímat i opozici, jaké se rozdělují odměny ve státní správě. Já se snažím, a taková je moje praxe na úřadu vlády, abychom skutečně už teď, v letošním roce, dodržovali ten maximální limit na odměny, který předpokládá zákon o státní službě, který začne platit od příštího roku. To znamená, snažím se, aby odměny nepřekročily 25 % celoročního příjmu dotyčného státního úředníka, a byl bych rád, kdyby takto postupovali i další členové vlády. Tam, kde oni mají pravomoc rozhodovat o odměnách, aby už poskytovali odměny uměřeně v souladu s těmi principy, se kterými počítá nová úprava zákona o státní službě. Čili tolik k tomuto. ***